Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 22019D1035

Rozhodnutí č. 1/2019 ze dne 10. dubna 2019 Smíšeného výboru podle dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství [2019/1035]

OJ L 167, 24.6.2019, p. 81–94 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2019/1035/oj

24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/81


ROZHODNUTÍ č. 1/2019

ze dne 10. dubna 2019

SMÍŠENÉHO VÝBORU PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JAPONSKEM O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ [2019/1035]

SMÍŠENÝ VÝBOR PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JAPONSKEM O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ,

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (dále jen „dohoda“), a zejména na čl. 22.1 odst. 4 písm. e), čl. 21.6 odst. 2 a článek 21.30 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 22.1 odst. 4 písm. e) dohody schválí Smíšený výbor svůj jednací řád;

(2)

Podle čl. 21.6 odst. 2 přijme Smíšený výbor postup mediace; a

(3)

Podle článku 21.30 schválí Smíšený výbor jednací řád rozhodčího tribunálu a kodex chování rozhodců,

ROZHODL TAKTO:

jednací řád Smíšeného výboru, jak je stanoven v příloze I,

postup mediace, jak je stanoven v příloze II,

jednací řád rozhodčího tribunálu, jak je stanoven v příloze III, a

kodex chování rozhodců, jak je stanoven v příloze IV,

se přijímají.

Podepsáno v Tokiu dne 10. dubna 2019

za Smíšený výbor podle Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství

jménem Japonska

Taro KONO

jménem EU

Cecilia MALMSTRÖM


PŘÍLOHA 1

JEDNACÍ ŘÁD SMÍŠENÉHO VÝBORU PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JAPONSKEM O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ

Článek 1

Složení a předseda

1.   Smíšený výbor zřízený ustanovením čl. 22.1 odst. 1 Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (dále jen „dohoda“) plní své povinnosti stanovené v článku 22.1 dohody a převezme odpovědnost za obecné provádění a fungování dohody.

2.   Smíšený výbor se skládá ze zástupců Evropské unie a Japonska a v souladu s čl. 22.1 odst. 3 dohody mu spolupředsedá člen Evropské komise odpovědný za obchod a ministr zahraničních věcí Japonska.

3.   Spolupředsedové mohou být zastoupeni svými zástupci, jak je stanoveno v čl. 22.1 odst. 3 dohody. Veškeré další odkazy na spolupředsedy Smíšeného výboru, které jsou uvedeny v tomto jednacím řádu, budou chápány tak, že odkazují i na jejich zástupce.

4.   Spolupředsedy mohou doprovázet úředníci. Seznam úředníků účastnících se zasedání za každou stranu se před zasedáním vymění prostřednictvím kontaktních míst.

5.   Spolupředsedové mohou na základě vzájemného souhlasu rozhodnout ad hoc o přizvání pozorovatelů nebo nezávislých odborníků.

Článek 2

Kontaktní místa

1.   Kontaktní místa určená podle čl. 22.6 odst. 1 dohody (dále jen „kontaktní místa“) koordinují přípravu a organizaci zasedání Smíšeného výboru.

2.   Veškerá výměna korespondence a komunikace mezi stranami týkající se práce Smíšeného výboru a jeho zasedání se uskutečňují prostřednictvím kontaktních míst podle čl. 22.6 odst. 2 písm. c) dohody.

3.   Kontaktní místa budou pověřena koordinací příprav předběžného pořadu jednání, návrhů rozhodnutí a návrhů doporučení Smíšeného výboru, jakož i korespondencí a komunikací mezi Smíšeným výborem a specializovanými výbory, pracovními skupinami a jinými subjekty zřízenými podle dohody.

Článek 3

Pořad jednání

1.   Kontaktní místa společně vypracují předběžný pořad jednání každého zasedání a předají jej společně s příslušnými dokumenty účastníkům Smíšeného výboru nejpozději 15 kalendářních dnů před datem zasedání.

2.   Každá strana může nejpozději 21 kalendářních dnů před datem zasedání navrhnout záležitosti, jež mají být na pořadu jednání.

3.   Strany mohou na základě vzájemného souhlasu zkrátit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2, aby zohlednily požadavky konkrétního případu.

4.   Smíšený výbor přijme pořad jednání na začátku svého zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na pořad jednání zařazeny i jiné záležitosti než ty, které jsou uvedeny v předběžném pořadu jednání.

Článek 4

Pracovní jazyk

Nerozhodnou-li strany jinak, veškerá korespondence a komunikace mezi stranami týkající se činnosti Smíšeného výboru, jakož i příprava rozhodnutí a doporučení a související jednání probíhají v angličtině.

Článek 5

Rozhodnutí a doporučení

1.   Rozhodnutí a doporučení Smíšeného výboru v souladu s článkem 22.2 dohody budou přijata na základě konsensu. Mohou být přijata písemným postupem výměnou nót mezi spolupředsedy výboru.

2.   Veškerým rozhodnutím a doporučením Smíšeného výboru bude přiděleno pořadové číslo, datum přijetí a název s odkazem na předmět.

