4.12.2004

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2073/2004

ze dne 16. listopadu 2004

o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 93 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podvody v Evropské unii mají vážné důsledky pro státní rozpočty a mohou vést k narušení hospodářské soutěže při pohybech výrobků podléhajících spotřební dani. Tudíž mají dopad i na fungování vnitřního trhu.

(2)	V boji s podvody, týkajícími se spotřebních daní, je zapotřebí úzké spolupráce mezi správními orgány, které jsou v jednotlivých členských státech odpovědné za provádění opatření přijatých v této oblasti.

(3)	Je proto nezbytné vymezit pravidla, podle kterých si správní orgány členských států musí navzájem poskytovat pomoc a spolupracovat s Komisí pro zajištění toho, aby byla správně používána pravidla o pohybu výrobků podléhajících spotřební dani a o výběru spotřebních daní.

(4)

Vzájemná pomoc a správní spolupráce v oblasti spotřebních daní se řídí směrnicí Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného (3). Vzájemná pomoc a správní spolupráce v oblasti DPH se řídí nařízením Rady (ES) č. 1798/2003 (4).

(5)	Přestože tento právní nástroj prokázal svoji účinnost, nebude schopen zvládnout nové požadavky na správní spolupráci, vyplývající z rostoucí hospodářské integrace v rámci vnitřního trhu.

(6)	Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (5) rovněž zavedla řadu nástrojů pro výměnu informací. Jejich postupy by měly být vymezeny v obecném právním rámci správní spolupráce v oblasti spotřebních daní.

(7)	Je rovněž potřeba zavést jasnější a závaznější pravidla spolupráce mezi členskými státy, jelikož práva a povinnosti všech dotčených stran nejsou dostatečně vymezeny.

(8)

Chybí dostatečně přímý kontakt mezi místními nebo celostátními úřady pro boj proti podvodům, jelikož běžnou praxí je, že komunikace se uskutečňuje mezi ústředními kontaktními orgány. To vede k nedostatku výkonnosti, nedostatečnému využívání nástrojů správní spolupráce a přílišným prodlevám v předávání informací. Pro zlepšení a zrychlení spolupráce by měla být přijata ustanovení k přímějším kontaktům mezi správními odděleními.

(9)

Bližší spolupráce je zapotřebí i proto, že s výjimkou ověřování pohybu podle článku 15b směrnice 92/12/EHS dochází k automatickým nebo spontánním výměnám informací mezi členskými státy jen zřídka. Má-li se účinně bojovat proti podvodům, měla by být výměna informací mezi vnitrostátními orgány a mezi nimi a Komisí intenzivnější a rychlejší.

(10)

V oblasti spotřebních daní je tedy třeba zvláštního aktu, v němž by byla zahrnuta ustanovení směrnice 77/799/EHS v této oblasti. Tento akt by se také měl zaměřit na oblasti, kde lze spolupráci mezi členskými státy zdokonalit zavedením a vylepšením systémů předávání informací o pohybu výrobků podléhajících spotřební dani. Tento akt se nedotýká používání Úmluvy ze dne 18. prosince 1997 o vzájemné pomoci a spolupráci mezi správami (6).

(11)	Toto nařízení by nemělo narušovat jiná opatření Společenství pro boj proti podvodům v oblasti spotřebních daní.

(12)

Toto nařízení by mělo zahrnout a vymezit opatření obsažená v směrnici 92/12/EHS s cílem usnadnit správní spolupráci mezi členskými státy. Tato opatření obsahují rejstřík dotyčných hospodářských subjektů a prostor a systém ověřování pohybu. Toto nařízení by rovněž mělo zavést systém včasného varování mezi členskými státy.

(13)

Pro účely tohoto nařízení je vhodné omezit některá práva a povinnosti stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (7), aby byly chráněny zájmy uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice.

