EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32004R0397

Nařízení Rady (ES) č. 397/2004 ze dne 2. března 2004, o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Pákistánu

OJ L 66, 4.3.2004, p. 1–14 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Estonian: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Latvian: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Lithuanian: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Hungarian Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Maltese: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Polish: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Slovak: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Slovene: Chapter 11 Volume 050 P. 26 - 39
Special edition in Bulgarian: Chapter 11 Volume 034 P. 108 - 121
Special edition in Romanian: Chapter 11 Volume 034 P. 108 - 121

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 05/03/2009: This act has been changed. Current consolidated version: 07/05/2008

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/397/oj

32004R0397



Úřední věstník L 066 , 04/03/2004 S. 0001 - 0014


Nařízení Rady (ES) č. 397/2004

ze dne 2. března 2004,

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Pákistánu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Zahájení

(1) Dne 18. prosince 2002 Komise vyhlásila oznámením (dále jen "oznámení o zahájení") zveřejněným v Úředním věstníku Evropských společenství zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů do Společenství ložního prádla z bavlněných vláken, čistých nebo ve směsi s chemickými vlákny nebo lnem (kdy len není hlavní složkou), běleného, barveného nebo potištěného (dále jen "bavlněné ložní prádlo" nebo "ložní prádlo") pocházejícího z Pákistánu [2].

(2) Řízení bylo zahájeno po stížnosti, kterou v listopadu 2002 podal Committee of the Cotton and Allied Textile Industries of the European Communities (dále jen "Eurocoton" nebo "navrhovatel") jménem výrobců představujících větší část celkové výroby bavlněného ložního prádla. Stížnost obsahovala jasný důkaz o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě s tím spojené, což bylo uznáno za dostatečný důvod k zahájení antidumpingového řízení.

(3) Komise úředně oznámila vyvážejícím výrobcům a dovozcům, kterých se to týká, jakož i jejich sdružením, zástupcům dotyčné země vývozu, navrhovatelům z řad výrobců ve Společenství, známým sdružením výrobců a známým spotřebitelům, zahájení řízení. Zainteresovaným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a žádostí o vyslechnutí ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení.

(4) Několik vyvážejících výrobců v dotyčné zemi, jakož i někteří výrobci ve Společenství, spotřebitelé ve Společenství a dovozci, podali svá písemná stanoviska. Všem stranám, které o to požádaly ve výše uvedené lhůtě a uvedly, že mají k vyslechnutí zvláštní důvody, byla příležitost k vyslechnutí poskytnuta.

(5) Byla podána stížnost, že ode dne podání do dne zahájení uplynulo více než 45 dnů. Podle čl. 5 odst. 1 základního nařízení se žádost považuje za podanou první pracovní den po jejím doručení Komisi doporučenou poštou, nebo po vystavení potvrzení o příjmu Komisí. Potvrzení o příjmu bylo vystaveno ve čtvrtek dne 31. října 2002. Protože pátek 1. listopadu byl státní svátek, bylo prvním pracovním dnem následujícím po vystavení potvrzení o příjmu Komisí, pondělí 4. listopadu 2002. Proto musí být 4. listopad 2002 považován za den podání stížnosti.

(6) Oznámení o zahájení bylo zveřejněno dne 18. prosince 2002, což je evidentně 45 dnů od podání stížnosti. Z toho vyplývá, že oznámení o zahájení bylo zveřejněno ve lhůtě stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení.

2. Výběr vzorku

Vývozci/výrobci

(7) Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců zahrnutých do tohoto řízení se Komise rozhodla použít techniku výběru vzorků v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(8) Za účelem umožnění výběru vzorku byli vyvážející výrobci vyzváni, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zahájení a poskytli základní informace pro výběr do vzorku.

(9) Požadované informace poskytlo celkem 178 společností, ale jen 156 společností oznámilo výrobu a prodej dotyčného výrobku do Společenství v době mezi 1. říjnem 2001 a 30. zářím 2002 (dále jen "období šetření") a vyjádřilo zájem o zahrnutí do vzorku. Ty byly nejprve považovány za spolupracující společnosti.

(10) Protože žádná z těchto společností neohlásila reprezentativní tuzemské prodeje obdobného výrobku, které by mohly být použity k určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 1, odst. 3 nebo odst. 6 základního nařízení, vyzvala Komise pákistánské orgány, aby kontaktovaly všechny jim známé výrobce ložního prádla prodávající na tuzemském trhu, aby jim tak byla poskytnuta další příležitost k podání informací o těchto prodejích v nově stanovené lhůtě. Nebyly však doručeny žádné odpovědi s informacemi o reprezentativních tuzemských prodejích.

(11) Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala, po konzultaci s vyvážejícími výrobci, národními orgány a známými sdruženími výrobců/vývozců, vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozů, který by mohl být v době, kterou má k dispozici, patřičně prošetřen. Komise zpočátku navrhla výběr vzorku z pěti společností představujících 29,5 % pákistánských vývozů do Společenství a informovala o tom pákistánské orgány a sdružení výrobců/vývozců. Národní orgány Pákistánu, právní zástupci některých společností a jedno sdružení vývozců navrhli nahradit některé společnosti jinými, a tvrdili, že to zajistí větší pokrytí, lepší geografické rozložení a zahrne společnosti vybrané pro vzorek v předcházejícím antidumpingovém řízení. Zájmu těchto stran bylo vyhověno v míře vyhovující kritériím v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, tj. ustanovení, že vzorek by měl pokrýt největší reprezentativní objem výroby, prodejů nebo vývozů, který lze v dané době patřičně prošetřit. Ve světle toho byl vzorek rozšířen zahrnutím šesti největších pákistánských vývozců.

(12) Šest vybraných společností, které přestavují více než 32 % objemu pákistánských vývozů ložního prádla do Společenství během období šetření, bylo požádáno o odpovědi na otázky v antidumpingovém dotazníku, jak je stanoveno v oznámení o zahájení.

(13) Tři společnosti, které nebyly vybrány, předložily požadavek na individuální přezkum. Vzhledem k velikosti vzorku a komplikovanosti případu (mj. k velkému množství typů výrobku) Komise dotyčné společnosti informovala, že konečné rozhodnutí o individuálním přezkumu přijme teprve po vykonání inspekcí na místě u společností vybraných pro vzorek, a náležitém přihlédnutí k času, který má dispozici. Z důvodů vysvětlených níže v bodu 35 odůvodnění nebyly splněny podmínky pro vykonání šetření na místě v Pákistánu, a proto nebylo možné požadavku na individuální přezkum vyhovět.

Výrobci ve Společenství

(14) Vzhledem k velkému počtu výrobců ve Společenství, kteří stížnost podporují, a v souladu článkem 17 základního nařízení, Komise v oznámení o zahájení oznámila svůj úmysl vybrat vzorek výrobců ve Společenství založený na největším reprezentativním objemu výroby a tržeb výrobního odvětví Společenství, který by mohl být v době, kterou má k dispozici, patřičně prošetřen. Za tím účelem Komise požádala společnosti o poskytnutí informací týkajících se výroby a prodejů za dotyčný výrobek.

(15) Na základě doručených odpovědí Komise vybrala pět společností ve třech členských státech. Při výběru vzala v úvahu výrobu a objem prodejů s cílem pokrytí nejreprezentativnější velikost trhu.

(16) Společnost zaslala vybraným společnostem dotazníky. Dvě z těchto pěti společností nebyly schopny poskytnout úplný seznam transakcí s nezávislými zákazníky během období šetření a byly proto považovány pouze za částečně spolupracující.

3. Šetření

(17) Odpovědi na otázky v dotazníku došly od pěti výrobců ve Společenství z řad navrhovatelů zahrnutých do výběru vzorku, od šesti výrobců v Pákistánu zahrnutých do výběru vzorku, tří vyvážejících výrobců požadujících individuální přezkum a od dvou nezávislých dovozců ve Společenství.

(18) Komise vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala pro účely stanovení a zájmu Společenství za nezbytné. Inspekce na místě byly provedeny v sídlech těchto společností:

Výrobci ve Společenství:

- Bierbaum Unternehmensgruppe GmbH & Co. Co.KG, Německo,

- Descamps S.A., Francie,

- Gabel Industria Tessile S.p.A., Itálie,

- Vandershooten S.A., Francie,

- Vincenzo Zucchi S.p.A., Itálie.