Článek 6

Společný zápis

1.   Návrh společného zápisu bude zpravidla obsahovat konečný pořad jednání a shrnutí diskusí o každé záležitosti, jež byla na pořadu jednání.

2.   Návrh společného zápisu z každého zasedání vypracují kontaktní místa, a to co nejdříve, avšak nejpozději do 60 dnů od data zasedání.

3.   Návrh společného zápisu schválí strany písemně, a to co nejdříve, avšak nejpozději do 70 dnů od data zasedání. Jakmile je společný zápis schválen, kontaktní místa podepíší dvě kopie zápisu a každá strana obdrží jeden stejnopis těchto dokumentů. Strany mohou rozhodnout, že tomuto požadavku vyhovují podpis a výměna elektronického vyhotovení.

Článek 7

Zveřejňování a důvěrnost informací

1.   Pokud není v dohodě stanoveno jinak nebo pokud strany nerozhodnou jinak, zasedání Smíšeného výboru nejsou přístupná veřejnosti.

2.   Pokud některá strana předloží Smíšenému výboru nebo kterémukoli specializovanému výboru, pracovní skupině nebo jinému subjektu zřízenému podle dohody informace, jež jsou podle jejích právních předpisů považovány za důvěrné nebo chráněné před zveřejněním, nakládá druhá strana s takovými informacemi jako s důvěrnými, jak je stanoveno v článku 1.6 dohody.

3.   Každá strana může v jakémkoli vhodném médiu zveřejnit konečný pořad jednání dohodnutý mezi stranami před zasedáním Smíšeného výboru, schválený společný zápis vypracovaný v souladu s článkem 6, s výhradou použití odstavce 2 výše. Každá strana zajistí, aby rozhodnutí, doporučení a výklady přijaté Smíšeným výborem byly zveřejněny.

Článek 8

Výdaje

Každá strana hradí výdaje, které jí vzniknou v důsledku zasedání Smíšeného výboru. Výdaje související s organizací zasedání ponese strana, která zasedání pořádá. V případě, že se zasedání koná mimo Evropskou unii nebo Japonsko, rozhodnou strany na základě vzájemného souhlasu o odpovědnosti za výdaje vzniklé v souvislosti s organizací zasedání.


PŘÍLOHA 2

POSTUP MEDIACE

I.   Cíl

1.

Cílem postupu mediace podle článku 21.6 dohody, jak je stanoven v tomto dokumentu, je napomoci nalezení vzájemně přijatelného řešení prostřednictvím uceleného a urychleného postupu za pomoci mediátora.

II.   Definice

2.

Pro účely tohoto dokumentu se použijí tyto definice:

a)

„dohodou“ se rozumí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství;

b)

„kodexem chování“ se rozumí kodex chování rozhodců podle článku 21.30 dohody;

c)

„dny“ se rozumí dny kalendářní;

d)

„Smíšeným výborem“ se rozumí Smíšený výbor ustavený podle článku 22.1 dohody;

e)

„dožádanou stranou“ se rozumí strana, jíž je adresována žádost o účast na postupu mediace podle článku 21.6 dohody;

f)

„žádající stranou“ se rozumí strana, která žádá o účast na postupu mediace podle článku 21.6 dohody, a

g)

„jednacím řádem“ se rozumí jednací řád rozhodčího tribunálu podle článku 21.30 dohody.

III.   Zahájení mediačního řízení

3.

Kterákoli strana může kdykoli požádat, aby se strany účastnily postupu mediace. Takovou žádost zašle druhé straně písemně. Žádost musí být dostatečně podrobná, aby druhá strana jasně pochopila obavy strany žádající o postup mediace. Žádající strana ve své žádosti popíše danou záležitost takto:

a)

uvede konkrétní opatření;

b)

poskytne popis údajných nepříznivých účinků, které opatření podle žádající strany má nebo bude mít na obchod nebo investice mezi stranami, a

c)

vysvětlí příčinné souvislosti mezi opatřením a nepříznivými účinky na obchod a investice mezi stranami.

4.

Obvykle se očekává, že strana před tím, než druhé straně adresuje písemnou žádost podle odstavce 3, využije jakýchkoli relevantních ustanovení dohody týkajících se spolupráce nebo konzultací. Pro upřesnění je třeba uvést, že před zahájením postupu mediace není nutné provést konzultace podle článku 21.5 dohody.

5.

Postup mediace může být zahájen pouze po vzájemné dohodě stran za účelem posouzení vzájemně přijatelných řešení a zvážení veškerých poradních stanovisek a návrhů řešení od mediátora. Dožádaná strana žádost s porozuměním zváží a ve své písemné odpovědi ji do 10 dnů od data jejího obdržení přijme či zamítne. Pokud dožádaná strana v této lhůtě neodpoví, považuje se žádost za zamítnutou. Za datum zahájení postupu mediace se považuje den, kdy žádající strana obdržela odpověď dožádané strany ohledně přijetí.

IV.   Výběr mediátora

6.

Strany se snaží dosáhnout dohody ohledně mediátora nejpozději 15 dnů po datu zahájení postupu mediace.

7.

