EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 31998R0448

Nařízení Rady (ES) č. 448/98 ze dne 16. února 1998, kterým se doplňuje a mění nařízení (ES) č. 2223/96, pokud jde o rozvržení nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM) v rámci Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA)

OJ L 58, 27.2.1998, p. 1–14 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Estonian: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Latvian: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Lithuanian: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Hungarian Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Maltese: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Polish: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Slovak: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Slovene: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 110
Special edition in Bulgarian: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 111
Special edition in Romanian: Chapter 10 Volume 001 P. 97 - 111
Special edition in Croatian: Chapter 10 Volume 001 P. 24 - 37

In force: This act has been changed. Current consolidated version: 20/11/2003

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1998/448/oj

31998R0448



Úřední věstník L 058 , 27/02/1998 S. 0001 - 0014


Nařízení Rady (ES) č. 448/98

ze dne 16. února 1998,

kterým se doplňuje a mění nařízení (ES) č. 2223/96, pokud jde o rozvržení nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM) v rámci Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 213 této smlouvy,

s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Evropského měnového institutu [3],

vzhledem k tomu, že nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. července 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství [4] obsahuje referenční rámec společných norem, definic, klasifikací a účetních pravidel pro sestavování účtů členských států splňujících statistické požadavky Evropského společenství tak, aby bylo možné získat výsledky porovnatelné mezi členskými státy;

vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2223/96 stanoví, že nejpozději 31. prosince 1997 bude přijato rozhodnutí o zavedení systému rozvržení nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM);

vzhledem k tomu, že vyřešení problému rozvržení FISIM by mělo vést k podstatnému zdokonalení metodiky ESA a k přesnějšímu porovnání úrovně hrubého domácího produktu (HDP) uvnitř Evropské unie;

vzhledem k tomu, že cílem tohoto nařízení je stanovení zásady pro rozvržení FISIM a stanovení pravidel pro toto rozvržení;

vzhledem k tomu, že účinnost rozvržení FISIM a pravidel stanovených pro toto rozvržení je nutné vyhodnotit prostřednictvím výpočtů, které mají být prováděny členskými státy podle zkušební metody uvedené v příloze III tohoto nařízení během dostatečně dlouhého zkušebního období, aby bylo možné posoudit, zda toto rozvržení podává spolehlivější výsledky pro účely správného měření dané ekonomické činnosti, než je tomu v současnosti, kdy se rozvržení nepoužívá;

vzhledem k tomu, že je vhodné, aby Komise na základě výpočtů prováděných během zkušebního období předložila hodnotící zprávy o kvalitě údajů, zejména o jejich dostupnosti, jakož i zprávy o kvalitativní a kvantitativní analýze stability časového faktoru a citlivosti výsledků s ohledem na rozdílné zkušební metody;

vzhledem k tomu, že v případě pozitivního ohodnocení spolehlivosti získaných výsledků je vhodné, aby Komise rozhodla o nejvhodnější metodě rozvržení FISIM;

vzhledem k tomu, že pokud se zkušebními metodami nedocílí spolehlivějších výsledků pro přesné měření ekonomických činností, než je tomu nyní, kdy se rozvržení nepoužívá, bude vhodné, aby Komise předložila Radě odpovídající návrh pro změnu nařízení (ES) č. 2223/96;

vzhledem k tomu, že je vhodné, aby Rada přijala jednomyslně na návrh Komise rozhodnutí o rozvržení FISIM pro výpočet HNP používaného pro účely rozpočtu a vlastních zdrojů Společenství;

vzhledem k tomu, že je vhodné neprovádět rozvržení FISIM pro účely jiných politik Společenství, dokud Komise nerozhodne o metodě pro rozvržení FISIM, usoudí-li se, že dosažené výsledky jsou spolehlivější;

vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity může být cílů tohoto nařízení dosaženo lépe na úrovni Společenství než na úrovni členských států, protože pouze Komise může koordinovat nezbytnou harmonizaci statistických metod pro výpočet a rozvržení FISIM na úrovni Společenství; že by členské státy měly provádět samotný výpočet a rozvržení a organizovat infrastrukturu nezbytnou pro kontrolu používání metod; že je proto nutné nařídit, aby příslušné vnitrostátní orgány měly přístup ke všem údajům dostupných na úrovni členských států;

vzhledem k tomu, že Výbor pro statistické programy Evropských společenství, zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom [5], a Výbor pro měnovou a finanční statistiku a pro statistiku platební bilance, zřízený rozhodnutím 91/115/EHS [6], byly konzultovány podle článku 3 uvedených rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel

1. Účelem tohoto nařízení je prostřednictvím spolehlivé metody zavést zásadu pro rozvržení nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM), popsanou v příloze I k příloze A nařízení (ES) č. 2223/96.

