EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32002D0834

Rozhodnutí Rady ze dne 30. září 2002, kterým se přijímá specifický program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace: Integrace a posílení Evropského výzkumného prostoru (2002–2006)

OJ L 294, 29.10.2002, p. 1–43 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Estonian: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Latvian: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Lithuanian: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Hungarian Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Maltese: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Polish: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Slovak: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639
Special edition in Slovene: Chapter 13 Volume 030 P. 597 - 639

No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2006

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2002/834/oj

32002D0834



Úřední věstník L 294 , 29/10/2002 S. 0001 - 0043


Rozhodnutí Rady

ze dne 30. září 2002,

kterým se přijímá specifický program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace: "Integrace a posílení Evropského výzkumného prostoru" (2002–2006)

(2002/834/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s čl. 166 odst. 3 Smlouvy musí být rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002 — 2006) [4] (dále jen "rámcový program") provedeno prostřednictvím specifických programů, které stanoví pravidla pro provádění, dobu trvání a prostředky považované za nezbytné.

(2) Rámcový program je rozdělen do tří hlavních bloků činností "zaměření a integrace výzkumu Společenství", "strukturování Evropského výzkumného prostoru" a "posilování základů Evropského výzkumného prostoru", z nichž první a třetí by měly být, pokud jde o nepřímé akce, provedeny prostřednictvím tohoto specifického programu.

(3) Na tento program by se měla uplatňovat pravidla rámcového programu pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu (dále jen "pravidla pro účast a šíření").

(4) Uznává se význam nových nástrojů (integrované projekty a sítě excelence) jako obecných prioritních prostředků k dosažení cílů kritického množství, zjednodušení řízení a evropské přidané hodnoty, kterou přispěje výzkum Společenství ve vztahu k již uskutečněným opatřením na vnitrostátní úrovni, a integrace výzkumných kapacit. Bude zajištěn hladký přechod od opatření používaných v pátém rámcovém programu k opatřením v šestém rámcovém programu. Nové nástroje budou používány od zahájení šestého rámcového programu v každé tématické oblasti, a bude-li to považováno za vhodné, jako prioritní prostředek, přičemž budou i nadále používány specifické cílené výzkumné projekty a koordinační akce. Měly by umožnit snížení výdajů na zaměstnance a správních výdajů na nejvýše 6,0 % z celkové částky, která se považuje za nezbytnou k provedení programu. V roce 2004 provedou nezávislí odborníci hodnocení účinnosti každého z těchto nástrojů při provádění rámcového programu.

(5) V souladu s článkem 170 Smlouvy je tento program otevřen účastí zemí, které za tímto účelem uzavřou nezbytné smlouvy, a na úrovni projektů je rovněž na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci.

(6) Při provádění tohoto programu by měl být kladen důraz na podporu strategie udržitelného rozvoje, na mobilitu výzkumných pracovníků v návaznosti na sdělení Komise "Strategie pro mobilitu v rámci Evropského výzkumného prostoru", na inovaci, na potřeby malých a středních podniků a na podněcování jejich účasti, jakož i na činnosti mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Zvláštní pozornost by měla být věnována kandidátským zemím.

(7) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v Chartě základních práv Evropské unie.

(8) V návaznosti na sdělení Komise "Ženy a věda" a usnesení Rady ze dne 20. května 1999 [5] a ze dne 26. června 2000 [6] a usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2000 [7] k tomuto tématu se provádí akční plán s cílem posílit a zlepšit postavení a roli žen ve vědě a výzkumu, a je nutná další podpůrná akce. Při provádění tohoto programu bude vzata v úvahu problematika rovnosti pohlaví ve výzkumu.

(9) Za účelem úplného využití potenciálu tohoto programu je vhodné podporovat aktivní zapojení všech dotčených subjektů, zejména členských států, přidružených kandidátských zemí a ostatních přidružených zemí, do společného úsilí zlepšit koordinaci výzkumných činností prováděných v Evropě, včetně otevření a propojení vnitrostátních programů a volného pohybu informací týkajících se výzkumných činností na všech úrovních.

(10) Tento program by měl být prováděn pružným, účinným a transparentním způsobem s přihlédnutím k přítomným zájmům, zejména vědeckých, průmyslových a politických kruhů a rovněž uživatelů; výzkumné činnosti prováděné v jeho rámci by měly být případně přizpůsobeny potřebám politik Společenství a vědeckému a technickému rozvoji.

(11) Měla by se usnadnit účast nejvzdálenějších regionů na akcích Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje (dále jen "VTR") prostřednictvím vhodných mechanismů upravených podle konkrétní situace.

(12) Účast na činnostech tohoto programu bude podněcována prostřednictvím zveřejňování nezbytných informací o obsahu těchto činností, jejich podmínkách a postupech, aby byly včas a plně k dispozici potenciálním účastníkům, zejména účastníkům z přidružených kandidátských zemí a ostatních přidružených zemí. Zvláštní činnosti budou uskutečňovány na podporu účasti vědců a institucí z rozvojových zemí, zemí Středomoří včetně západního Balkánu a Ruska a nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu.

(13) Prováděcí opatření k tomuto rozhodnutí jsou v podstatě opatřeními v oblasti řízení, a měla by proto být přijata řídícím postupem stanoveným v článku 4 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [8]; jelikož naproti tomu výzkum zahrnující používání lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk podléhá etickým parametrům, které je nutno stanovit v souladu s vývojem vědeckých poznatků, se stanoviskem Evropské skupiny pro etiku a případně s vnitrostátními a mezinárodními etickými právními předpisy a pravidly, opatření pro financování takových projektů by měla být přijata regulativním postupem podle článku 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES (4).

(14) V příhodné době Komise zajistí nezávislé hodnocení založené na celkových údajích o provádění týkající se činností uskutečňovaných v oblastech zahrnutých v tomto programu, s přihlédnutím k příspěvku programu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru, v duchu otevřenosti vůči všem příslušným účastníkům.

(15) Každá prioritní tematická oblast musí mít vlastní rozpočtový okruh v souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

(16) Vědecký a technický obsah specifických programů byl konzultován s Výborem pro vědecký a technický výzkum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. V souladu s rámcovým programem se přijímá specifický program "Integrace a posílení Evropského výzkumného prostoru" (dále jen "specifický program") pro období od 30. září 2002 do 31. prosince 2006.

2. Cíle a vědecké a technické priority specifického programu jsou uvedeny v příloze I.

Článek 2

V souladu s přílohou II rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k uskutečnění specifického programu 12905 miliónů eur, z čehož nejvýše 6,0 % připadá na správní výdaje Komise. Předběžné rozdělení této částky je uvedeno v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Veškeré výzkumné činnosti uskutečňované v rámci specifického programu musí být uskutečněny v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 4

1. Podrobnosti finanční účasti Společenství na specifickém programu jsou vymezeny v čl. 2 odst. 2 rámcového programu.

2. Nástroje pro provádění specifického programu jsou definovány v přílohách I a III rámcového programu a popsány v příloze III tohoto rozhodnutí.

3. Na specifický program se uplatňují pravidla pro účast a šíření.

Článek 5

1. Komise vypracuje pracovní program pro provedení specifického programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority uvedené v příloze I a časový plán provádění.

2. Pracovní program vezme v úvahu související příslušné výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby je aktualizován.

Článek 6

1. Prováděním specifického programu je pověřena Komise.

2. Postup podle čl. 7 odst. 2 se použije na přijetí těchto opatření:

a) vypracování a aktualizace pracovního programu uvedeného v čl. 5 odst. 1, včetně nástrojů, které mají být použity přednostně, následných změn jejich použití, obsahu výzev k podání návrhů a kritérií hodnocení a výběru, která se mají uplatňovat;

b) schválení financování

i) činností VTR zahrnujících sítě excelence a integrované projekty,

ii) činností VTR v rámci těchto prioritních tematických oblastí:

"Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví",

"Technologie pro informační společnost",

"Nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály založené na znalostech a nové výrobní postupy a zařízení",

"Letectví a kosmický výzkum",

"Kvalita a nezávadnost potravin",

"Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy",

činí-li odhadovaná částka příspěvku Společenství v rámci tohoto programu 1,5 miliónů eur nebo více,

iii) činností VTR, které nejsou uvedeny v bodech i) a ii), činí-li odhadovaná částka příspěvku Společenství v rámci tohoto programu 0,6 miliónu eur nebo více;

c) vypracování pověření k externímu hodnocení stanovenému v čl. 6 odst. 2 rámcového programu;

d) veškeré úpravy předběžného rozdělení částky uvedeného v příloze II.

3. Postup podle čl. 7 odst. 3 se použije na přijetí těchto opatření:

- prováděcí pravidla k výzkumným činnostem zahrnujícím lidská embrya a lidské embryonální kmenové buňky,

- činnosti VTR zahrnující použití lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk.

Článek 7

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 8

1. Komise předkládá pravidelně zprávy o celkovém pokroku při provádění specifického programu v souladu s článkem 4 rámcového programu, včetně informací o finančních stránkách a používání nástrojů.

2. Komise zajišťuje nezávislé sledování a hodnocení činností prováděných v oblastech zahrnutých do specifického programu stanovené v článku 6 rámcového programu.

Článek 9

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 30. září 2002.

Za Radu

předseda

B. Bendtsen

[1] Úř. věst. C 118 E, 30. 7. 2002, s. 1.

[2] Stanovisko ze dne 12. června 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 221, 17.9.2002, s. 97.

[4] Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1

[5] Úř. věst. C 201, 16.7.1999, s. 1.

[6] Úř. věst. C 199, 14.7.2001, s. 1.

[7] Úř. věst. C 309, 27.10.2000, s. 57.

[8] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

VĚDECKÉ A TECHNICKÉ CÍLE A ZÁKLADNÍ SMĚRY ČINNOSTÍ

1.

1.1.

1.1.1.

i) Pokročilá genomika a její využití pro zdraví

ii) Boj se závažnými chorobami

1.1.2.

1.1.3.

1.1.4.

1.1.5.

1.1.6.

i) Udržitelné energetické systémy

ii) Udržitelná pozemní doprava

iii) Globální změny a ekosystémy

1.1.7.

1.2.

1.2.1.

1.2.2.

1.2.3.

2.

2.1.

2.2.

ÚVOD

Tento program bude podporovat špičkové výzkumné činnosti v klíčových prioritních oblastech zařazených do rámcového programu 2002-2006 pro mimořádný zájem a přidanou hodnotu, které představují pro Evropu a pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, a v oblastech, které budou během uskutečňování rámcového programu určeny jako oblasti s velkou důležitostí s ohledem na potřeby politik EU a příležitosti, které vznikají v nových špičkových oblastech výzkumu.

Program usiluje o větší integraci výzkumu v Evropě prostřednictvím:

- činnosti zaměřené na prioritní tematické oblasti výzkumu za použití účinných finančních nástrojů (integrované projekty a sítě excelence), které spojují účastníky výzkumu do seskupení vhodných k přijímání nových výzev, které představují tyto prioritní oblasti výzkumu, a vybavených potřebným kritickým množstvím,

- systematického a koordinovaného plánování a provádění výzkumu na podporu politik Společenství a ke zkoumání nových a vznikajících vědeckých a technických oblastí s přihlédnutím k potřebám vyjádřených příslušnými účastníky v celé Evropské unii,

- podpory budování sítí a společné činnosti vnitrostátních a evropských rámců pro výzkum a inovace a otevření vnitrostátních programů v těchto prioritních oblastech, včetně případně použitím činností podle článku 169 Smlouvy, a rovněž v ostatních oblastech, kde by takováto činnost byla ve prospěch výkonnosti evropské výzkumné základny.

Program doplňuje program "Strukturování Evropského výzkumného prostoru" a specifický program pro činnosti Společného výzkumného střediska (dále jen SVS) a jeho provádění bude s těmito programy koordinováno.

Mezinárodní spolupráce představuje důležitý rozměr rámcového programu. V tomto specifickém programu se mezinárodní činnosti uskutečňují ve dvou formách:

- účast výzkumných pracovníků, týmů a institucí ze třetích zemí na projektech v rámci různých prioritních tematických oblastí souvisejících s otázkami celosvětového významu a otázkami, které jsou předmětem mezinárodního úsilí,

- specifické činnosti mezinárodní spolupráce s některými skupinami zemí na podporu politik Společenství vnějších vztahů a rozvojové pomoci.

Cíle a formy činností mezinárodní spolupráce v rámcovém programu jsou popsány v části "Specifické činnosti zahrnující širší oblast výzkumu".

Kandidátské země budou povzbuzovány k účasti na tomto programu.

Malé a střední podniky budou povzbuzovány k účasti a celkově bude zajištěna rovnost pohlaví při provádění činností.

Činnosti uskutečňované v rámci programu budou prováděny integrovaně, aby byla zajištěna soudržnost a součinnost mezi různými prvky a případně s ostatními částmi rámcového programu [1].

1. ZAMĚŘENÍ A INTEGRACE VÝZKUMU SPOLEČENSTVÍ

1.1. PRIORITNÍ TEMATICKÉ OBLASTI VÝZKUMU

Prioritní tematické oblasti představují velkou část výdajů šestého rámcového programu. Cílem je vytvořit prostřednictvím jasně zaměřeného výzkumu Společenství značný pákový efekt, který společně s akcemi v jiných částech rámcového programu a prostřednictvím otevřené koordinace s ostatními rámci (regionálními, státními, evropskými a mezinárodními) povede k soudržnému a vysoce účinnému společnému úsilí zaměřenému na jejich celkové cíle.

Činnosti jsou proto popsány z hlediska:

- celkových cílů a očekávaných výsledků v každé prioritní oblasti,

- priorit výzkumu sledovaných prostřednictvím akce Společenství.

Prioritní tematické oblasti výzkumu jsou popsány z hlediska jejich celkových cílů a hlavního zaměření výzkumu. Příslušný pracovní program obsahuje podrobný obsah výzkumu.

V rámci prioritních tematických oblastí jsou nové nástroje (integrované projekty a sítě excelence) uznány pro jejich význam za obecné prioritní prostředky k dosažení těchto cílů: kritického množství, zjednodušení řízení, evropské přidané hodnoty, kterou přinese výzkum Společenství ve vztahu k již uskutečněným činnostem na vnitrostátní úrovni, a integrace výzkumných kapacit. Velikost projektů není vylučovacím kritériem a přístup k novým nástrojům je zajištěn pro malé a střední podniky a jiné malé subjekty.

Sítě excelence a integrované projekty budou používány od zahájení programu v každé prioritní tematické oblasti, a je-li to považováno za vhodné, jako prioritní prostředek při zachování využití specifických cílených výzkumných projektů a koordinačních akcí. Kromě výzkumu a technického rozvoje mohou sítě excelence a integrované projekty zahrnovat tyto typy činností, mají-li zvláštní význam pro sledovaný cíl: demonstrace, šíření a využívání; spolupráci s výzkumnými pracovníky a výzkumnými týmy ze třetích zemí; rozvoj lidských zdrojů, včetně podpory vzdělávání výzkumných pracovníků; rozvoj výzkumných zařízení a infrastruktury se zvláštním významem pro prováděný výzkum; a podporu lepších vazeb mezi vědou a společností, včetně účasti žen ve vědě.

Při provádění tematických priorit mohou být rovněž použity specifické cílené výzkumné projekty a koordinační akce a specifické podpůrné akce v duchu "cesty ke špičkovému výzkumu".

Inovace je důležitým rozměrem, který je třeba vzít v úvahu při plánování a provádění činností VTR. Zejména sítě excelence a integrované projekty budou zahrnovat činnosti týkající se šíření a využívání poznatků a případně umožňující přenos technologií a usnadňující využití výsledků. Zvláštní pozornost bude případně věnována přenosu technologií do malých a středních podniků a vytváření podniků založených na výzkumu jako prostředku využití výsledků výzkumu.

Prioritní oblasti výzkumu zahrnují v některých případech výzkum na hranici tradičních disciplín, kde pokrok vyžaduje interdisciplinární a multidisciplinární úsilí. V každé prioritní oblasti bude případně prováděn předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více tématy. Nezbytný důraz bude kladen také na otázky spojené s měřením a zkoušením. Během provádění programu bude zvláštní pozornost věnována koordinaci mezi různými prioritními oblastmi a mezi těmito oblastmi a akcemi v rámci "Podpory politik a předvídání vědeckých a technických potřeb".

Zásada udržitelného rozvoje a rovnost pohlaví budou řádně vzaty v úvahu. Součástí činností v rámci této kapitoly bude dále přihlédnutí k etickým, společenským, právním a širším kulturním aspektům výzkumu, který má být proveden, a k jeho možnému využití, a případně rovněž společensko-ekonomické dopady vědeckého a technického rozvoje a předvídání. Výzkum etických otázek souvisejících s vědeckým a technickým rozvojem bude proveden v programu "Strukturování Evropského výzkumného prostoru".

Během provádění tohoto programu a výzkumných činností z něj vyplývajících musí být respektovány základní etické zásady. Tyto zahrnují zásady uvedené v Chartě základních práv Evropské unie, a zejména ochranu lidské důstojnosti a lidského života, ochranu osobních údajů a soukromí, jakož i ochranu zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a příslušnými mezinárodními úmluvami a pravidly chování, například Helsinskou deklarací v platném znění, Úmluvou Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsanou v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejím dodatkovým protokolem o zákazu klonování lidských bytostí podepsaným v Paříži dne 12. ledna 1998, Úmluvou OSN o právech dítěte, Všeobecnou deklarací o lidském genomu a lidských právech přijatou UNESCO a souvisejícími rezolucemi Světové zdravotnické organizace (WHO).

Stanoviska Evropské skupiny poradců pro etiku v biotechnologii (1991 — 1997) a stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (od roku 1998).

V souladu se zásadou subsidiarity a rozmanitosti přístupů v Evropě musí účastníci výzkumných projektů dodržovat právní a správní předpisy a etická pravidla platné v zemích, kde výzkum bude uskutečňován. V každém případě se však uplatňují vnitrostátní právní předpisy a výzkum, který je zakázán v některém členském státě, nebude v uvedeném členském státě financován z prostředků Společenství.

Účastníci výzkumných projektů musí případně obdržet souhlas příslušných státních nebo místních etických výborů, dříve než zahájí činnosti VTR. Komise bude systematicky provádět etický přezkum u návrhů, které se zabývají eticky citlivými otázkami, zejména návrhy zahrnující použití lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk.

Jakýkoli výzkumný projekt zahrnující použití lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk bude v návaznosti na výše uvedený etický přezkum předložen regulativnímu výboru.

V určitých případech se může etický přezkum uskutečnit během provádění projektu.

V rámci tohoto programu nesmí být financován výzkum v těchto oblastech:

- výzkumné činnosti za účelem klonování lidí k reprodukčním účelům,

- výzkumné činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými [2],

- výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, včetně transferu jader somatických buněk.

Kromě toho je ve všech případech vyloučeno financování výzkumných činností, které jsou zakázány ve všech členských státech.

V souladu s protokolem o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat přijatým v Amsterdamu je třeba nahradit pokusy se zvířaty alternativními postupy všude tam, kde je to možné. Je třeba vyloučit utrpení zvířat nebo je omezit na minimum. To se týká (podle směrnice 86/609/EHS) zejména pokusů se zvířaty druhů, které jsou zvlášť blízké lidským bytostem. Změnu genetického dědictví zvířat a klonování zvířat lze vzít v úvahu pouze tehdy, pokud jsou cíle z etického hlediska odůvodněné, a za podmínek, kdy jsou zaručeny dobré životní podmínky zvířat a dodržování zásad biologické rozmanitosti.

Tyto obecné zásady budou uplatňovány při provádění programu. Dále bude Komise pravidelně sledovat vědecký pokrok a vnitrostátní právní předpisy, aby se přihlédlo k jakémukoliv souvisejícímu vývoji. Toto sledování by mohlo v případě potřeby vést k revizi těchto obecných zásad.