Pokud strany dohody ohledně mediátora ve lhůtě stanovené v odstavci 6 nedosáhnou, na žádost kterékoli ze stran spolupředseda Smíšeného výboru ze žádající strany nebo jeho zástupce vybere losem do pěti dnů od podání žádosti mediátora z dílčího seznamu předsedů sestaveného podle čl. 21.9 odst. 1 dohody. Žádost se zašle v kopii druhé straně.

8.

Úřad určený žádající stranou podle čl. 21.25 odst. 1 dohody odpovídá za organizaci losování a s náležitým předstihem informuje spolupředsedy Smíšeného výboru o datu, čase a místu konání losování. Spolupředseda z dožádané strany může být při losování přítomen nebo může být zastoupen jinou osobou. Dále mohou být přítomni zástupci obou stran. Losování se v každém případě provede se stranou či stranami, které jsou přítomny.

9.

Nedohodnou-li se strany jinak, nesmí být mediátor státním příslušníkem žádné ze stran ani nesmí být žádnou ze stran zaměstnán.

10.

Mediátor stranám nestranným a transparentním způsobem pomáhá objasnit podstatu předmětné záležitosti včetně možných účinků konkrétního opatření na obchod nebo investice a dospět ke vzájemně přijatelnému řešení.

11.

Na mediátora se obdobně použije kodex chování rozhodců přijatý Smíšeným výborem podle článku 21.30 dohody.

V.   Pravidla postupu mediace

12.

Do 10 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo dohody ohledně mediátora podle odstavce 6 nebo byl mediátor vybrán podle odstavce 7, předloží žádající strana mediátorovi a dožádané straně písemně podrobný popis předmětné záležitosti, včetně toho, jak je nebo bude konkrétní opatření uplatňováno a jak ovlivňuje obchod nebo investice. Do 20 dnů ode dne doručení tohoto podání může dožádaná strana předložit k tomuto popisu písemné vyjádření. Každá strana může do svého popisu nebo připomínek zahrnout veškeré informace, které pokládá za relevantní.

13.

Mediátor může rozhodnout o nejvhodnějším způsobu, jak předmětnou záležitost vyjasnit, včetně možných účinků konkrétního opatření na obchod nebo investice. Mediátor může zejména organizovat setkání stran, konzultovat se stranami společně nebo jednotlivě a poskytovat jakoukoli další pomoc, o kterou strany požádají. Mediátor může rovněž po konzultaci se stranami požádat o pomoc či konzultaci příslušné odborníky a zúčastněné strany.

14.

Mediátor se snaží nabízet poradenství a navrhovat stranám řešení k jejich zvážení. Strany mohou navrhované řešení přijmout či odmítnout nebo se mohou dohodnout na jiném řešení. Mediátor neposkytuje rady či připomínky týkající se souladu konkrétního opatření s dohodou.

15.

Pokud se strany nedohodnou jinak, postup se uskuteční na území dožádané strany.

16.

Strany usilují o dosažení vzájemně přijatelného řešení do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo dohody ohledně mediátora podle odstavce 6 nebo byl mediátor vybrán podle odstavce 7. Pokud o to strana požádá, přijme se oboustranně přijatelné řešení prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru. Pokud se strany nedohodnou jinak, vzájemně přijatelná řešení se zpřístupní veřejnosti. Veřejně přístupná znění však nesmí obsahovat informace, které některá ze stran označila za důvěrné. Do doby, než bude dosaženo konečného vzájemně přijatelného řešení, mohou strany zvážit případná prozatímní řešení.

17.

Na požádání kterékoli ze stran vypracuje mediátor pro strany písemný návrh věcné zprávy obsahující stručný přehled o:

a)

předmětné záležitosti, včetně možných účinků konkrétního opatření na obchod nebo investice;

b)

použitých postupech;

c)

názorech vyjádřených stranami, odborníky a zúčastněnými stranami, v příslušných případech a

d)

popřípadě vzájemně přijatelných řešeních a prozatímních řešeních,

a to do 15 dnů od podání žádosti o tuto zprávu.

Strany se mohou k návrhu věcné zprávy vyjádřit do 15 dnů od jeho vydání. Po zvážení připomínek předložených stranami mediátor stranám do 30 dnů od vydání návrhu věcné zprávy písemně předloží konečnou věcnou zprávu. Věcná zpráva nesmí obsahovat žádný výklad dohody ze strany mediátora.

18.

Postup mediace se ukončí:

a)

přijetím oboustranně přijatelného řešení stranami ke dni jeho přijetí;

b)

písemným prohlášením mediátora po konzultaci se stranami, že další úsilí v rámci mediace by již nevedlo k žádnému výsledku, ke dni uvedeného prohlášení;

c)

vzájemnou dohodou stran v kterékoli fázi postupu ke dni uvedené dohody nebo

d)

písemným a odůvodněným prohlášením jedné ze stran po posouzení vzájemně přijatelných řešení v rámci postupu mediace ke dni uvedeného prohlášení.

Ukončením postupu mediace není dotčen odstavec 17.

19.

Na postup mediace se obdobně použijí odstavce 5 až 9, 15 až 26, 33, 34 a 42 až 46 jednacího řádu rozhodčího tribunálu.