(14)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(15)

Protože cíle tohoto nařízení, tedy zjednodušení a posílení správní spolupráce mezi členskými státy, což vyžaduje harmonizovaný přístup, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a může jej být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(16)	Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

1.   Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých správní orgány členských států příslušné pro provádění právních předpisů o spotřebních daních spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zajištění dodržování těchto předpisů.

Za tímto účelem stanoví toto nařízení pravidla a postupy, které umožní příslušným orgánům členských států spolupráci a výměnu veškerých informací, které jim mohou pomoci správně vyměřit spotřební daně.

Toto nařízení rovněž stanoví pravidla a postupy pro výměnu některých druhů informací elektronickými prostředky, zejména pokud jde o obchod s výrobky podléhajícími spotřební dani uvnitř Společenství.

2.   Tímto nařízením není v členských státech dotčeno uplatnění pravidel vzájemné pomoci v trestních věcech. Není jím dotčeno ani plnění jakýchkoli povinností týkajících se vzájemné pomoci, které vyplývají z jiných právních aktů, včetně dvoustranných či mnohostranných dohod.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.	„příslušným orgánem“ orgán určený v souladu s čl. 3 odst. 1;

2.	„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo jakýkoli příslušný úředník členského státu, který podává žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

3.	„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán členského státu nebo kterýkoli kontaktní útvar nebo příslušný úředník členského státu, kterému je podána žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

4.	„ústředním kontaktním orgánem“ úřad, na nějž byla podle čl. 3 odst. 3 přenesena hlavní odpovědnost za kontakty s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce;

5.	„kontaktním útvarem“ jakýkoli úřad jiný než ústřední kontaktní orgán, s konkrétní místní příslušností nebo zvláštní funkční odpovědností, který byl určen příslušným orgánem podle čl. 3 odst. 4, aby uskutečňoval přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení;

6.	„příslušným úředníkem“ jakýkoli úředník, který může uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení a je k tomu pověřen podle čl. 3 odst. 5;

7.	„úřadem pro spotřební daně“ jakýkoli úřad, u něhož lze splnit některé náležitosti stanovené předpisy o spotřební dani;

8.	„občasnou automatickou výměnou“ soustavné sdělování předem určených informací jinému členskému státu, a to bez předchozí žádosti a jakmile je daná informace k dispozici;

9.	„pravidelnou automatickou výměnou“ soustavné sdělování předem určených informací jinému členskému státu, a to bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech;

10.	„spontánní výměnou“ nepravidelné sdělování informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti;

11.	„elektronickým systémem“ elektronický systém pro sledování pohybu výrobků podléhajících spotřební dani, zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES (9);

12.	„osobou“: a) fyzická osoba; b) právnická osoba nebo c) pokud tak stanoví platné právní předpisy, sdružení osob uznané jako způsobilé k právním úkonům, ačkoli nemá právní subjektivitu právnických osob;

13.	„elektronickými prostředky“ použití elektronických zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu, optických technologií nebo jiných elektromagnetických prostředků;

14.	„identifikačním číslem“ číslo stanovené v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení;

15.	„identifikačním číslem pro účely DPH“ číslo stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. c), d) a e) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizací právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (10);

16.

„pohybem výrobků podléhajících spotřební dani uvnitř Společenství“ pohyb výrobků podléhajících spotřební dani v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně ve smyslu hlavy III směrnice 92/12/EHS nebo výrobků podléhajících spotřební dani, jež byly propuštěny pro domácí spotřebu ve smyslu článků 7 až 10 směrnice 92/12/EHS, mezi dvěma nebo více členskými státy;

17.	„správním šetřením“ všechny kontroly, prověrky a jiné kroky, které provádějí úředníci nebo příslušné orgány členských států při výkonu svých funkcí, aby zajistily správné použití právních předpisů týkajících se spotřební daně;

18.

„sítí CCN/CSI“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – CCN) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface – CSI), kterou vyvinulo Společenství k zajištění všech přenosů dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti daní a cel;

19.	„spotřebními daněmi“ daně, na které se vztahují právní předpisy Společenství o spotřebních daních, včetně daní na energetické výrobky a elektrickou energii podle směrnice 2003/96/ES (11);

20.	„PSD“ doklad uvedený v čl. 18 odst. 1 směrnice 92/12/EHS;

21.	„ZPSD“ doklad uvedený v čl. 7 odst. 4 směrnice 92/12/EHS.