1.1.1. Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví

Sekvence lidského genomu i mnoha dalších genomů ohlašuje nový věk v humánní biologii, který nabízí nebývalé možnosti ke zlepšení lidského zdraví a podněcování průmyslové a hospodářské činnosti. Za účelem přispění k těmto výhodám se práce uskutečňované v této tematické oblasti zaměří na integraci postgenomického výzkumu, včetně výzkumu souvisejících molekulárních mechanismů, do tradičnějších disciplín biolékařství a biotechnologie a usnadní integraci výzkumných kapacit (jak veřejných, tak i soukromých) v celé Evropě ke zvýšení soudržnosti a dosažení kritického množství. Integrovaný multidisciplinární výzkum, který umožňuje silné vzájemné působení mezi technikou a biologií, je v této tématické oblasti podstatný pro převod údajů o genomu do praktického použití. Kromě toho bude podstatným prvkem při provádění tohoto tématu zapojení klíčových účastníků, například průmyslu, poskytovatelů zdravotní péče a lékařů, tvůrců politik, regulativních orgánů, sdružení pacientů a odborníků pro záležitosti etiky atd. Dále bude pozornost věnována dětským chorobám a odpovídající léčbě a bude zajištěna rovnost pohlaví ve výzkumu [3].

Tato tematická prioritní oblast má stimulovat a udržovat multidisciplinární základní výzkum, aby se plně využil potenciál informací o genomu na podporu využití v oblasti lidského zdraví. V oblasti využití bude důraz kladen na výzkum zaměřený na to dovést základní poznatky do fáze využití ("translační" přístup), aby se umožnil skutečný, trvalý a koordinovaný pokrok v medicíně na evropské úrovni a zlepšila kvalita života. Tento výzkum může mít také důsledky pro výzkum v oblastech jako zemědělství a životní prostředí, které jsou zahrnuty do jiných tematických priorit; tyto důsledky by měly být řádně vzaty v úvahu v průběhu provádění dotyčných tematických priorit.

Nedílnou součástí úsilí Evropského společenství bude posílit evropský biotechnologický průmysl podle závěrů ze zasedání Evropské rady ve Stockholmu. Bude usilováno o vytvoření úzkých vazeb se všemi činnostmi, které zlepšují rámcové podmínky pro inovaci v oblasti zdraví biotechnologického průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, včetně stimulace podnikavosti a příležitostí k investování prostřednictvím rizikového kapitálu a k zapojení Evropské investiční banky. Pozornost bude rovněž věnována zjištění regulativních překážek při vývoji nových využití pro genomiku, předvídání co nejdříve etických důsledků a širším důsledkům vývoje genomického výzkumu pro společnost a občany.

Tato tematická prioritní oblast bude rovněž podporovat provádění a rozvoj strategie Evropského společenství v oblasti zdraví.

V rámci této tematické priority bude podněcována mezinárodní spolupráce. Řádná pozornost bude případně věnována závazku Evropského společenství ke snižování chudoby v rozvojových zemích a významu, který může lepší zdravotní stav v této souvislosti mít — v souladu s článkem 177 Smlouvy a s opatřeními Evropského společenství k urychlení boje s HIV/AIDS, malárií a tuberkulózou.

Priority výzkumu

i) Pokročilá genomika a její využití pro zdraví

Základní poznatky a základní nástroje funkcionální genomiky všech organismů

Strategickým cílem tohoto úkolu je podpořit základní porozumění genomickým informacím rozvíjením báze poznatků, nástrojů a zdrojů potřebných k rozluštění funkce genů a genových produktů, které mají význam pro lidské zdraví, a využít jejich vzájemné působení a rovněž účinky na prostředí. Akce výzkumu budou zahrnovat:

- Exprese genů a proteomika: Cílem je umožnit výzkumným pracovníkům lépe rozluštit funkci genů a genových produktů a rovněž definovat složité regulační sítě (biokomplexita), které řídí základní biologické procesy.

Výzkum se soustředí na: vývoj vysoce výkonných nástrojů a přístupů pro sledování exprese genů a proteinových profilů a k určení funkce proteinů a vzájemného působení biologických molekul v živé buňce.

- Strukturální genomika: Cílem je umožnit výzkumným pracovníkům určit efektivněji a rychleji než dosud trojrozměrnou strukturu proteinů a jiných makromolekul, což je důležité pro objasnění funkce proteinů a pro vývoj léků.

Výzkum se soustředí na: vývoj vysoce výkonných přístupů ke stanovení trojrozměrných struktur makromolekul s vyšším rozlišením.

- Komparativní genomika a populační genetika: Cílem je umožnit výzkumným pracovníkům používat přesně charakterizované modelové organismy pro předvídání a testování funkce genů a k co nejlepšímu využití specifických populačních skupin v Evropě ke zjištění vztahu mezi funkcí genů a zdravím nebo nemocí.

Výzkum se soustředí na: vývoj modelových organismů a transgenových nástrojů; vývoj genetických epidemiologických nástrojů a standardizovaných protokolů genotypů.

- Bioinformatika: Cílem je umožnit výzkumným pracovníkům přístup k účinným nástrojům pro správu a vyhodnocování stále se zvětšujícího množství dat o genomu a jejich poskytnutí výzkumným pracovníkům v přístupné a použitelné formě.

Výzkum se soustředí na: vývoj bioinformačních nástrojů a zdrojů pro ukládání, získávání a zpracování dat; vývoj metod algoritmické biologie pro předvídání funkce genů in silico a pro simulaci složitých regulativních sítí.

- Multidisciplinární přístupy funkcionální genomiky k základním biologickým procesům: Cílem je umožnit výzkumným pracovníkům studovat základní biologické procesy při zapojení výše uvedených inovačních přístupů.

Výzkum se soustředí na: objasnění mechanismu základních buněčných procesů, určení zapojených genů a rozluštění jejich biologických funkcí v živých organismech.

Využití poznatků a technologií v oblasti genomiky a biotechnologie pro zdraví

Strategickým cílem tohoto úkolu je podpořit konkurenceschopnost evropského biotechnologického průmyslu využitím rozsáhlých biologických údajů z genomiky a pokroku v biotechnologii. Akce výzkumu budou zahrnovat:

- Technologické platformy pro vývoj v oblastech nových diagnostických, preventivních a terapeutických nástrojů: Cílem v oblasti předcházení a léčení nemocí je posílit akademickou a průmyslovou spolupráci prostřednictvím technologických platforem, kde mohou multidisciplinární přístupy využívající nejnovější technologie vyplývající z genomického výzkumu přispět k pokroku ve zdravotní péči a snížení nákladů pomocí přesnější diagnózy, individualizované léčby a efektivnějšího vývoje nových léčiv a terapií (jako výběr osob pro testování nových léků) a k jiným novým produktům moderních technologií.

Výzkum se soustředí na: racionální a urychlený vývoj nových, bezpečnějších, účinnějších léčiv včetně farmakogenomických přístupů; vývoj nových diagnostických postupů; vývoj nových testů in vitro k nahrazení pokusů se zvířaty; vývoj a testování nových preventivních a terapeutických nástrojů, jako například somatické genové terapie a buněčné terapie (zejména terapie s kmenovými buňkami, například pro neurologické a neuromuskulární poruchy) a imunoterapie; inovační výzkum v postgenomice, který má velký potenciál k využití.

S ohledem na zajištění společensky odpovědných rozhodnutí, souhlasu veřejnosti a efektivního vývoje těchto nových technik bude nezbytné aktivní a včasné zapojení rozhodovacích subjektů, odborníků v oblasti etiky, pacientů a společnosti jako celku do těchto výše uvedených činností.

ii) Boj se závažnými chorobami

Genomické přístupy k lékařským poznatkům a technologiím zaměřené na využití

Strategickým cílem tohoto úkolu je vývoj lepších strategií pro prevenci a léčení — také s využitím pokrokových technologií pro zdraví — lidských chorob a strategií pro zdravý život a stárnutí. Zaměří se výlučně na integraci genomických přístupů pomocí všech příslušných zařízení do tradičnějších lékařských přístupů ke zkoumání chorob a zdravotních determinantů. Důraz bude kladen na translační výzkum zaměřený na dovedení základních poznatků ke klinickému využití. Akce výzkumu budou zahrnovat:

- Boj s kardiovaskulárními chorobami, diabetem a vzácnými chorobami: Cílem je zlepšit prevenci a léčení důležitých příčin úmrtnosti a špatného zdraví v Evropě a spojit výzkumné zdroje v Evropě k boji se vzácnými chorobami.

Výzkum se soustředí na: integraci klinických odborných poznatků a zdrojů do odpovídajících modelových systémů a moderních nástrojů ve funkcionální genomice s cílem dosáhnout průlomu v prevenci a léčení těchto chorob.

- Boj s rezistencí vůči antibiotikům a jiným lékům: Cílem je čelit hlavní hrozbě pro veřejné zdraví způsobené patogeny rezistentními vůči lékům.

Výzkum se soustředí na: využití poznatků o mikrobiálních genomech a o vzájemném působení mezi patogenem a hostitelem pro vývoj vakcín a alternativních terapeutických strategií k řešení problémů antimikrobiální rezistence a rezistence vůči jiným lékům; vývoj strategií pro co nejlepší využití antimikrobiálních látek; podporu sítě Evropského společenství pro epidemiologický dohled a kontrolu přenosných nemocí.

- Výzkum mozku a boj s chorobami nervového systému: Cílem je využít informace o genomu k lepšímu pochopení fungování a funkčních poruch mozku s cílem získat nový náhled na mentální procesy, k boji s neurologickými poruchami a chorobami a ke zlepšení léčby mozku.

Výzkum se soustředí na: pochopení molekulárních a buněčných základů funkce mozku, jeho poškození, plasticity a léčby; učení, paměť a poznávání; rozvoj strategií pro prevenci a léčení neurologických a duševních poruch a chorob (jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci), včetně těch, které souvisejí se závislostí na drogách.

- Studium procesu vývoje člověka a procesu stárnutí: Cílem je lépe pochopit vývoj člověka se zvláštním důrazem na proces stárnutí s cílem získat poznatky jako základ pro strategie v oblasti veřejného zdraví na podporu zdravého života a zdravého stárnutí.

Výzkum se soustředí na: pochopení vývoje člověka od početí do dospělosti; výzkum molekulárních a buněčných determinantů zdravého stárnutí, včetně jejich vzájemného působení s faktory životního prostředí, faktory chování a faktory souvisejícími s pohlavím.

Boj s rakovinou

Cílem je boj s rakovinou pomocí vývoje lepších strategií zaměřených na pacienta, od prevence po účinnější a dřívější diagnózu a lepší léčbu s minimálními vedlejšími účinky. Výzkum se proto zaměří na přenesení poznatků získaných z genomiky a jiných oblastí základního výzkumu do využití, která zlepšují klinickou praxi a veřejné zdraví.

Přístup zaměřený na pacienta bude zahrnovat čtyři vzájemně propojené komponenty. Výzkum se soustředí na:

- Vytvoření zařízení a vývoj iniciativ pro využití výsledků výzkumu rakoviny v Evropě; urychlený převod stávajících výsledků výzkumu do využití za účelem podněcování vývoje obecných zásad dobré klinické praxe založených na důkazech a lepší strategie v oblasti veřejného zdraví.

- Podporu klinického výzkumu, zejména klinických pokusů, zaměřených na ověření nových a zlepšených postupů.

- Podporu translačního výzkumu zaměřeného na dovedení základních poznatků do fáze využití v oblasti klinické praxe a veřejného zdraví.

- Ostatní otázky související s rakovinou, jako je rakovina a stárnutí, regionální rozdíly, psychosociální aspekty, paliativní péče a vedení pomocných skupin.

Boj se závažnými přenosnými chorobami souvisejícími s chudobou

Strategickým cílem tohoto úkolu je řešení globálních problémů způsobených třemi hlavními přenosnými chorobami — HIV/AIDS, malárií a tuberkulózou — prostřednictvím vývoje účinných zákroků proti těmto nemocem, zejména pro použití v rozvojových zemích. Předpokládá se, že rozvojové země budou při provádění tohoto úkolu významnými partnery a případně se přímo účastní zvláštních činností, zejména prostřednictvím programu klinických pokusů.

Výzkum se soustředí na: vývoj slibných způsobů zákroků (vakcíny, terapie a HIV mikrobicidy) proti uvedeným chorobám pomocí podpory výzkumu v rámci celého spektra možných činností od základního molekulárního výzkumu, využívajícího mikrobiální genomiku, po předklinické zkoušky a dokazování zásad; vytvoření programu klinických pokusů ke sjednocení a na podporu činností v oblasti klinických pokusů v Evropě zaměřených speciálně na zákroky pro použití v rozvojových zemích; vytvoření evropské sítě pro pokusy v oblasti terapie AIDS ke zlepšení soudržnosti a doplňkovosti klinických pokusů v oblasti terapie AIDS pro použití v Evropě.

Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci této tematické prioritní oblasti budou zahrnovat předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více tématy. Budou použity dva doplňkové přístupy: jeden pasivní a otevřený a druhý aktivní.

1.1.2. Technologie informační společnosti

Technologie informační společnosti (TIS) mění hospodářství i společnost. Vytvářejí nejen nové způsoby práce a nové typy podniků, ale poskytují řešení důležitých společenských výzev, jako jsou zdravotní péče, životní prostředí, bezpečnost, mobilita a zaměstnanost, a mají dalekosáhlé důsledky pro náš každodenní život. Odvětví TIS je nyní jedním z nejdůležitějších hospodářských odvětví s ročním obratem 2 bilióny eur, které zaměstnává více než 12 miliónů lidí v Evropě.

Tematickou prioritou TIS bude přímo přispět k uskutečnění evropských politik týkajících se znalostní společnosti stanovených na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000, na zasedání Evropské rady ve Stockholmu v roce 2001 a obsažených v akčním plánu e-Europe. Zajistí vedoucí postavení Evropy v oblasti průřezových a aplikovaných technologií, které tvoří podstatu znalostní společnosti. Má zvýšit inovace a konkurenceschopnost evropských podniků a průmyslu a přispět k většímu prospěchu pro všechny evropské občany.

Úspěchy jako ty, jichž bylo dosaženo v oblasti mobilních a bezdrátových komunikací nebo spotřebitelské elektroniky, se nebudou opakovat, nebude-li vyvinuto skutečné úsilí o dosažení kritického množství v klíčových oblastech výzkumu TIS. Akce budou proto mobilizovat výzkumné pracovníky ke střednědobým až dlouhodobým cílům a usnadní integraci celoevropského veřejného a soukromého úsilí o vybudování základních kvalifikací a posílení inovace. Budou zahrnovat vysoce rizikové a dlouhodobé činnosti VTR, jako je vývoj nové generace mobilních a bezdrátových systémů nad 3G.

I když bylo dosaženo značného pokroku, jsme ještě velmi daleko od toho, abychom plně využili potenciál služeb založených na znalostech v každodenním životě. Některé výrobky a služby jsou stále ještě těžko využitelné a mimo dosah mnoha lidí a "digitální propast" se v Evropě i ve světě stále zvětšuje. Výzkum se soustředí na budoucí generace technologií, které integrují počítače a sítě do každodenního prostředí, a zpřístupní prostřednictvím jednoduše použitelných rozhraní velké množství služeb a aplikací. Vize "inteligentního prostředí" staví uživatele, jednotlivce do středu budoucího vývoje s ohledem na znalostní společnost, z níž nikdo nebude vyloučen.

Priorita TIS zaměřená na podporu evropského akčního plánu e-Europe napomůže vytvoření informační a znalostní společnosti v celé Evropě, zejména podporováním účasti nejméně rozvinutých regionů. Bude rovněž zahrnovat činnosti zapojující úsilí EU do mezinárodního kontextu. Cílem je případně dosáhnout v této tematické oblasti všeobecné shody, například v rámci iniciativy "Intelligent Manufacturing Systems" ("Inteligentní výrobní systémy", IMS) nebo dialogu o otázkách spolehlivosti, dále integrovat výzkum nově přidružených států v rámci úsilí Společenství a usnadnit spolupráci s rozvojovými zeměmi.

Kromě výše uvedeného bude prioritní tematická oblast podporovat výzkum v oblasti zkoumání a experimentování s vizemi budoucnosti a vznikajícími technologiemi v průkopnické oblasti TIS.

V rámci níže stanovených priorit bude prioritní tematická oblast zahrnovat také činnosti související s budoucím vývojem Géant a GRID.

Priority výzkumu

i) Aplikovaný výzkum TIS zaměřený na důležité společenské a hospodářské výzvy

Cílem je rozšířit oblast působnosti a účinnost řešení založených na TIS, která se zaměřují na důležité společenské a hospodářské výzvy, a zpřístupnit je co nejspolehlivějším a nejpřirozenějším způsobem kdekoli a kdykoli občanům, podnikům a organizacím.

- Technologie pro důvěru a bezpečnost: Cílem je vyvinout technologie pro klíčové výzvy, které představují v oblasti bezpečnosti "plně digitální" svět a potřebu zajistit práva jednotlivců a společností.

Výzkum se soustředí na základní bezpečnostní mechanismy a jejich interoperabilitu, dynamické bezpečnostní procesy, pokročilé šifrování, technologie pro lepší ochranu soukromí, technologie pro zacházení s digitálními zdroji a spolehlivé technologie na podporu ekonomických a organizačních funkcí v dynamických a mobilních systémech.

- Výzkum zaměřený na společenské výzvy: Hlavním cílem je "inteligentní prostředí" pro širší zapojení občanů do informační společnosti, efektivnější řídicí a podpůrné systémy v oblasti zdraví, bezpečnosti, mobility a životního prostředí a pro zachování kulturního dědictví; rovněž bude podporována integrace rozmanitých funkcí přesahujících tyto různé oblasti.

Výzkumné činnosti v oblasti zapojení technologií do informační společnosti ("e-inclusion") se zaměří na systémy umožňující přístup pro všechny, bezbariérové technologie pro plnou účast v informační společnosti a na pomocné systémy, které obnoví funkce nebo kompenzují postižení, a tím umožňují vyšší kvalitu života občanů se zvláštními potřebami a osob, které o ně pečují. V oblasti zdraví se práce zaměří na inteligentní systémy napomáhající odborníkům v oblasti zdravotnictví, poskytující pacientům individualizovanou zdravotní péči a informace a podněcující podporu zdraví a předcházení nemocem u široké veřejnosti. Výzkum se zaměří také na inteligentní systémy posilující ochranu lidí a majetku a na systémy pro zajištění a zabezpečení občanských infrastruktur.

V oblasti mobility se výzkum zaměří na dopravní infrastrukturu a přenosové systémy poskytující integrovanou bezpečnost, pohodlí a účinnost a umožňující poskytování pokročilých služeb v oblasti logistiky, info-mobility a služeb založených na dané lokalitě. Výzkum v oblasti životního prostředí se zaměří na systémy založené na znalostech pro hospodaření s přírodními zdroji, pro předcházení riziku a krizové řízení, včetně humanitárního odminovávání. V oblasti volného času se výzkum zaměří na inteligentní a mobilní systémy a využití v oblasti zábavy. V oblasti cestovního ruchu se výzkum zaměří na předávání znalostí a interaktivní služby. V oblasti kulturního dědictví se úsilí zaměří na inteligentní systémy pro dynamický přístup k hmotným a nehmotným kulturním a vědeckým zdrojům a jejich zachování.

- Výzkum zaměřený na výzvy v práci a podnicích: Cílem je poskytnout podnikům, jednotlivcům, orgánům veřejné správy a dalším subjektům prostředky, aby mohly plně přispět k vývoji ekonomiky založené na důvěře a znalostech a těžit z ní, a současně zvýšit kvalitu práce a pracovního života a podporovat celoživotní trvalé vzdělávání ke zlepšení pracovní kvalifikace. Výzkum se rovněž zaměří na lepší pochopení sociálně-ekonomických hnacích sil a dopadů vývoje TIS.

