31974L0297

Směrnice Rady

ze dne 4. června 1974

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vnitřní výbavy motorových vozidel (chování mechanismu řízení při nárazu)

(74/297/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí motorová vozidla podle vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na chování mechanismu řízení při nárazu;

vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možno použít u všech typů vozidel postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkající se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [3];

vzhledem k tomu, že obecné požadavky na vnitřní zpětná zrcátka byly stanoveny směrnicí Rady ze dne 1. března 1971 [4] a na vnitřní výbavu prostoru pro cestující, rozmístění ovládačů, střechu a opěradla a zadní části sedadel směrnicí Rady ze dne 17. prosince 1973 [5]; že budou následně přijaty ostatní požadavky týkající se vnitřní výbavy, pokud jde o úchyty bezpečnostních pásů a sedadel, opěrky hlavy a identifikaci ovládačů;

vzhledem k tomu, že harmonizované požadavky musí snížit nebezpečí nebo závažnost poranění, která mohou utrpět řidiči motorových vozidel, a tím zajistit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v celém Společenství;

vzhledem k tomu, že je žádoucí vzít v úvahu technické požadavky přijaté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů v jejím předpisu č. 12 (Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel z hlediska ochrany řidiče při nárazu) [6], který je přílohou Dohody ze dne 20. března 1958 o přijetí jednotných podmínek pro schvalování typu a vzájemné uznávání schválení typu výstroje a dílů motorových vozidel,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se „vozidlem“ rozumí každé motorové vozidlo kategorie M1 (definované v příloze I směrnice ze dne 6. února 1970) určené k provozu na pozemních komunikacích, s karoserií nebo bez karoserie, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, s výjimkou vozidel s čelním řízením, jak jsou definována v bodu 2.7 přílohy I.

Článek 2

Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ motorového vozidla z důvodů týkajících se chování mechanismu řízení při nárazu, pokud tento mechanismus splňuje požadavky stanovené v přílohách I, II a III.

Článek 3

Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo používání vozidla z důvodů týkajících se chování mechanismu řízení při nárazu, pokud tento mechanismus splňuje požadavky stanovené v přílohách I, II a III.

Článek 4

Členský stát, který udělí schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby byl informován o každé úpravě konstrukční části nebo vlastností uvedených v bodě 2.2 přílohy I. Příslušné orgány dotyčného členského státu posoudí, zda je nutné provést na změněném typu vozidla nové zkoušky a vystavit nový protokol. Změna se nepovolí, jestliže se při těchto zkouškách prokáže nesplnění požadavků této směrnice.

Článek 5

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh I, II, III a IV technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice Rady ze dne 6. února 1970 o schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel.

Článek 6

1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 4. června 1974.

Za Radu

předseda

H. D. Genscher

[1] Úř. věst. C 14, 27.3.1973, s. 18.

[2] Úř. věst. C 60, 26.7.1973, s.13.

[3] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

[4] Úř. věst. L 68, 22.3.1971, s. 1.

[5] Úř. věst. L 38, 11.2.1974, s. 2.

[6] Dokument EHK (Ženeva) E/ECE/324, Dopl. 11.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I [1]

DEFINICE, ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU, EHS SCHVÁLENÍ TYPU, POŽADAVKY, ZKOUŠKY, SHODNOST VÝROBY

(1.) 2. DEFINICE

Pro účely této směrnice:

2.1 „Chováním mechanismu řízení při nárazu“ se rozumí chování tohoto mechanismu pod vlivem dvou druhů sil:

2.1.1 sil vyvolaných čelní srážkou, které mohou způsobit posuv sloupku řízení směrem dozadu;

2.1.2 sil vyvolaných setrvačností hmotnosti řidiče při nárazu na ovládací orgán řízení při čelní srážce.

2.2 „Typem vozidla“ se rozumí kategorie motorových vozidel, která se neliší v těchto zásadních hlediscích:

2.2.1 konstrukce, rozměry, tvary a materiály částí vozidla, které se nacházejí před ovládacím orgánem řízení;

2.2.2 maximální přípustná hmotnost vozidla.

2.3 „Ovládacím orgánem řízení“ se rozumí řídicí zařízení, zpravidla volant, ovládané řidičem.

2.4 „Sloupkem řízení“ se rozumí kryt, který obklopuje hřídel řízení.