VI.   Důvěrnost

20.

Nedohodnou-li se strany jinak a aniž je dotčen odstavec 16, jsou veškeré kroky postupu mediace, včetně poradenství nebo navržených řešení, důvěrné. Mediátor a strany zacházejí s informacemi, které strana předložila mediátorovi nebo které obdržela z jakéhokoli jiného zdroje a které byly označeny za důvěrné, jako s důvěrnými informacemi. Kterákoli strana však může zveřejnit informaci o tom, že mediace probíhá.

VII.   Vztah k jiným postupům pro řešení sporů

21.

Postupem mediace nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle kapitoly 21 (Řešení sporů) dohody nebo podle postupu pro řešení sporů stanoveného v jakékoli jiné dohodě.

22.

Strany se při jiných postupech pro řešení sporů podle této dohody či jakékoli jiné dohody nesmí spoléhat na následující stanoviska, skutečnosti a rady či návrhy, ani je předkládat jako důkaz, a rozhodčí tribunál k nim nesmí přihlížet:

a)

stanoviska, jež během postupu mediace zaujala druhá strana, nebo informace získané podle odstavce 13;

b)

skutečnost, že druhá strana naznačila svou vůli přijmout určité řešení týkající se záležitosti, která je předmětem mediace, nebo

c)

rady poskytnuté nebo návrhy předložené mediátorem.

23.

Pokud se strany nedohodnou jinak, mediátor nesmí být rozhodcem ani členem rozhodčího tribunálu při jiných postupech pro řešení sporů podle dohody nebo podle jakékoli jiné dohody, jež se týkají téže záležitosti, ohledně níž působí jako mediátor.

VIII.   Lhůta

24.

Veškeré lhůty uvedené pro tento postup mediace mohou být změněny po vzájemné dohodě stran.

IX.   Náklady

25.

Každá strana si hradí vlastní výdaje plynoucí z účasti na postupu mediace.

26.

Strany společně stejným dílem hradí organizační výdaje postupu mediace, včetně odměn a výdajů mediátora. Odměna mediátora odpovídá odměně rozhodců stanovené v odstavci 4 jednacího řádu rozhodčího tribunálu.

PŘÍLOHA 3

JEDNACÍ ŘÁD ROZHODČÍHO TRIBUNÁLU

Při postupech pro rozhodčí tribunál podle oddílu C kapitoly 21 (Řešení sporů) dohody se použijí tato pravidla:

I.   Definice

1.

V tomto jednacím řádu se použijí tyto definice:

a)

„administrativními pracovníky“ se ve vztahu k rozhodci rozumí osoby, které tento rozhodce řídí a kontroluje, jiné než asistenti;

b)

„poradcem“ se rozumí osoba určená jednou ze stran k tomu, aby radila nebo pomáhala této straně pro účely postupu pro rozhodčí tribunál, jiná než zástupci této strany;

c)

„dohodou“ se rozumí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství;

d)

„rozhodcem“ se rozumí člen rozhodčího tribunálu;

e)

„asistentem“ se rozumí osoba, která za podmínek jmenování rozhodce provádí zkoumání nebo poskytuje pomoc pro rozhodce;

f)

„kodexem chování“ se rozumí kodex chování rozhodců podle článku 21.30 dohody;

g)

„žalující stranou“ se rozumí strana, která požaduje ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 21.7 dohody;

h)

„dny“ se rozumí dny kalendářní;

i)

„rozhodčím tribunálem“ se rozumí rozhodčí tribunál ustavený podle článku 21.7 dohody;

j)

„žalovanou stranou“ se rozumí strana, vůči níž byl předložen rozhodčímu tribunálu spor podle článku 21.7 dohody;

k)

„řízením“ se rozumí řízení rozhodčího tribunálu; a

l)

„zástupcem“ se ve vztahu ke straně rozumí úředník nebo jakákoli jiná osoba z odboru vlády nebo vládní agentury nebo jakýkoli jiný veřejný subjekt strany nebo jiný personál, kterého strana jmenuje jako svého zástupce pro účely řízení rozhodčího tribunálu.

II.   Jmenování rozhodců

2.

Úřad určený žalující stranou podle čl. 21.25 odst. 1 dohody odpovídá za organizaci losování uvedeného v čl. 21.8 odst. 3, 4 a 5 dohody a s náležitým předstihem informuje spolupředsedy Smíšeného výboru o datu, čase a místu konání losování. Spolupředseda ze žalované strany může být při losování přítomen nebo může být zastoupen jinou osobou. Dále mohou být přítomni zástupci obou stran. Losování se v každém případě provede se stranou či stranami, které jsou přítomny.

3.

Strany písemně informují každou osobu, která byla jmenována jako rozhodce podle článku 21.8 dohody, o jejím jmenování. Každá osoba potvrdí oběma stranám, že může zastávat funkci rozhodce, a to do pěti dnů ode dne, kdy byla o svém jmenování informována.

III.   Organizační schůze

4.

