30.8.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/4

---

DOHODA O PŘIDRUŽENÍ

mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé

PREAMBULE

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „členské státy“),

EVROPSKÁ UNIE (dále jen „Unie“ nebo „EU“) a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (dále jen „Euratom“)

na jedné straně a

GRUZIE

na straně druhé,

dále jen „strany“,

S OHLEDEM na pevné svazky mezi stranami a jejich společné hodnoty, vytvořené v minulosti na základě Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé, a dále rozvíjené v rámci Východního partnerství coby zvláštního rozměru evropské politiky sousedství, a uznávajíce společné přání stran dále rozvíjet, upevňovat a rozšiřovat své vztahy ambiciózním a inovativním způsobem,

VĚDOMY SI evropských ambicí Gruzie a její volby proevropské orientace,

UZNÁVAJÍCE, že společné hodnoty, na nichž je postavena EU, totiž demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právní stát jsou rovněž základem politického přidružování a hospodářské integrace, které předpokládá tato dohoda,

UZNÁVAJÍCE, že Gruzie jakožto východoevropská země je odhodlána tyto hodnoty uvádět do života a prosazovat je,

UZNÁVAJÍCE, že Gruzie sdílí historické vazby a společné hodnoty s členskými státy,

SE ZŘETELEM k tomu, že touto dohodou není dotčen budoucí postupný vývoj vztahů mezi EU a Gruzií a způsob jejich dalšího rozvoje zůstává otevřený,

ODHODLÁNY dále posilovat respektování základních svobod, lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, demokratických zásad, právního státu a řádné správy na základě společných hodnot stran,

CHÁPAJÍCE, že vnitřní reformy zaměřené na upevňování demokracie a tržního hospodářství usnadní účast Gruzie na politikách, programech a na práci agentur EU. Tento proces a udržitelné urovnávání sporů se budou vzájemně posilovat a přispívat k budování důvěry mezi komunitami rozdělenými konfliktem,

PŘEJÍCE SI přispívat k politickému, sociálně-ekonomickému a institucionálnímu rozvoji Gruzie prostřednictvím rozsáhlé spolupráce v širokém spektru oblastí společného zájmu, jako je rozvoj občanské společnosti, řádná správa, včetně daní, integrace obchodu a prohloubené hospodářské spolupráce, budování institucí, reformy veřejné a státní správy a boje s korupcí, zmírňování chudoby a spolupráce na poli svobody, bezpečnosti a práva nutné k účinnému provádění této dohody a konstatujíce připravenost EU podporovat příslušné reformy v Gruzii,

ODHODLÁNY dodržovat všechny zásady a ustanovení Charty Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), zejména Helsinského závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975, závěrečných dokumentů konferencí z Madridu, Istanbulu a Vídně z roku 1991 a z roku 1992, Pařížské charty pro novou Evropu z roku 1990, jakož i Všeobecné deklarace lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948 a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950,

PŘIPOMÍNAJÍCE svou vůli podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a zapojit se do účinného multilateralismu a mírového řešení sporů, zejména za tímto účelem spolupracovat v rámci Organizace spojených národů (OSN) a OBSE,

ODHODLÁNY ctít mezinárodní závazky bojovat proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a spolupracovat při odzbrojení,

UZNÁVAJÍCE přínos aktivní účasti stran v různých fórech regionální spolupráce,

PŘEJÍCE SI dále rozvíjet pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu, včetně regionálních aspektů se zřetelem ke společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) Evropské unie, včetně její společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP),

PLNĚ RESPEKTUJÍCE zásady nezávislosti, suverenity, územní celistvosti a neporušitelnosti mezinárodně uznaných hranic ve smyslu mezinárodního práva, Charty Organizace spojených národů, Helsinského závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a příslušných rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů,

UZNÁVAJÍCE význam odhodlání Gruzie usilovat o usmíření a o obnovu územní celistvosti a plné a účinné kontroly nad gruzínskými regiony Abcházií a oblasti Cchinvali / Jižní Osetií ve snaze o mírové a trvalé řešení konfliktu na základě principů mezinárodního práva a význam odhodlání EU podporovat mírové a trvalé řešení konfliktu,

UZNÁVAJÍCE v této souvislosti význam provedení šestibodové dohody ze dne 12. srpna 2008 a jejích následných prováděcích opatření, význam akceschopné mezinárodní přítomnosti pro udržení míru a bezpečnosti v místě, význam sledování vzájemně se podporujících politik neuznávání a angažovanosti, význam podpory Ženevských mezinárodních jednání a význam bezpečného a důstojného návratu všech vnitřně vysídlených osob a uprchlíků v souladu se zásadami mezinárodního práva,

ODHODLÁNY zajistit pro všechny občany Gruzie, včetně komunit rozdělených konfliktem, výhody plynoucí z těsnějšího politického přidružení a hospodářské integrace Gruzie do EU,

ODHODLÁNY bojovat s organizovanou trestnou činností a nedovoleným obchodem a dále posilovat spolupráci v boji proti terorismu,

ODHODLÁNY prohlubovat dialog a spolupráci v oblasti mobility, migrace, azylu a správy hranic také se zřetelem k partnerství v oblasti mobility mezi EU a Gruzií v rámci komplexního přístupu, který věnuje pozornost legální migraci, včetně cirkulační migrace, a spolupráci zaměřenou na řešení otázky nelegální migrace, obchodování s lidmi, a účinné provádění readmisní dohody,

UZNÁVAJÍCE význam zavedení bezvízového režimu pro občany Gruzie ve vhodné době, za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro dobře řízenou a bezpečnou mobilitu včetně účinného provedení dohody o zjednodušení vízového režimu a readmisní dohody,

ODHODLÁNY ctít zásady tržního hospodářství a připravenost EU přispívat k hospodářským reformám v Gruzii, také v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství,

ODHODLÁNY dosáhnout hospodářské integrace zejména prostřednictvím prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) coby nedílné součásti této dohody, včetně sblížení předpisového rámce, a v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z členství stran ve Světové obchodní organizaci (WTO),

PŘESVĚDČENY, že tato dohoda vytvoří nové ovzduší pro hospodářské vztahy mezi stranami, a především pro rozvoj obchodu a investic, a že podnítí hospodářskou soutěž, což jsou rozhodující faktory hospodářské restrukturalizace a modernizace,

ODHODLÁNY ctít zásady udržitelného rozvoje, chránit životní prostředí a zmírňovat změnu klimatu, neustále zlepšovat správu v oblasti životního prostředí a uspokojovat potřeby týkající se životního prostředí, včetně přeshraniční spolupráce a provádění mnohostranných mezinárodních dohod,

ODHODLÁNY posilovat zabezpečení dodávek energie, včetně rozvoje jižního koridoru, mezi jiným cestou podpory rozvoje vhodných projektů v Gruzii, které usnadní rozvoj příslušné infrastruktury, včetně tranzitní infrastruktury přes Gruzii, dále prostřednictvím silnější tržní integrace a postupným sbližováním předpisového rámce s klíčovými prvky acquis EU a zvyšováním energetické účinnosti a využíváním obnovitelných zdrojů energie,

VĚDOMY SI potřeby posílit spolupráci v oblasti energetiky a závazku stran provést Smlouvu o energetické chartě,

PŘEJÍCE SI zvyšovat úroveň ochrany veřejného zdraví a zdraví lidí jako základního aspektu udržitelného rozvoje a hospodářského růstu,

ODHODLÁNY prohlubovat kontakty mezi lidi, také cestou spolupráce a výměn v oblasti vědy a techniky, podnikání, mládeže, vzdělávaní a kultury,

ODHODLÁNY podporovat přeshraniční a meziregionální spolupráci z obou stran v duchu dobrých sousedských vztahů,

UZNÁVAJÍCE závazek Gruzie postupně sbližovat své právní předpisy v příslušných odvětvích s právními předpisy EU v souladu s touto dohodou a účinně je provádět,

UZNÁVAJÍCE závazek Gruzie rozvíjet svou administrativní a institucionální infrastrukturu v míře potřebné k realizaci této dohody,

SE ZŘETELEM k ochotě EU podpořit realizaci reforem a v tomto úsilí využít všechny dostupné nástroje spolupráce a technické, finanční a hospodářské pomoci,

POTVRZUJÍCE, že ustanovení této dohody, jež spadají do působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako zvláštní smluvní strany a nikoli jako součást EU, pokud EU spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem společně neoznámí Gruzii, že Spojené království nebo Irsko je vázáno jako součást EU podle Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a uvedeného protokolu vázány jako součást EU, EU spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem bezodkladně Gruzii informuje o jakékoli změně jejich postavení a v tom případě budou Spojené království a Irsko ustanoveními této dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí o Dánsku podle protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k uvedeným Smlouvám.

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíle

1.   Zakládá se přidružení mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé.

2.   Cílem tohoto přidružení je:

a)	podporovat politické přidružení a hospodářskou integraci mezi stranami na základě společných hodnot a těsných vazeb, včetně posilování účasti Gruzie na politikách a programech EU a činnosti jejích agentur;

b)	zajistit posílený rámec pro intenzivní politický dialog o všech oblastech společného zájmu a umožnit tak rozvoj těsných politických vztahů mezi stranami;

c)	přispět k upevňování demokracie a k politické, hospodářské a institucionální stabilitě Gruzie;

d)

podporovat, chránit a posilovat mír a stabilitu na regionální a mezinárodní úrovni podle zásad Charty Organizace spojených národů a Helsinského závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a také prostřednictvím společného úsilí o odstranění zdrojů napětí a posilování bezpečnosti hranic, a podporovat přeshraniční spolupráci a dobré sousedské vztahy;

e)	podporovat spolupráci zaměřenou na mírové řešení sporů;

f)	zlepšovat spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva s cílem posílit právní stát a zlepšit dodržování lidských práv a základních svobod;

g)	podporovat úsilí Gruzie o rozvíjet svůj hospodářský potenciál cestou mezinárodní spolupráce a také prostřednictvím sbližování svých právních předpisů s právními předpisy EU;

h)

docílit postupného hospodářského začlenění Gruzie do vnitřního trhu EU tak, jak stanoví tato dohoda, zejména zřízením prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, která zajistí rozsáhlý přístup na trh na základě vytrvalého a komplexního sbližování právních předpisů v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z jejího členství ve WTO;

i)	vytvářet podmínky pro užší spolupráci v dalších oblastech společného zájmu.

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 2

Obecné zásady

1.   Dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod, jak jsou zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948 a vymezeny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a Pařížské chartě pro novou Evropu z roku 1990, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje základní prvek této dohody. Boj proti šíření zbraní hromadného ničení, souvisejících materiálů a jejich nosičů představuje rovněž základní prvek této dohody.

2.   Strany opakují svou oddanost zásadám volného tržního hospodářství, udržitelného rozvoje a účinného multilateralismu.

3.   Strany znovu potvrzují, že respektují zásady právního státu a řádné správy věcí veřejných, jakož i své mezinárodní závazky, zejména v rámci OSN, Rady Evropy a OBSE. Zejména se dohodly, že budou prosazovat dodržování zásad suverenity a územní celistvosti, neporušitelnosti hranic a nezávislosti.

4.   Strany se zavazují k právnímu státu, řádné správě, boji proti korupci, boji proti různým formám nadnárodní organizované trestné činnosti a terorismu, podpoře udržitelného rozvoje, účinnému multilateralismu a boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Tento závazek je klíčovým faktorem rozvoje vztahů a spolupráce mezi stranami a přispívá tak k míru a stabilitě v regionu.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG A REFORMA, SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY

Článek 3

Cíle politického dialogu

1.   Strany budou dále rozvíjet a posilovat politický dialog ve všech oblastech společného zájmu, včetně otázek zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i vnitřní reformy. Zvýší se tím účinnost politické spolupráce, podpoří sbližování v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky a ambiciózním a inovativním způsobem posílí vzájemné vztahy.

2.   Politický dialog sleduje tyto cíle:

a)	prohloubit politické přidružení a posílit sbližování a účinnost politiky a bezpečnostní politiky;

b)	prosazovat zásady územní celistvosti, neporušitelnosti mezinárodně uznaných hranic, suverenity a nezávislosti, jak jsou zakotveny v Chartě Organizace spojených národů z roku 1945 a v Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975;

c)	prosazovat mírové řešení sporů;

d)	podporovat mezinárodní stabilitu a bezpečnost založenou na účinném multilateralismu;

e)	posilovat spolupráci a dialog mezi stranami v oblasti mezinárodní bezpečnosti a řízení krizí zejména za účelem zvládání globálních a regionálních výzev a klíčových hrozeb;

f)	posilovat spolupráci v boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů včetně převádění vědeckých pracovníků činných dříve v programech týkajících se zbraní hromadného šíření na jiná zaměstnání;

g)	posílit praktickou a na výsledky zaměřenou spolupráci mezi stranami pro dosažení míru, bezpečnosti a stability na evropském kontinentě;

h)	posilovat respektování demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných, lidských práv a základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků a práv osob náležejících k menšinám, a přispívat ke konsolidaci vnitřních politických reforem;

i)	rozvíjet dialog a prohlubovat spolupráci stran v oblasti bezpečnosti a obrany;

j)	usilovat o další podporu různých forem regionální spolupráce;

k)	poskytnout všem občanům Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích všechny výhody plynoucí z těsnějšího politického přidružení mezi EU a Gruzií, včetně silnějšího sbližování bezpečnostní politiky.

Článek 4

Vnitřní reforma

Strany spolupracují na rozvoji, konsolidaci, stabilizaci a zvyšování účinnosti demokratických institucí a právního státu; na zajištění respektování lidských práv a základních svobod; na dalším pokroku soudní a právní reformy, aby byla zaručena nezávislost soudů, posílena jejich administrativní kapacita a zaručena nestrannost a akceschopnost donucovacích orgánů; na dalším provádění reformy veřejné správy a na budování odpovědné, akceschopné, účinné, transparentní a profesionální státní služby; a na pokračování účinného boje proti korupci, zejména s ohledem na posílení mezinárodní spolupráce v potírání korupce a zajištění účinného provádění příslušných mezinárodních právních nástrojů, jako je Úmluva OSN proti korupci z roku 2003.

Článek 5

Zahraniční a bezpečnostní politika

1.   Strany zintenzívní dialog a spolupráci a podpoří postupné sbližování v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky, a budou se zabývat zejména otázkami předcházení konfliktům, mírového řešení sporů a řešení krizí, regionální stability, odzbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení, kontroly zbraní a kontroly vývozu. Spolupráce je založena na společných hodnotách a společných zájmech a usiluje o větší sblížení politik a jejich větší účinnost s využitím dvoustranných, mezinárodních a regionálních fór.

2.   Strany opětovně stvrzují svůj závazek respektovat zásady územní celistvosti, neporušitelnosti mezinárodně uznaných hranic, svrchovanosti a nezávislosti, jak jsou stanoveny v Chartě Organizace spojených národů a v Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975, a svůj závazek prosazovat tyto zásady ve svých dvoustranných a mnohostranných vztazích. Strany rovněž zdůrazňují svou plnou podporu zásadě souhlasu hostitelské země s rozmístěním cizích ozbrojených sil na svém území. Shodují se na tom, že k rozmístění cizích ozbrojených sil na jejich území by mělo docházet s výslovným souhlasem hostitelského státu v souladu s mezinárodním právem.

Článek 6

Závažná trestná činnost s mezinárodním dosahem

1.   Strany znovu potvrzují, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, nesmí zůstat nepotrestány a že beztrestnosti takových zločinů je nutno zabránit přijetím opatření na národní i mezinárodní úrovni, včetně Mezinárodního trestního soudu.

2.   Strany mají za to, že zřízení a účinné fungování Mezinárodního trestního soudu představuje významný pokrok na cestě k mezinárodnímu míru a spravedlnosti. Strany opětovně potvrzují svůj závazek pokračovat ve spolupráci s Mezinárodním trestním soudem provedením Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a souvisejících nástrojů s náležitým zřetelem k zachování jeho integrity.

Článek 7

Předcházení konfliktům a řešení krizí

Strany posílí praktickou spolupráci při předcházení konfliktům a řešení krizí, zejména pokud jde o možnou účast Gruzie na civilních či vojenských operacích pro řešení krizí pod vedením EU, jakož i na příslušných cvičeních a školících činnostech, a to případ od případu a na základě případného pozvání EU.

Článek 8

Regionální stabilita

1.   Strany zintenzívní své společné úsilí o podporu stability, bezpečnosti a demokratického vývoje v regionu, budou usilovat o další prosazování různých forem regionální spolupráce a zejména se zasadí o mírové řešení nevyřešených sporů v regionu.

2.   Toto úsilí se řídí společně sdílenými zásadami zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, jak jsou stanoveny v Chartě Organizace spojených národů, Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a dalších příslušných mnohostranných dokumentech. Strany rovněž plně využijí mnohostranný rámec Východního partnerství, který předpokládá spolupráci a otevřený svobodný dialog, k posílení vazeb mezi samotnými partnerskými zeměmi.

Článek 9

Mírové řešení sporů

1.   Strany potvrzují svůj závazek k mírovému řešení sporů při plném respektování suverenity a územní celistvosti Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, a ke společnému napomáhání obnově po skončení konfliktu a snahám o usmíření. Až do udržitelného vyřešení sporu a aniž jsou dotčeny stávající formy řešení sporných otázek, tvoří mírové řešení sporů jedno z hlavních témat politického dialogu mezi stranami a dialogu s dalšími významnými mezinárodními subjekty.

2.   Strany uznávají význam závazku Gruzie k usmíření i její snahu o obnovu územní celistvosti v úsilí o mírové a trvalé řešení sporu, význam úplného provedení šestibodové dohody ze dne 12. srpna 2008 a jejích následných prováděcích opatření, význam sledování vzájemně se podporujících politik neuznávání a angažovanosti, význam podpory Ženevských mezinárodních jednání a význam bezpečného a důstojného návratu všech vnitřně vysídlených osob a uprchlíků do jejich obvyklého místa pobytu v souladu se zásadami mezinárodního práva; a význam účinného zapojení mezinárodních organizací, případně také EU.

3.   Strany koordinují, mimo jiné také s dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi, své úsilí přispět k mírovému řešení sporu v Gruzii, také ve vztahu k humanitárním otázkám.

4.   Celé toto úsilí se řídí společně sdílenými zásadami zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, jak jsou stanoveny v Chartě Organizace spojených národů, Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a dalších příslušných mnohostranných dokumentech.

Článek 10

Zbraně hromadného ničení

1.   Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír a stabilitu. Strany se proto dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že na vnitrostátní úrovni budou dohlížet na úplné respektování a provádění závazků, ke kterým se smluvně zavázaly v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření, jakož i dalších svých příslušných mezinárodních závazků v této oblasti. Strany se shodly, že toto ustanovení představuje základní prvek této dohody.

2.   Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

a)	podniknou kroky za účelem podpisu a ratifikace veškerých dalších příslušných mezinárodních nástrojů nebo případného přistoupení k nim a jejich plného provádění; a

b)

vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového využití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné postihy za porušení kontrol vývozu.

3.   Strany se dohodly, že těmito otázkami se budou zabývat v rámci svého politického dialogu.

Článek 11

Ruční palné a lehké zbraně a kontrola vývozu konvenčních zbraní

1.   Smluvní strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva a jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa, nepřiměřeně zajištěné sklady a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost.

2.   Strany se dohodly, že budou dodržovat a plně provádět své povinnosti tak, aby v souvislosti s nedovoleným obchodem s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, jednaly v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i se svými závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů použitelných v této oblasti, jako je Akční program prevence a boje proti všem aspektům nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi.

3.   Strany se zavazují ke spolupráci a zajištění koordinace, komplementarity a synergie, pokud jde o jejich úsilí o potírání nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, a o zničení nadbytečných zásob na celosvětové, regionální, subregionální a vnitrostátní úrovni.

4.   Dále se strany dohodly na další spolupráci v oblasti kontroly vývozu konvenčních zbraní s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu.

5.   Strany se dohodly, že těmito otázkami se budou zabývat v rámci svého politického dialogu.

Článek 12

Boj proti terorismu

1.   Strany potvrzují význam boje proti terorismu a jeho předcházení a dohodly se, že budou na bilaterální, regionální a mezinárodní úrovni spolupracovat s cílem předcházet terorismu a bojovat proti němu ve všech jeho formách a projevech.

2.   Strany souhlasí s tím, že boj proti terorismu musí být veden s plným respektem k právnímu státu a v plném souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv, mezinárodního uprchlického práva a mezinárodního humanitárního práva, se zásadami Charty Organizace spojených národů a všemi příslušnými mezinárodními nástroji pro boj s terorismem.

3.   Strany zdůrazňují význam všeobecné ratifikace a plného provedení všech úmluv a protokolů OSN přijatých v souvislosti s bojem proti terorismu. Strany se dohodly, že budou nadále podporovat dialog o návrhu všeobecné úmluvy o mezinárodním terorismu a spolupracovat při provádění globální strategie Organizace spojených národů pro boj proti terorismu, jakož i všech příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a úmluv Rady Evropy. Strany se také dohodly na spolupráci při prosazování mezinárodního konsenzu o předcházení terorismu a boji proti němu.

HLAVA III

SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO

Článek 13

Právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod

1.   Při spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva přikládají strany zvláštní význam dalšímu prosazování právního státu, včetně nezávislosti soudů, přístupu ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces.

2.   Strany budou plně spolupracovat na účinném fungování institucí v oblasti vymáhání práva a justiční správy.

3.   Dodržování lidských práv a základních svobod bude pro veškerou spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva směrodatné.

Článek 14

Ochrana osobních údajů

Strany se dohodly, že budou spolupracovat s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů v souladu s právními nástroji a normami EU a Rady Evropy a mezinárodními právními nástroji a normami uvedenými v příloze I této dohody.

Článek 15

Spolupráce v oblasti migrace, azylu a správy hranic

1.   Strany opětovně potvrzují význam společného řízení migračních toků mezi jejich územími a navážou všestranný dialog o všech otázkách spojených s migrací, včetně legální migrace, mezinárodní ochrany a boje proti nelegální migraci, převaděčství a obchodování s lidmi.

2.   Spolupráce bude vycházet z posouzení konkrétních potřeb provedených po vzájemné konzultaci mezi stranami a bude probíhat v souladu s jejich příslušnými platnými právními předpisy. Zaměří se zejména na:

a)	základní příčiny a důsledky migrace;

b)

vypracování a provedení vnitrostátních právních předpisů a postupů v otázce mezinárodní ochrany, aby splňovaly podmínky Ženevské úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků, Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků z roku 1967 a ostatních souvisejících mezinárodních nástrojů, jako je Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, a aby bylo zajištěno dodržování zásady nenavracení;

c)	pravidla pro přijímání, práva a postavení přijatých osob, spravedlivé zacházení s oprávněně pobývajícími cizími státními příslušníky a jejich integraci, vzdělávání a odbornou přípravu a opatření proti rasismu a xenofobii;

d)	zkvalitňování účinné preventivní politiky proti nelegální migraci, převaděčství a obchodování s lidmi, včetně toho, jak bojovat proti sítím převaděčů a obchodníků s lidmi a jak ochránit oběti tohoto obchodování;

e)	provedení pracovního ujednání o navázání operativní spolupráce mezi Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) a Ministerstvem vnitra Gruzie (MV) podepsaném dne 4. prosince 2008;

f)	takové otázky v oblasti zabezpečení dokladů a správy hranic, jako je organizace, odborná příprava, osvědčené postupy a další operativní opatření.

3.   Spolupráce může také usnadnit cirkulační migraci ve prospěch rozvoje.

Článek 16

Pohyb osob a zpětné přebírání

1.   Strany zajistí plné provádění:

a)	Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, která vstoupila v platnost dne 1. března 2011; a

b)	Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz, která vstoupila v platnost dne 1. března 2011.

2.   Strany rovněž usilují o zvýšení mobility občanů a postupně podniknou kroky směrem ke společnému cíli, jímž je bezvízový režim ve vhodné době, za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro dobře řízenou a bezpečnou mobilitu, které byly stanoveny v dvoufázovém akčním plánu na uvolnění vízového režimu.

Článek 17

Boj proti organizované trestné činnosti a korupci

1.   Strany spolupracují v boji proti trestným a jiným protiprávním činnostem a jejich předcházení, zejména proti nadnárodním organizovaným i neorganizovaným protiprávním činnostem, jako jsou například:

a)	převaděčství a obchodování s lidmi, pašování střelných zbraní a nedovolených drog a obchodování s nimi;

b)	pašování zboží a nedovolené obchodování s ním;

c)	nedovolené hospodářské a finanční činnosti, jako je padělání, daňové podvody a podvody při zadávání veřejných zakázek;

d)	zpronevěra prostředků v projektech financovaných mezinárodními dárci;

e)	aktivní a pasivní korupce jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru;

f)	padělání listin, předkládání nepravdivých výkazů; a

g)	kyberkriminalita.

2.   Strany posílí dvoustrannou, regionální a mezinárodní spolupráci mezi donucovacími orgány a rozvinou spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány Gruzie. Strany jsou odhodlány účinně provést příslušné mezinárodní normy, zejména ty, které jsou zakotveny v Úmluvě Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC) z roku 2000 a jejích třech protokolech a Úmluvě Organizace spojených národů proti korupci z roku 2003.

Článek 18

Nedovolené drogy

1.   Strany v rámci svých pravomocí spolupracují, aby zajistily vyvážený a integrovaný přístup k drogové problematice. Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro boj s nedovolenými drogami a pro jejich předcházení, na snížení nabídky nedovolených drog, obchodu s nimi a poptávky po nich a na zvládnutí zdravotních a sociálních důsledků zneužívání drog s cílem omezit škody, a rovněž na účinnější prevenci rozšíření chemických prekursorů používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek.

2.   Strany se dohodnou na nezbytných metodách spolupráce k dosažení těchto cílů. Opatření budou vycházet ze společně dohodnutých zásad v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a protidrogovou strategií EU (2013–2020), politickým prohlášením o hlavních zásadách pro snížení poptávky po drogách, jež bylo schváleno v červnu 1998 na 20. zvláštním zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů věnovanému drogám.

Článek 19

Praní peněz a financování terorismu

1.   Strany spolupracují s cílem předcházet využívání svých finančních a příslušných nefinančních systémů k praní výnosů z trestné činnosti obecně a zvlášť z trestné činnosti související s drogami, jakož i za účelem financování terorismu.

Tato spolupráce se vztahuje také na zpětné získávání majetku nebo finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.

2.   Spolupráce v této oblasti umožní výměnu důležitých informací v rámci příslušných právních předpisů a přijetí vhodných norem pro prevenci praní peněz a financování terorismu a pro boj proti těmto jevům, které budou rovnocenné normám přijatým příslušnými mezinárodními orgány činnými v této oblasti, jako je například Finanční akční výbor proti praní peněz (FATF).

Článek 20

Spolupráce v oblasti boje proti terorismu

1.   V plném souladu se zásadami, z nichž vychází boj proti terorismu a jež jsou uvedeny v článku 12 této dohody, strany opětovně potvrzují význam vymáhání práva a justičního přístupu k boji proti terorismu a dohodly se na spolupráci při předcházení terorismu a jeho potlačování, a to konkrétně prostřednictvím:

a)	zajištění kriminalizace teroristických trestných činů v souladu s jejich vymezením v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu;

b)	výměny informací o teroristech, teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodním a vnitrostátním právem, zejména pokud jde o ochranu údajů a ochranu soukromí;

c)	výměny zkušeností týkajících se předcházení terorismu a jeho potlačování, prostředků a metod boje proti terorismu a jejich technických stránek, jakož i výměny zkušeností o odborné přípravě v souladu s platnými právními předpisy;

d)	sdílení informací o osvědčených postupech při řešení a maření radikalizace a náboru lidí a o podpoře jejich rehabilitace;

e)	výměny názorů na zkušeností týkajících se přeshraničního pohybu a cestování osob podezřelých z terorismu jakož i teroristických hrozeb;

f)	sdílení osvědčených postupů týkajících se ochrany lidských práv v boji proti terorismu, zejména pokud jde o trestní řízení;

g)

přijetí opatření proti hrozbě chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu a realizace opatření nezbytných k předcházení získání, převodu a použití chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů pro teroristické účely a k prevenci nedovoleného jednání v souvislosti s vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými zařízeními.