Nezávislí dovozci ve Společenství:

- Blanche Porte S.A., Francie,

- Richard Haworth, Spojené království.

Vývozci/výrobci v Pákistánu:

- Gul Ahmed Textile Mills Ltd, Karáčí,

- Al-Abid Silk Mills, Karáčí (částečné ověření).

(19) Období šetření dumpingu a újmy trvalo od 1. října 2001 do 30. září 2002. Přezkum trendů týkajících se stanovení újmy probíhal od roku 1999 do konce období šetření (dále jen "uvažované období").

(20) Vzhledem k potřebě dalšího zkoumání některých aspektů dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství, nebyla zavedena žádná prozatímní antidumpingová opatření.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(21) Dotyčným výrobkem je ložní prádlo z bavlněných vláken, čistých nebo ve směsi s umělými vlákny nebo lnem (kdy len není hlavní složkou), bělené, barvené nebo potištěné (dále jen "bavlněné ložní prádlo" nebo "ložní prádlo") pocházející z Pákistánu, v současné době zatříděné pod kódy KN ex63022100 (kódy TARIC 63022100*81, 63022100*89), ex63022290 (kód TARIC 63022290*19), ex63023110 (kód TARIC 63023110*90), ex63023190 (kód TARIC 63023190*90) a ex63023290 (kód TARIC 63023290*19). Ložní prádlo zahrnuje prostěradla, (napínací i normální), povlaky na přikrývky a polštáře, balené pro obchod odděleně nebo v soupravách.

(22) Tkaniny vyrobené z bavlněných vláken se rozeznávají podle dvou dvojic čísel. První dvojice udává počet (nebo hmotnost) přízí použitích pro osnovu a útek v uvedeném pořadí. Druhá dvojice udává počet nití v osnově a útku v uvedeném pořadí na jeden cm nebo palec.

(23) Tkaniny se bělí, barví nebo potiskují. Následně se stříhají a zpracovávají na normální prostěradla, napínací prostěradla, povlaky na přikrývky a povlaky na polštáře různých velikostí. Konečný výrobek se pro obchod balí buď odděleně, nebo v soupravách.

(24) Bylo požadováno, aby bělené ložní prádlo prodávané institucím bylo vyjmuto ze šetření, protože by nemělo být považováno za dotyčný výrobek. Bělené ložní prádlo je údajně i) po technické stránce odlišné od potištěného, případně barveného ložního prádla; ii) a není zaměnitelné s výrobou ve Společenství, která je založena na potištěném, případně barveném ložním prádle; a iii) je používáno odlišnými konečnými uživateli (nemocnicemi a hotely).

(25) Šetření ukázalo, že ačkoliv existují různé postupy pro konečnou úpravu tkanin (bělení, barvení, potisk), výrobky všech konečných úprav jsou zaměnitelné, a na trhu Společenství si navzájem konkurují. Navíc bylo zjištěno, že výroba běleného ložního prádla ve Společenství existuje a že tento typ dotyčného výrobku nepoužívá výlučně jen některá kategorie uživatelů.

(26) Bez ohledu na rozdílné typy výrobku co do různého způsobu tkaní, konečné úpravy tkaniny, obchodní úpravy, balení atd., tvoří pro účely tohoto šetření všechny jeden výrobek, protože mají tytéž fyzikální vlastnosti a v zásadě stejné použití.

2. Obdobný výrobek

(27) Bylo zkoumáno, zda bavlněné ložní prádlo vyráběné průmyslovým odvětvím Společenství a prodávané na trhu Společenství, jakož i bavlněné ložní prádlo vyráběné v Pákistánu a prodávané na trhu Společenství a na tuzemském trhu, je podobné s dotyčným výrobkem.

(28) Šetření ukázalo, že přes různost konečné úpravy tkaniny (bělení, barvení, potisk) mají výrobky všech úprav stejné fyzikální vlastnosti a v zásadě stejné použití.

(29) Proto byl přijat závěr, že přes některé rozdíly mezi výrobky typů vyrobených ve Společenství a typy prodávanými na vývoz do Společenství, nebyly žádné rozdíly v základních fyzikálních vlastnostech a v použití různých typů výrobku a jakostí ložního prádla z bavlněných vláken. Proto výrobek, vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu v Pákistánu a výrobek vyvážený do Společenství, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobci Společenství, se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

Předběžná analýza informací předaných vývozci vybranými do vzorku

(30) Všech šest společností vybraných do vzorku odpovědělo na otázky v dotazníku. Předběžná analýza odpovědí předaných těmito vyvážejícími výrobci ukázala, že všichni vybraní vyvážející výrobci nahlásili podhodnocené náklady vyplývající z nerealistických a abnormálně vysokých zisků z prodejů dotyčného výrobku do Společenství. Srovnáním vývozních cen s výrobními náklady nahlášenými každou společností, byl zjištěn zisk z prodejů dotyčného výrobku do Společenství v rozmezí od více než 20 % do téměř 40 % za společnost, což vyjádřeno procentem z obratu je v průměru více než 30 %. Tato rozpětí dále silně kontrastovala s průměrným negativním ziskovým rozpětím (–9,4 % z obratu) nahlášeným týmiž společnostmi za prodeje dotyčného výrobku do jiných zemí, a kontrastovaly rovněž s průměrným ziskovým rozpětím 1,6 % z obratu, nahlášeným za vývozy jiných textilních výrobků, včetně výrobků značně podobných (zpracované tkaniny, stolní prádlo, záclony) s podobnou strukturou nákladů, prodaných také stejnému druhu klientů, nebo dokonce týmž klientům. Je také třeba poznamenat, že auditované účetní uzávěrky dotyčných společností, které jsou téměř výlučně výrobci i prodejci textilních výrobků, vykázaly za období šetření, nebo za jeho větší část, celkové průměrné ziskové rozpětí přibližně 5 % z obratu.

(31) Kromě jejich očividné obchodní absurdnosti, byly nahlášené ziskové sazby za vývozy dotyčného výrobku do Společenství dále v příkrém rozporu se všemi ostatními dosažitelnými informacemi o ziskových sazbách za dotyčný výrobek vyvážený z Pákistánu do Společenství, včetně informací zpřístupněných samotnými vyvážejícími výrobci ve vzorku.

(32) Ve svém stanovisku k újmě vyvážející výrobci prohlásili, že nízká výnosnost ložního prádla je pro toto výrobní odvětví typická, což je důsledkem velkých objemů výroby a velmi silné konkurence. Dále tvrdili, že ziskové rozpětí 2 % až 3 % by mělo být považováno za přiměřené. Jiný vyvážející výrobce, nezahrnutý do vzorku, uváděl, že normální ziskové rozpětí by se mělo pohybovat mezi 2 % až 5 %. Poté kdy to bylo oznámeno, všichni vyvážející výrobci popírali, že uvedená prohlášení se týkala výnosnosti jejich prodeje na vývoz ložního rádla do Společenství. Tvrdili, že tato prohlášení se vztahovala na zisková rozpětí za prodej do Společenství, považovaná za přiměřená. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tato prohlášení i) byla učiněna během slyšení; ii) týkala se výrobního odvětví ložního prádla obecně a iii) byla navíc potvrzena odpověďmi v dotazníku o vývozech ložního prádla pákistánskými výrobci do Společenství. Kromě toho byly podobné informace poskytnuty jedním nezávislým agentem, jednajícím za dovozce. Navíc je obecně známou skutečností, že na trhu Společenství s ložním prádlem je skutečně vysoká konkurence a že v důsledku velkého počtu konkurentů a otevřeného trhu nelze zisková rozpětí, nahlášená pákistánskými vyvážejícími výrobci, považovat za důvěryhodná.

(33) Všechny dostupné informace ukazovaly, že nahlášené číselné údaje o zisku jsou nadhodnocené, a vzhledem ke skutečnosti, že vývozní ceny byly v souladu s údaji Eurostatu, bylo možno předpokládat, že to byl důsledek podhodnocení nahlášených výrobních nákladů dotyčného výrobku.