2. Přílohy I a II k příloze A nařízení (ES) 2223/96 se mění v souladu s přílohami I a II tohoto nařízení.

Článek 2

Metody

1. Členské státy provedou během zkušebního období uvedeného v článku 4 výpočty podle metod popsaných v příloze III tohoto nařízení.

2. Na základě vyhodnocení výsledků těchto výpočtů bude postupem podle článku 5 přijato rozhodnutí o metodě, která se použije pro rozvržení FISIM.

Článek 3

Prostředky

1. Členské státy zajistí, aby jejich orgány pověřené prováděním výpočtů uvedených v čl. 2 odst. 1 měly k dispozici potřebné údaje nebo vhodné odhady pro provádění těchto výpočtů.

2. Vnitrostátní orgány jsou pověřeny sběrem dodatečných údajů, které považují za nezbytné pro provádění výpočtů.

Článek 4

Předkládání výsledků výpočtů během zkušební doby

Členské státy předloží Komisi výsledky výpočtů uvedených v čl. 2 odst. 1 podle tohoto časového rozvrhu:

výsledky za kalendářní roky 1995, 1996, 1997 a 1998 se předloží nejpozději 1. listopadu 1999;

výsledky za kalendářní rok 1999 a opravené výsledky za kalendářní roky 1995, 1996, 1997 a 1998 se předloží nejpozději 1. listopadu 2000;

výsledky za kalendářní rok 2000 a opravené výsledky za kalendářní roky 1995, 1996, 1997 a 1998 se předloží nejpozději 1. listopadu 2001;

první odhady za kalendářní rok 2001 a opravené výsledky za kalendářní roky 1995, 1996, 1997 a 1998 se předloží nejpozději 30. dubnu 2002.

Článek 5

Vyhodnocení výsledků

1. Na základě výsledků uvedených v článku 4 a po konzultaci Výboru pro statistické programy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2000 mezitímní zprávu a do 1. července 2002 závěrečnou zprávu, obsahující kvalitativní a kvantitativní analýzu dopadu zkušebních metod na rozvržení a výpočet FISIM popsaných v příloze III.

2. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení, včetně opatření pro objasnění a zdokonalení zkušebních metod popsaných v příloze III, přijme Komise postupem podle článku 7.

3. Pokud závěrečná hodnotící zpráva o spolehlivosti výsledků dosažených během zkušebního období vyzní příznivě, stanoví Komise postupem podle článku 7 a po konzultaci s Výborem pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance do 31. prosince 2002 metodu rozvržení FISIM.

4. Pokud Komise v závěrečné hodnotící zprávě uvedené v odstavci 1 shledá, že žádná ze zkušebních metod rozvržení FISIM není spolehlivější pro správné měření ekonomické činnosti než současný stav, kdy rozvržení není prováděno, předloží Radě podle potřeby odpovídající návrh na změnu nařízení (ES) č. 2223/96.

Článek 6

Předání Komisi

Členské státy předají od 1. ledna 2003 Komisi výsledky výpočtů provedených podle tohoto nařízení jako součást tabulek uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 2223/96.

Článek 7

Postup

1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy (dále jen "výbor").

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci.

Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

3. a) Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

b) Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese do tří měsíců, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 8

Odchylky

Odchylně od tohoto nařízení:

1. přijme Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodnutí o rozvržení FISIM pro výpočet HNP pro účely souhrnného rozpočtu a vlastních zdrojů Společenství;

2. rozvržení FISIM pro účely jiných politik Společenství se neprovádí, dokud Komise nestanoví metodu, která se použije pro rozvržení FISIM, v souladu s čl. 5 odst. 3.

Článek 9

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. února 1998.

Za Radu

předseda

G. Brown

[1] Úř. věst. C 124, 21.4.1997, s. 28.

[2] Úř. věst. C 339, 10.11.1997.

[3] Stanovisko ze dne 16. října 1997 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

[5] Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

[6] Úř. věst. L 59, 6.3.1991, s. 19. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 96/174/ES (Úř. věst. L 51, 1.3.1996, s. 48).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

ZMĚNY PŘÍLOHY A A PŘÍLOHY I K UVEDENÉ PŘÍLOZE NAŘÍZENÍ (ES) č. 2223/96

Kapitola 1

1.13 bod 5 písm. d) | Za slovy"ESA rovněž obsahuje mnoho zavedených pojetí, například:"se zrušují slova:"zachycení užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb jako mezispotřeby fiktivního sektoru nebo fiktivního odvětví." | Nahrazuje se slovy:"rozvržení užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM) do uživatelských sektorů/odvětví." |