Článek 3

1.   Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi příslušný orgán, který určil jako orgán, jehož jménem se toto nařízení použije, a to buď přímo, nebo na základě pověření.

2.   Každý členský stát určí jediný ústřední kontaktní orgán, na nějž se přenese hlavní odpovědnost za kontakty s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce. Uvědomí o tom Komisi a příslušné orgány ostatních členských států.

3.   Ústřední kontaktní orgán ponese hlavní odpovědnost za výměnu informací o pohybech zboží podléhajícího spotřební dani, a zejména ponese hlavní odpovědnost za:

a)	výměnu dat uložených v elektronickém rejstříku podle článku 22;

b)	systém včasného varování podle článku 23;

c)	žádosti o ověření odeslané ostatním členským státům nebo od nich obdržené podle článku 24.

4.   Příslušný orgán každého členského státu může dále ustanovit kontaktní útvary jiné než ústřední kontaktní orgán za účelem přímé výměny informací v souladu s tímto nařízením. Příslušné orgány zajistí, aby seznam těchto útvarů byl průběžně aktualizován a zpřístupněn ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

5.   Kromě toho může příslušný orgán každého členského státu za podmínek, které sám stanoví, jmenovat příslušné úředníky, kteří mohou uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení. Pokud tak učiní, může rozsah takového pověření omezit. Ústřední kontaktní orgán odpovídá za průběžnou aktualizaci seznamu těchto úředníků a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

6.   Úředníci uskutečňující výměnu informací podle článků 11 a 13 se v každém případě považují pro tento účel za příslušné úředníky v souladu s podmínkami, které stanoví příslušné orgány.

7.   Pokud kontaktní útvary nebo příslušní úředníci odešlou nebo obdrží žádosti o pomoc či odpovědi na takové žádosti o pomoc, informují ústřední kontaktní orgán svého členského státu, a to za podmínek stanovených ústředním kontaktním orgánem.

8.   Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc vyžadující zásah mimo jeho územní či funkční působnost, předá takovou žádost neprodleně ústřednímu kontaktnímu orgánu svého členského státu a informuje o tom dožadující orgán. V takovém případě začíná lhůta stanovená v článku 8 dnem následujícím po dni předání žádosti o pomoc ústřednímu kontaktnímu orgánu.

Článek 4

1.   Povinnost poskytnout pomoc stanovená tímto nařízením se nevztahuje na poskytování informací nebo dokumentů získaných správními orgány uvedenými v článku 1 na základě povolení či žádosti soudního orgánu.

2.   Pokud však má příslušný orgán v souladu s vnitrostátními právními předpisy pravomoc sdělit informace uvedené v prvním odstavci, mohou být tyto informace sděleny v rámci správní spolupráce podle tohoto nařízení. Takové sdělení ovšem nejprve povolí soudní orgán, pokud je takové povolení nutné podle vnitrostátních právních předpisů.

KAPITOLA II

SPOLUPRÁCE NA ZÁKLADĚ ŽÁDOSTI

ODDÍL 1

Žádost o informace a správní šetření

Článek 5

1.   Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán informace uvedené v článku 1 včetně informací týkajících se konkrétního případu či konkrétních případů.

2.   Pro účely sdělení informací podle odstavce 1 zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných pro získání těchto informací.

3.   Žádost podle odstavce 1 může obsahovat odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření. Jestliže členský stát rozhodne, že žádné správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu důvody svého rozhodnutí.

4.   Za účelem získání požadovaných informací nebo provedení požadovaného správního šetření postupují dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se dožádaný orgán obrátí, jako kdyby jednaly samy za sebe nebo na žádost jiného úřadu svého členského státu.