Pokud se strany nedohodnou jinak, strany se sejdou s rozhodčím tribunálem do sedmi dnů ode dne jeho ustavení, aby určily záležitosti, které strany nebo tribunál považují za důležité, mimo jiné:

a)

odměny a výdaje vyplácené rozhodcům, které musí být v souladu s normami a kritérii WTO;

b)

odměny vyplácené asistentům. Celková výše odměny každého asistenta nebo asistentů rozhodců nepřesáhne 50 % odměny tohoto rozhodce, pokud se strany nedohodnou jinak; a

c)

časový rozvrh řízení, který se stanoví na základě časového pásma žalované strany.

Tohoto zasedání se osobně nebo prostřednictvím telefonu či videokonference mohou účastnit pouze rozhodci a zástupci stran, kteří jsou úředníky nebo jakýmikoli jinými osobami z odboru vlády nebo vládní agentury.

IV.   Oznamování

5.

Jakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument předávaný:

a)

rozhodčím tribunálem musí být současně zaslán oběma stranám;

b)

stranou rozhodčímu tribunálu musí být v kopii současně zaslán druhé straně a

c)

stranou druhé straně musí být v kopii současně zaslán rozhodčímu tribunálu, v příslušných případech.

Každý dokument uvedený v tomto odstavci se v příslušných případech současně zašle v kopii externímu subjektu uvedenému v čl. 21.25 odst. 2 dohody.

6.

Oznámení určené kterékoli straně ohledně jakéhokoli dokumentu uvedeného v odstavci 5 se zašle úřadu určenému touto stranou podle čl. 21.25 odst. 1 dohody.

7.

Jakékoli oznámení uvedené v odstavci 5 se zašle e-mailem nebo případně jinými telekomunikačními prostředky, které umožňují prokázat jeho zaslání. Není-li prokázáno jinak, takové oznámení se považuje za doručené v den odeslání.

8.

Drobné chyby – překlepy v žádostech, oznámeních, písemných podáních nebo jiných dokumentech vztahujících se k řízení rozhodčího tribunálu – mohou být opraveny doručením nového dokumentu s jasně vyznačenými změnami.

9.

Pokud poslední den pro doručení připadne na státní svátek Japonska nebo Evropské unie nebo kterýkoli jiný den, kdy jsou úřady vlády jedné strany úředně nebo z důvodu vyšší moci uzavřeny, považuje se dokument za doručený následující pracovní den. Na organizačním zasedání uvedeném v odstavci 4 předloží každá strana seznam svých státních svátků a veškerých dalších dnů, kdy jsou její úřady oficiálně uzavřeny. Každá strana svůj seznam v průběhu postupu pro rozhodčí tribunál aktualizuje.

V.   Písemná podání

10.

Žalující strana předloží své písemné podání do 20 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Žalovaná strana předloží své písemné protipodání do 20 dnů ode dne, kdy obdržela písemné podání žalující strany.

VI.   Fungování rozhodčího tribunálu

11.

Předseda rozhodčího tribunálu předsedá všem jeho zasedáním. Rozhodčí tribunál může předsedu zmocnit k provádění administrativních a procesních rozhodnutí.

12.

Pokud není v kapitole 21 dohody ani v tomto jednacím řádu stanoveno jinak, rozhodčí tribunál může provádět své činnosti libovolnými prostředky, jako například telefonem, faxem nebo spojením prostřednictvím počítače.

13.

Pokud vyvstane procesní problém, který není upraven v kapitole 21 dohody, tomto jednacím řádu nebo kodexu chování rozhodců uvedeném v článku 21.30, může rozhodčí tribunál po konzultaci se stranami přijmout vhodný postup, který bude v souladu s uvedenými ustanoveními.

14.

Rozhodčí tribunál může po konzultaci se stranami změnit jakoukoli lhůtu jinou než lhůtu stanovenou v kapitole 21 dohody a provést jakoukoli další procesní nebo správní úpravu řízení. Pokud rozhodčí tribunál konzultuje strany, informuje písemně strany o navrhované změně nebo úpravě a o jejich důvodu.

VII.   Slyšení

15.

Na základě časového rozvrhu stanoveného podle odstavce 4 a po konzultaci se stranami a ostatními rozhodci určí předseda rozhodčího tribunálu datum a čas slyšení.

16.

Pokud se strany nedohodnou jinak, strana, na jejímž území se slyšení koná v souladu s čl. 21.15 odst. 2 dohody:

a)

určí místo konání slyšení a informuje o tom předsedu rozhodčího tribunálu a

b)

zajistí logistické zabezpečení slyšení.

17.

Pokud se strany nedohodnou jinak a aniž je dotčen odstavec 46, sdílejí strany výdaje vyplývající z logistického zabezpečení slyšení.

18.

Předseda rozhodčího tribunálu v řádném termínu písemně oznámí stranám a případně i externímu subjektu uvedenému v čl. 21.25 odst. 2 dohody datum, čas a místo konání slyšení. Strana, na jejímž území se slyšení koná, nebo případně externí subjekt uvedený v čl. 21.25 odst. 2 dohody tyto informace zveřejní, není-li slyšení neveřejné.

19.