1.25 druhý pododstavec | | Za seznam položek uvedený slovy:"Mezi hlavní rozdíly v metodice patří:"se doplňuje nové písmeno, které zní: "i)užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM) je nyní rozvrženo do uživatelských sektorů/odvětví namísto fiktivního sektoru (odvětví). V důsledku toho již užití FISIM není obvykle zaznamenáváno jen jako mezi-spotřeba, ale může být také v konečné spotřebě a vývozu. Z toho vyplývá, že se také může vyskytnout dovoz FISIM." |

Kapitola 3

3.63 | Zrušuje se celý text od začátku až po slova"… se oceňuje na základě účtovaných poplatků a provizí"na konci čtvrtého pododstavce. | Nahrazuje se tímto:"J.Finanční zprostředkovatelské služby (tyto zahrnují pojišťovací služby a služby penzijních fondů).Finanční zprostředkovatelské služby (kromě pojišťovacích služeb a služeb penzijních fondů) obsahují:a)finanční zprostředkovatelské služby přímo účtované finančními zprostředkovateli jejich zákazníkům a měřené jako úhrn účtovaných poplatků a provizí.Finanční zprostředkovatelé mohou přímo účtovat služby, které poskytují. Produkce takových služeb je oceněna na základě účtovaných poplatků a provizí;b)nepřímo účtované a nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM).Finanční zprostředkovatelé poskytují služby, za něž neúčtují přímé poplatky a provize. Platí nižší úrokové sazby, než by jinak platili těm, kteří jim půjčují peníze, a účtují vyšší sazby úroků těm, kteří si od nich půjčují.V důsledku toho je produkce FISIM vytvářena řízením úvěrů a vkladů finančními zprostředkovateli, kteří kontrolují jejich úrokové sazby; naproti tomu neexistuje zprostředkovatelská služba pro cenné papíry s výjimkou akcií.Produkce subsektoru S.122 (ostatní finanční instituce) a S.123 (ostatní finanční zprostředkovatelé s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů) bez investičních fondů je oceňována na základě rozdílu mezi skutečnými sazbami nákladových a výnosových úroků a "referenční" úrokovou sazbou. Za subjekty, kterým zprostředkovatelé půjčují peníze, jak rezidentům, tak i nerezidentům, je produkce měřena jako rozdíl mezi skutečným úrokem účtovaným z půjček a částkou, která by byla placena při použití referenční úrokové sazby. Za subjekty, od kterých si zprostředkovatelé půjčují peníze, jak od rezidentů, tak i nerezidentů, se měří jako rozdíl mezi úrokem, který by obdrželi, kdyby byla použita referenční úroková sazba, a platnou úrokovou sazbou, kterou by skutečně získali;c)finační zprostředkovatelské služby poskytované centrální bankou.Centrální banka nesmí být zahrnuta do výpočtu FISIM: její produkce je měřena jako úhrn nákladů." |

3.70 písm. j) | Zrušují se slova:"pouze za ekonomiku jako celek: veškeré nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM) poskytované rezidentskými subjekty." | Nahrazují se tímto:"užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM) poskytovaných rezidentskými subjekty." |

3.70 | | Doplňuje se nové písmeno, které zní:"k)podle konvence se výstup centrální banky úplně zařadí to mezispotřeby ostatních finančních zprostředkovatelů (subsektory S.122-S.123)." |

3.76 písm. e) | | Za slova"přímo účtované finanční služby"se vkládají slova:"a část nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb využitých domácnostmi za účelem konečné spotřeby;" |

3.142 písm. h) | | Za slova:"finanční služby v rozsahu odpovídajícím přímým provizím a poplatkům"se vkládají slova:"a část nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb užitých nerezidenty;" |

Kapitola 4

4.51 druhý pododstavec | Zrušují se slova:"Jelikož se hodnota služeb poskytovaných finančními zprostředkovateli nerozděluje mezi jednotlivé zákazníky, skutečné platby nebo příjmy úroků pro finanční zprostředkovatele nebo od finančních zprostředkovatelů se neupravují tak, aby se vyloučily marže, které představují nepřímé poplatky účtované finančními zprostředkovateli. V účtu rozdělení prvotních důchodů finančních zprostředkovatelů a fiktivního odvětví, do kterého se celková produkce finančních zprostředkovatelů podle konvence zahrnuje jako mezispotřeba, je třeba zavést opravnou položku." | Nahrazují se tímto:"Jelikož se hodnota služeb poskytovaných finančními zprostředkovateli rozděluje mezi jednotlivé zákazníky, skutečné platby nebo příjmy úroků pro finanční zprostředkovatele nebo od finančních zprostředkovatelů se upravují tak, aby se vyloučily marže, které představují nepřímé poplatky účtované finančními zprostředkovateli. Částky úroků placené dlužníky finančním zprostředkovatelům musí být sníženy o odhadnuté hodnoty splatných poplatků, zatímco částky úroků přijatých vkladateli musí být obdobně zvýšeny. Hodnoty poplatků se považují za služby poskytované finančními zprostředkovateli jejich zákazníkům a ne za platby úroků." |

