„Dodatek I

SPOLEČNÉ TRANZITNÍ REŽIMY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Předmět a oblast působnosti režimu a definice

Článek 1

Předmět

1.   Tento dodatek stanoví v souladu s čl. 1 odst. 3 úmluvy pravidla pro společný tranzitní režim.

2.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se ustanovení tohoto dodatku na operace prováděné ve společném tranzitním režimu.

Článek 2

Nepoužití společného tranzitního režimu na poštovní zásilky

Společný tranzitní režim se nepoužije na poštovní zásilky (včetně poštovních balíků) přepravované v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno nositeli práv a povinností vyplývajících z těchto aktů nebo na jejich účet.

Článek 3

Definice

Pro účely úmluvy se rozumí:

a)	„celními orgány“ celní správy odpovědné za provádění úmluvy a jiné orgány zmocněné k jejímu provádění podle vnitrostátního práva;

b)	„osobou“ fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie, podle vnitrostátních právních předpisů nebo podle právních předpisů země společného tranzitního režimu způsobilé k právním úkonům;

c)	„tranzitním prohlášením“ úkon, jímž osoba projevuje předepsanou formou a způsobem vůli, aby bylo zboží propuštěno do společného tranzitního režimu;

d)	„tranzitním doprovodným dokladem“ doklad vytištěný za použití elektronického zpracování dat doprovázející zboží a vycházející z údajů tranzitního prohlášení;

e)	„deklarantem“ osoba podávající tranzitní prohlášení svým vlastním jménem nebo osoba, jejímž jménem je takové prohlášení podáno;

f)	„držitelem režimu“ osoba, která podává celní prohlášení nebo na jejíž účet je uvedené prohlášení podáváno;

g)	„celním úřadem odeslání“ celní úřad, kde je přijato tranzitní prohlášení;

h)

„celním úřadem tranzitu“ celní úřad příslušný v místě vstupu na celní území smluvní strany, pokud je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu, nebo celní úřad příslušný v místě výstupu z celního území smluvní strany, pokud zboží během tranzitní operace toto území opouští přes hranici mezi územím smluvní strany a třetí země, nebo

i)	„celním úřadem určení“ celní úřad, kterému je zboží propuštěné do společného tranzitního režimu předloženo, aby mohl být režim ukončen;

j)	„referenčním číslem (MRN)“ registrační číslo, které tranzitnímu prohlášení přidělil příslušný celní orgán za použití elektronického zpracování dat;

k)	„celním úřadem záruky“ celní úřad, o němž celní orgány každé země rozhodnou, že se na něm budou skládat jistoty;

l)	„dluhem“ povinnost osoby zaplatit částku dovozního či vývozního cla a jiné poplatky splatné s ohledem na zboží propuštěné do společného tranzitního režimu;

m)	„dlužníkem“ jakákoli osoba, která je odpovědná za dluh;

n)	„propuštěním zboží“ úkon, kterým celní orgány umožní nakládat se zbožím pro účely uvedené ve společném tranzitním režimu, do něhož je propuštěno;

o)	„osobou usazenou na celním území smluvní strany“ — v případě fyzické osoby osoba, která má obvyklé bydliště na celním území dané smluvní strany; — v případě právnické osoby nebo sdružení osob osoba, která má sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu na celním území dané smluvní strany;

p)

„elektronickým zpracováním dat“elektronická výměna informací mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, mezi celními orgány navzájem a mezi celními orgány a jinými zapojenými vládními nebo evropskými agenturami nebo institucemi či agenturami a institucemi zemí společného tranzitního režimu v dohodnutém a definovaném formátu za účelem automatizovaného zpracování a uchovávání dat po přijetí prostřednictvím: i) elektronické výměny dat; ii) výměny mezi počítači; iii) elektronického přenosu strukturovaných dat standardními zprávami nebo službami z jednoho prostředí elektronického zpracování do jiného bez lidského zásahu; iv) vložení dat on-line do celních systémů zpracování dat k uchovávání a zpracování, jehož výsledkem jsou odpovědi on-line;

q)	„elektronickou výměnou dat“ (EDI) elektronický přenos dat strukturovaných podle dohodnutých standardů zpráv mezi dvěma počítačovými systémy;

r)	„elektronickým tranzitním systémem“ elektronický systém používaný pro elektronickou výměnu dat v rámci společného tranzitního režimu;

s)	„standardní zprávou“ předdefinovaná struktura pro elektronický přenos dat;

t)	„osobními údaji“ jakékoli informace týkající se osoby, jejíž totožnost byla zjištěna nebo je možno ji zjistit;

u)	„zabudovaným přepravním zařízením“technické prostředky (např. potrubí a elektrické vedení) používané pro nepřetržitou přepravu zboží;

v)	„záložním postupem“postup založený na používání papírových dokladů umožňujících podání tranzitního prohlášení a následnou kontrolu tranzitní operace, nemůže-li být použit postup založený na elektronickém zpracovaní dat.

KAPITOLA II

Obecná ustanovení o společném tranzitním režimu

Článek 4

Elektronický systém týkající se režimu

1.   K dokončení celních formalit společného tranzitního režimu se použije elektronický tranzitní systém, není-li v tomto dodatku stanoveno jinak.

2.   Smluvní strany vymezí vzájemnou dohodou opatření k uplatnění elektronického tranzitního systému stanovící:

a)	pravidla vymezující a upravující zprávy, které mají být předávány mezi celními úřady a které jsou potřebné pro uplatňování celních předpisů;

b)	společná data a formáty struktury zpráv, které mají být předávány podle celních předpisů.

Článek 5

Použití elektronického tranzitního systému

1.   K výměně informací pro účely společného tranzitního režimu používají příslušné orgány elektronický tranzitní systém, není-li v tomto dodatku stanoveno jinak.

2.   Pro výměnu informací podle odstavce 1 používají smluvní strany společnou komunikační síť/společné systémové rozhraní (CCN/CSI) Evropské unie.

Finanční příspěvek zemí společného tranzitního režimu, jejich přístup k CCN/CSI a další související záležitosti dohodne Unie s každou zemí společného tranzitního režimu.

Článek 6

Bezpečnost údajů

1.   Smluvní strany stanoví podmínky pro plnění formalit pomocí elektronického zpracování dat, jež zahrnují mimo jiné opatření pro kontrolu zdrojů a pro ochranu údajů před náhodným nebo nedovoleným zničením, ztrátou, změnou nebo neoprávněným přístupem.

2.   Vedle opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku příslušné orgány vytvoří a dodržují náležitá bezpečnostní opatření pro účinné, spolehlivé a bezpečné fungování elektronického tranzitního systému.

3.   Změny a výmaz údajů se zaznamenají společně s informacemi o důvodu změny či výmazu, jejich přesném čase a totožnosti osoby, která je provedla.

Původní údaje nebo zpracované údaje se uchovávají po dobu nejméně tří kalendářních let od konce roku, v němž byly zaznamenány, nebo po delší dobu, pokud tak země vyžadují.

4.   Příslušné orgány bezpečnost údajů pravidelně kontrolují.

5.   Při podezření na jakékoliv porušení bezpečnosti se dotčené příslušné orgány o této skutečnosti navzájem informují.

Článek 7

Ochrana osobních údajů

1.   Smluvní strany používají osobní údaje vyměněné při provádění úmluvy pouze pro účely společného tranzitního režimu a dalších celních režimů nebo dočasného uskladnění po skončení společného tranzitního režimu.

Toto omezení nebrání použití těchto údajů celními orgány za účelem analýzy rizik a vyšetřování v průběhu operace ve společném tranzitním režimu a soudního projednávání v důsledku tohoto společného tranzitního režimu. Pokud se tyto údaje pro uvedené účely použijí, celní orgány, které tyto informace dodaly, jsou o tom neprodleně informovány.

2.   Smluvní strany zajistí, že zpracování osobních údajů vyměněných při provádění úmluvy probíhá v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (1).

3.   Každá smluvní strana přijme opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto článkem.

KAPITOLA III

Povinnosti držitele režimu a dopravce a příjemce zboží pohybujícího se ve společném tranzitním režimu

Článek 8

Povinnosti držitele režimu a dopravce a příjemce zboží pohybujícího se ve společném tranzitním režimu

1.   Držitel režimu je povinen:

a)	předložit zboží ve stanovené lhůtě celnímu úřadu určení v nezměněném stavu spolu s nezbytnými informacemi a dodržet přitom opatření přijatá celními orgány k zajištění jeho ztotožnění;

b)	dodržovat celní předpisy vztahující se na společný tranzitní režim;

c)	není-li v úmluvě stanoveno jinak, poskytnout jistotu k zajištění, že bude zaplacena částka dluhu, který může u zboží vzniknout.

2.   Dopravce nebo příjemce zboží, který zboží přijímá s vědomím, že se toto zboží přepravuje ve společném tranzitním režimu, je rovněž povinen ve stanovené lhůtě předložit celnímu úřadu určení zboží v nezměněném stavu a dodržet přitom opatření přijatá celními orgány k zajištění totožnosti tohoto zboží.

KAPITOLA IV

Jistoty

Článek 9

Elektronický systém týkající se jistot

Pro výměnu a uchovávání informací týkajících se jistot se použije elektronické zpracování dat.

Článek 10

Povinnost poskytnout jistotu

1.   Držitel režimu poskytne jistotu k zajištění dluhu, který může u zboží propuštěného do společného tranzitního režimu vzniknout.

2.   Jistota se poskytne:

a)	buď jako jednotlivá jistota, která se vztahuje na jedinou operaci;

b)	nebo jako souborná jistota, která se vztahuje na několik operací, ve formě závazku ručitele, použije-li se zjednodušení stanovené v čl. 55 písm. a).

3.   Celní orgány však mohou navrhovaný druh jistoty odmítnout, pokud není slučitelný s řádným uplatňováním společného tranzitního režimu.

Článek 11

Formy jednotlivé jistoty

1.   Jednotlivá jistota může být poskytnuta v jedné z těchto forem:

a)	složením hotovosti;

b)	závazkem ručitele;

c)	záručními doklady.

2.   V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) se jednotlivá jistota poskytne závazkem ručitele.

Článek 12

Ručitel

1.   Ručitel uvedený v čl. 10 odst. 2 písm. b), čl. 11 odst. 1 písm. b) a čl. 11 odst. 2 je třetí osoba usazená ve smluvní straně, kde je jistota poskytována, a schválená celními orgány vyžadujícími jistotu.

Ručitel ve svém závazku určí v každé zemi z řad smluvních stran, které jsou příslušnou operací ve společném tranzitním režimu dotčeny, služební adresu nebo jmenuje zplnomocněného zástupce.

2.   Ručitel se písemně zaváže, že zaplatí zajištěnou částku dluhu. Závazek ručitele musí rovněž v rámci zajištěné částky pokrýt částku dluhu vymahatelného v důsledku následných kontrol.

3.   Celní orgány mohou odmítnout schválit ručitele, u něhož si nejsou jisté, že zajistí zaplacení částky dluhu v předepsané lhůtě.

Článek 13

Zproštění povinnosti poskytnout jistotu

1.   Jistota se nepožaduje v žádné z těchto situací:

a)	u zboží přepravovaného letecky, je-li použit režim tranzitu založený na elektronickém manifestu pro zboží přepravované letecky;

b)	u zboží přepravovaného po Rýnu a rýnských vodních cestách a po Dunaji a dunajských vodních cestách;

c)	u zboží přepravovaného zabudovaným přepravním zařízením;

d)	u zboží přepravovaného po železnici nebo letecky, je-li použit režim tranzitu založený na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici nebo letecky.

2.   V případech uvedených v odst. 1 písm. d) se zproštění povinnosti poskytnout jistotu použije pouze na povolení k použití společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici nebo letecky udělená před 1. květnem 2016.

KAPITOLA V

Různá ustanovení

Článek 14

Právní účinky dokladů a záznamů

1.   Doklady vydané a záznamy vedené v souladu s předpisy země, kde byly vydány nebo jsou vedeny, bez ohledu na formát a opatření zavedená či přijatá příslušnými orgány jedné země, mají na území ostatních zemí stejné právní účinky jako v zemi, kde byly vydány nebo jsou vedeny.

2.   Výsledky vyšetřování provedených v rámci společného tranzitního režimu příslušnými orgány jedné země mají v ostatních zemích tutéž důkazní váhu jako výsledky vyšetřování příslušných orgánů každé z těchto zemí.

Článek 15

Seznam celních úřadů příslušných pro operace společného tranzitu

Každá země vloží do počítačového systému spravovaného Evropskou komisí (dále jen „Komise“) seznam celních úřadů příslušných pro operace společného tranzitu s uvedením příslušného identifikačního čísla, působnosti a úředních dnů a hodin. Každá změna musí být rovněž zaznamenána do počítačového systému.

Komise tyto údaje prostřednictvím daného počítačového systému sdělí ostatním zemím.

Článek 16

Centrální úřad

Pokud země vytvoří centrální úřad pověřený řízením a sledováním společného tranzitního režimu a přijímáním a předáváním dokladů souvisejících s tímto režimem, informuje o takovém úřadě Komisi.

Komise tuto informaci předá ostatním zemím.

Článek 17

Porušení předpisů a sankce

Země přijmou veškerá opatření nezbytná k řešení jakýchkoli porušení předpisů a nesrovnalostí a k ukládání účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ REŽIMU

KAPITOLA I

Jednotlivá jistota

Článek 18

Výpočet částky jednotlivé jistoty

Jednotlivá jistota poskytnutá v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) pokrývá částku dluhu, který může vzniknout, vypočtenou na základě nejvyšších sazeb cla pro zboží stejného druhu. Pro účely tohoto výpočtu se se zbožím Unie přepravovaným podle úmluvy nakládá jako se zbožím, které není zbožím Unie.

Článek 19

Jednotlivá jistota ve formě složení hotovosti

1.   Jednotlivá jistota poskytnutá ve formě složení hotovosti nebo jiného rovnocenného platebního prostředku se poskytuje podle platných předpisů země odeslání, v níž je jistota vyžadována.

2.   Jednotlivé jistoty poskytnuté složením hotovosti v jedné smluvní straně jsou platné ve všech smluvních stranách. Jistoty se vrátí při vyřízení režimu.

3.   Je-li jistota poskytnuta složením hotovosti nebo jiným rovnocenným platebním prostředkem, neplatí z ní celní orgány žádné úroky.

Článek 20

Jednotlivá jistota ve formě závazku ručitele

1.   Závazek učiněný ručitelem pro účely jednotlivé jistoty se poskytne s použitím tiskopisu stanoveného v příloze C1 dodatku III. Závazek si po dobu jeho platnosti ponechá celní úřad záruky.

2.   Jestliže to vyžadují vnitrostátní právní a správní předpisy nebo je to v souladu se zvyklostmi, může každá země povolit, aby měl závazek podle odstavce 1 jinou formu, pokud má stejné právní účinky jako závazek stanovený v tiskopisu.

3.   U každého závazku sdělí celní úřad záruky držiteli režimu tyto informace:

a)	referenční číslo jistoty;

b)	přístupový kód spojený s referenčním číslem jistoty.

Držitel režimu nesmí přístupový kód měnit.

Článek 21

Jednotlivá jistota ve formě záručních dokladů

1.   Závazek učiněný ručitelem pro účely jednotlivé jistoty ve formě záručních dokladů se poskytne s použitím tiskopisu stanoveného v příloze C2 dodatku III. Závazek si po dobu jeho platnosti ponechá celní úřad záruky.

Ustanovení čl. 20 odst. 2 se použije přiměřeně.

2.   Ručitel vyhotoví záruční doklady s použitím tiskopisu stanoveného v příloze C3 dodatku III a poskytne je osobám, které hodlají být držiteli režimu. Tyto záruční doklady jsou platné ve všech smluvních stranách.

Každý záruční doklad pokrývá částku 10 000 EUR, do jejíž výše ručitel ručí. Doba platnosti záručního dokladu je jeden rok od data vydání.

3.   Ručitel poskytne celnímu úřadu záruky veškeré požadované podrobnosti o záručních dokladech jednotlivé jistoty, které vystavil.

4.   U každého záručního dokladu sdělí ručitel osobě, která hodlá být držitelem režimu, tyto informace:

a)	referenční číslo jistoty;

b)	přístupový kód spojený s referenčním číslem jistoty.

Osoba, která hodlá být držitelem režimu, nesmí přístupový kód měnit.

5.   Osoba, která hodlá být držitelem režimu, předloží na celním úřadu odeslání počet záručních dokladů odpovídající násobku částky 10 000 EUR, který je nezbytný k pokrytí celkové částky dluhu, který může vzniknout.

6.   Je-li v souladu s čl. 26 odst. 1 písm. b) přijato tranzitní prohlášení v listinné podobě, záruční doklady se v listinné podobě doručí celnímu úřadu odeslání, který si je ponechá. Daný celní úřad sdělí identifikační číslo každého záručního dokladu celnímu úřadu záruky, který je na záručním dokladu uveden.

Článek 22

Schválení závazku

Závazek ručitele musí schválit celní úřad záruky, který jeho schválení oznamuje osobě, která je povinna poskytnout jistotu.

Článek 23

Zrušení schválení ručitele nebo závazku a odstoupení od závazku

1.   Celní úřad záruky může schválení ručitele nebo schválení závazku ručitele kdykoli zrušit. Zrušení celní úřad záruky oznámí ručiteli a osobě, která je povinna poskytnout jistotu.

Zrušení schválení ručitele nebo závazku ručitele nabývá účinnosti šestnáctým dnem po dni, kdy ručitel obdržel rozhodnutí o zrušení nebo kdy se má za to, že je obdržel.

2.   Ručitel může od svého závazku kdykoli odstoupit. Odstoupení od závazku ručitel oznámí celnímu úřadu záruky.

Odstoupení od závazku ručitele se nevztahuje na zboží, které již bylo v době, kdy odstoupení nabylo účinku, na základě daného závazku propuštěno do společného tranzitního režimu a stále se v něm nachází.

Odstoupení od závazku ručitele nabývá účinnosti šestnáctým dnem po dni, kdy ručitel oznámil odstoupení celnímu úřadu záruky.