2.5 „Hřídelem řízení“ se rozumí konstrukční část, která přenáší točivý moment působící na ovládací orgán řízení do převodky řízení.

2.6 „Mechanismem řízení“ se rozumí sestava zahrnující ovládací orgán řízení, sloupek řízení, montážní příslušenství, hřídel řízení, převodku řízení a veškeré další konstrukční části, jako jsou části přispívající k pohlcování energie při nárazu na ovládací orgán řízení.

2.7 „Bezkapotovým provedením“ se rozumí konfigurace, v které je více než polovina délky motoru za nejvíce vpředu ležícím bodem základny čelního skla a střed volantu je v první čtvrtině délky vozidla.

3. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU

3.1. Žádost o EHS schválení typu vozidla podává výrobce nebo jeho pověřený zástupce.

3.2 K žádosti se přiloží v trojím vyhotovení tyto dokumenty a údaje:

3.2.1 podrobný popis typu vozidla z hlediska konstrukce, rozměrů, tvaru a materiálů částí vozidla, které se nacházejí před ovládacím orgánem řízení;

3.2.2 dostatečně podrobné výkresy mechanismu řízení a jeho připevnění k podvozku a karoserii vozidla, vyhotovené ve vhodném měřítku;

3.2.3 technický popis tohoto mechanismu.

3.3 Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží:

3.3.1 vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, ke zkoušce podle bodu 5.1;

3.3.2 podle volby výrobce buď druhé vozidlo, nebo části vozidla, které jsou důležité pro zkoušky podle bodu 5.2.

4. EHS SCHVÁLENÍ TYPU

(4.1) (4.2) 4.3 K certifikátu EHS schválení typu se přiloží formulář podle vzoru v příloze IV.

(4.4) (4.5) (4.6) 5. POŽADAVKY

5.1 Při zkoušce nenaloženého vozidla bez figuríny se nárazem na bariéru rychlostí 48,3 km/h nesmí vrchol sloupku řízení a hřídel řízení posunout ve vodorovném směru rovnoběžně s podélnou osou vozidla vzhledem k bodu vozidla neovlivněného nárazem dozadu o více než 12,7 cm, tato vzdálenost se měří v dynamickém stavu.

5.2 Narazí-li na ovládací orgán řízení maketa trupu pohybující se proti tomuto orgánu relativní rychlostí nejméně 24,1 km/h, nesmí být síla, kterou na „hruď“ makety trupu působí ovládací orgán řízení, větší než 11110 N.

5.2.1 Ovládací orgán řízení musí být navržen, zhotoven a namontován takovým způsobem, aby nevykazoval žádné nebezpečné drsnosti nebo ostré hrany, které by mohly zvýšit riziko nebo vážnost poranění řidiče při nárazu.

5.2.2 Ovládací orgán řízení musí být navržen, proveden a namontován tak, aby se na žádné jeho části nebo příslušenství, včetně ovládače houkačky a montážního příslušenství, nemohl zachytit oděv nebo šperky řidiče při normálních pohybech při řízení.

6. ZKOUŠKY

Splnění požadavků bodu 5 se ověřuje metodami stanovenými v přílohách II a III.

7. SHODNOST VÝROBY

(7.1) 7.2 Pro ověření shodnosti se podrobí přiměřený počet vozidel ze sériové výroby kontrole náhodným výběrem.

7.3 Výše zmíněné kontroly se zpravidla omezí na kontrolu rozměrů. V případě nutnosti se však vozidla podrobí zkoušce podle bodu 5.

[1] Text příloh v podstatě odpovídá, s výjimkou bodu 2.1, textu předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 12, členění do bodů je stejné. Nemá-li bod předpisu č. 12 svůj protějšek v přílohách k této směrnici, je jeho číslo uvedeno pro informaci v závorce.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

ZKOUŠKA ČELNÍM NÁRAZEM NA BARIÉRU

1. ÚČEL

Účelem této zkoušky je ověřit, zda vozidlo splňuje požadavky bodu 5.1 přílohy I.

2. ZAŘÍZENÍ, POSTUPY A MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.1 Zkušební dráha

Zkušební prostranství musí být dostatečně velké, aby umožňovalo umístění rozjezdové dráhy, bariéry a technických zařízení nutných pro zkoušku. Konečný úsek dráhy nejméně 5 m před bariérou musí být vodorovný, rovinný a zpevněný.