Kapitola 8

8.09 | | POZNÁMKAK uváděným číslům se doplňuje toto: Tabulky A.I.1 a A.I.2 za účelem demonstrace dopadu rozvržení FISIM na čísla uvedená v kapitole 8 "Posloupnost účtů a vyrovnávací položky" (číselné příklady). |

8.14 | Zrušují se slova:"Vzhledem k tomu, že nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM) nejsou rozvrženy do uživatelských sektorů, považuje se celá hodnota produkce těchto služeb za mezispotřebu fiktivního sektoru, který má nulovou produkci a zápornou přidanou hodnotu rovnou mezispotřebě, ale s opačným znaménkem. Úhrn přidané hodnoty za všechny sektory a odvětví dohromady se takto snižuje o tuto částku. Pro zjednodušenou prezentaci účtů je možné nevkládat dodatečný sloupec pro fiktivní sektor, nýbrž vzít místo toho v úvahu příslušný údaj ve sloupci národní hospodářství celkem." | Nahrazují se tímto:"Vzhledem k tomu, že nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM) jsou rozvrženy do uživatelských sektorů, určité části úrokových plateb se přetřídí na platby za služby. Toto přetřídění ovlivňuje hodnoty produkce a mezispotřeby (jakož i hodnotu dovozu, vývozu a konečné spotřeby)." |

8.24 | Zrušují se slova:"Vzhledem k tomu, že nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM) nejsou rozvrženy do uživatelských sektorů, odpovídají položky určené pro úroky skutečně placeným nebo přijatým úrokům. Úpravy se provádí ve zdrojích sloupce finančních institucí (se záporným znaménkem) a ve sloupci fiktivního sektoru (s kladným znaménkem). Pro zjednodušenou prezentaci účtů je možné nevkládat dodatečný sloupec pro fiktivní sektor a příslušný údaj místo toho zachytit ve sloupci národní hospodářství celkem." | Nahrazují se tímto:"Vzhledem k tomu, že nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM) jsou rozvrženy do uživatelských sektorů, odpovídá položka "úroky" v účtu rozdělení prvotních důchodů nákladovým a výnosovým úrokům po odečtení FISIM dlužníky od skutečných závazků a po jejich přidání věřiteli ke skutečným pohledávkám." |

Kapitola 9

9.25 písm. a) | Zrušují se slova:"mezispotřeba podle odvětví zahrnuje užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb, které jsou zachyceny v samostatném fiktivním odvětví (viz odst. 9.33);" | |

9.25 písm. b) | Zrušují se slova:"minus užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (je zachyceno ve fiktivním odvětví, viz odst. 9.33)." | |

9.33 | Zrušují se slova:"V tabulkách dodávek a užití je použita odvětvová klasifikace NACE rev. 1 rozšířená o fiktivní odvětví pro užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb. V tabulkách dodávek nejsou v tomto odvětví zachyceny žádné transakce. V tabulce užití je celkové užití nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb zachyceno jako mezispotřeba tohoto fiktivního odvětví. Protože v tomto fiktivním odvětví nejsou žádné další transakce, je jeho čistý provozní přebytek záporný a rovná se částce uvedené jako mezispotřeba; všechny ostatní složky jeho přidané hodnoty jsou nulové. Z toho vyplývá, že se v tomto fiktivním odvětví hrubá přidaná hodnota rovná jeho (zápornému) čistému provoznímu přebytku." | |

Tabulka A.I.1 - Účinek rozvržení do institucionálních sektorů, včetně změn za netržní výrobce

Užití | Transakce a vyrovnávací položky | Zdroje | |

Účty | Celkem | Účet výrobků a služeb (zdroje) | S.2 zbytku světa | S.1 Národní hospodářství celkem | S.15 NISD | S.14 Domácnosti | S.13 Vládní instituce | S.12 Finanční instituce | S.11 Nefinanční podniky | S.11 Nefinanční podniky | S.12 Finanční instituce | S.13 Vládní instituce | S.14 Domácnosti | S.15 NISD | S.1 Národní hospodářství celkem | S.2 Účet zbytku světa | Účet výrobků a služeb (užití) | Celkem | Účty | |

I.Účet výroby/externí účet | 2 | 2 | | | | | | | | P.72 | Dovoz služeb | | | | | | | 2 | | 2 | I.Účet výroby/externí účet |