3.   Celní orgány země odpovědné za příslušný celní úřad záruky zaznamenají informace o zrušení schválení ručitele nebo závazku ručitele nebo o odstoupení od jistoty a den nabytí účinku do elektronického systému uvedeného v článku 9.

KAPITOLA II

Dopravní prostředky a prohlášení

Článek 24

Tranzitní prohlášení a dopravní prostředek

1.   Každé tranzitní prohlášení se týká pouze zboží propuštěného do společného tranzitního režimu, které se přepravuje nebo má přepravovat od jednoho celního úřadu odeslání k jednomu celnímu úřadu určení na jediném dopravním prostředku, v kontejneru nebo v nákladovém kusu.

Jedno tranzitní prohlášení se však může týkat zboží, které se přepravuje nebo má přepravovat od jednoho celního úřadu odeslání k jednomu celnímu úřadu určení ve více než jednom kontejneru nebo ve více než jednom nákladovém kusu, jestliže jsou kontejnery nebo nákladové kusy naloženy na jediný dopravní prostředek.

2.   Pro účely tohoto článku a pod podmínkou, že se přepravované zboží odesílá společně, se za jediný dopravní prostředek považuje/í:

a)	silniční vozidlo s jedním nebo více přívěsy nebo návěsy;

b)	souprava spojených železničních podvozků nebo vagónů;

c)	lodě tvořící jeden celek.

3.   Pokud se pro účely společného tranzitního režimu jediný dopravní prostředek používá pro nakládku zboží u více celních úřadů odeslání i pro vykládku u více celních úřadů určení, podává se pro každou zásilku samostatné tranzitní prohlášení.

Článek 25

Tranzitní prohlášení prostřednictvím elektronického zpracování dat

Náležitosti a struktura údajů v tranzitním prohlášení jsou stanoveny v přílohách A1, A2 a B6 dodatku III.

Článek 26

Tranzitní prohlášení v listinné podobě

1.   Celní orgán přijme tranzitní prohlášení v listinné podobě v následujících případech:

a)	je-li zboží přepravováno cestujícími, kteří nemají přímý přístup k elektronickému tranzitnímu systému, za podmínek uvedených v článku 27;

b)

je-li použit záložní postup podle přílohy II v případě dočasného selhání: i) elektronického tranzitního systému; ii) elektronického systému, který držitelé režimu používají pro podávání prohlášení pro společný tranzitní režim za použití elektronického zpracování dat; iii) elektronického propojení mezi elektronickým systémem, který používají držitelé režimu pro podávání prohlášení pro společný tranzitní režim za použití elektronického zpracování dat, a elektronickým tranzitním systémem;

c)	jestliže tak země společného tranzitního režimu rozhodne.

2.   V rámci uplatňování odst. 1 písm. a) a c) zajistí celní orgány, aby údaje o tranzitu byly zaznamenány v elektronickém tranzitním systému a za použití daného systému vyměňovány mezi celními orgány.

3.   Přijetí tranzitního prohlášení v listinné podobě uvedeného v odst. 1 písm. b) bodech ii) a iii) musí schválit celní orgány.

Článek 27

Tranzitní prohlášení pro cestující

V případech uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. a) vyhotoví cestující tranzitní prohlášení v listinné podobě v souladu s články 5 a 6 a přílohou B6 dodatku III.

Článek 28

Smíšené zásilky

Zásilka může obsahovat zboží, které má být propuštěno do režimu T1, a zároveň i zboží, které má být propuštěno do režimu T2, pokud je každá položka zboží příslušným způsobem označena v tranzitním prohlášení kódy „T1“, „T2“ nebo „T2F“.

Článek 29

Ověření tranzitního prohlášení a odpovědnost držitele režimu

1.   Tranzitní prohlášení ověří deklarant.

2.   Jakmile držitel režimu podá tranzitní prohlášení celním orgánům, stává se tím odpovědný za:

a)	správnost a úplnost údajů uvedených v tranzitním prohlášení;

b)	pravost, správnost a platnost veškerých podkladů tranzitního prohlášení;

c)	splnění všech povinností v souvislosti s propuštěním zboží uvedeného v tranzitním prohlášení do společného tranzitního režimu.

KAPITOLA III

Formality u celního úřadu odeslání

Článek 30

Podání a přijetí tranzitního prohlášení

1.   Tranzitní prohlášení se podává u celního úřadu odeslání.

2.   Celní úřad odeslání tranzitní prohlášení přijme, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	obsahuje veškeré údaje nezbytné pro účely společného tranzitního režimu stanovené v příloze II dodatku III;

b)	je doprovázeno všemi nezbytnými doklady;

c)	zboží, k němuž se tranzitní prohlášení vztahuje, bylo celním orgánům předloženo v úředních hodinách.

Na žádost deklaranta může celní úřad odeslání povolit, aby zboží bylo předloženo mimo tyto úřední hodiny nebo na jakémkoli jiném místě.

3.   Celní orgány mohou povolit, aby doklady uvedené v odst. 1 písm. b) nebyly předloženy na celním úřadě odeslání. V tom případě uvedené doklady zůstanou v držení deklaranta a jsou k dispozici celním orgánům.

Článek 31

Změna tranzitního prohlášení

1.   Deklarantovi se na jeho žádost povolí změna jednoho nebo více údajů v tranzitním prohlášení, které již bylo celními orgány přijato. Změnou však nesmí být rozšířena působnost tranzitního prohlášení na jiné zboží než na zboží, které v něm bylo původně uvedeno.

2.   Změna se však nepovolí, jestliže je o její provedení požádáno poté, co došlo k jedné z těchto událostí:

a)	celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží;

b)	celní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených v celním prohlášení;

c)	celní orgány zboží propustily.

Článek 32

Zrušení platnosti tranzitního prohlášení

1.   Na žádost deklaranta zruší celní úřad odeslání platnost již přijatého tranzitního prohlášení v každém z těchto případů:

a)	je-li přesvědčen, že zboží má být neprodleně propuštěno do jiného celního režimu;

b)	je-li přesvědčen, že v důsledku zvláštních okolností již není propuštění do celního režimu, do kterého bylo zboží navrženo v prohlášení, odůvodněné.

Pokud však celní úřad odeslání informoval deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží, přijme se žádost o zrušení platnosti celního prohlášení poté, co bude tato kontrola provedena.

2.   Platnost tranzitního prohlášení se nezruší poté, co bylo zboží propuštěno, s výjimkou případů, kdy:

a)	zboží ve volném oběhu ve smluvní straně bylo chybně navrženo do společného tranzitního režimu a jeho celní status jako zboží ve volném oběhu v téže smluvní straně byl poté prokázán;

b)	zboží bylo omylem navrženo ve více než jednom celním prohlášení.

Článek 33

Trasa přepravy ve společném tranzitním režimu

1.   Zboží propuštěné do společného tranzitního režimu se přepraví k celnímu úřadu určení po ekonomicky odůvodněné trase.

2.   Považuje-li to celní úřad odeslání nebo deklarant za nezbytné, stanoví tento celní úřad pro přepravu zboží během společného tranzitního režimu trasu, přičemž vezme v úvahu veškeré příslušné informace sdělené deklarantem.

Při stanovení trasy zanese celní úřad do elektronického tranzitního systému alespoň země, přes které se má tranzit uskutečnit.

Článek 34

Lhůta pro předložení zboží

1.   Celní úřad odeslání stanoví lhůtu, v níž má být zboží předloženo celnímu úřadu určení, přičemž zohlední:

a)

trasu;

b)	dopravní prostředek;

c)	dopravní předpisy nebo jiné právní předpisy, jež by mohly mít dopad na stanovení lhůty;

d)	veškeré příslušné informace sdělené držitelem režimu.

2.   Pokud lhůtu stanoví celní úřad odeslání, je závazná pro celní orgány zemí, na jejichž území zboží během operace společného tranzitu vstupuje, a tyto orgány ji nejsou oprávněny měnit.

Článek 35

Ověření tranzitního prohlášení a kontrola zboží

1.   Za účelem ověření správnosti údajů uvedených v tranzitním prohlášení, které bylo přijato, celní úřad odeslání může:

a)	kontrolovat prohlášení a podklady;

b)	požadovat od deklaranta poskytnutí dalších dokladů;

c)	kontrolovat zboží;

d)	odebírat vzorky za účelem analýzy nebo důkladné kontroly zboží.

2.   Celní úřad odeslání ověří existenci a platnost jistoty.

3.   Kontrola zboží stanovená v odst. 1 písm. c) se provede v úředních hodinách na místech k tomu určených celním úřadem odeslání. Na žádost deklaranta mohou celní orgány provést kontrolu zboží mimo tyto úřední hodiny nebo na jakémkoli jiném místě.

Článek 36

Identifikace celních závěr

Celní úřad odeslání zaznamená počet celních závěr, které přiložil, a jedinečné identifikátory celních závěr do elektronického tranzitního systému.

Článek 37

Způsobilost k přiložení celní závěry

Silniční vozidla, přívěsy, návěsy a kontejnery schválené pro přepravu zboží pod celní závěrou v souladu s mezinárodní dohodou, jíž jsou Unie a země společného tranzitního režimu stranami, se rovněž považují za způsobilé k přiložení celní závěry.

Článek 38

Charakteristiky celních závěr

1.   Celní závěry musí splňovat alespoň tyto základní charakteristiky a technické požadavky:

a)

základní charakteristiky závěr: i) při běžném používání zůstávají neporušené a bezpečně připevněné; ii) jsou snadno kontrolovatelné a rozpoznatelné; iii) jsou vyrobeny takovým způsobem, aby jakékoliv jejich porušení, nedovolená manipulace s nimi nebo jejich odstranění zanechávaly stopy viditelné pouhým okem; iv) jsou určeny pro jedno použití nebo, pokud jsou určeny pro vícenásobné použití, jsou vyrobeny tak, aby při každém novém použití mohly být opatřeny zřetelným jedinečným identifikačním znakem; v) jsou opatřeny jedinečnými identifikátory celní závěry, které jsou trvalé, snadno čitelné a opatřené jedinečným číslem;

b)

technické požadavky: i) forma a rozměry závěr se mohou lišit podle použitého způsobu přiložení celní závěry, rozměry však musí být takové, aby umožňovaly snadnou čitelnost identifikačních znaků; ii) identifikační znaky závěr nesmí být padělatelné ani napodobitelné; iii) použitý materiál musí být odolný proti náhodnému rozlomení a proti nezjistitelnému padělání nebo opakovanému použití.

2.   Pokud závěry certifikoval příslušný subjekt podle mezinárodní normy ISO č. 17712:2013 „Kontejnery – mechanické plomby“, má se za to, že tyto závěry splňují požadavky stanovené v odstavci 1.

V případě přepravy v kontejnerech se v co největší míře využívají závěry s vysokým prvkem zabezpečení.

3.   Na celních závěrách se uvádějí tyto údaje:

a)	slovo „Celní“ v jednom z úředních jazyků Unie či zemí společného tranzitního režimu nebo odpovídající zkratka;

b)	kód země ve formě dvoupísmenného kódu země ISO označující zemi, v níž byla závěra přiložena.

Smluvní strany se mohou po vzájemné dohodě rozhodnout, že budou používat společné prvky a technologie zabezpečení.

4.   Každá země oznámí Komisi typy celních závěr, které používá. Komise tyto informace zpřístupní všem zemím.

5.   Pokaždé, když má být závěra odstraněna, a umožněna tak celní kontrola zboží, snaží se celní orgán, aby byla dle potřeby opět přiložena celní závěra s alespoň rovnocenným prvkem zabezpečení, a uvede informace o této skutečnosti, včetně nového čísla závěry, na doklady týkající se nákladu.

6.   Celní závěry, jež jsou v souladu s přílohou II tohoto dodatku ve znění rozhodnutí č. 1/2008 (2), se mohou používat až do vyčerpání zásob nebo do 1. května 2019 podle toho, co nastane dříve.

Článek 39

Jiná opatření ke ztotožnění zboží než přiložení celních závěr

1.   Celní úřad odeslání se může odchylně od čl. 11 odst. 1 úmluvy rozhodnout, že zboží propuštěné do společného tranzitního režimu neopatří celními závěrami, a namísto toho se spolehne na popis zboží v tranzitním prohlášení nebo v doplňujících dokladech, pokud je popis natolik přesný, aby umožnil snadné ztotožnění zboží, a pokud obsahuje informace o jeho množství a povaze a jakýchkoli zvláštních charakteristikách, jako jsou sériová čísla zboží.

2.   Pokud celní úřad odeslání nerozhodne jinak, nepřikládají se odchylně od čl. 11 odst. 1 úmluvy celní závěry ani na dopravní prostředky, ani na jednotlivé nákladové kusy obsahující zboží, jestliže je zboží:

a)	přepravováno letecky a buď jsou na každé zásilce připevněny štítky s číslem doprovodného leteckého nákladního listu, nebo zásilka tvoří nákladovou jednotku, na které je uvedeno číslo doprovodného leteckého nákladního listu;

b)	přepravováno po železnici a opatření ke ztotožnění přijímají železniční společnosti.

Článek 40

Propuštění zboží do společného tranzitního režimu

1.   Do společného tranzitního režimu se propustí pouze zboží, které bylo opatřeno celními závěrami v souladu s čl. 11 odst. 1, 2 a 3 úmluvy, nebo zboží, u kterého byla přijata jiná opatření ke ztotožnění zboží v souladu s čl. 11 odst. 4 úmluvy a článkem 39 tohoto dodatku.

2.   Při propuštění zboží předá celní úřad odeslání informace o operaci společného tranzitního režimu:

a)	deklarovanému celnímu úřadu určení;

b)	každému deklarovanému celnímu úřadu tranzitu.

Tyto informace jsou založeny na údajích uvedených v tranzitním prohlášení, ve znění případných změn.

3.   Celní úřad odeslání oznámí propuštění zboží do společného tranzitního režimu držiteli režimu.

Článek 41

Tranzitní doprovodný doklad

1.   Celní úřad odeslání poskytne deklarantovi tranzitní doprovodný doklad. Tranzitní doprovodný doklad se poskytne s použitím tiskopisu stanoveného v příloze 3 dodatku III a obsahuje údaje stanovené v příloze A4 dodatku III.

2.   Je-li to třeba, doplní se tranzitní doprovodný doklad seznamem položek vyhotoveným s použitím tiskopisu stanoveného v příloze A5 dodatku III a obsahujícím údaje stanovené v příloze A6 dodatku III. Seznam položek tvoří nedílnou součást tranzitního doprovodného dokladu.

KAPITOLA IV

Formality během přepravy

Článek 42

Předložení tranzitního doprovodného dokladu

Tranzitní doprovodný doklad a jiné doklady doprovázející zboží musí být kdykoli na požádání předloženy celním orgánům.

Článek 43

Předložení zboží přepravovaného ve společném tranzitním režimu celnímu úřadu tranzitu

1.   Zboží spolu s tranzitním doprovodným dokladem nesoucím odpovídající MRN se předkládá na každém celním úřadu tranzitu.

2.   Celní úřad tranzitu zaznamená průjezd zboží přes hranici na základě informací o operaci společného tranzitního režimu, které obdržel od celního úřadu odeslání. Celní úřady tranzitu daný průjezd oznámí celnímu úřadu odeslání.

3.   Celní úřady tranzitu mohou provádět kontroly zboží. Případná kontrola zboží se provádí zejména na základě informací o operaci společného tranzitního režimu obdržených od celního úřadu odeslání.

4.   Je-li zboží přepravováno přes jiný celní úřadu tranzitu, než který je deklarovaný, vyžádá si tento skutečný celní úřad tranzitu informace o operaci společného tranzitního režimu od celního úřadu odeslání a oznámí mu průjezd zboží přes hranici.

5.   Odstavce 1, 2 a 4 se nepoužijí v případě přepravy zboží po železnici, pokud celní úřady tranzitu mohou průjezd zboží přes hranici ověřit jinými prostředky. Takové ověření se provádí pouze v případě potřeby. Ověření lze provést dodatečně.

Článek 44

Události během přepravy zboží v rámci operace společného tranzitního režimu

1.   Dopravce je povinen opatřit tranzitní doprovodný doklad příslušnými záznamy a po události bez zbytečného odkladu předložit zboží spolu s tranzitním doprovodným dokladem nejbližšímu celnímu orgánu země, na jejímž území se nachází dopravní prostředek, jestliže:

a)	je dopravce nucen odchýlit se od trasy stanovené v souladu s čl. 33 odst. 2 v důsledku okolností, které nemohl ovlivnit;

b)	jsou závěry během přepravní operace poškozeny nebo s nimi bylo neoprávněně manipulováno z důvodů, které nemohl dopravce ovlivnit;

c)	je zboží pod dohledem celního orgánu přeloženo z jednoho dopravního prostředku na jiný dopravní prostředek;

d)	bezprostředně hrozící nebezpečí vyžaduje okamžitou částečnou nebo úplnou vykládku dopravního prostředku opatřeného celní závěrou;

e)	dojde k události, která může ovlivnit schopnost držitele režimu nebo dopravce dostát svým závazkům;

f)	dojde ke změně kteréhokoli z prvků tvořících jediný dopravní prostředek uvedený v čl. 24 odst. 2.

Pokud celní orgány, na jejichž území se dopravní prostředek nachází, usoudí, že – jakmile učinily veškerá opatření, jež považují za nezbytná – daná operace společného tranzitního režimu může pokračovat, potvrdí záznamy, které dopravce zanesl do tranzitního doprovodného dokladu.

2.   V případě události uvedené v odst. 1 písm. c) nevyžadují celní orgány předložení zboží a tranzitního doprovodného dokladu s příslušnými záznamy, je-li zboží přeloženo z dopravního prostředku, který není opatřen celními závěrami.

3.   V případě události uvedené v odst. 1 písm. f) může dopravce poté, co opatřil tranzitní doprovodný doklad příslušnými záznamy, v operaci společného tranzitního režimu pokračovat, pokud je ze soupravy spojených železničních podvozků nebo vagónů odpojen jeden nebo více podvozků nebo vagónů v důsledku technických problémů.