Výzkum v oblasti elektronického obchodního styku (e-business) a elektronické správy (e-government) se zaměří na poskytování interoperabilních systémů a služeb evropským organizacím, soukromým i veřejným, zejména malým a středním podnikům, které jim umožní zlepšit jejich inovační kapacity, vytvářet přidanou hodnotu a být konkurenceschopnými ekonomice založené na znalostech a na podporu nových podnikatelských prostředí ("podnikatelské ekosystémy"). Výzkum v oblasti organizačního zacházení se znalostmi se zaměří na podporu organizační inovace a schopnosti reagovat na podněty prostřednictvím vyvozování, výměny, předávání a šíření znalostí. Práce na elektronickém a mobilním obchodování se zaměří na interoperabilní a multimodální aplikace a služby v heterogenních sítích. Bude zahrnovat časově a prostorově neomezené obchodování, spolupráci, pracovní tok a elektronické služby zahrnující celý cyklus tvorby přidané hodnoty u většího počtu výrobků a služeb.

Výzkum v oblasti systémů elektronického pracovního prostředí (e-work) se zaměří na novou podobu pracovišť zahrnující inovační technologie pro usnadnění kreativity a spolupráce, na zvýšení efektivnosti využití zdrojů a na rozšíření pracovních příležitostí pro všechny v místních společenstvích. Práce v oblasti systémů pro vzdělávání a odbornou přípravu založených na TIS (e-learning) se zaměří na individualizovaný přístup k učení a na moderní učební prostředí ve školách, na vysokých školách, na pracovištích a v celoživotním učení obecně při využití vývoje v oblasti inteligentního prostředí.

- Řešení složitých problémů ve vědě, technice, ekonomice a společnosti: Cílem je vývoj technologií pro využití výpočetních a paměťových zdrojů, které jsou geograficky rozptýleny, a pro jejich hladké zpřístupnění pro řešení složitých problémů ve vědě, průmyslu, ekonomice a společnosti. Oblasti využití zahrnují životní prostředí, energii, zdraví, dopravu, inženýrství, finance a nová média.

Výzkum se soustředí na nové výpočetní modely, včetně výpočetních a informačních GRIDů, "peer-to-peer" technologií a příslušného "middleware" pro využití rozsáhlých, vysoce distribuovaných výpočetních a paměťových zdrojů a pro vývoj stupňovitě rozšiřitelných, spolehlivých a bezpečných platforem. Bude zahrnovat nové nástroje spolupráce a programovací metody na podporu interoperability aplikací a nové generace nástrojů pro simulaci, vizualizaci a získávání dat.

ii) Komunikační, výpočetní a softwarové technologie

Cílem je upevnit a dále rozvíjet silné postavení Evropy v oblastech, jako jsou mobilní komunikace, spotřebitelská elektronika a vložený software a systémy, a zlepšit výkonnost, spolehlivost, efektivnost nákladů, funkčnost a přizpůsobivost komunikačních a výpočetních technologií s cílem vyhovět rostoucím potřebám aplikací. Práce rovněž povede k internetu dalších generací (včetně internetového protokolu, verze 6).

- Komunikační a síťové technologie: Cílem je vyvíjet nové generace mobilních a bezdrátových systémů a sítí, které umožní co nejlepší připojení ke službám kdekoli, a plně optické sítě ke zvýšení transparentnosti a kapacity sítí, řešení ke zlepšení interoperability a přizpůsobivosti sítí a technologie pro individualizovaný přístup k audiovizuálním systémům propojeným sítí.

Práce na pozemských systémech a sítích, na systémech a sítích založených na družicích [4] a na mobilních a bezdrátových systémech a sítích nad 3G se zaměří na další generaci technologií zajišťujících spolupráci a hladkou součinnost na úrovni kontrolních a servisních plánů rozmanitých bezdrátových technologií nad společnou platformou internetového protokolu (IP), a rovněž na nové protokoly, nástroje a technologie efektivně využívající frekvenční spektrum k vybudování bezdrátových rekonfigurovatelných přístrojů, systémů a sítí používajících IP.

Výzkum v oblasti optických sítí se zaměří na správu optických přenosových kanálů, které umožní pružnost a rychlost při rozvíjení a poskytování služeb, a možnosti použití pro optické přenosové techniky v síti LAN. Výzkum v oblasti interoperabilních síťových řešení, včetně koncového síťového managementu, bude podporovat poskytování všeobecných služeb, jejich součinnost a funkční spolupráci mezi heterogenními sítěmi a platformami. Bude zahrnovat programovatelné sítě umožňující přizpůsobivé přidělování síťových zdrojů v reálném čase a lepší kapacity pro správu služeb pro zákazníky.

Výzkum se zaměří také na technologie pro individualizovaný přístup k audiovizuálním systémům a aplikacím propojeným sítí a na servisní platformy a sítě využívající různá média, důvěryhodné digitální architektury TV a přístroje schopné zpracovávat, kódovat, ukládat, číst a zobrazovat hybridní multimediální 3D signály a objekty.

- Softwarové technologie, vložené systémy a distribuované systémy: Cílem je vyvinout nové softwarové technologie, prostředí pro vytváření multifunkčních služeb a nástroje pro řízení složitých distribuovaných systémů pro vytvoření inteligentního prostředí, které se budou umět vypořádat s očekávaným nárůstem a rozšířením aplikací a služeb.

Výzkum se soustředí na nové technologie pro software a systémy, které se vyznačují sestavitelností, rozšiřitelností, spolehlivostí a stabilitou a rovněž samostatným přizpůsobením. Bude zahrnovat "middleware" pro správu, řízení a využívání plně distribuovaných zdrojů. Práce v oblasti prostředí pro vytváření multifunkčních služeb a nových systémů komponent se zaměří na vývoj funkčnosti služeb, včetně metainformací, sémantiky a taxonomie modulů.

Zahrnuty zde budou rovněž nové strategie, algoritmy a nástroje pro systematický a přesný design, vývoj prototypů a řízení složitých distribuovaných systémů. Práce bude zahrnovat vložené systémy propojené sítí, distribuované měřicí, výpočetní, paměťové zdroje a odpovídající komunikaci mezi nimi. Dynamické přidělování zdrojů, kognitivní techniky pro poznávání generických objektů a událostí budou představovat určující prvky.

iii) Komponenty a mikrosystémy

- Mikro-, nano- a opto-elektronika: Cílem je snížit náklady, zvýšit výkonnost a zlepšit rekonfigurovatelnost, rozšiřitelnost, přizpůsobivost a schopnost samostatného přizpůsobení mikro-, nano- a opto-elektronických komponent a jednočipových systémů. Dopad systémů TIS na životní prostředí bude vzat v úvahu.

Výzkum se soustředí na další posun ve vývoji CMOS technologií a jimi vybavených přístrojů a zvýšení funkčnosti, výkonnosti a integrace funkcí u těchto přístrojů. Zaměří se na alternativní technologie postupu, typy zařízení, materiály a architekturu s cílem vyhovět potřebám komunikace a zpracování dat. Zvláštní důraz se bude klást na vysokofrekvenční kmitočet, smíšený signál a nižší příkon. Práce na optických, opto-elektronických a fotonických funkčních komponentech se zaměří na přístroje a systémy pro zpracování dat, komunikaci, přepojování, ukládání, snímání a zobrazování. Výzkum v oblasti elektronických nanopřístrojů a v oblasti molekulárních elektronických přístrojů a technologií se zaměří na ty, které slibují širokou funkčnost a mají potenciál pro integraci a sériovou výrobu.

- Mikro- a nanotechnologie, mikrosystémy, displeje: Cílem je zlepšit efektivnost nákladů, výkonnost a funkčnost subsystémů a mikrosystémů a zvýšit úroveň integrace a minituarizace, které umožní lepší propojení s prostředím a síťovými službami a systémy.

Výzkum se soustředí na nové aplikace a funkce, které využívají multidisciplinárních interakcí (elektronika, mechanika, chemie, biologie atd.) ve spojení s využitím mikro a nanostruktur a nových materiálů. Cílem je vyvinout inovační, efektivní a spolehlivé mikrosystémy a rekonfigurovatelné minituarizované moduly subsystémů. Práce budou zahrnovat také cenově výhodné displeje s vysokým rozlišením, které mohou zobrazovat hodně informací, a pokročilé senzory, včetně cenově výhodných optických a biometrických senzorů, a hmatová zařízení. Práce v oblasti nanopřístrojů a nanosystémů se zaměří na využití základních jevů, procesů a struktur, které slibují nové nebo lepší snímací nebo ovládací funkce, a jejich integraci a výrobu.

iv) Technologie v oblasti znalostí a rozhraní

Cílem je zlepšit využitelnost aplikací a služeb TIS a přístup k poznatkům, které obsahují, s cílem podnítit jejich širší přijetí a rychlejší rozšíření. Pozornost bude věnována i otázkám integrace souvisejícím s technologiemi multimediálního výzkumu.

- Technologie v oblasti znalostí a digitální obsah: Cílem je poskytnout automatizovaná řešení pro vytváření a organizování virtuálních prostorů znalostí (např. kolektivní vědomosti, digitální knihovny) na podporu zcela nových služeb a aplikací v oblasti obsahu a médií.

Práce se zaměří na technologie na podporu procesu získávání a modelování, zkoumání a vybavování, předkládání a vizualizace, interpretace a sdílení znalostí. Tyto funkce budou integrovány do nových systémů, které jsou založeny na sémantice a jsou kontextově citlivé, včetně kognitivních nástrojů a inteligentních činitelů. Práce bude zaměřena na rozšiřitelné zdroje znalostí a ontologie s cílem usnadnit interoperabilitu služeb a umožnit aplikace pro sémantické sítě dalších generací. Výzkum se zaměří také na technologie na podporu navrhování, vytváření, správu a zveřejňování multimediálních obsahů, které jsou nabízeny přes pevné a mobilní sítě, a přístroje se schopností automatického přizpůsobení očekáváním uživatele. Cílem je stimulovat vytváření bohatého interaktivního obsahu pro individualizované šíření a pokročilé důvěryhodné aplikace v oblasti sdělovacích prostředků a zábavy.

- Inteligentní rozhraní a povrchy: Cílem je poskytnout efektivnější způsoby přístupu k všudypřítomným informacím a snadnější a přirozenější způsoby interakce s inteligencí, která nás obklopuje.

Výzkum se soustředí na rozhraní a interaktivní povrchy, které jsou přirozené, přizpůsobitelné a multisenzorické, pro okolní prostředí, které si uvědomuje naši přítomnost, osobnost a potřeby a které je schopno inteligentně reagovat na řeč, gesta a jiné smyslové projevy. Cílem je skrýt složitost technologií podporou hladké interakce mezi lidmi navzájem, mezi lidmi a přístroji, virtuálními a skutečnými objekty a znalostmi obsaženými v každodenním prostředí. To zahrnuje výzkum v oblasti virtuální a rozšířené reality.

Práce se zaměří i na technologie pro vícejazyčný a multikulturní přístup a komunikace, které podporují včasné a efektivní poskytování interaktivních služeb s bohatým obsahem informací, které splňují osobní, profesionální a ekonomické požadavky všech členů jazykově a kulturně rozmanitých společenství.

v) Budoucí a vznikající technologie TIS

Cílem je napomoci vzniku nových oblastí vědy a techniky a společenství souvisejících s TIS, z nichž některé se v budoucnosti stanou strategickými pro hospodářský a sociální rozvoj a dostanou se do hlavního proudu činností v oblasti TIS. Za účelem zajištění otevřenosti vůči nepředvídatelnému vývoji, kritického množství výzkumných činností, pokud je ukládá zaměření strategie, a úplného pokrytí průkopnické oblasti TIS budou přijaty dva doplňkové přístupy: jeden pasivní a otevřený a druhý aktivní.

1.1.3. Nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály založené na znalostech a nové výrobní procesy a zařízení

Přechod ke znalostní společnosti na jedné straně a společnosti udržitelného rozvoje na straně druhé vyžaduje nové modely výroby a nové koncepty výrobků a služeb. Evropský výrobní průmysl jako celek se musí přesunout od přístupu založeného na zdrojích k přístupu založenému na znalostech, přijatelnějšímu pro životní prostředí, od kvantity ke kvalitě, od masově vyráběných výrobků na jedno použití ke zdokonalitelným, vícenásobně použitelným výrobkům a službám vyráběným na zakázku; od "materiálních a hmatatelných" výrobků, procesů a služeb k "nehmotným" výrobkům, procesům a službám s přidanou hodnotou.

Tyto změny jsou spojeny s radikálními změnami v průmyslových strukturách, které zahrnují větší výskyt inovačních podniků, které jsou schopné pracovat v síti a ovládají nové hybridní technologie spojující nanotechnologie, vědy o materiálech, inženýrství, informační technologie, biovědy a vědy o životním prostředí. Takovýto vývoj předpokládá intenzivní spolupráci přesahující tradiční hranice jednotlivých věd. Průmyslový vývoj v průkopnické oblasti zahrnuje také silnou součinnost mezi technologií a organizací, jejichž výkonnost je silně závislá na nových kvalifikacích.

Úspěšná technologická řešení je třeba hledat více a více proti proudu procesů navrhování a výrobních procesů; nové materiály a nanotechnologie hrají v tomto ohledu rozhodující úlohu jako hnací síly inovace. To vyžaduje změny ve výzkumných činnostech Společenství jak z krátkodobého, tak i dlouhodobějšího hlediska, a v inovacích, které se musí přesunout od inovací v malých krocích k průlomovým inovacím. Výzkum Společenství bude velmi těžit z mezinárodní spolupráce.

Priority výzkumu

i) Nanotechnologie a nanovědy

Nanotechnologie a nanovědy představují nový přístup k vědám o materiálech a inženýrství. Evropa má významné postavení v oblasti nanověd, které je třeba převést do skutečné konkurenční výhody pro evropský průmysl. Cíl je dvojí: podporovat vytváření evropského průmyslu, jehož silnou složku tvoří VTR a nanotechnologie, a podporovat převzetí nanotechnologií do stávajících průmyslových odvětví. Výzkum může být dlouhodobý a vysoce rizikový, ale bude zaměřen na průmyslové využití. Bude sledována aktivní politika podněcování průmyslových společností a malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, zejména podporou interakcí průmyslu a výzkumu v konsorciích uskutečňujících projekty s významným kritickým množstvím.

- Dlouhodobý interdisciplinární výzkum k pochopení jevů, zvládnutí procesů a vývoji výzkumných nástrojů. Cílem je rozšířit bázi průřezových znalostí nanověd a nanotechnologií zaměřených na aplikace a rozvíjet špičkové nástroje a techniky výzkumu.

Výzkum se soustředí na: molekulární a mezoskopické jevy; samoorganizující se materiály a struktury; molekulární a biomolekulární mechanismy a stroje; multidisciplinární a nové přístupy k integraci vývoje do anorganických, organických a biologických materiálů a procesů.

- Nanobiotechnologie: Cílem je podpora výzkumu v oblasti integrace biologických a nebiologických jednotek, otevření nových možností pro mnohé aplikace, jako například pro zpracování dat a analytické systémy v oblasti medicíny a životního prostředí.

Výzkum se soustředí na: jednočipové laboratoře, rozhraní pro biologické jednotky, nanočástice s modifikovaným povrchem, pokročilé podávání léků a jiné oblasti integrace nanosystémů nebo nanoelektroniky do biologických jednotek (jako například cílené dávkování biologicky aktivních jednotek); zpracování, manipulace a detekce biologických molekul nebo komplexů, elektronická detekce biologických jednotek, mikrofluidní techniky, podpora a kontrola růstu buněk na substrátech.

- Nanotechniky k vytváření materiálů a komponent: Cílem je vyvinout nové funkční, strukturní, vysoce výkonné materiály pomocí zásahů do jejich nanostruktury. To zahrnuje technologie pro jejich výrobu a zpracování.

Výzkum se soustředí na: nanostrukturované slitiny a kompozity, moderní funkční polymerní hmoty, nanostrukturované funkční materiály a vložení uspořádaných molekulárních systémů nebo nanočástic do vhodných substrátů.

- Vývoj manipulačních a kontrolních zařízení a nástrojů: Cílem je vyvinout novou generaci nástrojů pro analýzu a výrobu v nanoměřítku. Předběžným cílem je velikost nebo rozlišení v řádu 10 nm.

Výzkum se soustředí na: rozmanitost pokročilých technik pro výrobu v nanoměřítku (techniky založené na litografii nebo mikroskopii); průlomové technologie, metodologie nebo nástroje využívající samoorganizační vlastnosti hmoty a umožňující vývoj strojů v nanoměřítku.

- Aplikace v oblastech jako je zdraví a lékařské systémy, chemie, energie, optika, potraviny a životní prostředí: Cílem je zvýšit potenciál nanotechnologií v nových využitích pomocí integrace výsledků výzkumu do materiálů a technických zařízení v oblasti průmyslu.

Výzkum se soustředí na: počítačové modelování, pokročilé výrobní technologie; vývoj inovačních materiálů se zlepšenými vlastnostmi.

ii) Multifunkční materiály založené na znalostech

Nové materiály založené na vysoké úrovni znalostí, které poskytují nové funkce a lepší výkon, jsou rozhodujícími hnacími silami inovace technologií, přístrojů a systémů a přispívají k udržitelnému rozvoji a konkurenceschopnosti v odvětvích, jako jsou doprava, energetika, medicína, elektronika, fotonika a stavebnictví. Za účelem zajištění silného postavení Evropy na trzích vznikajících technologií, u nichž se v příštím desetiletí očekává růst o jeden až dva řády, je třeba mobilizovat různé účastníky prostřednictvím partnerství VTR v průkopnické oblasti, včetně vysoce rizikového výzkumu, a prostřednictvím propojení mezi výzkumem materiálů a průmyslovými využitími.

- Rozvoj základních poznatků: Cílem je pochopit složité fyzikálně-chemické a biologické jevy, které jsou rozhodující pro zvládnutí a zpracování inteligentních materiálů pomocí experimentálních, teoretických a modelovacích nástrojů. To poskytne základ pro syntézu složitých nebo samoorganizujících se struktur s definovanými fyzikálními, chemickými nebo biologickými vlastnostmi.

Výzkum se soustředí na: dlouhodobé a interdisciplinární činnosti s vysokým průmyslovým rizikem zaměřené na navrhování a vyvíjení nových struktur s definovanými vlastnostmi; vývoj supramolekulárního a makromolekulárního inženýrství se zaměřením na syntézu, využití a potenciální uplatnění nových, velmi složitých molekul a jejich sloučenin.

- Technologie související s výrobou, transformací a zpracováním multifunkčních materiálů založených na znalostech a biomateriálů: Cílem je vývoj a udržitelná výroba nových "inteligentních" materiálů se speciálními funkcemi a umožňujícími budování makrostruktur. Tyto nové materiály, určené pro více odvětví, by měly mít vlastnosti, které lze využít za určitých, předem stanovených podmínek, a rovněž zlepšené objemové vlastnosti nebo mezní a povrchové vlastnosti pro vyšší výkon.

Výzkum se soustředí na: nové materiály; technické a samoopravné materiály; průřezové technologie a zejména povrchové vědy a inženýrství (včetně katalytických materiálů).

- Inženýrství na podporu vývoje materiálů: Cílem je překlenout mezeru mezi "produkcí znalostí" a "použitím znalostí", a tak překonat slabé stránky evropského průmyslu, pokud jde o integraci materiálů a výroby. Toho bude dosaženo vývojem nových nástrojů, které umožní výrobu nových materiálů v souvislosti s udržitelnou konkurenceschopností.

Výzkum se soustředí na: podstatné aspekty optimalizace navrhování a zpracování materiálů a nástrojů; testování, ověření a rozšiřitelnost; zahrnutí životního cyklu, zastarávání, biokompatibility a účinnosti s ohledem na životní prostředí; podporu materiálů pro extrémní podmínky.

iii) Nové výrobní procesy a zařízení

Nové koncepty výroby, které jsou pružnější, integrované, bezpečné a čisté, budou záviset na průlomovém organizačním a technickém rozvoji, co se týče nových výrobků, procesů a služeb, a současně na klesajících (interních a externích) nákladech. Cílem je poskytnout průmyslovým systémům budoucnosti potřebné nástroje pro účinný návrh životního cyklu, výrobu, používání a opětné využití, jakož i vhodné modely a lepší řízení znalostí.

