EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32004R2082

Nařízení Komise (ES) č. 2082/2004 ze dne 6. prosince 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/96 o jednacím řádu odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory)

OJ L 183M, 5.7.2006, p. 345–348 (MT)
OJ L 360, 7.12.2004, p. 8–11 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Bulgarian: Chapter 17 Volume 002 P. 64 - 67
Special edition in Romanian: Chapter 17 Volume 002 P. 64 - 67
Special edition in Croatian: Chapter 17 Volume 002 P. 82 - 85

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 30/09/2017; Implicitně zrušeno 32017R1430

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/2082/oj

7.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 360/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2082/2004

ze dne 6. prosince 2004,

kterým se mění nařízení (ES) č. 216/96 o jednacím řádu odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení (ES) č. 40/94 Rady ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (1) a zejména na čl. 157 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (ES) č. 422/2004 bylo změněno nařízení (ES) č. 40/94, mimo jiné pokud se týká organizace a postupu odvolacích senátů uvedených v jeho článcích 130 a 131.

(2)

Nařízení (ES) č. 422/2004 zavedlo zejména novou funkci prezidenta odvolacích senátů, vytvořilo rozšířený odvolací senát a předpokládá, za jistých podmínek, že rozhodnutí odvolacího senátu mohou být přijata jediným členem. Proto je nutné podrobně stanovit pravomoci prezidenta odvolacích senátů, složení a pravomoci odvolacích senátů, přidělování případů odvolacím senátům stejně jako složení rozšířeného senátu, případy, které mají být předány rozšířenému senátu, a případy, ve kterých je rozhodnutí přijímáno jedním členem.

(3)

Praxe fungování odvolacích senátů ukázala potřebu provedení některých úprav v organizaci a jednání odvolacích senátů, zvláště těch, které se týkají úlohy spisovny a některých aspektů toho, jak se jednání odvíjí. Centralizace služeb spisovny a přeměna jejích kompetencí, stejně jako pravidel o výměně podání mezi stranami, vedou k zajištění vyšší efektivnosti při vyřizování případů odvolacími senáty. Aby nedošlo k narušení jednání, která již budou zahájena v okamžiku vstoupení v platnost tohoto nařízení, musí být určena přechodná doba pro opatření týkající se výměny podání stran.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem [Committee on fees, Implementation Rules and the Procedure of the Boards of Appeal of the Office for Harmonization in the Internal Market (trade mark and designs)],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 216/96 se mění takto:

1.

Článek 1 je nahrazen následujícím textem :

„Článek 1

Prezidium odvolacích senátů

1.   Instance, uvedená v článcích 130 a 131 nařízení, je prezidium odvolacích senátů (dále jen prezidium).

2.   Prezidium je složeno z prezidenta odvolacích senátů, který mu předsedá, z předsedů senátů a členů senátů zvolených v jejich rámci pro každý kalendářní rok všemi členy senátů kromě prezidenta senátů a předsedů senátů. Počet takto zvolených členů je stanoven na čtvrtinu členů senátů kromě prezidenta senátů a předsedů senátů, zaokrouhleno v případě potřeby směrem nahoru.

3.   V případě, že prezident odvolacích senátů nemůže vykonávat funkci nebo v případě, že jeho pozice není obsazena, pak prezidiu předsedá:

a)

předseda senátu, který je ze všech odvolacích senátů služebně nejstarší, nebo

b)

v případě stejného služebního stáří, předseda senátu, který je starší.

4.   Prezidium je usnášeníschopné pouze, pokud jsou přítomny nejméně dvě třetiny jeho členů, včetně jeho prezidenta a dvou předsedů senátů. Rozhodnutí prezidia jsou přijímána na základě většiny hlasů; v případě rovnosti hlasů převažuje hlas předsedy.

5.   Před začátkem každého kalendářního roku, aniž by bylo porušeno ustanovení druhého odstavce článku 1, stanoví prezidium objektivní kritéria pro rozdělení případů mezi senáty pro zvažovaný kalendářní rok a určí řádné a zastupující členy pro každý ze senátů pro zmíněný rok. Každý člen odvolacího senátu může být přidělen do více senátů jako řádný nebo zastupující člen. Tato opatření mohou být během daného kalendářního roku případně změněna. Rozhodnutí přijatá prezidiem dle tohoto odstavce jsou zveřejněna v Úředním věstníku Úřadu.