2.   Spolupráce vychází z příslušných dostupných vyhodnocení, například ze strany příslušných orgánů OSN a Rady Evropy, a realizuje se po vzájemné poradě stran.

Článek 21

Právní spolupráce

1.   Strany se dohodly na dalším rozvoji justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech, zejména co se týká sjednávání, ratifikace a provádění mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanskoprávních věcech, především pak Úmluv Haagské konference mezinárodního práva soukromého v oblasti mezinárodní právní spolupráce a soudních sporů, jakož i ochrany dětí.

2.   Pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech, strany se vynasnaží zlepšit spolupráci ve věci vzájemné právní pomoci na základě příslušných mnohostranných dohod. To si případně vyžádá přistoupení k příslušným mezinárodním nástrojům OSN a Rady Evropy a jejich provádění, jakož i těsnější spolupráci s Eurojustem.

HLAVA IV

OBCHOD A OBCHODNÍ ZÁLEŽITOSTI

KAPITOLA 1

Národní zacházení a přístup zboží na trh

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 22

Cíl

Strany vytvoří oblast volného obchodu počínaje vstupem této dohody v platnost, v souladu s ustanoveními této dohody a v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (GATT 1994).

Článek 23

Rozsah a oblast působnosti

1.   Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se zbožím (1) mezi stranami.

2.   Pro účely této kapitoly se pojmem „pocházející z“ rozumějí produkty podle pravidel původu stanovených v protokolu I k této dohodě.

Oddíl 2

Odstraňování cel, poplatků a jiných plateb

Článek 24

Definice cel

Pro účely této kapitoly se „clem“ rozumí jakákoli cla nebo poplatky jakéhokoli druhu ukládané na dovoz nebo vývoz zboží či v souvislosti s ním, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají na tento dovoz nebo vývoz či ve spojení s ním. „Clo“ však nezahrnuje:

a)	poplatky rovnocenné vnitřní dani ukládané v souladu s článkem 31 této dohody;

b)	cla ukládaná v souladu s kapitolou 2 (Nápravná opatření v oblasti obchodu) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody;

c)	poplatky či jiné platby ukládané v souladu s článkem 30 této dohody.

Článek 25

Zařazení zboží

Zařazení zboží v rámci obchodu mezi stranami se provádí podle příslušné celní nomenklatury harmonizovaného systémemu popisu popisu a číselného označování (dále jen „HS“) z roku 1983 v Gruzii a podle celní nomenklatury Unie vycházející z HS z roku 2012 a následných změn těchto nomenklatur.

Článek 26

Odstraňování dovozních cel

1.   Od vstupu této dohody v platnost strany zruší veškerá cla na zboží pocházející z druhé strany s výjimkou ustanovení v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, a aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

2.   Produkty uvedené v příloze II-A této dohody jsou do Unie dováženy bezcelně v rozsahu celních kvót upřesněných v uvedené příloze. Na dovoz přesahující rozsah celních kvót se vztahuje celní sazba v režimu nejvyšších výhod.

3.   Produkty uvedené v příloze II-B této dohody podléhají při dovozu do Unie dovoznímu clu s výjimkou valorické složky daného dovozního cla.

4.   Na dovoz produktů pocházejících z Gruzie uvedených v příloze II-C této dohody se vztahuje mechanismus proti obcházení opatření uvedený v článku 27 této dohody.

5.   Pět let po vstupu této dohody v platnost povedou spolu obě strany na žádost kterékoli z nich vzájemné konzultace ohledně rozšíření rozsahu odstraňování cel v obchodě mezi nimi. Rozhodnutí podle tohoto odstavce přijímá Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

Článek 27

Mechanismus proti obcházení opatření v oblasti zemědělských produktů a zpracovaných zemědělských produktů

1.   Na produkty uvedené v příloze II-C této dohody se vztahuje mechanismus proti obcházení opatření uvedený v tomto článku. Průměrný roční objem dovozu každé kategorie těchto produktů z Gruzie do Unie je uveden v příloze II-C této dohody.

2.   Pokud v kterémkoli roce počínajícím 1. ledna objem dovozu jedné nebo více kategorií produktů uvedených v odstavci 1 dosáhne 70 % objemu uvedeného v příloze II-C této dohody, oznámí Unie Gruzii objem dovozu dotčených produktů. Po tomto oznámení a do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy objem dovozu jedné nebo více kategorií produktů uvedených v odstavci 1 dosáhl 80 % objemu uvedeného v příloze II-C této dohody, Gruzie oznámí Unii spolu s nesporným odůvodněním, že Gruzie má kapacitu vyprodukovat produkty na vývoz do Unie nad rámec objemů stanovených v uvedené příloze. Pokud tento dovoz dosáhne 100 % objemu uvedeného v příloze II-C této dohody a pokud Gruzie neposkytne řádné zdůvodnění, Unie může dočasně pozastavit preferenční zacházení ohledně dotyčných produktů.

Pozastavení je použitelné po dobu šesti měsíců a nabývá účinosti v den zveřejnění rozhodnutí o pozastavení preferenčního zacházení v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   O všech dočasných pozastaveních přijatých podle odstavce 2 Unie bezodkladně vyrozumí Gruzii.

4.   Unie zruší dočasné pozastavení před uplynutím šesti měsíců od nabytí účinosti, jestliže Gruzie předloží v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod, podle čl. 408 odst. 4 této dohody, pádné a uspokojivé důkazy, že objem příslušné kategorie produktů dovezených nad rámec objemu uvedeného v příloze II-C této dohody je způsoben změnou úrovně výroby a vývozní kapacity Gruzie ve vztahu k dotyčnému produktu nebo produktům.

5.   Přílohu II-C této dohody a objem může na žádost Gruzie a po vzájemném souhlasu Unie a Gruzie měnit Výbor pro přidružení ve složení pro obchod, aby tak promítl změny v úrovni výroby a vývozní kapacitě Gruzie ve vztahu k dotyčnému produktu nebo produktům.

Článek 28

Zachování současného stavu

Žádná strana nesmí zavést nová cla na zboží pocházející z druhé strany ani nesmí zvýšit clo, které se používá ke dni vstupu této dohody v platnost. Toto ustanovení nebrání žádné straně, aby zavedla nebo zvýšila clo, pokud to schválil Orgán pro řešení sporů (DSB) Světové obchodní organizace (WTO).

Článek 29

Vývozní cla

Žádná strana nezavede ani neponechá v platnosti clo či daň, kromě vnitrostátních poplatků používaných v souladu s článkem 30 této dohody, na vývoz zboží na území druhé strany či v souvislosti s tímto vývozem.

Článek 30

Poplatky a jiné platby

Každá strana podle článku VIII GATT 1994 a jeho vysvětlujících poznámek zajistí, aby byly veškeré poplatky a platby jakéhokoli jiného charakteru, než jsou cla či jiná opatření uvedená v článku 26 této dohody, uložené na dovoz či vývoz zboží nebo v souvislosti s nimi, omezeny co do výše na částku přibližných nákladů na poskytnuté služby a nepředstavovaly nepřímou ochranu domácího zboží nebo zdanění dovozu či vývozu pro daňové účely.

Oddíl 3

Necelní opatření

Článek 31

Národní zacházení

Každá strana zajistí pro zboží druhé strany národní zacházení v souladu s článkem III GATT 1994 včetně jeho vysvětlujících poznámek. Za tímto účelem se článek III GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky začleňují do této dohody a stávají se její nedílnou součástí.

Článek 32

Dovozní a vývozní omezení

Žádná strana nepřijme ani neponechá v platnosti žádný zákaz či omezení vztahující se na dovoz jakéhokoli zboží druhé strany nebo na vývoz či prodej na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany, nestanoví-li tato dohoda jinak nebo není-li to v souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho vysvětlujícími poznámkami. Za tímto účelem se článek XI GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky začleňují do této dohody a stávají se její nedílnou součástí.

Oddíl 4

Zvláštní ustanovení týkající se zboží

Článek 33

Obecné výjimky

Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, aby to kterékoli straně bránilo přijímat nebo prosazovat opatření podle článků XX a XXI GATT 1994 a vysvětlujících poznámek k uvedeným článkům podle GATT 1994, jež se tímto začleňují do této dohody a stávají se její součástí.

Oddíl 5

Správní spolupráce a koordinace s dalšími zeměmi

Článek 34

Dočasné odnětí preferencí

1.   Strany se dohodly, že pro provedení a kontrolu preferenčního celního zacházení přiznaného podle této kapitoly je nezbytná správní spolupráce a pomoc, a zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní oblasti a souvisejících záležitostech.

2.   Pokud jedna strana na základě objektivních informací zjistí, že druhá strana neposkytuje správní spolupráci či pomoc, nebo zjistí nesrovnalosti či podvod ve smyslu této kapitoly, může dotčená strana v souladu s tímto článkem dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení ve vztahu k dotčenému produktu nebo produktům.

3.   Pro účely tohoto článku se za neposkytování správní spolupráce nebo pomoci mimo jiné považuje:

a)	opakované nedodržení povinnosti ověřit status původu dotčeného zboží;

b)	opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování následného ověření dokladu o původu zboží nebo sdělení výsledků tohoto ověření;

c)	opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zpoždění při získávání povolení k provedení misí, jejichž cílem je prověření pravosti dokumentů nebo přesnosti informací souvisejících s dotčeným přiznáním preferenčního zacházení.

4.   Pro účely tohoto článku se může jednat o nesrovnalosti nebo podvod mimo jiné v případě, že bez uspokojivého vysvětlení dojde k rychlému nárůstu dovozu zboží, který překračuje obvyklou úroveň výrobní a vývozní kapacity druhé strany a souvisí s objektivními informacemi týkajícími se nesrovnalostí nebo podvodu.

5.   Dočasné pozastavení lze uplatnit, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

strana, která zjistila na základě objektivních informací, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo pomoc nebo že u druhé strany došlo k nesrovnalostem nebo podvodu, oznámí své zjištění společně s objektivními informacemi bez zbytečného odkladu Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody a na základě všech významných informací a objektivních zjištění zahájí v rámci tohoto výboru konzultace s cílem dosáhnout řešení přijatelného pro obě strany;

b)

pokud strany přistoupily ke konzultacím v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod a do tří měsíců od oznámení nedosáhly přijatelného řešení, může dotčená strana dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení ve vztahu k dotčenému zboží. Dočasné pozastavení se bez zbytečného odkladu oznámí Výboru pro přidružení ve složení pro obchod;

c)

dočasná pozastavení podle tohoto článku se omezí pouze na případy, kdy jsou nezbytně nutná k ochraně finančních zájmů dotčené strany. Jejich délka nepřesáhne dobu šesti měsíců, a mohou být prodlužována, jestliže se ke dni uplynutí této doby nic nezmění, pokud jde o podmínky, kvůli kterým k původnímu pozastavení došlo. Dočasná pozastavení jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod, zejména za účelem jejich ukončení, jakmile zaniknou podmínky pro jejich uplatňování.

6.   Každá strana zveřejní podle svých vnitřních postupů oznámení dovozcům týkající se: oznámení uvedeného v odst. 5 písm. a), rozhodnutí uvedeného v odst. 5 písm. b) a prodloužení či ukončení uvedeného v odst. 5 písm. c).

Článek 35

Náprava správních chyb

Pokud se příslušné orgány při řádné správě preferenčního systému vývozu, a zejména při uplatňování ustanovení protokolu I této dohody o definici původních produktů a o metodách správní spolupráce, dopustí chyby a tato chyba má dopady na dovozní cla, může strana, která je těmito dopady dotčena, požádat Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody, aby prozkoumal možnosti přijetí všech vhodných opatření za účelem vyřešení této situace.

Článek 36

Dohody s ostatními zeměmi

1.   Tato dohoda nebrání zachování nebo zřizování celních unií, zón volného obchodu nebo režimů příhraničního styku, pokud nejsou v rozporu s ustanoveními této dohody o obchodu.

2.   Konzultace mezi stranami se konají v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody na žádost kterékoli strany a týkají se dohod o zřízení celních unií, zón volného obchodu nebo režimů příhraničního styku a dalších důležitých otázek, které souvisí s obchodní politikou stran vůči třetím zemím. Takové konzultace se uskuteční zejména v případě přistoupení třetí země k EU s cílem zohlednit vzájemné zájmy Unie a Gruzie uvedené v této dohodě.

KAPITOLA 2

Nápravná opatření v oblasti obchodu

Oddíl 1

Globální ochranná opatření

Článek 37

Obecná ustanovení

1.   Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle článku XIX GATT 1994 a podle Dohody o ochranných opatřeních obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o ochranných opatřeních“) a podle článku 5 Dohody o zemědělství obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o zemědělství“).

2.   Preferenční pravidla původu zavedená podle kapitoly 1 (Národní zacházení a přístup zboží na trh) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody se na tento oddíl nevztahují.

3.   Ustanovení tohoto oddílu nepodléhají kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 38

Transparentnost

1.   Strana, která zahajuje ochranné šetření, to druhé straně oznámí, pokud má druhá strana na této věci zásadní hospodářský zájem.

2.   Bez ohledu na článek 37 této dohody doručí strana, která zahajuje ochranné šetření a hodlá přijmout ochranná opatření, druhé straně na její žádost okamžitě ad hoc písemné oznámení všech důležitých informací, které vedly k zahájení ochranného šetření a přijetí ochranných opatření, případně také informace o zahájení ochranného šetření, o předběžných zjištěních a konečných závěrech šetření, a nabídne druhé straně možnost konzultací.

3.   Pro účely tohoto článku se má za to, že strana má zásadní hospodářský zájem, pokud patří mezi pět největších dodavatelů dováženého produktu během posledních tří let, měřeno z hlediska buď absolutního objemu, nebo hodnoty.

Článek 39

Uplatnění opatření

1.   Při přijímání ochranných opatření se strany snaží postupovat způsobem, který co nejméně ovlivní jejich dvoustranné obchodní vztahy.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku: pokud se jedna strana domnívá, že jsou naplněny právní požadavky k přijetí konečných ochranných opatření, informuje strana, která hodlá přijmout taková opatření, druhou stranu a vytvoří prostor k dvoustranným konzultacím. Není-li dosaženo uspokojivého řešení do 30 dnů od oznámení druhé straně, může dovážející strana přijmout vhodná opatření pro odstranění těchto obtíží.

Oddíl 2

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

Článek 40

Obecná ustanovení

1.   Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle článku VI GATT 1994, Dohody o provádění článku VI GATT 1994 obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o antidumpingu“) a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o subvencích“).

2.   Preferenční pravidla původu zavedená podle kapitoly 1 (Národní zacházení a přístup zboží na trh) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody se na tento oddíl nevztahují.

3.   Ustanovení tohoto oddílu nepodléhají kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 41

Transparentnost

1.   Strany souhlasí, že antidumpingová a vyrovnávací opatření by měla být využívána v plném souladu s požadavky Dohody o antidumpingu a Dohody o subvencích a měla by být založena na spravedlivém a transparentním systému.

2.   Aniž je dotčen čl. 6 odst. 5 Dohody o antidumpingu a čl. 12 odst. 4 Dohody o subvencích, strany ihned po uložení prozatímních opatření a před konečným rozhodnutím zajistí úplné a smysluplné zveřejnění všech zásadních skutečností a důvodů, z nichž vychází rozhodnutí uplatnit opatření. Zveřejnění se provádí písemnou formou a musí poskytovat zúčastněným stranám dostatek času k vyjádření.

3.   Nezdrží-li to zbytečně šetření, poskytne se všem zúčastněným stranám během antidumpingového a antisubvenčního šetření možnost být slyšen pro vyjádření svého stanoviska.

Článek 42

Přihlédnutí k veřejnému zájmu

Strana nemůže uplatnit antidumpingová ani vyrovnávací opatření v případě, kdy lze z informací zveřejněných během šetření jasně vyvodit, že uplatnění daných opatření není ve veřejném zájmu. Stanovení toho, co je veřejným zájmem, musí vycházet z celkového posouzení všech různých zájmů, včetně zájmů domácího výrobního odvětví, uživatelů, spotřebitelů a dovozců v míře, ve které vyšetřujícím orgánům poskytly příslušné informace.

Článek 43

Pravidlo nižšího cla

Rozhodne-li se strana uvalit prozatímní nebo konečné antidumpingové nebo vyrovnávací clo, nesmí jeho výše přesáhnout rozpětí dumpingu nebo celkovou výši napadnutelných subvencí, ale mělo by být nižší než rozpětí dumpingu nebo celková výše napadnutelných subvencí, dostačuje-li takové nižší clo k odstranění újmy, jež vznikla domácímu výrobnímu odvětví.

KAPITOLA 3

Technické překážky obchodu, normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody

Článek 44

Oblast působnosti a definice

1.   Tato kapitola se týká přípravy, přijímání a používání norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, jak jsou definovány v Dohodě o technických překážkách obchodu obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o technických překážkách obchodu“), jež mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 se tato kapitola nevztahuje na sanitární a fytosanitární opatření definovaná v příloze A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o sanitárních a fytosanitárních opatřeních“), ani na nákupní specifikace vypracované vládními orgány pro výrobní nebo spotřební požadavky těchto orgánů.

3.   Pro účely této kapitoly se použijí definice uvedené v příloze 1 Dohody o technických překážkách obchodu.

Článek 45

Potvrzení Dohody o technických překážkách obchodu

Strany potvrzují svá stávající práva a povinnosti, které mají vůči sobě podle Dohody o technických překážkách obchodu, jež se tímto začleňuje do této dohody a stává se její nedílnou součástí.

Článek 46

Technická spolupráce

1.   Strany posílí spolupráci v oblasti norem, technických předpisů, metrologie, dozoru nad trhem, akreditace a systémů posuzování shody za účelem zvýšení vzájemného porozumění svým příslušným systémům a usnadnění vzájemného přístupu na své trhy. Za tímto účelem mohou navázat dialog o regulaci, a to jak na horizontální, tak na odvětvové úrovni.

2.   V rámci své spolupráce se strany snaží identifikovat, rozvíjet a podněcovat iniciativy vedoucí k usnadnění obchodu, mezi něž mohou patřit mimo jiné následující činnosti:

a)	posilování spolupráce v oblasti regulace prostřednictvím výměny údajů a zkušeností a prostřednictvím vědecké a technické spolupráce za účelem zlepšení kvality svých technických předpisů, norem, dozoru nad trhem, posuzování shody a akreditace a účelného využívání prostředků regulace;

b)	prosazování a podpora spolupráce mezi veřejnými nebo soukromými organizacemi stran příslušnými pro metrologii, normalizaci, dozor nad trhem, posuzování shody a akreditaci;

c)	podpora rozvoje kvalitní infrastruktury sloužící normalizaci, metrologii, akreditaci, posuzování shody a systému dozoru nad trhem v Gruzii;

d)	podpora účasti Gruzie na činnosti souvisejících evropských organizací;

e)	hledání řešení případných obchodních překážek a

f)	pokud je to vhodné, úsilí o koordinaci svých postojů v otázkách oboustranného zájmu týkajících se mezinárodního obchodu a regulačních organizací jako WTO a Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK OSN).

Článek 47

Sblížení technických předpisů, norem a posuzování shody

1.   S ohledem na své priority v oblasti sbližování v různých odvětvích přijme Gruzie opatření nezbytná pro postupné sblížení s technickými předpisy, normami, metrologií, akreditací, posuzováním shody EU, odpovídajícími systémy a systémy dozoru nad trhem a zavazuje se uplatňovat zásady a postupy stanovené v příslušné legislativě Unie (orientační seznam v příloze III-B této dohody). Seznam opatření týkajících se sbližování je uveden v příloze III-A této dohody a lze jej měnit rozhodnutím Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

2.   Za účelem dosažení těchto cílů Gruzie:

a)	s ohledem na své priority bude postupně sbližovat své právní předpisy s odpovídajícím acquis Unie a

b)	docílí a bude udržovat takovou úroveň správní a institucionální účinnosti, jaká je nutná k zajištění účinného a transparentního systému potřebného pro provedení této kapitoly.

3.   Gruzie se zdrží změn svých horizontálních a odvětvových právních předpisů v prioritních oblastech pro sbližování, s výjimkou jejich postupného sbližování s odpovídajícím acquis Unie a zachování takového sblížení; případné změny svých vnitrostátních právních předpisů oznámí Unii.

4.   Gruzie zajistí a usnadní účast svých příslušných vnitrostátních orgánů v evropských a mezinárodních organizacích pro normalizaci, legální a základní metrologii a posuzování shody včetně akreditace, podle předmětu činnosti těchto orgánů a statusu členství, který jim bude umožněn.

5.   S cílem integrovat svůj systém normalizace vynaloží Gruzie maximální úsilí, aby zajistila, že její orgán pro normalizaci:

a)	postupně provede soubor evropských norem ve svých vnitrostátních normách, včetně harmonizovaných evropských norem, jejichž dobrovolné používání je předpokladem pro soulad s právními předpisy Unie provedenými v gruzínské legislativě;

b)	současně s provedením zruší vnitrostátní normy, které jsou v rozporu s evropskými normami;

c)	postupně splní další podmínky řádného členství v evropských normalizačních organizacích.

Článek 48

Dohoda o posuzování shody a přijímání průmyslových výrobků

Strany se nakonec mohou dohodnout, že připojí Dohodu o posuzování shody a přijímání průmyslových výrobků ve formě protokolu k této dohodě týkajícího se jednoho či více dohodnutých odvětví poté, co Unie ověří, že příslušné gruzínské horizontální a odvětvové právní předpisy, instituce a normy jsou plně v souladu s právními předpisy, institucemi a normami EU. Dohoda o posuzování shody a přijímání průmyslových výrobků zajistí, že obchod mezi stranami s výrobky v odvětvích, kterých se týká, bude probíhat za stejných podmínek, jako jsou ty, které se vztahují na obchod se stejnými výrobky mezi členskými státy.

Článek 49

Značení a označování

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení článků 47 a 48 této dohody, strany vzhledem k technickým předpisům týkajícím se požadavků na značení a označování opětovně potvrzují zásady kapitoly 2.2 Dohody o technických překážkách obchodu, podle nichž tyto požadavky nemají být připravovány, přijímány nebo uplatňovány s cílem vytvářet zbytečné překážky mezinárodního obchodu ani nemají mít tento účinek. Za tímto účelem neomezují tyto požadavky na značení a označování obchod více, než je nezbytné ke splnění legitimních cílů s přihlédnutím k rizikům, k nimž by nesplnění vedlo.

2.   Pokud jde zejména o povinné značení a označování, strany se dohodly, že:

a)	budou usilovat o minimalizaci svých požadavků na značení nebo označování s výjimkou případů, kdy si to v této oblasti vyžaduje přijetí acquis EU a za účelem ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí či jiných opodstatněných důvodů veřejného pořádku;

b)	strana může určit formu značení nebo označování, ale nesmí vyžadovat schválení, registraci nebo certifikaci etiket a

c)	strany si ponechávají právo požadovat, aby byly informace na etiketách nebo označení uvedeny v konkrétním jazyce.

KAPITOLA 4

Sanitární a fytosanitární opatření

Článek 50

Cíl

1.   Cílem této kapitoly je usnadnit obchod s komoditami, na které se vztahují sanitární a fytosanitární opatření přijatá mezi stranami, včetně všech opatření uvedených v příloze IV této dohody, při současné ochraně života a zdraví lidí, zvířat a rostlin prostřednictvím:

a)	zajištění plné transparentnosti, pokud jde o opatření použitelná při obchodu, jejichž seznam je uveden v příloze IV této dohody;

b)	sblížení gruzínských právních předpisů s právními předpisy Unie;

c)	uznávání stavu zdraví zvířat a rostlin obou stran a uplatňování zásady regionalizace;

d)	zřízení mechanismu uznávání rovnocennosti opatření zachovávaných některou stranou, jejichž seznam je uveden v příloze IV této dohody;

e)	dalšího provádění Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

f)	zavedení mechanismů a postupů pro usnadnění obchodu a

g)	zlepšování komunikace a spolupráce mezi stranami týkající se opatření, jejichž seznam je uveden v příloze IV této dohody.

2.   Tato kapitola rovněž usiluje o dosažení společného porozumění mezi stranami ohledně norem pro dobré životní podmínky zvířat.

Článek 51

Mnohostranné závazky

Strany potvrzují svá práva a povinnosti, jež vyplývají z Dohody o WTO a zejména z Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních.

Článek 52

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na všechna sanitární a fytosanitární opatření některé ze stran, která mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat obchod mezi stranami, a to i na všechna opatření, jejichž seznam je uveden v příloze IV této dohody. Touto působností není dotčen rozsah sbližování uvedený v článku 55 této dohody.

Článek 53

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)	„sanitárními a fytosanitárními opatřeními“ opatření vymezená v odstavci 1 přílohy A Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

2)	„zvířaty“ živočichové, jak jsou vymezeni v Kodexu zdraví suchozemských živočichů nebo v Kodexu zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (dále jen „OIE“);

3)	„živočišnými produkty“ produkty živočišného původu včetně produktů získaných z vodních živočichů, jak jsou vymezeny v Kodexu zdraví vodních živočichů OIE;

4)	„vedlejšími produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu“ celá těla nebo části živočichů, produkty živočišného původu nebo jiné produkty získané ze živočichů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, jak jsou uvedeny v části 2(II) přílohy IV-A této dohody;

5)

„rostlinami“ živé rostliny a jejich stanovené živé části včetně semen a zárodečné plazmy: a) plody v botanickém smyslu, s výjimkou hluboce zmrazených; b) zelenina, s výjimkou hluboce zmrazené; c) hlízy, oddenkové hlízy, cibule, oddenky; d) řezané květiny; e) větve s listovím; f) pořezané stromy s listovím; g) rostlinné tkáňové kultury; h) listy, listoví; i) živý pyl a j) očka, řízky, rouby.