4 | | 4 | | | | | | | P.62 | Vývoz služeb | | | | | | | | 4 | 4 |

| | | | | | | | | P.1 | Produkce | | 48 | 6 | | 3 | 57 | | | 57 |

27 | | | 27 | 3 | 0 | 6 | 0 | 18 | P.2 | Mezispotřeba | | | | | | | | | |

30 | | − 2 | 30 | | | | 48 | − 18 | B.1 | Přidaná hodnota/saldo dovozu a vývozu | − 18 | 48 | | | | 30 | | | 30 |

II.1.1Účet tvorby důchodů | 30 | | | 30 | | | | 48 | − 18 | B.2 | Provozní přebytek | − 18 | 48 | | | | 30 | | | 30 | II.1.1.Účet tvorby důchodů |

II.1.2.Účet rozdělení prvotních důchodů | 230 | | 13 | 217 | 6 | 14 | 35 | 106 | 56 | D.41 | Úroky | 33 | 106 | 14 | 49 | 7 | 209 | 21 | | 230 | II.1.2.Účet rozdělení prvotních důchodů |

22 | | | 22 | 1 | 35 | − 21 | 48 | − 41 | B.5 | Saldo prvotních důchodů | − 41 | 48 | − 21 | 35 | 1 | 22 | | | 22 |

II.2.Účet druhotného rozdělení důchodů | 22 | | | 22 | 1 | 35 | − 21 | 48 | − 41 | B.6 | Disponibilní důchod | − 41 | 48 | − 21 | 35 | 1 | 22 | | | 22 | II.2.Účet druhotného rozdělení důchodů |

II.4.Účet užití důchodů | 28 | | | 28 | 3 | 19 | 6 | | | P.3 | Výdaje na konečnou spotřebu | | | | | | | | | | II.4.Účet užití důchodů |

| | 6 | − 6 | − 2 | 16 | − 27 | 48 | − 41 | B.8n | Čisté úspory/externí saldo | | | | | | | | | |

A.I.2 - Účinek umístění FISIM pouze do fiktivního sektoru

Užití | Transakce a vyrovnávací položky | Zdroje | |

Účty | Celkem | Účet výrobků a služeb (zdroje) | S.2 Účet nerezidentů | S.1 Národní hospodářství celkem | S.15 NISD | S.14 Domácnosti | S.13 Vládní instituce | S.12 Finanční instituce | S.11 Nefinanční podniky | Fiktivní sektor | Fiktivní sektor | S.11 Nefinanční podniky | S.12 Finanční instituce | S.13 Vládní instituce | S.14 Domácnosti | S.15 NISD | S.1 Národní hospodářství celkem | S.2 Účet nerezidentů | Účet výrobků a služeb (užití) | Celkem | Úèty | |

I.Účet výroby | | | | | | | | | | | P.1 | Produkce | | | 48 | | | | 48 | | | 48 | I.Účet výroby |

48 | | | 48 | | | | | | 48 | P.2 | Mezispotřeba | | | | | | | | | 48 | 48 |

| | | | | | | 48 | | − 48 | B.1 | Přidaná hodnota/saldo dovozu a vývozu | − 48 | | 48 | | | | | | | |

II.1.1.Účet tvorby důchodů | | | | | | | | 48 | | − 48 | B.2 | Provozní přebytek | − 48 | | 48 | | | | | | | | II.1.1.Účet tvorby důchodů |

II.1.2.Účet rozdělení prvotních důchodů | 222 | | 16 | 206 | 7 | 17 | 39 | 77 | 66 | | D.41 | Úroky | | 25 | 125 | 12 | 33 | 5 | 200 | 22 | | 222 | II.1.2.Účet rozdělení prvotních důchodů |

| | | | | | | | | | P.119 | Úprava o FISIM | 48 | | − 48 | | | | | | | |

| | | − 6 | − 2 | 16 | − 27 | 48 | − 41 | | B.5 | Saldo prvotních důchodů | | − 41 | 48 | − 27 | 16 | − 2 | − 6 | | | |

II.2.Účet druhotného rozdělení důchodů | | | | − 6 | − 2 | 16 | − 27 | 48 | − 41 | | B.6 | Disponibilní důchod | | − 41 | 48 | − 27 | 16 | − 2 | − 6 | | | | II.2.Účet druhotného rozdělení důchodů |

II.4.Účet užití důchodů | | | 6 | − 6 | − 2 | 16 | − 27 | 48 | − 41 | | B.8n | Čisté úspory/externí saldo | | | | | | | | | | | II.4.Účet užití důchodů |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

ZMĚNA PŘÍLOHY II K PŘÍLOZE A NAŘÍZENÍ (ES) č. 2223/96

V bodě 11 prvním pododstavci třetí větě se zrušují slova:""pohledávky z titulu důchodu z vlastnictví získané minus nákladové úroky, s vyloučením pohledávek z titulu důchodu z vlastnictví z investování vlastních fondů"".