6.   Prezidium je rovněž oprávněno:

a)

stanovit pravidla procesní povahy potřebná k vedení případů, které byly senátům přiděleny, a pravidla potřebná k organizaci práce senátů;

b)

rozhodovat každý spor, který pochází z rozdělení případů mezi odvolacími senáty;

c)

přijmout svá interní pravidla;

d)

vydávat praktické pokyny procesní povahy pro strany jednání před odvolacím senátem, zvláště ohledně uložení spisů a písemných poznámek a průběhu ústních jednání;

e)

vykonávat všechny ostatní pravomoci, které mu toto nařízení přiděluje.

7.   Prezident odvolacích senátů konzultuje s prezidiem stanovení potřeb výdajů senátů, které předává prezidentovi Úřadu pro vypracování předběžného rozpočtu výdajů, a pokud to uzná za vhodné, všechny ostatní otázky související se správou odvolacích senátů.“

2.

Vkládají se následující články 1a až 1d takto:

„Článek 1a

Velký senát

1.   Velký senát je rozšířený senát ustanovený čl. 130 odst. 3 nařízení.

2.   Velký senát je složen z devíti členů, mezi nimiž jsou prezident odvolacích senátů jako předsedající, předsedové senátů, zapisovatel určený před předáním případu velkému senátu, pokud takový případ nastane, a členové vybraní na principu rotace ze seznamu obsahujícího jména všech členů odvolacích senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů.

Prezidium sestaví na základě objektivních kritérií seznam uvedený v prvním odstavci a stanoví pravidla pro výběr členů z tohoto seznamu. Tento seznam, stejně jako tato pravidla, se zveřejní v Úředním věstníku Úřadu. Pokud není zapisovatel určen před předáním případu velkému senátu, pak prezident velkého senátu jmenuje zapisovatele z členů velkého senátu.

3.   V případě, že prezident odvolacích senátů nemůže vykonávat svou funkci, nebo při neobsazení tohoto místa, nebo jeho vyloučení nebo protestu proti němu dle článku 132 nařízení předsedá velkému senátu:

a)

předseda senátu, který působí v odvolacích senátech nejdéle, nebo

b)

v případě stejného služebního stáří, předseda senátu, který je nejstarší z těch, kteří jsou oprávněni podle předchozího pododstavce.

4.   V případě, že jsou překážky pro výkon funkce jiného člena velkého senátu, nebo v případě jeho vyloučení nebo protestu dle článku 132 nařízení je nahrazen osobou, která je nejvýše na seznamu uvedeném v odstavci 2 tohoto článku.

5.   Velký senát může jednat ve věci a ústní jednání před ním se mohou konat pouze, pokud je přítomno nejméně sedm jeho členů, včetně předsedy a zapisovatele.

Pokud velký senát projednává případ za přítomnosti pouze osmi svých členů, potom se člen, který je z hlediska členství v odvolacích senátech služebně nejmladší, hlasování neúčastní, kromě případu, kdy je tento člen předsedou nebo zapisovatelem. V takovém případě se hlasování neúčastní člen služebně nejblíže starší než předseda nebo zapisovatel.

Článek 1b

Postoupení velkému senátu

1.   Senát může přidělený případ postoupit velkému senátu, pokud shledá, že je to odůvodněno právní složitostí, důležitostí věci nebo zvláštními okolnostmi, například tehdy, když odvolací senáty vydaly rozdílná rozhodnutí týkající se právní otázky tohoto případu.

2.   Senát postoupí přidělený případ velkému senátu, když se domnívá, že se musí odchýlit od interpretace platné legislativy dané některým dřívějším rozhodnutím velkého senátu.

3.   Prezidium může, na návrh prezidenta odvolacích senátů z jeho vlastní iniciativy nebo na základě žádosti některého ze členů prezidia, postoupit velkému senátu případ přidělený některému senátu, pokud je to odůvodněno právní složitostí, důležitostí věci nebo zvláštními okolnostmi, zvláště pak tehdy, když odvolací senáty vydaly rozdílná rozhodnutí týkající se právní otázky tohoto případu.

4.   Velký senát vrací bezodkladně případ senátu, který jím byl původně pověřen, pokud se domnívá, že nejsou splněny podmínky pro postoupení případu.

5.   Všechna rozhodnutí týkající se postoupení případu velkému senátu musí být odůvodněna a předána všem stranám.

Článek 1c

Rozhodnutí provedené jedním členem

1.   Prezidium vyhotoví informativní seznam typů případů, které, kromě zvláštních okolností, mohou senáty přidělit pouze jednomu členovi, jako jsou rozhodnutí, která uzavírají jednání na základě dohody mezi stranami, a rozhodnutí o náhradě nákladů, nebo přípustnosti odvolání.