- Vývoj nových procesů a pružné a inteligentní výrobní systémy: Cílem je povzbudit přechod průmyslu k výrobním systémům a organizaci výroby, které jsou více založené na znalostech, a zvažovat výrobu z globálnějšího pohledu, s přihlédnutím nejen k hardwaru a softwaru, ale také k lidem a způsobu, jakým se učí a sdílejí poznatky.

Výzkum se soustředí na: inovační, spolehlivé, inteligentní a efektivní výrobní procesy a systémy a jejich začlenění do výrobních středisek budoucnosti; integraci hybridních technologií založených na nových materiálech a jejich zpracování, mikrosystémů a automatizace (včetně simulace), vysoce přesného výrobního zařízení a integraci informačních technologií, snímacích a kontrolních technologií a inovační robotiky.

- Výzkum systémů a kontrola rizika: Cílem je přispět k lepší udržitelnosti průmyslových systémů a značnému a měřitelnému snížení dopadu na životní prostředí a zdraví za účelem nápravy změn životního prostředí prostřednictvím nových průmyslových přístupů, zvýšení efektivnosti zdrojů a snížení spotřeby primárních zdrojů.

Výzkum se soustředí na: vývoj nových zařízení a systémů pro ekologicky nezávadnou a bezpečnou výrobu; neznečišťující udržitelné nakládání s odpady a snížení rizika ve výrobě včetně bioprocesů; zvýšení odpovědnosti výrobců za výrobky, spotřebu zdrojů a nakládání s průmyslovými odpady; zkoumání vzájemných účinků mezi výrobou, používáním a spotřebou a sociálně-ekonomických důsledků.

- Optimalizace životního cyklu průmyslových systémů, výrobků a služeb. Výrobky a výroba by se měly více zaměřit na životní cyklus a služby, vedle požadavků na inteligenci, efektivnost nákladů, bezpečnost a čistotu. Klíčovou výzvou jsou proto nové průmyslové koncepty založené na přístupech životního cyklu a ekologické efektivnosti, které musí otevřít cestu novým výrobkům, inovacím v oblasti organizace a účinnému řízení informací a jejich transformaci na použitelné znalosti v rámci hodnotového řetězce.

Výzkum se soustředí na inovační systémy výrobky-služby, které co nejlépe využívají hodnotový řetězec "návrh-výroba-užívání-konec doby životnosti" pomocí hybridních technologií a nových organizačních struktur.

Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci této tematické prioritní oblasti budou zahrnovat předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více tématy. Budou použity dva doplňkové přístupy: jeden pasivní a otevřený a druhý aktivní.

1.1.4. Letectví a kosmický výzkum

Během posledních desetiletí přispěly vynikající technické a průmyslové kapacity Evropy v oblasti letectví a kosmického výzkumu rozmanitým způsobem k životní úrovni obyvatel, k hospodářskému růstu na jejím území i ve světě a k základním vědeckým poznatkům. Hospodářský prospěch, který přinášejí, lze spatřit ve vysoce kvalifikovaných pracovních místech a přebytku obchodní bilance, a mohou mít značný pákový efekt při zvyšování konkurenceschopnosti ostatních souvisejících hospodářských odvětví.

I když jsou letectví a kosmický výzkum odlišnými oblastmi, mají společné rysy: obě oblasti jsou mimořádně náročné na výzkum a rozvoj, s dlouhými dobami pro rozvoj a vysokými nároky na investice. Silná konkurence, strategický význam a stále přísnější ekologická omezení vyžadují neustálé vynakládání úsilí na dosažení vyšší technické úrovně prostřednictvím spojení a koncentrace činností VTR s hlavním cílem lépe sloužit společnosti.

Výzkum vesmíru je plánován na základě strategického plánu výzkumu, který byl odsouhlasen všemi účastníky na evropské úrovni v rámci nové poradní rady pro výzkum vesmíru v Evropě a který bude i plánovací základnou pro vnitrostátní programy. Výsledkem bude vyšší úroveň doplňkovosti a spolupráce mezi vnitrostátním úsilím a úsilím Společenství v této oblasti. Evropská strategie pro kosmický výzkum bude sloužit jako základ pro plánování výzkumu vesmíru s cílem shromáždit klíčové účastníky v projektech společného zájmu a bude zajištěna úzká vazba s činnostmi VTR uskutečňovanými jinými účastníky, jako jsou například vesmírné agentury, Eurocontrol a průmysl. Dále bude přezkoumána použitelnost souvisejících článků Smlouvy na případnou podporu těchto iniciativ.

Priority výzkumu

i) Letectví

Ve zprávě "Vize 2020" zdůraznily vedoucí evropské podniky v tomto odvětví potřebu co nejlépe využít úsilí výzkumu Společenství a vnitrostátního výzkumu na společnou vizi a strategický plán výzkumu. V souladu s tím se výzkum zaměří na tyto čtyři hlavní směry. Činnosti výzkumu se budou týkat obchodních dopravních letounů (zejména regionálních a obchodních letadel a vrtulníků), včetně jejich systémů a komponent a palubních a pozemních prvků pro systémy řízení letecké dopravy.

- Posílení konkurenceschopnosti: Cílem je umožnit třem odvětvím výrobního průmyslu, — trupy letadel, motory a zařízení — aby zvýšily svou konkurenceschopnost krátkodobým nebo dlouhodobým snížením nákladů, v tomto pořadí, na vývoj letounů o 20 % a 50 % a na přímé provozní náklady letounů o 20 % a 50 %, a dále zvýšením pohodlí pasažérů.

Výzkum se soustředí na: integrované navrhovací systémy a procesy pro uskutečňování konceptu rozšířeného na více místech působícího podniku a rovněž pro inteligentnější výrobní technologie; nové konfigurace letounů, moderní aerodynamiku, materiály a struktury, technologie motoru; mechanické, elektrické a hydraulické systémy; lepší podmínky v kabině a využití multimediálních služeb ke zvýšení pohodlí pasažérů.

- Snížení dopadu na životní prostředí s ohledem na emise a hluk. Co se týče emisí, cílem je dodržet cíle z Kjóta a kompenzovat budoucí nárůst letecké dopravy snížením spotřeby pohonných hmot a emisí CO2 z dlouhodobého hlediska o 50 % a NOx z krátkodobého hlediska o 20 % a z dlouhodobého hlediska o 80 %. Co se týče hluku, omezit obtěžování hlukem mimo prostory letiště, cílem je snížit úroveň hluku o 4 — 5 dB z krátkodobého hlediska a o 10 dB z dlouhodobého hlediska.

Co se týče emisí, soustředí se výzkum na: koncepty spalování a pohonu s nízkými emisemi, technologie motoru a související řídicí systémy, aerodynamiku redukující odpor, lehké konstrukce trupu letadel a vysokoteplotní materiály a lepší letové provozní postupy. Výzkum hluku se zaměří na technologie motorů a pohonů, aeroakustiku ke snížení hluku u trupu letadel, moderní systémy ochrany před hlukem a nové letové provozní postupy v okolí letišť.

- Zlepšení bezpečnosti letadel: Cílem je dosáhnout snížení míry nehodovosti z krátkodobého hlediska na polovinu a z dlouhodobého hlediska na pětinu, aby se kompenzoval nárůst letecké dopravy.

Co se týče preventivní bezpečnosti, soustředí se výzkum na: zkoumání systémových bezpečnostních modelů, zlepšení systémů odolných vůči poruchám a návrh pilotní kabiny orientovaný na piloty, který umožní posádce kontrolovatelné uvědomění si situace. Výzkum snížení nehodovosti se zaměří na lepší materiály a konstrukce a na moderní bezpečnostní systémy.

- Zvýšení operační kapacity a bezpečnosti systémů letecké dopravy: Cílem je co nejlépe využít letecký prostor a letiště a následně zkrátit zpoždění letů pomocí plně integrovaného evropského systému řízení letecké dopravy, který by umožnil uskutečnění iniciativy "jednotného evropského leteckého prostoru".

Výzkum se soustředí na palubní a pozemní automatizační, komunikační, navigační a kontrolní systémy a letové provozní postupy, které umožní zavést nové koncepty, včetně konceptu letu bez překážek ("free flight"), do budoucího evropského systému řízení leteckého provozu.

ii) Vesmír

Cílem je přispět k provádění Evropské strategie pro kosmický výzkum, zejména zaměřením a spojením úsilí s ESA a členskými státy na malý počet společných akcí společného zájmu. Důraz bude kladen na činnosti, které doplňují projekty vesmírných agentur (integrace suchozemských a vesmírných systémů nebo služeb a demonstrace koncových služeb). To bude zahrnovat tyto oblasti činnosti:

- Galileo: Evropský družicový navigační systém GALILEO, vyvinutý společným podnikem ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou, bude plně provozuschopný do roku 2008. Využití služeb poskytovaných touto infrastrukturou se dotkne širokého spektra činností evropské společnosti. Dostupnost přesné navigace a časových služeb bude mít dopad v mnoha oblastech.

Je třeba vybudovat v Evropě nezbytné odborné znalosti a poznatky, aby se tato vznikající technologie využila co nejefektivněji.

Výzkum se soustředí na: vývoj víceodvětvových konceptů, systémů a nástrojů, uživatelského zařízení včetně přijímačů, které budou založeny na přesné navigaci a časových službách; rozšiřování vysoce kvalitních, soudržných a hladkých služeb ve všech prostředích (ve městech, venku a v uzavřených prostorách, na zemi, ve vodě, ve vzduchu atd.) v součinnosti s ostatními službami (telekomunikace, dohled, sledování atd.).

- GMES: Cílem je stimulovat vývoj informačních služeb založených na družicích rozvojem technologií, které překlenou rozdíl mezi nabídkou a poptávkou, a vybudovat evropské kapacity v oblasti sledování životního prostředí a bezpečnosti, zejména v rámci udržitelného rozvoje a s přihlédnutím k potřebám a požadavkům uživatelů uvedených v akčním plánu ES pro GMES pro počáteční období (2001 — 2003).

Výzkum se soustředí na: senzory, data a informační modely vyvinuté v Evropě i jinde a na vývoj prototypů operačních služeb pro určité druhy poptávky (například globální problémy životního prostředí, využívání půdy, desertifikace, zvládnutí katastrof). Výzkum, včetně výzkumu v oblasti získávání dat, sestavování a kvalifikace modelů kombinujících vesmírná a terestrická data do integrovaného operačního informačního systému, by měl využít stávající družicová data, například poskytovaná Envisat, budoucími projekty EarthWatch a ostatními systémy.

- Družicové telekomunikace: Družicové telekomunikace by měly být integrovány do širší oblasti telekomunikačních systémů, zejména terestrických systémů [5].

Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci této tematické prioritní oblasti budou zahrnovat předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více tématy. Budou použity dva doplňkové přístupy: jeden pasivní a otevřený a druhý aktivní.

1.1.5. Kvalita a nezávadnost potravin

Tato prioritní oblast je zaměřena na zdraví a blaho evropských občanů pomocí lepšího porozumění vlivu příjmu potravin a faktorů životního prostředí na lidské zdraví a na poskytování občanům nezávadnějších, kvalitních a zdravých potravin, včetně mořských produktů, při spoléhání se na plně kontrolované a integrované výrobní systémy v zemědělství, akvakultuře a rybolovu. Při znovu zvažování klasického přístupu "ze zemědělského podniku až na stůl" se tato tematická prioritní oblast zaměřuje na to, aby ochrana spotřebitele byla hlavní hnací silou při vývoji nových a nezávadnějších potravinářských a krmivářských výrobních řetězců, tj. "od stolu k zemědělskému podniku", založených zejména na biotechnologických nástrojích s přihlédnutím k nejnovějším výsledkům genomického výzkumu.

Tento přístup vycházející od konečného spotřebitele se odráží v sedmi specifických cílech výzkumu. Prioritou jsou integrované přístupy výzkumu zahrnující několik specifických cílů. Vzhledem k tomu, že malé podniky představují velkou část potravinářského odvětví, bude úspěch uskutečněných činností záležet na přizpůsobení poznatků a procesů specifickým vlastnostem těchto podniků.

Priority výzkumu

- Epidemiologie chorob souvisejících s potravinami a alergie: Cílem je zkoumání složitého vzájemného působení mezi příjmem potravy a metabolismem, imunitním systémem, genetickými dispozicemi a faktory životního prostředí pro identifikaci klíčových rizikových faktorů a vývoj společných evropských databází.

Výzkum se soustředí na: epidemiologické studie účinku faktorů výživy, složení potravin a životního stylu na zdraví spotřebitelů a specifických skupin obyvatelstva, jako jsou děti, a prevenci nebo vznik specifických chorob, alergií a poruch; metody měření a rozbory složení potravin a příjmu potravy, modely hodnocení rizik, epidemiologické a intervenční modely; vlivy genetické variability při použití funkcionální genomiky.

- Dopad potravin na zdraví: Cílem je poskytnout vědecký základ pro zlepšení zdraví pomocí výživy a vývoj nových zdravých potravin, zejména s přihlédnutím k novým výrobkům, výrobkům pocházejícím z ekologického zemědělství, funkčním potravinám, výrobkům obsahujícím geneticky modifikované organismy a výrobkům vznikajícím z nejnovějšího biotechnologického vývoje pomocí lepšího pochopení metabolismu potravin a využitím možností proteomiky a biotechnologie.

Výzkum se soustředí na: celkové vztahy mezi výživou a zdravím; vlastnosti potravin, které podporují zdraví a zabraňují vzniku chorob; působení složek potravy, patogenů, chemických kontaminantů a nových činitelů typu prion na zdraví; nutriční požadavky a intervenční strategie pro ochranu zdraví; determinanty postoje spotřebitelů k potravinářským výrobkům a jejich produkci; metody hodnocení poměru rizika ke prospěchu živin a bioaktivních látek; zvláštnosti různých skupin populace, zejména starších lidí a dětí.

- Postupy zpětného vysledování v celém výrobním řetězci: Cílem je posílit vědeckou a technickou základnu, aby byla zajištěna možnost zpětného vysledování například u geneticky modifikovaných organismů, včetně těch, které jsou založeny na nejnovějším biotechnologickém vývoji, od surovin po zakoupený potravinářský výrobek, a tím zvýšit důvěru spotřebitelů v zásobování potravinami.

Výzkum se soustředí na: vývoj, ověření a harmonizaci technologií a metod k zajištění možnosti zpětného vysledování v celém potravinovém řetězci; určení měřítka, zavedení a ověření metod v celém potravinovém řetězci; zajištění pravosti; platnost označování; uplatňování HACCP (analýza rizik a kritické kontrolní body) na celý potravinový řetězec.

- Metody analýzy, detekce a kontroly: Cílem je přispět k vývoji, zdokonalení, ověření a harmonizaci spolehlivých a nákladově efektivních strategií pro odběr vzorků a měření u chemických kontaminantů a stávajících nebo vznikajících patogenních mikroorganismů (jako jsou viry, bakterie, kvasinky, plísně, parazity a noví činitelé typu prion, včetně vývoje testů na BSE a klusavku) za účelem kontroly bezpečnosti zásobování potravinami a krmivy a zajištění přesných dat pro analýzu rizik.

Výzkum se soustředí na: metody a normy pro analýzu a odhalování patogenů a chemických kontaminantů v potravinách, včetně prenormativních aspektů; modely a možnosti pro zlepšení stávajících strategií prevence a kontroly; detekční testy a geografické zmapování prionů; přenos a délku života prionů.

- Bezpečnější a ekologičtější výrobní metody a technologie a zdravější potraviny: Cílem je vyvinout zemědělské systémy s nižšími vstupy (zemědělství a akvakultura), které jsou založeny na systémech jako integrovaná výroba, na metodách s nižšími vstupy, včetně ekologického zemědělství, a na využití botaniky a zoologie a biotechnologií, lepší transformační procesy zaměřené na produkci bezpečnějších, zdravějších, výživnějších, funkčních a rozmanitých potravin a krmiv, které odpovídají očekávání spotřebitelů, a zlepšení jakosti potravin a krmiv pomocí inovačních technologií.

Výzkum se soustředí na: vývoj zdokonalených integrovaných výrobních systémů, zemědělství s nižšími vstupy, ekologické zemědělství a výrobu založenou na GMO, zpracovatelské a distribuční metody a inovační technologie pro bezpečnější, výživnější a kvalitnější potraviny a krmiva; individuální a srovnávací posuzování aspektů bezpečnosti, jakosti, dopadu na životní prostředí a konkurenceschopnosti různých výrobních metod a potravin; zlepšení chovu zvířat, nakládání s odpady a dobré životní podmínky zvířat od chovu až po porážku; uplatnění botaniky a zoologie a biotechnologií, včetně využití genomiky, pro vývoj kvalitnějších potravinářských surovin a výživných potravin.

- Dopad krmiv pro zvířata na lidské zdraví: Cílem je lepší pochopení úlohy krmiv pro zvířata, včetně výrobků obsahujících geneticky modifikované organismy a využití vedlejších produktů různého původu pro tato krmiva, s ohledem na nezávadnost potravin, snížit používání nežádoucích surovin a vyvinout nové alternativní zdroje krmiv.

Výzkum se soustředí na: epidemiologické studie chorob potravinového původu přenášených na člověka prostřednictvím krmiv pro zvířata; vliv surovin včetně odpadů a vedlejších produktů různého původu, metod zpracování a přísad a veterinárních léčiv používaných v krmivech na zdraví zvířat a lidí; lepší nakládání s odpady pro zajištění vyloučení určitých vysoce rizikových a nepovolených materiálů z krmivového řetězce; nové zdroje proteinů, tuků a energie s výjimkou masové a kostní moučky pro co nejlepší růst zvířat, reprodukční potenciál a jakost potravinářských výrobků.

- Rizika životního prostředí pro zdraví: Cílem je zjistit faktory životního prostředí, které jsou škodlivé pro zdraví, pochopit zapojené mechanismy a určit, jak předcházet těmto účinků a rizikům nebo jak je minimalizovat.

a) Rizika spojená s potravinovým řetězcem (chemická, biologická a fyzikální).

b) Kombinovaná expozice povoleným látkám, včetně dopadu místních ekologických katastrof a znečištění na nezávadnost potravin, s důrazem kladeným na kumulativní rizika a dopady na zdraví u látek znečišťujících životní prostředí, přenosové cesty na člověka, dlouhodobé účinky a expozici malým dávkám, strategie prevence a dopad na zvlášť citlivé skupiny, zejména děti.

Výzkum se soustředí na: zjištění příčin včetně kontaminantů a fyziologických mechanismů a původu rizik souvisejících s životním prostředím a s potravinami; pochopení přenosových cest, odhad kumulativní expozice, expozice nízkým dávkám a kombinované expozice; dlouhodobé účinky; definice a ochrana citlivých skupin; environmentální příčiny a mechanismy odpovědné za nárůst alergií; dopad látek s endokrinním účinkem; trvalé chemické znečištění a kombinované environmentální expozice, přenos nemocí prostřednictvím vody (parazity, viry, baktérie atd.).

Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci této tematické prioritní oblasti budou zahrnovat předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více tématy. Budou použity dva doplňkové přístupy: jeden pasivní a otevřený a druhý aktivní.

1.1.6. Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy

Smlouva potvrzuje udržitelný rozvoj jako ústřední cíl Evropského společenství. To zdůraznila Evropská rada na zasedání v Göteborgu a odráží se to v strategii Unie pro udržitelný rozvoj, včetně šestého akčního programu pro životní prostředí. V této souvislosti jsou hlavní náplní této prioritní oblasti výzkumu globální změny, bezpečnost energie, udržitelná doprava, udržitelné nakládání s evropskými přírodními zdroji a jejich vzájemné působení s činnostmi lidí. Činnosti uskutečňované v rámci této priority se zaměřují na posílení vědeckých a technických kapacit potřebných v Evropě k tomu, aby bylo možno krátkodobě i dlouhodobě zavést model udržitelného rozvoje, který zahrnuje ekologický, hospodářský a sociální rozměr, a významně přispět k mezinárodnímu úsilí zmírnit nebo dokonce zvrátit účinky současných negativních tendencí, pochopit a zvládnout globální změny a zachovat rovnováhu ekosystémů.