Přerušení inspekcí na místě

(34) Komise se, v souladu s článkem 16 základního nařízení, snažila ověřit velmi nepravděpodobné číselné údaje, které šest společností vybraných do vzorku nahlásilo v antidumpingovém dotazníku.

(35) Při ověřování druhé společnosti obdržela Komise anonymní dopis s pohrůžkou smrti, adresovaný osobně úředníkům, kteří na ověřování pracovali. S ohledem na výslovnou, osobní povahu dopisu s pohrůžkou smrti doručený úředníkům Komise, Komise uvážila, že nebyly splněny podmínky pro provádění inspekcí na místě, a že tyto okolnosti vážným způsobem brání šetření. V důsledku toho byla inspekce na místě přerušena.

(36) Z těchto důvodů bylo možno plně ověřit údaje pouze v sídle jednoho vyvážejícího výrobce, zatímco u jiného vyvážejícího výrobce bylo v jeho sídle provedeno ověření jen částečně. Vývozy těchto dvou společností představují více než 50 % celkového objemu vývozu CIF vyvážejících výrobců vybraných do vzorku.

Výsledky částečných inspekcí na místě

(37) Ověřování první společnosti potvrdilo, že zavádějící informace se týkaly nákladů společnosti a cenové politiky. Přestože společnost prohlašovala, že za dotyčný výrobek byly vedeny podrobné nákladové účty, na místě pak prohlásila, že žádné takové účty nebo podpůrné doklady nejsou dostupné. Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, normálně vedené v záznamech společnosti, které by mohly prokázat, že nahlášené náklady na dotyčný výrobek jsou skutečně přesné a že tyto náklady odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotyčného výrobku. I když bylo společnosti předvedeno, že na základě informací, které sama poskytla by takový důkaz měl existovat, byl přístup k důkazům odmítnut. Kromě toho byla společnost požádána o informace o nákladech obdobného výrobku vyváženého do jiných zemí, které ale nebyly poskytnuty.

(38) Byl rovněž nalezen důkaz, že účetní záznamy společnosti nebyly v souladu s Všeobecně uznávanými účetními zásadami (GAAP) Pákistánu, zejména pokud jde o oceňování zásob. Navíc společnost na místě, a v souladu s ostatními dostupnými informacemi (viz 32. bod odůvodnění) přiznala, že na trhu Společenství panuje ostrá konkurence mezi různými vyvážejícími zeměmi, což jen dále potvrdilo, že nahlášené číselné údaje o vysokém zisku z prodeje dotyčného výrobku této společnosti jsou skutečně nesmyslné.

(39) Při částečné inspekci na místě provedené v sídle druhé společnosti bylo zjištěno, že politika stanovení cen za prodej ložního prádla do Společenství a na jiné trhy nebyla nijak výrazně odlišná a nemohla vyústit v tak značně rozdílné ziskové rozpětí, jak je společnost nahlásila. Zisková rozpětí nahlášená za prodej dotyčného výrobku do Společenství daleko převyšovala rozpětí používaná při stanovení vnitřních cen a při jednáních se zákazníky. Nebyl předložen žádný doklad, který by byl prokázal, že prodejem ložního prádla do Společenství by bylo dosaženo zisku tak značně rozdílného oproti ziskům z prodeje do třetích zemí. Kromě toho nemohly být ověřeny ani informace týkající se výrobních nákladů a oceňování zásob uvedeného výrobku, které měly být dostupné.

(40) Ve světle událostí popsaných v 35. bodu odůvodnění byla Komise nucena přijmout závěr, že informace poskytnuté zbývajícími vyvážejícími výrobci ve vzorku nemohou být ověřeny, protože inspekce na místě musely být přerušeny.

(41) Ustanovení čl. 18 odst. 1 základního nařízení stanoví, že je-li zjištěno, že zainteresovaná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nebude k nim přihlédnuto a mohou být použity dostupné skutečnosti. Inspekce na místě nevyvrátily oprávněnou domněnku, že informace poskytnuté každou z ostatních společností ve vzorku jsou nepravdivé. Informace týkající se nákladů a zisků souvisejících s dotyčným výrobkem nemohly být přijaty tak jak byly nahlášeny, protože nemohly být ověřeny a dostupné informace ukázaly, že tyto údaje jsou nepravdivé. Proto musel být přijat závěr, že žádná společnost ve vzorku nespolupracovala ve smyslu čl. 18 základního nařízení.

(42) Ustanovení čl. 17 odst. 4 základního nařízení stanoví, že, nespolupracují-li některé, nebo všechny vybrané společnosti do té míry, že to může podstatně ovlivnit výsledek, může být vybrán nový vzorek. Je však třeba poznamenat, že pohrůžka doručená úředníkům Komise nebyla odstraněna a že nic nenasvědčovalo tomu, že byla omezena pouze na úředníky Komise, kteří konají inspekci na místě ve společnostech vybraných do vzorku. Proto Komise nemohla vybrat nový vzorek a provést inspekce na místě. V důsledku toho muselo být stanovení prováděno v souladu s článkem 18 základního nařízení pouze na základě dostupných informací.

(43) Vyvážející výrobci byli informováni o zjištění, že poskytli nepravdivé nebo zavádějící informace, o důvodu k odmítnutí těchto nepravdivých nebo zavádějících informací, a že v souladu s článkem 18 základního nařízení budou použity nejlepší dostupné informace. Podle ustanovení čl. 18 odst. 4 základního nařízení jim byla poskytnuta příležitost k podání dalších vysvětlení ve stanovené lhůtě.

(44) Podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení se na nepravdivé nebo zavádějící informace nesmí brát zřetel a mohou být použity skutečnosti, které jsou dostupné. Komise přezkoumala dostupné informace, které by umožnily vypočet dumpingového rozpětí, tj. stížnost, odpovědi vyvážejících výrobců ve vzorku na otázky v dotazníku, odpovědi tří vyvážejících výrobců, kteří požadovali individuální přezkum v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení, informace předložené několika zainteresovanými stranami a úřední statistiky vývozu od Eurostatu.

(45) Pokud jde o stížnost předloženou průmyslovým odvětvím Společenství, která obsahovala jasný důkaz o dumpingovém rozpětí 45,1 %, bylo zjištěno, že údaje použité pro výpočet tohoto dumpingového rozpětí byly méně reprezentativní než informace poskytnuté vyvážejícími výrobci, zejména co do množství typů dotyčného výrobku vyváženého z Pákistánu.

(46) Byly rovněž přezkoumány odpovědi, které v dotazníku uvedly tři společnosti požadující individuální přezkum, a bylo zjištěno, že byly tak nedostatečné a nesprávné, že by způsobily nepřiměřené potíže při snaze dosáhnout výsledku s uspokojivou přesností.

(47) Následně bylo usouzeno, že po bližší úvaze mohou být odpovědi vyvážejících výrobců původně vybraných pro vzorek, do určité míry použity jako nejlepší dosažitelné skutečnosti, přestože obsahují některé nesprávné údaje. Ty musely být samozřejmě opraveny, kde byly v rozporu se zjištěními při ověřování a na místě a informacemi poskytnutými těmito stranami v jejich dalších podáních.

(48) Je třeba poznamenat, že článek 18 základního nařízení stanoví, že výsledek použití dostupných skutečností může být pro stranu méně výhodné, než kdyby spolupracovala. Avšak vzhledem k tomu, že určené dumpingové rozpětí by se vztahovalo na všechny pákistánské vyvážející výrobce dotyčného výrobku, snaží se Komise vyloučit kárný prvek za nespolupráci.

Potřeba výpočtu celkového dumpingového rozpětí

(49) Informace poskytnuté zainteresovanými stranami a použité k opravě nahlášených nákladů za každou ze šesti společností původně vybraných pro vzorek obsahovaly průměrné ziskové rozpětí z vývozu dotyčného výrobku v rozmezí od 2 % do 5 %. Toto rozmezí potvrdili rovněž sami vyvážející výrobci a bylo považováno za přiměřené, jak je popsáno v 32. bodu odůvodnění. Bylo však usouzeno, že toto ziskové rozpětí, ačkoliv platí v průměru pro všechny vyvážející výrobce, nebude nezbytně odrazem ziskového rozpětí každé ze společností jednotlivě. Vzhledem ke skutečnosti, že dostupné informace umožňovaly Komisi pouze výpočet průměrného ziskového rozpětí za vývozy dotyčného výrobku, bylo uznáno za potřebné vypočítat jedno dumpingové rozpětí platné pro všechny vyvážející výrobce.