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

VÝPOČET FISIM

1. VÝPOČET PRODUKCE FISIM PODLE SEKTORŮ S.122 A S.123

a) Potřebné statistické údaje

Pro každý ze subsektorů S.122 a S.123 [1] je třeba použít tabulku průměrných stavů úvěrů, vkladů (rozdělených podle uživatelských sektorů) a cenných papírů s výjimkou akcií vydaných finančními institucemi v účetním období (průměr za čtyři čtvrtletí) a narostlých úroků, po znovurozdělení subvencí na úrokové sazby na skutečné příjemce podle definice ESA 1995.

b) Výběr referenční úrokové sazby

Úvěry poskytnuté rezidentským jednotkám a vklady jimi učiněné zahrnuté do rozvahy finančních zprostředkovatelů v sektorech S.122 a S.123 je třeba rozčlenit, aby se rozlišily úvěry a vklady:

- mezibankovní (tj. v rámci institucionálních jednotek zahrnutých v sektorech S.122 a S.123);

- uživatelských institucionálních sektorů (S.11 - S.124 - S.125 - S.13 - S.14 - S.15) (s výjimkou centrálních bank).

Úvěry a vklady zbytku světa (S.2) by se také měly dále členit na úvěry a vklady u nerezidentských finančních zprostředkovatelů a na úvěry a vklady u ostatních nerezidentů.

Během pětiletého zkušebního období se po členských státech vyžaduje, aby porovnaly výsledky rozvržení FISIM použitím interní referenční úrokové sazby vypočtené podle dále uvedených čtyř metod:

Metoda 1

Pro stanovení produkce FISIM rezidentských finančních zprostředkovatelů podle institucionálních sektorů se vypočte "interní" referenční úroková sazba jako poměr úroků přijatých z úvěrů mezi sektory S.122 a S.123 k účetnímu stavu úvěrů mezi S.122 a S.123.

úroky přijaté z úvěrů mezi sektory S.122 a S.123

účetní stav úvěrů mezi S.122 a S.123

Metoda 2

Pro stanovení produkce FISIM rezidentských finančních zprostředkovatelů podle institucionálních sektorů se vypočítá "interní" referenční úroková sazba jako vážený průměr sazeb uplatněných jak u mezibankovních úvěrů, tak u cenných papírů s výjimkou akcií vydaných finančními zprostředkovateli. Váhami se rozumí úrovně stavu jednotlivých druhů úvěrů mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli zahrnutými v sektorech S.122 a S.123 a cennými papíry s výjimkou akcií vydaných rezidentskými finančními zprostředkovateli zahrnutými v S.122 a S.123.

úrok obdržený z úvěrů mezi sektory S.122 a S.123 + úrok z cenných papírů s výjimkou akcií vydaných S.122 a S.123

účetní stav úvěrů mezi S.122 a S.123 + cenné papíry s výjimkou akcií vydaných S.122 a S.123

Neumožňují-li institucionální charakteristiky vnitrostátního bankovního systému výpočet této úrokové sazby (např. protože banky nevydávají jiné cenné papíry než podílnická práva), je potom třeba využít alternativní referenční úrokovou sazbu. Tuto sazbu je možné vypočítat prostřednictvím účetních stavů a toku úroků z aktiv (s výjimkou úvěrů/pasiv (s výjimkou vkladů), jejichž průměrná doba splatnosti se nejvíce blíží době splatnosti závazků v rozvaze finančních zprostředkovatelů zahrnutých v sektorech S.122 a S.123.

Metoda 3

Pro stanovení produkce FISIM rezidentských finančních zprostředkovatelů podle institucionálních sektorů je nutno použít dvě referenční úrokové sazby, a to jednu pro krátkodobé transakce (vypočtené podle metody 1) a jednu pro dlouhodobé transakce (použitím zveřejněných úrokových sazeb pro cenné papíry s výjimkou podílnických práv, jejichž splatnost odpovídá splatnosti závazků v rozvaze s delší splatností).

