Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32007R0896

Nařízení Komise (ES) č. 896/2007 ze dne 27. července 2007 , kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy látky dihydromyrcenol pocházející z Indie

OJ L 196, 28.7.2007, p. 3–19 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

No longer in force, Date of end of validity: 29/01/2008

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/896/oj

28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 896/2007

ze dne 27. července 2007,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy látky dihydromyrcenol pocházející z Indie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 11. listopadu 2006 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů látky dihydromyrcenol pocházející z Indie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na podnět, který dne 29. září 2006 podali tito výrobci ve Společenství: společnosti Destilaciones Bordas Chinchurreta S.A. a Sensient Fragrances S.A. (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby dihydromyrcenolu ve Společenství. Žádost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

1.2.   Dotčené strany a inspekce na místě

(3)

Komise oficiálně oznámila žadatelům, jiným známým výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům v Indii, dovozcům a uživatelům, kterých se řízení týká, a též jejich sdružením, a zástupcům Indie zahájení šetření. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení šetření. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(4)

Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců v Indii a dovozců do Společenství se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu a újmy v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni indičtí vyvážející výrobci a dovozci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu období šetření (od 1. října 2005 do 30. září 2006) základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem. Ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení se přihlásili a požadované informace poskytli jen dva indičtí vyvážející výrobci a dva dovozci dotčeného výrobku ve Společenství. Za těchto okolností bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(5)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(6)

Odpovědi na dotazníky zaslali dva indičtí vyvážející výrobci, čtyři výrobci obdobného výrobku ve Společenství, dva dovozci, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, a jeden uživatel ve Společenství.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

a)

Výrobci ve Společenství

Destilaciones Bordas Chinchurreta S.A., Granada, Španělsko,

Sensient Fragrances S.A., Dos Hermanas (Sevilla), Španělsko,

Takasago International Chemicals (Europe) S.A., Murcia, Španělsko.

b)

Vyvážející výrobci v Indii

Neeru Enterprises, Rampur,

Privi Organics Limited, Mumbai.

1.3.   Období šetření

(8)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Kontrola trendů významných pro posouzení újmy se týkala období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(9)

Dotčeným výrobkem je dihydromyrcenol o čistotě 93 % nebo více pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódu KN ex 2905 22 90.

(10)

Dotčený výrobek je bezbarvá až světlé žlutá kapalina se silnou, svěží, citrusovou sladkou vůní s jemným podtónem terpenu, rozpustná v parafínovém oleji a v alkoholu, nerozpustná ve vodě. Patří do skupiny acyklických terpenických alkoholů. Jeho chemický název je 2,6-dimethylokt-7-en-2-ol (CAS RN 18479-58-8).

(11)

Typické využití dotčeného výrobku je v pracích prostředcích, jako vonná látka v mýdlech a silný podtón v parfémech s citrusovou vůní.

2.2.   Obdobný výrobek

(12)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a dihydromyrcenol vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu v Indii, a rovněž dihydromyrcenol vyráběný a prodávaný ve Společenství prostřednictvím výrobního odvětví Společenství, mají stejné základní chemické a technické vlastnosti a použití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Běžná hodnota

(13)

Pro stanovení běžné hodnoty Komise nejdříve v případě každého ze dvou spolupracujících vyvážejících výrobců přezkoumala, zda byl celkový prodej obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem vývozu do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení byly prodeje obdobného výrobku na domácím trhu označeny jako reprezentativní jen pro jednu spolupracující společnost, protože objem prodejů na domácím trhu této společnosti představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Společenství.

(14)

Komise následně na základě čistoty určila ty druhy obdobných výrobků prodávaných na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství. U každého druhu výrobku bylo stanoveno, zda je jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního druhu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na domácím trhu u daného druhu výrobku v průběhu období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství. Bylo tomu tak ve všech případech druhů prodávaných na domácím trhu srovnatelných s druhy výrobků vyvážených do Společenství.

(15)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Bylo tak učiněno zjištěním poměru ziskového prodeje nezávislým odběratelům každého vyváženého druhu výrobku.

(16)

Vzhledem k tomu, že u všech druhů výrobků bylo více než 80 % celkového objemu prodeje na domácím trhu prodáváno za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené výrobní náklady, a vzhledem k tomu, že vážená průměrná cena byla rovna nebo přesahovala výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočtená jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto druhu na domácím trhu, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či ne.

(17)

Pro vyvážející výrobce, kteří během období šetření neměli reprezentativní domácí prodej (viz 13. bod odůvodnění), byla běžná hodnota stanovena na základě cen na domácím trhu v rámci běžného obchodního styku vyvážejícího výrobce (viz 14. až 16. bod odůvodnění) podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

3.2.   Vývozní cena

(18)

Veškeré prodeje spolupracujících vyvážejících výrobců byly určeny přímo nespřízněným odběratelům ve Společenství. Proto byla vývozní cena pro tento prodej stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které by měli tito nezávislí odběratelé ve Společenství zaplatit.

3.3.   Srovnání

(19)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny vycházelo z ceny ze závodu (ex-works). Pro zajištění náležitého srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vzaty v úvahu rozdíly ve faktorech, které ovlivňují srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy ohledně rozdílů v nákladech na dopravu, na námořní přepravné a v nákladech na pojištění, manipulaci, nakládání a ve vedlejších nákladech, poskytnutí slev, provizi, v nákladech na získání úvěru a dovozních poplatcích, pokud připadaly v úvahu a byly odůvodněné.

3.4.   Dumpingová rozpětí

(20)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro dva spolupracující vyvážející výrobce stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých druhů výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu výrobku stanovenou výše uvedeným způsobem.