(50) Vyvážející výrobci tvrdili, že by mělo být stanoveno individuální dumpingové rozpětí za každou společnost zvlášť. Prohlásili, že výpočty ukázaly, že Komise je schopna individuální dumpingové rozpětí vypočítat.

(51) Potřeba výpočtu jednotného dumpingového rozpětí je výsledkem těchto úvah: zisková rozpětí z prodeje na vývoz uvedená vyvážejícími výrobci v odpovědích na dotazník nemohla být použita a měla být proto opravena. Tato oprava byla provedena za použití ziskového rozpětí pro všechny vyvážející výrobce ve výši 3,5 % (tato věc je plně vysvětlena v 56. bodu odůvodnění). To také znamenalo, že rozdělení výrobních nákladů dotyčného výrobku, uvedená v odpovědích v dotazníku, nebyla správná a musela být proto podle odstavce 18 základního nařízení odpovídajícím způsobem upravena. V důsledku toho mělo nahlášení nesprávného zisku z prodeje na vývoz důležitý účinek na rozdělení nákladů za každého vyvážejícího výrobce. Důležitější je, že to, že průměrné ziskové rozpětí muselo být použito jako dostupná skutečnost za všechny vyvážející výrobce, bylo hlavním důvodem k přijetí závěru, že stanovení individuálních celních sazeb pro každého jednotlivého vyvážejícího výrobce by nebylo vhodné. Je skutečně v samotné povaze ziskového rozpětí, že odpovídající zisková rozpětí se budou do určité míry měnit. V tomto případě byla odchylka velmi důležitá, protože rozsah možných ziskových rozpětí se měnil od 2 % do 5 %. Jinými slovy, zatímco instituce jsou poměrně spokojené, že použité průměrné ziskové rozpětí je přiměřené, není toto průměrné ziskové rozpětí – vzhledem k důležitým účinkům pro další prvky vypočtené běžné hodnoty a tím pro výpočet dumpingu obecně – jednoznačně základem pro stanovení individuální celní sazby. Důvodem je, že by to vedlo k neodůvodněně vysokým dumpingovým rozpětím pro jedny vyvážející výrobce a neodůvodněně nízkým dumpingovým rozpětím pro druhé vyvážející výrobce při srovnání se situací, kdy byly použity reálné individuální číselné údaje o zisku, tj. údaje zjištěné v případě plné spolupráce. Proto skutečnost, že musel být použit číselný údaj o průměrném ziskovém rozpětí za prodej dotyčného výrobku na vývoz, skutečně spojila stanovení dumpingového rozpětí za každého jednotlivého výrobce.

(52) Vyvážející výrobci tvrdili, že skutečnost, že obdrželi sdělení s individuálními výpočty a individuálními částkami dumpingu ukazuje, že instituce by byly pro ně mohly stanovit rovněž individuální celní sazby. To, že individuální celní sazba není z výše naznačených důvodů vhodná, by však nemělo být zaměňováno s informacemi poskytnutými každému jednotlivému vyvážejícímu výrobci v rámci sdělení. Aby byla zajištěna průhlednost a každému jednotlivému výrobci umožněn přezkum výpočtů Komise, všichni obdrželi plný výpočet, v němž se odráží výše uvedené ziskové rozpětí 3,5 %. Toto však nezpochybňuje důvody pro celostátní dumpingové rozpětí/celní sazbu naznačenou v předcházejícím odstavci.

Běžná hodnota

(53) Protože společnosti vybrané do vzorku neměly žádný tuzemský prodej obdobného výrobku představující nejméně 5 % vývozu dotyčného výrobku do Společenství jak požaduje čl. 2 odst. 2 základního nařízení, nemohl být tuzemský prodej obdobného výrobku použit jako platný základ pro stanovení běžné hodnoty.

(54) Pro absenci reprezentativního tuzemského prodeje ostatních výrobců, musela být běžná hodnota vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení připočtením k výrobních nákladům vyvezených typů dotyčného výrobku přiměřené částky z prodejních, obecných a administrativních nákladů (dále jen "dodatečné náklady") a zisku, stanoveného podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(55) Jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že nahlášené výrobní náklady, a v jejich důsledku nahlášená zisková rozpětí za vývozy dotyčného výrobku, byly nesprávné.

(56) Z nahlášených celkových nákladů výroby byly opraveny pouze výrobní náklady, protože bylo zjištěno, že dodatečné náklady jsou v souladu s auditovanou účetní uzávěrkou společnosti. Zisk z vývozů dotyčného výrobku za každou ze společností původně vybraných do vzorku, byl opraven na 3,5 % z obratu, tedy na průměr předložených ziskových rozpětí za tyto prodeje. Částka o kterou se snížil zisk z vývozů dotyčného výrobku, byla rozdělena na základě obratu na prodeje na vývoz jiných výrobků a na tuzemské prodeje, aby se celkový zisk udržel v souladu s auditovanou účetní uzávěrkou společnosti.

(57) Vyvážející výrobci a dvě sdružení tvrdili, že bylo nerozumné pokládat takový zisk za přiměřený zisk z pákistánských vývozů do Společenství, a současně považovat zisk 6,5 % za přiměřené minimum pro výrobní odvětví Společenství.

(58) Jak je uvedeno v 105. bodu odůvodnění, šetření odhalilo, že vývozy z Pákistánu byly silné v segmentu trhu s nízkými cenami, zatímco prodej výrobního odvětví Společenství pokrýval hlavně segment značkových výrobků. Proto bylo usouzeno, že na základě těchto faktorů nebyl tento rozdíl ve výnosnosti nikterak nepřiměřený.

(59) Muselo být provedeno několik oprav metod rozdělování nákladů, které společnosti vypracovaly výlučně za účelem tohoto šetření, včetně rozdělení dávek a poplatků a nákladů na balení, na základě zjištění při inspekcích na místě a analýze odpovědí.

(60) U plně ověřené společnosti byla rovněž nutná oprava nahlášeného zisku z tuzemského prodeje, aby byl uveden do souladu s GAAP platnými v Pákistánu.

(61) Protože od žádného z vyvážejících výrobců, kteří jsou předmětem šetření, ani žádných jiných známých vývozců či výrobců nebyly k dispozici žádné aktuální údaje pro stanovení dodatečných nákladů a zisku, týkající se výroby a prodeje obdobného výrobku, a protože nebyly dostupné ani žádné takové údaje za tutéž obecnou kategorii výrobků, nezbývalo, než použít pro stanovení výše dodatečných nákladů a zisku jakoukoliv jinou přiměřenou metodu podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(62) Aby bylo možno stanovit výši dodatečných nákladů a zisku, byl použit průměr částek nákladů a zisku z tuzemského prodeje nezávislým zákazníkům, které nahlásilo všech šest společností původně vybraných do vzorku, po opravách popsaných v 56. a 60. bodě odůvodnění. Tyto údaje byly posouzeny jako vhodný základ, protože se vztahovaly na tuzemský prodej textilních výrobků (včetně příze, režné tkaniny, zpracovaných tkanin a oděvů) a byly jedinými dostupnými údaji o tuzemském prodeji v Pákistánu. Nejsou k dispozici žádné informace umožňující závěr, že takto stanovený zisk je vyšší než zisk normálně docílený ostatními vývozci nebo výrobci z prodeje výrobků stejné obecné kategorie na tuzemském trhu v Pákistánu, jak to požaduje čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

Vývozní cena

(63) Byla prošetřena přiměřenost vývozních cen udávaných vyvážejícími výrobci. Všechny dostupné informace, včetně částečného ověření na místě v Pákistánu, prověření dovozců a statistických údajů Eurostatu, ukazují, že byly oznámeny správně.

(64) Všechny společnosti vyvážely do Společenství přímo nezávislým dovozcům. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly proto jejich vývozní ceny stanoveny na základě cen, které tito nezávislí dovozci skutečně zaplatili nebo měli zaplatit.