4.   V případě události uvedené v odst. 1 písm. f), kdy dojde ke změně tahače silničního vozidla, aniž by došlo ke změně přívěsů nebo návěsů, celní orgán předložení zboží a tranzitního doprovodného dokladu s příslušnými záznamy nepožaduje.

5.   V případech uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 je dopravce zproštěn povinnosti předložit zboží a tranzitní doprovodný doklad s příslušnými záznamy celnímu orgánu uvedenému v odstavci 1.

6.   Příslušné informace v tranzitním doprovodném dokladu týkající se událostí uvedených v odstavci 1 zaznamenají příslušné orgány do elektronického tranzitního systému u celního úřadu tranzitu nebo u celního úřadu určení.

KAPITOLA V

Formality u celního úřadu určení

Článek 45

Předložení zboží propuštěného do společného tranzitního režimu celnímu úřadu určení

1.   Jestliže je zboží propuštěné do společného tranzitního režimu dopraveno na celní úřad určení, danému celnímu úřadu se předloží:

a)

zboží;

b)	tranzitní doprovodný doklad;

c)	veškeré informace, které celní úřad určení požaduje.

Předložení se uskuteční v úředních hodinách. Na žádost dotčené osoby však může celní úřad určení povolit předložení mimo tyto úřední hodiny nebo na jakémkoli jiném místě.

2.   Pokud se předložení uskutečnilo po uplynutí lhůty, kterou v souladu s čl. 34 odst. 1 stanovil celní úřad odeslání, a pokud je celnímu úřadu určení uspokojivě prokázáno, že dané zpoždění nelze přičítat držiteli režimu ani dopravci, má se za to, že držitel režimu lhůtu dodržel.

3.   Celní úřad určení si ponechá tranzitní doprovodný doklad a kontrola zboží se obecně provádí na základě údajů prohlášení pro společný tranzitní režim obdrženého od celního úřadu odeslání.

4.   Je-li společný tranzitní režim ukončen, celní úřad určení neshledal žádnou nesrovnalost a držitel režimu předloží tranzitní doprovodný doklad, potvrdí tento celní úřad na žádost držitele režimu daný doklad pro účely poskytnutí alternativního důkazu v souladu s čl. 51 odst. 1. Potvrzení sestává z otisku razítka daného celního úřadu, podpisu úředníka tohoto úřadu, data a této poznámky:

5.   Společný tranzitní režim může být ukončen u jiného celního úřadu, než který je deklarovaný v tranzitním prohlášení. Tento celní úřad se poté považuje za celní úřad určení.

Článek 46

Stvrzenka

1.   Na žádost osoby předkládající zboží vystaví celní úřad určení stvrzenku o tom, že zboží a tranzitní doprovodný doklad byly danému celnímu úřadu předloženy.

2.   Stvrzenka se poskytuje prostřednictvím tiskopisu uvedeného v příloze B10 dodatku III, který předem vyplní dotčená osoba.

3.   Stvrzenku nelze použít jako alternativní důkaz prokazující ukončení společného tranzitního režimu ve smyslu čl. 51 odst. 1.

Článek 47

Oznámení o příchodu zboží ve společném tranzitním režimu a výsledky kontroly

1.   Celní úřad určení oznámí celnímu úřadu odeslání příchod zboží ve stejný den, kdy je zboží spolu s tranzitním doprovodným dokladem v souladu s čl. 45 odst. 1 předloženo.

2.   Je-li operace společného tranzitního režimu ukončena u jiného celního úřadu, než který je deklarovaný v tranzitním prohlášení, oznámí celní úřad, který se v souladu s čl. 45 odst. 5 považuje za celní úřad určení, příchod zboží celnímu úřadu odeslání ve stejný den, kdy je zboží spolu s tranzitním doprovodným dokladem v souladu s čl. 45 odst. 1 předloženo.

Celní úřad určení deklarovaný v tranzitním prohlášení je o příchodu zboží informován celním úřadem odeslání.

3.   Oznámení o příchodu zboží uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepovažuje za důkaz o řádném ukončení společného tranzitního režimu.

4.   Celní úřad určení oznámí výsledky kontroly celnímu úřadu odeslání nejpozději třetí den následující po dni, kdy je zboží v souladu s čl. 45 odst. 1 předloženo celnímu úřadu určení nebo na jiném místě. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena až na šest dnů.

5.   Pokud však zboží přijímá schválený příjemce podle článku 87, vyrozumí se odchylně od odstavce 4 tohoto článku celní úřad odeslání nejpozději šestý den následující po dni, kdy je zboží dodáno schválenému příjemci.

KAPITOLA VI

Formality týkající se ukončení režimu

Článek 48

Ukončení a vyřízení režimu

1.   Společný tranzitní režim je ukončen a závazky držitele režimu jsou splněny, když je zboží propuštěné do tohoto režimu s požadovanými informacemi předloženo celnímu úřadu určení v souladu s celními předpisy.

2.   Celní orgány společný tranzitní režim vyřídí, jakmile mohou porovnáním údajů dostupných celnímu úřadu odeslání a údajů dostupných celnímu úřadu určení konstatovat, že tranzitní režim byl řádně ukončen.

Článek 49

Šetření pro zboží přepravované ve společném tranzitním režimu

1.   Pokud celní úřad odeslání neobdrží výsledky kontroly do šesti dnů v souladu s čl. 47 odst. 4 nebo 5 po obdržení oznámení o příchodu zboží, vyžádá si je daný celní úřad neprodleně u celního úřadu určení, který zaslal oznámení o příchodu zboží.

Celní úřad určení zašle výsledky kontroly neprodleně po obdržení žádosti celního úřadu odeslání.

2.   Pokud celní orgán země odeslání dosud neobdržel informace, které umožňují vyřízení společného tranzitního režimu nebo vymáhání celního dluhu, vyžádá si příslušné informace od držitele režimu nebo od celního úřadu určení, jsou-li k dispozici dostatečné informace v místě určení, a to v těchto případech:

a)	celní úřad odeslání neobdržel oznámení o příchodu zboží do uplynutí lhůty pro předložení zboží stanovené v souladu s článkem 34;

b)	celní úřad odeslání neobdržel výsledky kontroly požadované v souladu s odstavcem 1;

c)	celní úřad odeslání zjistí, že oznámení o příchodu zboží nebo výsledky kontroly byly zaslány omylem.

3.   Celní orgán země odeslání zašle žádosti o informace podle odst. 2 písm. a) do sedmi dnů po uplynutí lhůty v uvedeném ustanovení a žádosti o informace podle odst. 2 písm. b) do sedmi dnů po uplynutí použitelné lhůty uvedené v odstavci 1.

Avšak obdrží-li celní orgán země odeslání před uplynutím uvedených lhůt informaci, že společný tranzitní režim nebyl řádně ukončen, nebo nabude-li podezření o jeho neukončení, odešle žádost neprodleně.

4.   Odpovědi na žádosti podle odstavce 2 musí být zaslány do 28 dnů od data odeslání žádosti.

5.   Pokud celní úřad určení neposkytne v návaznosti na žádost v souladu s odstavcem 2 dostatečné informace pro vyřízení společného tranzitního režimu, požádá celní orgán země odeslání držitele režimu nejpozději 28 dnů po zahájení šetření, aby uvedené informace poskytl.

Držitel režimu na uvedenou žádost odpoví do 28 dnů od data jejího odeslání.

6.   Nejsou-li informace poskytnuté v odpovědi držitele režimu v souladu s odstavcem 4 dostatečné pro vyřízení společného tranzitního režimu, avšak celní orgán země odeslání je považuje za dostatečné pro pokračování v šetření, zašle tento orgán neprodleně žádost o další informace příslušnému celnímu úřadu.

Daný celní úřad na uvedenou žádost odpoví do 40 dnů od data jejího odeslání.

7.   Pokud se během jednotlivých kroků šetření uvedených v odstavci 1 až 6 zjistí, že společný tranzitní režim byl řádně ukončen, celní orgán země odeslání společný tranzitní režim vyřídí a neprodleně vyrozumí o vyřízení režimu držitele režimu a případně jakýkoli celní orgán, který zahájil řízení o vymáhání celního dluhu.

8.   Pokud se během jednotlivých kroků šetření uvedených v odstavci 1 až 6 zjistí, že společný tranzitní režim nemůže být vyřízen, určí celní orgán země odeslání, zda vznikl dluh.

Jestliže dluh vznikl, učiní celní orgán země odeslání tato opatření:

a)	identifikuje dlužníka;

b)	určí celní orgán odpovědný za oznámení dluhu.

Článek 50

Žádost o převod vymáhání dluhu

1.   Pokud celní orgán země odeslání během šetření a před uplynutím lhůty uvedené v čl. 114 odst. 2 získá důkaz, že místo, kde došlo k událostem rozhodným pro vznik dluhu, se nachází v jiné zemi, zašle tento celní orgán bezodkladně a v každém případě v uvedené lhůtě veškeré informace, které má k dispozici, příslušnému celnímu orgánu v daném místě.

2.   Příslušný celní orgán v daném místě potvrdí přijetí informací a vyrozumí celní orgán země odeslání, zda je odpovědný za vymáhání. Neobdrží-li celní orgán země odeslání uvedené informace do 28 dnů, pokračuje bezodkladně v šetření nebo zahájí vymáhání.

Článek 51

Alternativní důkaz o ukončení společného tranzitního režimu

1.   Společný tranzitní režim se považuje za řádně ukončený, jestliže držitel režimu způsobem uspokojivým pro celní orgán země odeslání předloží jeden z těchto dokladů ztotožňujících zboží:

a)	doklad potvrzený celním orgánem země určení, který ztotožňuje zboží a z něhož vyplývá, že zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo že bylo dodáno schválenému příjemci podle článku 87;

b)	doklad nebo celní záznam potvrzený celním orgánem země, z něhož vyplývá, že zboží fyzicky opustilo celní území smluvní strany;

c)	celní doklad vydaný ve třetí zemi, kde je zboží propuštěno do celního režimu;

d)	doklad vydaný ve třetí zemi, opatřený otiskem razítka nebo potvrzený celním orgánem této země, z něhož vyplývá, že zboží je v dané zemi považováno za zboží ve volném oběhu.

2.   Namísto dokladů uvedených v odstavci 1 se jako důkaz mohou předložit kopie daných dokladů ověřené orgánem, který potvrdil původní doklady, orgánem příslušné třetí země nebo orgánem kterékoli země.

Článek 52

Ověřování a správní pomoc

1.   Příslušný celní orgán může provádět kontroly po propuštění zboží týkající se poskytnutých informací a jakýchkoli dokladů, tiskopisů, povolení nebo údajů vztahujících se k operaci společného tranzitního režimu, jejichž účelem je ověřit pravost záznamů, vyměňovaných informací a razítek. K těmto kontrolám se přistoupí v případě, že vzniknou pochybnosti o správnosti a pravosti poskytnutých informací, nebo existuje-li podezření na podvod. Mohou být také provedeny na základě analýzy rizik nebo náhodným výběrem.

2.   Příslušný celní orgán, který obdrží žádost o provedení kontroly po propuštění zboží, ji vyřídí bezodkladně.

3.   Pokud příslušný celní orgán země odeslání požádá příslušný celní orgán o kontrolu po propuštění zboží, která se týká informací vztahujících se k operaci společného tranzitního režimu, považují se podmínky pro vyřízení režimu tranzitu stanovené v čl. 48 odst. 2 za nesplněné, dokud není potvrzena pravost a správnost údajů.

KAPITOLA VII

Společný tranzitní režim pro přepravu zboží zabudovaným přepravním zařízením

Článek 53

Společný tranzitní režim pro přepravu zboží zabudovaným přepravním zařízením

1.   Vstupuje-li zboží přepravované zabudovaným přepravním zařízením na celní území jedné smluvní strany prostřednictvím tohoto zařízení, považuje se toto zboží za propuštěné do společného tranzitního režimu okamžikem vstupu na uvedené území.

2.   Pokud se zboží již nachází na celním území jedné smluvní strany a je přepravováno zabudovaným přepravním zařízením, považuje se toto zboží za propuštěné do společného tranzitního režimu okamžikem jeho umístění do zabudovaného přepravního zařízení.

3.   Pro účely společného tranzitního režimu platí, že pokud se zboží přepravuje zabudovaným přepravním zařízením, je držitelem režimu provozovatel zabudovaného přepravního zařízení usazený ve smluvní straně, přes jejíž území zboží vstupuje na celní území smluvních stran v případě uvedeném v odstavci 1, nebo provozovatel zabudovaného přepravního zařízení ve smluvní straně, v níž přeprava v případě uvedeném v odstavci 2 začíná.

Držitel režimu a celní orgán se dohodnou na metodách celního dohledu nad přepravovaným zbožím.

4.   Pro účely čl. 8 odst. 2 se provozovatel zabudovaného přepravního zařízení usazený v zemi, přes jejíž území je zboží zabudovaným přepravním zařízením přepravováno, považuje za dopravce.

5.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 8, společný tranzitní režim se považuje za ukončený okamžikem, kdy je v obchodních záznamech příjemce nebo provozovatele zabudovaného přepravního zařízení učiněn odpovídající záznam potvrzující, že zboží přepravované zabudovaným přepravním zařízením:

a)	dosáhlo zařízení příjemce;

b)	je přijato do distribuční sítě příjemce nebo

c)	opustilo celní území smluvních stran.

6.   Jestliže se zboží přepravované zabudovaným přepravním zařízením mezi dvěma smluvními stranami považuje za propuštěné do společného tranzitního režimu podle odstavce 2 a přeprava probíhá přes území země společného tranzitního režimu, kde tento režim pro přepravu zboží zabudovaným přepravním zařízením není používán, pozastavuje se tento režim během přepravy zboží tímto územím.

7.   Jestliže se zboží přepravuje zabudovaným přepravním zařízením ze země společného tranzitního režimu, kde společný tranzitní režim pro přepravu zboží zabudovaným přepravním zařízením není používán, do smluvní strany, kde je tento režim používán, považuje se uvedený režim za zahájený, jakmile zboží vstoupí na území posledně uvedené smluvní strany.

8.   Jestliže se zboží přepravuje zabudovaným přepravním zařízením ze smluvní strany, kde je společný tranzitní režim pro přepravu zboží zabudovaným přepravním zařízením používán, do místa určení v zemi společného tranzitního režimu, kde tento režim není používán, považuje se uvedený režim za ukončený, jakmile zboží opustí území smluvní strany, kde je tento režim používán.

Článek 54

Nepovinné použití společného tranzitního režimu na přepravu zboží zabudovaným přepravním zařízením

Země společného tranzitního režimu se může rozhodnout společný tranzitní režim na přepravu zboží zabudovaným přepravním zařízením nepoužívat. Toto rozhodnutí sdělí Komisi, která o něm informuje ostatní země.

HLAVA III

ZJEDNODUŠENÍ POUŽÍVANÁ V PŘÍPADĚ SPOLEČNÉHO TRANZITNÍHO REŽIMU

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o zjednodušeních

Článek 55

Typy zjednodušení tranzitu

Celní orgány mohou na žádost povolit tato zjednodušení:

a)	použití souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu;

b)	použití zvláštního typu celních závěr, pokud se celní závěra vyžaduje pro zajištění totožnosti zboží propuštěného do společného tranzitního režimu;

c)	status schváleného odesílatele, který umožňuje držiteli povolení propouštět zboží do společného tranzitního režimu bez jeho předložení celnímu úřadu;

d)	status schváleného příjemce, který umožňuje držiteli povolení přijímat zboží přepravované ve společném tranzitním režimu na schváleném místě a ukončit tento režim podle čl. 48 odst. 1;

e)	použití společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované letecky nebo společného tranzitního režimu založeného na elektronickém manifestu pro zboží přepravované letecky;

f)	použití společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici;

g)	použití jiných zjednodušených postupů na základě článku 6 úmluvy.

Článek 56

Územní působnost povolení ke zjednodušení

1.   Zjednodušení uvedená v čl. 55 písm. b) a c) se uplatňují pouze u operací společného tranzitního režimu zahájených ve smluvní straně, která udělila povolení používat daná zjednodušení.

2.   Zjednodušení uvedené v čl. 55 písm. d) se uplatňuje pouze u operací společného tranzitního režimu ukončených ve smluvní straně, která udělila povolení používat dané zjednodušení.

3.   Zjednodušení uvedené v čl. 55 písm. e) se uplatňuje ve smluvních stranách, které jsou určeny v povolení používat dané zjednodušení.

4.   Zjednodušení uvedená v čl. 55 písm. a) a f) se uplatňují ve všech smluvních stranách.

Článek 57

Obecné podmínky pro povolení ke zjednodušení

1.   Povolení uvedené v čl. 55 písm. a) se udělí žadatelům splňujícím následující podmínky:

a)	žadatel je usazen na celním území smluvní strany;

b)	žadatel se nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho hospodářskou činností;

c)	žadatel společný tranzitní režim pravidelně využívá nebo má praktické normy pro způsobilost nebo odbornou kvalifikaci přímo související s prováděnou činností.

2.   Povolení uvedená v čl. 55 písm. b), c) a d) se udělí žadatelům splňujícím následující podmínky:

a)	žadatel je usazen na celním území smluvní strany;

b)	žadatel prohlašuje, že bude společný tranzitní režim pravidelně využívat;

c)	žadatel se nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho hospodářskou činností;

d)	žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a případně dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních úřadů;

e)	žadatel má praktické normy pro způsobilost nebo odbornou kvalifikaci, které přímo souvisí s prováděnou činností.

3.   Povolení uvedené v čl. 55 písm. e) se udělí žadatelům splňujícím následující podmínky:

a)	v případě společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované letecky je žadatelem letecká společnost, která je usazena na celním území smluvní strany;

b)

v případě společného tranzitního režimu založeného na elektronickém manifestu pro zboží přepravované letecky je žadatelem letecká společnost, která provozuje významný počet letů mezi letišti smluvních stran a je usazena na celním území smluvní strany nebo zde má sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu;

c)	žadatel společný tranzitní režim pravidelně využívá nebo příslušný celní orgán ví, že žadatel je schopný splnit povinnosti plynoucí z tohoto režimu;

d)	žadatel se nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů.