Článek 6

Žádosti o informace a o správní šetření podle článku 5 se předávají, pokud je to možné, na vzorovém formuláři schváleném postupem podle čl. 34 odst. 2. Avšak za okolností uvedených v článku 24 je standardním osvědčením o ověření pohybu výrobků podléhajících spotřební dani podle čl. 24 odst. 2 žádost o informace ve zjednodušené formě.

Článek 7

1.   Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán veškeré příslušné informace, které má k dispozici ve formě zpráv, výkazů a jakýchkoli jiných dokumentů nebo ověřených opisů či výpisů z nich, jakož i výsledky správních šetření.

2.   Prvopisy dokumentů se poskytnou pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými právními předpisy členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo.

ODDÍL 2

Lhůta pro poskytnutí informací

Článek 8

Dožádaný orgán poskytne informace podle článků 5 a 7 co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti.

Článek 9

V určitých zvláštních skupinách případů se mohou dožádaný orgán a dožadující orgán dohodnout na lhůtách odlišných od lhůt stanovených v článku 8.

Článek 10

Pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve stanovené lhůtě, uvědomí bez odkladu dožadující orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy bude moci odpovědět.

ODDÍL 3

Přítomnost v prostorách správních orgánů a účast na správních šetřeních

Článek 11

1.   Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni za účelem výměny informací podle článku 1 v prostorách, kde správní orgány členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo, plní své úkoly. Pokud jsou požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, budou úředníkům dožadujícího orgánu poskytnuty kopie dokumentů obsahujících požadované informace.

2.   Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci ustanovení dožadujícím orgánem přítomni při správních šetřeních za účelem výměny informací podle článku 1. Správní šetření provádějí výhradně úředníci dožádaného orgánu. Úředníci dožadujícího orgánu neuplatňují kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Mohou však mít přes svého zprostředkovatele a výhradně pro účely prováděného správního šetření přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu.

3.   Úředníci dožadujícího orgánu, kteří jsou přítomni v jiném členském státě v souladu s odstavci 1 a 2, jsou vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední způsobilost.

ODDÍL 4

Souběžné kontroly

Článek 12

Za účelem výměny informací podle článku 1 se mohou dva či více členských států dohodnout, že na svých územích provedou souběžné kontroly odvodu spotřební daně u jedné či více osob, o něž mají společný či doplňující zájem, kdykoli se takové kontroly jeví účinnějšími než kontroly provedené pouze jedním členským státem.

Článek 13

1.   Členský stát sám označí osoby, které hodlá navrhnout pro souběžnou kontrolu. Příslušný orgán tohoto členského státu uvědomí o případech navržených pro souběžnou kontrolu příslušné orgány ostatních dotčených členských států. Svou volbu zdůvodní v rámci možností tím, že poskytne informace, které ho přiměly k jeho rozhodnutí. Stanoví lhůtu, během níž by měly být tyto kontroly provedeny.

2.   Dotčené členské státy se poté rozhodnou, zda se souběžných kontrol chtějí zúčastnit. Po přijetí návrhu na souběžnou kontrolu potvrdí příslušný orgán členského státu svému protějšku svůj souhlas nebo mu sdělí své odůvodněné odmítnutí.

3.   Každý příslušný orgán jmenuje zástupce, který odpovídá za dohled nad kontrolami a za jejich koordinaci.

4.   Po souběžné kontrole příslušné orgány neprodleně informují kontaktní úřady pro spotřební daně ostatních členských států o podvodných praktikách zjištěných během této souběžné kontroly, pokud se tato informace považuje za zvlášť významnou pro ostatní členské státy. Příslušné orgány mohou také informovat Komisi.

ODDÍL 5

Žádost o doručení správních rozhodnutí a opatření

Článek 14

Na žádost dožadujícího orgánu a v souladu s právními předpisy platnými pro doručování obdobných aktů v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, doručí dožádaný orgán osobě, které jsou určena, veškerá správní rozhodnutí a opatření vydaná správními orgány dožadujícího členského státu a jež se týkají používání právních předpisů o spotřebních daních, kromě správních rozhodnutí a opatření uvedených v článku 5 směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (12).