(65) Jak dotyčné společnosti požadovaly, byly vývozy prošlých zásob a prodeje zboží dodávaného leteckou poštou z výpočtu dumpingu vyjmuty, protože tyto prodeje údajně nebyly realizovány v rámci normálního obchodního styku. Tyto prodeje představovaly zanedbatelný podíl všech nahlášených vývozů.

Srovnání

(66) Aby bylo zajištěno korektní srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení pro dovozní poplatky a nepřímé daně, slevy a rabaty, dopravní, manipulační, náklady na nakládku, vedlejší náklady, náklady spojené sbalením, úvěrem, provizí a směnou měn, které ovlivňují srovnatelnost cen, stanovena náležitá úprava.

(67) Všechny společnosti žádaly úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení odpočtem poplatků. Pákistánskou vládou refundované částky však daleko převyšovaly výši dovozních poplatků nebo nepřímých daní zaplacených za materiál obsažený v dotyčném výrobku. Proto Komise souhlasila s úpravou s tím, že, byl-li výrobek určen ke spotřebě v zemi vývozu, nese nárokované částky ve skutečnosti obdobný výrobek a v něm fyzicky obsažené materiály a že byly nahrazeny za výrobky vyvezené do Společenství.

(68) Vyvážející výrobci tvrdili, že úprava odpočtem poplatků by měla být udělena v plné výši náhrad vyplacených pákistánskou vládou bez ohledu na to, zda poplatky zaplatil vyvážející výrobce nebo jejich místní dodavatelé materiálů. Nebyl však dostupný žádný důkaz o tom, že materiály koupené od místního dodavatele obsahují všechny dovozní poplatky nebo nepřímé daně. Proto byl tento argument odmítnut.

Dumpingové rozpětí

(69) Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla výše dumpingu stanovena na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty každého typu výrobku s váženým průměrem vývozní ceny stejného typu výrobku.

(70) Na tomto základě se jednotné průměrné dumpingové rozpětí, platné pro všechny pákistánské vyvážející výrobce, stanoví na 13,1 % z čisté ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla.

D. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(71) Uvnitř Společenství vyrábějí dotyčný výrobek:

- výrobci, jejichž jménem byla podána stížnost; všichni výrobci, kteří byli vybráni do vzorku (dále jen "vybraní výrobci ve Společenství"), byli rovněž navrhovateli,

- ostatní výrobci ve Společenství, kteří nepodali stížnost a nespolupracovali.

(72) Komise posuzovala, zda všechny výše uvedené společnosti mohou být považovány za výrobce ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Objem výroby všech výše uvedených společností představuje výrobu Společenství.

(73) Výrobní odvětví Společenství sestává z 29 výrobců ve Společenství, kteří s Komisí spolupracovali, mezi nimiž je také pět vybraných výrobců ve Společenství. Tito výrobci představují dohromady 45 % výroby bavlněného ložního prádla. Proto je možné je považovat za "výrobní odvětví Společenství" ve smyslu článků 4 odst. 1 a 5 odst. 4 základního nařízení.

E. ÚJMA

1. Předběžné poznámky

(74) Vzhledem ke skutečnosti, že ohledně odvětví Společenství bylo použito vzorku, bylo rozpětí újmy stanoveno na jedné straně na základě informací sebraných na úrovni celého výrobního odvětví Společenství o trendech týkajících se výroby, produktivity, tržeb, podílu na trhu, zaměstnanosti a růstu a na druhé straně na základě informací sebraných na úrovni vybraných výrobců Společenství a analyzovaných co do trendů týkajících se cen a výnosnosti, peněžního toku, schopnosti opatřit si kapitál a investice, zásob, kapacity a jejího využívání, návratnosti investic a mezd.

2. Spotřeba ve Společenství

(75) Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemů výroby výrobců ve Společenství podle výboru Eurocoton s odečtením vývozů založených na údajích Eurostatu a s připočtením dovozů z Pákistánu a jiných třetích zemí založených rovněž na Eurostatu. Mezi rokem 1999 a obdobím šetření se zjevná spotřeba ve Společenství postupně zvýšila ze 173651 tun na 199881 tun, tj. o 15 %.

3. Dovozy z dotyčné země

a) Objem a podíl na trhu

(76) Dovozy bavlněného ložního prádla z Pákistánu do Společenství se zvýšily z objemu 36000 tun v roce 1999 na 49300 tun v období šetření, tj. o 37 % v uvažovaném období. Po poklesu na 31800 tun v roce 2000 se vrátily zpět na 35000 tun v roce 2001. V době mezi rokem 2001 a obdobím šetření prudce stouply o téměř 14000 tun, tj. o více než jednu třetinu.

(77) Odpovídající podíl na trhu poklesl z 20,7 % v roce 1999 na 17,2 % v roce 2000. Následně stoupl na 18,9 % v roce 2000 a na 24,7 % během období šetření.

b) Ceny

(78) Průměrné ceny dovozů z Pákistánu se zvýšily z 5,95 EUR/kg v roce 1999 na 6,81 EUR/kg v roce 2000. V následujících letech se pomalu snižovaly až na 6,34 EUR/kg v roce 2001 a na 5,93 EUR během období šetření.

c) Cenové podbízení

(79) Pro účely analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen za výrobek výrobního odvětví Společenství nezávislým zákazníkům na trhu Společenství, srovnán s odpovídajícím váženým průměrem vývozních cen dotyčných dovozů. Srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev. Ceny výrobního odvětví Společenství byly opraveny na bázi "ze závodu". Ceny dotyčných dovozů byly na bázi CIF s patřičnou úpravou pro cla a náklady po dovozu.

(80) Toto srovnání ukázalo, že během období šetření byly dotyčné výrobky pocházející z Pákistánu prodávány ve Společenství za ceny, které vyjádřeny procentem výrobního odvětví Společenství, podbízely ceny o více než 50 %.

4. Situace výrobního odvětví Společenství

(81) V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny důležité hospodářské faktory a ukazatele ovlivňující stav trhu Společenství.

(82) Bylo zkoumáno, zda výrobní odvětví Společenství se stále ještě zotavuje z účinků minulého subvencování dumpingu, nebyly však nalezeny žádné důkazy, že se tak děje.

(83) Byl uplatňován názor, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo žádnou újmu, protože bylo chráněno existencí kvót. Je skutečně pravda, že během období šetření platily kvóty. Podle mezinárodních právních předpisů je právní základnou kvót Dohoda WTO o textilu a oděvních výrobcích. Kvóty pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 2004. Množství, která mohou být v rámci těchto kvót dovezena, představují podstatný podíl na trhu Společenství. Na základě číselných údajů o spotřebě během období šetření roční kvóta pro rok 2000 v případě Pákistánu skutečně odpovídá podílu na trhu ve výši kolem 25 %. Je třeba také poznamenat, že určení výše těchto textilních kvót je výsledkem přímých jednání, která probíhala mimo analytický rámec stanovený v základním nařízení. Ačkoliv nelze vyloučit, že kvóty by mohly situaci výrobního odvětví Společenství ovlivnit, samotná existence kvót nemůže zabránit tomu, aby výrobní odvětví Společenství neutrpělo újmu. Analýza číselných údajů v tomto případě ukazuje, že výrobní odvětví Společenství utrpělo v období šetření podstatnou újmu i přes existenci těchto kvót. Argument byl proto odmítnut.

a) Údaje vztahující se na odvětví Společenství jako celek

– Výroba, zaměstnanost a produktivita

(84) Objem výroby výrobního odvětví Společenství v době mezi rokem 1999 a obdobím šetření mírně vzrostl z 37700 tun na 39500 tun, tj. o 5 %.

(85) Zaměstnanost zůstala v zásadě stabilní, kolem 5500 zaměstnanců. Produktivita se proto během období šetření zvýšila ze 6,8 tun/zaměstnance v roce 1999 na 7,2 tuny/zaměstnance, tj. o 6 % během zvažovaného období.

– Objem prodeje a podíl na trhu

(86) Během zvažovaného období vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Společenství o 4 %, ze 36200 tun v roce 1999 na 37800 tun během období šetření. V roce 2001 stoupl na 38300 tun, ale v období šetření opět poklesl. Obrat, který v důsledku těchto prodejů vzrostl ze 410 milionů EUR v roce 1999 na 441 milionů EUR v roce 2001, ale následně během období šetření poklesl o 5 procentních bodů na 420 milionů EUR.