2.2 Bariéra

Bariéru tvoří železobetonový blok, který má šířku nejméně 3 m a výšku nejméně 1,5 m. Její nárazová stěna musí být kolmá k poslední části rozjezdové dráhy a být pokryta překližkovými deskami tloušťky2 cm. Za betonovým blokem musí být nahrnuto nejméně 90 tun zeminy. Bariéra z betonu a nahrnuté zeminy může být nahrazena jinými překážkami, které mají stejnou čelní plochu a umožňují dosáhnout rovnocenných výsledků.

2.3 Pohon vozidla

V okamžiku nárazu se vozidlo musí pohybovat již volně, bez pohonu. Musí dospět k překážce po dráze kolmé k nárazové stěně; největší dovolená boční odchylka mezi střední svislicí čela vozidla a střední svislicí nárazové stěny je ± 30 cm.

2.4 Stav vozidla

Ke zkoušce musí být vozidlo vybaveno všemi svými normálními částmi a zařízením. Kromě toho předměty v prostoru pro cestující (sklopné sedadlo řidiče, polštářování zadních sedadel atd.) nesmějí náhodně narážet do ovládacího orgánu řízení.

2.5 Rychlost

Rychlost v okamžiku nárazu musí být v rozmezí od 48,3 km/h do 53,1 km/h.

2.6 Měřicí přístroje

2.6.1 Přístroje použité k záznamu měřených hodnot uvedených v bodu 3.1 musí mít následující přesnost:

2.6.1.1 rychlost vozidla: v rozmezí 1/100,

2.6.1.2 záznam času: v rozmezí 1/1000 sekundy,

2.6.1.3 začátek nárazu (nulový bod) v okamžiku prvního dotyku vozidla s bariérou musí být vyznačen na záznamech a na filmech použitých k vyhodnocení výsledků zkoušky.

2.6.2 Vzdálenost uvedená v bodu 3.1 musí být změřena s přesností ± 5 mm.

3. VÝSLEDKY

3.1 Ke stanovení posuvu ovládacího orgánu řízení směrem dozadu se v průběhu nárazu pořídí záznam [1] změny vzdálenosti – měřené ve vodorovném směru rovnoběžně s podélnou osou vozidla – mezi horní částí sloupku řízení (a hřídele) a bodem na vozidle, který nebyl nárazem ovlivněn. Jestliže změřená rychlost je větší než jmenovitá rychlost 48,3 km/h, redukuje se tento posuv na hodnotu korigovanou jmenovitou rychlostí tak, že se vynásobí čtvercem poměru jmenovité rychlosti ke změřené rychlosti.

3.2 Po zkoušce se v písemné zprávě popíše poškození vzniklé na vozidle; připojí se nejméně po jedné fotografii pořízené z každého z těchto pohledů na vozidlo:

3.2.1 pohled ze strany (pravé i levé);

3.2.2 pohled zepředu;

3.2.3 pohled zespodu;

3.2.4 pohled na postiženou oblast uvnitř prostoru pro cestující.

4. ROVNOCENNÉ POSTUPY

Připouštějí se rovnocenné postupy nedestruktivních zkoušek za podmínky, že výsledky uvedené v bodu 3 je možno získat buď jen náhradní zkouškou, nebo výpočtem z výsledků náhradní zkoušky. Jestliže se použije postup jiný, než je popsán v bodech 2 a 3, musí se prokázat jeho rovnocennost.

[1] Tento záznam může být nahrazen změřením maximálních a minimálních hodnot.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

ZKOUŠKA POHLCOVÁNÍ ENERGIE PŘI NÁRAZU NA OVLÁDACÍ ORGÁN ŘÍZENÍ

1. ÚČEL

Účelem této zkoušky je ověřit, zda vozidlo splňuje požadavky bodu 5.2 přílohy I.

2. ZAŘÍZENÍ, POSTUPY A MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.1 Namontování ovládacího orgánu řízení

2.1.1 Ovládací orgán se namontuje na přední část vozidla vzniklou příčným řezem karoserií na úrovni předních sedadel, pokud možno s vyloučením střechy, čelního skla a dveří. Tato část se tuhým způsobem připevní ke zkušební stolici tak, aby se nárazem makety trupu nemohla posunout.