6)	„rostlinnými produkty“ produkty rostlinného původu nezpracované nebo zpracované jednoduchými metodami, pokud se nejedná o rostliny uvedené v části 3 přílohy IV-A této dohody;

7)	„semeny“ semena v botanickém smyslu určená k sázení;

8)	„škůdci“ všechny druhy, kmeny nebo biotypy rostlinného, živočišného nebo patogenního původce, který je škodlivý pro rostliny nebo rostlinné produkty (škodlivé organismy);

9)

„chráněnými zónami“ zóny ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství nebo každého následného ustanovení;

10)	„nákazou zvířat“ klinický či patologický projev infekce u zvířat;

11)	„nákazou v akvakultuře“ klinická nebo klinicky se neprojevující nákaza jedním nebo více etiologickými činiteli nákaz uvedených v Kodexu zdraví vodních živočichů OIE;

12)	„infekcí u zvířat“ stav, v němž si zvířata uchovávají původce nákazy s přítomností klinického či patologického projevu infekce či bez ní;

13)	„normami pro dobré životní podmínky zvířat“ normy pro ochranu zvířat vyvíjené a uplatňované stranami, které jsou (tam, kde je to vhodné) ve shodě s normami OIE;

14)	„přiměřenou úrovní sanitární nebo fytosanitární ochrany“ přiměřená úroveň sanitární nebo fytosanitární ochrany, jak je vymezena v odstavci 5 přílohy A Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

15)	„regionem“, pokud jde o zdraví zvířat, zóna nebo region vymezené v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, a pokud jde o akvakulturu, zóna definovaná v Kodexu zdraví vodních živočichů OIE. „Územím“ nebo „zemí“ se v případě Unie rozumí území Unie;

16)	„oblastí prostou škůdců“ oblast, u níž je vědecky prokázáno, že se v ní specifický škůdce nevyskytuje a v níž je tato situace případně oficiálně zachována;

17)	„regionalizací“ pojem regionalizace, jak je popsán v článku 6 Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

18)

„zásilkou živočichů nebo živočišných produktů“ množství živočichů nebo živočišných produktů stejného druhu, zahrnutých do stejného osvědčení nebo dokladu, přepravovaných stejným dopravním prostředkem, odesílaných jediným odesílatelem a pocházejících ze stejné vyvážející strany nebo regionu určité strany. Zásilka živočichů se může skládat z jedné či více komodit nebo dávek;

19)	„zásilkou rostlin nebo rostlinných produktů“ množství rostlin, rostlinných produktů nebo jiných výrobků převážených z jedné strany do druhé strany pod jedním fytosanitárním osvědčením. Zásilka se může skládat z jedné či více komodit nebo dávek;

20)	„dávkou“ množství jednotek jednotlivé komodity identifikovatelné na základě homogenity svého složení a původu a tvořící součást zásilky;

21)

„rovnocenností pro obchodní účely“ (dále jen „rovnocennost“) situace, kdy opatření uvedená v příloze IV této dohody a uplatněná vyvážející stranou, ať už stejná nebo odlišná od opatření uvedených ve zmíněné příloze a uplatněných dovážející stranou, objektivně dosahují odpovídající úrovně ochrany dovážející strany nebo pro dovážející stranu přijatelné úrovně rizika;

22)	„sektorem“ výrobní a obchodní struktura ve vztahu k produktu nebo kategorii produktů u některé strany;

23)	„subsektorem“ řádně definovaná a kontrolovaná část sektoru;

24)	„komoditou“ produkty nebo předměty uvedené v bodech 2 až 7;

25)	„zvláštním dovozním povolením“ formální předchozí povolení vydané příslušnými orgány dovážející strany, které je určeno jednotlivým dovozcům jako podmínka dovozu jednorázové zásilky nebo několika zásilek určité komodity z vyvážející strany v rámci působnosti této kapitoly;

26)	„pracovními dny“ dny v týdnu kromě neděle, soboty a státních svátků v jedné ze stran;

27)

„inspekcí“ přezkum kteréhokoli aspektu krmiva, potraviny, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, který má za cíl ověřit, zda je tento aspekt (tyto aspekty) v souladu s požadavky právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a s pravidly týkajícími se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat;

28)	„inspekcí zdraví rostlin“ oficiální vizuální prohlídky rostlin, rostlinných produktů nebo jiných regulovaných předmětů, jejichž cílem je zjistit výskyt škůdců nebo určit soulad s fytosanitárními předpisy;

29)	„ověřením“ kontrola toho, zda byly splněny stanovené požadavky, která spočívá ve zkoumání a posuzování objektivních důkazů.

Článek 54

Příslušné orgány

Strany se navzájem informují o struktuře, organizaci a rozdělení pravomocí svých příslušných orgánů během prvního zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky uvedeného v článku 65 této dohody. Strany se navzájem informují o případných změnách struktury, organizace a rozdělení pravomocí těchto příslušných orgánů a o jejich kontaktních místech.

Článek 55

Postupné sbližování právních předpisů

1.   Gruzie postupně sblíží své sanitární a fytosanitární právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek zvířat a další legislativní opatření uvedená v příloze IV této dohody s příslušnými právními předpisy EU podle zásad stanovených v příloze XI této dohody a postupem stanoveným tamtéž.

2.   Strany spolupracují na postupném sbližování právních předpisů a budování kapacit.

3.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu pravidelně sleduje provádění procesu sbližování, jak je stanoveno v příloze XI této dohody, s cílem předkládat nezbytná doporučení pro opatření týkající se sbližování.

4.   Nejpozději šest měsíců od vstupu této dohody v platnost předloží Gruzie seznam sanitárních a fytosanitárních právních předpisů EU, právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a dalších legislativních opatření definovaných v příloze IV této dohody, s nimiž bude své právní předpisy sbližovat. Seznam bude rozčleněn na prioritní oblasti, v nichž bude cestou sbližování usnadňován obchod s konkrétní komoditou či skupinou komodit. Tento seznam opatření pro sbližování právních předpisů poslouží coby referenční dokument pro provádění této kapitoly.

Článek 56

Uznání nákazového statusu a statusu škůdců a regionálních podmínek pro účely obchodu

1.   Pokud jde o nákazy zvířat a infekce zvířat (včetně zoonóz, tedy nemocí přenášených ze zvířat na člověka), platí toto:

a)	dovážející strana pro účely obchodu uznává nákazový status vyvážející strany nebo jejích regionů stanovený v souladu s postupem podle přílohy VI této dohody, pokud jde o nákazy zvířat uvedené v příloze V-A této dohody;

b)

pokud některá strana uváží, že má ve vztahu ke svému území nebo regionu zvláštní status ohledně určité nákazy zvířat jiné než nákazy uvedené v příloze V-A této dohody, může požádat o uznání tohoto statusu v souladu s postupem stanoveným v části C přílohy VI této dohody. V tomto ohledu může dovážející strana žádat záruky spolu s písemným vysvětlením ohledně dovozu živých zvířat a živočišných produktů, které jsou přiměřené dohodnutému statusu stran;

c)

strany uznávají za základ svého vzájemného obchodu status území nebo regionů nebo status sektoru nebo subsektoru stran, který se vztahuje k obecnému rozšíření nebo výskytu nákazy zvířat jiné, než jsou nákazy, jejichž seznam je uveden v příloze V-A této dohody, nebo k infekcím zvířat nebo případně souvisejícímu riziku, podle určení OIE. V tomto ohledu může dovážející strana žádat záruky ohledně dovozu živých zvířat a živočišných produktů, které jsou přiměřené dohodnutému statusu stran v souladu s doporučeními OIE a

d)

aniž jsou dotčeny články 58, 60 a 64 této dohody a nevznese-li dovážející strana výslovnou námitku a nežádá-li podpůrné nebo dodatečné informace, konzultace nebo ověření, přijme každá strana bez zbytečného prodlení nezbytná právní a správní opatření, aby umožnila obchod na základě ustanovení písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

2.   Pokud jde o škůdce:

a)	uznávají strany pro účely obchodu status škůdců ohledně škůdců uvedených v příloze V-B této dohody podle určení v příloze VI-B; a

b)

aniž jsou dotčeny články 58, 60 a 64 této dohody a nevznese-li dovážející strana výslovnou námitku a nežádá-li podpůrné nebo dodatečné informace, konzultace nebo ověření, přijme každá strana bez zbytečného prodlení nezbytná právní a správní opatření, aby umožnila obchod na základě ustanovení písmene a) tohoto odstavce.

3.   Strany uznávají pojetí regionalizace a oblastí prostých škůdců uvedené v příslušných ustanoveních mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin z roku 1997 a mezinárodních norem pro fytosanitární opatření Organizace OSN pro výživu a zemědělství (dále jen „FAO“), jakož i pojetí chráněných zón podle směrnice 2000/29/ES, na jejichž použití ve vzájemném obchodě se dohodly.

4.   Strany se dohodly, že regionalizační rozhodnutí o nákazách zvířat a ryb uvedená v příloze V-A této dohody a o škůdcích uvedená v příloze V-B této dohody se přijímají v souladu s ustanoveními části A a části B přílohy VI této dohody.

5.   Pokud jde o nákazy zvířat podle článku 58 této dohody, vyvážející strana, která usiluje o uznání svého regionalizačního rozhodnutí dovážející stranou, oznámí svá opatření s úplným vysvětlením a podpůrnými údaji pro svá určování a rozhodování. Aniž je dotčen článek 59 této dohody, nevznese-li dovážející strana výslovnou námitku a nepožádá-li o dodatečné informace, konzultace nebo ověření do 15 pracovních dnů od přijetí oznámení, považuje se takto oznámené regionalizační rozhodnutí za schválené.

Konzultace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se uskuteční v souladu s čl. 59 odst. 3 této dohody. Dovážející strana vyhodnotí dodatečné informace do patnácti pracovních dnů od přijetí dodatečných informací. Ověření podle prvního pododstavce tohoto odstavce se provádí v souladu s článkem 62 této dohody do 25 pracovních dnů od obdržení žádosti o ověření.

6.   Pokud jde o škůdce, zajistí každá strana, aby se při obchodu s rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty bral vhodným způsobem ohled na status škůdců v oblasti, který uznává druhá strana jako ochrannou zónu či jako oblast prostou škůdců. Strana usilující o uznání své oblasti prosté škůdců druhou stranou oznámí svá opatření a na požádání poskytne úplné vysvětlení a podpůrné údaje pro její zřízení a zachování podle pokynů v příslušných normách FAO nebo v Mezinárodní úmluvě o ochraně rostlin (IPPC) včetně mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření (ISPM). Aniž je dotčen článek 64 této dohody, nevznese-li některá strana výslovnou námitku a nepožádá-li o dodatečné informace, konzultace nebo ověření do tří měsíců po oznámení, považuje se takto oznámené regionalizační rozhodnutí o oblastech prostých škůdců za schválené;

konzultace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se uskuteční v souladu s čl. 59 odst. 3 této dohody. Dovážející strana vyhodnotí dodatečné informace do tří měsíců od jejich přijetí. Ověření podle prvního pododstavce tohoto odstavce se provádí v souladu s článkem 62 této dohody do 12 měsíců od obdržení žádosti o ověření s přihlédnutím k biotypu škůdce a dotyčné plodiny.

7.   Po dokončení postupů uvedených v odstavcích 4 až 6 a aniž je dotčen článek 64 této dohody, přijme každá strana bez zbytečného prodlení nezbytná legislativní a správní opatření, aby umožnila obchod na uvedeném základě.

8.   Strany mohou vést další rozhovory o problematice rozdělení na úseky.

Článek 57

Uznání rovnocennosti

1.   Rovnocennost může být uznána ve vztahu k:

a)	jednotlivému opatření;

b)	skupině opatření; nebo

c)	systému použitelnému na sektor nebo subsektor, komoditu nebo skupinu komodit.

2.   Při uznávání rovnocennosti strany dodržují postup stanovený v odstavci 3 tohoto článku. Tento postup zahrnuje objektivní prokázání rovnocennosti vyvážející stranou a objektivní zhodnocení žádosti dovážející stranou. Zhodnocení může zahrnovat inspekce nebo ověření.

3.   Na žádost vyvážející strany, která se týká uznání rovnocennosti podle odstavce 1 tohoto článku, zahájí strany neprodleně a nejpozději do tří měsíců poté, co dovážející strana obdrží tuto žádost, konzultační proces, který zahrnuje kroky stanovené v příloze VIII této dohody. V případě četných žádostí vyvážející strany se strany na žádost dovážející strany dohodnou v rámci podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu uvedeného v článku 65 této dohody na harmonogramu, podle něhož zahájí a provedou proces uvedený v tomto odstavci.

4.   Jakmile se podle výsledků sledování uvedeného v čl. 55 odst. 3 této dohody dosáhne sblížení ve vztahu k některému opatření, skupině opatření nebo systému podle odstavce 1 tohoto článku, oznámí to Gruzie Unii. Tato skutečnost se považuje za předpoklad pro žádost Gruzie o zahájení procesu uznání rovnocennosti dotyčných opatření, jak je stanoven v odstavci 3 tohoto článku.

5.   Pokud není dohodnuto jinak, dokončí dovážející strana proces uznání rovnocennosti uvedený v odstavci 3 tohoto článku do 360 dnů poté, co od vyvážející strany obdržela žádost obsahující dokumentaci dokládající rovnocennost. Tato lhůta může být prodloužena v případě sezónních plodin, kdy je odůvodnitelné odložit hodnocení za účelem umožnění ověření během vhodného období růstu plodiny.

6.   Dovážející strana stanoví rovnocennost, pokud jde o rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, podle odpovídajících příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření.

7.   Dovážející strana může odvolat nebo pozastavit rovnocennost na základě jakékoli změny opatření ovlivňujících rovnocennost, kterou provedla jedna ze stran, za předpokladu, že je dodržen tento postup:

a)

vyvážející strana v souladu s čl. 58 odst. 2 této dohody informuje dovážející stranu o každém návrhu na změnu svých opatření, u kterých je rovnocennost opatření uznána, a o pravděpodobném dopadu navrhovaných opatření na rovnocennost, která byla uznána. Dovážející strana do 30 pracovních dnů od přijetí tohoto údaje informuje vyvážející stranu o tom, zda bude či nebude i nadále uznávána rovnocennost na základě navrhovaných opatření;

b)

dovážející strana v souladu s čl. 58 odst. 2 této dohody neprodleně informuje vyvážející stranu o každém návrhu na změnu svých opatření, na kterých bylo založeno uznání rovnocennosti, a o pravděpodobném dopadu navrhovaných opatření na rovnocennost, která byla uznána. Pokud by dovážející strana již dále neuznávala rovnocennost, mohou se strany dohodnout na podmínkách znovuzahájení procesu, který je uveden v odstavci 3 tohoto článku, a to na základě navrhovaných opatření.

8.   Uznání, pozastavení nebo odvolání rovnocennosti spočívá výhradně na dovážející straně, která jedná v souladu se svými správními a právními předpisy. Uvedená strana poskytne vyvážející straně písemně úplné vysvětlení a podpůrné údaje používané pro určování a rozhodování, na něž se vztahuje tento článek. Dovážející strana v případě neuznání, pozastavení nebo odvolání rovnocennosti uvede vyvážející straně požadované podmínky, na jejichž základě lze znovu zahájit proces podle odstavce 3.

9.   Aniž je dotčen článek 64 této dohody, nesmí dovážející strana odvolat nebo pozastavit rovnocennost před tím, než navrhovaná nová opatření kterékoli ze stran vstoupí v platnost.

10.   V případě, že dovážející strana na základě konzultačního procesu stanoveného v příloze VIII této dohody rovnocennost formálně uzná, vyhlásí Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu v souladu s postupem stanoveným v čl. 65 odst. 5 této dohody uznání rovnocennosti v obchodě mezi stranami. Tímto rozhodnutím se může také stanovit zmírnění fyzických kontrol na hranicích, zjednodušení vydávání osvědčení a případně i postupy předběžné evidence u zařízení.

Status uznání rovnocennosti je uveden na seznamu v příloze XII této dohody.

Článek 58

Transparentnost a výměna informací

1.   Aniž je dotčen článek 59 této dohody, strany spolupracují na větším porozumění oficiálních kontrolních struktur a mechanismů druhé strany, jež mají za úkol uplatňovat opatření, jejichž seznam je uveden v příloze IV této dohody, a zajišťovat jejich účinnost. Toho lze mimo jiné dosáhnout zveřejňováním zpráv mezinárodních auditů, přičemž si strany mohou vyměňovat informace o výsledcích těchto auditů či případně i jiné informace.

2.   V rámci sbližování právních předpisů podle článku 55 této dohody či uznávání rovnocennosti podle článku 57 této dohody se strany navzájem informují o legislativních či procedurálních změnách přijatých v dotyčných oblastech.

3.   V této souvislosti informuje Unie s dostatečným předstihem Gruzii o změnách právních předpisů Unie, aby Gruzii umožnila zvážit odpovídající změnu svých právních předpisů.

Za účelem snadnějšího předávání legislativních dokumentů na žádost jedné ze stran by měla být nastolena nezbytná úroveň spolupráce.

Za tímto účelem oznámí jedna strana druhé svá kontaktní místa. Strany se rovněž informují o jakýchkoli změnách kontaktních míst.

Článek 59

Oznámení, konzultace a usnadnění komunikace

1.   Každá strana písemně oznámí druhé straně písemně do dvou pracovních dnů všechna závažná nebo významná rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, včetně všech naléhavých případů týkajících se kontroly potravin nebo situací, ve kterých existuje jasně rozlišitelné riziko závažných zdravotních dopadů spojených s konzumací živočišných nebo rostlinných produktů, které se týkají zejména:

a)	všech opatření majících vliv na regionalizační rozhodnutí uvedená v článku 56 této dohody;

b)	výskytu nebo šíření jakékoli nákazy zvířat uvedené na seznamu v příloze V-A této dohody nebo regulovaných škůdců, jejichž seznam je uveden v příloze V-B této dohody;

c)	zjištění epidemiologického významu nebo významných souvisejících rizik ve vztahu k nákazám zvířat nebo škůdcům neuvedeným na seznamu v příloze V-A nebo příloze V-B této dohody nebo k novým nákazám zvířat a škůdcům; a

d)	všech dodatečných opatření, které strany přijaly nad rámec základních požadavků příslušných opatření, za účelem kontroly nebo eradikace nákaz zvířat nebo škůdců nebo za účelem ochrany zdraví lidí či rostlin a všech změn v preventivních politikách včetně vakcinačních politik.

2.   Oznámení se podávají písemně kontaktním místům uvedeným v čl. 58 odst. 1 této dohody.

Písemným oznámením se rozumí oznámení poštou, faxem nebo elektronickou poštou.

3.   Pokud má strana vážné obavy týkající se rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, uskuteční se ohledně této situace konzultace na požádání této strany co nejdříve a v každém případě nejpozději do patnácti pracovních dnů od data takové žádosti. Každá strana se v takové situaci snaží poskytnout veškeré informace nezbytné k zamezení narušení obchodu a k dosažení vzájemně přijatelného řešení v souladu s ochranou zdraví lidí, zvířat nebo rostlin.

4.   Na žádost jedné strany se uskuteční konzultace ohledně dobrých životních podmínek zvířat co nejdříve, v každém případě však do 20 pracovních dnů ode dne podání oznámení. Každá strana se v těchto situacích snaží poskytnout všechny požadované informace.

5.   Na žádost některé strany se konzultace uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku konají pomocí videokonference nebo audiokonference. Dožadující strana zajistí pořízení zápisů z konzultací, které formálně schvalují strany. Pro účely tohoto schválení se použije čl. 58 odst. 3 této dohody.

6.   Činnost oboustranně platného systému a mechanismu včasného varování v případě jakékoliv veterinární či fytosanitární mimořádné situace bude zahájena až později, totiž poté, co Gruzie provede nezbytné právní předpisy v této oblasti a vytvoří podmínky pro řádné fungování těchto mechanismů na místě.

Článek 60

Obchodní podmínky

1.   Podmínky dovozu před uznáním rovnocennosti:

a)

Strany se dohodly, že pro dovoz jakékoli komodity, na kterou se vztahují přílohy IV-A a IV-C(2) a (3) této dohody, se vztahují podmínky před uznáním rovnocennosti. Aniž jsou dotčena rozhodnutí učiněná v souladu s článkem 56 této dohody, jsou podmínky dovozu dovážející strany použitelné na celém území vyvážející strany. Dovážející strana při vstupu této dohody v platnost a v souladu s ustanoveními článku 58 této dohody informuje vyvážející stranu o svých sanitárních a fytosanitárních požadavcích na dovoz komodit uvedených v přílohách IV-A a IV-C této dohody. Tyto informace zahrnují vzory úředních osvědčení nebo prohlášení, případně obchodních dokladů, jak je vyžaduje dovážející strana; a

b)

i) změna nebo navržená změna podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku musí být v souladu s příslušnými oznamovacími postupy Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních; ii) aniž jsou dotčena ustanovení článku 64 této dohody, při stanovení dne vstupu změněných podmínek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku v platnost vezme dovážející strana v úvahu dobu, po kterou trvá doprava mezi stranami; a iii) pokud dovážející strana nesplní oznamovací požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, musí nadále akceptovat certifikát nebo osvědčení zaručující dříve platné podmínky až do uplynutí 30 dnů od vstupu změněných podmínek dovozu v platnost.

2.   Podmínky dovozu po uznání rovnocennosti:

a)

do 90 dnů od přijetí rozhodnutí o uznání rovnocennosti uvedeného v čl. 57 odst. 10 této dohody přijmou strany nezbytná legislativní a správní opatření k provedení uznání rovnocennosti, aby na tomto základě umožnily vzájemný obchod s komoditami, jejichž seznam je uveden v přílohách IV-A a IV-C(2) a (3) této dohody. Pokud jde o uvedené komodity, může být vzor úředního osvědčení nebo úředního dokladu, který požaduje dovážející strana, poté nahrazen osvědčením vypracovaným tak, jak je stanoveno v příloze X-B této dohody;

b)	pokud jde o komodity v sektorech nebo subsektorech, pro které se za rovnocenné neuznávají všechna opatření, pokračuje obchod v souladu s podmínkami uvedenými v odst. 1 písm. a) tohoto článku. Na žádost vyvážející strany se použijí ustanovení odstavce 5 tohoto článku.

3.   Ode dne vstupu této dohody v platnost nepodléhá dovoz komodit uvedených v přílohách IV-A a IV-C(2) této dohody dovozním povolením.

4.   Ve vztahu k podmínkám ovlivňujícím obchod s komoditami podle odst. 1 písm. a) tohoto článku zahájí strany na žádost vyvážející strany v rámci podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu konzultace v souladu s článkem 65 této dohody, aby se dohodly na alternativě nebo dodatečných dovozních podmínkách dovážející strany. Tato alternativa nebo dodatečné dovozní podmínky mohou případně vycházet z opatření vyvážející strany, které byly dovážející stranou uznány za rovnocenné. Je-li to dohodnuto, přijme dovážející strana do 90 dnů nezbytná legislativní a správní opatření, aby umožnila dovoz na základě dohodnutých podmínek dovozu.

5.   Seznam závodů, podmínečné schválení

a)

Ve vztahu k dovozu živočišných produktů uvedených v části 2 přílohy IV-A této dohody dovážející strana na žádost vyvážející strany doprovázenou vhodnými zárukami dočasně schválí zpracovatelské závody uvedené v příloze VII.2 této dohody, které se nachází na území vyvážející strany, bez předchozí kontroly jednotlivých závodů. Toto schválení bude v souladu s podmínkami a ustanoveními přílohy VII této dohody. S výjimkou případů, kdy se vyžadují dodatečné informace, přijme dovážející strana nezbytná právní a správní opatření, aby do 30 pracovních dnů po obdržení žádosti a příslušných záruk umožnila dovoz na uvedeném základě. Počáteční seznam závodů se schvaluje v souladu s přílohou VII této dohody.

b)	Vyvážející strana ve vztahu k dovozu živočišných produktů uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku informuje dovážející stranu o svém seznamu závodů, které splňují požadavky dovážející strany.

6.   Na žádost jedné strany poskytne druhá strana nutné vysvětlení a podpůrné údaje pro určování a rozhodování, na něž se vztahuje tento článek.

Článek 61

Postup při vydávání osvědčení

1.   Pro účely postupů při vydávání osvědčení a úředních dokumentů se strany dohodly na zásadách stanovených v příloze X této dohody.

2.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu uvedený v článku 65 této dohody se může dohodnout na pravidlech, která se mají dodržovat v případě vydávání osvědčení, odvolání nebo nahrazení osvědčení elektronickou cestou.

3.   V rámci sbližování právních předpisů uvedeném v článku 55 této dohody se strany případně dohodnou na společných vzorech osvědčení.

Článek 62

Ověření

1.   Každá strana má za účelem ochrany důvěrnosti při účinném provádění ustanovení této kapitoly právo:

a)	ověřit v souladu s příslušnými mezinárodními normami, pokyny a doporučeními Codexu Alimentarius a Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC) celý systém kontroly a osvědčování orgánů druhé strany či jeho část nebo případně jiná opatření;

b)	obdržet od druhé strany informace o systému kontroly a být informována o výsledcích kontrol provedených v rámci tohoto systému při dodržení ustanovení na ochranu důvěrnosti platných v kterékoli straně.

2.   Kterákoli strana může sdílet výsledky ověřování uvedeného v odst. 1 písm. a) tohoto článku se třetími stranami a může je zveřejnit, jak může být vyžadováno ustanoveními platnými pro obě strany. Při takovém sdílení nebo zveřejnění výsledků je zapotřebí dodržovat případná ustanovení o důvěrnosti platná pro obě strany.

3.   Pokud se dovážející strana rozhodne provést ověřovací návštěvu u vyvážející strany, musí být tato ověřovací návštěva oznámena druhé straně nejméně 60 pracovních dnů před jejím uskutečněním, s výjimkou naléhavých případů nebo pokud se dotčené strany dohodnou jinak. Jakékoli změny této návštěvy musí strany schválit.

4.   Náklady vynaložené na ověřování celého nebo části systémů kontroly a osvědčování příslušných orgánů druhé strany případně jiného opatření ponese strana provádějící ověřování nebo kontrolu.

5.   Návrh písemného sdělení o ověření se zasílá vyvážející straně do 60 pracovních dnů od ukončení ověřování. Vyvážející strana má 45 pracovních dnů na předložení připomínek k návrhu písemného sdělení. Připomínky vznesené vyvážející stranou se připojí, případně zahrnou do závěrečné zprávy. Pokud však bylo během ověřování zjištěno značné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, musí být vyvážející strana informována co nejdříve a v každém případě do 10 pracovních dnů od ukončení ověřování.

6.   Pro přehlednost mohou výsledky ověření sloužit jako příspěvek k postupům uvedeným v článcích 55, 57 a 63 této dohody prováděných stranami nebo některou z nich.

Článek 63

Dovozní kontroly a poplatky za kontroly

1.   Strany se dohodly na tom, že se při dovozních kontrolách prováděných dovážející stranou u zásilek z vyvážející strany dodrží zásady stanovené v části A přílohy IX této dohody. Výsledky těchto kontrol mohou přispívat k procesu ověřování uvedeném v článku 62 této dohody.

2.   Četnost fyzických dovozních kontrol prováděných každou stranou je stanovena v části B přílohy IX této dohody. Strana může pozměnit tuto četnost v rámci svých pravomocí a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, a to v důsledku pokroku, který byl učiněn v souladu s články 55, 57 a 60 této dohody, nebo v důsledku ověření, konzultací nebo jiných opatření stanovených v této dohodě. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu uvedený v článku 65 svým rozhodnutím upraví odpovídajícím způsobem část B přílohy IX této dohody.

3.   Případné poplatky za kontrolu mohou zahrnovat pouze náklady vynaložené příslušným orgánem při provádění dovozních kontrol. Vypočítají se na stejném základě jako poplatky, které se účtují za kontrolu podobných domácích produktů.

4.   Dovážející strana informuje vyvážející stranu na její žádost o každé změně včetně důvodů pro tuto změnu, která se týká opatření majících vliv na dovozní kontroly a poplatky za kontroly, a o všech významných změnách ve správním provádění těchto kontrol.

5.   Ode dne, který určí podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu uvedený v článku 65 této dohody, se strany mohou dohodnout na podmínkách pro vzájemné schvalování kontrol stanovených v čl. 62 odst. 1 písm. b) této dohody za účelem úpravy a případného recipročního snížení četnosti fyzických dovozních kontrol u komodit uvedených v čl. 60 odst. 2 písm. a) této dohody.

Od uvedeného dne mohou strany vzájemně schvalovat vzájemné kontroly určitých komodit a následně snížit nebo nahradit dovozní kontroly u těchto komodit.

Článek 64

Ochranná opatření

1.   Přijme-li vyvážející strana na svém území opatření na kontrolu jakékoli příčiny, která je pravděpodobně vážným nebezpečím či rizikem pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, přijme vyvážející strana, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, rovnocenná opatření, aby zabránila rozšíření tohoto nebezpečí či riziku jeho zavlečení na území dovážející strany.

2.   Dovážející strana může ze závažných důvodů spojených se zdravím lidí, zvířat nebo rostlin přijmout prozatímní opatření nezbytná k ochraně zdraví lidí, zvířat nebo rostlin. Pokud jde o zásilky přepravované mezi stranami, dovážející strana zváží nejvhodnější a nejpřiměřenější řešení, aby zabránila zbytečným narušením obchodu.