(21)

Na tomto základě prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Neeru Enterprises, Rampur

3,3 %

Privi Organics Limited, Mumbai

7,5 %

(22)

Pro ty vyvážející výrobce, kteří nespolupracovali, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem byla nejdřív stanovena úroveň spolupráce. Srovnání údajů Eurostatu o dovozech pocházejících z Indie a objemu vývozů do Společenství, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci, ukázalo, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 %). Nic navíc nenasvědčovalo tomu, že by nespolupracující vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny na nižší úrovni, považovalo se proto za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro ostatní společnosti, které při šetření nespolupracovaly, na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u dvou spolupracujících společností. Tento přístup je v souladu s ustálenou praxí orgánů Společenství a byl rovněž shledán nezbytným, aby nebyla podněcována nespolupráce. Zbytkové dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno ve výši 7,5 %.

4.   ÚJMA

4.1.   Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(23)

V rámci Společenství je obdobný výrobek vyráběn pěti výrobci. Výroba těchto pěti výrobců ve Společenství tvoří proto výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(24)

Z těchto pěti výrobců na dotazníky odpověděli čtyři výrobci. Jeden z těchto respondentů však výslovně nesouhlasil s žádostí, tzn. že k ní nezaujal stanovisko. Proto nemohla tato společnost být součástí výrobního odvětví Společenství a následně analýzy újmy. Nicméně byla situace této společnosti vzata v úvahu a přezkoumána jako další činitel působící újmu v části 5 – Příčina.

(25)

Tyto tři zbývající spolupracující výrobci představují více než 40 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Poznamenává se, že jeden z nich v rámci období šetření uskutečnil významné dovozy dihydromyrcenolu z Indie. Dovoz však nebyl jeho hlavní oblastí podnikání a tyto dovozy byly spíše reakcí na příliv dumpingových dovozů, které výrazně snížily ceny, a jeho účelem bylo zlepšit finanční situaci a zachovat vlastní výrobu obdobného výrobku. Proto se má za vhodné vyřadit tohoto výrobce z vymezení výrobního odvětví Společenství.

(26)

Na základě výše uvedeného tvoří tři výrobci ve Společenství uvedení v 25. bodě odůvodnění výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Dále se na ně bude odkazovat jen jako na „výrobní odvětví Společenství“.

4.2.   Stanovení příslušného trhu Společenství

(27)

Aby se zjistilo, zda výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu či nikoliv a za účelem zjištění spotřeby a různých hospodářských ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Společenství, zkoumalo se, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Společenství.

(28)

Dihydromyrcenol se používá jako polotovar pro výrobu derivátů, jako je tetrahydromyrcenol a myrcetol, nebo pro míchání vůní. Při šetření bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství za tímto účelem interně používá částečné množství dihydromyrcenolu (zhruba 10 % celkového objemu výroby). To znamená, že dihydromyrcenol byl převeden bez faktury v rámci téže společnosti. Výrobek se proto nedostal na volný trh, protože jej sám výrobce použil pro další zpracování a/nebo míchání. Tyto situace se označují za použití pro vlastní potřebu.

(29)

Výrobní odvětví Společenství rovněž prodávalo dihydromyrcenol spřízněným stranám ve Společenství a ve třetích zemí za účelem opětného prodeje nebo vlastního užití těmito stranami. Při šetření bylo však stanoveno, že tyto prodeje nemohou být považovány za použití pro vlastní potřebu, tzn. prodeje na závislém trhu, neboť byly uskutečněny za tržní ceny a kupující měli volný výběr dodavatele. Na druhou stranu však nemohly být považovány za prodeje na volném trhu.

(30)

Rozdíl mezi závislým a volným trhem je relevantní pro analýzu újmy, protože výrobky určené pro vlastní potřebu, tj. v tomto případě interní využití samotnými výrobci, nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži s dovozy. Naproti tomu bylo zjištěno, že výroba určená na prodej na volném trhu byla vystavena přímé hospodářské soutěži s dovozy dotčeného výrobku.

(31)

Za účelem poskytnutí co nejúplnějšího obrazu o situaci výrobního odvětví Společenství byly obdrženy údaje o veškeré činnosti spojené s dihydromyrcenolem a byla provedena analýza a následně bylo stanoveno, zda byla výroba určena pro použití pro vlastní potřebu nebo pro volný trh.

(32)

V případě následujících hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství bylo stanoveno, že je nutné se zaměřit na situaci na volném trhu za účelem provedení smysluplné analýzy a hodnocení: objemy prodeje a prodejní ceny na trhu Společenství, tržní podíl, růst, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok, objemy vývozů a ceny.

(33)

U ostatních ekonomických ukazatelů bylo ale na základě šetření zjištěno, že mohly být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti. Výroba (pro závislý i volný trh), kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost získat kapitál závisí na celé činnosti bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu pro závislý nebo volný trh.

(34)

Dále se poznamenává, že vývoj použití pro vlastní potřebu v rámci výrobního odvětví Společenství byl přezkoumán jako další činitel působící újmu v části 5 – Příčina za účelem stanovení, zda mohl ovlivnit situaci.

4.3.   Spotřeba Společenství

(35)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů vlastní výroby výrobců ve Společenství určených na prodej na volném trhu ve Společenství a pro vlastní potřebu těchto výrobců a na základě údajů Eurostatu o objemu dovozů do Společenství.