(87) Přes skutečnost, že spotřeba na trhu Společenství v tomtéž období vzrostla o 15 %, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu klesl během období šetření z 20,8 % na 18,9 %. Podíl na trhu se v době mezi lety 1999 a 2001 pohyboval kolem 20 % a v období mezi rokem 2001 a obdobím šetření poklesl o 1,5 procentního bodu.

– Růst

(88) Zatímco spotřeba ve Společenství mezi rokem 1999 a obdobím šetření vzrostla o 15 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se zvýšil pouze o 4 %. Na druhé straně objem všech dovozů v tomtéž období vzrostl o 35 % nejvýznamnějším zvýšením ze 120000 tun v roce 2001 na 139000 tun během období šetření. Zatímco podíl všech dovozů na trhu vzrostl o více než 10 procentních bodů, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl z 20,8 % na 18,9 %. To znamená, že výrobní odvětví Společenství se nemohlo na růstu podílu na trhu mezi rokem 1999 a obdobím šetření odpovídajícím způsobem podílet.

b) Údaje vztahující se na vybrané výrobce ve Společenství

– Zásoby, kapacita a využití kapacity

(89) Pokud jde o zásoby, ty značně kolísaly, protože většina zboží je vyráběna na zakázku, což snižuje možnost výroby čistě do zásoby. Přestože byl u vybraných výrobců ve Společenství pozorován vzrůst zásob, bylo usouzeno, že v tomto případě zásoby nejsou, pro zvlášť velké kolísání stavu zásob výrobního odvětví, náležitým ukazatelem újmy.

(90) Téměř u všech vybraných výrobců ve Společenství bylo obtížné stanovit výrobní kapacitu, protože výrobní proces obdobného výrobku je individualizovaný a vyžaduje různé kombinace použití strojů. Proto nebylo možné přijmou žádný obecný závěr týkající se celkové výrobní kapacity na základě kapacity jednotlivých strojů. Kromě toho byla část výrobního procesu u některých vybraných výrobců Společenství objednána na základě subdodávek.

(91) U výrobků procházejících operacemi potisku však bylo oddělení potisku posouzeno jako faktor určující kapacitu výroby potiskovaného ložního prádla u všech vybraných výrobců ve Společenství. Bylo zjištěno, že využívání kapacity v oddělení potisku se postupně zhoršovalo z 90 % na 82 %.

– Ceny

(92) Průměrné ceny za kg u vybraných výrobců ve Společenství se během zvažovaného období postupně zvyšovaly ze 13,3 EUR na 14,2 EUR. To je třeba vidět v souvislosti s tím, že tato průměrná cena zahrnuje položky dotyčného výrobku jak vysoké, tak i nízké hodnoty a že výrobní odvětví Společenství bylo nuceno prodávat více zboží vyšší hodnoty určeného na náročnější sektor trhu, protože jeho místo na masovém trhu, kde prodávalo ve velkém objemu, zaujaly dovozy ze zemí s nízkými cenami. Na druhé straně se průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství za kg vcelku nepatrně zvýšily z 11,3 EUR v roce 1999 na 11,5 EUR v roce 2001, ale následně klesly během období šetření na 11,1 EUR.

– Investice a schopnost obstarat si kapitál

(93) V době mezi lety 1999 a 2001 byly investice značně sníženy ze 7 milionů EUR na 2,5 milionů EUR. Mezi rokem 2001 a obdobím šetření zůstaly investice spíše stálé a během období šetření zaznamenaly hodnotu 41 % z částky investované v roce 1999.

(94) Ze strany výrobního odvětví Společenství nedošel žádný požadavek, a ani náznak, že by výrobní odvětví Společenství mělo s opatřováním kapitálu pro své investice nějaké problémy.

(95) Bylo namítáno, že pokles investic nedokazuje újmu, protože výrobní odvětví Společenství žádné problémy s obstaráváním kapitálu nehlásilo. Tento argument musel být odmítnut, protože příčinou tohoto snížení investic nebyly potíže s obstaráním kapitálu, ale ztráta podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a intenzivní tlak cen na trhu Společenství.

– Výnosnost, návratnost investic a peněžní tok

(96) Během zvažovaného období výnosnost vybraných výrobců ve Společenství značně poklesla ze 7,7 % v roce 1999 na 4,4 % v období šetření, tj. o 42 %. Návratnost investic sledovala tentýž trend a klesla z 10,5 % v roce 1999 na 5,9 % v období šetření. tedy o 44 %.

(97) Pákistánští vyvážející výrobci namítali, že pokles výnosnosti u pěti vybraných výrobců odpovídá vzrůstu mezd. Jak je uvedeno dále, poklesl reálný průměrný náklad na pracovní sílu u vybraných společností asi o 3,6 %. Navíc jsou mzdy pouze jednou z několika položek výrobního procesu, a proto vzrůst mezd neznamená automaticky pokles výnosnosti společnosti. Proto byl tento argument odmítnut.

(98) Peněžní tok vytvořený obdobným výrobkem se značně zmenšil z 16,8 milionů EUR v roce 1999 na 11,3 milionu EUR během období šetření. K největšímu snížení došlo v roce 2000, kdy peněžní tok poklesl o 27 %. V době mezi rokem 2000 a obdobím šetření klesl o dalších 5 %. Protože byl peněžní tok ovlivněn změnami stavu zásob, je ukazatelem s omezeným významem. Nicméně je třeba poznamenat, že negativní vývoj peněžního toku během zvažovaného období je v souladu s jinými hospodářskými ukazateli potvrzujícími negativní vývoj výrobního odvětví Společenství a neměl by být kvalifikován jako bezvýznamný.

– Mzdy

(99) Náklady na pracovní sílu se během zvažovaného období zvýšily o 3,3 %, ze 35,2 milionů EUR v roce 1999 na 36,3 milionů EUR během období šetření. Protože počet zaměstnanců zůstal v zásadě beze změny, zvýšily se také průměrné náklady na pracovní sílu z 29100 EUR (zaokrouhlená čísla) na 30300 EUR, tj. o 4,2 %. Tato zvýšení jsou nominální zvýšení a jsou značně nižší než vzrůst spotřebních cen, který během období šetření přesáhl 7,8 %, což znamená, že reálné mzdy poklesly o 3,6 %.

– Rozsah dumpingu

(100) Vzhledem k objemu a ceně dumpingových dovozů, nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí, které je rovněž značné, považovat za zanedbatelný.

5. Závěr k újmě

(101) Přezkum výše uvedených faktorů ukazuje, že mezi rokem 1999 a obdobím šetření se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila. Výnosnost během zvažovaného období značně klesla a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se zmenšil o 9,1 %. Investice vybraných výrobců ve Společenství byly značně omezeny, výnosnost, návratnost investic, jakož i peněžní tok se výrazně snížily. Zaměstnanost zůstala v zásadě stálá. Některé ukazatele vykázaly pozitivní trend: během zvažovaného období se objem obratu a prodejů lehce zvýšil. Produktivita a mzdy ze nepatrně zvedly. Pokud jde o průměrné prodejní ceny vybraných výrobců, ty během zvažovaného období vykázaly stoupající trend, což však je částečně výsledkem posunu k prodeji zboží vyšší hodnoty na náročnějším sektoru trhu. Je však třeba poznamenat, že během téhož období vzrostla spotřeba ve Společenství o 15 %, zatímco podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl o 9,1 %. Kromě toho se průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ve zvažovaném období snížily.

(102) Ve světle výše uvedených skutečností se přijímá závěr, že výrobní odvětví společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

F. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1. Úvod

(103) V souladu s čl. 3 odst. 6 a článku 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingové dovozy pocházející z Pákistánu způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu v takové míře, že ji lze klasifikovat jako podstatnou. Známé faktory, kromě dumpingových dovozů, které mohly v téže době výrobní odvětví Společenství poškodit, byly rovněž zkoumány v zájmu jistoty, že případná újma nebude připsána na vrub dumpingových dovozů.