3.   Strana, která přijme opatření podle odstavce 2 tohoto článku, o tom vyrozumí druhou stranu nejpozději do jednoho pracovního dne od jeho přijetí. Strany na žádost kterékoli strany v souladu s čl. 59 odst. 3 této dohody povedou konzultace ohledně dané situace do 15 pracovních dnů od oznámení. Strany berou náležitý ohled na informace poskytované prostřednictvím těchto konzultací a snaží se vyhnout zbytečným narušením obchodu, přičemž případně vezmou v úvahu výsledek konzultací podle čl. 59 odst. 3 této dohody.

Článek 65

Podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky

1.   Zřizuje se podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky. První zasedání podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky se koná do tří měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost a poté se koná na žádost kterékoli strany nebo alespoň jednou ročně. Dohodnou-li se tak strany, může se zasedání podvýboru konat prostřednictvím videokonference nebo audiokonference. Mezi zasedáními může podvýbor řešit záležitosti také korespondenčně.

2.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky plní tyto funkce:

a)	posuzuje jakoukoli záležitost, které se týká tato kapitola;

b)	sleduje provádění této kapitoly a posuzuje všechny záležitosti, které případně vyvstanou v souvislosti s jejím prováděním;

c)	reviduje přílohy IV až XII této dohody, zejména s ohledem na pokrok učiněný v rámci konzultací a postupů stanovených v této kapitole;

d)	mění kladným rozhodnutím přílohy IV až XII této dohody s přihlédnutím k revizi podle písmene c) tohoto odstavce nebo jiným způsobem uvedeným v této kapitole; a

e)	s ohledem na revizi podle písmene c) tohoto odstavce předkládá stanoviska a vydává doporučení jiným orgánům vymezeným v hlavě VIII (Institucionální, obecná a závěrečná ustanovení) této dohody.

3.   Strany se dohodly na případném zřízení odborných pracovních skupin tvořených zástupci stran na úrovni odborníků, které zjišťují a řeší odborné a vědecké otázky vyplývající z uplatňování této kapitoly. Je-li zapotřebí dalších odborných znalostí, mohou strany zřizovat skupiny jen k tomuto účelu včetně vědeckých a odborných skupin. Členství ve skupinách vytvořených jen za tímto účelem se neomezuje na zástupce stran.

4.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky pravidelně informuje formou zpráv Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody o své činnosti a o rozhodnutích přijatých v rámci jeho pravomoci.

5.   Podvýbor přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

6.   Každé rozhodnutí, doporučení, každá zpráva či jiné opatření Podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky nebo jakékoli skupiny zřízené tímto podvýborem se přijímá na základě souhlasu obou stran.

KAPITOLA 5

Cla a usnadnění obchodu

Článek 66

Cíle

1.   Strany uznávají důležitost celní spolupráce a usnadnění obchodu v rozvíjejícím se dvoustranném obchodním prostředí. Strany se dohodly, že posílí spolupráci v této oblasti s cílem zajistit, aby příslušné právní předpisy a postupy, jakož i administrativní kapacity příslušných správních úřadů zásadně splňovaly cíle účinné kontroly a podpory usnadňování zákonného obchodu.

2.   Strany uznávají, že je třeba klást zásadní důraz na dosažení cílů veřejné politiky, včetně cílů týkajících se usnadnění obchodu, bezpečnosti a prevence podvodů a vyváženého přístupu k nim.

Článek 67

Právní předpisy a postupy

1.   Strany se dohodly, že jejich příslušné obchodní a celní předpisy budou zásadně stabilní a komplexní a že ustanovení a postupy budou vyvážené, transparentní, předvídatelné, nediskriminující, nestranné, budou jednotně a účinně uplatňovány a že strany rovněž budou:

a)	chránit a usnadňovat legální obchod prostřednictvím účinného prosazování a dodržování legislativních požadavků;

b)	bránit zbytečné či diskriminační zátěži hospodářských subjektů, předcházet podvodům a poskytovat další pomoc hospodářským subjektům vyznačujícím se vysokou úrovní dodržování předpisů;

c)	pro účely celního prohlášení používat jednotný správní dokument;

d)	přijmout opatření ke zvýšení účinnosti, transparentnosti a jednoduchosti celních postupů a režimů na hranicích;

e)	používat moderní celní postupy, včetně řízení rizika, kontrol po propuštění zboží a metod auditu společností s cílem zjednodušit a usnadnit vstup, výstup a propuštění zboží;

f)	usilovat o snižování nákladů na dodržování předpisů a zvyšování předvídatelnosti pro všechny hospodářské subjekty;

g)	aniž je dotčeno uplatňování objektivních kritérií posuzování rizika, zajišťovat nediskriminační uplatňování požadavků a postupů týkajících se dovozu, vývozu a tranzitu zboží;

h)

používat mezinárodní nástroje z oblasti cel a obchodu, včetně nástrojů vytvořených v rámci Světové celní organizace (WCO), Istanbulskou úmluvou o dočasném použití z roku 1990, Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému z roku 1983, WTO, OSN (Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR z roku 1975), Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží z roku 1982; a mohou zohlednit Rámec norem pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu WCO, případně pokyny Evropské komise, například celní návrhy (blueprinty);

i)	přijímat nezbytná opatření k zohlednění a provedení ustanovení revidované Kjótské úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů z roku 1973;

j)	přijímat předběžná závazná rozhodnutí týkající se celního zařazení a pravidel původu. Strany zajistí, že pravidlo může být odvoláno či zrušeno pouze po oznámení dotčenému subjektu a bez zpětného účinku, pokud však nebylo původně zavedeno na základě nesprávných nebo neúplných informací;

k)	zavádět a používat zjednodušené postupy pro schválené hospodářské subjekty podle objektivních a nediskriminačních kritérií;

l)	stanovovat pravidla, která zajistí, že všechny sankce uložené za porušení celních předpisů nebo předepsaných postupů budou přiměřené a nediskriminující a jejich uložení nepovede k neopodstatněnému a neoprávněnému zpoždění; a

m)	používat transparentní, nediskriminační a přiměřená pravidla tam, kde služby poskytuje vedle vládních agentur také soukromý sektor.

2.   Ve snaze zajistit zlepšení pracovních postupů a zákaz diskriminace, transparentnost, účinnost, celistvost a odůvodněnost celních postupů, strany:

a)	učiní další kroky k omezení, zjednodušení a standardizaci údajů v dokumentaci požadované celními a jinými orgány;

b)	kdekoli to bude možné, zjednoduší požadavky a formality spojené urychleným propuštěním a odbavením zboží;

c)

zajistí účinné, rychlé a nediskriminační postupy zaručující právo na odvolání proti správním opatřením, předpisům a rozhodnutím celních a jiných příslušných orgánů, které mají vliv na zboží podléhající clu. Takové postupy musí být snadno dostupné a jejich náklady musí být rozumné a úměrné nákladům, které vynakládají orgány na zajištění práva na odvolání;

d)

podniknou kroky zajišťující, že v případě odvolání proti spornému správnímu opatření, předpisu či rozhodnutí by zboží mělo být normálně propuštěno a celní poplatky ponechány nezaplaceny s výhradou nezbytných ochranných opatření. Vyžaduje-li se tak, mělo propuštění zboží podléhat poskytnutí záruky ve formě jistoty či vkladu; a

e)	zajistí zachování nejvyššího standardu bezúhonnosti, zejména na hranicích, přijetím opatření, jež zohledňují zásady příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů v této oblasti, zejména revidovaného prohlášení WCO z Arushe (2003) a celního blueprintu Evropské komise pro oblast etiky z roku 2007.

3.   Strany se dohodly, že odstraní:

a)	veškeré požadavky povinného využívání celních agentů; a

b)	veškeré požadavky povinného využití kontrol před nakládkou nebo kontrol na místě určení.

4.   Co se týče tranzitu:

a)

pro účely této dohody platí pravidla a definice týkající se tranzitu stanovené v ustanoveních WTO, zejména v článku V GATT 1994, a související ustanovení, včetně veškerých vysvětlení a změn vyplývajících z vyjednávání o usnadnění obchodu v rámci kola z Dohá. Uvedená ustanovení se použijí také v případě, že tranzit zboží začíná či končí na území jedné strany;

b)	strany se snaží dosáhnout postupného propojení svých systémů celního tranzitu s cílem budoucí účast Gruzie na společném tranzitním režimu (2);

c)	strany zajistí spolupráci a koordinaci mezi všemi příslušnými orgány na svém území s cílem usnadnit přepravu během tranzitu. Strany také podpoří spolupráci týkající se tranzitu mezi orgány a soukromým sektorem.

Článek 68

Vztahy s obchodníky

Strany se dohodly, že:

a)

zajistí, aby jejich právní předpisy a postupy byly transparentní, veřejně přístupné, pokud možno v elektronické podobě, a aby obsahovaly odůvodnění, proč byly přijaty. Mezi zveřejněním nových či pozměněných ustanovení a jejich vstupem v platnost by měly proběhnout pravidelné konzultace a měla by být poskytnuta přiměřeně dlouhá lhůta;

b)	je třeba pořádat včasné a pravidelné konzultace týkající se legislativních návrhů a postupů týkajících se obchodu a cel se zástupci obchodníků;

c)	zveřejní významná oznámení administrativní povahy, včetně požadavků úřadů, vstupních a výstupních postupů, pracovní doby a postupů celních úřadů v přístavech a na hraničních přechodech a kontaktních míst pro vyřizování žádostí o informace;

d)	podpoří spolupráci mezi hospodářskými subjekty a příslušnými úřady prostřednictvím nesvévolných a veřejně přístupných postupů mimo jiné na základě postupů vyhlášených Světovou celní organizací; a

e)	zajistí, aby jejich příslušné celní a související požadavky a postupy nadále odpovídaly oprávněným potřebám obchodníků, řídily se osvědčenými postupy a aby pokud možno co nejméně omezovaly obchod.

Článek 69

Poplatky a platby

1.   Strany zakážou správní poplatky se stejným účinkem jako dovozní nebo vývozní cla a platby.

2.   Pokud jde o veškeré poplatky a platby jakékoli povahy uplatňované celními orgány každé strany, včetně poplatků a plateb za služby vykonané jménem uvedených orgánů, uložené na dovoz či vývoz nebo v souvislosti s dovozem či vývozem a aniž by tím byla dotčena příslušná ustanovení kapitoly 1 (Národní zacházení a přístup zboží na trh) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody:

a)

poplatky a platby mohou být uloženy pouze za služby poskytované mimo běžný provoz a na jiných místech, než která jsou uvedena v celních předpisech, na žádost deklaranta v souvislosti s dovozem či vývozem či za jakékoli formality související s takovými službami a vyžadované za realizaci takového dovozu nebo vývozu;

b)	poplatky a platby nesmí překročit náklady na poskytované služby;

c)	poplatky a platby nesmí být vypočteny na základě hodnoty (ad valorem);

d)

informace o poplatcích a platbách se zveřejní prostřednictvím úředně stanoveného média a na oficiálních internetových stránkách, je-li to možné a proveditelné. Mezi tyto informace patří i odůvodnění poplatku nebo platby za poskytovanou službu, informace o příslušném orgánu, poplatcích a platbách, které se uplatní, a o tom, kdy a jak mají být zaplaceny a

e)	nové nebo pozměněné poplatky a platby se neuloží, dokud nejsou informace o nich zveřejněny a přímo dostupné.

Článek 70

Určení celní hodnoty

1.   Určení celní hodnoty zboží v obchodní výměně mezi stranami se řídí ustanoveními Dohody o provádění článku VII GATT 1994 uvedené v příloze 1A Dohody o WTO v platném znění. Uvedená ustanovení Dohody o WTO jsou tímto začleněna do této dohody a jsou její součástí. Minimální celní hodnota se nepoužije.

2.   Strany spolupracují za účelem dosažení společného přístupu k otázkám týkajícím se určení celní hodnoty.

Článek 71

Celní spolupráce

Strany posílí spolupráci v oblasti cel s cílem zajistit dosažení cílů této kapitoly a s cílem dále usnadňovat obchod při současném zajištění účinné kontroly, bezpečnosti a předcházení podvodům. Za tím účelem mohou strany případně využít celní blueprint Evropské komise jako nástroje referenčního srovnání.

Za účelem zajištění souladu s ustanoveními této kapitoly strany mimo jiné:

a)	budou sdílet informace týkající se celních právních předpisů a postupů;

b)	vytvoří společné iniciativy týkající se dovozu, vývozu a tranzitních režimů a pracují na zajištění účinných služeb obchodníky;

c)	spolupracují na automatizaci celních a jiných obchodních postupů;

d)	budou případně sdílet informace a údaje pod podmínkou zachování důvěrnosti citlivých informací a ochrany osobních údajů;

e)	spolupracovat při předcházení nedovolenému přeshraničnímu pohybu zboží včetně tabákových výrobků a na boji proti němu;

f)	budou sdílet informace či zahájí konzultace s cílem případného zaujetí společného postoje v rámci mezinárodních organizací v oblasti cel, jako jsou WTO, WCO, OSN, Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a EHK OSN;

g)	budou spolupracovat při plánování a poskytování technické pomoci, zejména pokud jde o usnadnění reforem usilujících o zjednodušení cel a usnadnění obchodu v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody;

h)	budou sdílet osvědčené postupy při celních operacích, zejména co se týče celních kontrolních systémů založených na vyhodnocení rizika a vymáhání práv duševního vlastnictví, zvláště v případech padělaného zboží;

i)	podpoří koordinaci mezi všemi pohraničními orgány stran s cílem usnadnit překračování hranic a zlepšit kontroly, přičemž zváží společné hraniční kontroly tam, kde je to proveditelné a vhodné; a

j)	tam, kde je to vhodné a kde to má význam, zavedou vzájemné uznávání programů obchodního partnerství a celních kontrol, včetně odpovídajících opatření na usnadnění obchodu.

Článek 72

Vzájemná správní pomoc v celních záležitostech

Aniž jsou dotčeny jiné formy spolupráce, které předpokládá tato dohoda, zejména její článek 71, strany si poskytují vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech v souladu s ustanoveními protokolu II této dohody o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

Článek 73

Technická pomoc a budování kapacit

Strany spolupracují při poskytování technické pomoci a budování kapacit za účelem usnadnění obchodu a provedení celních reforem.

Článek 74

Podvýbor pro cla

1.   Zřizuje se Podvýbor pro cla. O své činnosti podává zprávy Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

2.   Úlohou Podvýboru pro cla jsou pravidelné konzultace a sledování provádění a správy této kapitoly, včetně, ale nikoli výlučně, otázek týkajících se celní spolupráce, přeshraniční celní spolupráce a celní správy, technické pomoci, pravidel původu, usnadnění obchodu, jakož i vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

3.   Podvýbor pro cla mimo jiné:

a)	dohlíží na řádné fungování této kapitoly a protokolů I a II této dohody;

b)	přijímá praktická ujednání, opatření a rozhodnutí týkající se provádění této kapitoly a protokolů I a II této dohody, jakož i výměny informací a údajů, vzájemného uznávání celních kontrol a programů obchodního partnerství a vzájemně dohodnutých výhod;

c)	sdílí názory na všechny otázky společného zájmu, včetně budoucích opatření a zdrojů potřebných pro jejich provedení a uplatňování;

d)	vydává případná doporučení; a

e)	přijme svůj jednací řád.

Článek 75

Sbližování celních předpisů

Postupné sbližování s celními předpisy Unie a určitými normami mezinárodního práva probíhá tak, jak je stanoveno v příloze XIII této dohody.

KAPITOLA 6

Usazení, obchod se službami a elektronický obchod

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 76

Cíl, rozsah a oblast působnosti

1.   Strany opětovně potvrzují své závazky podle Dohody o WTO, a stanoví tímto nezbytná opatření pro postupnou reciproční liberalizaci usazování a obchodu se službami a pro spolupráci v oblasti elektronického obchodu.

2.   Zadáváním veřejných zakázek se zabývá kapitola 8 (Veřejné zakázky) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody a žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že ukládá jakoukoli povinnost ve vztahu k zadávání veřejných zakázek.

3.   O subvencích pojednává kapitola 10 (Hospodářská soutěž) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, přičemž ustanovení této kapitoly se nevztahují na subvence poskytované stranami.

4.   V souladu s ustanoveními této kapitoly si každá strana ponechává právo regulovat a zavádět nové předpisy za účelem dosažení legitimních politických cílů.

5.   Tato kapitola se nevztahuje na opatření týkající se fyzických osob, jež usilují o přístup na trh práce některé strany, ani na opatření týkající se občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnání v trvalém pracovním poměru.

6.   Žádná ustanovení této kapitoly nebrání straně, aby uplatňovala opatření za účelem regulace vstupu fyzických osob na její území nebo jejich dočasného pobytu na jejím území, včetně opatření, jež jsou nezbytná pro ochranu celistvosti jejích hranic, a aby zajistila spořádaný pohyb fyzických osob přes její hranice za předpokladu, že se tato opatření neuplatňují takovým způsobem, který odstraňuje nebo omezuje výhody vznikající kterékoli straně podle podmínek specifického závazku v této kapitole a v příloze XIV této dohody (3).

Článek 77

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)	„opatřením“ každé opatření strany ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné formě;

b)	„opatřeními přijatými nebo ponechanými v platnosti stranou“ opatření přijatá: i) ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy a samosprávy; a ii) nevládními subjekty při výkonu pravomocí přenesených na ně ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy a samosprávy;

c)	„fyzickou osobou strany“ státní příslušník členského státu EU nebo Gruzie podle jejich příslušných právních předpisů;

d)	„právnickou osobou“ jakýkoli právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle příslušného práva za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo státním vlastnictví, včetně jakékoli korporace, svěřeneckého fondu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení;

e)

„právnickou osobou strany“ právnická osoba definovaná v písmenu d) a zřízená v souladu s právními předpisy některého členského státu EU nebo Gruzie se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou na území (4), na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Gruzie; Má-li tato právnická osoba na území, na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie nebo na území Gruzie pouze své sídlo nebo ústřední správu, není považována za právnickou osobu Unie či právnickou osobu Gruzie, pokud její činnost nemá skutečnou a nepřetržitou vazbu na hospodářství Unie nebo Gruzie; bez ohledu na předchozí pododstavec se tato dohoda vztahuje rovněž na přepravní společnosti usazené mimo území Unie nebo Gruzie a kontrolované státními příslušníky členského státu EU nebo Gruzie, jsou-li jejich plavidla v souladu s jejich právními předpisy zaregistrována v daném členském státě nebo v Gruzii a plují-li pod vlajkou členského státu nebo Gruzie;

f)	„dceřinou společností“ právnické osoby strany právnická osoba, která je ve vlastnictví nebo je skutečně ovládána touto jinou právnickou osobou (5);

g)

„pobočkou“ právnické osoby provozovna bez právní subjektivity, která budí dojem trvalosti, například pobočka mateřské společnosti, která má vlastní řídící strukturu a je materiálně vybavena pro účely obchodního jednání s třetími stranami, které sice vědí, že v případě potřeby bude existovat právní vazba s mateřskou společností se sídlem v zahraničí, ale nemusí jednat přímo s mateřskou společností a mohou uzavřít obchod v provozovně, která je pobočkou;

h)

„usazením“: i) pokud jde o právnické osoby Unie nebo Gruzie, právo zahájit a vykonávat hospodářskou činnost založením, včetně nabytí právnické osoby, nebo zřízením pobočky nebo zastoupení v Gruzii či v Unii; ii) pokud jde o fyzické osoby, právo fyzických osob Unie nebo Gruzie zahájit a vykonávat hospodářskou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné a zakládat podniky, zvláště společnosti, které skutečně ovládají;

i)	„hospodářskými činnostmi“ činnosti průmyslové, obchodní a odborné povahy a řemesla s výjimkou činností prováděných při výkonu veřejné moci;

j)	„činností“ provozování hospodářských činností;

k)	„službami“ jakékoli služby v jakémkoli odvětví kromě služeb poskytovaných při výkonu veřejné moci;

l)	„službami a jinými činnostmi prováděnými při výkonu veřejné moci“ služby nebo činnosti, které se neprovádí ani na obchodním základě, ani v konkurenci s jedním či více hospodářskými subjekty;

m)	„přeshraničním poskytováním služeb“ poskytování služby: i) z území jedné strany na území druhé strany (způsob 1); nebo ii) na území jedné strany spotřebiteli služby pocházejícímu z druhé strany (způsob 2);

n)	„poskytovatelem služby“ jedné strany jakákoli fyzická nebo právnická osoba strany usilující o poskytování služby nebo službu poskytující;

o)	„podnikatelem“ jakákoli fyzická či právnická osoba strany, která se snaží provádět či provádí hospodářskou činnost zřízením podniku.

Oddíl 2

Usazení

Článek 78

Oblast působnosti

Tento oddíl se týká opatření, jež byla přijata či ponechána v platnosti oběma stranami a mají dopad na usazování ve všech hospodářských činnostech, s výjimkou:

a)	těžby, výroby a zpracování (6) jaderného materiálu;

b)	výroby zbraní, munice a válečného materiálu a obchodu s nimi;

c)	audiovizuálních služeb;

d)	námořní kabotáže států (7) a

e)

vnitrostátních a mezinárodních leteckých přepravních služeb (8), ať již plánovaných nebo neplánovaných, a služeb přímo spjatých s výkonem přepravních práv, kromě: i) opravy a údržby letadel, během níž je stroj vyřazen z provozu; ii) prodeje a marketingu leteckých přepravních služeb; iii) služeb v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS); iv) pozemních odbavovacích služeb; v) služeb souvisejících s provozem letiště.

Článek 79

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

1.   S výhradami uvedenými v příloze XIV-E této dohody po vstupu této dohody v platnost Gruzie poskytne:

a)

pokud jde o usazení dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Unie: zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením nebo dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější;

b)

pokud jde o činnost dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Unie již usazených v Gruzii, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením nebo dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější (9).

2.   S výhradami uvedenými v příloze XIV-A této dohody, po vstupu této dohody v platnost Unie poskytne:

a)

pokud jde o usazení dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Gruzie: zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením nebo dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější;

b)

pokud jde o činnost dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Gruzie již usazených v Unii: zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením nebo dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější (10).

3.   S výhradami uvedenými v přílohách XIV-A a XIV-E této dohody strany nepřijmou žádná nová pravidla nebo opatření, která zavádějí diskriminaci, pokud jde o usazování nebo o činnost právnických osob z Unie nebo z Gruzie již usazených na jejich území, ve srovnání se svými vlastními právnickými osobami.

Článek 80

Přezkum

1.   V zájmu postupné liberalizace podmínek usazování a v souladu se svými závazky vyplývajícími z mezinárodních dohod strany pravidelně přezkoumávají ustanovení tohoto oddílu a seznam výhrad uvedený v článku 79 této dohody, jakož i prostředí pro usazování.

2.   V souvislosti s přezkumem uvedeným v odstavci 1 strany posuzují překážky pro usazování, na které narazí. S cílem prohloubit ustanovení této kapitoly, bude-li to zapotřebí, strany naleznou způsob, jak s těmito překážkami naložit, a mezi tyto způsoby by mohla patřit jednání například o ochraně investic a o postupech urovnávání sporů mezi investory a státem.

Článek 81

Jiné dohody

Tato kapitola se nedotkne práv podnikatelů stran, které vyplývají ze stávající nebo budoucí mezinárodní dohody týkající se investic, jejíž stranou je některý členský stát EU nebo Gruzie.

Článek 82

Standardní zacházení s pobočkami a zastoupeními

1.   Ustanovení článku 79 této dohody nebrání stranám použít zvláštní pravidla ohledně usazování a provozování poboček a zastoupení právnických osob druhé strany na svém území v případě, že nejsou zapsány v obchodním rejstříku první strany, pokud jsou tato pravidla odůvodněna právními nebo technickými rozdíly mezi takovými pobočkami a zastoupeními ve srovnání s pobočkami a zastoupeními právnických osob zapsanými v obchodním rejstříku na jejím území, nebo pokud jsou v případě finančních služeb odůvodněna obezřetnostními požadavky.

2.   Rozdíl v zacházení nepřesáhne rámec toho, co je nezbytně nutné v důsledku takových právních nebo technických rozdílů, nebo v případě finančních služeb z důvodů obezřetnosti.

Oddíl 3

Přeshraniční poskytování služeb

Článek 83

Oblast působnosti

Tento oddíl se vztahuje na opatření stran, jež mají vliv na přeshraniční poskytování všech služeb, s výjimkou:

a)	audiovizuálních služeb;

b)	námořní kabotáže států (11) a

c)

vnitrostátních a mezinárodních leteckých přepravních služeb (12), ať již plánovaných nebo neplánovaných, a služeb přímo spjatých s výkonem přepravních práv, kromě: i) opravy a údržby letadel, během níž je stroj vyřazen z provozu; ii) prodeje a marketingu leteckých přepravních služeb; iii) služeb v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS); iv) pozemních odbavovacích služeb; v) služeb souvisejících s provozem letiště.

Článek 84

Přístup na trh

1.   Pokud jde o přístup na trh prostřednictvím přeshraničního poskytování služeb, poskytuje každá strana službám a poskytovatelům služeb druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje podle specifických závazků obsažených v přílohách XIV-B a XVI-F této dohody.

2.   V odvětvích, kde jsou přijaty závazky týkající se přístupu na trh, jsou opatření, která strana nesmí přijmout nebo ponechat v platnosti, ať už v rámci regionálního členění nebo na celém svém území, není-li v přílohách XIV-B a XIV-F této dohody stanoveno jinak, vymezena jako:

a)	omezení počtu poskytovatelů služeb, ať už formou číselných kvót, monopolů, výhradních dodavatelů služeb nebo požadavků na provedení testu ekonomické potřebnosti;

b)	omezení celkové hodnoty transakcí služeb nebo aktiv formou číselných kvót nebo požadavkem na provedení testu ekonomické potřebnosti; nebo

c)	omezení celkového počtu operací služeb nebo celkového množství produkce služeb vyjádřeného určenými číselnými jednotkami formou kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti.

Článek 85

Národní zacházení

1.   V odvětvích, pro která jsou v příloze XIV-B a příloze XIV-F této dohody stanoveny závazky přístupu na trh, a při dodržení veškerých podmínek a omezení v ní stanovených, poskytuje každá strana službám a poskytovatelům služeb druhé strany ve vztahu ke všem opatřením týkajícím se přeshraničního poskytování služeb zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným službám a poskytovatelům služeb.

2.   Strana může splnit požadavek odstavce 1 tím, že bude službám nebo poskytovatelům služeb druhé strany poskytovat buď formálně stejné zacházení, nebo formálně odlišné zacházení, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným službám a poskytovatelům služeb.

3.   Formálně stejné nebo formálně odlišné zacházení se považuje za méně příznivé, mění-li podmínky hospodářské soutěže ve prospěch služeb nebo poskytovatelů služeb strany v porovnání s obdobnými službami nebo poskytovateli služeb druhé strany.

4.   Specifické závazky přijaté podle tohoto článku nelze vykládat tak, že vyžadují, aby kterákoli strana vyrovnávala přirozené konkurenční znevýhodnění způsobené zahraniční povahou příslušných služeb nebo dodavatelů služeb.

Článek 86

Seznam závazků

Odvětví liberalizovaná každou stranou podle tohoto oddílu a omezení přístupu na trh a národního zacházení na základě výhrad platná pro služby a poskytovatele služeb druhé strany v těchto odvětvích jsou uvedena v seznamech závazků v příloze XIV-B a XIV-F této dohody.

Článek 87

Přezkum

S cílem postupné liberalizace přeshraničního poskytování služeb mezi stranami Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody pravidelně přezkoumává seznam závazků uvedených v článku 86 této dohody. Při tomto přezkumu vezme v úvahu proces postupného sbližování uvedený v článcích 103, 113, 122 a 126 této dohody a jeho dopad na odstraňování zbývajících překážek pro přeshraniční poskytování služeb mezi stranami.

Oddíl 4

Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání

Článek 88

Oblast působnosti a definice

1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření stran týkající se vstupu a dočasného pobytu klíčových zaměstnanců, stážistů-absolventů, obchodních prodejců, poskytovatelů smluvních služeb a nezávislých odborníků na jejich území v souladu s čl. 76 odst. 5 této dohody.