Metoda 4

Pro stanovení produkce FISIM rezidentských finančních zprostředkovatelů podle institucionálních sektorů se vypočítává "interní" referenční úroková sazba podle tří dále uvedených variant:

a) jako průměr úrokových sazeb u úvěrů a vkladů, které se používají pro rezidentské institucionální sektory (S.124 - S.125 - S.11 - S.13 - S.14 - S.15) (s výjimkou centrálních bank);

b) jako průměr průměrných úrokových sazeb u úvěrů a vkladů rezidentských uživatelských institucionálních sektorů (S.124 - S.125 - S.11 - S.13 - S.14 - S.15) (s výjimkou centrálních bank) a nepřímých úrokových sazeb vypočtených podle metody 1;

c) jako průměr průměrných úrokových sazeb u úvěrů a vkladů rezidentských uživatelských institucionálních sektorů (S.124 - S.125 - S.11 - S.13 - S.14 - S.15) (s výjimkou centrálních bank) a nepřímých úrokových sazeb vypočtených podle metody 2.

Pro stanovení dovozů a vývozů FISIM se jako referenční úroková sazba použije průměrná mezibankovní sazba vážená úrovněmi položky "úvěry mezi S.122 a S.123 na jedné straně a mezi nerezidentskými finančními zprostředkovateli na straně druhé" a položky "vklady mezi S.122 a S.123 na jedné straně a mezi nerezidentskými finančními zprostředkovateli na straně druhé," které jsou uvedeny v rozvaze finančních zprostředkovatelů.

Tato vypočtená sazba je "externí" referenční úroková sazba, která se používá pro výpočet dovozů a vývozů FISIM.

Ve zkušebním období se při provádění výpočtu musí přihlížet k interním a externím referenčním úrokovým sazbám jak na základě rezidence finančního zprostředkovatele účastnícího se transakce, tak na základě měn, ve kterých jsou transakce vyčísleny.

Členské státy jsou povinny předat Eurostatu veškeré statistické informace použité v uplatněné metodice.

c) Podrobné rozvržení FISIM podle institucionálních sektorů

Pro každý institucionální sektor je třeba vypracovávat dále uvedenou tabulku úvěrů poskytnutých rezidentskými finančními zprostředkovateli a vkladů u nich učiněných:

| účetní stavy | výnosové úroky | | účetní stavy | nákladové úroky |

úvěry poskytnuté rezidentskými finančními zprostředkovateli | S 122 S 123 | | | vklady učiněné u rezidentských finančních zprostředkovatelů | S 122 S 123 |

Celkovým objemem FISIM podle institucionálních sektorů se rozumí suma FISIM spojených s poskytováním úvěrů institucionálnímu sektoru a FISIM spojených s vklady institucionálního sektoru.

Objem FISIM spojených s úvěry poskytnutými institucionálnímu sektoru = výnosové úroky spojené s úvěry - (účetní stavy úvěrů × "interní" referenční úroková sazba)

Objem FISIM spojených s vklady učiněnými institucionálním sektorem = (účetní stavy vkladů × "interní" referenční sazba) - nákladové úroky spojené s vklady

Část produkce je vyvezena; na základě rozvahy finančních zprostředkovatelů (S.122 a S.123) se sledují dále uvedené údaje:

| účetní stavy | výnosové úroky | | účetní stavy | nákladové úroky |

úvěry poskytnuté nerezidentům | | | vklady učiněné nerezidenty | | |

Objem vyvezených FISIM se vypočítá pomocí "externí" mezibankovní referenční úrokové sazby takto:

Objem FISIM spojených s úvěry poskytnutými nerezidentům (včetně finančních zprostředkovatelů) = výnosové úroky spojené s úvěry — (účetní stavy úvěrů × "externí" referenční úroková sazba)

Objem FISIM spojených s vklady učiněnými nerezidenty = (účetní stavy vkladů × "externí" referenční úroková sazba) — nákladové úroky spojené s vklady

d) Rozvržení FISIM na mezispotřebu a na konečnou spotřebu přiřazenou domácnostem

Služby spojené s domácnostmi je třeba členit na:

- mezispotřebu domácností jakožto majitelů bytů,

- mezispotřebu domácností jakožto majitelů společností nezapsaných v obchodním rejstříku,

- konečnou spotřebu domácností.

To má za následek členění úvěrů poskytnutých domácnostem (účetního stavu a úroků) na tyto kategorie:

- úvěry poskytnuté na výstavbu a pořízení bytů,

- úvěry poskytnuté domácnostem jakožto majitelům společností nezapsaných v obchodním rejstříku,

- ostatní úvěry poskytnuté domácnostem.