Obvykle by se mělo konat pouze jedno slyšení. Pokud se spor týká mimořádně složitých záležitostí, může rozhodčí tribunál po konzultaci se stranami svolat dodatečná slyšení z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli ze stran. Na každé z dodatečných slyšení se použijí obdobně odstavce 15 až 18.

20.

Všichni rozhodci jsou přítomni po celou dobu slyšení.

21.

Nezávisle na tom, zda je slyšení přístupné veřejnosti, se jej mohou zúčastnit tyto osoby:

a)

zástupci stran;

b)

poradci;

c)

asistenti a administrativní pracovníci;

d)

tlumočníci, překladatelé a soudní zapisovatelé rozhodčího tribunálu a

e)

odborníci, o nichž rozhodl rozhodčí tribunál podle čl. 21.17 odst. 2 dohody.

22.

Nejpozději pět dnů před datem konání slyšení doručí každá strana rozhodčímu tribunálu seznam osob, které přednesou při slyšení argumenty nebo vyjádření jménem této strany, a dalších zástupců nebo poradců, kteří se slyšení zúčastní.

23.

Rozhodčí tribunál vede slyšení níže uvedeným způsobem a přitom zajistí, aby žalující i žalovaná strana dostaly pro argumentaci i protiargumentaci stejné množství času:

Argumentace

a)

argumentace žalující strany; a

b)

argumentace žalované strany.

Protiargumentace

a)

replika žalující strany; a

b)

duplika žalované strany.

24.

Rozhodčí tribunál může kdykoli během slyšení klást otázky kterékoli straně.

25.

Rozhodčí tribunál zajistí vypracování přepisu slyšení a jeho doručení stranám co nejdříve po slyšení. Strany mohou k přepisu předložit připomínky a rozhodčí tribunál je zváží.

26.

Každá strana může do 10 dnů od data slyšení předložit dodatečné písemné podání ohledně libovolné záležitosti, která během slyšení vyvstala.

VIII.   Porady

27.

Poradních jednání rozhodčího tribunálu se smí účastnit pouze členové tribunálu. Bez ohledu na předchozí větu může rozhodčí tribunál povolit přítomnost asistentů během poradních jednání.

IX.   Písemné dotazy

28.

Rozhodčí tribunál může kdykoli během řízení adresovat písemné dotazy jedné nebo oběma stranám. Kopie každého dotazu položeného jedné straně se zašle straně druhé.

29.

Každá strana rovněž poskytne druhé straně kopii své odpovědi na dotazy vznesené rozhodčím tribunálem. Strana dostane příležitost předložit písemné připomínky k odpovědi druhé strany ve lhůtě pěti dnů od doručení této kopie.

X.   Nahrazení rozhodců

30.

Pro nahrazení rozhodce v souladu s článkem 21.11 dohody se obdobně použije článek 21.8.

31.

Pokud se některá ze stran domnívá, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, a z toho důvodu by měl být nahrazen, měla by to daná strana oznámit druhé straně do 15 dnů od momentu, kdy získala dostatečné důkazy o tom, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování.

32.

Pokud se některá ze stran domnívá, že některý z rozhodců jiný než předseda neplní požadavky kodexu chování, přistoupí strany ke konzultaci, a pokud se tak dohodnou, vyberou v souladu s odstavcem 30 nového rozhodce.

Pokud se strany neshodnou na nutnosti rozhodce nahradit, může kterákoli strana požádat, aby byla tato záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí je konečné.

Pokud na základě této žádosti předseda zjistí, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, vybere se nový rozhodce v souladu s odstavcem 30.

33.

Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího tribunálu neplní požadavky kodexu chování, přistoupí strany ke konzultaci, a pokud se tak dohodnou, vyberou v souladu s odstavcem 30 nového předsedu.

Pokud se strany neshodnou na nutnosti předsedu nahradit, může kterákoli strana požádat, aby byla záležitost postoupena zbývajícím dvěma rozhodcům. Rozhodci rozhodnou nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti, zda je třeba předsedu rozhodčího tribunálu nahradit. Rozhodnutí rozhodců o nutnosti nahradit předsedu je konečné.

Pokud rozhodci rozhodnou, že předseda neplní požadavky kodexu chování, vybere se nový předseda v souladu s odstavcem 30.

34.

Řízení se pozastaví na dobu potřebnou k provedení postupů stanovených v odstavcích 30 až 33.

XI.   Důvěrnost

35.

Pokud strana předloží rozhodčímu tribunálu důvěrnou verzi svých písemných podání, poskytne na žádost druhé strany ve lhůtě 20 dnů ode dne podání žádosti nedůvěrnou verzi podání, kterou lze zpřístupnit veřejnosti. Žádné ustanovení tohoto jednacího řádu nebrání straně zveřejnit její vlastní podání, a to do té míry, že nezveřejní žádné informace, které druhá strana označila za důvěrné. Rozhodčí tribunál jedná na uzavřeném zasedání v případech, kdy podání a argumenty některé strany obsahují důvěrné informace. Rozhodčí tribunál a strany zachovají důvěrnost slyšení rozhodčího tribunálu, probíhá-li slyšení na uzavřeném zasedání.