2.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)

„klíčovými zaměstnanci“ fyzické osoby, které zaměstnává jiná právnická osoba jedné strany než nezisková organizace (13) a které jsou odpovědné za zřízení nebo řádnou kontrolu, správu a provoz provozovny. Pod termín „klíčoví zaměstnanci“ spadají „obchodní návštěvy“ za účelem usazení provozovny a „osoby převedené v rámci společnosti“; i) „obchodní návštěvou“ za účelem zřízení provozovny fyzické osoby, které pracují ve vedoucím postavení a odpovídají za zřízení podniku. Nenabízejí a neposkytují služby ani nevyvíjejí žádnou jinou hospodářskou činnost kromě té, jež je nutná ke zřízení provozovny. Ze zdroje nacházejícího se na území hostitelské strany nedostávají odměnu; ii) „osobami převedenými v rámci společnosti“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou nebo působící v ní jako partneři nejméně jeden rok, které jsou dočasně převedeny do provozovny, jež může být dceřinou společností, pobočkou nebo hlavní společností podniku / právnické osoby na území druhé strany. Dotyčná fyzická osoba musí náležet k jedné z těchto kategorií: 1. vedoucí a řídící pracovníci: osoby, které v rámci právnické osoby pracují ve vedoucím postavení a které v první řadě řídí podnik, dostávají pokyny zejména od správní rady nebo od akcionářů podniku nebo od jim rovnocenných osob a jsou pod jejich obecným dohledem, včetně osob, které alespoň: — řídí podnik nebo jeho oddělení nebo nižší útvar, — dohlíží na práci a kontrolují práci ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců, a — mají pravomoc osobně přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění nebo provádět jiné personální úkony. 2. odborníci: osoby, které zaměstnává právnická osoba a které mají speciální znalosti zásadního významu pro výrobu, výzkumné vybavení, techniku, procesy, postupy nebo řízení podniku. Při hodnocení takových znalostí se přihlíží nejenom ke znalostem specifickým pro daný podnik, ale také k tomu, zda má daná osoba vysokou kvalifikaci pro druh práce nebo živnosti, která vyžaduje specifické technické znalosti včetně příslušnosti k akreditované profesi.

b)

„stážisty-absolventy“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou jedné strany nebo její pobočkou nejméně jeden rok, mající vysokoškolské vzdělání a dočasně převedené do provozovny právnické osoby na území druhé strany za účelem rozvoje kariéry nebo zaškolení v oblasti obchodních technik nebo metod (14);

c)

„obchodními prodejci“ (15) fyzické osoby, které zastupují dodavatele služeb nebo zboží z jedné strany a usilují o dočasný vstup a pobyt na území druhé strany za účelem jednání o prodeji služeb nebo zboží nebo za účelem uzavření dohod o prodeji služeb nebo zboží pro daného dodavatele. Nepůsobí v přímém prodeji široké veřejnosti a nedostávají odměnu ze zdroje nacházejícího se uvnitř hostitelské strany, ani nejsou komisionáři;

d)

„smluvními poskytovateli služeb“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou jedné strany, která sama o sobě není agenturou pro zprostředkování práce a zajišťování personálu ani nepůsobí prostřednictvím takové agentury, nemá provozovnu na území druhé strany a v dobré víře uzavřela smlouvu o poskytování služeb s koncovým spotřebitelem z druhé strany, která vyžaduje dočasnou přítomnost jejích zaměstnanců na území dané strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb;

e)

„nezávislými odborníky“ fyzické osoby podílející se na poskytování služby a registrované jako osoby samostatně výdělečně činné na území strany, které nemají provozovnu na území druhé strany a které uzavřely v dobré víře (nikoli prostřednictvím agentury pro zprostředkování práce a zajišťování personálu) s koncovým spotřebitelem z druhé strany smlouvu o poskytování služeb, která vyžaduje jejich dočasnou přítomnost na území této strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb;

f)	„kvalifikací“ diplomy, osvědčení a jiné doklady (formální kvalifikace) vystavené orgánem k tomu určeným právními nebo správními předpisy, osvědčující úspěšné dokončení odborného vzdělávání.

Článek 89

Klíčoví zaměstnanci a stážisté-absolventi

1.   Pro každé odvětví, jehož se týkají závazky v souladu s oddílem 2 (Usazení) této kapitoly s výhradami uvedenými v příloze XIV-A a XIV-E této dohody nebo v příloze XIV-C a XIV-G této dohody, umožní každá strana podnikatelům druhé strany zaměstnávat ve svém podniku fyzické osoby této druhé strany za předpokladu, že tito zaměstnanci jsou klíčovými zaměstnanci nebo stážisty absolventy ve smyslu článku 88 této dohody. Délka trvání dočasného vstupu a dočasného pobytu klíčových zaměstnanců a stážistů-absolventů nepřesáhne tři roky u osob převedených v rámci společnosti, 90 dnů v kterémkoli dvanáctiměsíčním období v případě obchodních návštěv za účelem zřízení provozovny a jeden rok v případě stážistů-absolventů.

2.   Pro každé odvětví, jehož se týkají závazky v souladu s oddílem 2 (Usazení) této kapitoly jsou opatření, která strana nesmí ponechávat v platnostit ani přijímat, ať už na úrovni regionálního celku nebo na úrovni celého území, není-li v přílohách XIV-C a XIV-G této dohody stanoveno jinak, vymezena jako omezení celkového počtu fyzických osob, které může podnikatel zaměstnávat jako klíčové zaměstnance a stážisty-absolventy v konkrétním odvětví v podobě číselných kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti a jako diskriminační omezení.

Článek 90

Obchodní prodejci

Pro každé odvětví, jehož se týkají závazky v souladu s oddílem 2 (Usazení) nebo oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) této kapitoly a s výhradami uvedenými v přílohách XIV-A, XIV-E, XIV-B a XIV-F této dohody povolí každá strana vstup a dočasný pobyt obchodním prodejcům na dobu nepřesahující 90 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období.

Článek 91

Smluvní poskytovatelé služeb

1.   Strany potvrzují své povinnosti vyplývající z jejich závazků podle Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS), pokud jde o vstup a dočasný pobyt smluvních poskytovatelů služeb. V souladu s přílohami XIV-D a XIV-H této dohody umožní každá strana smluvním poskytovatelům služeb druhé strany poskytování služeb na svém území za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Závazky přijaté stranami podléhají těmto podmínkám:

a)	fyzické osoby se musí účastnit poskytování služby na dočasném základě jako zaměstnanci právnické osoby, která získala smlouvu na poskytování služeb na období nepřesahující 12 měsíců;

b)

fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí nabízet takové služby jako zaměstnanci právnické osoby poskytující služby po dobu nejméně jednoho roku bezprostředně předcházejícímu datu podání žádosti o vstup na území druhé smluvní strany. Fyzické osoby musí mít navíc ke dni podání žádosti o vstup na území druhé strany nejméně tříletou odbornou praxi (16) v odvětví, které je předmětem smlouvy;

c)	fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí mít: i) vysokoškolské vzdělání nebo kvalifikaci dokládající znalosti rovnocenné úrovně (17); a ii) odbornou kvalifikaci, pokud je vyžadována pro výkon činnosti v souladu se zákony, předpisy a právními požadavky strany, kde je služba poskytována;

d)	fyzická osoba nesmí dostávat jinou odměnu za poskytování služeb na území druhé strany, než je odměna vyplácená právnickou osobou, která fyzickou osobu zaměstnává;

e)	vstup a dočasný pobyt fyzických osob na území dotčené strany nesmí v souhrnu přesáhnout délku šesti měsíců, nebo, v případě Lucemburska, 25 týdnů v kterémkoli dvanáctiměsíčním období nebo po dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší;

f)	přístup udělený na základě ustanovení tohoto článku se vztahuje pouze na činnost v oblasti služby, která je předmětem smlouvy, a nedává právo používat profesní označení strany, kde se služba poskytuje;

g)	počet osob, na které se vztahuje smlouva o poskytování služby, není větší, než je nezbytné pro plnění smlouvy. O tomto počtu může být rozhodnuto podle zákonů, předpisů a jiných právních požadavků strany, kde je služba poskytována.

Článek 92

Nezávislí odborníci

1.   V souladu s přílohami XIV-D a XIV-H této dohody umožní každá strana nezávislým odborníkům druhé strany poskytování služeb na svém území za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Závazky přijaté stranami podléhají těmto podmínkám:

a)	fyzické osoby musí poskytovat služby na dočasném základě jako osoby samostatně výdělečně činné, usazené na území druhé strany a musí mít uzavřenou smlouvu o poskytování služeb na období nepřesahující 12 měsíců;

b)	fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí mít ke dni podání žádosti o vstup na území druhé strany nejméně šestiletou odbornou praxi v oblasti, která je předmětem smlouvy;

c)	fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí mít: i) vysokoškolské vzdělání nebo kvalifikaci dokládající znalosti rovnocenné úrovně (18) a ii) odbornou kvalifikaci, pokud se vyžaduje k výkonu činnosti v souladu se zákony, předpisy a dalšími právními požadavky strany, kde se služba poskytuje;

d)	vstup a dočasný pobyt fyzických osob na území dotčené strany nesmí v souhrnu přesáhnout délku šesti měsíců, nebo, v případě Lucemburska, 25 týdnů v kterémkoli 12měsíčním období nebo po dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší;

e)	přístup udělený na základě ustanovení tohoto článku se vztahuje pouze na činnost v oblasti služby, která je předmětem smlouvy, a jeho součástí není právo používat profesní označení strany, kde se služba poskytuje.

Oddíl 5

Předpisový rámec

Pododdíl 1

Vnitrostátní právní předpisy

Článek 93

Oblast působnosti a definice

1.   Následující pravidla se vztahují na opatření stran týkající se licenčních požadavků a postupů, kvalifikačních požadavků a postupů, které mají vliv na

a)	přeshraniční poskytování služeb;

b)	usazování právnických a fyzických osob vymezených v článku 77 odst. 9 této dohody na jejich území a

c)	dočasný pobyt kategorií fyzických osob vymezených v čl. 88 odst. 2 písm. a) až e) této dohody na jejich území.

2.   V případě přeshraničního poskytování služeb se uvedená pravidla v souladu s přílohami XIV-B a XIV-F této dohody vztahují pouze na odvětví, u nichž strana přijala specifické závazky a v rozsahu platnosti těchto specifických závazků. V případě usazení se uvedená pravidla nevztahují na odvětví, u nichž je uvedena výhrada podle příloh XIV-A a XIV-E této dohody. V případě dočasného pobytu fyzických osob se tato pravidla nevztahují na odvětví, u nichž je uvedena výhrada podle příloh XIV-C, XIV-D, XIV-G a XIV-H této dohody.

3.   Uvedená pravidla se nevztahují na opatření, pokud podle příslušných příloh této dohody představují omezení.

4.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)	„licenčními požadavky“ hmotněprávní požadavky, nikoli kvalifikační požadavky, které musí fyzická či právnická osoba splnit, aby mohla získat, změnit nebo obnovit povolení k výkonu činností vymezených v odst. 1 písm. a) až c);

b)	„licenčním řízením“ správní či procesní postup, který musí fyzická nebo právnická osoba, která usiluje o povolení k výkonu činností vymezených v odst. 1 písm. a) až c), včetně změny nebo obnovení licence, dodržet, aby prokázala splnění licenčních požadavků;

c)	„kvalifikačními požadavky“ hmotněprávní požadavky týkající se kompetence fyzické osoby poskytovat službu, jejichž prokázání se vyžaduje za účelem získání povolení k poskytování služby;

d)	„kvalifikačním řízením“ správní nebo procesní postup, který musí fyzická osoba dodržet, aby prokázala splnění kvalifikačních požadavků za účelem získání povolení k poskytování služby;

e)

„příslušným orgánem“ ústřední, regionální nebo místní orgán veřejné správy či samosprávy nebo nevládní orgán, který vykonává pravomoc svěřenou ústředním, regionálním nebo místním orgánem veřejné správy či samosprávy a který rozhoduje o povolení poskytovat službu, včetně prostřednictvím usazení nebo povolení zřídit hospodářskou činnost jinou než jsou služby.

Článek 94

Podmínky udělování licencování a přiznávání kvalifikace

1.   Každá strana zajistí, aby opatření týkající se licenčních požadavků a postupů a kvalifikačních požadavků a postupů vycházela z kritérií, která vylučují, aby příslušné orgány vykonávaly svoji diskreční pravomoc svévolným způsobem.

2.   Kritéria uvedená v odstavci 1 musí být:

a)	přiměřená cíli v oblasti veřejné politiky;

b)	jasná a jednoznačná;

c)	objektivní;

d)	stanovená předem;

e)	předem zveřejněná;

f)	transparentní a přístupná.

3.   Povolení nebo licence se udělí, jakmile se na základě odpovídajícího posouzení zjistí, že byly splněny podmínky pro získání povolení nebo licence.

4.   Každá strana udržuje v chodu nebo zřídí soudní instance, rozhodčí nebo správní soudy nebo řízení, které umožní na žádost dotčeného podnikatele nebo poskytovatele služeb provést bezodkladné přezkoumání a v odůvodněných případech přijmout přiměřená opatření k nápravě správních rozhodnutí týkajících se usazování, přeshraničního poskytování služeb nebo dočasné přítomnosti fyzických osob za účelem obchodu. V případech, kdy tato řízení nejsou nezávislá na orgánu pověřeném přijmout příslušné správní rozhodnutí, každá strana zajistí, aby tato řízení skutečně skýtala možnost objektivního a nestranného přezkoumání.

5.   Je-li počet licencí, které jsou pro určitou činnost dostupné, omezen z důvodu nedostatku dostupných přírodních zdrojů nebo technických kapacit, použije každá strana u potenciálních uchazečů výběrové řízení, které zajistí plnou záruku nestrannosti a transparentnosti, mimo jiné zejména dostatečné zveřejnění informací o zahájení, průběhu a ukončení řízení.

6.   S výhradou ustanovení tohoto článku může každá strana při přijímání pravidel výběrového řízení přihlédnout k cílům v oblasti veřejné politiky, včetně zájmu na zdraví, bezpečnosti, ochraně životního prostředí a zachování kulturního dědictví.

Článek 95

Licenční a kvalifikační řízení

1.   Licenční a kvalifikační řízení a formality musejí být jasné a předem zveřejněné a musejí žadatelům poskytovat záruku, že jejich žádost bude posuzována objektivně a nestranně.

2.   Licenční a kvalifikační řízení a formality musejí být co nejjednodušší a nesmějí neúměrně ztěžovat nebo zdržovat poskytování služby. Veškeré licenční poplatky (19), jež mohou žadateli vzniknout v souvislosti s jeho žádostí, musejí být přiměřené a úměrné nákladům daného schvalovacího řízení.

3.   Každá strana zajistí, aby postupy a rozhodnutí příslušného orgánu v licenčním nebo schvalovacím řízení byly nestranné ve vztahu ke všem žadatelům. Příslušný orgán by měl dospět k rozhodnutí nezávisle a neměl by se zodpovídat žádnému poskytovateli služeb, pro které se vyžaduje licence nebo povolení.

4.   Pokud se pro žádost vyžadují konkrétní lhůty, je žadateli umožněna přiměřená doba na podání žádosti. Příslušný orgán zahájí vyřizování žádosti bez zbytečného odkladu. Bude-li to možné, měly by se žádosti přijímat v elektronické podobě za stejných podmínek umožňujících ověřit jejich pravost jako žádosti podané v papírové podobě.

5.   Každá strana zajistí, aby vyřizování žádosti, včetně konečného rozhodnutí, skončilo v přiměřené době po podání úplné žádosti. Každá strana usiluje o zavedení obvyklé lhůty pro vyřízení žádosti.

6.   Po přijetí žádosti, kterou považuje za neúplnou, příslušný orgán v přiměřené lhůtě vyrozumí žadatele, v maximálně možném rozsahu vyjmenuje další požadované informace potřebné k doplnění žádosti a poskytne možnost napravit nedostatky.

7.   Místo originálů by se pokud možno měly přijímat jejich ověřené kopie.

8.   Pokud příslušný orgán žádost zamítne, žadatel je písemně a bezodkladně vyrozuměn. Žadatel je v zásadě na svou žádost informován o důvodech zamítnutí žádosti a o lhůtách pro odvolání se proti tomuto rozhodnutí.

9.   Každá strana zajistí, aby udělená licence nebo povolení nabyly účinnosti bez zbytečného odkladu v souladu s podmínkami v nich uvedenými.

Pododdíl 2

Obecná ustanovení

Článek 96

Vzájemné uznávání

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání straně požadovat, aby fyzické osoby byly povinny mít potřebnou kvalifikaci nebo odborné zkušenosti stanovené pro dotčenou oblast činnosti na území, kde je služba poskytována.

2.   Každá strana podpoří příslušné profesní subjekty, aby na svém příslušném území předkládaly Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody doporučení pro vzájemné uznávání pro účely posuzování, zda podnikatelé a poskytovatelé služeb zcela nebo částečně splnili kritéria, která každá strana uplatňuje v oblasti udělování povolení, licencí, provozování obchodní činnosti a osvědčování podnikatelů a poskytovatelů služeb, zejména u odborných služeb.

3.   Po obdržení doporučení uvedeného v odstavci 2 Výbor pro přidružení ve složení pro obchod v přiměřené lhůtě doporučení přezkoumá, aby určil, zda je v souladu s touto dohodou, a na základě informací obsažených v doporučení, zejména zjistil:

a)	do jaké míry se sbližují normy a kritéria uplatňovaná každou stranou pro povolení, licence, provozování obchodní činnosti a osvědčování poskytovatelů služeb a podnikatelů a

b)	potenciální ekonomickou hodnotu dohody o vzájemném uznávání.

4.   Pokud jsou tyto požadavky splněny, Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podnikne kroky nezbytné k jednání a poté strany prostřednictvím svých příslušných orgánů zahájí jednání o dohodě o vzájemném uznávání.

5.   Jakákoli taková dohoda musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Dohody o WTO, a zejména s ustanoveními článku VII GATS.

Článek 97

Transparentnost a zveřejňování důvěrných informací

1.   Každá strana bezodkladně odpoví na všechny žádosti druhé strany o specifické informace o veškerých svých obecně závazných opatřeních nebo mezinárodních dohodách, které se týkají této dohody nebo ji ovlivňují. Každá strana rovněž zřídí jedno nebo více informačních míst, která budou podnikatelům a poskytovatelům služeb druhé strany na požádání podávat konkrétní informace o všech těchto otázkách. Strany si do tří měsíců po dni vstupu této dohody v platnost navzájem oznámí svá informační místa. Na informačních místech nemusí být uloženy právní a správní předpisy.

2.   Žádné ustanovení této dohody nevyžaduje od žádné strany, aby poskytla důvěrné informace, jejichž zveřejnění by narušilo vymáhání práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by bylo na újmu oprávněným obchodním zájmům jednotlivých veřejných či soukromých podniků.

Pododdíl 3

Počítačové služby

Článek 98

Ujednání o počítačových službách

1.   Strany jednají v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku v rozsahu, ve kterém je obchod s počítačovými službami liberalizován ve smyslu oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   CPC (20) 84, kód Organizace spojených národů pro charakteristiku počítačových a souvisejících služeb pokrývá základní funkce používané po poskytování všech počítačových a souvisejících služeb:

a)	včetně počítačových programů vymezených jako soubor instrukcí potřebných pro chod a komunikaci počítačů (včetně jejich vývoje a zavádění);

b)	zpracování a ukládání dat a

c)	souvisejících služeb, jako je poradenství a školení pro pracovníky klientů.

Technologický pokrok přinesl zvýšenou nabídku těchto služeb jakožto souboru nebo balíčku souvisejících služeb, který může obsahovat některé nebo všechny tyto základní funkce. Například web-hostingové služby nebo hosting domény, služby vytěžování dat (data mining) a výpočetního gridu (grid computing) jsou tvořeny kombinací základních funkcí počítačových služeb.

3.   Počítačové a související služby, bez ohledu na to, zda jsou poskytovány po síti, včetně internetu, zahrnují všechny služby, které poskytují:

a)	poradenství, strategie, analýzu, plánování, specifikaci, navrhování, vývoj, instalaci, zavádění, integraci, testování, ladění, aktualizaci, podporu, technickou pomoc nebo správu počítačů nebo počítačových systémů;

b)

počítačové programy vymezené jako soubory instrukcí potřebné pro chod a komunikaci počítačů (práce na nich a jich samotných) a poradenství, strategie, analýzu, plánování, specifikaci, navrhování, vývoj, instalaci, zavádění, integraci, testování, ladění, aktualizaci, úpravu, údržbu, podporu, technickou pomoc, správu nebo používání počítačových programů; nebo

c)	zpracování dat, ukládání dat, hostování dat nebo databázové služby; nebo údržbu a opravu kancelářské techniky a zařízení včetně počítačů; nebo odborné vzdělávání pro pracovníky klientů týkající se počítačových programů, počítačů nebo počítačových systémů, jinde nezařazené.

4.   Počítačové a související služby umožňují poskytování dalších služeb (například bankovnictví) jak elektronickými, tak jinými prostředky. Nicméně existuje důležitý rozdíl mezi umožňující službou (například web-hosting nebo aplikační hosting) a obsahovou nebo základní službou, která se poskytuje elektronickým způsobem (například bankovnictví). V takových případech se na obsahovou nebo základní službu nevztahuje kód CPC 84.

Pododdíl 4

Poštovní a kurýrní služby

Článek 99

Oblast působnosti a definice

1.   Tento pododdíl stanoví zásady předpisového rámce pro všechny poštovní a kurýrní služby liberalizované v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)	„licencí“ oprávnění, které individuálnímu dodavateli poskytuje regulační orgán a které je požadováno před poskytováním dané služby;

b)	„univerzální službou“ trvalé poskytování poštovních služeb stanovené kvality na všech místech území dané strany za ceny dostupné pro všechny uživatele.

Článek 100

Univerzální služba

Každá strana má právo vymezit, jaké povinnosti mají zůstat součástí univerzální služby. Takové povinnosti nejsou samy o sobě považovány za narušující hospodářskou soutěž za předpokladu, že jsou plněny transparentním, nediskriminačním a z hlediska hospodářské soutěže neutrálním způsobem a že nezatěžují více, než je nezbytné, druh univerzální služby, který daná strana vymezila.

Článek 101

Licence

1.   Licenci je možné požadovat pouze pro služby, které spadají pod univerzální služby.

2.   Je-li vyžadována licence, je třeba veřejně zpřístupnit:

a)	veškerá licenční kritéria a lhůtu, jež je běžně požadována za účelem rozhodnutí o žádosti o licenci; a

b)	podmínky jednotlivých licencí.

3.   Důvody zamítnutí žádosti o licenci musí být žadateli na požádání sděleny a každá strana zajistí možnost odvolacího řízení u nezávislého orgánu. Takové řízení musí být transparentní, nediskriminační a založené na objektivních kritériích.

Článek 102

Nezávislost regulačního orgánu

Regulační orgán musí být právně oddělen od jakéhokoli poskytovatele poštovních a kurýrních služeb a nemusí se mu zodpovídat. Rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu.

Článek 103

Postupné sbližování právních předpisů

Strany zváží další liberalizaci podnikání ve službách a uznávají význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Gruzie s acquis Unie, jehož seznam je uveden v příloze XV-C této dohody.

Pododdíl 5

Sítě a služby elektronických komunikací

Článek 104

Oblast působnosti a definice

1.   Tento pododdíl stanoví zásady předpisového rámce pro všechny služby elektronických komunikací liberalizované v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)

„službami elektronických komunikací“ veškeré služby, jejichž předmětem je zcela nebo převážně předávání signálů po sítích elektronické komunikace, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro vysílání; mezi tyto služby nepatří poskytování služeb v souvislosti s obsahem nebo výkon redakční kontroly nad obsahem přenášeným s pomocí elektronických komunikačních sítí a služeb;

b)	„veřejnou komunikační sítí“ síť elektronické komunikace, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací;

c)

„sítí elektronických komunikací“ přenosové systémy, popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po okruzích, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně internetu) a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášených informací;

d)	„regulačním orgánem“ v odvětví elektrických komunikací orgán nebo orgány pověřené regulací elektronické komunikace uvedené v tomto pododdílu;

e)

poskytovatel služeb je považován za „podnik s významnou tržní silou“, pokud má buď samostatně nebo ve spojení s jinými podniky postavení odpovídající dominantnímu postavení, tedy postavení takové ekonomické síly, která mu umožňuje chovat se značně nezávisle na konkurentech, odběratelích a v konečném důsledku i na spotřebitelích;

f)

„propojením“ fyzická nebo logická spojování veřejných komunikačních sítí používaných tímtéž či jiným poskytovatelem služeb, která mají uživatelům jednoho poskytovatele služeb umožnit komunikaci s uživateli téhož či jiného poskytovatele služeb a přístup ke službám jiného poskytovatele služeb. Služby mohou být poskytovány zúčastněnými stranami nebo jinými stranami, které mají přístup k síti. Propojení je zvláštním druhem přístupu zřízeného mezi operátory veřejných sítí;

g)	„univerzální službou“ soubor služeb stanovené kvality, které musí být zpřístupněny všem uživatelům na území strany za dostupné ceny bez ohledu na jejich zeměpisné umístění; o jejím rozsahu a provedení rozhoduje každá strana zvlášť;

h)

„přístupem“ zpřístupnění zařízení nebo služeb jinému poskytovateli služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací. Vztahuje se mimo jiné na přístup k síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů provozní podpory; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby; přístup ke službám virtuálních sítí;

i)	„koncovým uživatelem“ uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě ani neposkytuje veřejně přístupné služby elektronických komunikací;

k)	„účastnickým vedením“ fyzické spojení koncového bodu sítě v objektu účastníka s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v pevné veřejné komunikační síti.

Článek 105

Regulační orgán

1.   Každá strana zajistí, aby regulační orgány pro služby elektronických komunikací byly právně odlišeny od jakéhokoli poskytovatele služeb elektronických komunikací a byly na něm funkčně nezávislé. Strana, která si ponechá ve svém vlastnictví poskytovatele služeb, který zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací, nebo kontrolu nad ním, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

2.   Každá strana zajistí, aby měl regulační orgán dostatečné pravomoci pro regulaci odvětví. Úkoly, které má regulační orgán plnit, se zveřejní ve snadno přístupné a jasné formě, zejména pokud jsou tyto úkoly uloženy více než jednomu orgánu.

3.   Každá strana zajistí, aby rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, byly nestranné vůči všem účastníkům na trhu a transparentní.

4.   Regulační orgán musí mít pravomoc provádět analýzu příslušných trhů s produkty a službami, pro které přichází v úvahu regulace ex ante. Pokud se podle článku 107 této dohody od regulačního orgánu požaduje rozhodnutí, zda uložit, ponechat v platnosti, změnit či zrušit povinnosti, rozhodne tento orgán na základě analýzy trhu, zda je na trhu účinná hospodářská soutěž.

5.   Pokud regulační orgán rozhodne, že na příslušném trhu není účinná hospodářská soutěž, zvolí a určí poskytovatele služeb s významnou tržní silou na daném trhu a případně uloží, ponechá v platnosti či změní zvláštní regulační povinnosti uvedené v článku 107 této dohody. Pokud regulační orgán dospěje k závěru, že na příslušném trhu je účinná hospodářská soutěž, neuloží, ani neponechá v platnosti žádnou z regulačních povinností uvedených v článku 107 této dohody.

6.   Každá strana zajistí, aby poskytovatel služeb, který je dotčen rozhodnutím regulačního orgánu, měl právo podat opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Každá strana zajistí, aby byly řádně zohledněny skutkové okolnosti daného případu. Do doby, než bude o tomto opravném prostředku rozhodnuto, se odkládá výkon rozhodnutí regulačního orgánu, nerozhodne-li odvolací orgán jinak. Pokud odvolací orgán nemá charakter soudu, odůvodní své rozhodnutí vždy písemně a jeho rozhodnutí rovněž podléhá přezkumu nestranným a nezávislým soudním orgánem. Rozhodnutí přijatá odvolacími orgány musí být účinně vymáhána.