2.1.2 Na žádost výrobce však může být ovládací orgán řízení namontován na rámovou konstrukci, která napodobuje připevnění mechanismu řízení, pokud rámová konstrukce s mechanismem řízení ve srovnání se skutečnou přední částí karoserie s namontovaným mechanismem řízení má:

2.1.2.1 stejné geometrické uspořádání,

2.1.2.2 větší tuhost.

2.2 Při první zkoušce musí být ovládací orgán řízení natočen tak, aby jeho nejtužší příčka směřovala kolmo k bodu jeho dotyku s maketou trupu. Je-li ovládacím orgánem řízení volant, zkouška se opakuje tak, aby k tomuto bodu dotyku kolmo směřovala nejpoddajnější část volantu. Je-li poloha ovládacího orgánu řízení nastavitelná, provedou se obě zkoušky s tímto orgánem nastaveným do střední polohy.

2.3 Maketa trupu

Tvar, rozměry, hmotnost a vlastnosti makety trupu jsou stanoveny v dodatku k této příloze.

2.4 Měření sil

2.4.1 Měří se maximální síla, která v důsledku nárazu na ovládací orgán řízení působí na maketu trupu ve vodorovném směru rovnoběžném s podélnou osou vozidla.

2.4.2 Tuto sílu lze měřit přímo nebo nepřímo nebo stanovit výpočtem z hodnot zaznamenaných při zkoušce.

2.5 Pohon makety trupu

Může být použit jakýkoli způsob pohonu pod podmínkou, že v okamžiku nárazu na ovládací orgán řízení není maketa trupu s hnacím zařízením nijak spojena. Maketa trupu musí narazit na ovládací orgán řízení po přibližně přímé dráze rovnoběžné s podélnou osou vozidla. K počátečnímu dotyku makety trupu s ovládacím orgánem řízení musí dojít v bodu, v němž normálně dojde k dotyku, když muž, který má hmotnost 75,3 kg a výšku 1,73 m [1] a je na sedadle řidiče vozidla (nastaveném do polohy nejvíce vpředu), je vržen dopředu, rovnoběžně s podélnou osou vozidla, až se dotkne volantu.

2.6 Rychlost

Maketa trupu musí narazit na ovládací orgán řízení rychlostí nejméně 24,1 km/h a co nejblíže této rychlosti.

2.7 Měřicí přístroje

2.7.1 Přístroje použité k záznamu parametrů podle následujícího bodu 3.2 musí umožňovat měření s touto přesností:

2.7.1.1 rychlost makety trupu: v rozmezí 2/100;

2.7.1.2 záznam času: v rozmezí 1/1000 sekundy;

2.7.1.3 na záznamech a filmech použitých k vyhodnocení výsledků zkoušky musí být označen počátek nárazu v okamžiku prvního dotyku makety trupu s ovládacím orgánem řízení (nulový bod);

2.7.1.4 měření síly: měřicí rozsah musí být 39200 N. Síla se musí zaznamenávat bez zkreslení až do frekvencí 1000 Hz při přesnosti 2,5 % maximálního měřicího rozsahu, nebo ± 5 % skutečné hodnoty;

2.7.1.5 citlivost v příčném směru: menší než 5 % měřicího rozsahu.

3. VÝSLEDKY

3.1 Po zkoušce se zjistí a v písemné zprávě popíše poškození vzniklé na mechanismu řízení; připojí se nejméně po jedné fotografii oblasti zahrnující ovládací orgán řízení, sloupek řízení a přístrojovou desku, pořízené ze strany a zepředu.

3.2 V průběhu nárazu se zaznamenají celkové síly, kterými působí ovládací orgán řízení na hruď makety trupu a které se měří, jak je popsáno v bodu 2.7.

4. ROVNOCENNÉ POSTUPY

Připouštějí se rovnocenné postupy nedestruktivních zkoušek za podmínky, že výsledky uvedené v bodu 3 je možno získat buď jen náhradní zkouškou, nebo výpočtem z výsledků náhradní zkoušky. Jestliže se použije postup jiný, než je popsán v bodech 2 a 3, musí se prokázat jeho rovnocennost.

[1] Tyto rozměry odpovídají 50procentní maketě trupu podle požadavků National Centre for Health Statistics, series 11, No 8, United States of America Centre for Health, Education and Welfare ze dne 12. května 1967.

--------------------------------------------------

Dodatek k příloze III

MAKETA TRUPU

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------