XII.   Jednostranné kontakty

36.

Rozhodčí tribunál se nesmí sejít s jednou ze stran ani s ní komunikovat bez přítomnosti druhé strany.

37.

Rozhodce nesmí hovořit o žádných aspektech záležitosti, která je předmětem řízení, s jednou ze stran nebo s oběma stranami v nepřítomnosti ostatních rozhodců.

XIII.   Podání amicus curiae

38.

Pokud se strany do tří dnů od data ustavení rozhodčího tribunálu nedohodnou jinak, může rozhodčí tribunál obdržet nevyžádaná písemná podání od osob uvedených v čl. 21.17 odst. 3 dohody, které jsou nezávislé na vládách stran, pokud jsou podání obdržena do 10 dnů ode dne ustavení tribunálu.

39.

Podání musí být stručná, v žádném případě nesmí být delší než 15 stran s řádkováním 2 a musí přímo souviset s faktickými nebo právními otázkami, kterými se rozhodčí tribunál zabývá. Podání musí obsahovat popis osoby, která podání poskytuje, mimo jiné:

a)

u fyzické osoby státní příslušnost a

b)

u právnické osoby místo usazení, povaha její činnosti, její právní postavení, obecné cíle a zdroj jejího financování.

Každá osoba uvede ve svých podáních zájem, který má na řízení. Podání se vypracují v jazycích zvolených stranami v souladu s odstavci 42 a 43 tohoto jednacího řádu.

40.

Rozhodčí tribunál ve své zprávě uvede veškerá podání, která obdržel v souladu s odstavci 38 a 39. Argumenty uvedenými v těchto podáních se rozhodčí tribunál není povinen ve své zprávě zabývat. Uvedená podání se poskytnou stranám k vyjádření připomínek. Připomínky stran, které byly rozhodčímu tribunálu předloženy do 10 dnů, tribunál zohlední.

XIV.   Naléhavé případy

41.

V naléhavých případech uvedených v kapitole 21 dohody případně upraví rozhodčí tribunál po konzultaci se stranami lhůty uvedené v tomto jednacím řádu. Rozhodčí tribunál oznámí tyto úpravy stranám.

XV.   Jazyk a překlad

42.

Během konzultací uvedených v článku 21.5 dohody a nejpozději na organizačním zasedání uvedeném v odstavci 4 tohoto jednacího řádu usilují strany o shodu ohledně společného pracovního jazyka pro řízení u rozhodčího tribunálu. Každá strana oznámí druhé straně do 90 dnů po přijetí tohoto jednacího řádu Smíšeným výborem v souladu s čl. 22.1 odst. 4 písm. f) dohody seznam jazyků, které upřednostňuje. Seznam musí obsahovat alespoň jeden pracovní jazyk WTO.

43.

Pokud strany nejsou schopny se na společném pracovním jazyce shodnout, učiní každá strana svá písemná podání ve zvoleném jazyce a současně poskytne překlad do jednoho z pracovních jazyků WTO, který druhá strana případně oznámila v souladu s odstavcem 42. Strana odpovědná za organizaci ústního slyšení zajistí v příslušných případech tlumočení ústních podání do téhož pracovního jazyka WTO.

44.

Průběžná a závěrečná zpráva rozhodčího tribunálu se vydá ve společném pracovním jazyce. Pokud se strany na společném pracovním jazyce neshodly, vyhotoví se průběžná a závěrečná zpráva v pracovních jazycích WTO uvedených v odstavci 43.

45.

Strana může předložit připomínky k přesnosti jakéhokoli překladu dokumentu, který byl vypracován podle tohoto jednacího řádu.

46.

V případě, že je nezbytný překlad nebo tlumočení písemných a ústních podání jedné strany do příslušného pracovního jazyka WTO, ponese tato strana související náklady.

PŘÍLOHA 4

KODEX CHOVÁNÍ ROZHODCŮ

I.   Definice

1.

V tomto kodexu chování se použijí tyto definice:

a)

„administrativními pracovníky“ se ve vztahu k rozhodci rozumí osoby, které tento rozhodce řídí a kontroluje, jiné než asistenti;

b)

„dohodou“ se rozumí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství;

c)

„rozhodcem“ se rozumí člen rozhodčího tribunálu;

d)

„asistentem“ se rozumí osoba, která za podmínek jmenování rozhodce provádí zkoumání nebo poskytuje pomoc pro rozhodce;

e)

„kandidátem“ se rozumí osoba, jejíž jméno je na seznamu rozhodců uvedeném v článku 21.9 dohody;

f)

„rozhodčím tribunálem“ se rozumí rozhodčí tribunál ustavený podle článku 21.7 dohody; a

g)

„řízením“ se rozumí řízení rozhodčího tribunálu.

II.   Poskytnutí kodexu chování

2.

Strany poskytnou tento kodex chování každému kandidátovi v momentě, kdy je jeho jméno zařazeno na seznam uvedený v článku 21.9 dohody.

III.   Hlavní zásady

3.