4.   Povolení uvedené v čl. 55 písm. f) se udělí žadatelům splňujícím následující podmínky:

a)	žadatelem je železniční podnik;

b)	žadatel je usazen na celním území smluvní strany;

c)	žadatel společný tranzitní režim pravidelně využívá nebo příslušný celní orgán ví, že žadatel je schopný splnit povinnosti plynoucí z tohoto režimu, a

d)	žadatel se nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů.

5.   Povolení se udělí, pouze pokud má celní orgán za to, že bude schopen na společný tranzitní režim dohlížet a provádět kontroly, aniž by musel vynaložit administrativní úsilí, které by nebylo přiměřené požadavkům dané osoby.

Článek 58

Sledování podmínek pro povolení

Celní orgány sledují podmínky, které mají být splněny držitelem povolení. Rovněž sledují plnění povinností vyplývajících z tohoto povolení. Pokud držitel povolení existuje méně než tři roky, celní orgány tohoto držitele během prvního roku po udělení povolení sledují důkladně.

Článek 59

Obsah žádosti o povolení

1.   Žádost o povolení používat zjednodušení musí být opatřena datem a podepsána. Způsob, jakým má být žádost podána, určí smluvní strany.

2.   Žádosti obsahují všechny náležitosti, které celním orgánům umožní ověřit, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze zjednodušení povolit.

Článek 60

Odpovědnost žadatele

Osoby, které žádají o použití zjednodušení, odpovídají podle platných předpisů smluvních stran a bez dotčení případné trestní odpovědnosti za:

a)	správnost a úplnost údajů uvedených v žádosti;

b)	pravost, přesnost a platnost veškerých podkladů žádosti.

Článek 61

Celní orgány příslušné k udělení povolení

1.   Žádosti o zjednodušení uvedené v čl. 55 písm. c) se předloží celním orgánům příslušným k udělení povolení v zemi, kde mají být operace společného tranzitního režimu zahájeny.

2.   Žádosti o zjednodušení uvedené v čl. 55 písm. d) se předloží celním orgánům příslušným k udělení povolení v zemi, kde mají být operace společného tranzitního režimu ukončeny.

3.   Žádosti o zjednodušení uvedené v čl. 55 písm. a), b), e) a f) se předloží celním orgánům příslušným pro místo, kde žadatel vede nebo zpřístupňuje své hlavní účetnictví pro celní účely a kde se má provést alespoň část činností, na něž se povolení vztahuje.

Hlavní účetnictví žadatele se musí vztahovat k záznamům a dokumentaci, které celním orgánům umožňují udělit povolení.

Článek 62

Přijetí a zamítnutí žádostí a udělování povolení

1.   Při přijímání či zamítnutí žádostí a při udělování povolení se postupuje podle platných předpisů smluvních stran.

2.   Rozhodnutí o zamítnutí žádosti uvádějí důvody zamítnutí a sdělují se žadateli v souladu se lhůtami a předpisy platnými v dané smluvní straně.

Článek 63

Obsah povolení

1.   Povolení, a je-li třeba jedna či více ověřených kopií, se předají držiteli povolení.

2.   Povolení vymezuje podmínky, za kterých lze zjednodušení využívat, a určuje provozní a kontrolní opatření.

Článek 64

Nabytí účinku povolení

1.   Povolení nabývá účinku od data, kdy je žadatel obdrží nebo se má za to, že je obdržel, a je od uvedeného data vymahatelné celními orgány.

Pokud není v celních předpisech stanoveno jinak, povolení platí bez časového omezení.

2.   V následujících případech nabývá povolení účinku jiným dnem, než kdy žadatel rozhodnutí obdrží nebo se má za to, že je obdržel:

a)	povolení bude pro žadatele příznivé a žadatel požádal o odlišný den nabytí účinku, v kterémžto případě nabývá povolení účinku dnem, o nějž žadatel požádal, jestliže tento den následuje po dni, od něhož by bylo použitelné v souladu s odstavcem 1;

b)	jediným cílem aktuálního rozhodnutí je prodloužit platnost předchozího povolení, jež bylo vydáno na časově omezenou dobu, v kterémžto případě nabývá povolení účinku dnem po uplynutí platnosti tohoto předchozího povolení;

c)	účinek povolení závisí na tom, zda žadatel splní určité formality, v kterémžto případě nabývá povolení účinku dnem, kdy žadatel obdrží nebo se má za to, že obdržel od příslušného celního orgánu oznámení konstatující, že tyto formality byly uspokojivě splněny.

Článek 65

Zneplatnění, zrušení či změna povolení

1.   Držitel povolení je povinen uvědomit celní orgány o všech skutečnostech, které nastanou po vydání povolení a které mohou ovlivnit jeho platnost nebo obsah.

2.   Celní orgány zneplatní povolení, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)	povolení bylo uděleno na základě nesprávných či neúplných informací;

b)	držitel povolení věděl nebo si měl být vědom toho, že informace byly nesprávné nebo neúplné;

c)	pokud by byly informace správné a úplné, o povolení by bylo rozhodnuto jinak.

3.   Povolení se zruší nebo změní v případech jiných, než jsou případy uvedené v odstavci 2:

a)	jestliže jedna nebo více podmínek stanovených pro udělení povolení nebyly splněny nebo již nejsou plněny nebo

b)	na žádost držitele povolení.

4.   Držiteli povolení jsou jeho zneplatnění, zrušení či změna oznámeny v souladu se lhůtami a platnými ustanoveními dané smluvní strany.

5.   Zneplatnění povolení nabývá účinku od data, k němuž povolení původně nabylo účinku, nestanoví-li rozhodnutí o zneplatnění v souladu s celními předpisy jinak.

6.   Zrušení nebo změna povolení nabývá účinku od data, kdy je žadatel obdrží nebo se má za to, že je obdržel. Nicméně ve výjimečných případech, kde to vyžadují oprávněné zájmy držitele povolení, mohou celní orgány stanovit pozdější datum nabytí účinku rozhodnutí o zrušení nebo změně v souladu se lhůtami platnými ve smluvních stranách. Datum nabytí účinku musí být v rozhodnutí o zrušení nebo změně povolení uvedeno.

Článek 66

Opětovné posouzení povolení

1.   Celní orgán příslušný k udělení povolení je v následujících případech povinen povolení znovu posoudit:

a)	na povolení mají dopad změny v příslušných právních předpisech;

b)	v případě potřeby v důsledku provedeného sledování;

c)	v případě potřeby na základě informací, jež poskytl v souladu s čl. 65 odst. 1 držitel povolení nebo jež poskytly jiné orgány.

2.   Výsledek opětovného posouzení sdělí celní orgán příslušný k udělení povolení držiteli tohoto povolení.

Článek 67

Pozastavení povolení

1.   Celní orgán příslušný k udělení povolení pozastaví platnost povolení namísto jeho zneplatnění, zrušení nebo změny, jestliže:

a)	se tento celní orgán domnívá, že jsou k zneplatnění povolení, jeho zrušení nebo změně možná dány dostatečné důvody, avšak nemá dosud všechny údaje potřebné k tomu, aby o zneplatnění povolení nebo jeho zrušení či změně rozhodl;

b)	se tento celní orgán domnívá, že nejsou splněny podmínky povolení nebo že držitel povolení neplní povinnosti, které mu toto povolení ukládá, a že je vhodné dát držiteli povolení čas na to, aby přijal taková opatření, která splnění těchto podmínek či povinností zajistí;

c)	o pozastavení platnosti povolení žádá jeho držitel z toho důvodu, že dočasně není s to plnit podmínky stanovené pro udělení povolení nebo povinnosti tímto povolením uložené.

2.   V případech podle odst. 1 písm. b) a c) je držitel povolení povinen oznámit celnímu orgánu příslušnému k udělení povolení opatření, která se zavazuje provést, aby zajistil splnění daných podmínek či povinností, a oznámit mu též lhůtu, kterou k přijetí těchto opatření potřebuje.

Článek 68

Lhůta pozastavení platnosti povolení

1.   Lhůta, po niž je pozastavena platnost povolení a kterou určí příslušný celní orgán, musí odpovídat době potřebné k tomu, aby tento celní orgán určil, jsou-li splněny podmínky pro zneplatnění rozhodnutí, jeho zrušení či změnu.

Je-li však podle názoru celního orgánu možné, že držitel povolení nesplňuje kritéria čl. 57 odst. 1 písm. b), musí být platnost povolení pozastavena do doby, než bude určeno, zda se některá z následujících osob nedopustila závažného či opakovaného porušení předpisů:

a)	držitel povolení;

b)	osoba pověřená vedením společnosti, která je držitelem příslušného povolení, nebo osoba vykonávající kontrolu nad řízením této společnosti;

c)	osoba odpovědná za celní záležitosti ve společnosti, která je držitelem příslušného povolení.

2.   V případech podle čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) musí lhůta, po niž je pozastavena platnost povolení a kterou určí celní orgán příslušný k udělení povolení, odpovídat době, kterou držitel povolení oznámí v souladu s čl. 67 odst. 2. Lhůtu, po niž je pozastavena platnost povolení, lze na žádost držitele povolení ve vhodných případech dále prodloužit.

Lhůtu, po niž je pozastavena platnost povolení, lze dále prodloužit o dobu potřebnou k tomu, aby příslušný celní orgán ověřil, zda přijatá opatření zajišťují splnění podmínek či povinností, prodloužení však nesmí přesáhnout 30 dní.

3.   Jestliže v návaznosti na pozastavení platnosti povolení celní orgán příslušný k udělení povolení zamýšlí zneplatnit toto povolení, zrušit jej nebo jej změnit podle článku 65, musí být lhůta, po niž je platnost povolení pozastavena a která byla určena v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, ve vhodných případech prodloužena, dokud nenabude účinku rozhodnutí o zneplatnění povolení, o jeho zrušení nebo o jeho změně.

Článek 69

Konec pozastavení platnosti povolení

1.   Platnost povolení je pozastavena až do uplynutí lhůty tohoto pozastavení platnosti, jestliže před uplynutím této lhůty nenastane některá z těchto situací:

a)	pozastavení platnosti je vzato zpět, neboť v případech podle čl. 67 odst. 1 písm. a) nejsou dány důvody pro zneplatnění povolení, pro jeho zrušení ani změnu podle článku 65, v kterémžto případě je platnost povolení pozastavena do dne tohoto zpětvzetí;

b)

pozastavení platnosti je vzato zpět, neboť v případech podle čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) držitel povolení přijal ke spokojenosti celního orgánu příslušného k udělení povolení nezbytná opatření, která zajišťují splnění podmínek stanovených pro udělení povolení nebo splnění povinností tímto povolením uložených, v kterémžto případě je platnost povolení pozastavena do dne tohoto zpětvzetí;

c)	povolení, jehož platnost je pozastavena, je zneplatněno, zrušeno nebo změněno, v kterémžto případě je jeho platnost pozastavena do dne tohoto zneplatnění, zrušení nebo změny.

2.   O ukončení pozastavení platnosti povolení uvědomí celní orgán příslušný k udělení povolení držitele povolení.

Článek 70

Platnost povolení

Celní orgány mohou přijímat žádosti o udělení povolení v souladu s článkem 55 a udělovat povolení před 1. květnem 2016. Uvedená povolení se udělí v souladu s podmínkami stanovenými v tomto dodatku a nejsou platná před 1. květnem 2016.

Článek 71

Opětovné posouzení povolení již platných k 1. květnu 2016

1.   Povolení udělená na základě čl. 55 písm. a), b), d) a e) úmluvy ve znění rozhodnutí č. 1/2008, která jsou platná k 1. květnu 2016 a nemají omezenou dobu platnosti, se do 1. května 2019 znovu posoudí.

2.   Povolení udělená na základě čl. 55 písm. a), b), d) a e) úmluvy ve znění rozhodnutí č. 1/2008, která jsou platná k 1. květnu 2016, zůstávají v platnosti následujícím způsobem:

a)	povolení s omezenou dobou platnosti platí do konce této doby nebo do 1. května 2019 podle toho, co nastane dříve;

b)	všechna ostatní povolení platí, dokud nejsou opětovně posouzena.

3.   Rozhodnutí následující po opětovném posouzení opětovně posouzená povolení ruší a případně udělují nová povolení. Rozhodnutí se neprodleně oznámí držitelům povolení.

4.   Aniž je dotčen odstavec 1, povolení udělená na základě čl. 55 písm. f) bodu i) a ii) úmluvy ve znění rozhodnutí č. 1/2008, která jsou platná k 1. květnu 2016, zůstávají v platnosti i po tomto datu a není třeba je opětovně posoudit.

Článek 72

Uchovávání záznamů celními orgány

1.   Celní orgány uchovávají žádosti, přiložené podklady a kopie všech vydaných povolení.

2.   Je-li žádost zamítnuta nebo povolení zneplatněno, zrušeno, změněno nebo pozastaveno, uchovává se žádost, rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo o zneplatnění, zrušení, změně či pozastavení povolení a všechny související podklady po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byla žádost zamítnuta nebo povolení zneplatněno, zrušeno, změněno nebo pozastaveno.

Článek 73

Platnost celních závěr již používaných k 1. květnu 2016

Celní závěry uvedené v článku 38 a zvláštní typ celních závěr uvedený v článku 82, jež jsou v souladu s přílohou A2 úmluvy ve znění rozhodnutí č. 1/2008, se mohou používat až do vyčerpání zásob nebo do 1. května 2019 podle toho, co nastane dříve.

KAPITOLA II

Souborná jistota a zproštění povinnosti poskytnout jistotu

Článek 74

Referenční částka

1.   Nestanoví-li článek 75 jinak, je výše souborné jistoty rovna referenční částce, kterou stanovil celní úřad záruky.

2.   Referenční částka souborné jistoty odpovídá částce dluhu, který se může stát splatným v souvislosti s každou operací společného tranzitního režimu, pro niž je jistota poskytována, v době mezi propuštěním zboží do společného tranzitního režimu a okamžikem, kdy je režim vyřízen.

Pro účely tohoto výpočtu se vychází z nejvyšší sazby dluhu uplatnitelné pro zboží stejného druhu v zemi celního úřadu záruky a se zbožím Unie přepravovaným v souladu s úmluvou se zachází jako se zbožím, které není zbožím Unie.

Nemá-li celní úřad záruky k dispozici informace nezbytné pro určení referenční částky, určí se částka ve výši 10 000 EUR pro každou tranzitní operaci.

3.   Celní úřad záruky stanoví referenční částku ve spolupráci s držitelem režimu. Při určování referenční částky stanoví celní úřad záruky tuto částku na základě informací o zboží propuštěném do společného tranzitního režimu v předchozích dvanácti měsících a na základě odhadu objemu předpokládaných operací, jak zejména vyplývá z obchodní dokumentace a účetnictví držitele režimu.

4.   Celní úřad záruky z vlastní iniciativy nebo na žádost držitele režimu referenční částku přezkoumá a podle potřeby ji přizpůsobí.

5.   Každý držitel režimu zajistí, aby částka, která je splatná nebo se může stát splatnou, nepřevýšila referenční částku.

Není-li již referenční částka na úrovni, která postačuje k pokrytí jejích operací, informuje tato osoba celní úřad záruky.

6.   Sledování referenční částky, která kryje částku dluhu, který může být splatný u zboží propuštěného do společného tranzitního režimu, se zajišťuje prostřednictvím elektronického sytému uvedeného v čl. 4 odst. 1 u každé operace společného tranzitního režimu v okamžiku propuštění zboží do společného tranzitního režimu.

Článek 75

Úroveň souborné jistoty

1.   Držiteli režimu může být povoleno používat sníženou částku souborné jistoty nebo může být povinnosti poskytnout jistotu zproštěn.

2.   Částka souborné jistoty se sníží na:

a)

50 % referenční částky určené podle článku 74, jsou-li splněny následující podmínky: i) žadatel používá účetní systém, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami používanými ve smluvní straně, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy údajů, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru; ii) žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující zamezit chybám a odhalovat a opravovat je a zamezit nezákonným nebo nestandardním transakcím a odhalovat je; iii) proti žadateli není vedeno konkurzní řízení; iv) v průběhu posledních tří let před předložením žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby dluhu, který se vybírá při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží; v) žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční kapacitu plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nemá žádná záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta; vi) žadatel je schopen prokázat, že disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splnění svých závazků ve vztahu k referenční částce, která není kryta jistotou;

b)

30 % referenční částky určené podle článku 74, jsou-li splněny následující podmínky: i) žadatel používá účetní systém, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami používanými ve smluvní straně, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy údajů, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru; ii) žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující zamezit chybám a odhalovat a opravovat je a zamezit nezákonným nebo nestandardním transakcím a odhalovat je; iii) žadatel zajistí, aby příslušní zaměstnanci měli pokyny informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a stanoví postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat; iv) proti žadateli není vedeno konkurzní řízení; v) v průběhu posledních tří let před předložením žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby dluhu, který se vybírá při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží; vi) žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční kapacitu plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nemá žádná záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta; vii) žadatel je schopen prokázat, že disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splnění svých závazků ve vztahu k té části referenční částky, která není kryta jistotou;

c)

0 % referenční částky určené podle článku 74, jsou-li splněny následující podmínky: i) žadatel používá účetní systém, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami používanými ve smluvní straně, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy údajů, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru; ii) žadatel umožní celnímu orgánu fyzický přístup do svých účetních systémů a případně do svých obchodních a dopravních záznamů; iii) žadatel používá logistický systém, který identifikuje zboží jako zboží ve volném oběhu ve smluvní straně nebo jako zboží třetí strany, a případně uvádí místo, kde se zboží nachází; iv) žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující zamezit chybám a odhalovat a opravovat je a zamezit nezákonným nebo nestandardním transakcím a odhalovat je; v) v potřebných případech má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s licencemi a povoleními udělenými v souladu s obchodněpolitickými opatřeními nebo vztahujícími se k obchodu se zemědělskými produkty; vi) žadatel má zavedeny uspokojivé postupy pro archivaci svých záznamů a údajů a pro ochranu proti ztrátě údajů; vii) žadatel zajistí, aby příslušní zaměstnanci měli pokyny informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a stanoví postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat; viii) žadatel uplatňuje odpovídající bezpečnostní opatření, která chrání počítačový systém žadatele proti neoprávněnému vniknutí a zabezpečují dokumentaci žadatele; ix) proti žadateli není vedeno konkurzní řízení; x) v průběhu posledních tří let před předložením žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby dluhu, který se vybírá při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží; xi) žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční kapacitu plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nemá žádná záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta; xii) žadatel je schopen prokázat, že disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splnění svých závazků ve vztahu k té části referenční částky, která není kryta jistotou.