Článek 15

Žádosti o doručení obsahují předmět doručovaného rozhodnutí nebo opatření a dále jméno, adresu a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci osoby, které je určeno.

Článek 16

Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení a zejména o dni doručení rozhodnutí nebo opatření osobě, které je určeno, nebo případně o důvodu, proč nelze doručení uskutečnit. Žádost nelze zamítnout z důvodu obsahu rozhodnutí nebo opatření, které má být doručeno.

KAPITOLA III

VÝMĚNA INFORMACÍ BEZ PŘEDCHOZÍ ŽÁDOSTI

Článek 17

Aniž je dotčena kapitola IV, předá příslušný orgán každého členského státu informace podle článku 1 prostřednictvím občasné automatické či pravidelné automatické výměny příslušnému orgánu jiného dotčeného členského státu, pokud:

1.	v jiném členském státě došlo k nesrovnalosti nebo porušení právních předpisů o spotřební dani, nebo pokud existuje podezření, že k nim došlo;

2.	nesrovnalost nebo porušení právních předpisů o spotřební dani, ke kterým došlo nebo o nichž existuje podezření, že k nim došlo, na území jednoho členského státu může mít následky v jiném členském státě;

3.	existuje nebezpečí podvodu nebo ztráty spotřební daně v jiném členském státě.

Článek 18

Postupem podle čl. 34 odst. 2 se určí:

1.	přesné kategorie informací, které mají být vyměňovány;

2.	frekvence výměn;

3.	praktická opatření pro výměnu informací.

Každý členský stát určí, zda se zapojí do výměny konkrétní kategorie informací a zda tak učiní s použitím pravidelné automatické nebo občasné automatické výměny.

Článek 19

Příslušné orgány členských států si mohou v každém případě bez předchozí žádosti a prostřednictvím spontánní výměny předávat navzájem informace podle článku 1, které jsou jim známy.

Článek 20

Členské státy přijmou nezbytná správní a organizační opatření, aby umožnily výměny uvedené v této kapitole.

Článek 21

V rámci provádění této kapitoly nesmí být členský stát nucen ukládat osobám za účelem shromažďování informací nové povinnosti, ani být vystavován nepřiměřené administrativní zátěži.

KAPITOLA IV

UCHOVÁVÁNÍ A VÝMĚNA INFORMACÍ SPECIFICKÝCH PRO OBCHODNÍ OPERACE UVNITŘ SPOLEČENSTVÍ

Článek 22

1.   Příslušný orgán každého členského státu provozuje elektronickou databázi s těmito rejstříky:

a)	rejstřík osob, které jsou oprávněnými skladovateli nebo registrovanými hospodářskými subjekty pro účely spotřební daně ve smyslu čl. 4 odst. a) a d) směrnice 92/12/EHS;

b)	rejstřík prostor schválených k užívání jako sklady s daňovým dozorem.

2.   Rejstřík obsahuje tyto informace zpřístupněné ostatním členským státům:

a)	identifikační číslo vydané příslušným orgánem ve vztahu k dané osobě nebo prostorám;

b)	jméno nebo název a adresu osoby nebo prostor;

c)	kategorii a kombinovanou nomenklaturu, která se týká výrobků podléhajících spotřební dani, výrobků, jež může daná osoba skladovat nebo přijímat nebo jež mohou být skladovány nebo přijímány v daných prostorách;

d)	označení ústředního kontaktního orgánu nebo úřadu pro spotřební daně, od něhož lze získat další informace;

e)	den vydání, změny a případně pozbytí platnosti oprávnění jako oprávněnému skladovateli nebo registrovanému hospodářskému subjektu;

f)	informace požadované k identifikaci osob, které převzaly povinnosti ve smyslu čl. 15 odst. 3 směrnice 92/12/EHS;

g)	informace požadované k identifikaci osob, které se příležitostně účastní na pohybu výrobků podléhajících spotřební dani, pokud jsou takové informace dostupné.