Každý kandidát a rozhodce dodržuje přísné normy chování v souladu s tímto kodexem chování tak, aby byla zachována integrita a nestrannost mechanismu pro řešení sporů.

IV.   Oznamovací povinnosti

4.

Před přijetím svého jmenování rozhodcem zveřejní kandidát, který má vystupovat jako rozhodce, jakýkoli zájem, vztah nebo záležitost, které by mohly ovlivňovat jeho nezávislost nebo nestrannost nebo které by mohly důvodně vytvořit dojem nevhodného jednání nebo podjatosti během řízení. Kandidát proto vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby si byl všech takových zájmů, vztahů nebo záležitostí, včetně zájmů finančních, profesních, pracovních či rodinných, vědom.

5.

Oznamovací povinnost podle odstavce 4 je trvalou povinností a vztahuje se i na rozhodce po přijetí jeho jmenování. Rozhodce v průběhu řízení písemně oznámí stranám jakékoli nové informace týkající se povinnosti podle odstavce 4, a to co nejdříve, jakmile se o nich dozví.

6.

Při plnění těchto požadavků na oznamování musí být respektováno osobní soukromí.

V.   Výkon povinností

7.

Rozhodce musí být po potvrzení svého jmenování k dispozici pro výkon svých povinností a vykonává je v průběhu řízení rozhodčího tribunálu řádně a včas, spravedlivě a poctivě.

8.

Rozhodce se zabývá pouze otázkami, které byly vzneseny v rámci každého řízení a jsou nezbytné pro přijetí rozhodnutí, a tuto povinnost nesmí delegovat na žádnou jinou osobu.

9.

Rozhodce nenavazuje jednostranné kontakty v souvislosti se záležitostmi projednávanými rozhodčím tribunálem během řízení.

VI.   Nezávislost a nestrannost

10.

Rozhodce je nezávislý a nestranný, vyvaruje se přímého a nepřímého střetu zájmů, nesmí být ovlivňován vlastním zájmem, vnějším tlakem, politickými zřeteli, požadavky veřejnosti, loajalitou vůči některé straně ani obavami z kritiky a nesmí vytvářet dojem nevhodného jednání nebo podjatosti.

11.

Rozhodce nepřijme přímo ani nepřímo žádný závazek ani žádnou výhodu, které by jakkoli ovlivňovaly řádný výkon jeho povinností nebo by budily dojem ovlivňování řádného výkonu jeho povinností.

12.

Rozhodce nesmí využívat svého postavení v rozhodčím tribunálu k prosazování jakýchkoli osobních nebo soukromých zájmů a vyvaruje se jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že ostatní na něj mají zvláštní vliv.

13.

Rozhodce nesmí umožnit, aby jeho jednání nebo úsudek ovlivňovaly dřívější či současné finanční, obchodní, profesionální, osobní, rodinné nebo sociální vztahy nebo povinnosti.

14.

Rozhodce se vyvaruje toho, aby vstupoval do jakýchkoli vztahů nebo aby mu vznikly jakékoli finanční zájmy, u nichž je pravděpodobné, že by ovlivňovaly jeho nestrannost, nebo které by mohly důvodně vyvolávat dojem nevhodného jednání nebo podjatosti.

15.

Bývalý rozhodce se vyvaruje jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že byl podjatý při plnění svých povinností nebo že mu z rozhodnutí rozhodčího tribunálu, v němž vystupoval, plynuly nějaké výhody.

VII.   Důvěrnost

16.

Žádný rozhodce nikdy nezveřejní žádné neveřejné informace, které se týkají nebo byly získány během řízení rozhodčího tribunálu, pro něž byl jmenován. Žádný rozhodce v žádném případě nepoužije takové informace k získání osobních výhod nebo výhod pro jiné osoby ani k nepříznivému ovlivnění zájmů jiných osob.

17.

Žádný rozhodce nezveřejní rozhodnutí rozhodčího tribunálu nebo jeho části, pokud rozhodnutí nebylo zveřejněno.

18.

Rozhodce nikdy nezveřejní poradní jednání rozhodčího tribunálu ani názory kteréhokoli rozhodce ani neučiní žádná prohlášení týkající se řízení rozhodčího tribunálu, pro něž byl jmenován, nebo záležitostí, které jsou v takovém řízení předmětem sporu.

19.

Povinnosti podle odstavců 16 až 18 se nadále vztahují i na bývalého rozhodce.

VIII.   Další povinnosti

20.

Kandidát nebo rozhodce sdělí v nejbližším možném termínu a důvěrným způsobem záležitosti týkající se skutečného nebo možného porušení tohoto kodexu chování oběma stranám, aby je mohly zvážit.

21.

Rozhodce podnikne všechny rozumné a vhodné kroky k tomu, aby zajistil, že jeho asistenti a administrativní pracovníci jsou si vědomi povinností vyplývajících pro rozhodce z částí III, IV, VI a VII tohoto kodexu chování a dodržují je.

22.

Každý rozhodce si vede záznamy a předloží konečnou zprávu o tom, kolik času řízení rozhodčího tribunálu věnoval, a o svých výdajích, jakož i o vynaloženém čase a výdajích svých asistentů.

Top