7.   Každá strana zajistí, aby regulační orgány daly zúčastněným stranám příležitost k vyjádření připomínek k návrhu opatření v přiměřené lhůtě, kdykoli tyto orgány zamýšlí přijmout opatření spojená s některým ustanovením tohoto pododdílu, která mají významný vliv na příslušný trh. Regulační orgány své konzultační postupy zveřejní. Výsledky konzultačního postupu orgány veřejně zpřístupní, s výjimkou důvěrných informací.

8.   Každá strana zajistí, aby poskytovatelé služeb zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními tohoto pododdílu nebo s rozhodnutími učiněnými podle tohoto pododdílu. Tyto poskytovatelé služeb poskytnou takové informace neprodleně na požádání, ve lhůtách a s takovou úrovní podrobnosti údajů, které požaduje regulační orgán. Informace požadované regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Regulační orgán uvede důvody, které jeho žádost o informace opravňují.

Článek 106

Oprávnění k poskytování služeb elektronických komunikací

1.   Každá strana zajistí, aby k poskytování služeb dostačovalo pokud možno oprávnění na základě pouhého oznámení.

2.   Každá strana zajistí, aby v rámci přidělování čísel a kmitočtů mohla být požadována licence. Podmínky pro udělení těchto licencí musí být veřejně přístupné.

3.   Požaduje-li se licence, každá strana zajistí, aby:

a)	veškerá licenční kritéria a přiměřená lhůta, jež je zpravidla nezbytná pro přijetí rozhodnutí o žádosti o licenci, byla veřejně dostupná;

b)	důvody zamítnutí licence byly žadateli na požádání písemně sděleny;

c)	žadatel o licenci měl možnost podat opravný prostředek k odvolacímu orgánu v případě, že byla licence bezdůvodně odepřena;

d)	licenční poplatky (21) požadované stranou za udělení licence nepřesahovaly správní náklady obvykle vynakládané na řízení, kontrolu a prosazování příslušných licencí. Na licenční poplatky za frekvenční spektrum a číslovací zdroje se nevztahují požadavkytohoto odstavce.

Článek 107

Přístup a propojení

1.   Každá strana zajistí, aby každý poskytovatel služeb pověřený poskytováním služeb elektronických komunikací měl právo a povinnost vyjednat připojení a propojení s jinými poskytovateli veřejně dostupných sítí a služeb elektronických komunikací. Připojení a propojení by mělo být v zásadě sjednáno na komerčním základě mezi dotčenými poskytovateli služeb.

2.   Každá strana zajistí, aby poskytovatelé služeb, kteří získají informace od jiného poskytovatele služeb při sjednávání dohod o propojování, využívali tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a aby vždy respektovali důvěrnost sdělovaných nebo uchovávaných informací.

3.   Každá strana zajistí, aby na základě zjištění podle článku 105 této dohody, že na příslušném trhu není účinná hospodářská soutěž, měl regulační orgán pravomoc uložit poskytovateli, jenž byl určen jako poskytovatel s významnou tržní silou, jednu či více z těchto povinností, co se týče propojení nebo připojení:

a)

povinnost zákazu diskriminace, která zajistí, aby operátor uplatňoval srovnatelné podmínky ve srovnatelných situacích vůči ostatním poskytovatelům, kteří poskytují srovnatelné služby, a aby poskytoval služby a informace ostatním za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro své vlastní služby, nebo pro služby své dceřiné společnosti nebo svých partnerů;

b)

povinnost vertikálně integrovaného podniku zajistit transparentnost svých velkoobchodních cen a interních cen za převod, aby bylo v případě potřeby zajištěno dodržování povinnosti zákazu diskriminace, nebo aby bylo zabráněno nekalému křížovému subvencování. Regulační orgán může stanovit formát a účetní metodiku, která se má používat;

c)

povinnost vyhovět oprávněným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a o jejich využívání, včetně nevázaného přístupu k účastnickému vedení, mimo jiné v situacích, v nichž se regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené smluvní podmínky a podmínky s podobným účinkem na maloobchodní úrovni bránily vývoji trvalého konkurenčního prostředí pro koncové uživatele, nebo že by byly v rozporu se zájmy koncových uživatelů. Regulační orgány mohou povinnosti uvedené v tomto písmenu ještě doplnit o podmínky týkající se spravedlivosti, přiměřenosti a včasnosti;

d)

povinnost poskytovat určité služby za velkoobchodních podmínek za účelem jejich dalšího prodeje třetími stranami; poskytovat otevřený přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nepostradatelné pro interoperabilitu služeb nebo služeb virtuálních sítí; poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení zařízení, včetně sdílení kabelovodů, budov nebo stožárů; poskytovat určité služby potřebné k zajištění interoperability spojovacích služeb mezi dvěma koncovými uživateli, včetně zařízení pro služby inteligentních sítí; poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb; propojovat sítě nebo zařízení sítě. Regulační orgány mohou povinnosti uvedené v tomto a předchozím písmenu ještě doplnit o podmínky týkající se spravedlivosti, přiměřenosti a včasnosti;

e)

v případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že by v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže mohl dotyčný operátor udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, uložit povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu. Regulační orgány přihlédnou k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím k rizikům s tím spojeným;

f)

povinnost zveřejnit konkrétní povinnosti uložené regulačním orgánem poskytovateli služeb určující konkrétní produkty/služby a zeměpisné trhy. Aktuální informace veřejně zpřístupnit tak, aby všechny zainteresované strany měly snadný přístup k těmto informacím, za předpokladu, že nejsou důvěrné a neobsahují obchodní tajemství;

g)

povinnost transparentnosti vyžadující od operátorů zveřejňovat konkrétní informace. Zejména pokud má operátor povinnost nediskriminace, mohou regulační orgány požadovat, aby operátor zveřejnil referenční nabídku, která je dostatečně nevázaná, aby se zajistilo, že se od poskytovatelů služeb nepožaduje platit za zařízení, která nejsou nezbytná pro požadovanou službu, s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na složky podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen.

4.   Každá strana zajistí, aby poskytovatel služeb požadující propojení s poskytovatelem, jenž byl určen jako poskytovatel s významnou tržní silou, měl možnost obrátit se buď kdykoli, nebo po přiměřené době, která byla zveřejněna, k nezávislému vnitrostátnímu orgánu, kterým může být regulační orgán uvedený v čl. 104 odst. 2 písm. d) této dohody, aby vyřešil spory týkající se podmínek pro propojení nebo přístup.

Článek 108

Omezené zdroje

1.   Každá strana zajistí, aby všechny způsoby přidělování a využívání omezených zdrojů, včetně kmitočtů, čísel a práv přístupu byly prováděny objektivně, přiměřeně, včas, transparentně a nediskriminujícím způsobem. Současný stav přidělených kmitočtových okruhů musí být zveřejněn, ale podrobná identifikace kmitočtů přidělených pro zvláštní státní účely není požadována.

2.   Každá strana na svém území zajistí účinnou správu rádiových kmitočtů pro služby elektronických komunikací s cílem umožnit účinné a účelné využívání rádiového spektra. V případě, že poptávka po určitých kmitočtech přesahuje jejich dostupnost, je při jejich přidělování třeba postupovat vhodným a transparentním způsobem, aby se dosáhlo jejich optimálního využití a usnadnil rozvoj hospodářské soutěže.

3.   Každá strana zajistí, aby přidělení národních číslovacích zdrojů a správa národních číslovacích plánů byly svěřeny regulačnímu orgánu.

4.   Pokud si místní orgány ponechají poskytovatele provozujícího veřejné komunikační sítě nebo služby ve svém vlastnictví či si zachovají kontrolu nad nimi, je třeba zajistit účinné strukturální oddělení funkce odpovědné za udělování práv přístupu od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

Článek 109

Univerzální služba

1.   Každá strana má právo vymezit, jaké povinnosti mají zůstat součástí univerzální služby.

2.   Takové povinnosti nebudou samy o sobě považovány za povinnosti narušující hospodářskou soutěž za předpokladu, že budou prováděny transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem. Plnění těchto povinností musí rovněž probíhat z hlediska hospodářské soutěže neutrálním způsobem a nesmí zatěžovat více, než je nezbytné pro druh univerzální služby vymezené stranou.

3.   Každá strana zajistí, aby všichni poskytovatelé služeb byli způsobilí zajistit univerzální službu a žádný z nich nebyl vyloučen předem. Určení poskytovatelů musí být učiněno prostřednictvím účinného, transparentního, objektivního a nediskriminačního mechanismu. Každá strana v případě potřeby posoudí, zda poskytování univerzálních služeb nepředstavuje nespravedlivou zátěž pro organizace pověřené poskytováním univerzálních služeb. Bude-li to na základě výpočtu odůvodněné, a s přihlédnutím k případné tržní výhodě, která vyplyne pro organizace poskytující univerzální službu, mohou regulační orgány rozhodnout o zavedení mechanismu náhrady dotčenému poskytovateli (poskytovatelům) nebo o rozdělení čistých nákladů na povinnosti v rámci univerzální služby.

4.   Pokud mají uživatelé k dispozici tištěné nebo elektronické adresáře všech abonentů, každá strana zajistí, aby organizace poskytující tyto adresáře uplatňovaly zásadu nediskriminačního nakládání s informacemi, jež jim poskytly jiné organizace.

Článek 110

Přeshraniční poskytování služeb elektronických komunikací

Žádná strana nesmí od poskytovatele služeb druhé strany vyžadovat, aby jako podmínku pro přeshraniční poskytování služby zřídil provozovnu, úředně si zařídil svou přítomnost v jakékoli podobě nebo pobýval na jejím území.

Článek 111

Důvěrnost informací

Každá strana zajistí důvěrný charakter elektronických komunikací a s nimi souvisejících provozních údajů pomocí veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, aniž by tím byl omezen obchod se službami.

Článek 112

Spory mezi poskytovateli služeb

1.   Každá strana zajistí, aby v případě sporu mezi poskytovateli sítí a služeb elektronických komunikací vydal dotyčný regulační orgán v souvislosti s právy a povinnostmi uvedenými v tomto oddílu na žádost kterékoli strany závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců.

2.   Rozhodnutí regulačního orgánu musí být zpřístupněno veřejnosti s ohledem na požadavky týkající se ochrany obchodního tajemství. Dotčení poskytovatelé sítí a služeb elektronické komunikace obdrží úplné odůvodnění tohoto rozhodnutí.

3.   Týká-li se tento spor přeshraničního poskytování služeb, dotčené regulační orgány koordinují své kroky s cílem dospět k vyřešení sporu.

Článek 113

Postupné sbližování právních předpisů

Strany zváží další liberalizaci podnikání ve službách a uznávají význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Gruzie s acquis Unie, jehož seznam je uveden v příloze XV-B této dohody.

Pododdíl 6

Finanční služby

Článek 114

Oblast působnosti a definice

1.   Tento pododdíl stanoví zásady předpisového rámce pro všechny finanční služby liberalizované v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)

„finanční službou“ každá služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb některé strany. Mezi finanční služby patří tyto činnosti: i) pojišťovací služby a služby související s pojištěním: 1) přímé pojištění (včetně spolupojištění): a) životní pojištění; b) neživotní pojištění; 2) zajištění a retrocese; 3) zprostředkování pojištění, například makléřství a zprostředkovatelství; a 4) doplňkové služby k pojištění, například služby v oborech poradenství, pojistná matematika, posouzení rizika a pojistná plnění; ii) bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění): 1) přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti; 2) půjčky všech druhů, včetně spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí; 3) finanční leasing; 4) veškeré služby týkající se plateb a peněžních převodů, včetně kreditních a debetních karet, charge karet, cestovních šeků a bankovních směnek; 5) záruky a závazky; 6) obchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, na přepážkovém trhu nebo jinak, s těmito prostředky: a) nástroji peněžního trhu (včetně šeků, směnek, vkladových certifikátů); b) peněžními prostředky v cizích měnách; c) deriváty, včetně termínovaných obchodů (futures) a opcí; d) nástroji využívajícími směnných kurzů a úrokových sazeb, včetně takových produktů jako swapy a dohody o termínování kurzů; e) převoditelnými cennými papíry; f) ostatními obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, včetně drahých kovů; 7) účast na vydávání všech druhů cenných papírů, včetně upisování a investování v roli prostředníka (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovými emisemi; 8) peněžní makléřství; 9) správa aktiv, například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijních fondů, správcovské, depozitní a svěřenecké služby; 10) služby pro vypořádání a zúčtování finančního majetku, včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů; 11) poskytování a přenos finančních informací a zpracování finančních dat a souvisejícího programového vybavení; 12) poradenské, zprostředkovatelské a jiné pomocné finanční služby ve vztahu ke všem činnostem uvedeným v podbodech 1) až 11), včetně úvěrových referencí a rozborů, výzkumu a poradenství v oblasti investic a portfolia, poradenství v oblasti akvizic a podnikové restrukturalizace a strategie;

b)	„poskytovatelem finančních služeb“ fyzická nebo právnická osoba strany, která usiluje o poskytování finanční služby nebo finanční službu poskytuje. Pojem „poskytovatel finančních služeb“ nezahrnuje veřejnoprávní subjekt;

c)

„veřejnoprávním subjektem“: i) vláda, centrální banka nebo měnový orgán strany nebo subjekt vlastněný nebo kontrolovaný stranou, který se především zabývá výkonem veřejných funkcí nebo činností pro veřejné účely; tento pojem nezahrnuje subjekt, který se především zabývá poskytováním finančních služeb na obchodním základě; nebo ii) soukromý subjekt vykonávající funkce, které obvykle vykonává centrální banka nebo měnový orgán při výkonu těchto funkcí;

d)	„novou finanční službou“ služba finanční povahy včetně služeb vztahujících se ke stávajícím nebo novým produktům nebo způsobu, jakým se daný produkt dodává, která není poskytována žádným poskytovatelem finančních služeb na území strany, ale je poskytována na území druhé strany.

Článek 115

Výjimka pro obezřetnostní opatření

1.   Každá strana může přijmout nebo ponechat v platnosti opatření z obezřetnostních důvodů, jako je:

a)	ochrana investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost;

b)	zajišťování integrity a stability finančního systému strany.

2.   Uvedená opatření nesmí být více zatěžující, než je nezbytné k dosažení jejich cíle, a nesmí diskriminovat poskytovatele finančních služeb druhé strany ve srovnání s vlastními podobnými poskytovateli finančních služeb.

3.   Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako povinnost kterékoli ze stran zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoli důvěrné nebo interní informace ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů.

Článek 116

Účinná a transparentní regulace

1.   Každá strana vynaloží veškeré úsilí, aby předem informovala všechny zúčastněné osoby o jakýchkoli obecně závazných opatřeních, jejichž přijetí daná strana navrhuje, aby tak dala těmto osobám příležitost se k danému opatření vyjádřit. Toto opatření se oznamuje:

a)	prostřednictvím úředního zveřejnění; nebo

b)	jinou písemnou nebo elektronickou formou.

2.   Každá strana zpřístupní zúčastněným osobám své požadavky na vyplňování žádostí, které se vztahují k poskytování finančních služeb.

Na vyžádání informuje dotčená strana žadatele o stavu jeho žádosti. Požaduje-li dotčená strana od žadatele dodatečné informace, oznámí to žadateli bez zbytečného prodlení.

3.   Každá strana v co největší míře zajistí, aby byly na jejím území zavedeny a uplatňovány mezinárodně dohodnuté standardy pro regulaci a dohled v sektoru finančních služeb a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Takovými mezinárodně dohodnutými standardy jsou mimo jiné „Základní zásady pro účinný bankovní dohled“ Basilejského výboru pro bankovní dohled, „Základní zásady a metodika pojišťovnictví“ Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, „Cíle a principy regulace cenných papírů“ Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, „Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech“ Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), „Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely“ skupiny G20, a „Čtyřicet doporučení pro boj proti praní peněz“ a „Devět zvláštních doporučení pro boj proti financování terorismu“ Finančního akčního výboru.

Strany také zohlední „Deset klíčových zásad pro výměnu informací“ vyhlášených ministry financí zemí G7 a přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich uplatnění ve svých dvoustranných vztazích.

Článek 117

Nové finanční služby

Každá strana povolí poskytovateli finančních služeb druhé strany poskytovat jakékoli nové finanční služby podobného druhu jako služby, jejichž poskytování by strana povolila svým vlastním poskytovatelům finančních služeb podle vnitrostátního práva za obdobných okolností. Strana může určit právní formu, jejímž prostřednictvím může být služba poskytována, a může poskytování služby podmínit udělením oprávnění. Vyžaduje-li se takové oprávnění, rozhodnutí o jeho udělení by se mělo přijmout v přiměřené době a může být odmítnuto jen z obezřetnostních důvodů.

Článek 118

Zpracování údajů

1.   Každá strana povolí poskytovateli finančních služeb druhé strany, aby přenášel informace v elektronické nebo jiné podobě na její území a z něj za účelem zpracování dat, pokud je tohoto zpracování zapotřebí k obvyklé podnikatelské činnosti tohoto poskytovatele finančních služeb.

2.   Každá strana přijme dostatečné záruky ochrany soukromí a základních práv a svobody jednotlivců, zejména pokud jde o přenos osobních údajů.

Článek 119

Zvláštní výjimky

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání straně, včetně jejích veřejnoprávních subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby tvořící součást veřejných důchodových plánů nebo zákonného systému sociálního zabezpečení, kromě případů, kdy tyto činnosti mohou být prováděny, jak stanoví vnitrostátní předpis této strany, poskytovateli finančních služeb v konkurenci s veřejnoprávními subjekty nebo soukromými institucemi.

2.   Žádné ustanovení této dohody se nevztahuje na činnosti vykonávané centrální bankou nebo měnovým orgánem nebo jakýmkoli jiným veřejnoprávním subjektem při provádění měnové nebo devizové politiky.

3.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání straně, včetně jejích veřejnoprávních subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby na účet, nebo se zárukou, či za použití finančních zdrojů strany nebo jejích veřejnoprávních subjektů.

Článek 120

Samosprávné organizace

Jestliže strana vyžaduje členství či účast v jakékoli samosprávné organizaci, burze nebo trhu cenných papírů nebo termínových obchodů, v zúčtovací agentuře nebo jakékoliv jiné organizaci či sdružení nebo přístup k nim k tomu, aby poskytovatelé finančních služeb druhé strany poskytovali finanční služby na rovnocenném základě s poskytovateli finančních služeb strany, nebo jestliže strana poskytuje přímo nebo nepřímo takovým subjektům výsady nebo výhody při poskytování finančních služeb, zabezpečí strana, aby byly dodrženy povinnosti podle článků 79 a 85 této dohody.

Článek 121

Zúčtovací a platební systémy

Za podmínek, které odpovídají národnímu zacházení, uděluje každá strana poskytovatelům finančních služeb druhé strany, kteří jsou usazeni na jejím území, přístup k platebním a zúčtovacím systémům, které provozují veřejnoprávní subjekty, a k oficiálním možnostem financování a refinancování, které jsou dostupné při normálním průběhu běžného podnikání. Smyslem tohoto článku není poskytnout přístup k nástrojům poslední instance půjčovatele strany.

Článek 122

Postupné sbližování právních předpisů

Strany zváží další liberalizaci podnikání ve službách a uznávají význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Gruzie s mezinárodními normami týkajícími se osvědčených postupů podle čl. 116 odst. 3 této dohody a s acquis Unie, jehož seznam je uveden v příloze XV-A této dohody.

Pododdíl 7

Dopravní služby

Článek 123

Oblast působnosti

Tento pododdíl stanoví zásady liberalizace služeb v mezinárodní dopravě v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

Článek 124

Mezinárodní námořní doprava

1.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)

„mezinárodní námořní dopravou“ operace zahrnující operace typu „z domu do domu“ a multimodální dopravní operace, tedy přepravu zboží, při níž je použito více než jednoho způsobu dopravy pod jedním přepravním dokladem a která zahrnuje námořní úsek, a za tím účelem právo přímo uzavírat smlouvy s poskytovateli jiných způsobů dopravy;

b)

„službami při manipulaci s nákladem“ činnosti vykonávané dokařskými společnostmi, včetně provozovatelů terminálů, ale kromě přímých činností dokařů, pokud je tato pracovní síla organizována nezávisle na dokařských společnostech nebo provozovatelích terminálů. K zahrnutým činnostem patří organizace a dohled nad: i) nakládkou a vykládkou nákladu z lodi a na loď, ii) uvazováním a odvazováním nákladu, iii) přijetím/dodáním a úschovou nákladu před odesláním nebo po vyložení;

c)	„službami celního odbavení“ (též „službami celních agentů“) činnosti, které spočívají ve vyřizování celních formalit týkajících se dovozu, vývozu nebo tranzitu nákladů jménem jiné strany, ať už je tato činnost hlavní činností poskytovatele služeb nebo je běžným doplňkem jeho hlavní činnosti;

d)	„službami skladování a úschovy kontejnerů“ činnosti spočívající ve skladování kontejnerů, ať již v přístavních oblastech nebo ve vnitrozemí, s cílem jejich nakládání/vykládání, opravy a připravení pro nalodění;

e)

„službami námořních agentur“ činnosti spočívající v zastupování obchodních zájmů jedné nebo více lodních linek nebo rejdařství v rámci určité zeměpisné oblasti, a to za tímto účelem: i) marketing a prodej služeb v námořní dopravě a souvisejících služeb od cenových nabídek po fakturaci a vystavování konosamentů jménem společností, opatřování a opětovný prodej nezbytných souvisejících služeb, příprava dokumentace a poskytování obchodních informací, ii) jednání jménem společností, organizování přivolání lodě nebo převzetí nákladu, je-li to vyžadováno;

f)	„zasilatelskými nákladními službami“ činnosti, které spočívají v organizaci a sledování odesílání zásilek jménem lodních zasilatelů opatřováním dopravních a souvisejících služeb, přípravou dokumentace a poskytováním obchodních informací;

g)	„přípojnou dopravou“ předchozí a následná přeprava mezinárodních nákladů po moři, zejména v kontejnerech, mezi přístavy nacházejícími se na území jedné strany.

2.   Co se týče mezinárodní námořní dopravy, strany se dohodly, že zajistí účinné uplatňování zásady neomezeného přístupu k nákladu na obchodním základě, svobodu poskytovat mezinárodní námořní služby, jakož i národní zacházení v rámci poskytování takových služeb.

S ohledem na stávající úrovně liberalizace mezi smluvními stranami v oblasti mezinárodní námořní dopravy:

a)	každá strana účinně uplatní zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trhy a obchodní trasy na komerčním a nediskriminačním základě;

b)

každá strana poskytne plavidlům, která plují pod vlajkou druhé strany nebo která provozují poskytovatelé služeb druhé strany, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje vlastním plavidlům či plavidlům kterékoli třetí země, podle toho, které je lepší, mimo jiné pokud jde o přístup do přístavů, využití infrastruktury a služby v přístavech a pomocných námořních služeb, a rovněž o související platby a poplatky, celní služby a přidělení prostoru pro kotvení a vybavení pro nakládku a vykládku.

3.   Při uplatňování těchto zásad každá strana:

a)	nezačlení do budoucích dohod o službách v námořní dopravě s třetími zeměmi ustanovení o sdílení nákladu, včetně suchého sypkého a kapalného nákladu a pravidelné námořní dopravy, a v případě, že takováto ustanovení existují v předchozích dohodách, v přiměřené lhůtě ukončí jejich platnost; a

b)	při vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě a upustí od jejich zavádění.

4.   Každá strana povolí poskytovatelům služeb mezinárodní námořní přepravy druhé strany mít provozovnu na jejím území za podmínek usazování a provozování neméně příznivých, než jaké poskytuje svým poskytovatelům služeb nebo poskytovatelům kterékoli jiné třetí země, podle toho, které jsou výhodnější.

5.   Každá strana zpřístupní poskytovatelům služeb námořní dopravy druhé strany za přiměřených a nediskriminačních podmínek tyto služby v přístavu: lodivodské služby, pomoc při vlečení a tažení lodí, dodávky zásob, paliva a vody, likvidaci odpadů a balastní vody z vypouštění nádrží, služby kapitána přístavu, navigační služby, provozní služby na pobřeží nezbytné pro provoz plavidla, včetně komunikace, dodávek vody a elektrické energie, zařízení pro nouzové opravy, kotvení a přistání.

6.   Každá strana povolí pohyb zařízení (například prázdných kontejnerů), které není přepravováno za úplatu jako náklad, mezi přístavy členského státu EU nebo mezi přístavy Gruzie.

7.   S výhradou schválení příslušným orgánem povolí každá strana poskytovatelům služeb mezinárodní námořní dopravy zajišťovat přípojnou přepravu mezi jejich vnitrostátními přístavy.

Článek 125

Letecká doprava

Postupnou liberalizací letecké dopravy mezi stranami podle jejich recipročních komerčních potřeb a podmínkami vzájemného přístupu na trh se řídí Dohodou o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé.

Článek 126

Postupné sbližování právních předpisů

Strany zváží další liberalizaci podnikání ve službách a uznávají význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Gruzie s acquis Unie, jehož seznam je uveden v příloze XV-D této dohody.

Oddíl 6

Elektronický obchod

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 127

Cíl a zásady

1.   Strany, uznávajíce, že elektronický obchod zvyšuje obchodní příležitosti v mnoha odvětvích, souhlasí s podporováním rozvoje vzájemného elektronického obchodu, zejména prostřednictvím spolupráce v otázkách souvisejících s elektronickým obchodem podle ustanovení této kapitoly.

2.   Strany souhlasí s tím, že rozvoj elektronického obchodu musí být slučitelný s mezinárodními normami pro ochranu údajů, aby byla zaručena ochrana soukromí uživatelů elektronického obchodu.

3.   Strany souhlasí s tím, že elektronické přenosy jsou považovány za poskytování služeb ve smyslu oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) této kapitoly, které nemohou podléhat clu.

Článek 128

Spolupráce v elektronickém obchodě

1.   Strany povedou dialog o otázkách regulace v souvislosti s elektronickým obchodem, který se bude mimo jiné týkat těchto oblastí:

a)	uznávání certifikátů elektronických podpisů vydaných veřejnosti a usnadnění přeshraničních certifikačních služeb;

b)	odpovědnost zprostředkujících poskytovatelů služeb, pokud jde o přenos nebo ukládání údajů;

c)	nakládání s nevyžádanými elektronickými obchodními sděleními;

d)	ochrana spotřebitelů ve sféře elektronického obchodování a

e)	jakékoli další otázky související s rozvojem elektronického obchodu.

2.   Spolupráce může probíhat formou výměny informací o příslušných právních předpisech stran týkajících se těchto otázek, jakož i o provádění těchto právních předpisů.

Pododdíl 2

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb

Článek 129

Využití služeb zprostředkovatelů

1.   Strany uznávají, že třetí strany mohou využívat služeb zprostředkovatelů pro protiprávní činnosti a přijmou opatření uvedená v tomto pododdíle ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb. (22)

2.   Pro účely článku 130 této dohody se „poskytovatelem služeb“ rozumí poskytovatel přenosu, směrování nebo spojení pro digitální on-line komunikaci materiálu podle výběru uživatele a beze změny jeho obsahu mezi dvěma nebo více body určenými uživatelem. Pro účely článků 131 a 132 této dohody se „poskytovatelem služeb“ rozumí poskytovatel nebo provozovatel zařízení pro služby nebo přístup k síti poskytované online.

Článek 130

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: „prostý přenos“

1.   Každá strana zajistí, aby v případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytnutých příjemcem služby komunikační sítě nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti nebyl poskytovatel služby odpovědný za přenášené informace, pokud:

a)	není původcem přenosu;

b)	nevolí příjemce přenášené informace; a

c)	nevolí a nemění obsah přenášených informací.