(36)

V případě statistiky Eurostatu se poznamenává, že může zahrnovat jiné výrobky než dihydromyrcenol, jelikož dihydromyrcenol je klasifikován podle kódu ex KN. Údaje Eurostatu se proto srovnávaly s informacemi ohledně trhu výrobního odvětví Společenství. V důsledku toho byly dovozy z Japonska vynechány, neboť sestávaly z jiných výrobků než je dihydromyrcenol, protože se tento výrobek v Japonsku nevyrábí. Pokud jde o dovoz z jiných třetích zemí kromě Japonska, zdají se statistiky Eurostatu být přesné (tzn. neobsahují velké objemy jiných výrobků než dihydromyrcenol, což by značně zkreslilo obraz), a proto nebyly při analýze újmy a příčiny provedeny žádné úpravy těchto údajů.

(37)

V první polovině posuzovaného období byl trh Společenství s dihydromyrcenolem relativně stabilní. V roce 2005 se začal výrazně zvětšovat a během období šetření dosáhl úrovně o 23 % vyšší než v roce 2003, tzn. zvětšení o přibližně 4 400 000 kg.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Spotřeba (kg)

3 586 447

3 571 795

3 819 904

4 409 093

Index: 2003 = 100

100

100

107

123

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník poskytnuté výrobním odvětvím Společenství, informace získané od jiných výrobců ve Společenství, Eurostat.

4.4.   Dovozy z dotčené země

4.4.1.   Objem, cena a tržní podíl dumpingových dovozů z dotčené země

(38)

Objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku do Společenství v roce 2004 výrazně vzrostl, tj. o více než 1 600 %. V roce 2005 se dále téměř zdvojnásobil, během období šetření se růst zpomalil a dosáhl úrovně, která byla o 2 963 % vyšší než začátkem posuzovaného období, tj. přibližně 760 000 kg v období šetření ve srovnání s 25 000 kg v roce 2003.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Dovozy (kg)

24 900

430 600

751 800

762 600

Index: 2003 = 100

100

1 729

3 019

3 063

Zdroj: Eurostat.

(39)

Průměrná dovozní cena klesla o téměř 20 % v roce 2004, zvýšila se na původní úroveň v roce 2005 a dále se zvýšila o 11 % v období šetření. Jak je možné vidět v 41. a 42. bodě odůvodnění, byly dovozní ceny výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během období šetření.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Průměrné dovozní ceny (EUR/kg)

3,45

2,79

3,45

3,81

Index: 2003 = 100

100

81

100

111

Zdroj: Eurostat.

(40)

Podíl dumpingových dovozů z Indie na trhu se v průběhu posuzovaného období zvýšil o téměř 17 procentních bodů, tj. z 0,7 % v roce 2003 na 17,3 % v období šetření. Významného tržního podílu bylo dosaženo v roce 2004 současně s výše uvedeným výrazným zvýšením objemů dovozů a stálou spotřebou Společenství. Během období šetření se tržní podíl indických vývozců snížil o 2,4 procentních bodů vyjádřených v absolutních hodnotách navzdory zvýšení objemu prodeje. Vzhledem k tomu, že spotřeba Společenství vzrostla jen o 23 % během posuzovaného období, je zřejmé, že se dumpingový dovoz z Indie na trh Společenství během tohoto období výrazně zvýšil.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Podíl na trhu

0,7 %

12,1 %

19,7 %

17,3 %

Index: 2003 = 100

100

1 736

2 835

2 491

Zdroj: Eurostat.

4.4.2.   Cenové podbízení

(41)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců s cenami výrobního odvětví Společenství na základě vážených průměrů přímo srovnatelných druhů výrobků v období šetření (na základě čistoty). Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na úroveň „ze závodu“ a srovnány s dovozními cenami CIF na hranice Společenství po proclení. Toto srovnání cen bylo provedeno v případě transakcí na stejné obchodní úrovni, podle potřeby řádně upravené a po odečtení rabatu a slev.

(42)

Na základě cen spolupracujících vyvážejících výrobců bylo stanoveno rozpětí cenového podbízení a vyjádřilo se procentem z cen výrobního odvětví Společenství jako 5,8 % a 7,4 %.

4.5.   Situace výrobního odvětví Společenství

(43)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Společenství.

(44)

Připomíná se, že bylo nutné v analýze újmy zohlednit existenci použití pro vlastní potřebu obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství. Některé ukazatele újmy byly proto přezkoumány se zaměřením na situaci na volném trhu, zatímco jiné bylo možné přezkoumat jen prostřednictvím přezkumu veškeré činnosti (viz 27. až 34. bod odůvodnění).

a)   Výroba, kapacita a využití kapacity

(45)

Během posuzovaného období vzrostla výroba obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství o 6 %. V roce 2004 zůstala stabilní, v roce 2005 vzrostla o 2 % a během období šetření o další 4 procentní body. Jelikož výrobní kapacita zůstala stálá, zvýšilo se její využití současně s vyššími objemy výroby. Během období šetření bylo kapacitní využití 73 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Výroba (kg)

2 212 266

2 210 328

2 265 113

2 350 588

Index: 2003 = 100

100

100

102

106

Kapacita (kg)

3 210 000

3 210 000

3 210 000

3 210 000

Index: 2003 = 100

100

100

100

100

Kapacitní využití

69 %

69 %

71 %

73 %

Index: 2003 = 100

100

100

102

106

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

b)   Zásoby

(46)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření došlo k celkovému nárůstu zásob. Vrchol v roce 2004 nastal současně s poklesem prodeje popsaným v 47. bodě odůvodnění. Během období šetření bylo množství zásob o 8 % vyšší než v roce 2003.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Zásoby (kg)

118 204

222 907

166 724

127 440

Index: 2003 = 100

100

189

141

108

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

c)   Objem prodeje, prodejní cena a podíl na trhu

(47)