1.1.6.1. Udržitelné energetické systémy

Strategické cíle jsou zaměřeny na snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, bezpečnost zásobování energií, větší využívání obnovitelné energie a dosažení vyšší konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Dosažení těchto cílů v krátké době vyžaduje rozsáhlý výzkum na podporu použití technologií, které se nacházejí ve fázi vývoje, a podporu změn v poptávce a spotřebě energie zlepšením energetické účinnosti a zapojením obnovitelné energie do energetického systému. Dlouhodobé zavedení udržitelného rozvoje vyžaduje rovněž významné úsilí VTR k zajištění dostupnosti energie za ekonomicky atraktivních podmínek a překonání potenciálních překážek pro přijetí obnovitelných zdrojů energie a nových nosičů energie a technologií jako vodík a palivové články, které jsou v podstatě neznečišťující.

Priority výzkumu

i) Výzkumné činnosti s krátkodobým a střednědobým dopadem

Činnost VTR Společenství je jedním z hlavních nástrojů, které mohou napomoci zavedení nových legislativních nástrojů v oblasti energetiky a významně změnit současné neudržitelné modely vývoje, které jsou charakterizovány rostoucí závislostí na dovezených fosilních palivech, neustále rostoucí spotřebou energie, rostoucím přetížením dopravních systémů a zvyšujícími se emisemi CO2, tím, že nabídnou nové technické řešení, které by mohlo pozitivně ovlivnit chování spotřebitelů nebo uživatelů, zejména v městském prostředí.

Cílem je přivést inovační a nákladově konkurenční technická řešení co nejrychleji na trh pomocí demonstrací a jiných výzkumných akcí zaměřených na trh, které zapojují spotřebitele nebo uživatele do pilotních prostředí, a které se zaměřují nejen na technické, ale také na organizační, institucionální, finanční a sociální otázky.

- Čistá energie, zejména obnovitelné zdroje energie a jejich zapojení do energetického systému, včetně skladování, distribuce a využití.

Cílem je přivést na trh vylepšené technologie pro obnovitelné energie a zapojit obnovitelnou energii do sítí a zásobovacích řetězců, například podporou účastníků, kteří přispějí k "udržitelným Společenstvím" používáním vysokého podílu obnovitelných zdrojů energie. Tyto akce přijmou inovační nebo vylepšené technické nebo sociálně-ekonomické přístupy k "zelené elektřině", výrobě tepla nebo biopalivům a jejich zapojení do energetických distribučních sítí nebo zásobovacích řetězců, včetně kombinace s tradiční distribucí energie ve velkém měřítku.

Výzkum se soustředí na: zvýšení efektivnosti nákladů, výkon a spolehlivost hlavních nových a obnovitelných zdrojů energie; zapojení obnovitelných zdrojů energie a účinnou kombinaci decentralizovaných zdrojů, čistší tradiční výrobu energie ve velkém měřítku; ověření nových konceptů skladování energie, její distribuce a využití.

- Úspory energie a energetická účinnost, včetně úspor dosažených pomocí využití obnovitelných surovin.

Celkovým cílem Společenství je snížit do roku 2010 spotřebu energie o 18 % s cílem přispět ke splnění závazků EU v boji s klimatickými změnami a k posílení bezpečnosti zásobování energií. Výzkumné činnosti se zaměří zejména na ekologické budovy, které šetří energii a zlepšují kvalitu životního prostředí i kvalitu života obyvatel. Činnosti v oblasti "polyvalentní" výroby energie přispějí k dosažení cíle Společenství zdvojnásobit v EU do roku 2010 podíl kombinované výroby tepla a elektřiny na elektrické výrobě z 9 % na 18 %, zlepšit účinnost kombinované výroby elektřiny, tepla a chlazení využitím nových technologií, jako jsou palivové články, a zapojit obnovitelné zdroje energie.

Výzkum se soustředí na: zlepšení úspor a účinnosti hlavně ve městech, a zejména v budovách, pomocí co nejlepšího využití a ověření nových konceptů a technologií, včetně kombinované výroby tepelné a elektrické energie a dálkových tepelných a chladicích systémů; příležitosti, které nabízí výroba energie na místě a využití obnovitelné energie ke zlepšení energetické účinnosti v budovách.

- Alternativní motorová paliva

Komise stanovila ambiciózní cíl nahradit do roku 2020 v odvětví silniční dopravy 20 % motorové nafty a benzínu alternativními palivy. Cílem je zlepšit bezpečnost zásobování energií snížením závislosti na dovážené ropě a zaměřit se na problém emisí skleníkových plynů v dopravě. V souladu se sdělením o alternativních palivech pro silniční dopravu se krátkodobý VTR soustředí na tři typy alternativních motorových paliv, které by mohly potenciálně dosáhnout významného podílu na trhu: biopaliva, zemní plyn a vodík.

Výzkum se soustředí na: zapojení alternativních motorových paliv do odvětví dopravy, zejména do čisté městské dopravy; nákladově efektivní a bezpečnou výrobu, skladování a distribuci (včetně zásobovací infrastruktury) alternativních motorových paliv; co nejlepší využití alternativních paliv v nových konceptech vozidel s nízkou spotřebou; strategie a nástroje pro zvládnutí transformačního procesu u alternativních motorových paliv.

ii) Výzkumné činnosti se střednědobým a dlouhodobým dopadem

Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska je cílem vyvinout nové a obnovitelné zdroje energie a nové nosiče energie jako vodík, které jsou jak cenově dostupné, tak i ekologické, a které lze dobře zapojit do dlouhodobě udržitelného zásobování energií a spotřeby jak pro nepřenosné využití, tak v dopravě. Navíc pokračující využívání fosilních paliv v blízké budoucnosti vyžaduje nákladově efektivní řešení pro likvidaci CO2. Cílem je dosáhnout dalšího snížení emisí skleníkových plynů po lhůtě do roku 2010 stanovené v Kjótu. Budoucí vývoj těchto technologií ve velkém měřítku bude záviset na významném zlepšení jejich nákladů a jiných aspektů konkurenceschopnosti oproti tradičním zdrojům energie v rámci celkového sociálně-ekonomického a institucionálního kontextu pro jejich využívání.

- Palivové články, včetně jejich využití: představují vznikající technologii, u níž se z dlouhodobějšího hlediska očekává, že nahradí velkou část stávajících spalovacích systémů v průmyslu, v budovách a v silniční dopravě, jelikož mají vyšší účinnost, nižší úroveň znečištění a potenciál ke snížení nákladů. Dlouhodobým cílem v oblasti nákladů je 50 eur/kW u silniční dopravy a 300 eur/kW u nepřenosných využití s dlouhou dobou životnosti a u palivových článků a elektrolyzérů.

Výzkum se soustředí na: snížení nákladů při výrobě palivových článků a při využití pro budovy, dopravu a decentralizovanou výrobu elektrické energie; pokročilé materiály pro nízkoteplotní a vysokoteplotní palivové články pro výše uvedenou oblast použití.

- Nové technologie pro nosiče a přenos energie a skladování, zejména vodík: Cílem je vyvinout nové koncepty pro dlouhodobě udržitelné zásobování energií, ve kterých jsou považovány vodík a čistá elektřina za hlavní nosiče energie. U H2 je třeba vyvinou prostředky pro zajištění jeho bezpečného používání při srovnatelných nákladech jako u tradičních paliv. U elektrické energie je třeba optimálně zapojit decentralizované nové a zejména obnovitelné zdroje energie v rámci propojených evropských, regionálních a místních distribučních sítí pro poskytování bezpečného, spolehlivého a vysoce kvalitního zásobování.

Výzkum se soustředí na: čistou nákladově efektivní výrobu vodíku; vodíkovou infrastrukturu včetně dopravy, distribuce, skladování a užití; v oblasti elektrické energie se pozornost zaměří na nové koncepty pro analýzu, plánování, kontrolu a dohled nad zásobováním elektrickou energií a distribucí a na technologie pro skladování, interaktivní přenosové a distribuční sítě.

- Nové a pokročilé koncepty technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie: Technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie mohou dlouhodobě významně přispět k zásobování energií jak v celosvětovém měřítku, tak i v EU. Důraz bude kladen na technologie s významným budoucím energetickým potenciálem, které vyžadují dlouhodobý výzkum, pomocí akcí s vysokou evropskou přidanou hodnotou, zejména k překlenutí hlavních překážek v podobě vysokých investičních nákladů a k zajištění konkurenceschopnosti těchto technologií s tradičními palivy.

Výzkum se soustředí na: v oblasti fotovoltaiky: celý výrobní řetězec od základního materiálu po fotovoltaické systémy a rovněž na integraci fotovoltaiky do obytných budov a velké fotovoltaické systémy v oblasti MW pro výrobu elektrické energie. U biomasy se překážky v řetězci mezi zásobováním a využitím týkají těchto oblastí: výroba, spalovací technika, techniky zplyňování pro výrobu elektrické energie a H2 nebo synplynu a biopaliva pro dopravu. V ostatních oblastech nových a pokročilých konceptů v oblasti technologií pro obnovitelnou energii se úsilí zaměří na zapojení specifických aspektů činností VTR na evropské úrovni vyžadujících dlouhodobý výzkum.

- Jímání a zadržování CO2 ve spojení s čistšími elektrárnami na tuhá paliva: Nákladově efektivní jímání a zadržování CO2 je rozhodující pro začlenění využití fosilních paliv do scénáře udržitelného zásobování energií, přičemž ze střednědobého hlediska se mají náklady snížit na přibližně 30 eur a z dlouhodobého hlediska na přibližně 20 eur nebo méně za tunu CO2 při míře jímání nad 90 %.

Výzkum se soustředí na: vývoj globálních přístupů pro téměř nulové emise u systémů přeměny energie založených na fosilních palivech, systémy pro odlučování CO2 s nízkými náklady, jak před spalováním, tak i po spalování, a rovněž oxyfuel a vypracování nových konceptů, vývoj bezpečných, nákladově efektivních a ekologických možností likvidace CO2, zejména geologické uskladnění, a předběžná opatření pro posouzení potenciálu chemického skladování a inovačního využití CO2 jako zdroje.

1.1.6.2. Udržitelná pozemní doprava [6]

Bílá kniha "Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout se" předpovídá růst poptávky po dopravě v Evropské unii do roku 2010 o 38 % u nákladní dopravy a o 24 % u osobní dopravy (základem je rok 1998). Již nyní přetížené dopravní sítě budou muset absorbovat dodatečný provoz a trend předpokládá, že pravděpodobně poroste podíl využívající méně udržitelné druhy dopravy. Cílem je tedy jednak boj proti přetížení a zpomalení nebo dokonce zvrácení těchto trendů při upřednostňování jednotlivých způsobů dopravy lepší integrací a novým posouzením různých druhů dopravy, zlepšením jejich bezpečnosti, výkonu a efektivnosti, minimalizací jejich dopadu na životní prostředí a zajištěním vývoje skutečně udržitelných evropských dopravních systémů, a současně podpora konkurenceschopnosti evropského průmyslu při výrobě a provozu dopravních prostředků a systémů.

Priority výzkumu

i) Vývoj konkurenceschopných dopravních systémů a dopravních prostředků šetrnějších k životnímu prostředí. Cílem je snížit podíl pozemní dopravy (železniční, silniční, vodní) na emisích CO2 a ostatních emisích škodlivých pro životní prostředí, včetně hluku, a současně zvýšit bezpečnost, pohodlí, kvalitu, efektivnost nákladů a energetickou úspornost vozidel a plavidel. Důraz bude kladen na čistou městskou dopravu a racionální využití vozidel ve městě.

- Nové technologie a koncepty pro všechny druhy pozemní dopravy (železniční, silniční a vodní).

Výzkum se soustředí na: vysoce účinné hnací systémy a jejich součásti, založené na alternativních a obnovitelných palivech s přihlédnutím k zásobovací infrastruktuře; vývoj hnacích systémů a jejich součástí s nulovými emisemi nebo s téměř nulovými emisemi, zejména takových, které integrují palivové články, spalování vodíku a jejich zásobovací infrastrukturu do dopravního systému; integrované koncepty pro čistou městskou dopravu a racionální využívání vozidel v městských oblastech.

- Pokročilé techniky při navrhování a výrobě

Výzkum se zaměří na: pokročilé techniky při navrhování a výrobě, které jsou "specifické pro dopravu", zejména pro vysoce specializovaná výrobní prostředí vedoucí k lepší konkurenceschopnosti prostřednictvím kvality, bezpečnosti, recyklace, pohodlí a efektivnosti nákladů vozidel (automobilů a vlaků) a plavidel šetrných k životnímu prostředí.

ii) Zajištění větší bezpečnosti, efektivnosti a konkurenceschopnosti železniční a námořní dopravy. Cílem je zajistit přepravu osob a zboží, s přihlédnutím k poptávce po dopravě a potřebě znovu posoudit jednotlivé druhy dopravy při současném zvýšení bezpečnosti dopravy v souladu s cíli evropské dopravní politiky do roku 2010 (například u silniční dopravy je cílem snížit na polovinu počet smrtelných nehod).

- Nové posouzení a integrace různých druhů dopravy.

Výzkum se soustředí na: interoperabilní dopravní systémy umožňující vnitřní propojení dopravních sítí, zejména vytvoření konkurenceschopného evropského železničního systému a integraci evropského informačního systému pro provoz plavidel; intermodální dopravní služby, technologie (např. harmonizace jednotkového zatížení) a systémy, a pokročilé řízení mobility a dopravní logistiku.

- Zvýšení bezpečnosti železniční, silniční a vodní dopravy a předcházení dopravnímu zatížení.

Výzkum se soustředí na: strategie a technologie ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy a zlepšení námořní dopravy; koncepty a systémy pro pokročilá rozhraní člověk-vozidlo, vozidlo-vozidlo a vozidlo-infrastruktura; integrační a ověřovací platformy ve velkém měřítku pro inteligentní dopravní systémy (např. stanovení cen dopravy, řízení dopravy a dopravní informace), včetně družicových navigačních aplikací, nové typy vozidel a provozní postupy ke zvýšení kapacity a bezpečnosti při současném respektování životního prostředí (zejména v městském a citlivém prostředí).

1.1.6.3. Globální změny a ekosystémy

Globální změny zahrnují složité dynamické změny fyzikálních, chemických a biologických složek systému Země (např. atmosféra, oceány a země) v rámci různých časových období, zejména ty změny, které jsou ovlivněny lidskou činností. Cílem této prioritní oblasti je:

i) posílit kapacitu pro pochopení, odhalování a předvídání globálních změn a vývoj strategií pro prevenci, jejich zmírnění a přizpůsobení v úzké vazbě s příslušnými mezinárodními výzkumnými programy a v rámci příslušných úmluv, jako je Kjótský nebo Montrealský protokol;

ii) zachovat ekosystémy a chránit biologickou rozmanitost, což rovněž přispěje k udržitelnému využívání pozemních a mořských zdrojů. Pokud jde o globální změny, mají strategie pro integrované a udržitelné využívání zemědělských a lesních ekosystémů zvláštní význam pro zachování těchto ekosystémů a přispějí významně k udržitelnému rozvoji Evropy. Těchto cílů bude možno nejlépe dosáhnout prostřednictvím činností, které jsou zaměřeny na vývoj společných a integrovaných přístupů potřebných k zavedení udržitelného vývoje s přihlédnutím k jeho ekologickým, hospodářským a sociálním aspektům a dopadu globálních změn na všechny země a regiony světa. Bude posíleno sbližování snah evropského a vnitrostátních výzkumů o společné definice prahů udržitelnosti a metod odhadování a podněcována mezinárodní spolupráce za účelem dosažení společných strategií pro problematiku globálních změn.

Priority výzkumu

- Dopad a mechanismy emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší na klima, ubývání ozónové vrstvy a pokles uhlíku (oceány a vnitrozemské vody, lesy a půda). Cílem je odhalit a popsat procesy globálních změn spojené s emisemi skleníkových plynů a látkami znečišťujícími ovzduší ze všech zdrojů, včetně zásobování energií, dopravy a zemědělství, zlepšit předvídání a posuzování jejich globálních a regionálních dopadů, vyhodnotit možnosti jejich zmírnění a zlepšit přístup evropských výzkumných pracovníků k zařízením a platformám pro výzkum globálních změn.

Výzkum se soustředí na: pochopení a kvantifikaci změn v koloběhu uhlíku a dusíku; roli všech zdrojů skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší a jejich pokles v biosféře; jejich účinky na dynamiku klimatu a jeho proměnlivost, chemii oceánů a atmosféry a jejich vzájemné působení; budoucí úrovně stratosférického ozónu a ultrafialové záření; předvídání globálních klimatických změn a jejich dopadů; související jevy (např. oscilace severního Atlantiku, El Niño a změny hladiny moře a mořských proudů); strategie pro jejich zmírnění a přizpůsobení.

- Koloběh vody, včetně aspektů spojených s půdou: cílem je pochopit mechanismus a posoudit dopad globálních změn a zejména změn klimatu na koloběh vody, kvalitu vody a její dostupnost a rovněž funkce půdy a její kvalitu za účelem vytvoření základů pro nástroje hospodaření s vodními systémy a ke zmírnění dopadů.

Výzkum se soustředí na: dopad klimatických změn na složky koloběhu vody — vzájemné působení země, oceánů a atmosféry, rozvod podzemní a povrchové vody, sladkovodní a mokřadní ekosystémy, funkce půdy a kvalitu vody; posouzení náchylnosti vodních a půdních systémů ke globální změně; strategie hospodaření, jejich dopad a technologie ke zmírnění těchto změn; scénáře týkající se potřeby vody a její dostupnosti.

- Biologická rozmanitost a ekosystémy: cílem je rozvíjet a lépe pochopit mořskou a suchozemskou biologickou rozmanitost a fungování ekosystémů, pochopit a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na tyto systémy a zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a využívání suchozemských a mořských ekosystémů (včetně sladkovodních systémů) a ochranu genetických zdrojů.

Výzkum se soustředí na: posouzení a předvídání změn biologické rozmanitosti, struktury, funkce a dynamiky ekosystémů a jejich fungování, s důrazem na fungování mořských ekosystémů; vztahy mezi společností, hospodářstvím, biologickou rozmanitostí a lokalitou; integrované posouzení faktorů, které ovlivňují fungování ekosystémů a jejich biologickou rozmanitost, možnosti jejich zmírnění; hodnocení rizika a možnosti využívání, zachování a obnovy ve vztahu k suchozemským a mořským ekosystémům.

- Mechanismy desertifikace a přírodních katastrof: cílem je pochopit mechanismy desertifikace a přírodních katastrof (například způsobené seismickou a vulkanickou činností), včetně jejich vazby na změnu klimatu s cílem zlepšit hodnocení rizika a dopadů a předvídání a podpůrné metody rozhodování.

Výzkum se soustředí na: rozsáhlé integrované hodnocení degradace půdy a desertifikace v Evropě a s tím související strategie pro prevenci a zmírnění dopadů; dlouhodobé předpovídání hydrogeologických rizik; sledování, mapování a strategie pro řízení přírodních rizik; lepší přípravu na katastrofy a zmírnění jejich důsledků.

- Strategie pro udržitelné hospodaření s půdou, včetně pobřežních oblastí, zemědělské půdy a lesů: Cílem je přispět k vývoji strategií a nástrojů pro udržitelné využívání půdy s důrazem na pobřežní oblasti, zemědělskou půdu a lesy, včetně integrovaných konceptů pro víceúčelové využití zemědělských a lesních zdrojů, a integrované řetězce lesnictví a dřevo s cílem zajistit udržitelný rozvoj na hospodářské, sociální a ekologické úrovni; pozornost bude věnována i kvalitativním a kvantitativním aspektům multifunkčnosti zemědělství a lesnictví.