2.   Přenos informací a zprostředkování přístupu ve smyslu odstavce 1 zahrnuje automatické, krátkodobé a přechodné ukládání přenášených informací, pokud toto ukládání slouží výhradně pro uskutečnění přenosu v komunikační síti a pokud jeho délka nepřesahuje obvyklou dobu takového přenosu.

3.   Tímto článkem není dotčena možnost soudního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem stran, aby ukončil porušování práv nebo mu předešel.

Článek 131

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: „caching“ (ukládání do vyrovnávací paměti)

1.   Každá strana zajistí, aby v případě služby informační společnosti spočívající v přenosu informací v komunikační síti poskytovaných příjemcem služby nebyl poskytovatel služby odpovědný za automatické, krátkodobé a přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co možná nejúčinnější následný přenos informací jiným příjemcům služby na jejich požádání, pokud:

a)	poskytovatel služby informace nemění;

b)	poskytovatel služby vyhoví podmínkám přístupu k informacím;

c)	poskytovatel služby dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v tomto odvětví;

d)	poskytovatel služby nepřekročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v tomto odvětví s cílem získat údaje o užívání informací a

e)

poskytovatel služby ihned přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložených informací nebo ke znemožnění přístupu k nim, jakmile zjistí (23), že informace byly na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněny nebo k nim byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění těchto informací nebo znemožnění přístupu k nim.

2.   Tímto článkem není dotčena možnost soudního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem stran, aby ukončil porušování práv nebo mu předešel.

Článek 132

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: „hosting“

1.   Každá strana zajistí, aby v případě služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby nebyl poskytovatel služby odpovědný za informace ukládané na žádost příjemce služby, pokud:

a)	poskytovatel nebyl účinně seznámen s protiprávní činností nebo informacemi a ani s ohledem na nárok na náhradu škody si není vědom skutečností nebo okolností, z nichž by byla zjevná protiprávní činnost nebo informace; nebo

b)	poskytovatel, jakmile se o tomto dozvěděl, okamžitě jednal s cílem odstranit tyto informace nebo k nim znemožnit přístup.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud příjemce služby jedná z pověření poskytovatele nebo pod jeho dohledem.

3.   Tímto článkem není dotčena možnost soudního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem stran, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel, ani možnost kterékoli strany zavést postupy, které umožní odstranění nebo znemožní přístup k informacím.

Článek 133

Neexistence obecné povinnosti dohledu

1.   Strany neukládají poskytovatelům služeb uvedených v článcích 130, 131 a 132 této dohody obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace nebo obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti poukazující na protiprávní činnost.

2.   Kterákoli strana může zavést pro poskytovatele služeb informační společnosti povinnost neprodleně informovat příslušné orgány veřejné moci o údajných protiprávních činnostech nebo informacích, jež mu poskytují příjemci jeho služby, nebo příslušným orgánům na jejich žádost sdělit informace umožňující identifikaci příjemců jeho služby, s nimiž uzavřel dohody o ukládání.

Oddíl 7

Výjimky

Článek 134

Obecné výjimky

1.   Aniž jsou dotčeny obecné výjimky stanovené v článku 415 této dohody, vztahují se na ustanovení této kapitoly a příloh XIV-A a XIV-E, XIV-B a XIV-F, XIV-C a XIV-G, XIV-D a XIV-H této dohody výjimky uvedené v tomto článku.

2.   Za podmínky, že tato opatření nebudou použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi stranami, kde panují podobné podmínky, nebo skryté omezení usazování nebo přeshraničního poskytování služeb, nelze ustanovení této kapitoly vykládat tak, aby to kterékoli straně bránilo v přijetí nebo vymáhání opatření:

a)	nezbytných pro ochranu veřejné bezpečnosti, veřejných mravů nebo pro udržení veřejného pořádku;

b)	nezbytných k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;

c)	vztahujících se k ochraně vyčerpatelných přírodních zdrojů, jsou-li tato opatření uplatňována ve spojení s omezením domácích podnikatelů nebo domácí nabídky nebo spotřeby služeb;

d)	nezbytných pro ochranu národních památek umělecké, historické nebo archeologické hodnoty;

e)

nezbytných k zajištění souladu s právními nebo správními předpisy a která nejsou neslučitelná s ustanoveními této kapitoly, včetně ustanovení týkajících se: i) předcházení klamavým a podvodným praktikám nebo odškodňování za neplnění závazků ze smluv, ii) ochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracovávání a šíření osobních údajů, a ochrany důvěrnosti záznamů a účtů jednotlivých osob, iii) bezpečnosti;

f)	která jsou v rozporu s články 79 a 85 této dohody za předpokladu, že cílem odlišného zacházení je zajištění účinného nebo nestranného ukládání nebo vybírání přímých daní ve vztahu k hospodářským činnostem, podnikatelům nebo dodavatelům služeb druhé strany (24).

3.   Ustanovení této kapitoly a příloh XIV-A a XIV-E, XIV-B a XIV-F, XIV-C a XIV-G, XIV-D a XIV-H této dohody se nevztahují na příslušné systémy sociálního zabezpečení stran nebo na činnosti na území každé strany, které jsou spojeny, byť jen příležitostně, s výkonem úřední moci.

Článek 135

Daňová opatření

Doložka nejvyšších výhod poskytnutá v souladu s touto kapitolou se nevztahuje na daňovou úpravu, kterou strany poskytují nebo poskytnou v budoucnosti na základě dohod mezi stranami o zamezení dvojího zdanění.

Článek 136

Bezpečnostní výjimky

1.   Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že:

a)	se od kterékoli strany požaduje, aby poskytovala informace, jejichž sdělení je podle ní v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy;

b)

kterékoli straně brání přijmout jakékoliv opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů: i) opatření týkající se výroby zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchodu s nimi, ii) opatření týkající se hospodářských činností prováděných přímo nebo nepřímo za účelem zásobování vojenských sil, iii) opatření vztahující se ke štěpným a termonukleárním materiálům nebo materiálům, které slouží k jejich výrobě, nebo iv) opatření v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích; nebo

c)	brání kterékoli straně přijmout opatření k plnění závazků, jež přijala za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

KAPITOLA 7

Běžné platby a pohyb kapitálu

Článek 137

Běžné platby

Strany se zavazují neukládat žádná omezení a povolovat veškeré platby a převody na běžném účtu platební bilance mezi stranami ve volně směnitelné měně v souladu s článkem VIII dohody o Mezinárodním měnovém fondu.

Článek 138

Pohyb kapitálu

1.   Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance a finančním účtu platební bilance, strany se zavazují po vstupu této dohody v platnost neomezit volný pohyb kapitálu související s přímými investicemi, včetně pořizování nemovitostí, prováděnými v souladu s právními předpisy hostitelské země, s investicemi provedenými v souladu s kapitolou 6 (Usazování, obchod se službami a elektronický obchod) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, a s likvidací či repatriací investovaného kapitálu a veškerých z nich plynoucích zisků.

2.   Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance a finančním účtu platební bilance, jiné než transakce uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, každá strana po vstupu této dohody v platnost zajistí:

a)	volný pohyb kapitálu týkající se úvěrů pro obchodní transakce nebo poskytování služeb za účasti rezidenta jedné ze stran;

b)	volný pohyb kapitálu spojený s portfoliovými investicemi, finančními půjčkami a úvěry investorů druhé strany.

Článek 139

Ochranná opatření

Pokud za výjimečných okolností platby nebo pohyb kapitálu mezi stranami způsobuje nebo hrozí způsobit závažné potíže provádění devizové politiky nebo měnové politiky, včetně vážných potíží s platební bilancí, v jednom či více členských státech nebo v Gruzii, mohou dotčené strany přijmout ochranná opatření na dobu nepřesahující šest měsíců, pokud jsou tato opatření bezpodmínečně nutná. Strana, jež přijímá ochranné opatření, o tom ihned informuje druhou stranu a co nejdříve předloží harmonogram pro jeho zrušení.

Článek 140

Ustanovení o usnadnění a další liberalizaci

1.   Strany povedou konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi stranami, a podpořit tak cíle této dohody.

2.   Během prvních čtyř roků následujících po dni vstupu této dohody v platnost přijmou strany opatření umožňující vytvoření podmínek nezbytných pro další postupné používání pravidel Unie pro volný pohyb kapitálu.

3.   Na konci pátého roku následujícího po vstupu této dohody v platnost přezkoumá Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody přijatá opatření a určí způsoby další liberalizace.

KAPITOLA 8

Veřejné zakázky

Článek 141

Cíle

1.   Strany uznávají, že transparentní, nediskriminační, soutěžní a otevřená zadávací řízení přispívají k udržitelnému hospodářskému rozvoji, a stanovují si za cíl účinné, vzájemné a postupné otevření svých trhů s veřejnými zakázkami.

2.   Tato kapitola upravuje vzájemný přístup k trhům s veřejnými zakázkami na základě zásady národního zacházení na celostátní, regionální a místní úrovni u veřejných zakázek a koncesí v tradičních odvětvích, jakož i v odvětví veřejných služeb. Stanoví se v ní postupné sbližování právních předpisů Gruzie o veřejných zakázkách s acquis Unie o veřejných zakázkách na základě zásad upravujících zadávání veřejných zakázek v Unii a podmínek a definic stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (směrnice 2004/18/ES) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (směrnice 2004/17/ES).

Článek 142

Oblast působnosti

1.   Tato kapitola se vztahuje na zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, jakož i na zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby v odvětví veřejných služeb, případně i koncesí na stavební práce a služby.

2.   Tato kapitola se vztahuje na každého veřejného zadavatele a každého zadavatele, který odpovídá vymezení těchto pojmů v acquis Unie o veřejných zakázkách (dále jen „veřejní zadavatelé“). Týká se také veřejnoprávních subjektů a podniků v oblasti veřejných služeb, jakými jsou státem vlastněné podniky provozující příslušné činnosti a soukromé podniky působící na základě zvláštních a výhradních práv v oblasti veřejných služeb. (25)

3.   Tato kapitola se vztahuje na veřejné zakázky, jež překročily finanční limity stanovené v příloze XVI-A této dohody.

4.   Odhadovaná hodnota veřejné zakázky se vypočítává na základě celkové splatné částky bez DPH. Při uplatňování těchto finanční limitů je Gruzie přepočítá a převede do své národní měny za pomoci směnného kurzu své národní banky.

5.   Počínaje rokem vstupu této dohody v platnost se každé dva roky provede revize finanční limitů založená na průměrné denní hodnotě eura, vyjádřené ve zvláštních právech čerpání, za období 24 měsíců končící posledním dnem měsíce srpna, který předchází revizi s účinností od 1. ledna. Hodnota takto upravených finanční limitů se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur. Rozhodnutí o revizi finanční limitů přijímá Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

Článek 143

Institucionální základ

1.   Každá strana zavede či ponechá v platnosti vhodný institucionální rámec a mechanismus nezbytný k řádnému fungování systému zadávání veřejných zakázek a provádění zásad uvedených v této kapitole.

2.   Gruzie zejména určí:

a)

ústřední výkonný orgán, jehož úkolem je garantovat soudržnost politiky a její provádění ve všech oblastech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Tento orgán napomůže provádění této kapitoly a bude je koordinovat a povede proces postupného sbližování právních předpisů s acquis Unie, jak je uvedeno v příloze XVI-B této dohody;

b)

nestranný a nezávislý orgán, jehož úkolem bude revize rozhodnutí přijatých veřejným zadavatelem během přidělování veřejných zakázek. V této souvislosti se „nezávislým“ rozumí veřejný orgán fungující odděleně od všech veřejných zadavatelů a hospodářských subjektů. Rozhodnutí přijatá tímto orgánem bude možné podrobit soudnímu přezkumu.

3.   Každá strana zajistí účinné vymáhání rozhodnutí přijatých orgány odpovědnými za přezkum stížností podaných hospodářskými subjekty na porušení vnitrostátních právních předpisů.

Článek 144

1.   Nejpozději tři roky od vstupu této dohody v platnost budou strany dodržovat základní normy pro zadávání veřejných zakázek, jak jsou stanoveny v odstavcích 2 až 15 tohoto článku. Tyto základní normy přímo vyplývají z pravidel a zásad zadávání veřejných zakázek, jak je upravuje acquis Unie o veřejných zakázkách, včetně zásad nediskriminace, rovného zacházení, transparentnosti a proporcionality.

2.   Každá strana zajistí, aby všechny plánované veřejné zakázky byly zveřejněny ve vhodných médiích (26) dostatečným způsobem, který:

a)	umožní otevření trhu hospodářské soutěži; a

b)	zainteresovaným hospodářským subjektům umožní odpovídající přístup k informacím ohledně plánovaných veřejných zakázek ještě před jejich přidělením, jakož i projevit zájem o jejich získání.

3.   Zveřejnění musí odpovídat hospodářskému zájmu hospodářských subjektů na veřejné zakázce.

4.   Zveřejnění musí obsahovat alespoň základní údaje o veřejné zakázce, která má být zadána, kritéria pro kvalitativní výběr, způsob a kritéria jejího zadání a jakékoliv další informace, které mají hospodářské subjekty důvodně zapotřebí, aby se mohly rozhodnout, zda projeví zájem o její získání.

5.   Veškeré zakázky se zadávají transparentním a nestranným způsobem, který vylučuje korupční chování. Tuto nestrannost zajistí zejména nediskriminační popis předmětu veřejné zakázky, rovnocenný přístup k ní pro všechny hospodářské subjekty, vhodné lhůty, jakož i transparentní a objektivní přístup.

6.   Při popisu povahy stavebních prací, dodávek a služeb veřejný zadavatel použije obecných popisů výkonu a funkcí, přičemž se drží mezinárodních, evropských či vnitrostátních norem.

7.   Popis požadované povahy stavebních prací, dodávek nebo služby nesmí odkazovat na konkrétního výrobce nebo zdroj nebo na určitý postup nebo na ochranné známky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, není-li tento odkaz odůvodněn předmětem zakázky a doprovázen slovy „nebo rovnocenný“. Přednost se dá obecnějším popisům výkonu nebo funkcí.

8.   Veřejný zadavatel nesmí stanovit podmínky, které by znamenaly přímou či nepřímou diskriminaci vůči hospodářským subjektům druhé strany, například požadavek, že hospodářské subjekty, které mají zájem na získání veřejné zakázky, musí být usazeny ve stejné zemi, stejném regionu či území jako zadavatel.

Bez ohledu na výše uvedené lze od úspěšného žadatele požadovat, aby v místě výkonu zřídil určitou obchodní infrastrukturu, pokud tak vyžadují zvláštní okolnosti veřejné zakázky.

9.   Lhůty pro vyjádření zájmu a podání nabídek by měly být dostatečně dlouhé, aby hospodářské subjekty z druhé strany mohly zakázku řádně posoudit a vypracovat nabídku.

10.   Všichni účastníci musí znát předem příslušná pravidla a kritéria pro výběr a přidělení. Tato pravidla musí platit stejně pro všechny zúčastněné.

11.   Veřejný zadavatel může k podání nabídek vyzvat omezený počet žadatelů za předpokladu, že:

a)	se tak děje transparentním a nediskriminačním způsobem; a

b)	výběr je založen pouze na objektivních faktorech, jako je zkušenost žadatelů s dotyčným odvětvím, velikost a infrastruktura jejich podniků nebo jejich technické a profesní schopnosti.

V případě podání nabídek od omezeného počtu žadatelů je třeba dbát na nutnost zajistit přiměřenou soutěž.

12.   Veřejní zadavatelé mohou využít jednacích řízení pouze ve výjimečných a vymezených případech, kdy použití tohoto řízení skutečně nenaruší hospodářskou soutěž.

13.   Veřejní zadavatelé mohou použít systémů kvalifikace pouze za předpokladu, že u nich bude v rámci dostatečně zveřejněného, transparentního a otevřeného řízení vypracován seznam způsobilých subjektů. Zadávání zakázek, které spadají do oblasti působnosti takového systému, musí rovněž probíhat nediskriminačním způsobem.

14.   Každá strana zajistí, aby zakázky byly přiděleny transparentním způsobem žadateli, který podal hospodářsky nejvýhodnější nebo nejlevnější nabídku, na základě výběrových kritérií a procedurálních pravidel, které byly stanoveny a známy předem. Konečná rozhodnutí se musí všem žadatelům sdělit bez zbytečného prodlení. Na požádání neúspěšných žadatelů je nutné poskytnout dostatečně podrobná odůvodnění umožňující přezkoumat přijaté rozhodnutí.

15.   Každá strana zajistí, aby každý, kdo má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a komu vznikla či případně hrozí újma v důsledku domnělého porušení právních předpisů, měl právo na účinnou a nestrannou soudní ochranu proti každému rozhodnutí veřejného zadavatele souvisejícímu s přidělením veřejné zakázky. Rozhodnutí přijatá během a na konci takového přezkumu se zveřejní způsobem dostačujícím k informování všech zainteresovaných hospodářských subjektů.

Článek 145

Naplánování postupného sbližování právních předpisů

1.   Před začátkem postupného sbližování právních předpisů předloží Gruzie Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody komplexní plán provádění této kapitoly spolu s harmonogramem a mezníky zahrnujícími veškeré reformy, pokud jde o sbližování s acquis Unie a budování institucionálních kapacit. Tento plán musí být v souladu s fázemi a harmonogramy stanovenými v příloze XVI-B této dohody.

2.   Poté, co Výbor pro přidružení ve složení pro obchod vydá kladné stanovisko, je tento plán považován za referenční dokument pro provádění této kapitoly. Unie učiní vše, co je v jejích silách, aby Gruzii pomohla s realizací tohoto plánu.

Článek 146

Postupné sbližování právních předpisů

1.   Gruzie zajistí postupné sblížení jejích právních předpisů o veřejných zakázkách s acquis Unie o veřejných zakázkách.

2.   Sbližování s acquis Unie probíhá v po sobě jdoucích fázích stanovených v příloze XVI-B této dohody a dále upřesněných v přílohách XVI-C až XVI-F, XVI-H, XVI-I a XVI-K této dohody. V příloze XVI-G a v příloze XVI-J této dohody jsou pojmenovány dobrovolné prvky, které nemusí být sblíženy, zatímco v přílohách XVI-L až XVI-O této dohody jsou uvedeny prvky acquis Unie, kterých se sbližování právních předpisů netýká. Během tohoto procesu je třeba řádně dbát na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie a prováděcí opatření přijatá Evropskou komisí a v případě nutnosti také všech změn acquis Unie, k nimž mezitím došlo. Realizaci každé fáze zhodnotí Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody a po vynesení svého kladného stanoviska ji spojí se vzájemným poskytnutím přístupu na trh, jak je stanoveno v příloze XVI-B této dohody. Veškeré změny acquis Unie oznámí Evropská komise Gruzii bez zbytečného prodlení. Za účelem provedení těchto změn poskytne Komise na požádání vhodné poradenství a technickou pomoc.

3.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod přikročí k hodnocení další fáze pouze po provedení opatření k realizaci předchozí fáze a jejich schválení podle ustanovení v odstavci 2.

4.   Každá strana zajistí, aby ty aspekty a oblasti veřejných zakázek, na které se tento článek nevztahuje, byly v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení, jak je stanoveno v článku 144 této dohody.

Článek 147

Přístup na trh

1.   Strany se dohodly, že k účinnému a vzájemnému otevření jejich trhů dojde postupně a současně. V průběhu sbližování odpovídá rozsah vzájemně poskytnutého přístupu na trh pokroku dosaženému během tohoto sbližování, jak je stanoveno v příloze XVI-B této dohody.

2.   Rozhodnutí přikročit k další fázi otevírání trhu bude přijato na základě posouzení souladu přijatých právních předpisů s acquis Unie a jejich praktického provádění. Toto posuzování provádí pravidelně Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

3.   Pokud kterákoli strana podle přílohy XVI-B této dohody otevřela svůj trh s veřejnými zakázkami druhé straně:

a)	umožní Unie gruzínským obchodním společnostem (se sídlem v Unii či bez něho) přístup k zadávacím řízením na veřejné zakázky podle pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem z Unie;

b)	poskytne Gruzie obchodním společnostem Unie (se sídlem v Gruzii či bez něho) přístup k zadávacím řízením na veřejné zakázky podle svých vnitrostátních pravidel pro zadávání veřejných zakázek za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje gruzínským společnostem.

4.   Po realizaci poslední fáze sbližování posoudí strany možnost poskytnutí vzájemného přístupu na trh s veřejnými zakázkami i pod finančními limity stanovenými v příloze XVI-A této dohody.

5.   Finsko si vyhrazuje svůj postoj vzhledem k Alandským ostrovům.

Článek 148

Informace

1.   Každá strana zajistí, aby veřejní zadavatelé i hospodářské subjekty byli vhodně obeznámeni s postupy pro zadávání veřejných zakázek, mimo jiné zveřejňováním veškerých příslušných právních předpisů a správních rozhodnutí.

2.   Každá strana zajistí účinné informování o příležitostech k získání veřejných zakázek.

Článek 149

Spolupráce

1.   Strany posílí svoji spolupráci výměnami zkušeností a informací týkajících se jejich osvědčených postupů a předpisových rámců.

2.   Unie usnadní provádění této kapitoly mimo jiné poskytnutím případné technické pomoci. V souladu s ustanoveními o finanční spolupráci hlavy VII (Finanční pomoc a ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole) této dohody budou přijata zvláštní rozhodnutí o finanční pomoci poskytované prostřednictvím příslušných finančních mechanismů a nástrojů Unie.

3.   Orientační seznam témat spolupráce je obsažen v příloze XVI-P této dohody.

KAPITOLA 9

Práva duševního vlastnictví

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 150

Cíle

Cílem této kapitoly je:

a)	usnadňovat výrobu a uvádění na trh inovativních a kreativních produktů mezi stranami; a

b)	dosáhnout přiměřené a účinné úrovně ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.

Článek 151

Povaha a rozsah povinností

1.   Strany zajistí přiměřené a účinné provádění mezinárodních smluv týkajících se duševního vlastnictví, jejichž jsou smluvními stranami, včetně Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS). Ustanovení této kapitoly doplňují a dále upřesňují vzájemná práva a povinnosti stran podle Dohody TRIPS a dalších mezinárodních dohod v oblasti duševního vlastnictví.

2.   Pro účely této dohody se výrazem „duševní vlastnictví“ rozumí alespoň všechny kategorie duševního vlastnictví, na které se vztahují články 153 až 189 této dohody.

3.   Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje ochranu před nekalou soutěží podle článku 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1967 (Pařížská úmluva).

Článek 152

Vyčerpání práva

Strany mohou zřídit vlastní režim pro vyčerpání práv duševního vlastnictví v domácím nebo regionálním měřítku.

Oddíl 2

Normy týkající se práv duševního vlastnictví

Pododdíl 1

Autorské právo a práva s ním související

Článek 153

Poskytovaná ochrana

Strany potvrzují svůj závazek, že budou dodržovat:

a)	práva a povinnosti stanovené v Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl (Bernská úmluva);

b)	Mezinárodní Římskou úmluvu o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací z roku 1961;

c)	Dohodu TRIPS;

d)	Smlouvu světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském;

e)	Smlouvu světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech.

Článek 154

Autoři

Každá strana poskytne autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat:

a)	přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich děl vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b)	jakoukoliv formu veřejného šíření originálu jejich děl nebo jejich kopií prodejem či jinak;

c)	jakékoliv sdělování jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově, včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase.

Článek 155

Výkonní umělci

Každá strana poskytne výkonným umělcům výlučné právo:

a)	udělit svolení nebo zakázat záznam (27) jejich výkonů;

b)	udělit svolení nebo zakázat přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování záznamů jejich výkonů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

c)	zpřístupňovat veřejnosti prodejem nebo jinak záznamy jejich výkonů;

d)	udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění záznamů jejich výkonů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase;

e)	udělit svolení nebo zakázat bezdrátové vysílání a sdělování jejich výkonů veřejnosti, s výjimkou případů, kdy výkon sám je již výkonem vysílaným nebo kdy se tak děje ze záznamu.

Článek 156

Výrobci zvukových záznamů

Každá strana poskytne výrobcům zvukových záznamů výlučné právo:

a)	udělit svolení nebo zakázat přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich zvukových záznamů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b)	zpřístupňovat veřejnosti prodejem nebo jinak jejich zvukové záznamy včetně jejich kopií;

c)	udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění jejich zvukových záznamů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase.

Článek 157

Vysílací organizace

Každá strana poskytne vysílacím organizacím výlučné právo povolit nebo zakázat:

a)	záznam jejich vysílání;

b)	reprodukci záznamu jejich vysílání;

c)	zpřístupnění záznamů jejich vysílání veřejnosti po drátě nebo bezdrátově; a

d)	opakované vysílání jejich vysílání bezdrátově, jakož i sdělování jejich vysílání veřejnosti, pokud je takové sdělování prováděno na místech přístupných veřejnosti po zaplacení vstupného.

Článek 158

Vysílání a sdělování veřejnosti

1.   Každá strana stanoví právo, kterým se zajistí, že uživatel zaplatí jedinou spravedlivou odměnu, pokud je užito zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo rozmnoženiny takového záznamu k bezdrátovému vysílání nebo jakémukoliv jinému sdělování veřejnosti, a že tato odměna bude rozdělena mezi dotčené výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů.

2.   Pokud nedojde mezi výkonnými umělci a výrobci zvukových záznamů k dohodě, může každá strana stanovit podmínky pro rozdělování uvedené odměny mezi ně.

Článek 159

Doba ochrany

1.   Práva autora literárního nebo uměleckého díla ve smyslu článku 2 Bernské úmluvy trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti bez ohledu na den, kdy bylo dílo oprávněně zpřístupněno veřejnosti.

2.   Doba ochrany hudební skladby se slovy trvá 70 let po smrti poslední z těchto nejdéle žijících osob, bez ohledu na to, zda jsou tyto osoby označeny za spoluautory: autor textu a skladatel hudby, za podmínky, že oba jejich příspěvky byly vytvořeny speciálně pro příslušné hudební dílo se slovy.

3.   Práva výkonných umělců uplynou nejdříve za 50 let ode dne podání výkonu. Avšak:

a)	pokud je záznam výkonu jiný než zvukový záznam oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, zaniknou práva za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, cokoli z toho nastane dříve,

b)	pokud je během této doby záznam výkonu na zvukovém záznamu oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti, zaniknou práva za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, cokoli z toho nastane dříve.

4.   Práva výrobců zvukových záznamů uplynou nejdříve za 50 let po pořízení záznamu. Avšak:

a)

pokud je v průběhu této doby zvukový záznam oprávněně zveřejněn, uvedená práva uplynou nejdříve za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému zveřejnění. Pokud během doby uvedené v první větě nedojde k žádnému oprávněnému zveřejnění a pokud byl během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, uvedená práva uplynou nejdříve za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému sdělení veřejnosti;

b)

pokud 50 let po oprávněném zveřejnění zvukového záznamu nebo jeho sdělení veřejnosti výrobce zvukového záznamu přestane nabízet jeho kopie v dostatečném množství k prodeji, nebo je zpřístupňovat veřejnosti, výkonný umělec může vypovědět smlouvu, kterou převedl nebo udělil svá práva na záznam svého výkonu na výrobce zvukového záznamu.

5.   Práva vysílacích organizací uplynou nejdříve za 50 let ode dne prvního přenosu vysílání, ať již jde o vysílání po drátě nebo o bezdrátové vysílání, pomocí kabelu nebo družice.

6.   Lhůty stanovené v tomto článku se počítají od 1. ledna roku následujícího po události, od které běží.

Článek 160

Ochrana technologických prostředků

1.   Každá strana zajistí odpovídající právní ochranu před obcházením jakýchkoliv účinných technologických prostředků, které dotyčná osoba provádí s vědomím, že takový cíl sleduje, nebo má dostatečné důvody to vědět.