Prodej vlastní výroby výrobního odvětví Společenství v rámci volného trhu ve Společenství se v roce 2004 náhle snížil o 7 %. V roce 2005 vzrostl málo přes původní úroveň a během období šetření o dalších 19 procentních bodů. Vzhledem k zvýšené spotřebě v roce 2005 a během období šetření (viz 37. bod odůvodnění) si výrobní odvětví Společenství neposílilo svou pozici na trhu. Naopak, sotva udrželo svůj tržní podíl. Průměrné prodejní ceny výroby ve Společenství odrážely rozvoj trhu. V roce 2004 výrazně klesly, tj. o 22 %, v roce 2005 klesly o dalších 10 procentních bodů a během období šetření zůstaly téměř stabilní.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Prodej v ES (kg)

1 233 633

1 147 959

1 274 430

1 506 740

Index: 2003 = 100

100

93

103

122

Podíl na trhu

34,4 %

32,1 %

33,4 %

34,2 %

Index: 2003 = 100

100

93

97

99

Prodejní ceny (EUR/kg)

4,55

3,55

3,09

3,15

Index: 2003 = 100

100

78

68

69

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

d)   Ziskovost

(48)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období podstatně snížila. Z 12,3 % zisku v roce 2003 se v roce 2004 výroba výrobního odvětví Společenství obdobného výrobku určeného k prodeji na volném trhu stala výrazně ztrátovou současně s výše popsaným poklesem objemu prodeje a cen. V roce 2005 se ztrátové rozpětí zdvojnásobilo a během období šetření utrpělo výrobní odvětví Společenství ztráty ve výši téměř 17 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Rozpětí zisku před zdaněním

12,3 %

–7,5 %

–15,8 %

–16,9 %

Index: 2003 = 100

100

–60

– 128

– 137

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

e)   Ziskovost, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál

(49)

Investice během posuzovaného období výrazně poklesly, v období šetření dosahovaly 7 % úrovně z roku 2003, což odráží skutečnost, že výrobní odvětví již používá moderní zařízení. Jak vyplývá z tabulky v 45. bodě odůvodnění, nebylo investováno do výrobní kapacity, přestože se očekávalo, že trh pro dihydromyrcenol bude mít nadále rostoucí trend. Návratnost investic vyjádřená čistým ziskem/čistou ztrátou výrobního odvětví a čistou účetní hodnotou jeho investic se vyvíjela v souladu s investicemi a ziskovými/ztrátovými rozpětími. Konkrétně klesla z 13,7 % v roce 2003 na – 26,9 % v období šetření. Podobně se peněžní toky výrobního odvětví Společenství výrazně snížily. Peněžní přítok ve výši 1 300 000 EUR v roce 2003 se během období šetření obrátil v úbytek ve výši více než 60 000 EUR. Všechny tyto ukazatele jasně potvrzují neschopnost výrobního odvětví Společenství získávat kapitál.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Investice (EUR)

221 210

44 605

23 435

16 481

Index: 2003 = 100

100

20

11

7

Návratnost investic

13,7 %

–7,1 %

–17,3 %

–26,9 %

Index: 2003 = 100

100

–52

– 127

– 197

Peněžní tok (EUR)

1 328 345

–48 093

164 355

–61 724

Index: 2003 = 100

100

–4

12

–5

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

f)   Růst

(50)

Výrobní odvětví Společenství udrželo svůj tržní podíl za cenu výrazných ztrát mezi jiným spolu s hotovostním úbytkem. Proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno využít výhody růstu trhu.

g)   Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(51)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství v oblasti obdobného výrobku se snížil, přestože se výroba zvýšila (viz 45. bod odůvodnění). Během období šetření byla zaměstnanost o 15 % nižší než v roce 2003. Celkové náklady práce se však zvýšily. Konkrétně se zvýšily v roce 2004 o 13 %, v roce 2005 zůstaly stabilní a během období šetření slabě poklesly na úroveň o 6 % vyšší než v roce 2003. Průměrné náklady práce se během posuzovaného období zvýšily o 24 %. Toto zvýšení bylo následkem inflace (okolo 3 % v roce 2004 a 2005 ve Španělsku) a změn ve struktuře zaměstnanosti (vyšší podíl kvalifikovaných pracovních sil). Produktivita vyjádřená ve výkonu na pracovníka za rok se v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšila o 24 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Zaměstnanost

44,2

43,7

39,8

37,7

Index: 2003 = 100

100

99

90

85

Náklady práce (EUR)

1 401 693

1 580 371

1 554 698

1 480 157

Index: 2003 = 100

100

113

111

106

Průměrné náklady práce (EUR)

31 741

36 206

39 033

39 282

Index: 2003 = 100

100

114

123

124

Produktivita (v kg na zaměstnance)

64 329

65 588

72 904

79 546

Index: 2003 = 100

100

102

113

124

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

h)   Rozsah dumpingu, překonání účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování

(52)

Pokud jde o vliv velikosti současného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vzhledem k objemu a cenám dumpingových dovozů z dotčené země jej nelze považovat za zanedbatelný.

(53)

Navíc nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Společenství v období šetření překonávalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování.

4.6.   Závěr o újmě

(54)

V průběhu posuzovaného období levný dumpingový dovoz z Indie dramaticky vzrostl. Z hlediska objemu vzrostly dumpingové dovozy dotčeného výrobku o téměř 3 000 % mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Pokud jde o podíl na trhu, představovaly během období šetření více než 17 % trhu Společenství s dihydromyrcenolem ve srovnání s 0,7 % v roce 2003.