Prezidium může také vypracovat seznam typů případů, které nemohou být přiděleny pouze jednomu členovi.

2.   Rozhodování o přidělení případů, které odpovídají typu případů stanovených prezidiem podle odstavce 1, pouze jednomu členovi, může být senátem delegováno na jeho předsedu.

3.   Rozhodnutí o přidělení případu jednomu členovi je sděleno všem stranám.

Člen, kterému byl případ přidělen, jej postoupí senátu, pokud shledá, že podmínky pro přidělení již nejsou splněny.

Článek 1d

Vrácení případu na základě rozhodnutí Soudního dvora

1.   Pokud podle čl. 63 odst. 6 nařízení opatření, nezbytná k tomu, aby se vyhovělo rozhodnutí Soudního dvora rušícího zcela nebo částečně rozhodnutí odvolacího senátu nebo velkého senátu, zahrnují nové přezkoumání případu, který byl předmětem daného rozhodnutí, odvolacím senátem, rozhodne prezidium, zda je případ přidělen tomu senátu, který vydal rozhodnutí, jinému senátu, nebo velkému senátu.

2.   Pokud je případ postoupen jinému senátu, je tento senát složen tak, aby v něm nebyli žádní ze členů, kteří přijali napadené rozhodnutí. Toto poslední ustanovení neplatí, pokud je případ postoupen velkému senátu.“

3.

V článku 4 je odstavec 3 zrušen a z odstavce 4 je odstavec 3.

4.

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Spisovna

1.   Spisovna se zřizuje u odvolacích senátů a je pověřena mimo jiné, na základě pravomoci prezidenta odvolacích senátů, přijímáním, převáděním, uchováváním a sdělováním všech dokumentů souvisejících s jednáními před odvolacími senáty a vytvářením příslušných spisů.

2.   Spisovnu řídí tajemník. Prezident odvolacích senátů stanoví úředníka spisovny, který plní úkoly tajemníka, je-li tajemník nepřítomen, nemůže jednat nebo jeho pozice není obsazena.

3.   Tajemník dohlíží zejména na dodržení lhůt a ostatních formálních podmínek pro podávání odvolání a spisů dokládajících důvody odvolání.

Pokud je shledána nesprávnost, která může způsobit nepřijatelnost odvolání, zašle tajemník bezodkladně odůvodněné sdělení předsedovi příslušného odvolacího senátu.

4.   Protokoly z ústních jednání a dokazování vyhotovuje tajemník nebo, pokud předseda senátu souhlasí, ten úředník odvolacího senátu, kterého určí předseda senátu.

5.   Prezident odvolacích komor může svěřit tajemníkovi přidělování případů odvolacím komorám podle kritérií přidělování, které stanovilo prezidium.

Prezidium může, na návrh prezidenta odvolacích senátů, svěřit spisovně další úkoly týkající se vedení jednání před odvolacími senáty.“

5.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Průběh jednání

1.   Jakmile tajemník zašle předsedovi odvolacího senátu oznámení o přípustnosti odvolání v souladu s druhý pododstavcem čl. 5 odst. 3, předseda příslušného senátu může buď pozastavit řízení a vyzvat senát, aby se vyslovil k přípustnosti odvolání, nebo přenechat posouzení přípustnosti odvolání na konec projednání věci před odvolacím senátem.

2.   V jednáních inter partes a bez újmy čl. 61 odst. 2 nařízení může být sdělení uvádějící důvody odvolání a připomínky v odpovědi doplněno odpovědí odvolatele, předloženou ve lhůtě dvou měsíců od oznámení o připomínkách v odpovědi, a replikou strany obhajoby, předložené ve lhůtě dvou měsíců od oznámení o odpovědi.

3.   V jednáních inter partes může strana obhajoby ve své odpovědi žádat o rozhodnutí, kterým se ruší nebo mění napadené rozhodnutí na základě bodu neuvedeného v odvolání. Taková podání se stávají bezpředmětnými v případě, kdy odvolatel v řízení nepokračuje.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátý den od jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské Unie.

Ustanovení čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 216/96 ve znění čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení platí pouze pro řízení, pro která bylo odvolání podáno poté, co toto nařízení vstoupilo v platnost.

Toto nařízení je závazné celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. prosince 2004.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  ÚF vést. L 11 ze dne 14.1.1994, str. 1; nařízení naposledy změněné nařízením (ES) č. 422/2004 (ÚF vést. L 70 ze dne 9.3.2004, str. 1).


Top