Článek 76

Způsoby použití souborné jistoty a zproštění povinnosti poskytnout jistotu

Celní úřad záruky sdělí držiteli režimu tyto informace:

a)	referenční číslo jistoty;

b)	přístupový kód spojený s referenčním číslem jistoty.

Na žádost osoby, která poskytla jistotu, přidělí celní úřad záruky této jistotě jeden nebo více dalších přístupových kódů, které má používat daná osoba nebo její zástupci.

Článek 77

Dočasný zákaz používání souborné jistoty nebo souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou, včetně zproštění povinnosti poskytnout jistotu

Používání souborné jistoty nebo souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou, včetně zproštění povinnosti poskytnout jistotu, může být dočasně zakázáno v následujících případech:

a)	za zvláštních okolností;

b)	pro zboží, u kterého byly prokázány rozsáhlé podvody spojené s použitím jistoty.

Zvláštní okolnosti, rozsáhlé podvody a procesní pravidla pro dočasný zákaz souborné jistoty a souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou, včetně zproštění povinnosti poskytnout jistotu, jsou stanoveny v příloze I.

Článek 78

Záruční listina

1.   Souborná jistota je poskytována ve formě závazku ručitele s použitím formuláře stanoveného v příloze C4 dodatku III. Důkaz o tomto závazku si po dobu platnosti jistoty ponechá celní úřad záruky.

2.   Ustanovení čl. 20 odst. 2 a článku 22 se použijí obdobně.

Článek 79

Osvědčení o souborné jistotě a o zproštění povinnosti poskytnout jistotu

1.   Na základě povolení vydá celní úřad záruky držiteli režimu jedno nebo více osvědčení o souborné jistotě vyhotovených s použitím formuláře stanoveného v příloze C5 dodatku III nebo jedno či více osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu vyhotovených s použitím formuláře stanoveného v příloze C6 dodatku III, aby držiteli režimu umožnil prokázat povolení používat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu v rámci čl. 26 odst. 1 písm. b).

2.   Platnost osvědčení nesmí být delší než dva roky. Celní úřad záruky ji však může jednou prodloužit, a to nejvýše o dva roky.

Článek 80

Zrušení a odstoupení týkající se povolení používat soubornou jistotu nebo závazku ručitele

1.   Na zrušení a odstoupení týkající se povolení používat soubornou jistotu nebo závazku ručitele se obdobně uplatní čl. 23 odst. 1 a 2.

2.   Celní úřad záruky zaznamená do systému uvedeného v článku 9 zrušení povolení používat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu, které vydají celní orgány, den nabytí účinku zrušení závazku ručitele, které vydá celní úřad záruky, nebo den nabytí účinku odstoupení ručitele od závazku.

3.   Ode dne nabytí účinku zrušení nebo odstoupení uvedeného v odstavci 1 se osvědčení o souborné jistotě a o zproštění povinnosti poskytnout jistotu vydaná podle čl. 26 odst. 1 písm. b) nesmějí dále použít pro propuštění zboží do společného tranzitního režimu a držitel režimu je neprodleně vrátí celnímu úřadu záruky.

Každá země sdělí Komisi identifikační znaky platných osvědčení, která dosud nebyla vrácena nebo která byla ohlášena jako odcizená, ztracená nebo padělaná. Komise o nich uvědomí ostatní země.

KAPITOLA III

Používání zvláštního typu celních závěr

Článek 81

Povolení týkající se používání zvláštního typu celních závěr

1.   Povolení podle čl. 55 písm. b) použít zvláštní typ celních závěr na dopravních prostředcích, kontejnerech nebo nákladových kusech používaných pro společný tranzitní režim se udělí, pokud celní orgány schválí závěry uvedené v žádosti o povolení.

2.   Celní orgán v rámci povolení uzná zvláštní typ celních závěr, který schválily celní orgány jiné země, ledaže má informace o tom, že daný typ závěr není pro celní účely vhodný.

Článek 82

Formality týkající se používání zvláštních typů celních závěr

1.   Zvláštní typy celních závěr musí splňovat požadavky stanovené v čl. 38 odst. 1.

Pokud závěry certifikoval příslušný subjekt podle mezinárodní normy ISO č. 17712:2013 „Kontejnery – mechanické plomby“, má se za to, že tyto závěry splňují uvedené požadavky.

V případě přepravy v kontejnerech se v co největší míře využívají závěry s vysokým prvkem zabezpečení.

2.   Zvláštní typ celní závěry se opatří některým z těchto údajů:

a)	jménem osoby, které bylo v souladu s čl. 55 písm. b) povoleno danou závěru použít;

b)	odpovídající zkratkou nebo kódem, na jejichž základě může celní orgán země odeslání danou osobu identifikovat.

3.   Držitel režimu uvede počet a jedinečné identifikátory zvláštních typů celních závěr v tranzitním prohlášení a závěry přiloží nejpozději při propuštění zboží do společného tranzitního režimu.

4.   Zvláštní typy celních závěr, jež jsou v souladu s přílohou II tohoto dodatku ve znění rozhodnutí č. 1/2008, se mohou používat až do vyčerpání zásob nebo do 1. května 2019 podle toho, co nastane dříve.

Článek 83

Celní dohled nad používáním zvláštních typů celních závěr

Celní orgán:

a)	oznámí Komisi a celním orgánům ostatních smluvních stran zvláštní typy celních závěr, které používá, a zvláštní typy celních závěr, které se z důvodů nesrovnalostí nebo technických nedostatků rozhodl neschválit;

b)	přezkoumá zvláštní typy celních závěr, které schválil a které používá, jestliže obdrží informaci, že jiný orgán se danou celní závěru zvláštního typu rozhodl neschválit;

c)	vede vzájemné konzultace, jejichž účelem je docílení společného posouzení;

d)	monitoruje používání zvláštních typů celních závěr osobami oprávněnými v souladu s článkem 81.

Smluvní strany mohou v případě potřeby po vzájemné dohodě stanovit společný systém číslování, vymezit používání společných prvků a technologie zabezpečení.

KAPITOLA IV

Status schváleného odesílatele

Článek 84

Povolení statusu schváleného odesílatele pro propuštění zboží do společného tranzitního režimu

Status schváleného odesílatele uvedený v čl. 55 písm. c) se udělí pouze žadatelům, kterým je povoleno, aby poskytli soubornou jistotu nebo využili zproštění povinnosti poskytnout jistotu v souladu s čl. 55 písm. a).

Článek 85

Obsah povolení statusu schváleného odesílatele

V povolení se zejména stanoví:

a)	jeden nebo více celních úřadů odeslání příslušných pro operace společného tranzitního režimu, které mají být uskutečňovány;

b)	lhůta, ve které mohou celní orgány poté, co schválený odesílatel podal tranzitní prohlášení, provést v případě potřeby kontroly před propuštěním zboží;

c)

opatření, která je nutno přijmout ke ztotožnění zboží; k tomuto účelu mohou celní orgány stanovit, že dopravní prostředky nebo nákladové kusy musí být opatřeny zvláštními typy celních závěr, jež celní orgány schválí jako odpovídající vlastnostem požadovaným v článku 82 a které jsou určeny k tomu, aby je přiložil schválený odesílatel;

d)	vyloučené kategorie nebo pohyby zboží;

e)	provozní a kontrolní opatření, jež musí schválený odesílatel dodržet. V náležitých případech zvláštní podmínky související s tranzitním režimem prováděným mimo obvyklou pracovní dobu celního úřadu či úřadů odeslání.

Článek 86

Propuštění zboží do společného tranzitního režimu schváleným odesílatelem

1.   Pokud schválený odesílatel hodlá propustit zboží do společného tranzitního režimu, podá celnímu úřadu odeslání tranzitní prohlášení. Schválený odesílatel nemůže operaci společného tranzitního režimu zahájit před uplynutím lhůty uvedené v povolení podle čl. 55 písm. c).

2.   Schválený odesílatel zanese do elektronického tranzitního systému tyto informace:

a)	trasu, pokud byla v souladu s čl. 33 odst. 2 stanovena;

b)	lhůtu stanovenou v souladu s článkem 34, v níž musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení;

c)	případně počet celních závěr a jedinečné identifikátory celních závěr.

3.   Schválený odesílatel vytiskne tranzitní doprovodný doklad až poté, co obdrží od celního úřadu odeslání oznámení o propuštění zboží do společného tranzitního režimu.

KAPITOLA V

Status schváleného příjemce

Článek 87

Povolení statusu schváleného příjemce pro přijetí zboží přepravovaného ve společném tranzitním režimu

Status schváleného příjemce uvedený v čl. 55 písm. d) se udělí pouze žadatelům, kteří prohlašují, že budou zboží, jež bylo propuštěno do společného tranzitního režimu, přijímat pravidelně.

Článek 88

Formality týkající se zboží přepravovaného ve společném tranzitním režimu, které přijímá schválený příjemce

1.   V okamžiku příchodu zboží na místo určené v povolení podle čl. 55 písm. d), schválený příjemce:

a)	neprodleně oznámí příchod zboží celnímu úřadu určení a informuje jej o veškerých nesrovnalostech nebo událostech, které nastaly během přepravy;

b)	zboží vyloží až po obdržení povolení od celního úřadu určení;

c)	po vykládce do svých záznamů neprodleně zanese výsledky kontroly zboží a veškeré další příslušné informace týkající se vykládky;

d)	nejpozději třetí den následující po dni, kdy obdržel povolení k vykládce zboží, oznámí celnímu úřadu určení výsledky kontroly zboží a informuje jej o veškerých nesrovnalostech.

2.   Jakmile celní úřad určení obdrží oznámení o příchodu zboží do prostor schváleného příjemce, oznámí příchod zboží celnímu úřadu odeslání.

3.   Jakmile celní úřad určení obdrží výsledky kontroly zboží podle odst. 1 písm. d), zašle nejpozději šestý den následující po dni, kdy bylo zboží dodáno schválenému příjemci, výsledky kontroly celnímu úřadu odeslání.

Článek 89

Obsah povolení

1.   V povolení se zejména stanoví:

a)	jeden nebo více celních úřadů určení příslušných pro zboží, které obdrží schválený příjemce;

b)	lhůta, ve které schválený příjemce obdrží od celního úřadu určení povolení k vykládce;

c)	vyloučené kategorie nebo pohyby zboží;

d)	provozní a kontrolní opatření, jež musí schválený příjemce dodržet. V náležitých případech zvláštní podmínky související s tranzitním režimem prováděným mimo obvyklou pracovní dobu celního úřadu či úřadů určení.

2.   Celní orgány v povolení určí, zda může schválený příjemce nakládat s obdrženým zbožím bez zásahu celního úřadu určení.

Článek 90

Ukončení společného tranzitního režimu v případě zboží přijímaného schváleným příjemcem

1.   Povinnosti držitele režimu se považují za splněné a společný tranzitní režim za ukončený v souladu s čl. 48 odst. 1, jestliže bylo zboží v nezměněném stavu ve lhůtě stanovené v souladu článkem 34 předloženo schválenému příjemci, jak stanoví čl. 55 písm. d), na místě určeném v povolení.

2.   Na žádost dopravce vystaví schválený příjemce stvrzenku o příchodu zboží na místo určené v povolení podle čl. 55 písm. d) tohoto dodatku, na které je uvedeno MRN operace společného tranzitního režimu. Stvrzenka se poskytuje prostřednictvím tiskopisu uvedeného v příloze B10 dodatku III.

KAPITOLA VI

Společný tranzitní režim založený na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici

Část 1

Obecná ustanovení ohledně používání společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici

Článek 91

Nákladní list CIM jako tranzitní prohlášení pro společný tranzitní režim založený na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici

Nákladní list CIM se považuje za tranzitní prohlášení pro společný tranzitní režim založený na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici, jestliže se používá pro přepravní operace, které ve vzájemné spolupráci provádějí schválené železniční podniky.

Článek 92

Účtárny schválených železničních podniků a celní kontrola

1.   Schválené železniční podniky uchovávají záznamy ve svých účtárnách a používají společně dohodnutý systém zavedený v těchto účtárnách k vyšetřování nesrovnalostí.

2.   Celní orgán země, v níž je schválený železniční podnik usazen, musí mít přístup k údajům účtárny daného podniku.

3.   Schválený železniční podnik pro účely celní kontroly zpřístupní v zemi určení veškeré nákladní listy CIM použité jako tranzitní prohlášení pro účely společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici celnímu orgánu země určení v souladu s jakýmikoli ustanoveními vymezenými ve vzájemné dohodě s tímto orgánem.

Článek 93

Držitel společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici a jeho povinnosti

1.   Držitelem společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici je jeden z následujících subjektů:

a)

schválený železniční podnik, který je usazen v některé zemi a přijímá zboží k přepravě na podkladě nákladního listu CIM jako tranzitního prohlášení pro účely společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici a který vyplní kolonku 58b v nákladním listu CIM zatržením políčka „ano“ a uvedením svého kódu UIC;

b)	začíná-li přepravní operace mimo celní území smluvních stran a zboží na toto celní území vstupuje, jakýkoli jiný schválený železniční podnik, který je usazen v některé zemi a jehož jménem vyplňuje kolonku 58b železniční podnik třetí země.

2.   Držitel uvedeného režimu přijímá odpovědnost za implicitní prohlášení, že následné nebo zástupné železniční podniky podílející se na používání operace společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech rovněž splňují požadavky společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici.

Článek 94

Povinnosti schválených železničních podniků

1.   Zboží je následně přebíráno a přepravováno různými schválenými železničními podniky na vnitrostátní úrovni a dotčené schválené železniční podniky se vůči celnímu orgánu prohlašují za společně odpovědné za případný celní dluh.

2.   Aniž jsou dotčeny povinnosti držitele režimu, uvedené v článku 8, jsou jiné schválené železniční podniky, které přebírají zboží během přepravy a které jsou uvedeny v kolonce 57 nákladního listu CIM, též odpovědné za řádné uplatňování společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici.

3.   Schválené železniční podniky ve vzájemné spolupráci provozují společně dohodnutý systém ke kontrole a vyšetřování nesrovnalostí, své přepravy zboží a jsou odpovědné za:

a)	oddělené vypořádání nákladů na přepravu na základě informací, jež mají být k dispozici pro každou operaci společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici a za každý měsíc pro dotčené nezávislé schválené železniční podniky v každé zemi;

b)	rozpis nákladů na přepravu pro každou zemi, na jejíž území zboží vstoupí během použití operace společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici;

c)	úhradu příslušného podílu nákladů, jež vznikly každému ze spolupracujících schválených železničních podniků.

Článek 95

Štítek

Schválené železniční podniky zajistí, aby zboží přepravované ve společném tranzitním režimu založeném na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici bylo označeno štítky s piktogramem, jehož vzor je obsažen v příloze B11 dodatku III.

Štítky se nalepí nebo přímo vytisknou na nákladní list CIM a na příslušný železniční vagón, jedná-li se o uzavřený náklad, a v ostatních případech na nákladový kus nebo kusy.

Štítek zmíněný v prvním pododstavci může být nahrazen otiskem razítka reprodukujícím piktogram znázorněný v příloze B11 dodatku III.

Článek 96

Změna přepravních smluv

Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, která má za následek, že:

a)	přepravní operace, která měla být ukončena mimo celní území smluvní strany, je ukončena uvnitř tohoto celního území, nebo

b)	přepravní operace, která měla být ukončena uvnitř celního území smluvní strany, je ukončena mimo toto celní území,

smějí schválené železniční podniky plnit změněnou přepravní smlouvu pouze s předchozím souhlasem celního úřadu odeslání.

Ve všech ostatních případech smějí schválené železniční podniky změněnou přepravní smlouvu plnit. O provedených změnách neprodleně uvědomí celní úřad odeslání.

Část 2

Přeprava zboží mezi smluvními stranami

Článek 97

Používání nákladního listu CIM

1.   Jestliže přepravní operace, na niž se vztahuje společný tranzitní režim založený na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici, začíná na území smluvních stran a zde má také končit, předkládá se nákladní list CIM celnímu úřadu odeslání.

2.   Celní úřad odeslání v kolonce vyhrazené pro celní záznamy na listech 1, 2 a 3 nákladního listu CIM zřetelně zaznamená:

a)	kód „T1“, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1;

b)	kód „T2“ nebo „T2F“, jestliže se zboží přepravuje v režimu T2 a předpisy Unie uvádění tohoto kódu předepisují.

Kódy „T2“ nebo „T2F“ se potvrdí otiskem razítka celního úřadu odeslání.

3.   Vyjma případy uvedené v odstavci 2 je zboží přepravované z jednoho místa v Unii na jiné místo v Unii přes území jedné nebo více zemí společného tranzitního režimu a zboží přepravované z Unie do místa určení v některé zemi společného tranzitního režimu propuštěno do režimu T2 za podmínek stanovených každým členským státem Unie, na celou dobu přepravy od stanice odeslání do stanice určení, aniž je celnímu úřadu odeslání předložen nákladní list CIM vztahující se ke zboží.

Přepravuje-li se zboží z jednoho místa v Unii na jiné místo v Unii přes území jedné nebo více zemí společného tranzitního režimu, není označení štítky podle článku 95 povinné.