(55)

Navzdory 23 % zvýšení spotřeby dihydromyrcenolu ve Společenství během posuzovaného období dokázalo výrobní odvětví Společenství během období šetření udržet jen stejný podíl na trhu Společenství jako v roce 2003, zejména díky nárůstu prodeje své výroby v roce 2005 a během období šetření. Jak ukazuje analýza hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství, bylo to umožněno za cenu velkých ztrát, snížených investic a hotovostního úbytku. Újma se projevila zejména výrazným poklesem cen výrobního odvětví Společenství, což mělo přímý a negativní dopad na finanční situaci těchto společností. Konkrétně klesly ceny výrobního odvětví Společenství z 4,55 EUR v roce 2003 na 3,15 EUR během období šetření. Tento pokles nebyl doprovázen odpovídajícím poklesem výrobních nákladů. Proto bylo výrobní odvětví Společenství v roce 2004 ztrátové a ztráty z prodeje dihydromyrcenolu na trhu Společenství se dále zvýšily v roce 2005 a během období šetření, kdy výtěžky z prodeje sotva pokryly fixní náklady výrobního odvětví Společenství. Taková situace není z dlouhodobého hlediska udržitelná.

(56)

Při zohlednění všech těchto činitelů se má předběžně za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1.   Úvod

(57)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení provedla Komise šetření, zda podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena dumpingovými dovozy dotčeného výrobku. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovým dovozům.

5.2.   Vliv dumpingových dovozů

(58)

Za prvé se připomíná, že šetřením bylo prokázáno, že dihydromyrcenol dovážený z Indie přímo konkuruje s dihydromyrcenolem vyráběným a prodávaným výrobním odvětvím Společenství, protože je podobný z hlediska základních chemických vlastností, zaměnitelný a prodává se prostřednictvím stejných distribučních kanálů.

(59)

Významný nárůst objemu dumpingových dovozů z dotčené země (téměř 3 000 %) a jejich podílu na trhu Společenství (skoro 17 procentních bodů) nastal současně se zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení mimo jiné zahrnovalo pokles cen výrobního odvětví Společenství, což vedlo ke zhoršení jeho finančních výsledků v tomtéž období. Dumpingové dovozy se podbízely pod cenou výrobního odvětví Společenství, takže lze učinit odůvodněný závěr, že byly odpovědné za snížení cen, které vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(60)

Jedna strana namítala, že několik výrobců dotčeného výrobku v Indii již ukončilo výrobu tohoto výrobku a snížilo tím výrobní kapacitu dotčeného výrobku v Indii. Tato strana učinila závěr, že z tohoto důvodu nepředstavují dovozy z Indie výrobcům ve Společenství nebezpečí újmy. V tomto ohledu bylo šetřením potvrzeno, že někteří výrobci zmíněni v žádosti uvedené ve 2. bodě odůvodnění během období šetření ukončili výrobu dihydromyrcenolu; bylo však zjištěno, že přibyly další kapacity. V roce 2005 se objevil nejméně jeden nový indický výrobce dihydromyrcenolu. Tvrzení se proto zamítá.

(61)

Vzhledem k jasně stanovenému časovému souběhu výskytu dumpingového dovozu za ceny významně podbízené pod cenou výrobního odvětví Společenství na straně jedné a poklesu cen a zhoršené finanční situaci výrobního odvětví Společenství na straně druhé vyvozuje se předběžný závěr, že dumpingové dovozy sehrály rozhodující úlohu v působení újmy výrobnímu odvětví Společenství.

5.3.   Vliv dalších činitelů

5.3.1.   Výkony ostatních výrobců ve Společenství

(62)

Jak je uvedeno v 23. až 26. bodě odůvodnění, existuje pět výrobců obdobného výrobku ve Společenství. Dva z nich netvoří výrobní odvětví Společenství. Vývoj objemu prodeje a tržního podílu těchto dvou společností je analyzován níže. Z důvodu důvěrnosti nelze odhalit skutečné údaje. Proto jsou poskytnuty pouze indexy.

(63)

Prodeje dihydromyrcenolu ve Společenství vyrobeného jinými výrobci ve Společenství klesly během posuzovaného období o 12 %. Odpovídající podíl na trhu se snížil ještě významněji, o 28 %, protože se trh v daném období rozšiřoval.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Prodej v ES (kg)

Index: 2003 = 100

100

89

88

88

Podíl na trhu

Index: 2003 = 100

100

90

83

72

Zdroj: informace získané od jiných výrobců ve Společenství.

(64)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl přijat prozatímní závěr, že výkonnost dalších dvou výrobců ve Společenství nezpůsobila výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

5.3.2.   Použití pro vlastní potřebu v rámci výrobního odvětví Společenství

(65)

Jak je uvedeno v 27. až 34. bodě odůvodnění, zahrnují činnosti výrobního odvětví Společenství, pokud jde o obdobný výrobek, mimo jiné použití tohoto výrobku pro vlastní potřebu výrobního odvětví pro výrobu derivátů a/nebo vonných látek. Jak je dále vysvětleno v těchto bodech odůvodnění, bylo považováno za vhodné vymezit použití pro vlastní potřebu výrobního odvětví Společenství z analýzy ukazatelů újmy (kde se to považuje za vhodné) a přezkoumat ji v souvislosti s jinými faktory, např. jiné možné příčiny újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(66)

Během posuzovaného období kleslo využití pro vlastní potřebu výrobního odvětví Společenství. Konkrétně kleslo o 14 % v roce 2004 a o dalších 14 procentních bodů v roce 2005 a následně se zvýšilo během období šetření na přibližně 240 000 kg, což je nicméně o 5 % méně než v roce 2003. Z relativního hlediska představuje využití pro vlastní potřebu přibližně 10 % celkového objemu výroby, s výjimkou roku 2005, kdy pokleslo na 8 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Použití pro vlastní potřebu (kg)