2. Účinek dumpingových dovozů

(104) Dovozy bavlněného ložního prádla z Pákistánu do Společenství se co do objemu zvýšily ze 36000 tun v roce 1999 na 49300 tun v období šetření, tj. o 37 %. Po mírném poklesu mezi lety 1999 a 2000 se dovozy v roce 2001 znovu zvedly a mezi rokem 2001 a obdobím šetření stouply o 13900 tun. Podíl na trhu se zpočátku zmenšil z 20,7 % v roce 1999 na 17,2 % v roce 2000. Následně se pak během období šetření značně zvětšil na 24,7 %.

(105) Při analýze účinku dumpingových dovozů bylo zjištěno, že cena je hlavním prvkem hospodářské soutěže. Ve skutečnosti jsou to kupující, kdo určuje jakost a vzor výrobku, který mají v úmyslu objednat. Z analýzy procesu prodej-nákup v tomto případě vyplývá, že dovozci a obchodníci před zadáním objednávky vyvážejícímu výrobci v Pákistánu přesně určí všechny vlastnosti, které má výrobek mít (vzor, barvu, jakost, velikosti atd.), a srovnávají je s různými nabídkami výrobců hlavně na základě ceny, protože ostatní rozdílnosti jsou předem stanoveny v poptávce, nebo jsou v případě srovnatelného zboží provedeny následně samotným dovozcem (např. opatření výrobní značkou). Pokud jde o ceny, bylo zjištěno, že ceny dumpingových dovozů byly značně pod úrovní cen výrobního odvětví Společenství, jakož i pod úrovní cen vývozců jiných třetích zemích. Kromě toho bylo také zjištěno, že výrobní odvětví Společenství se muselo z velké části stáhnout z levného segmentu trhu, kde dovozy z Pákistánu zaujímaly velký podíl, což také zdůraznilo příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(106) Průměrné ceny dovozů z Pákistánu vyvíjely tlak na výrobní odvětví Společenství a přinutily je, aby na jedné straně snížilo ceny a na druhé straně aby se zaměřilo na zvýšení prodeje vyšší jakosti na náročnějším sektoru trhu.

(107) Vzhledem ke svému dopadu na trh Společenství, jak co do objemu, tak i cen, vyvíjely dovozy z Pákistánu značný tlak na objem a ceny výrobního odvětví Společenství. Nedostačující objem prodeje výrobního odvětví Společenství na levnějších segmentech trhu nemohl být vykompenzován prodejem výnosnějších výrobků na náročnějším sektoru, což vedlo ke značnému zmenšení podílu na trhu, k omezení investic a snížení výnosnosti a návratnosti investic výrobního odvětví Společenství. Bylo rovněž zjištěno, že mezi těmito dovozy a újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla časová shoda.

3. Účinek jiných faktorů

a) Subvencované dovozy pocházející z Indie

(108) Při současně probíhajícím antisubvenčním řízení bylo zjištěno, že subvencované dovozy pocházející z Indie způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Ačkoliv se usoudilo, že subvencované dovozy pocházející z Indie přispěly k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je třeba poznamenat, že vzhledem k podstatným a zvyšujícím se objemům a nízkým cenám dovozů pocházejících z Pákistánu nelze popřít, že dumpingové dovozy z Pákistánu samy o sobě rovněž způsobily podstatnou újmu.

b) Dovozy pocházející ze třetích zemí jiných než Indie a Pákistán

(109) Dovozy pocházející ze třetích zemí jiných než Indie a Pákistán vzrostly z 51400 tun v roce 1999 na 75300 tun během období šetření. Jejich podíl na trhu se zvýšil z 29,6 % v roce 1999 na 37,7 %. Největší část dovozů této skupiny zemí pocházela z Turecka. Vzhledem k vzájemným vazbám mezi tureckými společnostmi a společnostmi ve Společenství existuje určitá tržní integrace v podobě mezipodnikového obchodu mezi tureckými vyvážejícími výrobci a subjekty trhu ve Společenství, která naznačuje, že rozhodnutí dovážet z této země není spojeno pouze s cenami. Toto potvrzují průměrné ceny dovozů ložního prádla pocházejícího z Turecka, které byly během období šetření téměř o 45 % vyšší než ceny indické a o 34 % vyšší než ceny pákistánské. Je proto nepravděpodobné, že příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byly dovozy pocházející z Turecka a nikoliv dumpingové dovozy z Pákistánu.

(110) Podíly zbývajících zemí (např. Rumunska, Bangladéše a Egypta) na trhu jsou jednotlivě značně nižší a nepřesahují 3,9 % a je tedy nepravděpodobné, že by jakákoliv podstatná újma mohla být připsána na vrub dovozů z těchto zemí.

(111) Průměrná cena dovozů pocházejících z jiných zemí než z Indie nebo Pákistánu se zvýšila ze 7,18 EUR/kg v roce 1999 na 7,47 EUR/kg v roce 2001 a během období šetření mírně poklesla na 7,40 EUR/kg. Nicméně byly tyto ceny během období šetření přibližně o 25 % vyšší než ceny dovozů z Pákistánu. V důsledku toho, dovozy z jiných třetích zemí netlačily na výrobní odvětví Společenství v takové míře jako dovozy z Pákistánu. Také podíl žádné jednotlivé země v této skupině nebyl větší než 4 %. Proto byl přijat závěr, že dovozy z jiných třetích zemí nevyvrátily příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Pákistánu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

c) Snížení poptávky

(112) Bylo namítáno, že poptávka po ložním prádle vyráběném průmyslovým odvětvím Společenství se co do objemu snížila, protože průmyslová odvětví Společenství se zaměřilo na náročnější trh, kde se dosahuje menšího objemu. Jak je však výše zdůrazněno, celková spotřeba ložního prádla ve Společenství se během zvažovaného období nesnížila, ale spíše zvýšila. Většina výrobců ve Společenství vede různé druhy výrobků pro různé segmenty trhu. Značkové výrobky pro náročnější trh sice přinesou vyšší zisk, ale prodávají se jen ve velmi malých množstvích. Aby se v co největší míře využila výrobní kapacita a pokryly se stálé náklady výroby, potřebovalo by výrobní odvětví Společenství prodávat ve velkém množství také na levnějším sektoru trhu. Nejsou žádné známky toho, že by poptávka na tomto segmentu trhu poklesla. Místo na tomto segmentu stále větší měrou zaujímají levné dovozy na úkor výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k celkovému růstu spotřeby, která se neomezuje jen na určitý segment, nelze proto soudit, že poptávka ve Společenství vyvrací příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Pákistánu a újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

d) Dovozy výrobního odvětví Společenství

(113) Bylo namítáno, že výrobní odvětví Společenství dováželo bavlněné ložní prádlo z Pákistánu a přispělo tak k újmě, kterou utrpělo. Ve skutečnosti však během období šetření dovezl ložní prádlo z Pákistánu pouze jeden z vybraných výrobců a prodej tohoto dovezeného zboží způsobil jen malou část celkové újmy tohoto výrobce (kolem 2 %). Proto nelze soudit, že dovozy dotyčného výrobku realizované průmyslovým odvětvím Společenství vyvracejí příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Pákistánu a újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo jako celek.

e) Vývozy výrobního odvětví Společenství

(114) Vývozy vybraných výrobců ve Společenství představovaly jen kolem 0,5 % jejich celkového odbytu. Vzhledem k zanedbatelnému podílu vývozů na celkové činnosti, nemohl tento faktor k utrpěné újmě nikterak přispět.

f) Produktivita výrobního odvětví Společenství

(115) Vývoj produktivity byl v tomto dokumentu zjištěn a uveden v části o újmě. Protože produktivita se zvýšila ze 6,8 tun/zaměstnance v roce 1999 na 7,2 tun/zaměstnance v období šetření, tj. přibližně o 6 %, nemohl tento faktor k utrpěné újmě nikterak přispět.

4. Závěr

(116) Podstatný vzrůst objemu a podílu na trhu dovozů pocházejících z Pákistánu, zvláště mezi rokem 2001 a obdobím šetření, jakož i značné snížení jejich cen a úroveň podbízení zjištěného během období šetření, se časově shodovaly s újmou výrobního odvětví Společenství.