3.   Každý národní rejstřík bude zpřístupněn, a to pouze pro účely spotřební daně, příslušným orgánům ostatních členských států.

4.   Ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní útvar každého členského státu zajistí, aby osobám účastnícím se na pohybu výrobků podléhajících spotřební dani v rámci Společenství bylo dovoleno získat potvrzení informací uchovávaných podle tohoto článku.

5.   Podrobné informace uvedené v odstavci 2, podrobné podmínky pro zavádění a aktualizaci rejstříků, harmonizované normy pro zapisování identifikačních čísel a sběr informací potřebných k identifikaci osob a prostor uvedených v odstavci 2 a podmínky pro zpřístupnění rejstříků všem členským státům podle odstavce 3 se stanoví postupem podle čl. 34 odst. 2.

6.   Pokud lze identifikovat hospodářský subjekt pouze identifikačním číslem pro účely DPH, použije se pro tento účel článek 27 nařízení (ES) č. 1798/2003.

Článek 23

1.   Členské státy zavedou elektronický systém včasného varování, kterým může ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní útvar členského státu, z něhož jsou výrobky podléhající spotřební dani odesílány, zaslat informaci nebo varovnou zprávu kontaktnímu orgánu členského státu určení, a to jakmile uvedený kontaktní orgán nebo kontaktní útvar získá informaci obsaženou v PSD a nejpozději v okamžiku odeslání výrobků. V rámci této výměny informací se před odesláním zprávy a, je-li to nezbytné, po jejím obdržení provede analýza rizik na základě informací obsažených v PSD.

2.   Vyměňované informace a příslušné podmínky se určí postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 24

1.   Během pohybu výrobků podléhajících spotřební dani anebo po něm může ústřední kontaktní orgán členského státu požádat v souladu s článkem 5 o informace ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní útvar jiného členského státu. Za účelem této výměny informací se před odesláním zprávy a, je-li to nezbytné, po jejím obdržení provede analýza rizik na základě informací obsažených v PSD nebo ZPSD.

2.   Výměna informací podle odstavce 1 se provádí na základě standardního osvědčení o ověření daných pohybů. Forma a obsah tohoto osvědčení a pravidla pro výměnu informací se stanoví postupem podle čl. 34 odst. 2.

3.   Příslušné orgány členského státu, ve kterém je usazen odesílatel výrobků podléhajících spotřební dani, mohou poskytnout pomoc s použitím osvědčení uvedeného v odstavci 2, pokud tento odesílatel neobdrží třetí vyhotovení PSD nebo ZPSD a pokud takový odesílatel vyčerpá veškeré jemu dostupné prostředky pro získání důkazu o tom, že zboží bylo odbaveno za účelem pohybu. Poskytnutí této pomoci v žádném smyslu neosvobozuje odesílatele od jeho daňových povinností.

Příslušné orgány členského státu určení vyvinou veškeré úsilí, aby vyhověly jakékoli žádosti příslušných orgánů členského státu odesílatele při poskytování této pomoci.

Článek 25

1.   Pokud se sledování pohybu a výrobků podléhajících spotřební dani a dohled nad ním provádí prostřednictvím elektronického systému, příslušný orgán každého členského státu uchovává a zpracovává informace v tomto systému.

Informace se uchovávají po dobu nejméně tří let po skončení kalendářního roku, ve kterém byl pohyb zahájen, aby mohly být použity pro postupy podle tohoto nařízení.

2.   Členské státy zajistí, aby se informace uložené v systému průběžně aktualizovaly a aby byly úplné a přesné.

KAPITOLA V

VZTAHY S KOMISÍ

Článek 26

1.   Členské státy a Komise prověří a vyhodnotí fungování úpravy správní spolupráce obsažené v tomto nařízení. Pro použití tohoto článku Komise shromáždí zkušenosti členských států, aby se zlepšilo fungování této úpravy. Za tímto účelem nebudou informace poskytované členskými státy obsahovat údaje o jednotlivcích, ani osobní údaje.