Výzkum se soustředí na: vývoj potřebných nástrojů pro integrované využívání pobřežních oblastí; hodnocení kladných a záporných externích faktorů v rámci různých výrobních systémů pro zemědělství a lesnictví; vývoj strategií pro udržitelné hospodaření s lesy s přihlédnutím k regionálním zvláštnostem; strategie nebo koncepty pro udržitelné hospodaření a víceúčelové využití lesních a zemědělských zdrojů; efektivnost nákladů nových postupů šetrných k životnímu prostředí a recyklačních technologií v rámci integrovaného řetězce lesnictví a dřevo.

- Systémy pro operativní předvídání a modelování, včetně systémů pro pozorování globálních klimatických změn: cílem je provádět systematická pozorování atmosférických, suchozemských a mořských parametrů, včetně klimatických, s cílem zlepšit předvídání mořského, suchozemského a atmosférického prostředí, konsolidovat dlouhodobá pozorování pro modelování a zejména předvídání, vytvořit společné evropské databáze a přispět k mezinárodním programům.

Výzkum se soustředí na: pozorování základních mořských, suchozemských a atmosférických parametrů nezbytných pro výzkum globálních změn a extrémních událostí a strategie pro jejich zvládnutí; velké sítě pro pozorování, sledování, zkoumání, operativní předvídání a modelování (s přihlédnutím k vývoji GMES a zajištění evropského rozměru pro G3OS [7].

- Doplňkový výzkum se soustředí na: vývoj pokročilých metod pro hodnocení rizika procesů, technologií, opatření a politik, hodnocení kvality životního prostředí, včetně spolehlivých ukazatelů zdraví obyvatelstva a životního prostředí a hodnocení rizika ve vztahu k expozici venku a v uzavřených prostorách. Nezbytný bude i příslušný prenormativní výzkum v oblasti měření a testování za tímto účelem.

Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci této tematické prioritní oblasti budou zahrnovat předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více tématy. Budou použity dva doplňkové přístupy: jeden pasivní a otevřený a druhý aktivní.

1.1.7 Občané a vládnutí ve znalostní společnosti

Evropská rada na zasedání v Lisabonu uznala, že přechod k evropské znalostní společnosti se dotkne všech aspektů života lidí. Hlavním cílem je poskytnout spolehlivou bázi znalostí pro zvládnutí tohoto přechodu, který bude záviset na státních, regionálních a místních politikách, programech a činnostech a na informovaném rozhodováním jednotlivých občanů, rodin a ostatních společenských jednotek.

Vzhledem ke složitosti, rozsahu a vzájemné závislosti těchto výzev a souvisejících problémů musí být přijatý přístup výzkumu založen na větší integraci výzkumu, multidisciplinární spolupráci a spolupráci přesahující jednotlivé disciplíny a na mobilizaci evropských vědeckých společenství v oblasti společenských a humanitních věd. Tyto činnosti také usnadní stanovení střednědobých až dlouhodobých společenských výzev vyplývajících z výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd a zajistí aktivní účast hlavních společenských zúčastněných skupin a cílené šíření prováděné práce. Za účelem podpory vývoje srovnávacího nadnárodního a interdisciplinárního výzkumu při současném zachování rozmanitosti výzkumných metod v Evropě je podstatný sběr a rozbor kvalitnějších a skutečně srovnatelných údajů a koordinovaný vývoj statistických, kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, zejména v souvislosti s vznikající znalostní společností na evropské úrovni.

Bude zajištěna vhodná koordinace sociálně-ekonomického výzkumu a prvků budoucího výzkumu v rámci specifických programů.

Priority výzkumu

i) Znalostní společnost a sociální soudržnost

Vybudování evropské znalostní společnosti je jasným politickým cílem Evropského společenství. Výzkum usiluje o poskytnutí základny pro porozumění zaručující, že se splnění tohoto úkolu uskuteční způsobem, který je v souladu se specifickými evropskými podmínkami a cíli.

- Lepší získávání, předávání a využívání znalostí a dopad na hospodářský a sociální rozvoj. Cílem je podstatně zlepšit pochopení charakteristik znalosti a její fungování jako veřejného a soukromého statku a poskytnout základnu pro formulování politik a rozhodování.

Výzkum se soustředí na: charakteristiky znalostí a jejich fungování ve vztahu k hospodářství a společnosti a rovněž k inovaci a podnikatelským činnostem; transformaci hospodářských a sociálních institucí; dynamiku získávání znalostí, jejich šíření a využití, úlohu kódování znalostí a dopad informačních a komunikačních technologií; význam územních struktur a sociálních sítí v těchto procesech.

- Možnosti a alternativy vývoje znalostní společnosti. Cílem je vyvíjet integrované porozumění tomu, jak znalostní společnost může podporovat sociální cíle EU stanovené na vrcholné schůzce v Lisabonu a na následujících zasedáních Evropské rady v oblasti udržitelného rozvoje, sociální a územní soudržnosti a lepší kvality života při řádném zvážení rozmanitosti sociálních modelů v Evropě a s přihlédnutím k aspektům souvisejících se stárnutím populace.

Výzkum se soustředí na: rysy znalostní společnosti v souladu s evropskými sociálními modely a potřebou zlepšit kvalitu života; sociální a územní soudržnost, vztahy mezi pohlavími a mezigenerační vztahy a sociální sítě; důsledky změn v oblasti práce a zaměstnanosti a trhu práce; přístup ke vzdělání a odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení.

- Rozmanitost cest k znalostní společnosti. Cílem je vypracovat srovnávací perspektivy v celé Evropě a tedy poskytnout lepší základ pro formulaci a provedení strategií přechodu k znalostní společnosti na státní a regionální úrovni.

Výzkum se zaměří na: vztahy mezi globalizací a tlaky na sbližování; důsledky pro regionální rozmanitost; výzvy pro evropské společnosti vyplývající z rozmanitosti kultur a rostoucího počtu zdrojů znalostí; úlohu sdělovacích prostředků v této souvislosti.

ii) Občanství, demokracie a nové formy vládnutí

Cílem práce je určit hlavní faktory ovlivňující změny ve vládnutí a občanství, zejména v souvislosti s rostoucí integrací a globalizací a z hlediska historického a kulturního dědictví, a dopady těchto změn a možnosti pro posílení demokratického vládnutí, řešení konfliktů, ochrany lidských práv a přihlédnutí k rozmanitosti kultur a identit.

- Důsledky evropské integrace a rozšíření Unie pro vládnutí a občany. Cílem je objasnit hlavní vzájemné působení mezi evropskou integrací a rozšířením na jedné straně a otázkami týkajícími se demokracie, institucionálního uspořádání a blaha občanů na straně druhé.

Výzkum se soustředí na: vztahy mezi integrací, rozšířením a institucionální reformou v souvislosti s jejich historickým vývojem a ze srovnávací perspektivy; důsledky globálního vývoje a roli Evropy; důsledky rozšíření Evropské unie pro blaho jejích občanů.

- Rozdělení oblastí odpovědnosti a nové formy vládnutí. Cílem je podpořit vývoj forem víceúrovňového vládnutí, které se vyznačují politickou odpovědností, legitimitou a dostatečnou pevností a pružností, aby se zaměřily na společenskou změnu, včetně integrace a rozšíření, a zajistily účinnost a legitimnost politických rozhodnutí.

Výzkum se soustředí na: rozdělení odpovědnosti mezi různými územními úrovněmi a mezi veřejnými a soukromými sektory; demokratické vládnutí, reprezentující instituce a role organizací občanské společnosti; privatizaci, veřejný zájem, nové regulativní přístupy, vládnutí podniků; důsledky pro právní systémy.

- Otázky související s řešením konfliktů a nastolením míru a spravedlnosti. Cílem je podpořit rozvoj institucionálních a společenských kapacit v oblasti řešení konfliktů, určení faktorů vedoucích k úspěchu nebo selhání při předcházení konfliktům, a vývoj lepších možností pro urovnání konfliktů.

Výzkum se soustředí na: včasné určení faktorů vedoucích ke konfliktu v jednotlivých zemích a mezi zeměmi; srovnávací rozbor postupů pro předcházení a urovnání konfliktů a dosažení spravedlnosti v různých oblastech, včetně zachovávání základních práv; roli Evropy v této věci na regionální a mezinárodní scéně.

- Nové formy občanství a kulturní identity. Cílem je podpořit zapojení občanů a jejich účast na politickém rozhodování v Evropě, rozebrat vnímání a dopady aktů o občanství a lidských právech v Evropě a určit faktory, které umožňují mobilitu a koexistenci různých identit.

Výzkum se soustředí na: vztahy mezi novými formami občanství, včetně práv osob, které nejsou občany EU; toleranci, lidská práva, rasismus a xenofobii; roli sdělovacích prostředků v rozvoji evropské veřejné sféry; vývoj občanství a identit v souvislosti s kulturními a jinými rozmanitostmi v Evropě, s přihlédnutím k pohybům obyvatelstva; sociální a kulturní dialog mezi lidmi v Evropě a s ostatními světovými regiony; důsledky pro rozvoj evropské znalostní společnosti.

Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci této tematické prioritní oblasti budou zahrnovat předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více tématy. Budou použity dva doplňkové přístupy: jeden pasivní a otevřený a druhý aktivní.

1.2. SPECIFICKÉ ČINNOSTI ZAHRNUJÍCÍ ŠIRŠÍ OBLAST VÝZKUMU

Činnosti této kapitoly doplňují výzkum v rámci tematických prioritních oblastí a zahrnují:

- podporu politik a předvídání vědeckých a technických potřeb EU;

- specifické výzkumné činnosti pro malé a střední podniky;

- specifické činnosti na podporu mezinárodní spolupráce.

1.2.1. Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb

Tyto činnosti hrají důležitou roli v rámci celkové struktury rámcového programu 2002 — 2006. Zahrnují společná prováděcí opatření a nezbytné kritické množství pro zajištění účinného a pružného provádění výzkumu, které je nezbytné pro plnění základních cílů výzkumu Společenství a které zahrnuje široké spektrum potřeb, jež nelze uspokojit v rámci tematických priorit. Tyto činnosti mají tyto specifické cíle:

- podporovat formulaci a provádění politik Společenství s přihlédnutím k zájmům možných budoucích členů Unie i stávajících členských států a sledovat účinky těchto politik,

- zkoumat nové a vznikající vědecké a technické problémy a příležitosti, zejména včetně interdisciplinárních a multidisciplinárních oblastí výzkumu, kde je akce na evropské úrovni přiměřená s ohledem na potenciál pro rozvíjení strategických pozic na hranicích poznání a na nových trzích, nebo předvídat hlavní problémy, kterým čelí evropská společnost.

Společným znakem těchto činností je, že budou prováděny v rámci víceletého výhledu, který bezprostředně bere v úvahu potřeby a stanoviska hlavních zúčastněných (například tvůrců politik, skupin průmyslových uživatelů, špičkových výzkumných skupiny atd.). Budou provedeny ve spojení s pružným programovacím mechanismem, který se bude uplatňovat během celého programu a pomocí nějž budou určeny specifické priority odpovídající zjištěným potřebám a výše uvedeným cílům.

Takto určené priority potom budou zahrnuty do pracovního programu pro specifický program, vedle priorit odvozených z cílů v jiných částech programu, a pravidelně aktualizovány. To bude mít za následek progresivní přidělování rozpočtových prostředků souvisejících s těmito činnostmi na zjištěné specifické priority po celou dobu provádění programu.

Programování bude uskutečňovat Komise na základě návrhů, které obdrží jako odpověď na rozsáhlou konzultaci zúčastněných kruhů v EU a zemí zapojených do rámcového programu s ohledem na témata, která budou zahrnuta.

První částka ve výši 340 miliónů eur bude přidělena na níže uvedené výzkumné činnost, které byly vybrány na základě potřeb, které mohou být v současnosti zjištěny; zbývajících 215 miliónů eur bude přiděleno během provádění specifického programu, ve kterém bude řádná pozornost věnována potřebě zachovat nezbytnou pružnost při "podpoře politik a předvídání vědeckých a technických potřeb".

i) Výzkum zaměřený na politiky

Činnosti v rámci této oblasti budou podporovat zejména:

- společnou zemědělskou politiku a společnou politiku rybolovu,

- udržitelný rozvoj, zejména cíle politik Společenství související se životním prostředím, včetně cílů stanovených v šestém akčním programu pro životní prostředí; s energií (Zelená kniha "Směrem k evropské strategii pro bezpečnost zásobování energií"); a s dopravou (Bílá kniha o evropské dopravní politice),

- ostatní politiky Společenství, a sice zdraví (zejména veřejné zdraví), regionální rozvoj, obchod, rozvojová pomoc, vnitřní trh a konkurenceschopnost, sociální politika a zaměstnanost, vzdělávání, odborné vzdělávání a kultura, rovnost pohlaví, ochrana spotřebitelů, vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, vnější vztahy, zejména politiky na podporu rozšíření, včetně nezbytných statistických metod a nástrojů,

- cíle politik Společenství, které vyplývají z politických směrů stanovených Evropskou radou s ohledem například na hospodářskou politiku, informační společnost, e-Europe a podnikání.

Tyto činnosti mohou zahrnovat prenormativní výzkum a měření a testování, je-li to nutné pro potřeby politik Společenství. Budou vzaty v úvahu vazby mezi různými oblastmi politik.

Víceleté programování

Víceleté programování těchto činností vezme v úvahu stanoviska příslušných vědeckých výborů pro dotyčné politiky. Programování se uskuteční s pomocí skupiny uživatelů složené z různých útvarů Komise, která může případně využít nezávislou konzultační strukturu složenou ze špičkových vědeckých a průmyslových odborníků. Skupina uživatelů bude posuzovat návrhy předložené k tématům, která mají být zahrnuta do programování na základě těchto kritérií:

- jejich příspěvek k formulování a vývoji politiky (např. spojení s legislativními návrhy, které se nacházejí ve fázi přípravy, nebo s hlavními lhůtami v příslušné oblasti);

- jejich potenciální příspěvek ke konkurenceschopnosti EU, posílení její vědecké a technické základny a dosažení Evropského výzkumného prostoru, včetně účinné integrace kandidátských zemí;

- evropská přidaná hodnota s přihlédnutím zejména k výzkumu uskutečňovanému v členských státech v příslušných oblastech;

- význam pro vědu a proveditelnost navrhovaných výzkumných témat a přístupů;

- zajištění vhodného rozdělení úkolů a součinnost mezi těmito činnostmi a přímými akcemi Společného výzkumného střediska na podporu politik Společenství.

Programování může být změněno pomocí mimořádného postupu založeného na stejných kritériích hodnocení v případě krize, která vyvolá naléhavé a nepředvídané potřeby výzkumu.

Počáteční priority výzkumu

Priority výzkumu zaměřeného na politiky, které odpovídají okamžitým potřebám, jsou založeny na návrzích útvarů Komise, případně po konzultaci příslušných vědeckých výborů, jakož i na širších cílech Unie stanovených závěry ze zasedání Evropské rady.

Priority byly rozděleny do skupin v rámci níže uvedených oblastí činnosti ve struktuře, která co nejlépe využívá součinnosti mezi různými požadavky politik a vědeckými vstupy a která protíná a doplňuje tematické priority:

- Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji v Evropě. Výzkum v této oblasti odpovídá požadavkům politiky souvisejícím zejména s modernizací a udržitelností společné zemědělské politiky a společné politiky rybolovu a podporou rozvoje venkova, včetně lesnictví. Výzkum se soustředí na:

modernizaci a udržitelnost zemědělství a lesnictví, včetně jejich multifunkční role s cílem zajistit udržitelný rozvoj a podporovat venkovské oblasti;

nástroje a metody hodnocení pro udržitelné zemědělské a lesnické hospodaření;

modernizaci a udržitelnost politiky rybolovu, včetně produkčních systémů založených na akvakultuře;

nové výrobní metody šetrnější k životnímu prostředí ke zlepšení zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, včetně výzkumu chorob zvířat jako kulhavka a slintavka mor prasat a vývoje vakcín pro značkovače;

hodnocení životního prostředí (půda, voda, vzduch, hluk, včetně účinků chemických látek);

hodnocení environmentálních technologií na podporu politických rozhodnutí, zejména s ohledem na účinné, ale levné technologie v rámci dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí.

- Zdraví, bezpečnost a příležitost obyvatel Evropy. Výzkum v této oblasti odpovídá požadavkům politiky souvisejícím zejména s prováděním Evropské sociální agendy, včetně budoucích otázek sociální politiky, veřejného zdraví a ochrany spotřebitelů a vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Výzkum se soustředí na:

zdravotní faktory a poskytování vysoce kvalitních a udržitelných služeb v oblasti zdravotní péče a důchodových systémů (zejména v souvislosti se stárnutím a demografickými změnami);

otázky veřejného zdraví, včetně epidemiologie přispívající k prevenci nemocí a možnostem léčby objevujících se vzácných a přenosných nemocí, alergií, postupy pro bezpečné darování krve a orgánů, testovací metody bez pokusů na zvířatech;

dopad environmentálních faktorů na zdraví (včetně bezpečnosti práce a metod hodnocení rizik a snížení rizik přírodních katastrof pro člověka);

otázky týkající se kvality života zdravotně postižených osob (včetně rovného přístupu k občanské vybavenosti);

srovnávací výzkum faktorů, které tvoří základ migrace a toků uprchlíků, včetně nedovoleného přistěhovalectví a obchodování s lidmi;

lepší prostředky pro předvídání vývoje a příčin kriminality a pro hodnocení účinnosti politik pro předcházení trestným činům; hodnocení nových výzev souvisejících s nedovoleným užíváním omamných látek;

otázky související s civilní ochranou (včetně biobezpečnosti a ochrany proti teroristickým útokům) a krizové řízení.

- Podpora hospodářského potenciálu a soudržnosti větší a integrovanější Evropské unie. Výzkum v této kategorii odpovídá zejména potřebám řady politik týkajících se konkurenceschopnosti, dynamiky a integrace evropského hospodářství v kontextu rozšíření, globalizace a obchodních vztahů Evropy se zbytkem světa. Výzkum se soustředí na:

podporu evropské integrace, udržitelného rozvoje, konkurenceschopnosti a obchodních politik (včetně lepších metod pro hodnocení hospodářského rozvoje a soudržnosti);

vývoj nástrojů, ukazatelů a operativních parametrů pro hodnocení výkonu (hospodářského, ekologického a sociálního) udržitelných dopravních a energetických systémů;

rozbor globální bezpečnosti a systémů ověřování pro dopravu a výzkum týkající se rizik nehod a bezpečnosti systémů mobility;

předvídání a vývoj inovačních politik pro střednědobou a dlouhodobou udržitelnost;

otázky informační společnosti (např. správa a ochrana digitálních aktiv a všeobecný přístup k informační společnosti);

ochranu kulturního dědictví a příslušné strategie pro jeho zachování;

lepší kvalitu, dostupnost a šíření evropských statistik.

Koordinovaný přístup bude zajištěn při řešení otázek výzkumu, které jsou společné různým oblastem politik, zejména s ohledem na měření a hodnocení dopadu demografických změn, a obecněji při vývoji statistik a ukazatelů týkajících se politik. Tvůrci politik by měli mít také včas příslušné informace o výsledcích výzkumu zaměřeného na politiky.

ii) Výzkum zaměřený na zkoumání nových a vznikajících vědeckých a technických problémů a příležitostí

Výzkum v této oblasti odpovídá potřebám v nových oblastech, které spadají oprávněně do oblasti působnosti výzkumu Společenství a které protínají nebo přesahují tematické prioritní oblasti, zejména kvůli tomu, že jsou vysoce interdisciplinární nebo multidisciplinární. Výzkum bude také reagovat na neočekávaný vývoj většího významu. Spojováním zdrojů z celé EU by se měl evropský výzkum dostat do vedoucího postavení a otevřít cestu novému vědeckému a technickému rozvoji nebo jej vytvořit. Bude stimulovat výměnu myšlenek mezi akademickým prostředím a průmyslem a umožní Evropě lépe využívat své výzkumné kapacity ve směřování k dynamické znalostní společnosti.