249 809

215 100

179 954

236 323

Index: 2003 = 100

100

86

72

95

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(67)

Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na to, že použití pro vlastní potřebu představuje jen 10 % výroby výrobního odvětví Společenství, se vyvozuje předběžný závěr, že vývoj použití pro vlastní potřebu nemohl podstatně přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

5.3.3.   Vývozy výrobního odvětví Společenství

(68)

Z hlediska objemů se vývozy výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období nepatrně zlepšily. Objem vývozních prodejů se zvýšil o 8 % v roce 2004 a o dalších 12 procentních bodů v roce 2005, než se během období šetření snížil na úroveň o 4 % vyšší než v roce 2003. Z hlediska jednotkových cen z níže uvedené tabulky vyplývá pokles o 26 % v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Je však nutné poznamenat, že prodejní cena při vývozu se nesnížila o tolik jako prodejní cena ve Společenství a že v absolutní hodnotě byla vyšší než prodejní cena ve Společenství.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Vývozní prodej výroby ES (v jednotkách)

743 445

803 219

890 242

774 802

Index: 2003 = 100

100

108

120

104

Vývozní prodejní cena (EUR/jednotka)

4,55

4,05

3,57

3,36

Index: 2003 = 100

100

89

79

74

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(69)

S ohledem na výše uvedené lze učinit předběžný závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství podstatně nepřispěla k utrpěné újmě.

5.3.4.   Dovozy z jiných třetích zemí

(70)

Dále byly přezkoumány i dovozy z jiných třetích zemí než Indie. Z důvodů uvedených v 36. bodě odůvodnění nejsou zohledněny údaje o dovozech z Japonska, které předložil Eurostat. V rámci tohoto šetření nebyly učiněny žádné další úpravy údajů poskytnutých Eurostatem.

(71)

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, objem dovozů z jiných třetích zemí se během posuzovaného období snížil. Po prudkém poklesu v roce 2004 a 2005 se dovoz během období šetření zvýšil na úroveň o 4 % nižší než v roce 2003. Tento vývoj jasně souvisí s nárůstem cen těchto dovozů v roce 2004 a 2005 a jejich následným poklesem během období šetření. Z absolutního hlediska zůstala cenová úroveň dovozů z jiných třetích zemí výrazně nad cenovou úrovní dovozů z Indie během celého posuzovaného období (viz 39. bod odůvodnění). Odpovídající podíl dovozů z jiných třetích zemí na trhu Společenství se vyvíjel v souladu s jejich objemem a rozšířením trhu; tento podíl se snížil mezi rokem 2003 a obdobím šetření o 22 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Dovozy (kg)

935 800

756 200

606 700

895 100

Index: 2003 = 100

100

81

65

96

Průměrné dovozní ceny (EUR/kg)

4,04

4,79

4,75

4,08

Index: 2003 = 100

100

119

118

101

Podíl na trhu

26 %

21 %

16 %

20 %

Index: 2003 = 100

100

81

61

78

Zdroj: Eurostat.

(72)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že dovozy z třetích zemí jiných než Indie nezpůsobily výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

5.3.5.   Újmu si výrobní odvětví způsobilo samo

(73)

Jedna strana tvrdila, že si výrobní odvětví Společenství újmu způsobilo samo, protože žadatelé jsou při výrobě obdobného výrobku závislí na dovozech hlavní suroviny a nemůžou proto konkurovat jiným výrobcům ve Společenství nebo na globální úrovni. Šetření v tomto ohledu nezjistilo žádné podstatné rozdíly ve zdrojích a cenách hlavních surovin používaných a kupovaných žadateli a jinými výrobci ve Společenství, nebo dokonce spolupracujícími indickými výrobci, které by mohly opodstatnit tato tvrzení. Tvrzení se proto zamítá.

5.4.   Závěry o příčinných souvislostech

(74)

Na závěr se potvrzuje, že podstatná újma, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství, jež je zvláště charakterizována poklesem jednotkových prodejních cen, což vedlo k výraznému zhoršení hospodářské situace, byla způsobena dumpingovými dovozy z dotčené země. Přestože použití pro vlastní potřebu a vývozní výkonnost do jisté míry mohly přispět k zhoršené výkonnosti výrobního odvětví Společenství, nejsou tyto okolnosti natolik podstatné, aby vyvrátily příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a situací působící újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(75)

Vzhledem k výše popsané analýze, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny vlivy všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od vlivů dumpingových dovozů působících újmu, se tímto potvrzuje, že tyto jiné činitele samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná újma musí být připsána dumpingovým dovozům.

(76)

Proto byl prozatímně učiněn závěr, že dumpingové dovozy pocházející z dotčené země způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

6.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

6.1.   Obecné poznámky

(77)

Komise zkoumala, zda i přes předběžný závěr o existenci dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důkazy, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijmout antidumpingová opatření. Za tímto účelem a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení bylo na základě všech poskytnutých dokladů zkoumáno, jaký dopad by měla opatření na všechny strany, kterých se toto řízení týká, a také jaké důsledky by mělo nepřijetí takových opatření.

6.2.   Zájmy výrobního odvětví Společenství

(78)

Analýza újmy jednoznačně prokázala, že dumpingové dovozy výrobnímu odvětví Společenství způsobily újmu. Prudký nárůst dumpingových dovozů v posledních letech způsobil velké potlačení cen. Aby si výrobní odvětví Společenství udrželo tržní podíl a objem prodejů na volném trhu, který je rozhodující pro výrobní náklady, je nuceno prodávat za ceny sotva pokrývající fixní náklady.