2.   Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné informace týkající se toho, jak používají toto nařízení, včetně jakýchkoli statistických údajů potřebných pro vyhodnocení jeho provádění. Příslušné statistické údaje se určí postupem podle čl. 34 odst. 2 a sdělují se, pokud jsou k dispozici a pokud jejich sdělení nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž.

3.   Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné informace o metodách či praktikách použitých nebo u kterých je podezření, že byly použity, pro obcházení právních předpisů o spotřební dani a jež odhalily nedostatky nebo mezery ve fungování opatření pro správní spolupráci stanovených tímto nařízením, pokud jsou tyto informace považovány za zvlášť významné pro ostatní členské státy.

4.   Pro vyhodnocení účinnosti tohoto systému správní spolupráce v boji proti daňovým únikům a daňovým podvodům mohou členské státy sdělit Komisi jakékoli další dostupné informace podle článku 1.

5.   Komise předá ostatním dotčeným členským státům informace podle odstavců 2, 3 a 4.

KAPITOLA VI

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 27

1.   Pokud příslušný orgán členského státu obdrží informace od třetí země, může je předat dále příslušným orgánům těch členských států, které by mohly mít o tyto informace zájem, v každém případě však všem členským státům, které o tyto informace požádají, pokud to platná ujednání o pomoci uzavřená s konkrétní třetí zemí povolují. Takové informace mohou rovněž být předány Komisi, kdykoli je to v zájmu Společenství.

2.   Pokud se dotčená třetí země zavázala poskytnout pomoc nezbytnou ke shromáždění důkazů o protiprávní povaze operací, které se jeví být v rozporu s právními předpisy týkajícími se spotřební daně, mohou být informace získané podle tohoto nařízení třetí zemi sděleny, a to se souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a v souladu s jejich vnitrostátními předpisy o předávání osobních údajů třetím zemím.

KAPITOLA VII

PODMÍNKY VÝMĚNY INFORMACÍ

Článek 28

Informace sdělené podle tohoto nařízení se poskytují pokud možno elektronickými prostředky na základě úpravy přijaté postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 29

Žádosti o pomoc včetně žádostí o doručení a připojené dokumenty mohou být vyhotoveny v jakémkoli jazyce, na němž se dožádaný a dožadující orgán dohodnou. K uvedeným žádostem se přikládá překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo, pouze ve zvláštních případech, kdy dožádaný orgán svoji žádost o překlad odůvodní.

Článek 30

1.   Dožádaný orgán jednoho členském státu poskytne dožadujícímu orgánu jiného členského státu informace uvedené v článku 1 za předpokladu, že:

a)	počet a povaha žádostí o informace, které během určitého období podal dožadující orgán, nepředstavují pro dožádaný orgán nepřiměřenou administrativní zátěž;

b)	dožadující orgán vyčerpal obvyklé zdroje informací, které mohl podle okolností použít k získání požadovaných informací, aniž by se vystavoval nebezpečí nedosažení požadovaného cíle.

2.   Pokud vzájemná pomoc obnáší zvláštní obtíže vedoucí k nadměrným nákladům, mohou se dožadující a dožádané orgány v daných případech dohodnout na zvláštních podmínkách úhrady těchto nákladů.

3.   Toto nařízení neukládá povinnost provést šetření či poskytnout informace, pokud právní předpisy či správní praxe neopravňují příslušné orgány členského státu, který má informace poskytnout, k provedení takového šetření nebo k shromažďování či používání takových údajů pro vlastní účely členského státu.

4.   Příslušný orgán členského státu může odmítnout informace předat, pokud dožadující členský stát nemůže z právních důvodů poskytnout podobné informace.

5.   Poskytnutí informací může být odmítnuto, pokud by vedlo k prozrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství či obchodního postupu nebo pokud by poskytnutí daných informací odporovalo veřejnému pořádku.