Zpočátku budou podporovány tyto oblasti činnosti:

- výzkum s ohledem na rychlé hodnocení nových objevů nebo nově pozorovaných jevů, které mohou naznačovat vznikající rizika nebo vážné problémy pro evropskou společnost, a stanovení odpovídajících reakcí;

- výzkum v nově vznikajících oblastech znalostí a v oblasti budoucích technologií, zejména v oblastech přesahujících jednotlivé disciplíny, který je vysoce inovační a zahrnuje tomu odpovídající vysoká (technická) rizika. Bude otevřen novým myšlenkám, které mají z dlouhodobého hlediska významný potenciál pro průmysl nebo společnost nebo pro vývoj evropských výzkumných kapacit.

Návrhy budou hodnoceny na základě kvality výzkumu, potenciálu pro budoucí dopad a, zejména v první z těchto oblastí, inovace.

Víceleté programování

Specifická témata v rámci výše uvedených kategorií, na která se soustředí výzkum během provádění programu, budou vybrána pomocí víceletého programování podle jejich naléhavosti nebo jejich potenciálního významu pro společnost, průmysl nebo hospodářství s přihlédnutím k probíhajícím výzkumným činnostem v rámci této kapitoly. Hodnocení témat se bude provádět s podporou nezávislé konzultační struktury složené ze špičkových odborníků v oblasti vědy a průmyslu a bude zahrnovat také tato kritéria:

- potenciální příspěvek navrhovaných témat výzkumu pro inovaci a konkurenceschopnost EU, posílení její vědecké a technické základny a dosažení Evropského výzkumného prostoru, včetně účinné integrace kandidátských zemí;

- vědecká závažnost a aktuálnost navrhovaných témat výzkumu a přístupů.

Programování může být změněno pomocí mimořádného postupu založeného na stejných kritériích hodnocení v případě krize, která vyvolá naléhavé a nepředvídané potřeby výzkumu. Prognostické studie mohou rovněž přispět k vyjasnění procesu stanovování priorit.

iii) Provedení

Programované činnosti budou prováděny pomocí výzev k podání návrhů, kterým budou případně předcházet výzvy k vyjádření zájmu, zejména v oblastech zkoumání nových a vznikajících vědeckých a technických oblastí. V podstatě budou mít formu:

- specifických cílených výzkumných projektů obecně omezeného rozsahu uskutečňované prostřednictvím partnerství o velikosti přizpůsobené potřebám;

- koordinačních akcí a vytváření sítí výzkumných činností uskutečňovaných na vnitrostátní úrovni, pokud je možno dosáhnout cílů mobilizací kapacit existujících v členských státech, kandidátských zemích a ostatních přidružených státech.

V některých řádně odůvodněných případech, pokud je možné sledovaných cílů lépe dosáhnout tímto způsobem, lze v omezeném rozsahu využít sítí excelence a integrovaných projektů.

Návrhy bude vybírat Komise po vyhodnocení nezávislými odborníky.

K provedení těchto činností mohou být rovněž využity specifické podpůrné akce.

1.2.2. Horizontální výzkumné činnosti s účastí malých a středních podniků

Cíle

Malé a střední podniky hrají rozhodující úlohu v evropské konkurenceschopnosti a při tvorbě pracovních příležitostí, nejen proto, že představují naprostou většinu podniků v Evropě, ale také proto, že jsou zdrojem dynamiky a změny na nových trzích, zejména těch, které se nacházejí v čele technologie. I přes svou heterogenní strukturu čelí všechny tyto podniky rostoucí konkurenci vyplývající z dotvoření evropského vnitřního trhu a potřebě neustále inovovat a přizpůsobovat se technickému pokroku. Kromě toho se rostoucí počet malých a středních podniků musí a chce zmezinárodnit při hledání nových trhů a obchodních příležitostí.

Malé a střední podniky se budou z větší části podílet na činnostech uskutečňovaných v prioritních tematických oblastech výzkumu v rámci sítí excelence, integrovaných projektů a specifických cílených výzkumných projektů. Kromě toho budou pro malé a střední podniky vytvořeny zvláštní systémy ve formě akcí v oblasti kolektivního a kooperativního výzkumu. Ty budou zaměřeny především na velké skupiny malých a středních podniků, které sice mají inovační potenciál, ale omezené výzkumné kapacity. Kooperativní výzkum však také umožní inovačním malým a středním podnikům spolupracovat s vysokými školami a výzkumnými středisky.

Celkově bude malým a středním podnikům přiděleno kromě horizontálních činností pro malé a střední podniky nejméně 15 % rozpočtových prostředků určených pro sedm tematických prioritních oblastí v rámci tohoto programu.

i) Kolektivní výzkum

Kolektivní výzkum je formou výzkumu uskutečňovaného aktivními účastníky VTR jménem průmyslových sdružení nebo seskupení podniků s cílem rozšířit bázi znalostí velkých komunit malých a středních podniků, a tedy zlepšit jejich celkovou úroveň konkurenceschopnosti. Jsou-li tato opatření prováděná v evropském měřítku prostřednictvím větších projektů s dobou trvání několik let, mohou se tímto způsobem účinněji zabývat technologickými potřebami významných odvětví průmyslu.

Prostřednictvím systémů existujících v mnoha členských státech má toto opatření umožnit seskupením podniků určit a vyjádřit potřeby výzkumu, které jsou společné řadě malých a středních podniků na evropské úrovni. Mělo by to umožnit zlepšit celkovou evropskou technologickou základnu celých průmyslových odvětví. Propojení průmyslových seskupení v různých zemích a financování větších projektů s větší odpovědností koordinátorů projektů přispěje ke strukturování kolektivního výzkumu v souladu s cíli Evropského výzkumného prostoru.

Projekty kolektivního výzkumu by mohly zahrnovat například:

- výzkum zaměřený na řešení společných problémů nebo výzev (např. dodržování právních požadavků, plnění s ohledem na životní prostředí);

- prenormativní výzkum (výzkum pro poskytnutí vědecké základny pro evropské normy a standardy);

- výzkum zaměřený na posílení technologické základny určitých odvětví;

- vývoj "technologických nástrojů" (např. diagnostika, bezpečnostní zařízení).

Projekty budou řídit na základě přesně definovaných pokynů průmyslová sdružení nebo jiná seskupení vytvořená na evropské úrovni, nebo nejméně dvě vnitrostátní průmyslová sdružení nebo seskupení založená v různých evropských zemích. Jako kandidáti mohou vystupovat rovněž evropská hospodářská zájmová sdružení zastupující zájmy malých a středních podniků. "Základní skupina" malých a středních podniků podílejících se na jednotlivých projektech bude sledovat pokrok od fáze definování výzkumu po šíření získaných výsledků.

Pro určení témat výzkumu a výběr návrhů se předpokládá dvoustupňový přístup (výzva k podání předběžných návrhů a po vypracování návrhů vybraných v prvním kole na úplné návrhy, hodnocení a výběr z těchto projektů). Úroveň financování a smluvní dohody u projektů kolektivního výzkumu budou záviset na jejich cílech:

- projekty zaměřené na posílení konkurenceschopnosti určitého průmyslového odvětví by měly obdržet příspěvek Společenství ve výši maximálně 50 % celkových nákladů k pokrytí. V takovýchto případech by výsledky vlastnila smluvní strana (průmyslová seskupení);

- projekty se silným legislativním obsahem nebo obsahem týkajícím se "veřejného blaha" (např. ochrana životního prostředí, zlepšení veřejného zdraví) by mohly získat více finančních prostředků. V takovýchto případech bude hlavní důraz kladen na šíření výsledků výzkumu na evropské úrovni.

Ve všech případech je stanoveno šíření výsledků mezi malými a středními podniky, zejména prostřednictvím zvláštních akcí v oblasti odborného vzdělávání a demonstrací ("převzetí").

ii) Kooperativní výzkum

Při kooperativním výzkumu pověří omezený počet malých a středních podniků z různých zemí, které mají specifické problémy nebo potřeby, provedením výzkumu aktivního účastníka VTR, přičemž výsledky výzkumu zůstávají jejich vlastnictvím. Projekty jsou relativně krátkodobé a mohou se zabývat jakýmkoli tématem nebo oblastí výzkumu podle specifických potřeb a problémů dotyčných malých a středních podniků. Ostatní podniky (které nepatří do kategorie malých a středních podniků) a koneční uživatelé se mohou podílet na projektech kooperativního výzkumu pod podmínkou, že nehrají rozhodující roli a mají omezený přístup k výsledkům.

Tyto činnosti mohou být také uskutečňovány inovačními malými a středními podniky a malými a středními podniky v oblasti špičkové techniky ve spolupráci s výzkumnými středisky a vysokými školami.

Kooperativní výzkum se bude provádět prostřednictvím otevřených výzev k podání návrhů.

Informace a rady týkající se možností zapojení malých a středních podniků budou zajištěny prostřednictvím kontaktních míst zřízených Komisí a využitím sítě vnitrostátních kontaktních míst. Tato činnost odpovídá rovněž za koordinaci zvláštních sítí vnitrostátních kontaktních míst pro malé a střední podniky v členských státech a přidružených zemích, které poskytují na regionální a státní úrovni informace a pomoc malým a středním podnikům, které se přejí účastnit rámcového programu, včetně sítí excelence a integrovaných projektů. Úzká koordinace s akcemi v oblasti hospodářských a technologických znalostí a služeb na podporu inovací prováděných v rámci kapitoly "Výzkum a inovace" zajistí, aby malé a střední podniky těžily ze všech plánovaných nástrojů a činností.

1.2.3. Specifická opatření na podporu mezinárodní spolupráce

Obecným cílem činností v oblasti mezinárodní spolupráce uskutečňovaných v rámcovém programu je pomoci otevřít Evropský výzkumný prostor zbytku světa. Tyto činnosti představují zvláštní příspěvek rámcového programu k tomuto otevření, které vyžaduje společné úsilí Společenství i členských států.

V rámci této oblasti mají dotyčné činnosti zejména tyto cíle:

- pomoci evropským výzkumným pracovníkům, podnikům a výzkumným organizacím v EU a zemím podílejícím se na rámcovém programu přístup k poznatkům a odborným znalostem kdekoli na světě;

- pomoci zajistit intenzivní a soudržnou účast Evropy ve výzkumných iniciativách prováděných na mezinárodní úrovni s cílem posunout hranice poznání nebo pomoci vyřešit hlavní globální problémy, například v oblasti zdraví a životního prostředí;

- podpořit ve vědecké a technologické oblasti provádění zahraniční politiky Společenství a politiky v oblasti rozvojové pomoci.

Kromě otevření činností sedmi tematických priorit účasti výzkumných pracovníků a institucí z třetích zemí mají činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce formu specifických činností.

Tyto specifické činnosti na podporu zahraniční politiky Společenství a politiky v oblasti rozvojové pomoci se týkají tří skupin zemí: třetích zemí Středomoří včetně západního Balkánu, Ruska a ostatních nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu, a rozvojových zemí.

Jsou uskutečňovány takovým způsobem, aby doplnily účast výzkumných pracovníků a subjektů těchto zemí v sítích excelence a integrovaných projektech, které jsou jim otevřené a kterých se účastní rozmanitým způsobem v závislosti na jednotlivých tématech a zemích.

Priority výzkumu v této kategorii činností jsou definovány na základě zájmů a cílů politického partnerství Společenství s různými skupinami zemí a podle jejich konkrétních hospodářských a sociálních potřeb.

Proto mohou zahrnovat zejména:

- v případě rozvojových zemí problémy v oblasti zdraví a veřejného zdraví, nezávadnosti potravin a racionálního využívání zdrojů;

- v případě třetích zemí Středomoří podporu rozvoje evropsko-středomořského partnerství, otázky v oblasti životního prostředí, zdraví a vod, jakož i ochranu kulturního dědictví. Případně budou řádně vzaty v úvahu aspekty udržitelného rozvoje venkova. V případě západního Balkánu kromě toho i podporu stability regionu a otázky související s odstraněním následků války pro životní prostředí, zdraví, zemědělská a průmyslová zařízení;

- v případě Ruska a ostatních nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu stabilizaci potenciálu v oblasti výzkumu a vývoje, otázky související se změnami systému průmyslové výroby a s ochranou životního prostředí a zdraví a související bezpečnostní aspekty.

Tyto činnosti budou uskutečňovány prostřednictvím projektů omezeného rozsahu v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrací, akcí ke koordinaci vnitrostátního úsilí a případně specifických podpůrných opatření.

Činnosti spolupráce s Ruskem a ostatními novými nezávislými státy bývalého Sovětského svazu budou uskutečňovány zejména prostřednictvím struktury INTAS vytvořené společně Společenstvím a členskými státy.

Ve všech třech případech je jedním z hlavních cílů pomoci posílit, stabilizovat a rozvíjet nebo přizpůsobit systémy místního výzkumu.

V souladu s tím budou činnosti rámcového programu usilovat o posílení koordinace a doplňkovosti s činnostmi prováděnými pomocí finančních nástrojů, jako je v případě třetích zemí Středomoří program MEDA, v případě Ruska a ostatních nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu program Tacis a v případě rozvojových zemí ERF (Evropský rozvojový fond) a fond ALA (Latinská Amerika a Asie). Tyto činnosti mohou napomoci v těchto zemích k podpoře rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, výzkumné infrastruktury a kapacit pro inovaci a využití výsledků.

2. POSILOVÁNÍ ZÁKLADŮ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

Vytvoření Evropského výzkumného prostoru závisí na zlepšení soudržnosti a koordinace výzkumných a inovačních činností a politik uskutečňovaných na státní, regionální a evropské úrovni.

Cílem činnosti Společenství v této oblasti je stimulovat a podpořit koordinaci programů a společných akcí uskutečňovaných na státní a regionální úrovni i mezi evropskými organizacemi, a tedy napomoci rozvíjet společnou bází znalostí, která je nezbytná pro soudržný rozvoj politik. Činnosti mohou být prováděny v jakékoli vědecké a technické oblasti, včetně tematických prioritních oblastí.

2.1. PODPORA KOORDINACE ČINNOSTÍ

Koordinace vnitrostátních činností

Cílem je podněcovat a podporovat iniciativy více zemí v oblastech společného strategického zájmu, rozvíjet součinnost mezi jejich stávajícími činnostmi prostřednictvím koordinace jejich provádění, vzájemného otevření a přístupu k výsledkům výzkumu a definovat a provádět společné činnosti.

Dotyčné činnosti je třeba chápat jako programy nebo části programů, nástroje, plány nebo jiné iniciativy na státní nebo regionální úrovni, které zahrnují financování z veřejných prostředků na podporu prací VTR, rozvoje výzkumných kapacit a inovací. Tyto činnosti mohou být uskutečňovány přímo veřejnými orgány nebo výzkumnými agenturami na státní nebo regionální úrovni nebo prostřednictvím evropských rámců spolupráce, zejména programu spolupráce EUROCORES Evropské vědecké nadace.

Úsilí na podporu činností koordinace při použití přístupu zdola nahoru bude prováděno v celé oblasti vědy a techniky, včetně průřezových oblastí a disciplín, například v oblasti:

- zdraví: zdraví klíčových skupin obyvatelstva; závažné choroby a poruchy (např. rakovina, diabetes a nemoci související s diabetem, degenerativní choroby nervového systému, psychické poruchy, kardiovaskulární nemoci, hepatitida, alergie, poruchy zraku, infekční choroby), vzácné choroby; alternativní nebo netradiční medicína; závažné choroby související s chudobou v rozvojových zemích; paliativní péče; dotyčné činnosti budou prováděny například prostřednictvím koordinace výzkumných a srovnávacích studií, rozvojem evropských databází a interdisciplinárních sítí, výměnou klinické praxe a koordinace klinických pokusů;

- biotechnologie: využití mimo oblast zdraví a potravin;

- životní prostředí: městské prostředí (včetně udržitelného rozvoje měst a kulturního dědictví, např. včetně konceptů ekologických chráněných oblastí); mořské prostředí a hospodaření s půdou; seismická rizika;

- energie: nové generace elektráren ("téměř nulové emise"), skladování energie, její přenos a distribuce.

Společenství bude podněcovat a podporovat iniciativy zaměřené na vytvoření sítě státních a regionálních činností a programů podporou:

- koordinace nezávislých činností včetně jejich vzájemného otevření;

- přípravy a řízení společných činností.

Za tímto účelem bude Společenství:

- podporovat návrhy, které byly vybrány po jejich předložení v rámci otevřené výzvy k podání návrhů (dvě hodnocení ročně). Případně mohou být zveřejněny výzvy k vyjádření zájmu a následně cílené výzvy.

Návrhy mohou zahrnovat například strategické studie a plánování, konzultace s výzkumnou a inovační komunitou, společné výzvy k podávání návrhů a skupiny pro odborné posudky ("peer review"), výměnu a šíření informací a výsledků, sledování a hodnocení programů, výměnu zaměstnanců.

Návrhy budou hodnoceny s přihlédnutím zejména k těmto aspektům: rozsah mobilizovaných zdrojů, vědecký a technický význam a dopad, očekávané zlepšení při využití výzkumných zdrojů na evropské úrovni a případně jejich příspěvek k podpoře inovací;

- vyvíjet integrovaný informační systém, který bude snadno dostupný, uživatelsky přívětivý a pravidelně aktualizovaný, za účelem poskytování důležitých informací:

- tvůrcům politik a vedoucím programů: informace o státních a regionálních výzkumných programech, nástrojích a prováděných a plánovaných výzkumných činnostech, které pomohou určit příležitosti pro koordinaci, budování sítí nebo společné iniciativy;

- výzkumné komunitě: informace o státních, regionálních nebo společných programech, kterých se mohou účastnit.

Koordinace na evropské úrovni

Cílem je zlepšit doplňkovost a součinnost mezi akcemi Společenství uskutečňovanými v rámcovém programu a akcemi jiných evropských organizací pro vědeckou spolupráci a mezi těmito organizacemi navzájem. Pomocí lepší koordinace a spolupráce přispějí různé evropské rámce spolupráce účinněji k celkové soudržnosti evropského výzkumného úsilí a vytvoření Evropského výzkumného prostoru. Účast Společenství na mezinárodních činnostech bude podporována v řádně odůvodněných případech.

- Vědecké a technické činnosti spolupráce uskutečňované v jiných evropských rámcích spolupráce

Výbor COST je již delší dobu existující mechanismus spolupráce zdola nahoru, který usnadňuje koordinaci a výměny mezi vědci a výzkumnými skupinami financovanými členskými státy v různých oblastech. Aby COST i nadále plnil svou mezivládní úlohu a aby byl zajištěn nákladově efektivní příspěvek ke koordinaci výzkumu v rámci Evropského výzkumného prostoru, musí se jeho řídicí mechanismy přizpůsobit novým podmínkám. To bude vyžadovat, aby členské státy COST založily vhodnou organizaci, které bude pak možné poskytovat finanční podporu v rámci tohoto programu.

V oblastech společného zájmu bude rovněž usilováno o silnější koordinaci činností Evropské vědecké nadace, COST a rámcového programu.

Bude posílena koordinace s agenturou EUREKA s cílem zlepšit strategickou soudržnost a doplňkovost financování, zejména v tematických prioritních oblastech. Případně budou organizovány i společné informační a komunikační akce.

- Spolupráce a společné iniciativy specializovaných organizací evropské vědecké spolupráce

Pokud jde o tematické evropské organizace jako CERN, ESA, ESO, ENO, EMBL, ESRF a ILL [8], bude Společenství podněcovat a podporovat specifické iniciativy zaměřené na posílení soudržnosti a součinnosti mezi jejich činnostmi a mezi nimi a akcemi Společenství, zejména prostřednictvím rozvoje společných přístupů a akcí v otázkách společného zájmu.