(79)

V této souvislosti by bez uložení opatření tržní podíl výrobního odvětví Společenství nebyl z dlouhodobého hlediska udržitelný. Přestože přímá zaměstnanost v rámci výroby dihydromyrcenolu není velká, měly by negativní následky dopad zejména na určitou oblast ve Španělsku, kde je soustředěna většina výroby ve Společenství. Pokud by byla uložena antidumpingová opatření a cena dovozů by se vrátila na nedumpingovou úroveň, bylo by výrobní odvětví Společenství na základě vlastní konkurenční výhody schopno soutěžit za spravedlivých obchodních podmínek. Má se za to, že by objemy prodeje výrobního odvětví Společenství vzrostly a výrobní odvětví by tak mohlo využít úspor z rozsahu. Rovněž se očekává, že výrobní odvětví Společenství využije potlačení cen způsobené dumpingovými dovozy, aby zvýšilo vlastní prodejní ceny, protože opatření odstraní cenové podbízení zjištěné během období šetření. Tyto očekávané příznivé účinky opatření by umožnily výrobnímu odvětví Společenství zlepšit kritickou finanční situaci.

(80)

Zavedení opatření je tedy jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Společenství. Neuložení opatření může vést k přerušení výroby dihydromyrcenolu, nebo dokonce k jejímu ukončení ve Společenství.

6.3.   Zájem uživatelů a spotřebitelů

(81)

Sdružení spotřebitelů se nepřihlásila, ani neposkytla žádné informace podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení. Z toho důvodu a s ohledem na skutečnost, že dihydromyrcenol se používá jen jako surovina nebo složka ve výrobě jiných polotovarů nebo konečných výrobků (viz 11. a 28. bod odůvodnění), se analýza omezila na následky opatření pro uživatele. Typické využití dihydromyrcenolu je v pracích prostředcích, jako vonná látka v mýdlech a v některých parfémech. Dotčenými odvětvími jsou proto odvětví výroby pracích prostředků, prostředků pro domácnost, kosmetických výrobků a výrobků pro osobní hygienu. Dotazníky byly odeslány třinácti známým uživatelům dihydromyrcenolu a čtyřem sdružením působícím v oblasti chutí a vůní. Komise kromě jiných informací požadovala jejich připomínky k tomu, zda by uložení antidumpingových opatření bylo v zájmu Společenství a jak by se jich tato opatření dotkla.

(82)

Jedna odpověď na dotazník byla obdržena od výrobce celé řady prostředků (pracích, pro domácnost, výrobků pro osobní hygienu atd.). Výrobce uvedl, že výrobek, jehož se šetření týká, představuje jen malou část jeho polotovarů nebo konečných výrobků. Navíc tato společnost nepoužívala dihydromyrcenol pocházející z Indie, takže nemohla poskytnout úplné informace. Tento výrobce byl však názoru, že uložení opatření by mohlo vést k nedostatkům v zásobování a rostoucím cenám, což by z dlouhodobého hlediska mohlo vést ke změnám parfemačních látek v závislosti na cenách. Další uživatel informoval Komisi, že dihydromyrcenol pocházející z Indie nepoužívá. Tato společnost se nevyjádřila k možnému dopadu opatření. Sdružení neposkytla žádné informace.

(83)

Vzhledem k obdrženým připomínkám se šetřením zjistilo, že nelze očekávat nedostatky v zásobování dihydromyrcenolu, protože využití kapacity výrobním odvětvím Společenství bylo během období šetření jen 73 % (viz 45. bod odůvodnění). Dihydromyrcenol se rovněž vyrábí v několika jiných třetích zemích než Indie. Navíc vzhledem k malému zjištěnému dumpingovému rozpětí se neočekává výrazné zvýšení cen. Z tohoto hlediska a s ohledem na okrajový dopad dihydromyrcenolu na náklady na navazující výrobky se vyvozuje předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít významný vliv na situaci uživatelů ve Společenství.

6.4.   Zájem nespřízněných dovozců/obchodníků ve Společenství

(84)

Bylo osloveno 27 známých dovozců/obchodníků v oblasti dotčeného výrobku ve Společenství. Tři z těchto společností informovaly Komisi, že nedovážejí dihydromyrcenol z Indie. Jen dva dovozci, kteří nebyli ve spojení s vyvážejícími výrobci, odpověděli na dotazník. Jeden z nich uvedl, že ukončil dovoz z Indie během období šetření, protože jeho dodavatelé se rozhodli prodávat jen prostřednictvím jiných distributorů. Tento dovozce se nevyjádřil k možnému dopadu opatření, protože se ho záležitost již zjevně netýkala. Pro druhého spolupracujícího dovozce představovaly prodeje dotčeného výrobku ve Společenství méně než 20 % celkového obratu a jeho podíl na celkovém dovozu dotčeného výrobku z Indie byl jen okrajový. Tato společnost nepodala žádné připomínky ohledně možného dopadu opatření na její podnik. Uvedla jen, že opatření by povzbudila indické výrobce přizpůsobit se situaci prostřednictvím zvýšení své efektivity, zatímco výrobci ve Společenství by si díky ochraně, která by jim opatření poskytla, udrželi neefektivní výrobu a nebyli by nuceni k restrukturalizaci. Z tohoto hlediska se poznamenává, jak uvádí 79. bod odůvodnění, že antidumpingová opatření by navzdory výše uvedeným tvrzením umožnila výrobnímu odvětví Společenství zvýšit objemy prodeje a zlepšit kritickou finanční situaci a tím vytvořit prostor pro zlepšení efektivity výroby. Tento argument se proto zamítá.

(85)

Vzhledem k výše uvedenému a zejména k malé míře spolupráce ze strany nespřízněných dovozců/obchodníků ve Společenství byl vyvozen předběžný závěr, že případná antidumpingová opatření by neměla rozhodující negativní dopad na situaci dovozců ve Společenství.

