EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 31997D0340

Rozhodnutí Rady ze dne 26. května 1997 o výměně informací týkajících se pomoci při dobrovolném návratu státních příslušníků třetích zemí

OJ L 147, 5.6.1997, p. 3–4 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Estonian: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Latvian: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Lithuanian: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Hungarian Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Maltese: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Polish: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Slovak: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Slovene: Chapter 05 Volume 003 P. 238 - 239
Special edition in Bulgarian: Chapter 05 Volume 005 P. 9 - 10
Special edition in Romanian: Chapter 05 Volume 005 P. 9 - 10
Special edition in Croatian: Chapter 05 Volume 007 P. 236 - 237

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/1997/340/oj

31997D0340



Úřední věstník L 147 , 05/06/1997 S. 0003 - 0004


Rozhodnutí Rady

ze dne 26. května 1997

o výměně informací týkajících se pomoci při dobrovolném návratu státních příslušníků třetích zemí

(97/340/JVV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. K.3 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

vzhledem k tomu, že čl. K.1 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že členské státy považují přistěhovaleckou politiku a politiku vůči státním příslušníkům třetích zemí za věci společného zájmu;

vzhledem k tomu, že bod 111 sdělení Komise ze dne 23. února 1994 o přistěhovalecké a azylové politice navrhuje, aby se politiky členských států týkající se dobrovolného návratu státních příslušníků třetích zemí vzájemně sblížily;

vzhledem k tomu, že některé členské státy zavedly programy na podporu dobrovolného návratu státních příslušníků třetích zemí, kteří pobývají na jejich území oprávněně i neoprávněně;

vzhledem k tomu, že v případě státních příslušníků třetích zemí pobývajících oprávněně na území členských států by se měly politiky členských států zaměřit na jejich integraci do společnosti a že pomoc při dobrovolném návratu by neměla být vykládána jako odraz politiky aktivní podpory takovéhoto návratu, ale je určena výhradně na usnadnění návratu těch osob, které se k tomu rozhodly z vlastní svobodné vůle;

vzhledem k tomu, že pomoc při dobrovolném návratu státních příslušníků třetích zemí protiprávně pobývajících na území členských států je v souladu s evropskou humanitární tradicí a může přispívat k nalezení důstojného řešení snižování počtu státních příslušníků třetích zemí protiprávně pobývajících v členských státech; že je třeba zabránit, aby tato pomoc vedla k nežádoucím stimulačním účinkům;

vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí se nedotýká ustanovení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950 a Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 týkající se postavení uprchlíků, ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Výměna informací

1. Členské státy, které přijaly opatření k rozvíjení programů na podporu dobrovolného návratu státních příslušníků třetích zemí do jejich země původu, o nich jednou ročně podají zprávu generálnímu sekretariátu Rady. Generální sekretariát sdělí tyto informace všem členským státům a Komisi.

2. Informace o těchto vnitrostátních programech pomoci k návratu musí zejména obsahovat tyto údaje:

- orgány příslušné pro provádění programu, t.j. nevládní nebo mezinárodní organizace,

- osobní působnost programu,

- veškeré další požadavky, kterým musí jednotlivé osoby, které se mají vrátit, vyhovět, aby u nich mohlo být uvažováno o pomoci podle programu,

- veškeré požadavky, kterým musí podle programu vyhovět země původu,

- druh a výše poskytované pomoci (např. cestovní náklady pro osoby, které se mají vrátit, a jejich rodiny, náklady na stěhování, příspěvek na navrácení),

- odhad účinnosti programu, včetně počtu příjemců a případného výskytu stimulačních účinků.

Článek 2

Analýza

1. Generální sekretariát Rady sdělí každý rok členským státům a Komisi návrh zprávy o informacích, které obdržel na základě článku 1. Zpráva musí mít vyčerpávající povahu a musí obsahovat konkrétní informace o každém z bodů uvedených v čl. 1 odst. 2.

2. Návrh zprávy podle odstavce 1 prozkoumají dotyčné členské státy a Komise a v případě potřeby jej upraví.

Článek 3

Koordinace

1. Na základě návrhu zprávy podle čl. 2 odst. 1 si dotyčné členské státy a Komise vymění v rámci Rady své názory na programy uvedené v článku 1. Přitom porovnají zejména rozsah, podmínky a účinnost těchto programů se zřetelem na jejich možné sblížení.

2. Dotyčné členské státy, které tyto programy nezavedly, prozkoumají jejich výsledky a jejich užitečnost.

Článek 4

1. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku.

2. Dotyčné členské státy vypracují zprávu uvedenou v článku 1 poprvé do šesti měsíců po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku.

V Bruselu dne 26. května 1997.

Za Radu

předsedkyně

W. Sorgdrager

--------------------------------------------------

Top