6.   Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu důvody odmítnutí žádosti o pomoc. Komisi se rovněž jednou ročně sdělují kategorie důvodů takovýchto odmítnutí pro statistické účely.

7.   Postupem podle čl. 34 odst. 2 může být pro žádost o pomoc stanovena minimální přípustná částka.

Článek 31

1.   Informace sdělené podle tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle práva členského státu, který je obdržel, a odpovídajících předpisů platných pro orgány Společenství.

Tyto informace lze použít pro účely stanovení vyměřovacího základu, výběr nebo správní kontrolu spotřebních daní, sledování pohybů výrobků podléhajícího spotřební dani, analýzu rizika a pro šetření.

Lze je použít v soudních nebo správních řízeních, která mohou vést k uložení sankcí za porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčena obecná pravidla a právní předpisy upravující práva žalované strany a svědků v takových řízeních.

Lze je dále použít k stanovení dalších daní, cel a poplatků, na něž se vztahuje článek 2 směrnice Rady 76/308/EHS.

Osoby řádně zmocněné Bezpečnostním akreditačním úřadem Komise mohou mít přístup k těmto informacím pouze tehdy, je-li to nezbytné pro péči o sítě CCN/CSI a pro jejich údržbu a rozvoj.

2.   Odchylně od odstavce 1 povolí příslušný orgán členského státu, který poskytuje informace, jejich použití pro jiné účely v členském státě dožadujícího orgánu, jestliže právní předpisy členského státu dožádaného orgánu umožňují použití informací pro obdobné účely.

3.   Má-li dožadující orgán zato, že by informace, které získal od dožádaného orgánu, mohly být užitečné pro příslušný orgán třetího členského státu, může je tomuto orgánu předat. Dožádanému orgánu potvrdí, že tak učinil. Dožádaný orgán může sdělení informací třetímu členskému státu podmínit svým předchozím souhlasem.

4.   Členské státy omezí rozsah povinností a práv uvedených v článku 10, čl. 11 odst. 1 a článcích 12 a 21 směrnice 95/46/ES, je-li to nezbytné pro ochranu zájmů stanovených v čl. 13 písm. e) uvedené směrnice.

Článek 32

Zprávy, výkazy a všechny ostatní dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy získané pracovníky dožádaného orgánu a poskytnuté dožadujícímu orgánu v rámci pomoci podle tohoto nařízení mohou být příslušnými orgány členského státu dožadujícího orgánu použity jako důkazy stejným způsobem jako obdobné dokumenty, které poskytl jiný orgán této země.

Článek 33

1.   Pro účely používání tohoto nařízení učiní členské státy všechna nezbytná opatření, aby:

a)	zajistily účinnou vnitřní koordinaci mezi příslušnými orgány podle článku 3;

b)	vytvořily přímou spolupráci mezi orgány zmocněnými pro účely této koordinace;

c)	zajistily hladký provoz systému výměny informací stanoveného tímto nařízením.

2.   Komise neprodleně sdělí příslušnému orgánu každého členského státu všechny informace, které obdrží a které je schopna poskytnout.

KAPITOLA VIII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro spotřební daně zřízený čl. 24 odst. 1 směrnice 92/12/ES.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 35

1.   Každých pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, a zejména na základě informací poskytnutých členskými státy, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání tohoto nařízení.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení.

Článek 36

Pokud příslušné orgány uzavřou ujednání o dvoustranných záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou ujednání týkajících se jednotlivých případů, uvědomí o tom neprodleně Komisi. Komise o tom následně uvědomí příslušné orgány ostatních členských států.

Článek 37

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2005.

---

(1)  Stanovisko ze dne 1. dubna 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 64.

(3)  Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/56/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 70).

(4)  Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

(6)  Akt Rady ze dne 18. prosince 1997 (Úř. věst. C 24, 23.1.1998, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(9)  Úř. věst. L 162, 1.7.2003, s. 5.

(10)  Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).

(11)  Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100).

(12)  Úř. věst. L 73, 19.3.1976, s. 18. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

---