6.5.   Závěr o zájmu Společenství

(86)

Výše uvedená analýza prokázala, že zavedení opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství, protože by tato opatření mohla alespoň omezit velké množství dovozů za dumpingové ceny a odstranit cenové podbízení u těchto dovozů, o nichž bylo prokázáno, že mají nepříznivý vliv na situaci výrobního odvětví Společenství. Očekává se, že i ostatní výrobci ve Společenství budou mít z těchto opatření prospěch.

(87)

Analýza také ukázala, že uživatelé pravděpodobně nebudou antidumpingovými opatřeními podstatně dotčeni.

(88)

Nízká úroveň spolupráce ze strany nespřízněných dovozců/obchodníků ve Společenství neumožnila hloubkovou analýzu jejich zájmů. Lze však učinit závěr, že tito výrobci se rozhodli nespolupracovat v šetření, protože by v případě uložení opatření na dovozy dihydromyrcenolu z Indie nebyli podstatně dotčeni.

(89)

Při zvážení výše uvedeného se má za to, že uložení opatření, tj. odstranění dumpingu působícího újmu, by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zlepšit finanční situaci a pokračovat ve své činnosti a že nepříznivé účinky, jež by uložení těchto opatření mohlo znamenat pro některé hospodářské subjekty ve Společenství, nejsou nepřiměřené příznivým účinkům na výrobní odvětví Společenství.

(90)

Na základě výše uvedeného se vyvozuje předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství uložit antidumpingová opatření.

7.   PŘECHODNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(91)

Vzhledem k předběžným závěrům ohledně dumpingu, způsobené újmy a zájmu Společenství by měla být na dovozy dotčeného výrobku z Indie uložena prozatímní opatření, aby se předešlo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

7.1.   Úroveň pro odstranění újmy

(92)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření musí být dostatečná na to, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu bylo nutno vzít v úvahu i to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své náklady a vytvořilo si hrubý zisk, který by přiměřeně vytvořilo za podmínek obvyklé soutěže, tj. při neexistenci dumpingu působícího újmu.

(93)

Proto bylo na základě dostupných informací předběžně zjištěno, že za odpovídající úroveň, kterou by výrobní odvětví Společenství mělo mít možnost dosáhnout při neexistenci dumpingu působícího újmu, lze považovat ziskové rozpětí ve výši 5 % obratu. V roce 2003, tj. před nárůstem dumpingových dovozů z Indie, dosáhlo prodejem výrobní odvětví Společenství zisku ve výši 12,3 % obdobného výrobku na volném trhu (viz 48. bod odůvodnění). Považovalo se však za vhodné upravit ziskovost tak, aby odrážela skutečnost, že světový trh a trh Společenství s dihydromyrcenolem se rozšířil a byly vytvořeny nové kapacity, a výsledkem toho je, že celková cenová úroveň, bez ohledu na výskyt dumpingových dovozů, se nepatrně zvýšila, zatímco výrobní náklady na jednotku zůstaly nezměněné. Ziskové rozpětí ve výši zhruba 12 % při neexistenci dumpingových dovozů se nezdálo být přiměřené; s ohledem na stávající situaci by ziskové rozpětí mělo být 5 % obratu.

(94)

Potřebný nárůst ceny byl poté stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení, s průměrnou cenou výrobků prodaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství nepůsobící újmu. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF. Tyto rozdíly byly pro oba spolupracující vyvážející výrobce nad zjištěným dumpingovým rozpětím.

7.2.   Prozatímní opatření

(95)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo pro spolupracující vyvážející výrobce na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(96)

Připomíná se, že úroveň spolupráce byla vysoká, a proto se mělo za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro ostatní společnosti, které v šetření nespolupracovaly, na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracující společnosti (viz 22. bod odůvodnění). Zbytkové clo se proto stanoví ve výši 7,5 %.

(97)

Na základě výše uvedeného by měla být sazba prozatímního antidumpingového cla stanovena takto:

Výrobce

Navrhované antidumpingové clo

Neeru Enterprises, Rampur

3,3 %

Všechny ostatní společnosti (včetně Privi Organics Limited, Mumbai)

7,5 %

(98)

Sazba antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byla stanovena na základě závěrů šetření. Proto odráží stav této společnosti zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (narozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a vyráběných uvedenou společností, tedy konkrétní uvedenou právnickou osobou. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(99)

S veškerými žádostmi o použití této antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Komise podle potřeby po konzultaci s poradním výborem příslušně pozmění nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(100)

Aby se zajistilo řádné vynucování antidumpingového cla, neměla by se úroveň zbytkového cla používat jen u nespolupracujících vyvážejících výrobců, ale i u výrobců, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Společenství. Takové společnosti se nicméně vyzývají, aby za předpokladu, že splňují požadavky čl. 11 odst. 4 druhého pododstavce základního nařízení, předložili žádost o přezkum podle uvedeného článku, aby byla jejich situace individuálně přezkoumána.

8.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(101)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v jehož rámci mohou dotčené strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účel stanovení konečného cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovozy dihydromyrcenolu o čistotě nejméně 93 %, kódu KN ex 2905 22 90 (kód TARIC 2905229010), pocházející z Indie.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, je pro výrobek uvedený v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Výrobce

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Neeru Enterprises, Rampur, Indie

3,3 %

A827

Všechny ostatní společnosti

7,5 %

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství je podmíněno složením jistoty ve výši částky prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Aniž by tím byl dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost požádat o sdělení nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo nařízení přijato, sdělit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení před Komisí.

Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. C 275, 11.11.2006, s. 25.


Top