(117) Při současně probíhajícím antisubvenčním řízení bylo zjištěno, že subvencované dovozy pocházející z Indie přispěly k újmě výrobního odvětví Společenství. Účinek těchto dovozů však nebyl takový, aby vyvrátil přijatý závěr o příčinné souvislosti mezi touto újmou a dumpingovými dovozy z Pákistánu. Byly analyzovány rovněž ostatní možné příčiny újmy, tj. dovozy z jiných zemí než z Indie a Pákistánu, stav poptávky, dovozy uskutečněné průmyslovým odvětvím Společenství, jakož i vývoz a produktivita, ale nebylo zjištěno, že by vyvracely příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Pákistánu a újmou výrobního odvětví Společenství.

(118) Na základě výše uvedené analýzy, která správně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od škodlivých účinků dumpingových dovozů, byl přijat závěr, že dovozy z Pákistánu způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Obecné poznámky

(119) V souladu s článkem 21 základního bylo zkoumáno, zda přes závěr o škodlivém dumpingu, neexistují nějaké pádné důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Společenství. Byl zvážen dopad možných opatření na strany, které jsou předmětem tohoto řízení, a také důsledky jejich nepřijetí.

2. Výrobní odvětví Společenství

(120) Výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu. Prokázalo, že je životaschopné a že je schopné soutěžit za korektních tržních podmínek. Stav výrobního odvětví Společenství způsobený újmou lze odvodit z jeho potíží úspěšně soutěžit s levným dumpingovými dovozy. Tlak dumpingových dovozů rovněž donutil několik výrobců ve Společenství výrobu bavlněného ložního prádla ukončit.

(121) Předpokládá se, že zavedení opatření znovu zavede na trhu korektní hospodářskou soutěž. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být schopno zvýšit objem a ceny svého odbytu a vytvořit tak nezbytnou úroveň zisku, opravňujícího k dalším investicím do jeho výrobního zařízení.

(122) V případě nezavedení opatření se bude situace výrobního odvětví Společenství dále zhoršovat. Výrobní odvětví Společenství nebude schopno investovat do nové výrobní kapacity a nebude moci účinně konkurovat dovozům ze třetích zemí. Některé společnosti by musely výrobu ukončit a své zaměstnance propustit.

(123) Byl proto přijat závěr, že uložení opatření je v zájmu Společenství.

3. Dovozci a uživatelé

(124) Byly rozeslány dotazníky 17 dovozcům a dvěma sdružením dovozců. Došly však pouze dva vyplněné dotazníky od nezávislých dovozců ve Společenství.

(125) Odbyt obou těchto dovozců představoval méně než 5 % celkového obratu. Celková výnosnost odbytu těchto dovozců se pohybovala mezi 2 % a 10 %. S přihlédnutím k tomu, že pouze malý podílu obratu těchto dvou dovozců na trhu je výsledkem prodeje dotyčného výrobku dovezeného z Pákistánu a že mnoha zemí se netýkají ani antidumpingová, ani vyrovnávací cla, může být dopad zavedených antidumpingových cel na tyto dovozce považován za mírný.

(126) Dotazníky byly zaslány také šesti uživatelům a jednomu sdružení uživatelů. Od uživatelů nedošly žádné informace, ale došly některé argumenty od společnosti Ikea a od sdružení Foreign Trade Asssociation.

(127) Bylo namítáno, že výrobní odvětví Společenství není schopno uspokojit celou poprávku po ložním prádle ve Společenství. Zde je třeba připomenout, že opatření nejsou určena k tomu, aby zabránila dovozům do Společenství, ale aby dovozy nebyly realizovány za dumpingové ceny. Dovozy různého původu budou nadále uspokojovat značnou část poptávky ve Společenství. Protože mnoha zemí se netýkají ani antidumpingová, ani vyrovnávací cla, žádný nedostatek dodávek se neočekává.

(128) Další námitkou bylo, že levné dovozy ložního prádla jsou nezbytné pro konečného spotřebitele jakož i "velkospotřebitele" jako jsou hotely, nemocnice atp., protože výrobci ve Společenství je nevyrábějí. Šetření však ukázalo, že pět vybraných výrobců ve Společenství toto zboží stále ještě vyrábí. Nejsou žádné technické důvody, proč by výroba tohoto zboží nemohla být zvýšena. Skutečnost, že mnoha zemí se netýkají ani antidumpingová, ani vyrovnávací cla znamená, že stále ještě budou k dispozici alternativní zdroje dodávek.

4. Závěr k zájmu Společenství

(129) Na základě výše uvedených skutečností byl přijat závěr, že neexistují žádné pádné důvody, proč by v tomto konkrétním případě nebylo zavedení antidumpingových cel v zájmu Společenství.

H. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Konečná opatření

(130) Aby se zabránilo další újmě způsobené dumpingovými dovozy, bylo přijetí antidumpingových opatření uznáno za potřebné.

(131) Za účelem stanovení výše těchto cel byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná k odstranění újmy výrobního odvětví Společenství.

(132) Při zohlednění úrovně výnosnosti docílené průmyslovým odvětvím Společenstvím v období od roku 1999 do roku 2000 bylo zjištěno, že ziskové rozpětí 6,5 % obratu lze považovat za přiměřené minimum, kterého by bylo výrobní odvětví Společenství mohlo bez škodlivého dumpingu dosáhnout. Nezbytné zvýšení cen pak bylo určeno na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny stanovené pro výpočty podbízení cen, s neškodící cenou výrobků prodávaných průmyslovým odvětví Společenství na trhu Společenství. Neškodící cena byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství skutečným poměrem zisků a ztrát docíleným během období šetření a připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Všechny rozdíly vyplývající z tohoto srovnání pak byly vyjádřeny procentem z celkové dovozní hodnoty CIF.

(133) Pákistánští vyvážející výrobci namítali, že ziskové rozpětí 6,5 % z obratu je vyšší než přiměřený minimální zisk stanovený při jiném šetření týkajícím se stejného výrobku. Tento argument musel být odmítnut, protože přiměřený minimální zisk, kterého by bylo výrobní odvětví Společenství mohlo bez škodlivého dumpingu dosáhnout, je vždy znovu stanoven na základě specifických okolností každého řízení, s přihlédnutím k tržním podmínkám a činnosti výrobního odvětví Společenství v dotyčném řízení. V tomto případě bylo zjištěno, že ziskové rozpětí 6,5 % může být považováno za přiměřené minimum, vypočtené jako průměr úrovně výnosnosti dosažené průmyslovým odvětvím Společenství v letech 1999 a 2000.

(134) Protože minimální limit vyloučení újmy byl vyšší než stanovené dumpingové rozpětí, měla by být konečná opatření založena na tomto rozpětí.

2. Závazek

(135) Pákistánští vyvážející výrobci podali návrh na cenový závazek. Toto řízení však zahrnovalo více než 170 vývozců a obor ložního prádla je charakterizován stovkami různých typů výrobků s některými znaky, které nelze při dovozu snadno rozlišit. Tím je prakticky nemožné stanovit smysluplnou minimální cenu každého výrobku, kterou by Komise mohla řádně sledovat. Pro velký počet vývozců by také bylo nemožné dodržování cenového závazku sledovat.

(136) Bylo také zjištěno, že navrhované kategorie dotyčného výrobku, kterých se závazek týkal, nebyly vhodné, protože jejich ceny se vzájemně značně liší. Navrhované ceny kromě toho neeliminovaly škodlivý dumping.

(137) Za těchto okolností bylo usouzeno, že cenový závazek je nepoužitelný a nemůže být přijat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu ložního prádla z bavlněných vláken, čistých nebo ve směsi s umělými vlákny nebo lnem (kdy len není hlavní složkou), běleného, barveného nebo potištěného, pocházejícího z Pákistánu, v současné době kódů KN ex63022100 (kódy TARIC 63022100*81 a 63022100*89), ex63022290 (kód TARIC 63022290*19), ex63023110 (kód TARIC 63023110*90), ex63023190 (kód TARIC 63023190*90) a ex63023290 (kód TARIC 63023290*19).

2. Sazba cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, se pro výrobky všech společností stanoví na 13,1 %.

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. března 2004.

Za Radu

předseda

M. Cullen

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).

[2] Úř. věst. C 316, 18.12.2002, s. 6.

--------------------------------------------------

Top