Úvěry poskytnuté domácnostem jakožto majitelům společností nezapsaných v obchodním rejstříku a úvěrů na výstavbu a pořízení bytů se všeobecně uvádějí zvlášť s různým členěním úvěrování ve finančních a měnových statistikách. Ostatní úvěry poskytnuté domácnostem je možné stanovit odečtením. FISIM spojené s poskytováním úvěrů domácnostem by měly být zařazeny do tří položek (úvěry poskytnuté na výstavbu a pořízení bytu, úvěry poskytnuté domácnostem jakožto majitelům společností nezapsaných v obchodním rejstříku a ostatní úvěry poskytnuté domácnostem) na základě informací o účetním stavu a úrocích pro každou ze tří skupin. Úvěry poskytnuté na výstavbu a pořízení bytu nejsou totožné s hypotéčními úvěry, protože hypotéční úvěry mohou mít jiné účely.

Vklady domácností se člení na:

- vklady domácností jakožto majitelů společností nezapsaných v obchodním rejstříku,

- vklady soukromých osob.

V případě chybějících statistických údajů o vkladech domácností jakožto majitelů společností nezapsaných v obchodním rejstříku je po členských státech ve zkušebním období pěti let požadováno, aby porovnávali výsledky rozvržení FISIM prostřednictvím dále uvedených dvou metod:

Metoda 1

Účetní stavy je možné vypočítat na základě poměru vkladů a přidané hodnoty zjištěných u nejmenších společností s následnou extrapolací na společnosti nezapsané v obchodním rejstříku.

Metoda 2

Účetní stavy je možné vypočítat na základě poměru vkladů a obratu zjištěných u nejmenších společností s následnou extrapolací na společnosti nezapsané v obchodním rejstříku.

FISIM spojené s vklady domácností je třeba zařadit do FISIM spojených s vklady domácností jakožto majitelů společností nezapsaných v obchodním rejstříku a do služeb spojených s vklady domácnosti jakožto spotřebitelů na základě průměrných účetních stavů těchto dvou kategorií, pro které je možné používat stejnou úrokovou sazbu, jelikož další informace chybějí.

FISIM mohou být - zejména v případě chybějících podrobnějších informací o úvěrech a vkladech domácností - alternativně členěny na mezispotřebu a konečnou spotřebu, čímž se zajistí, že všechny úvěry bude možno přiřadit domácnostem jakožto producentům a domácnostem jakožto majitelům bytů a že všechny vklady bude možno přiřadit domácnostem jakožto spotřebitelům.

2. VÝPOČET DOVEZENÝCH SLUŽEB FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

Nerezidentští finanční zprostředkovatelé poskytují úvěry rezidentům a rezidenti si u nich ukládají vklady. Uvedenou tabulku je nutné vypracovat podle institucionálních sektorů:

| účetní stavy | výnosové úroky nerezidentských finančních zprostředkovatelů | | účetní stavy | nákladové úroky nerezidentských finančních zprostředkovatelů |

úvěry poskytnuté nerezidentskými finančními zprostředkovateli | | | vklady učiněné u nerezidentských finančních zprostředkovatelů | | |

Finanční zprostředkování dovezené jednotlivými institucionálními sektory se proto vypočítá takto:

FISIM dovezené pro účely úvěrování = výnosové úroky nerezidentských finančních zprostředkovatelů - (účetní stavy úvěrů × "externí" referenční úroková sazba)

FISIM dovezené za účelem vkladů = (účetní stavy vkladů × "externí" referenční úroková sazba) - nákladové úroky nerezidentských finančních zprostředkovatelů

3. FISIM VE STÁLÝCH CENÁCH

Rozdíl mezi referenční úrokovou sazbou a skutečnou úrokovou sazbou představuje marži získanou finančním zprostředkovatelem, a proto je možné tento rozdíl považovat za cenu placenou za poskytovanou službu. FISIM ve stálých cenách se odvozují od poměru hodnoty FISIM spojených s úvěry a vklady sektorů S.122 a S.123 a těchto cen. Účetní stavy úvěrů a vkladů se nově ohodnocují podle cen základního období prostřednictvím všeobecného cenového indexu (např. nepřímého cenového deflátoru domácí konečné poptávky).

FISIM spojené s úvěry poskytnutými institucionálnímu sektoru ve stálých cenách =

FISIM spojené s úvěry poskytnutými institucionálnímu sektorucenový indexmarže základního obdobískutečná marže

FISIM spojené s vklady učiněnými institucionálním sektorem ve stálých cenách =

FISIM spojené s vklady učiněnými institucionálním sektoremcenový indexmarže základního obdobískutečná marže

Marže z úvěrů základního období = skutečná úroková sazba u úvěrů − referenční úroková sazba

Marže ze vkladů základního období = referenční úroková sazba − skutečná úroková sazba u vkladů

[1] Finanční zprostředkovatelé braní v úvahu jsou sektory S.122 (ostatní monetární finanční instituce) a S.123 (ostatní finanční zprostředkovatelé, s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů), s výjimkou investičních fondů.

--------------------------------------------------

Top