4.   Zboží, jehož přepravní operace začíná v některé zemi společného tranzitního režimu, se považuje za zboží přepravované v režimu T1. Jestliže se však má zboží přepravovat podle čl. 2 odst. 3 písm. b) úmluvy v režimu T2, vyznačí celní úřad odeslání na listu 3 nákladního listu CIM, že se zboží, na které se nákladní list vztahuje, přepravuje v režimu T2. V tomto případě se v kolonce vyhrazené pro celní záznamy zřetelně uvede kód „T2“ nebo „T2F“, otisk razítka celního úřadu odeslání a podpis příslušného úředníka. U zboží přepravovaného v režimu T1 se kód „T1“ nemusí v dokladu uvádět.

5.   Všechny listy nákladního listu CIM se vrátí dotčené osobě.

6.   Každá země společného tranzitního režimu může stanovit, že zboží přepravované v režimu T1 může být v tomto režimu přepravováno, aniž by se musel celnímu úřadu odeslání předkládat nákladní list CIM.

7.   Pro zboží uvedené v odstavcích 2, 3 a 5 plní celní úřad příslušný pro stanici určení úlohu celního úřadu určení. Jestliže se však zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného režimu na mezilehlé stanici, plní úlohu celního úřadu určení celní úřad příslušný pro tuto stanici.

Článek 98

Opatření ke ztotožnění

Nerozhodne-li celní úřad odeslání jinak, s ohledem na opatření ke ztotožnění zboží, která přijímají schválené železniční podniky, nepřikládá celní úřad odeslání na dopravní prostředky ani nákladové kusy zpravidla žádné celní závěry.

Článek 99

Formality u celního úřadu tranzitu

Použije-li se společný tranzitní režim založený na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici, není třeba na celním úřadě tranzitu plnit žádné formality.

Článek 100

Formality u celního úřadu určení

1.   Jestliže je zboží propuštěné do společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici dopraveno na celní úřad určení, schválený železniční podnik danému celnímu úřadu předloží:

a)

zboží;

b)	listy 2 a 3 nákladního listu CIM.

Celní úřad určení list 2 nákladního listu CIM orazítkuje a vrátí schválenému železniční podniku a list 3 nákladního listu CIM si ponechá.

2.   Celní úřad příslušný pro stanici určení plní úlohu celního úřadu určení.

Jestliže se však zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného celního režimu na mezilehlé stanici, plní úlohu celního úřadu určení celní úřad příslušný pro tuto stanici.

3.   V případě uvedeném v čl. 97 odst. 3 není na celním úřadě určení nutné plnit žádné formality.

Část 3

Přeprava zboží do třetích zemí nebo z nich

Článek 101

Přeprava zboží do třetích zemí

1.   Jestliže přeprava začíná na území smluvní strany a má končit ve třetí zemi, použijí se články 97 a 98.

2.   Celní úřad příslušný pro pohraniční stanici, přes kterou zboží propuštěné do společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici opouští území smluvní strany, plní úlohu celního úřadu určení.

3.   Na tomto celním úřadě není nutné plnit žádné formality.

Článek 102

Přeprava zboží ze třetích zemí

1.   Celní úřad příslušný pro pohraniční stanici, přes kterou zboží propuštěné do společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici vstupuje na území smluvní strany, plní úlohu celního úřadu odeslání pro přepravní operaci, která je zahájena ve třetí zemi a má být ukončena na území smluvní strany.

Na tomto celním úřadě není nutné plnit žádné formality.

2.   Celní úřad příslušný pro stanici určení plní úlohu celního úřadu určení. Jestliže se však zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného celního režimu na mezilehlé stanici, plní úlohu celního úřadu určení celní úřad příslušný pro tuto stanici.

Na tomto celním úřadě se plní formality uvedené v článku 100.

Článek 103

Přeprava zboží přes území smluvních stran

1.   Jestliže přeprava začíná a má také končit ve třetí zemi, plní úlohu celního úřadu odeslání a celního úřadu určení celní úřady uvedené v čl. 101 odst. 2 a čl. 102 odst. 1.

2.   Na celním úřadě odeslání nebo určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 104

Celní status zboží

Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v čl. 102 odst. 1 nebo čl. 103 odst. 1, se považuje za přepravované v režimu T1, není-li u tohoto zboží prokázán celní status zboží Unie podle dodatku II.

Část 4

Jiná ustanovení

Článek 105

Ložné listy

1.   V případě, že nákladní list CIM obsahuje více než jeden vagón nebo kontejner, mohou se použít ložné listy, jejichž tiskopisy jsou stanoveny v příloze B4 dodatku III.

V ložných listech musí být zaznamenáno číslo vagónu, na nějž se vztahuje nákladní list CIM, nebo případně číslo kontejneru, v němž se zboží nachází.

2.   Jestliže přeprava, která se týká jak zboží přepravovaného v režimu T1, tak zboží přepravovaného v režimu T2, začíná na území smluvních stran, musí být použity samostatné ložné listy.

Pořadová čísla ložných listů, které se vztahují na každý z obou druhů zboží, se uvedou v kolonce nákladního listu CIM vyhrazené pro popis zboží.

3.   Ložné listy, které se přikládají k nákladnímu listu CIM, jsou jeho nedílnou součástí a mají stejné právní účinky.

4.   Prvopisy ložných listů musí být potvrzeny otiskem razítka stanice odeslání.

Článek 106

Oblast působnosti standardních režimů a režimů založených na listinných dokladech pro kombinovanou železniční a silniční dopravu

1.   V případě kombinované železniční a silniční dopravy nevylučují články 91 až 105 možnost použití režimů stanovených v hlavě II. Použijí se však články 92 a 95.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 se při vyhotovování nákladního listu CIM v kolonce vyhrazené pro údaje z doprovodných dokladů zřetelně uvede odkaz na použitá tranzitní prohlášení.

Odkaz u každého použitého tranzitního prohlášení upřesňuje jeho druh, celní úřad odeslání, datum a registrační číslo tranzitního prohlášení.

List 2 nákladního listu CIM musí být dále opatřen úředním záznamem železničního podniku příslušného pro poslední železniční stanici, jíž se operace společného tranzitního režimu týká. Tento železniční podnik opatří nákladní list CIM svým záznamem, jakmile se přesvědčí, že se přeprava zboží provádí na podkladě jednoho nebo více uvedených tranzitních prohlášení.

3.   Je-li zboží přepravované v kombinované železniční a silniční dopravě na podkladě jednoho nebo více tranzitních prohlášení vyhotovených v rámci režimu stanoveného v hlavě II převzato železničními podniky v některé železniční stanici a je naloženo na železniční vagóny, odpovídají dané železniční podniky za zaplacení dluhu v případě, že během přepravy po železnici dojde k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, není-li v zemi, ve které k tomuto porušení předpisů nebo nesrovnalosti dojde nebo se má za to, že k nim došlo, žádná platná záruka a není-li možné tyto částky vymoci od držitele režimu.

Článek 107

Schválený odesílatel a schválený příjemce

1.   Není-li ve vztahu ke zboží, které má schválený odesílatel v souladu s čl. 55 písm. c) propustit do společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované po železnici, na celním úřadě odeslání vyžadováno předložení nákladního listu CIM jako tranzitního prohlášení ani předložení zboží, celní úřad odeslání přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že na listech 1, 2 a 3 nákladního listu CIM je odpovídajícím způsobem uveden kód „T1“, „T2“ nebo „T2F“.

2.   Jestliže je zboží dodáno na místo schváleného příjemce v souladu s čl. 55 písm. d), mohou celní orgány odchylně od článku 88 stanovit, že listy 2 a 3 nákladního listu CIM předloží celnímu úřadu určení přímo schválené železniční podniky nebo dopravní podnik.

KAPITOLA VII

Společný tranzitní režim založený na listinných dokladech pro zboží přepravované letecky a společný tranzitní režim založený na elektronickém manifestu pro zboží přepravované letecky

Článek 108

Manifest jako tranzitní prohlášení pro použití společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované letecky

1.   Letecké společnosti může být povoleno používat jako tranzitní prohlášení manifest, pokud jeho obsah odpovídá tiskopisu uvedenému v dodatku 3 k příloze 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, uzavřené v Chicagu dne 7. prosince 1944.

2.   Povolení uvedené v čl. 55 písm. e) týkající se společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované letecky uvádí formu manifestu a letiště odeslání a určení pro operace společného tranzitního režimu. Letecká společnost, která je držitelem povolení podle čl. 55 písm. e) pro daný režim, zašle ověřenou kopii tohoto povolení příslušným celním orgánům každého z dotčených letišť.

3.   Týká-li se přepravní operace zboží přepravovaného v režimu T1 a zboží přepravovaného v režimu T2 mezi zvláštním daňovým územím a jinou částí celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím, musí být toto zboží uvedeno v samostatných manifestech.

Článek 109

Formality, jež má letecká společnost splnit

1.   Letecká společnost zapíše do manifestu následující informace:

a)	kód „T1“, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1;

b)	kód „T2“ nebo „T2F“, jestliže se zboží přepravuje v režimu T2 a předpisy Unie uvádění tohoto kódu předepisují;

c)	název letecké společnosti, která zboží přepravuje;

d)	číslo letu;

e)	datum letu;

f)	letiště odeslání a určení.

2.   Kromě informací vyžadovaných v odstavci 1 uvede letecká společnost v uvedeném manifestu pro každou zásilku následující informace:

a)	číslo leteckého nákladního listu;

b)	počet nákladových kusů;

c)	obchodní popis zboží a všechny údaje nutné k jeho ztotožnění;

d)	hrubou hmotnost.

3.   Je-li zboží uspořádáno do skupin, nahrazuje se jeho popis v manifestu případně poznámkou „Consolidation“, též uvedenou zkratkou. V tom případě obsahují letecké nákladní listy pro zásilky uvedené v manifestu obchodní popis zboží a všechny údaje nutné k jeho ztotožnění. Tyto letecké nákladní listy se připojí k manifestu.

4.   Letecká společnost manifest opatří datem a podepíše.

5.   Příslušným celním orgánům letiště odeslání se předloží alespoň dvě vyhotovení manifestu, přičemž jedno vyhotovení si uvedené orgány ponechají.

6.   Jedno vyhotovení manifestu se předloží příslušným celním orgánům letiště určení.

Článek 110

Ověření seznamu manifestů použitých jako tranzitní prohlášení v listinné podobě pro zboží přepravované letecky

1.   Příslušné celní orgány každého letiště určení ověřují a zasílají každý měsíc příslušným celním orgánům každého letiště odeslání seznam manifestů, které jim byly předloženy v předchozím měsíci, sestavený leteckými společnostmi.

2.   Uvedený seznam obsahuje u každého manifestu tyto informace:

a)	číslo manifestu;

b)	kód označující manifest jako tranzitní prohlášení v souladu s čl. 109 odst. 1 písm. a) a b);

c)	název letecké společnosti, která zboží přepravila;

d)	číslo letu a

e)	datum letu.

3.   Povolení uvedené v čl. 55 písm. e) týkající se společného tranzitního režimu založeného na listinných dokladech pro zboží přepravované letecky může rovněž uvádět, že seznam uvedený v odstavci 1 tohoto článku mohou příslušným celním orgánům každého letiště odeslání předávat letecké společnosti samy.

4.   Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti v údajích v manifestech uvedených v seznamu, příslušné celní orgány letiště určení o tom uvědomí příslušné celní orgány letiště odeslání a příslušný celní orgán, který povolení udělil, a uvedou konkrétně nákladní letecké listy pro zboží, kterého se tato zjištění týkají.

Článek 111

Elektronický manifest jako tranzitní prohlášení pro použití společného tranzitního režimu pro zboží přepravované letecky

1.   Letecká společnost předá manifest vyhotovený na letišti odeslání letišti určení prostřednictvím elektronického systému umožňujícího výměnu informací.

2.   Letecká společnost uvede u příslušných položek v manifestu jeden z následujících kódů:

a)	kód „T1“, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1;

b)	kód „T2“ nebo „T2F“, jestliže se zboží přepravuje v režimu T2 a předpisy Unie uvádění tohoto kódu předepisují;

c)

kód „TD“ u zboží, které se již v tranzitním režimu přepravuje; V těchto případech uvede letecká společnost kód „TD“ i v odpovídajícím leteckém nákladním listě a dále v něm uvede odkaz na použitý režim, číslo a datum tranzitního prohlášení nebo přepravního dokladu a název celního úřadu, který jej vydal;

d)	kód „C“ (ekvivalent „T2L“) nebo „F“ (ekvivalent „T2LF“) pro zboží Unie, které nebylo propuštěno do tranzitního režimu,

e)	kód „X“ pro zboží Unie, které se má vyvézt a které není propuštěno do tranzitního režimu.

3.   Manifest dále obsahuje údaje uvedené v čl. 109 odst. 1 písm. c) až f) a odst. 2.

4.   Společný tranzitní režim se považuje za ukončený, jakmile je manifest přenesený elektronickým systémem umožňujícím výměnu informací k dispozici příslušným celním orgánům letiště určení a zboží jim je předloženo.

5.   Záznamy uchovávané leteckou společností, které příslušným celním orgánům umožňují provádět účinné kontroly, obsahují alespoň informace uvedené v odstavcích 2 a 3.

V případě potřeby předají příslušné celní orgány letiště určení relevantní údaje z manifestů získaných prostřednictvím elektronického systému umožňujícího výměnu informací příslušným celním orgánům letiště odeslání pro účely ověření.

6.   Letecká společnost oznámí příslušným celním orgánům veškerá porušení předpisů a nesrovnalosti.

7.   Příslušné celní orgány letiště určení oznámí veškerá porušení předpisů a nesrovnalosti co nejdříve příslušným celním orgánům letiště odeslání a příslušnému celnímu orgánu, který povolení vydal.

HLAVA IV

DLUH A JEHO VYMÁHÁNÍ

KAPITOLA I

Dluh a dlužník

Článek 112

Vznik dluhu

1.   Dluh ve smyslu čl. 3 odst. 1 vzniká:

a)	odnětím zboží společnému tranzitnímu režimu;

b)	nesplněním některé podmínky, kterou se řídí propuštění zboží do společného tranzitního režimu nebo použití společného tranzitního režimu.

2.   Dluh zaniká jedním z těchto způsobů:

a)	vznikl-li dluh podle odst. 1 písm. a) nebo b) a jsou-li splněny následující podmínky: i) selhání, které vedlo ke vzniku dluhu, nemělo významný dopad na správnou operaci a nebylo pokusem o podvod; ii) dodatečně jsou přijata všechna nezbytná opatření s cílem napravit postavení zboží;

b)

pokud je odnětí zboží společnému tranzitnímu režimu nebo nesplnění některé podmínky, kterou se řídí propuštění zboží do společného tranzitního režimu nebo použití společného tranzitního režimu, výsledkem úplného zničení nebo nenávratné ztráty zboží v důsledku vlastní povahy zboží či nepředvídatelných okolností či vyšší moci nebo důsledkem pokynů celních orgánů. Zboží se považuje za nenávratně ztracené, jestliže je kterákoli osoba učinila nepoužitelným.

3.   Dluh vzniká v momentě, kdy:

a)	bylo zboží odňato společnému tranzitnímu režimu nebo kdy nebyly splněny podmínky pro použití společného tranzitního režimu či přestaly být plněny;

b)	bylo přijato celní prohlášení pro propuštění zboží do společného tranzitního režimu, pokud bylo následně zjištěno, že některá podmínka, kterou se propuštění zboží do tohoto režimu řídí, ve skutečnosti nebyla splněna.

Článek 113

Určení dlužníka

1.   Dlužníkem je:

a)	osoba, jež byla povinna splnit podmínky, kterými se řídí propuštění zboží do společného tranzitního režimu nebo použití společného tranzitního režimu;

b)	každá osoba, jež si byla nebo si měla být vědoma, že podmínka podle úmluvy nebyla splněna, a jež jednala jménem osoby, která byla povinna danou podmínku splnit, nebo osoba, jež se účastnila úkonu, který vedl k nesplnění dané podmínky;

c)	každá osoba, která získala nebo držela dotyčné zboží a v okamžiku získání nebo přijetí zboží si byla nebo si měla být vědoma, že nebyla splněna některá podmínka podle úmluvy nebo podle celních předpisů;

d)	držitel režimu.

2.   V případě uvedeném v čl. 112 odst. 1 písm. b) je dlužníkem osoba, která je povinna splnit podmínky, kterými se řídí propuštění nebo používání zboží v rámci společného tranzitního režimu.

3.   Je-li vyhotoveno celní prohlášení pro propuštění zboží do společného tranzitního režimu a jsou-li celním orgánům poskytnuty veškeré informace požadované podle celních předpisů upravujících podmínky, na základě kterých může být zboží propuštěno do uvedeného celního režimu, a v důsledku toho vznikl dluh, je dlužníkem také osoba, která poskytla údaje nezbytné pro vyhotovení celního prohlášení a která věděla nebo měla vědět, že tyto údaje nejsou pravdivé.

4.   Je-li za úhradu částky odpovídající jednomu dluhu odpovědných více osob, jsou za platbu této částky odpovědny společně a nerozdílně.

Článek 114

Místo, kde dluh vzniká

1.   Dluh vzniká:

a)	na místě, kde nastaly skutečnosti vedoucí ke vzniku celního dluhu;

b)	nemůže-li být toto místo určeno, vzniká dluh v místě, kde se podle zjištění celních orgánů zboží nacházelo v situaci vedoucí ke vzniku dluhu.

2.   Bylo-li zboží propuštěno do společného tranzitního režimu, který ještě nebyl vyřízen, a místo, kde dluh vzniká, nelze určit podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku v následujících lhůtách:

a)

do sedmi měsíců od posledního data, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení, není-li před uplynutím této lhůty zaslána žádost o převod vymáhání dluhu podle článku 50 orgánu odpovědnému za místo, kde na základě důkazů získaných celním orgánem země odeslání došlo k událostem vedoucím ke vzniku dluhu, v kterémžto případě se uvedená lhůta prodlužuje nejvýše o jeden měsíc;

b)	jeden měsíc po uplynutí lhůty podle čl. 49 odst. 4 pro odpověď držitele režimu na žádost o informace potřebné pro vyřízení režimu, pokud celnímu orgánu země odeslání nebyl oznámen příchod zboží a držitel režimu neposkytl žádné nebo jen nedostatečné informace,

dluh vzniká buď v zemi odpovědné za poslední celní úřad tranzitu, jenž oznámil celnímu úřadu odeslání překročení hranic, nebo pokud se nejedná o takový případ, v zemi odpovědné za celní úřad odeslání.