2.2. SOUDRŽNÝ ROZVOJ POLITIK V OBLASTI VÝZKUMU A INOVACE

Cílem činností uskutečňovaných v této oblasti je podněcovat soudržný rozvoj politik v oblasti výzkumu a inovací v Evropě pomocí včasného určení výzev a oblastí společného zájmu, jakož i poskytnutím poznatků a nástrojů pro rozhodování tvůrcům politik na státní a regionální úrovni a na úrovni Společenství, které jim mohou pomoci při formulování politik.

Činnosti uskutečňované za tímto účelem se konají v těchto oblastech:

- Analýzy a studie; práce týkající se předvídání, statistik a vědeckých a technických ukazatelů

Tyto činnosti budou zahrnovat studie, analýzy a prognostické činnosti týkající se vědeckých a technických činností a politik v oblasti výzkumu a inovací v rámci provádění Evropského výzkumného prostoru.

Činnosti týkající se předvídání budou zahrnovat zejména rozvoj platforem pro tematický dialog a bázi znalostí pro uživatele a tvůrce výhledových analýz, využívání osvědčených postupů v oblasti metodologie a přípravu střednědobých a dlouhodobých scénářů pro vědu a techniku v Evropě.

Práce na ukazatelích budou zahrnovat další vývoj vhodných a harmonizovaných ukazatelů s přihlédnutím k různým rozměrům výzkumu a inovace a jejich dopadu na hospodářství a společnost, například ke srovnání vědeckého a technického výkonu členských států a regionů.

- Určení standardů politik v oblasti výzkumu a inovací na státní, regionální a evropské úrovni

První fáze určení standardů vnitrostátních politik VTR, která začala v roce 2000, bude dokončena v polovině roku 2002. Na základě této fáze bude upravena metodologie dalších cyklů určení standardů, včetně ukazatelů, a dojde jak ke geografickému rozšíření jeho otevřením pro kandidátské země a přidružené země, tak i k tematickému rozšíření. Zvláštní pozornost bude věnována šíření a sledování uplatňování osvědčených postupů v úzké spolupráci s členskými státy a účastníky výzkumu.

Probíhající určení standardů v oblasti inovace (sběr údajů o politikách v oblasti inovace v Evropě, vývoj "inovačních ukazatelů" a vypracování odborných posudků k politikám v oblasti inovace "tematickými skupinami" tvůrců politik) bude rozšířeno s cílem otevřít jej z geografického hlediska, ze sociálního hlediska v důsledku zapojení účastníků v oblasti inovací, jakož i z regionálního hlediska.

- Mapování špičkových vědeckých a technických kapacit v Evropě

Toto mapování bude rozšířeno na základě dvou hlavních směrů: zvýšení počtu zahrnutých témat a pravidelná aktualizace výsledků.

Zvláštní pozornost bude věnována co největšímu šíření dostupných informací a koordinaci mapování s činnostmi zaměřenými na podporu integrace výzkumného úsilí v Evropě.

- Zlepšení právního a správního prostředí pro výzkum a inovace v Evropě

Cílem v této oblasti je přezkoumat a analyzovat právní a správní překážky, určit a šířit osvědčené postupy řízení a napomáhat při vypracování nových přístupů. Mimo jiné se to bude týkat těchto oblastí: duševní a průmyslové vlastnictví, vztahy mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu a inovací; využití a šíření poznatků; pravidla pro přístup k novým výrobkům nebo službám na trh; mechanismus financování výzkumu a inovací a investiční pobídky, zejména prostřednictvím soukromého sektoru.

[1] Za účelem usnadnění takového soudržného provádění programu nahradí Komise pro každé zasedání programového výboru stanovené v pořadu jednání v souladu se svými platnými pokyny výdaje na jednoho zástupce pro každý členský stát a rovněž jednoho odborníka/poradce pro každý členský stát u těch bodů pořadu jednání, kde členský stát požaduje zvláštní odborné znalosti.

[2] Může být financován výzkum související s léčbou rakoviny gonád.

[3] Příčiny, klinické projevy, následky a léčba nemocí a poruch se často liší u žen, mužů a dětí. Proto musí všechny činnosti financované v rámci této tematické priority zohlednit možnost těchto rozdílů ve výzkumných protokolech, postupech a analýze výsledků.

[4] Činnost v oblasti družicových komunikací se uskutečňuje v koordinaci s činnostmi priority 4 "Letectví a kosmický výzkum".

[5] Vzhledem k úzkým vazbám mezi komunikačními družicemi a terestrickými technologiemi jsou odpovídající práce předkládány v souvislosti s odpovídajícími akcemi tematické prioritní oblasti "Technologie pro informační společnost".

[6] Pozemní dopravou se rozumí silniční, železniční a vodní doprava; vodní doprava zahrnuje námořní a vnitrozemskou plavbu.

[7] Globální pozorovací systémy (3: Globální systém pro pozorování klimatu (GCOS), Globální systém pro pozorování oceánů (GOOS), Globální systém pro pozorování země (GTOS)).

[8] CERN: Evropská organizace pro jaderný výzkum; ESA: Evropská vesmírná agentura; ESO: Evropská jižní observatoř; ENO: Evropská severní observatoř; EMBL: Evropská laboratoř pro molekulární biologii; ESRF: Evropské zařízení pro synchrotronové záření; ILL: Institut Laue-Langevin.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PŘEDBĚŽNÉ ROZDĚLENÍ ČÁSTKY

Typy činností | Částka (milióny eur) |

ZAMĚŘENÍ A INTEGRACE VÝZKUMU SPOLEČENSTVÍ | 12585 |

Prioritní tematické oblasti výzkumu | 11285 |

Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví | 2255 |

— Pokročilá genomika a její využití pro zdraví | 1100 |

— Boj se závažnými chorobami | 1155 |

Technologie informační společnosti | 3625 |

Nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály založené na znalostech a nové výrobní procesy a zařízení | 1300 |

Letectví a kosmický výzkum | 1075 |

Kvalita a nezávadnost potravin | 685 |

Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy | 2120 |

— Udržitelné energetické systémy | 810 |

— Udržitelné dopravní systémy | 610 |

— Globální změny a ekosystémy | 700 |

Občané a vládnutí ve znalostní společnosti | 225 |

Specifické činnosti zahrnující širší oblast výzkumu | 1300 |

Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb | 555 |

Horizontální výzkumné činnosti za účasti malých a středních podniků | 430 |

Specifická opatření na podporu mezinárodní spolupráce | 315 |

POSILOVÁNÍ ZÁKLADŮ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU | 320 |

Podpora koordinace činností | 270 |

Podpora soudržného rozvoje politik | 50 |

Celkem | 12905 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

NÁSTROJE K PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

Za účelem provádění specifického programu a v souladu s rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES o víceletém rámcovém programu 2002 — 2006 Evropského společenství v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrací jako příspěvku k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a nařízením (ES) č. 2321/2002 o pravidlech pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a šíření výsledků výzkumu využije Komise různých nástrojů.

Pokud jde o tematické prioritní oblasti, uznává se význam nových nástrojů (integrovaných projektů a sítí excelence) jako obecného prioritního prostředku k dosažení cílů kritického množství, zjednodušení řízení a evropské přidané hodnoty, kterou přinese výzkum Společenství ve vztahu k již uskutečněným opatřením na vnitrostátní úrovni, a integrace výzkumných kapacit.

Velikost projektů však není vylučovacím kritériem a je zajištěn přístup k novým nástrojům pro malé a střední podniky a jiné malé subjekty.

Nové nástroje budou využívány od zahájení šestého rámcového programu v každé tematické oblasti, a kde to bude považováno za vhodné, jako prioritní prostředek, přičemž budou i nadále používány specifické cílené výzkumné projekty a koordinační akce.

Komise vyhodnotí návrhy v souladu s kritérii hodnocení stanovenými ve výše uvedených právních nástrojích.

Příspěvek Společenství bude poskytován v souladu s výše uvedenými právními nástroji a v souladu s rámcem Společenství pro státní pomoc poskytovanou výzkumu.

V některých případech může projekt, který již obdržel maximální úroveň spolufinancování schválenou v rámcovém programu nebo celkový grant, obdržet dodatečný příspěvek ze strukturálních fondů podle nařízení Rady (ES) č. 1260/99 [1].

V případě účastí subjektů z přidružených kandidátských zemí je možno poskytnout za stejných podmínek dodatečný příspěvek z předvstupních finančních nástrojů. V případě účasti organizací ze zemí Středomoří nebo rozvojových zemí je možno zvážit příspěvek z programu MEDA a z finančních nástrojů rozvojové pomoci Společenství.

Při provádění programu může Komise využít technickou pomoc. V roce 2004 provedou nezávislí odborníci hodnocení účinnosti každého z těchto tří typů nástrojů při provádění šestého rámcového programu.

Akce podle článků 169 a 171 Smlouvy, které přispívají k vědeckým a technickým cílům stanoveným v příloze I, mohou být finančně podporovány specifickým programem v souladu s odpovídajícími rozhodnutími podle článku 172 Smlouvy.

A. NOVÉ NÁSTROJE

A.1. Sítě excelence

Sítě excelence jsou prováděny v sedmi prioritních tematických oblastech rámcového programu a v řádně odůvodněných případech ve výzkumných oblastech na podporu politik a předvídání vědeckých a technických potřeb.

Účelem sítí excelence je posílit a rozvíjet vědeckou a technickou špičkovou úroveň Společenství pomocí celoevropské integrace výzkumných kapacit, které v současné době existují nebo které vznikají na státní i regionální úrovni. Každá síť má také za cíl posunout poznání v určité oblasti shromážděním kritického množství odborných znalostí. Sítě budou povzbuzovat spolupráci mezi špičkovými kapacitami na vysokých školách, ve výzkumných střediscích, podnicích, včetně malých a středních podniků, a vědeckých a technických organizacích. Dotyčné činnosti budou obecně zaměřeny spíše na dlouhodobé, multidisciplinární cíle než na předem definované výsledky ve smyslu výrobků, procesů nebo služeb.

Síť excelence se provede společným programem činností, které zapojují některé nebo případně všechny výzkumné kapacity a činnosti účastníků v příslušné oblasti za účelem dosažení kritického množství odborných znalostí a evropské přidané hodnoty. Společný program činností by se mohl zaměřit na vytvoření samostatného virtuálního špičkového výzkumného střediska, což by mohlo vést k rozvoji prostředků potřebných k dosažení trvalé integrace výzkumných kapacit. Společný program činností bude nutně zahrnovat činnosti zaměřené na integraci i činnosti související se šířením poznatků špičkového výzkumu a výsledků mimo tuto síť.

Při sledování těchto cílů bude síť uskutečňovat:

- výzkumné činnosti integrované jejími účastníky,

- činnosti integrace, které budou zahrnovat zejména:

- přizpůsobení výzkumných činností účastníků s cílem posílit jejich doplňkovost,

- vývoj a využívání elektronických informačních a komunikačních prostředků a vývoj virtuálních a interaktivních pracovních metod,

- krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé výměny zaměstnanců, obsazení míst výzkumnými pracovníky ostatních členů sítě nebo jejich odborné vzdělávání,

- rozvoj a využívání společných výzkumných infrastruktur a úpravu stávajících zařízení za účelem společného využití,

- společná správa a využívání získaných poznatků a akce na podporu inovace,

- činnosti k šíření špičkových výkonů, které budou případně zahrnovat:

- odborné vzdělávání výzkumných pracovníků,

- oznamování týkající se dosažených výsledků sítě a šíření poznatků,

- služby na podporu technologické inovace v malých a středních podnicích, zaměřené zejména na převzetí nových technologií,

- rozbory vědeckých a společenských otázek spojených s výzkumem uskutečňovaným sítí.

Při provádění některých těchto činností (jako například odborného vzdělávání výzkumných pracovníků) bude síť usilovat o zajištění jejich propagace zveřejňováním výzev k podání přihlášek.

Velikost sítě se může lišit podle oblastí a témat. Jako vodítko platí, že počet účastníků by měl být alespoň šest. V průměru se může finanční příspěvek Společenství na síť excelence pohybovat v řádech miliónů eur ročně.

Návrhy na vytvoření sítě by měly zahrnovat tyto prvky:

- obecný náčrt společného programu činností a jeho obsah pro první období, rozepsaný na výzkumné činnosti, činnosti integrace a činnosti pro šíření špičkových výkonů,

- role účastníků, určení činností a zdrojů, které integrují,

- fungování sítě (koordinace a řízení činností),

- plán pro šíření poznatků a vyhlídek, pokud jde o využití výsledků.

V případě nutnosti se může partnerství vyvíjet v rámci limitů původního příspěvku Společenství nahrazením účastníků nebo zapojením nových účastníků. Ve většině případů k tomu dojde zveřejněním vyhlášení soutěže.

Program činností by se měl každý rok aktualizovat a měl by zahrnovat nové zaměření některých činností nebo zahájení nových činností, které nebyly původně plánovány a které mohou zapojovat nové účastníky. Komise může zveřejnit výzvy k podání návrhů s cílem přidělit dodatečné příspěvky na pokrytí například rozšíření činností integrace stávající sítě nebo na integraci nových účastníků.

Finanční příspěvek Společenství bude mít formu grantu na integraci, jehož částka je určena podle hodnoty kapacit a zdrojů, jejichž integraci navrhují všichni účastníci. Bude doplňovat zdroje, které uvolnili účastníci k provedení společného programu činností. Měl by být dostačující pro podnícení integrace, ale bez vytvoření finanční závislosti, která by mohla ohrozit trvalou existenci sítě.

A.2. Integrované projekty

Integrované projekty jsou prováděny v sedmi prioritních tematických oblastech rámcového programu a v řádně odůvodněných případech ve výzkumných oblastech na podporu politik a předvídání vědeckých a technických potřeb.

Integrované projekty mají dát zvýšený podnět pro konkurenceschopnost Společenství nebo se zaměřit na hlavní společenské potřeby mobilizací kritického množství zdrojů a schopností v oblasti výzkumu a technického rozvoje. Každému integrovanému projektu budou přiřazeny jasně definované vědecké a technické cíle a měl by směřovat k získání specifických výsledků použitelných například ve smyslu výrobků, procesů nebo služeb. V rámci těchto cílů mohou zahrnovat dlouhodobější nebo "rizikovější" výzkum.

Integrované projekty budou zahrnovat soudržnou skupinu jednotlivých akcí, které se mohou lišit velikostí a strukturou podle úkolů, které mají být provedeny, přičemž každá se zabývá různými aspekty výzkumu nezbytného k dosažení společných celkových cílů a tvoří soudržný celek, jehož složky jsou prováděny v úzké koordinaci.

Integrované projekty budou prováděny na základě celkových finančních plánů, které budou přednostně zahrnovat významnou mobilizaci veřejných a soukromých finančních prostředků, včetně finančních prostředků EIB a systémů spolupráce jako EUREKA.

Všechny činnosti prováděné v souvislosti s integrovaným projektem budou definovány v obecném rámci "prováděcího plánu", který bude zahrnovat tyto činnosti:

- výzkum a případně technický rozvoj nebo demonstrace,

- správu, šíření a předávání poznatků s cílem podpořit inovace,

- analýzu a hodnocení dotyčných technologií a faktorů souvisejících s jejich využitím.

Při sledování těchto cílů může zahrnovat také tyto činnosti:

- odborné vzdělávání výzkumných pracovníků, studentů, inženýrů a vedoucích pracovníků v průmyslu, zejména z malých a středních podniků,

- podporu přijímání nových technologií, zejména malými a středními podniky,

- informace a oznamování a dialog s veřejností ohledně vědeckých a společenských aspektů výzkumu prováděného v rámci projektu.

Kombinované činnosti integrovaného projektu mohou představovat objem finančních prostředků v řádech miliónů eur až desítek miliónů eur. Velikost projektu však není vylučovacím kritériem a je zajištěn přístup k novým nástrojům pro malé a střední podniky a jiné malé subjekty.

Návrhy integrovaných projektů by měly zahrnovat tyto prvky:

- vědecké a technické cíle projektu,

- hlavní směry a časový rozvrh prováděcího plánu, s rozčleněním různých komponentů,

- jednotlivé prováděcí fáze a očekávané výsledky v každé této fázi,

- role účastníků v konsorciu a příslušná kvalifikace každého účastníka,

- organizace a řízení projektu,

- plán pro šíření poznatků a využití výsledků,

- odhad celkového rozpočtu a rozpočet na jednotlivé činnosti včetně finančního plánu, který stanoví různé příspěvky a jejich původ.

V případě nutnosti se může partnerství vyvíjet v rámci limitů původního příspěvku Společenství nahrazením účastníků nebo zapojením nových účastníků. Ve většině případů k tomu dojde zveřejněním vyhlášení soutěže.

Prováděcí plán se bude každý rok aktualizovat. Tato aktualizace může zahrnovat nové zaměření některých činností nebo zahájení nových činností. V tomto případě, a je-li zapotřebí dodatečný příspěvek Společenství, určí Komise tyto činnosti a účastníky, kteří je uskuteční, prostřednictvím výzvy k podání návrhu.

Příspěvek Společenství bude mít formu grantu k rozpočtu, který se vypočte jako procento rozpočtových prostředků poskytnutých účastníky na provedení projektu, upravené podle druhu činnosti.

B. OSTATNÍ NÁSTROJE

B.1. Specifické cílené výzkumné projekty

Specifické cílené výzkumné projekty se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti. Budou jasně zaměřené a budou mít jednu z níže uvedených forem, nebo jejich kombinaci:

a) projekty v oblasti výzkumu a technického rozvoje, jejichž cílem je získat nové poznatky buď k značnému zlepšení, nebo vývoji nových výrobků, procesů nebo služeb, nebo ke splnění jiných potřeb společnosti a politik Společenství;

b) demonstrační projekty, jejichž cílem je prokázat životaschopnost nových technologií, které nabízejí potenciální hospodářský prospěch, které však nemohou být obchodně využity přímo.

B.2. Projekty kolektivního výzkumu pro malé a střední podniky

Tyto projekty budou uskutečňovány ve všech oblastech vědy a techniky výzkumnými subjekty ve prospěch průmyslových sdružení nebo seskupení v oblastech a tématech, které jsou předmětem zájmu velkého počtu malých a středních podniků, které čelí společným problémům.

B.3. Kooperativní výzkumné projekty pro malé a střední podniky

Tyto projekty budou prováděny ve všech oblastech vědy a techniky pro řadu malých a středních podniků k tématům společného zájmu.

B.4. Koordinační akce

Koordinační akce jsou určeny na propagaci a podporu koordinovaných iniciativ řady účastníků v oblasti výzkumu a inovací s cílem zlepšit integraci. Budou zahrnovat činnosti jako organizování konferencí, zasedání, provádění studií, výměny zaměstnanců, výměnu a šíření osvědčených postupů a vytváření informačních systémů a skupin odborníků a mohou případně zahrnovat podporu při definování, organizování a řízení společných iniciativ.

B.5. Specifické podpůrné akce

Specifické podpůrné akce budou doplňovat provádění rámcového programu a lze je využít pro pomoc při přípravě budoucích činností Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje, včetně sledování a hodnocení. Budou zahrnovat zejména konference, semináře, studie a analýzy, udělování vědeckých cen a pořádání soutěží na vysoké úrovni ve vědecké oblasti, pracovní skupiny a skupiny odborníků, operativní podporu a činnosti v oblasti šíření, informací a komunikace nebo případně kombinaci těchto činností.

Specifické podpůrné akce budou prováděny také ke stimulování, podněcování a usnadnění zapojení malých a středních podniků, malých výzkumných týmů, nově vzniklých výzkumných středisek a výzkumných středisek v odlehlých oblastech a organizací z kandidátských zemích do činností v prioritních tematických oblastech, zejména prostřednictvím sítí excelence a integrovaných projektů. Provedení těchto činností bude záviset na specifických informačních a pomocných strukturách, včetně sítě vnitrostátních kontaktních míst založených členskými státy a přidruženými zeměmi na místní, regionální a státní úrovni, a bude zaměřeno na zajištění hladkého přechodu od pátého k šestému rámcovému programu.

[1] Úř. věst. L 161, 26. 6. 1999.

--------------------------------------------------

Top