3.   Celními orgány uvedenými v čl. 116 odst. 1 se rozumějí celní orgány země, v níž dluh vznikl nebo v níž se má za to, že vznikl, v souladu s tímto článkem.

Článek 115

Žádost o převod vymáhání dluhu

1.   Pokud příslušné orgány, které dluh oznámily, získají důkaz o místě, kde došlo k události vedoucí ke vzniku dluhu, pozastaví tyto orgány vymáhání dluhu a neprodleně a v každém případě ve lhůtě zašlou veškeré nezbytné dokumenty, včetně ověřené kopie důkazu, příslušným orgánům daného místa.

2.   Příslušné orgány v daném místě potvrdí přijetí žádosti a vyrozumí příslušné orgány, které dluh oznámily, zda jsou za jeho vymáhání odpovědné. Není-li odpověď doručena do 28 dnů, pokračují příslušné orgány, které dluh oznámily, bezodkladně v řízení o vymáhání, které zahájily.

KAPITOLA II

Opatření vůči dlužníkovi nebo ručiteli

Článek 116

Opatření vůči dlužníkovi

1.   Příslušné celní orgány zahájí řízení o vymáhání dluhu, jakmile mohou:

a)	vypočítat částku dluhu a

b)	určit dlužníka.

2.   Dané orgány oznámí dlužníkovi částku dluhu způsobem a ve lhůtách povinných ve smluvních stranách.

3.   Každý dluh oznámený podle odstavce 2 musí být dlužníkem zaplacen způsobem a ve lhůtách povinných v příslušných smluvních stranách.

Článek 117

Opatření vůči ručiteli

1.   S výhradou odstavce 4 trvá odpovědnost ručitele tak dlouho, dokud dluh ještě může vzniknout.

2.   Pokud nebyl společný tranzitní režim vyřízen, celní orgány země odeslání do devíti měsíců ode dne, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení, oznámí ručiteli, že režim nebyl vyřízen.

3.   Pokud nebyl společný tranzitní režim vyřízen, oznámí celní orgány určené v souladu s článkem 114 ručiteli ve lhůtě tří let od přijetí tranzitního prohlášení, že se od něj žádá nebo může žádat, aby zaplatil dluh, který je povinen uhradit v souvislosti s dotyčnou operací společného tranzitního režimu; oznámení musí obsahovat MRN a datum tranzitního prohlášení, název celního úřadu odeslání, jméno držitele režimu a částku, o kterou se jedná.

4.   Ručitel je zproštěn závazků, pokud mu ve stanovených lhůtách nebylo učiněno žádné z oznámení uvedených v odstavcích 2 a 3.

5.   Jestliže bylo některé z uvedených oznámení zasláno, vyrozumí se ručitel o vymáhání dluhu nebo o vyřízení režimu.

Článek 118

Výměna informací a spolupráce za účelem vymáhání

Aniž je dotčen článek 13a úmluvy, a v souladu s článkem 114 tohoto dodatku si jsou země navzájem nápomocny při určování orgánů příslušných pro vymáhání.

Tyto orgány sdělí celnímu úřadu odeslání a celnímu úřadu záruky všechny případy, kdy vznikl dluh v souvislosti s tranzitními prohlášeními přijatými celním úřadem odeslání, a opatření přijatá vůči dlužníkovi k jeho vymožení. Navíc informují celní úřad odeslání o vybraném clu a o ostatních poplatcích, aby tento celní úřad mohl tranzitní režim vyřídit.“

„PŘÍLOHA I

POUŽITÍ ČLÁNKU 77

Dočasný zákaz používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou nebo souborné jistoty

1.   Situace, v nichž je možné dočasně zakázat používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou nebo souborné jistoty

1.1.

Dočasný zákaz používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou „Zvláštními okolnostmi“ ve smyslu čl. 77 písm. a) se rozumí situace, kdy je ve velkém počtu případů, které zahrnují více než jednoho držitele režimu a kde hrozí nebezpečí narušení plynulého chodu režimu, prokázáno, že i přes případné použití článků 65 nebo 80 není již souborná jistota či souborná jistota se sníženou zaručenou částkou uvedená v čl. 75 písm. a) a b) dostačující k uhrazení dluhu vzniklého při odnětí některých druhů zboží společnému tranzitnímu režimu ve stanovené lhůtě.

1.2.

Dočasný zákaz používání souborné jistoty „Rozsáhlými podvody“ ve smyslu čl. 77 písm. b) se rozumí situace, kdy je prokázáno, že i přes použití článků 65 nebo 80 souborná jistota nebo souborná jistota se sníženou zaručenou částkou uvedená v čl. 75 písm. a) a b) již není dostačující k uhrazení dluhu vzniklého při odnětí některých druhů zboží společnému tranzitnímu režimu ve stanovené lhůtě. V této souvislosti je nutné vzít v úvahu objem odňatého zboží a okolnosti jeho odnětí, zejména pokud se jedná o důsledek mezinárodní organizované trestné činnosti.

2.   Postup pro přijetí rozhodnutí o dočasném zákazu používat soubornou jistotu se sníženou zaručenou částkou nebo soubornou jistotu

2.1.   Rozhodnutí Smíšeného výboru o dočasném zákazu používat soubornou jistotu nebo soubornou jistotu se sníženou zaručenou částkou podle čl. 77 písm. a) a b) (dále jen „rozhodnutí“) se přijímá tímto postupem:

2.1.1.

Rozhodnutí lze přijmout na žádost jedné nebo více smluvních stran.

2.1.2.

Je-li taková žádost vznesena, uvědomí se smluvní strany navzájem o zjištěných skutečnostech a posoudí, zda jsou splněny podmínky bodu 1.1 nebo 1.2.

2.2.   Usoudí-li smluvní strany, že jsou tyto podmínky splněny, předloží Smíšenému výboru návrh rozhodnutí k přijetí písemným postupem popsaným v bodě 2.3.

2.3.   Smluvní strana, která předsedá Smíšenému výboru, zašle návrh rozhodnutí ostatním stranám.

Rozhodnutí je přijato, pokud smluvní strana, která předsedá Smíšenému výboru, ve lhůtě třiceti dnů od zaslání návrhu rozhodnutí neobdrží od ostatních smluvních stran žádné písemné námitky. Smluvní strana, která předsedá Smíšenému výboru, informuje ostatní smluvní strany o přijetí rozhodnutí.

Obdrží-li smluvní strana, která předsedá Smíšenému výboru, ve zmíněné lhůtě jakékoli námitky jedné nebo více smluvních stran, uvědomí o nich ostatní smluvní strany.

2.4.   Každá ze smluvních stran zajistí zveřejnění tohoto rozhodnutí.

2.5.   Platnost rozhodnutí je omezena na dobu dvanácti měsíců. Po opětovném posouzení podmínek smluvními stranami může však Smíšený výbor rozhodnout o prodloužení doby jeho platnosti nebo je zrušit.

3.   Opatření pro zmírnění finančních následků zákazu používání souborné jistoty

Pokud bylo používání souborné jistoty dočasně zakázáno podle článku 77, mohou osoby, kterým bylo povoleno používat soubornou jistotu, na základě žádosti použít jednotlivou jistotu. Platí však tyto zvláštní podmínky:

—	jednotlivá jistota se poskytuje ve formě zvláštní záruční listiny, která se vztahuje pouze na druhy zboží uvedené v rozhodnutí,

—	jednotlivou jistotu lze použít pouze u celního úřadu odeslání uvedeného v záruční listině,

—

lze ji použít ke krytí několika souběžných nebo po sobě jdoucích operací za předpokladu, že součet částek jednotlivých operací, pro něž nebyl režim dosud vyřízen, nepřesáhne referenční částku jednotlivé jistoty. V takovém případě přidělí celní úřad záruky držiteli režimu k jistotě prvotní přístupový kód. Držitel režimu může sobě samému nebo svým zástupcům přidělit jeden nebo více přístupových kódů k této jistotě;

—	pokaždé, když je režim pro operaci společného tranzitu krytou touto jednotlivou jistotou vyřízen, se částka odpovídající této operaci uvolní a může se znovu použít pro krytí jiné operace až do maximální výše jistoty.

4.   Výjimka z rozhodnutí o dočasném zákazu používání souborné jistoty nebo souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou

4.1.   Držitelům režimu může být povoleno používat soubornou jistotu nebo soubornou jistotu se sníženou zaručenou částkou na propuštění zboží, na které se vztahuje rozhodnutí o dočasném zákazu, do společného tranzitního režimu, pokud mohou prokázat, že v souvislosti s těmito druhy zboží nevznikl v průběhu operací společného tranzitního režimu, které uskutečnili v průběhu dvou let předcházejících tomuto rozhodnutí, žádný dluh nebo v případě, že během tohoto období dluh vznikl, mohou prokázat, že jej dlužník nebo ručitel ve stanovené lhůtě zcela uhradil.

Za účelem získání povolení využívat dočasně zakázané souborné jistoty musí držitel režimu zároveň splňovat podmínky uvedené v čl. 75 odst. 2 písm. b).

4.2.   Články 59 až 72 se použijí obdobně též na žádosti o výjimky a jejich povolení uvedené v bodě 4.1.

4.3.   Pokud příslušné orgány tuto výjimku povolí, uvedou do kolonky 8 osvědčení o souborné jistotě tuto poznámku:

„PŘÍLOHA II

ZÁLOŽNÍ POSTUP PRO SPOLEČNÝ TRANZITNÍ REŽIM

ČÁST I

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

1.   Tato příloha stanoví zvláštní ustanovení o použití záložního postupu podle čl. 26 odst. 1 dodatku I pro držitele režimu, včetně schválených odesílatelů, v případě dočasného selhání:

—	elektronického tranzitního systému,

—	elektronického systému, který držitelé režimu používají pro podávání prohlášení pro společný tranzitní režim prostřednictvím metod elektronického zpracování dat, nebo

—	elektronického propojení mezi elektronickým systémem, který používají držitelé režimu pro podávání prohlášení pro společný tranzitní režim prostřednictvím metod elektronického zpracování dat, a elektronickým tranzitním systémem.

2.   Tranzitní prohlášení

2.1.

Tranzitní prohlášení používané při záložním postupu musí být rozpoznatelné všemi stranami zapojenými do tranzitní operace, aby se zamezilo problémům na celním úřadě tranzitu, celním úřadě určení a po příchodu zboží ke schválenému příjemci. Z toho důvodu se používají pouze tyto doklady: — jednotný správní doklad (JSD), nebo — JSD vytištěný na běžném papíru z elektronického systému hospodářského subjektu, jak stanoví příloha B6 dodatku III, nebo — tranzitní doprovodný doklad (TAD) doplněný v případě nutnosti seznamem položek.

2.2.

K tranzitnímu prohlášení může být přiložen jeden nebo více doplňkových listů s použitím tiskopisu stanoveného v dodatku 3 k příloze I Úmluvy o zjednodušení formalit ve zbožovém styku uzavřené v Interlaken dne 20. května 1987 (dále jen „úmluva JSD“). Tyto tiskopisy tvoří nedílnou součást prohlášení. Namísto doplňkových listů lze jako popisnou část písemného tranzitního prohlášení použít ložné listy, které jsou jeho nedílnou součástí a jsou vyhotovené v souladu s přílohou B5 dodatku III na tiskopise uvedeném v příloze B4 dodatku III.

2.3.

Za účelem provedení bodu 2.1 této přílohy se tranzitní prohlášení vyplní v souladu s přílohou B6 dodatku III.

KAPITOLA II

Prováděcí pravidla

3.   Nedostupnost elektronického tranzitního systému

3.1.

Pravidla se použijí následujícím způsobem: — tranzitní prohlášení se vyplňuje a předkládá celnímu úřadu odeslání ve výtiscích 1, 4 a 5 JSD v souladu s úmluvou JSD nebo ve dvou výtiscích TAD doplněných v případě nutnosti seznamem položek v souladu s přílohami A3, A4, A5 a A6 dodatku III, — tranzitní prohlášení se zaeviduje v kolonce C pomocí systému číslování, který je odlišný od systému číslování elektronického tranzitního systému, — záložní postup se vyznačí na jednotlivých výtiscích tranzitního prohlášení otiskem jednoho z razítek za použití vzorů uvedených v příloze B7 dodatku III, a to v kolonce A JSD nebo místo MRN a čárového kódu na TAD, — schválený odesílatel splní všechny povinnosti a podmínky týkající se záznamů v prohlášení a používání zvláštního razítka uvedeného v bodech 22 až 25 této přílohy a použije k tomu kolonky C a D, — tranzitní prohlášení opatří otiskem razítka buď celní úřad odeslání při standardním postupu, nebo schválený odesílatel v případě, že se uplatní článek 84 dodatku I.

3.2.

Je-li přijato rozhodnutí o použití záložního postupu, odstraní se z elektronického tranzitního systému na základě informací od osoby, která do elektronického tranzitního systému údaje o tranzitu zadala, veškeré uvedené údaje o tranzitu spolu s referenčním číslem LRN nebo MRN přiděleným tranzitní operaci.

3.3.

Celní orgán sleduje používání záložního postupu, aby zamezil jeho zneužití.

4.   Nedostupnost elektronického systému, který používají držitelé režimu pro podávání údajů týkajících se společného tranzitního prohlášení prostřednictvím elektronického zpracování dat, nebo nedostupnost elektronického propojení mezi uvedeným systémem a elektronickým tranzitním systémem

Použijí se ustanovení bodu 3 této přílohy.

Držitel režimu informuje celní orgán o obnovení dostupnosti svého elektronického systému nebo elektronického propojení mezi tímto systémem a elektronickým tranzitním systémem.

5.   Nedostupnost elektronického systému schváleného odesílatele nebo elektronického propojení mezi uvedeným systémem a elektronickým tranzitním systémem

Je-li nedostupný elektronický systém schváleného odesílatele nebo elektronické propojení mezi uvedeným systémem a elektronickým tranzitním systémem, použije se tento postup:

—	použijí se ustanovení bodu 4 této přílohy,

—	podává-li schválený odesílatel ročně více než 2 % svých celních prohlášení v rámci záložního postupu, povolení se přezkoumá a vyhodnotí se, zda jsou i nadále splněny všechny podmínky pro jeho udělení.

6.   Sběr dat celním orgánem

V případech uvedených v bodech 4 a 5 této přílohy však celní orgán může držiteli režimu povolit, aby celnímu úřadu odeslání předložil ke zpracování elektronickým tranzitním systémem jedno vyhotovení tranzitního prohlášení (za použití JSD nebo TAD).

KAPITOLA III

Fungování postupu

7.   Složení jednotlivé jistoty ručitelem

Není-li celní úřad záruky totožný s celním úřadem odeslání pro danou tranzitní operaci, uchovává kopii závazku ručitele. Držitel režimu předloží originál celnímu úřadu odeslání a ten si jej ponechá. V případě potřeby může celní úřad odeslání požadovat překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dané země.

8.   Podpis tranzitního prohlášení a závazek držitele režimu

Podpisem tranzitního prohlášení držitel režimu přijímá odpovědnost za:

—	správnost údajů uvedených v prohlášení,

—	pravost předložených dokladů,

—	splnění všech povinností v souvislosti s propuštěním dotyčného zboží do režimu tranzitu.

9.   Opatření ke ztotožnění zboží

Pro účely čl. 36 odst. 7 dodatku I uvede celní úřad odeslání v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ tranzitního prohlášení v poznámce „Přiložené celní závěry“ tuto poznámku:

10.   Údaje v tranzitním prohlášení a propuštění zboží

—	Celní úřad odeslání zaznamená výsledky kontroly na každém výtisku tranzitního prohlášení.

—	Jsou-li výsledky kontroly v souladu s prohlášením, celní úřad odeslání zboží propustí a uvede datum propuštění na výtiscích tranzitního prohlášení.

11.   Přeprava zboží propuštěného do společného režimu tranzitu se provádí na základě výtisku 4 a 5 JSD nebo na základě jednoho výtisku TAD, který držiteli režimu předá celní úřad odeslání. Výtisk 1 JSD a výtisk TAD si ponechává celní úřad odeslání.

12.   Celní úřad tranzitu

12.1.

Dopravce předloží potvrzení o přestupu hranice vyhotovené na tiskopise stanoveném v příloze B8 dodatku III každému celnímu úřadu tranzitu a ten si je ponechá. Místo potvrzení o přestupu hranice může být celnímu úřadu tranzitu předložena fotokopie výtisku 4 JSD nebo fotokopie výtisku TAD, které si celní úřad tranzitu ponechá.

12.2.

Je-li zboží přepravováno přes jiný celní úřad tranzitu, než který je deklarován, informuje skutečný celní úřad tranzitu celní úřad odeslání.

13.   Předložení celnímu úřadu určení

13.1.

Celní úřad určení zaregistruje výtisky tranzitního prohlášení, zapíše do nich datum příchodu a uvede údaje o provedené kontrole.

13.2.

Tranzitní operace může být ukončena u jiného celního úřadu, než který je deklarován v tranzitním prohlášení. Tento úřad se tím stává skutečným celním úřadem určení. Pokud je skutečný celní úřad určení úřadem jiné smluvní strany než deklarovaný celní úřad, uvede skutečný celní úřad určení do kolonky „I. Kontrola celním úřadem určení“ na tranzitním prohlášení kromě obvyklých požadovaných poznámek následující záznam: „— Nesrovnalosti: celní úřad, kterému bylo zboží předloženo … (identifikační číslo celního úřadu) — 99203“.

13.3.

V případě použití bodu 13.2 druhého pododstavce této přílohy, a pokud tranzitní prohlášení obsahuje následující poznámku, zůstává zboží pod dohledem skutečného celního úřadu určení a bez výslovného povolení celního úřadu odeslání se nesmí doručit jinam než na území smluvní strany, do jejíž pravomoci spadá celní úřad odeslání: „— Výstup z Unie podléhá omezením nebo dávkám podle nařízení/směrnice/rozhodnutí … — 99204“.

14.   Stvrzenka

Stvrzenka může být vyhotovena na zadní straně výtisku 5 JSD na určeném místě nebo na tiskopise stanoveném v příloze B10 dodatku III.

15.   Vrácení výtisku 5 JSD nebo výtisku TAD

Příslušný celní orgán smluvní strany určení vrátí výtisk 5 JSD celnímu orgánu smluvní strany odeslání neprodleně a nejpozději do osmi dnů ode dne ukončení operace. Je-li použit TAD, vrátí se výtisk předloženého TAD za stejných podmínek jako u výtisku 5.

16.   Informování držitele režimu a alternativní důkaz o ukončení režimu

Pokud nejsou výtisky uvedené v bodě 15 této přílohy vráceny celnímu orgánu smluvní strany odeslání do třiceti dnů od uplynutí lhůty pro předložení zboží celnímu úřadu určení, uvědomí tento orgán držitele režimu a vyzve ho, aby prokázal řádné ukončení režimu.

17.   Postup šetření

17.1.

Není-li celnímu úřadu odeslání do šedesáti dnů od uplynutí lhůty pro předložení zboží celnímu úřadu určení prokázáno řádné ukončení režimu, celní orgán smluvní strany odeslání neprodleně požádá o informace potřebné k vyřízení režimu. Pokud se během jednotlivých kroků šetření zjistí, že společný tranzitní režim nemůže být vyřízen, zjistí celní orgán smluvní strany odeslání, zda vznikl dluh. Jestliže dluh vznikl, učiní celní orgán smluvní strany odeslání tato opatření: — identifikuje dlužníka, — určí celní orgány odpovědné za oznámení dluhu.

17.2.

Obdrží-li celní orgán smluvní strany odeslání před uplynutím uvedených lhůt informaci, že společný tranzitní režim nebyl řádně ukončen, nebo nabude-li podezření o jeho neukončení, odešle žádost neprodleně.

17.3.

Šetření se zahájí také v případě, že se dodatečně zjistí, že důkaz o ukončení společného tranzitního režimu byl padělán a že je nutné zahájit šetření, které by dosáhlo cílů uvedených v bodě 17.1 této přílohy.

18.   Jistota – referenční částka

18.1.

Pro účely článku 74 dodatku I držitel režimu zajistí, že částky pro jím uskutečňované a dosud neukončené operace nepřekročí referenční částku.

18.2.

Držitel režimu je povinen uvědomit celní úřad záruky, pokud referenční částka klesne pod úroveň, která postačuje k pokrytí jeho tranzitních operací.

19.   Osvědčení o souborné jistotě, osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu a záruční doklady jednotlivé jistoty

19.1.

Celnímu úřadu odeslání se předkládají tyto doklady: — osvědčení o souborné jistotě na tiskopise stanoveném v příloze C5 dodatku III, — osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu na tiskopise stanoveném v příloze C6 dodatku III, — záruční doklad jednotlivé jistoty na tiskopise stanoveném v příloze C3 dodatku III, — na tranzitním prohlášení musí být na tato osvědčení a doklad uveden odkaz.

20.   Zvláštní ložné listy

20.1.

Celní orgán může přijmout tranzitní prohlášení doplněné ložnými listy, které nesplňují všechny požadavky stanovené v příloze B5 dodatku III. Takové listy lze použít pouze v případě, že: — jsou vyhotoveny společnostmi, které pro vedení svých záznamů používají elektronický systém zpracování dat, — jsou sestaveny a vyplněny tak, že je mohou celní orgány používat bez obtíží, — obsahují pro každou položku údaje požadované v příloze B5 dodatku III.

20.2.

Lze rovněž povolit, aby byly místo ložných listů podle bodu 20.1 této přílohy používány popisné seznamy sestavené pro účely splnění formalit souvisejících s odesláním nebo vývozem, i pokud tyto seznamy vyhotovují společnosti, které pro vedení svých záznamů nepoužívají elektronický systém zpracování dat.

20.3.

Držitel režimu, který pro vedení svých záznamů používá elektronický systém zpracování dat a který zvláštní ložné listy již používá, může tyto listy používat také pro operace společného tranzitního režimu, které zahrnují pouze jeden druh zboží, pokud je toto opatření nezbytné s ohledem na systém držitele režimu.

21.   Používání zvláštního typu celních závěr

Držitel režimu uvede v poznámce „Přiložené celní závěry“ v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ tranzitního prohlášení počet a jedinečné identifikátory přiložených celních závěr.

22.   Schválený odesílatel – předem provedené ověření a formality při odeslání

22.1.

Pro účely bodů 3 a 5 této přílohy povolení stanoví, že kolonka „C. Celní úřad odeslání“ tranzitního prohlášení: — se předem opatří otiskem razítka celního úřadu odeslání a podpisem úředníka tohoto celního úřadu nebo — je schváleným odesílatelem opatřena otiskem zvláštního razítka schváleného příslušným orgánem, které odpovídá vzoru stanovenému v příloze B9 dodatku III. Razítko může být na tiskopisech předtištěno, jestliže tisk provádí tiskárna schválená k tomuto účelu. Schválený odesílatel musí v této kolonce uvést datum odeslání zboží a opatřit tranzitní prohlášení číslem podle pravidel stanovených v povolení.

22.2.

Celní orgán může předepsat použití tiskopisů, které jsou opatřeny rozlišovacím znakem, aby je bylo možno identifikovat.

23.   Schválený odesílatel – bezpečnostní opatření k uchovávání razítka

Schválený odesílatel je povinen přijmout všechna potřebná opatření, aby bezpečně uchovával zvláštní razítka nebo tiskopisy opatřené otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního razítka.

O bezpečnostních opatřeních uskutečněných v souladu s prvním odstavcem informuje celní orgán.

23.1.

Zneužije-li někdo tiskopisy, které jsou předem opatřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního razítka, odpovídá schválený odesílatel, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření, za zaplacení dlužného cla a dalších poplatků uložených v příslušné zemi na přepravované zboží provázené těmito tiskopisy, pokud neprokáže celnímu orgánu, který jej schválil, že přijal opatření požadovaná podle bodu 23.

24.   Schválený odesílatel – údaje, které je třeba uvést na prohlášení

24.1.

Nejpozději při odeslání zboží vyplní schválený odesílatel tranzitní prohlášení a případně uvede v kolonce 44 závaznou trasu stanovenou podle čl. 33 odst. 2 dodatku I a v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ uvede lhůtu stanovenou podle článku 34 dodatku I, ve které musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení, přijatá opatření ke ztotožnění zboží a tuto poznámku: „— Schválený odesílatel – 99206“.

24.2.

Pokud celní orgán smluvní strany odeslání zkontroluje zásilku před odesláním, učiní úřední záznam v tranzitním prohlášení v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“.

24.3.

Neprodleně po odeslání zásilky se celnímu úřadu odeslání zašle výtisk 1 JSD nebo výtisk TAD podle pravidel stanovených v povolení. Ostatní výtisky doprovázejí zboží podle podmínek stanovených v bodě 11 této přílohy.

25.   Schválený odesílatel – zproštění povinnosti podpisu

25.1.

Celní orgán může schválenému odesílateli povolit, aby nepodepisoval tranzitní prohlášení opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v kapitole II části II této přílohy a vyhotovené pomocí elektronického systému zpracování dat. Toto povolení lze udělit za podmínky, že se schválený odesílatel celnímu orgánu předem písemně zaváže, že je držitelem režimu u všech tranzitních operací prováděných na podkladě tranzitního prohlášení opatřeného otiskem zvláštního razítka.

25.2.

Tranzitní prohlášení vyhotovená podle bodu 25.1 této přílohy musí v kolonce vyhrazené pro podpis držitele režimu obsahovat tuto poznámku: „— Podpis se nevyžaduje – 99207“.

26.   Schválený příjemce – povinnosti

26.1.

Jakmile zboží dorazí na místo určené v povolení, je schválený příjemce povinen o tom neprodleně informovat celní úřad určení. Sdělí datum příchodu zboží, stav přiložených celních závěr a případné nesrovnalosti týkající se výtisku 4 a 5 JSD nebo výtisku TAD, které zboží provázely, a doručí je celnímu úřadu určení podle pravidel stanovených v povolení.

26.2.

Celní úřad určení provede na výtiscích 4 a 5 JSD nebo na výtisku TAD záznamy stanovené v bodě 13 této přílohy.“

PŘÍLOHA B7

VZOR RAZÍTEK POUŽÍVANÝCH PŘI ZÁLOŽNÍM POSTUPU

1.   Razítko č. 1

HAVARIJNÍ POSTUP NCTS TRANZITNÍ REŽIM UNIE/SPOLEČNÝ TRANZITNÍ REŽIM ŽÁDNÝ ÚDAJ K DISPOZICI V SYSTÉMU ZAHÁJEN DNE (datum/hodina)

(rozměry: 26 × 59 mm)

2.   Razítko č. 2

ZÁLOŽNÍ POSTUP TRANZITNÍ REŽIM UNIE/SPOLEČNÝ TRANZITNÍ REŽIM ŽÁDNÝ ÚDAJ K DISPOZICI V SYSTÉMU ZAHÁJEN DNE (datum/hodina)

(rozměry: 26 × 59 mm)

PŘÍLOHA B8

TC 10 – POTVRZENÍ O PŘESTUPU HRANICE

Text obrazu

TC 10 – POTVRZENÍ O PŘESTUPU HRANICE

Identifikace dopravního prostředku

TRANZITNÍ PROHLÁŠENÍ

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PŘEDPOKLÁDANÉHO CELNÍHO ÚŘADU TRANZITU

Druh (T1, T2 nebo T2F) a číslo

Identifikační číslo celního úřadu odeslání

VYPLNÍ CELNÍ ÚŘAD

Datum přestupu hranice

(podpis)

Úřední razítko

PŘÍLOHA B9

VZOR ZVLÁŠTNÍHO RAZÍTKA POUŽÍVANÉHO SCHVÁLENÝM ODESÍLATELEM

1	2
3			4
5		6

(rozměry: 55 × 25 mm)

1.	Státní znak nebo jiná značka či písmeno charakterizující zemi

2.	Identifikační číslo celního úřadu odeslání

3.	Číslo prohlášení

4.

Datum

5.	Schválený odesílatel

6.	Číslo povolení

PŘÍLOHA B10

TC 11 – STVRZENKA

Text obrazu

TC 11 — STVRZENKA

Celní úřad určení v (místo, název a identifikační číslo)

potvrzuje, že tranzitní prohlášení T1, T2, T2F (1)

zaevidované (d. m. rrrr) pod č. (MRN) (2)

celním úřadem odeslání v (místo, název a identifikační číslo)

bylo předloženo.

Official stamp

V , dne (d. m. rrrr)

(podpis)

(1) Nehodící se škrtněte

(2) V případě dočasného selhání elektronického tranzitního systému uveďte číslo použité při záložním postupu

PŘÍLOHA C1

ZÁVAZEK RUČITELE – JEDNOTLIVÁ JISTOTA

I.   Závazek ručitele

1.

Podepsaný/podepsaná (1) … …, s bydlištěm či sídlem v (2) … … poskytuje tímto společně a nerozdílně celnímu úřadu záruky v … jistotu do maximální výše … ve prospěch Evropské unie zahrnující Belgické království, Bulharskou republiku, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Chorvatskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Rumunsko, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska a ve prospěch Islandské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Norského království, Srbské republiky, Švýcarské konfederace, Turecké republiky (3), Andorrského knížectví a Republiky San Marino (4) za veškeré částky, které osoba poskytující tuto jistotu (5): … dluží nebo bude dlužit výše uvedeným zemím ve formě cla a jiných poplatků (6) souvisejících s níže popsaným zbožím podléhajícím následující celní operaci (7): … … Popis zboží: … … … …

2.

Podepsaný/podepsaná se zavazuje, že ve lhůtě 30 dnů od první písemné výzvy příslušných orgánů zemí uvedených v bodě 1 bez odkladu uhradí požadované částky, pokud sám/sama nebo jiná dotčená osoba před uplynutím této lhůty uspokojivě neprokáže příslušným orgánům, že byl vyřízen zvláštní režim s výjimkou režimu konečného užití, bylo řádně ukončeno dočasné uskladnění nebo dohled celních orgánů nad zbožím v režimu konečného užití nebo že v případě jiných operací, než jsou zvláštní režimy a dočasné uskladnění, byla napravena situace zboží. Příslušné orgány mohou na žádost podepsaného/podepsané z jakýchkoliv důvodů, které uznají za hodné zřetele, třicetidenní lhůtu, v níž je podepsaný/podepsaná ode dne výzvy povinen/povinna zaplatit požadované částky, prodloužit. Náklady, které vzniknou prodloužením lhůty, a zejména jakékoli úroky se vypočtou tak, aby jejich výše odpovídala částce, která by byla v takovém případě požadována na peněžním nebo finančním trhu dané země.

3.

Tento závazek je platný ode dne jeho schválení celním úřadem záruky. Podepsaný/podepsaná nadále ručí za uhrazení všech dluhů vzniklých v průběhu celních operací, které jsou zajištěny tímto závazkem a které byly zahájeny přede dnem zrušení záruční listiny nebo odstoupení od ručitelského závazku, a to i tehdy, je-li platba požadována po tomto dni.

4.

Pro účely tohoto závazku uvádí podepsaný/podepsaná doručovací adresu v každé z dalších zemí uvedených v bodě 1 (8): Země Příjmení a jména nebo obchodní firma a úplná adresa                             Podepsaný/podepsaná uznává, že veškerá korespondence a oznámení a jakékoli formality nebo postupy vztahující se k tomuto závazku adresované nebo podané písemně na jednu z doručovacích adres budou považovány za řádně doručené jeho/její osobě. Podepsaný/podepsaná uznává pravomoc soudů příslušných pro místa, kde má doručovací adresu. Podepsaný/podepsaná se zavazuje, že nebude své doručovací adresy měnit, a pokud musí jednu nebo více z nich změnit, uvědomí o tom předem celní úřad záruky.

V…, dne…

…

(Podpis) (9)

II.   Schválení celním úřadem záruky

Celní úřad záruky …

…

…

Závazek ručitele schválen dne …za účelem zajištění celní operace na základě celního prohlášení/prohlášení pro dočasné uskladnění

č. …ze dne … (10)

…

(Razítko a podpis)

PŘÍLOHA C2

ZÁVAZEK RUČITELE – JEDNOTLIVÁ JISTOTA VE FORMĚ ZÁRUČNÍCH DOKLADŮ

I.   Závazek ručitele

1.

Podepsaný/podepsaná (11) … …, s bydlištěm či sídlem v (12) … … poskytuje tímto společně a nerozdílně celnímu úřadu záruky v … jistotu ve prospěch Evropské unie zahrnující Belgické království, Bulharskou republiku, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Irsko, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Chorvatskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku,Rumunsko, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska a ve prospěch Islandské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Norského království, Srbské republiky, Švýcarské konfederace, Turecké republiky, Andorrského knížectví a Republiky San Marino (13) za jakoukoliv částku, kterou držitel režimu dluží nebo bude dlužit výše uvedeným zemím ve formě cla a jiných poplatků souvisejících s dovozem nebo vývozem zboží propuštěného do společného tranzitního režimu nebo tranzitního režimu Unie, k čemuž se podepsaný/podepsaná zavázal/zavázala vystavením záručních dokladů jednotlivé jistoty do maximální výše 10 000 EUR za každý záruční doklad.

2.

Podepsaný/podepsaná se zavazuje, že ve lhůtě 30 dnů od první písemné výzvy příslušných orgánů zemí uvedených v bodě 1 bez odkladu uhradí požadované částky až do výše 10 000 EUR za každý záruční doklad jednotlivé jistoty, pokud sám/sama nebo jiná dotčená osoba před uplynutím této lhůty uspokojivě neprokáže příslušným orgánům, že dotčená operace byla vyřízena. Příslušné orgány mohou na žádost podepsaného/podepsané z jakýchkoliv důvodů, které uznají za hodné zřetele, třicetidenní lhůtu, v níž je podepsaný/podepsaná ode dne výzvy povinen/povinna zaplatit požadované částky, prodloužit. Náklady, které vznikly prodloužením lhůty, a zejména jakékoli úroky se vypočtou tak, aby jejich výše odpovídala částce, která by byla v takovém případě požadována na peněžním nebo finančním trhu dané země.

3.

Tento závazek je platný ode dne jeho schválení celním úřadem záruky. Podepsaný/podepsaná nadále ručí za uhrazení všech dluhů vzniklých v průběhu operací společného tranzitního režimu nebo tranzitního režimu Unie, které jsou zajištěny tímto závazkem a které byly zahájeny přede dnem zrušení záruční listiny nebo odstoupení od ručitelského závazku, a to i tehdy, je-li platba požadována po tomto dni.

4.

Pro účely tohoto závazku uvádí podepsaný/podepsaná doručovací adresu (14) v každé z dalších zemí uvedených v bodě 1: Země Příjmení a jména nebo obchodní firma a úplná adresa                             Podepsaný/podepsaná uznává, že veškerá korespondence a oznámení a jakékoli formality nebo postupy vztahující se k tomuto závazku adresované nebo podané písemně na jednu z doručovacích adres budou považovány za řádně doručené jeho/její osobě. Podepsaný/podepsaná uznává pravomoc soudů příslušných pro místa, kde má doručovací adresu. Podepsaný/podepsaná se zavazuje, že nebude své doručovací adresy měnit, a pokud musí jednu nebo více z nich změnit, uvědomí o tom předem úřad záruky.

V …

dne …

…

(Podpis) (15)

II.   Schválení celním úřadem záruky

Celní úřad záruky

…

…

Závazek ručitele schválen dne …

…

…

(Razítko a podpis)