2.   Každá strana zajistí odpovídající právní ochranu před výrobou, dovozem, rozšiřováním, prodejem, pronájmem, reklamou týkající se prodeje nebo pronájmu nebo před držbou zařízení, výrobků nebo součástek nebo před poskytováním služeb pro komerční účely, jestliže tyto služby:

a)	jsou nabízeny, inzerovány nebo uváděny na trh za účelem obcházení účinných technologických prostředků;

b)	mají pouze omezený komerčně významný účel nebo užití jiné, než je obcházení účinných technologických prostředků nebo

c)	jsou přednostně určeny, vyrobeny, upraveny nebo provozovány za účelem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technologických prostředků.

3.   Pro účely této dohody se „technologickými prostředky“ rozumí jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany, ke kterým nebylo uděleno svolení držitele jakýchkoliv autorských práv nebo práv s nimi souvisejících stanovených vnitrostátními právními předpisy. Technologické prostředky se považují za „účinné“, pokud je použití díla nebo jiného předmětu ochrany kontrolováno držiteli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu ochrany nebo mechanismu kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.

Článek 161

Ochrana informací týkajících se správy práv

1.   Každá strana poskytne odpovídající právní ochranu proti každé osobě, která bez svolení:

a)	odstraňuje nebo pozměňuje jakékoli elektronické informace týkající se správy práv nebo

b)	rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílá, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti díla nebo jiné předměty ochrany chráněné podle této dohody, ze kterých byly bez svolení odstraněny nebo na nichž byly bez svolení pozměněny elektronické informace týkající se správy práv,

pokud taková osoba ví nebo má dostatečné důvody vědět, že takovým jednáním způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zatajuje porušování jakéhokoliv autorského práva nebo jakýchkoliv práv s ním souvisejících podle vnitrostátních právních předpisů.

2.   Pro účely této kapitoly se „informacemi týkajícími se správy práv“ rozumí jakékoli informace poskytnuté nositelem práv, které identifikují dílo nebo jiný předmět ochrany podle této kapitoly, autora nebo jiného nositele práv, nebo informace o podmínkách použití díla nebo jiného předmětu ochrany a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci reprezentují. Odstavec 1 se použije, pokud jakákoli taková informace souvisí s kopií díla nebo jiného předmětu ochrany podle této kapitoly nebo se objeví v souvislosti se sdělením veřejnosti tohoto díla nebo předmětu ochrany podle této kapitoly.

Článek 162

Výjimky a omezení

1.   V souladu s úmluvami a mezinárodními dohodami, jejichž jsou smluvními stranami, může každá strana stanovit omezení nebo výjimky týkající se práv uvedených v článcích 154 až 159 této dohody pouze v určitých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s obvyklým používáním předmětu ochrany a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy nositelů práv.

2.   Každá strana stanoví, aby dočasné rozmnožení uvedené v článcích 155 až 158 této dohody, které je přechodné nebo příležitostné a tvoří nedílnou a podstatnou část technologického procesu a jeho jediným účelem je umožnit:

a)	přenos v síti mezi třetími stranami prostřednictvím zprostředkovatele nebo

b)	oprávněné užití díla nebo jiného předmětu ochrany a které nemají žádný samostatný hospodářský význam, je vyloučeno z práva na rozmnožování ve smyslu článků 155 až 158 této dohody.

Článek 163

Právo umělců na opětný prodej uměleckého díla

1.   Každá strana stanoví ve prospěch autora originálu uměleckého díla právo na opětný prodej, vymezené jako nezcizitelné právo, kterého se nelze do budoucna vzdát, na autorskou odměnu založenou na prodejní ceně získané z jakéhokoli opětného prodeje díla následujícího po prvním převodu díla autorem.

2.   Právo uvedené v odstavci 1 se vztahuje na všechny úkony opětného prodeje, jehož se účastní prodávající, kupující nebo zprostředkovatel profesionálního zástupce trhu s uměleckými díly, například aukční síně, umělecké galerie a obecně jakýkoli obchodník s uměleckými díly.

3.   Každá strana může stanovit, že právo uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na úkony opětného prodeje, pokud prodávající získal umělecké dílo přímo od autora méně než tři roky před daným opětným prodejem a kdy cena opětného prodeje nepřesahuje určitou minimální částku.

4.   Autorskou odměnu hradí prodávající. Každá strana může stanovit, že jedna z fyzických nebo právnických osob uvedených v odstavci 2, jiná než prodávající, je sama odpovědná nebo se s prodávajícím podílí na odpovědnosti za zaplacení autorské odměny.

5.   Poskytnutou ochranu lze vymáhat v míře, kterou povoluje strana, kde je tato ochrana vymáhána. Postup pro vybírání a výši částek upraví vnitrostátní právní předpisy.

Článek 164

Spolupráce v oblasti kolektivní správy práv

Strany vyvinou úsilí na podporu dialogu a spolupráce mezi jejich kolektivními správci práv za účelem lepší dostupnosti děl a dalších předmětů ochrany a převodu autorských odměn za užití těchto děl nebo jiných předmětů ochrany.

Pododdíl 2

Ochranné známky

Článek 165

Mezinárodní dohody

Strany potvrzují svůj závazek, že budou dodržovat:

a)	Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek a

b)	Niceskou dohodu o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek.

Článek 166

Postup registrace

1.   Každá strana stanoví systém pro zápis ochranných známek, v němž bude každé zamítnutí zapsání ochranné známky přijaté příslušnou správou ochranných známek písemně sděleno žadateli a řádně zdůvodněno.

2.   Každá strana zajistí možnost vznést proti žádostem o zápis ochranné známky námitku. Takové námitkové řízení musí být sporné.

3.   Strany zpřístupní veřejnosti elektronické databáze žádostí o zápis ochranných známek a zapsaných ochranných známek.

Článek 167

Všeobecně známé ochranné známky

Každá strana provede článek 6a Pařížské úmluvy a čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS týkající se ochrany všeobecně známých ochranných známek a může vzít v úvahu společná doporučení týkající se ustanovení o ochraně všeobecně známých ochranných známek přijatá shromážděním Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví a valným shromážděním Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v rámci třicáté čtvrté série zasedání shromáždění členských států WIPO v září 1999.

Článek 168

Výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky

Každá strana stanoví omezené výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky, jako je správné užití popisných výrazů, ochrana zeměpisných označení uvedená v článku 176, nebo jiné omezené výjimky, které berou zřetel na oprávněné zájmy majitele ochranné známky a třetích stran.

Pododdíl 3

Zeměpisná označení

Článek 169

Oblast působnosti

1.   Tento pododdíl se použije na uznávání a ochranu zeměpisných označení pocházejících z území stran.

2.   Na zeměpisná označení jedné strany, která mají být druhou stranou chráněna, se tato dohoda vztahuje, pouze pokud spadají do oblasti působnosti právních předpisů dané strany uvedených v článku 170 této dohody.

Článek 170

Zavedená zeměpisná označení

1.   Po posouzení gruzínského zákona o označeních původu a zeměpisných označeních zboží, který byl přijat 22. srpna 1999, došla Unie k závěru, že tento zákon splňuje požadavky stanovené v příloze XVII-A této dohody.

2.   Po posouzení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů, nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin a jeho prováděcích předpisů o registraci, kontrole a ochraně zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin v Evropské unii, části II, hlavy II, kapitoly I, oddílu I nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin došla Gruzie k závěru, že uvedená nařízení a postupy splňují požadavky stanovené v příloze XVII-A této dohody.

3.   Gruzie dokončila řízení o námitce v souladu s kritérii stanovenými v příloze XVII-B této dohody, přezkoumala přehled specifikací zemědělských produktů a potravin odpovídajících zeměpisným označením Unie uvedeným v příloze XVII-C této dohody a zeměpisná označení pro vína, aromatizovaná vína a lihoviny uvedená v příloze XVII-D této dohody, která byla zapsána Unií podle právních předpisů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a zavazuje se chránit tato zeměpisná označení v souladu s úrovní ochrany stanovenou v tomto pododdíle.

4.   Unie dokončila řízení o námitce v souladu s kritérii stanovenými v příloze XVII-B této dohody, přehled specifikací zemědělských produktů a potravin odpovídajících zeměpisným označením Gruzie uvedeným v příloze XVII-C této dohody a zeměpisná označení pro vína, aromatizovaná vína a lihoviny uvedená v příloze XVII-D této dohody, která byla zapsána Gruzií podle právních předpisů uvedených v odstavci 1, a zavazuje se chránit tato zeměpisná označení v souladu s úrovní ochrany stanovenou v tomto pododdíle.

5.   Rozhodnutí smíšeného výboru zřízeného podle článku 11 Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o ochraně zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin, která se týkají změny příloh III a IV této dohody a která jsou přijata před vstupem této dohody v platnost, se považují za rozhodnutí podvýboru pro zeměpisná označení a zeměpisná označení doplněná do uvedených příloh III a IV uvedené dohody se považují za součást přílohy XVII-C a přílohy XVII-D této dohody. Strany tak chrání uvedená zeměpisná označení jako zavedená zeměpisná označení podle této dohody.

Článek 171

Doplňování nových zeměpisných označení

1.   Strany se dohodly, že je možné doplňovat do příloh XVII-C a XVII-D této dohody nová zeměpisná označení, jež mají být chráněna, v souladu s čl. 179 odst. 3 této dohody, po dokončení řízení o námitce a po přezkoumání přehledu specifikací, jak je uvedeno v čl. 170 odst. 3 a 4 této dohody, ke spokojenosti obou stran.

2.   Od strany nesmí být požadováno, aby chránila zeměpisné označení, které se neshoduje s názvem odrůdy rostlin, včetně odrůdy vinné révy nebo plemene zvířat, a v důsledku toho by mohl uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečného původu produktu.

Článek 172

Rozsah ochrany zeměpisných označení

1.   Zeměpisná označení, jejichž seznamy jsou uvedeny v přílohách XVII-C a XVII-D této dohody jakož i zeměpisná označení doplněná podle článku 171 této dohody jsou chráněna proti:

a)	jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu i) u srovnatelných produktů, které nejsou v souladu se specifikací produktu označeného chráněným názvem, nebo ii) do té míry, do jaké toto používání umožňuje těžit z dobré pověsti daného zeměpisného označení;

b)	jakémukoli zneužití, napodobení nebo vyvolání mylné představy (28), a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

c)

jakémukoli jinému lživému nebo zavádějícímu údaji o místu původu, původu produktu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu;

d)	všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

2.   Jsou-li zeměpisná označení zcela nebo částečně homonymní, vztahuje se ochrana na každé z těchto označení za předpokladu, že se používá v dobré víře a s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny. Aniž je dotčen článek 23 Dohody TRIPS, rozhodnou strany společně o praktických podmínkách použití, za kterých budou homonymní zeměpisná označení vzájemně rozlišena, a to se zohledněním nutnosti zajistit, aby se dotčeným producentům dostalo spravedlivého zacházení a spotřebitelé nebyli uváděni v omyl. Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušného produktu odpovídá.

3.   Pokud jedna strana v rámci jednání s třetí zemí navrhne ochranu zeměpisného označení této třetí země, jehož název je homonymní se zeměpisným označením druhé strany, musí o tom být druhá strana informována a musí dostat možnost podat připomínky před tím, než se název stane chráněným.

4.   Nic v tomto pododdíle nezavazuje žádnou stranu chránit zeměpisné označení druhé strany, které není nebo přestane být chráněno ve své zemi původu. Pokud některé zeměpisné označení přestane být chráněno ve své zemi původu, strany se o tom vzájemně informují.

Článek 173

Ochrana přepisu zeměpisných označení

1.   Zeměpisná označení chráněná podle tohoto pododdílu zapsaná ve znacích gruzínské abecedy a abeced jiných než latinka oficiálně používaných v členských státech jsou chráněna společně s jejich přepisem do latinky. Takový přepis může být také použit pro účely označování na etiketách dotčených produktů.

2.   Stejně tak zeměpisná označení chráněná podle tohoto pododdílu zapsaná v latince jsou chráněna společně s jejich přepisem do znaků gruzínské abecedy a abeced jiných než latinka oficiálně používaných v členských státech. Takový přepis může být také použit pro účely označování na etiketách dotčených produktů.

Článek 174

Užívací právo zeměpisných označení

1.   Název chráněný podle tohoto pododdílu může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh zemědělské produkty, potraviny, vína, aromatizovaná vína nebo lihoviny, jež jsou v souladu s odpovídající specifikací.

2.   Je-li zeměpisné označení chráněno podle tohoto pododdílu, použití takového chráněného názvu nesmí být podmíněno registrací uživatelů ani dalšími poplatky.

Článek 175

Vymáhání ochrany

Strany vymáhají ochranu stanovenou v článcích 170 až 174 této dohody vhodnými správními opatřeními svých veřejných orgánů. Tuto ochranu vymáhají rovněž na žádost zainteresované strany.

Článek 176

Vztah k ochranným známkám

1.   Strany odmítnou nebo prohlásí za neplatný, buď z moci úřední nebo na žádost zúčastněné strany v souladu s právními předpisy každé strany, zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací popsané v čl. 172 odst. 1 této dohody ve vztahu k chráněnému zeměpisnému označení obdobných produktů, pokud je žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o zápis daného zeměpisného označení na dotčeném území.

2.   Pro zeměpisná označení uvedená v článku 170 této dohody je datem žádosti o ochranu 1. duben 2012.

3.   Pro zeměpisná označení uvedená v článku 171 této dohody je dnem žádosti o ochranu den, kdy je žádost o ochranu zeměpisného označení předána druhé straně.

4.   Strany nemají povinnost chránit zeměpisné označení, pokud by z důvodu proslavené nebo obecně známé ochranné známky mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity produktu.

5.   Aniž je dotčen odstavec 4, strany chrání zeměpisná označení i v případě, že již existuje předchozí ochranná známka. Předchozí ochrannou známkou se rozumí ochranná známka, jejíž použití odpovídá jedné ze situací uvedené v čl. 172 odst. 1 této dohody, která byla přihlášena, zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území jedné ze stran před dnem, kdy byla žádost o ochranu zeměpisného označení podle tohoto pododdílu předložena druhé straně. Taková ochranná známka může být nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud na základě právních předpisů stran o ochranných známkách neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení.

Článek 177

Obecná pravidla

1.   Tímto pododdílem nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle Dohody o WTO.

2.   Dovoz, vývoz a uvádění na trh kteréhokoliv produktu uvedeného v článcích 170 a 171 této dohody probíhá v souladu s právními a správními předpisy platnými na území dovážející strany.

3.   Záležitostmi vyplývajícími z technických specifikací zapsaných názvů se zabývá podvýbor zřízený podle článku 179 této dohody.

4.   Zeměpisná označení chráněná podle tohoto pododdílu mohou být zrušena pouze stranou, z jejíhož území produkt pochází.

5.   Specifikaci produktu, na niž se v tomto pododdíle odkazuje, schvalují, stejně tak jako všechny schválené změny, orgány strany, z jejíhož území produkt pochází.

Článek 178

Spolupráce a transparentnost

1.   Strany přímo nebo prostřednictvím Podvýboru pro zeměpisná označení zřízeného podle článku 179 této dohody udržují styk ve všech záležitostech, které se týkají provádění a fungování tohoto pododdílu. Kterákoli strana může zejména požádat druhou stranu o informace týkající se specifikací produktu a jejich změn a rovněž kontaktních míst pro kontrolní opatření.

2.   Každá strana zpřístupní veřejnosti specifikace nebo jejich přehledy a kontaktní místa pro kontrolní opatření, která se vztahují k zeměpisným označením druhé strany chráněným podle tohoto článku.

Článek 179

Podvýbor pro zeměpisná označení

1.   Zřizuje se Podvýbor pro zeměpisná označení. Skládá se ze zástupců Unie a Gruzie a jeho úkolem je sledovat vývoj tohoto pododdílu a posilovat jejich spolupráci a dialog o zeměpisných označeních. O své činnosti podává zprávy Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

2.   Podvýbor pro zeměpisná označení se usnáší jednomyslně. Podvýbor pro zeměpisná označení přijme svůj jednací řád. Jednání podvýboru se koná nejpozději do 90 dnů od podání této žádosti, a to střídavě v EU a v Gruzii, přičemž čas, místo a způsob jednání (včetně případné videokonference) se stanoví vzájemnou dohodou stran.

3.   Podvýbor pro zeměpisná označení rovněž dohlíží na řádné fungování tohoto pododdílu a může posuzovat veškeré otázky související s jeho prováděním a fungováním. Zejména je příslušný pro:

a)	změny čl. 170 odst. 1 a 2 této dohody, pokud jde o odkazy na platné právní předpisy stran;

b)	změny příloh XVII-C a XVII-D této dohody, pokud jde o zeměpisná označení;

c)	výměnu informací o vývoji právních předpisů a politik týkajících se zeměpisných označení a jiných záležitostí společného zájmu v oblasti zeměpisných označení;

d)	výměnu informací o zeměpisných označeních, o jejichž ochraně podle tohoto pododdílu by se mohlo uvažovat.

Pododdíl 4

(Průmyslové) vzory

Článek 180

Mezinárodní dohody

Strany opětovně potvrzují, že budou dodržovat Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů z roku 1999.

Článek 181

Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů

1.   Každá strana zajistí ochranu nezávisle vytvořených (průmyslových) vzorů, které jsou nové a původní (29). Tato ochrana musí být zajištěna zápisem a musí majiteli (průmyslového) vzoru udělovat výlučná práva v souladu s ustanoveními tohoto článku.

2.   (Průmyslový) vzor použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a původní pouze:

a)	pokud součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává při obvyklém používání složeného výrobku viditelná, a

b)	pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a původnosti.

3.   „Obvyklým použitím“ ve smyslu odst. 2 písm. a) se rozumí použití koncovým uživatelem, s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.

4.   Majitel (průmyslového) vzoru musí mít alespoň právo zabránit třetím stranám, které nemají jeho souhlas, aby vyráběly, nabízely k prodeji, prodávaly, dovážely, vyvážely, skladovaly nebo využívaly výrobek, který nese nebo ztělesňuje chráněný (průmyslový) vzor, pokud se takové jednání uskutečňuje pro komerční účely nebo nenáležitě ohrožují obvyklé využívání (průmyslového) vzoru nebo nejsou v souladu s poctivými obchodními postupy.

5.   Doba dostupné ochrany činí 25 let ode dne zaevidování žádosti o zápis nebo ode dne určeného podle Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů a aniž je dotčena Pařížská úmluva.

Článek 182

Výjimky

1.   Každá strana může stanovit omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů za předpokladu, že takové výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s obvyklým využíváním chráněných (průmyslových) vzorů a nezpůsobují neospravedlnitelnou újmu oprávněným zájmům majitele chráněného (průmyslového) vzoru, s přihlédnutím k oprávněným zájmům třetích stran.

2.   Ochrana (průmyslového) vzoru se nevztahuje na vzory v zásadě diktované technickými nebo funkčními hledisky. Právo k (průmyslovému) vzoru se zejména nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor začleněn nebo pro který byl použit, mohl být mechanicky připojen k jinému výrobku nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.

Článek 183

Vztah k autorskému právu

(Průmyslový) vzor může požívat ochrany také podle právních předpisů o autorském právu kterékoli strany, a to ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor vytvořen nebo v jakékoliv formě zachycen. Míru, ve které, a podmínky, za jakých je tato ochrana poskytnuta včetně úrovně požadované původnosti stanoví každá strana.

Pododdíl 5

Patenty

Článek 184

Mezinárodní dohody

Strany znovu potvrzují, že budou dodržovat Smlouvu WIPO o patentové spolupráci.

Článek 185

Patenty a veřejné zdraví

1.   Strany uznávají význam Prohlášení ministerské konference WTO o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatého dne 14. listopadu 2001.

2.   Strany budou respektovat rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 30. srpna 2003 o odstavci 6 prohlášení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a budou se podílet na jeho provádění.

Článek 186

Dodatkové ochranné osvědčení

1.   Strany uznávají, že léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin chráněné na jejich příslušných územích patentem mohou podléhat správnímu postupu povolování dříve, než jsou uvedeny na jejich trhy. Strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním žádosti o patent a prvním povolením uvést produkt na jejich příslušné trhy, jak je za tímto účelem definováno ve vnitrostátních právních předpisech, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.

2.   Každá strana zajistí další dobu ochrany léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin, které jsou patentově chráněny a podléhají správnímu postupu povolování, rovnající se době uvedené v odstavci 1 druhé větě, zkrácené o pět let.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne doba trvání dalšího období ochrany pět let.

4.   U léčivých přípravků, u nichž proběhly pediatrické studie, za předpokladu, že se jejich výsledky odrazily v informacích o výrobku, strany zajistí další prodloužení doby ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku o dalších šest měsíců.

Článek 187

Ochrana údajů předkládaných k získání registrace léčivého přípravku (30)

1.   Strany zavedou komplexní systém zaručující, že údaje předkládané pro účely získání registrace léčivých přípravků zůstanou důvěrné a nebudou zveřejněny a že se nepoužijí pro jiné účely.

2.   Každá strana právním předpisem zajistí, že jakákoli informace předaná za účelem registrace léčivých přípravků zůstane důvěrná a nebude zpřístupněna třetím osobám a bude chráněna před nepoctivým obchodním praktikám.

3.   Za tímto účelem nesmí žádná strana nejméně šest let od data první registrace v některé ze stran povolit jiným žadatelům prodej téhož nebo podobného výrobku na základě registrace udělené žadateli, jenž předložil výsledky zkoušek či studií, ledaže k tomu dotyčný žadatel udělil souhlas. Během této doby se výsledky zkoušek či studií předložené k první registraci nepoužijí ve prospěch žádného dalšího žadatele o registraci léčivého přípravku, není-li k tomu dán souhlas ze strany prvního žadatele.

4.   Šestileté období uvedené v odstavci 3 se prodlouží maximálně na sedm let, jestliže během prvních šesti let od získání první registrace získá majitel povolení pro jednu nebo více terapeutických indikací, jež se považují za významný klinický přínos ve srovnání se stávajícími terapiemi.

5.   Gruzie se zavazuje, že uvede své právní předpisy týkající se ochrany údajů o léčivých přípravcích do souladu s právními předpisy Unie ke dni, který určí Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

Článek 188

Ochrana údajů předkládaných k získání registrace přípravků na ochranu rostlin

1.   Každá strana stanoví požadavky na bezpečnost a účinnost, dříve než povolí uvedení přípravků na ochranu rostlin na trh.

2.   Každá strana zajistí, aby údaje předložené žadatelem poprvé za účelem registrace přípravku na ochranu rostlin byly chráněny před nepoctivým obchodním využitím a nebyly použity ve prospěch jiné osoby usilující o registraci, není-li k tomu dán výslovný souhlas ze strany prvního žadatele.

3.   Protokol o zkoušce nebo o studii předložený poprvé za účelem registrace musí splňovat tyto podmínky:

a)	je potřebný pro registraci či změnu registrace s cílem umožnit použití na jiné plodině a

b)	je ověřeno, že splňuje zásady správné laboratorní praxe nebo správné praxe při provádění pokusů.

4.   Doba ochrany údajů je alespoň deset let ode dne první registrace na území dotyčné strany.

Článek 189

Odrůdy rostlin

Strany budou chránit práva k odrůdám rostlin v souladu s Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin a spolupracovat při podpoře a posilování těchto práv.

Oddíl 3

Vymáhání práv duševního vlastnictví

Článek 190

Obecné povinnosti

1.   Strany znovu potvrzují své povinnosti vyplývající z Dohody TRIPS, a zejména z části III uvedené dohody, a stanoví doplňková opatření, postupy a nápravná opatření uvedená v tomto oddíle a potřebná k zajištění vymáhání práv duševního vlastnictví (31).

2.   Tato doplňková opatření, postupy a nápravná opatření musí být spravedlivé a nestranné a nesmí být nadměrně složité nebo nákladné, nesmí obsahovat nepřiměřené lhůty ani nesmí mít za následek bezdůvodná zdržení.

3.   Tato doplňková opatření a nápravná opatření musí být rovněž účinná, přiměřená a odrazující a musí být používána způsobem, který zabraňuje vzniku překážek legálního obchodu a poskytuje záruky proti jejich zneužití.

Článek 191

Způsobilí žadatelé

Každá strana uznává jako osoby způsobilé žádat o použití opatření, postupů a nápravných opatření uvedených v tomto oddílu a části III Dohody TRIPS:

a)	nositele práv duševního vlastnictví v souladu s příslušnými právními předpisy;

b)	všechny ostatní osoby oprávněné užívat tato práva, zejména držitelé licence, v rozsahu stanoveném příslušným právem a v souladu s tímto právem;

c)	kolektivní správce práv duševního vlastnictví, kteří jsou řádně uznáváni jako oprávnění zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu stanoveném příslušným právem a v souladu s tímto právem;

d)	profesní subjekty ochrany práv, které jsou řádně uznávány jako oprávněné zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu stanoveném příslušným právem a v souladu s tímto právem.

Pododdíl 1

Vymáhání práv občanskoprávní cestou

Článek 192

Opatření k zajištění důkazů

1.   Každá strana zajistí, aby příslušné soudní orgány mohly i před zahájením řízení ve věci, na žádost strany, která předložila přiměřeně dostupné důkazy podporující její tvrzení, že bylo porušeno její právo duševního vlastnictví nebo že toto porušení hrozí, nařídit okamžitá a účinná předběžná opatření k zajištění relevantních důkazů údajného porušování, s výhradou ochrany důvěrných informací.

2.   Tato opatření mohou zahrnovat podrobný popis, včetně odebrání vzorků nebo bez něj, či fyzické zabavení zboží údajně porušujícího právo duševního vlastnictví, a ve vhodných případech i materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a dokumentů vztahujících se k tomuto zboží. Tato opatření se přijmou i bez vyslechnutí druhé strany, je-li to nezbytné, zvláště když by jakýkoli odklad pravděpodobně způsobil nenapravitelnou újmu nositeli práv nebo když hrozí prokazatelné nebezpečí, že důkazní prostředek bude zničen.

3.   Byla-li přijata opatření k zajištění důkazů bez slyšení protistrany, jsou dotčené strany bezodkladně vyrozuměny, nejpozději ihned po provedení přijatých opatření.

Článek 193

Právo na informace

1.   Každá strana zajistí, aby v souvislosti s řízením o porušení práva duševního vlastnictví a na základě odůvodněné a přiměřené žádosti žadatele mohly příslušné soudní orgány nařídit, že informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví, musí poskytnout porušovatel nebo každá jiná osoba, která:

a)	prokazatelně v obchodním měřítku držela zboží porušující právo duševního vlastnictví;

b)	prokazatelně v obchodním měřítku užívala služby porušující právo duševního vlastnictví;

c)	prokazatelně v obchodním měřítku poskytovala služby využívané při činnostech porušujících právo duševního vlastnictví; nebo

d)	prokazatelně vyráběla, zpracovávala nebo distribuovala zboží nebo poskytovala služby porušující právo duševního vlastnictví prostřednictvím informací od osoby uvedené v písmenech a), b) nebo c).

2.   Informace uvedené v odstavci 1 podle okolností obsahují:

a)	jména a adresy producentů, výrobců, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, stejně jako zamýšlených velkoobchodníků a maloobchodníků a

b)	údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně za dané zboží nebo služby.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní předpisy, které:

a)	přiznávají nositeli práv právo na získání úplnějších informací;

b)	upravují použití informací poskytnutých na základě tohoto článku v občanskoprávním či trestním řízení;

c)	upravují odpovědnost za zneužití práva na informace;

d)	poskytují možnost odepřít poskytnutí informací, které by nutily osobu uvedenou v odstavci 1 přiznat svou účast nebo účast svého blízkého příbuzného na porušení práva duševního vlastnictví; nebo

e)	upravují ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.

Článek 194

Předběžná opatření

1.   Každá strana zajistí, aby soudní orgány na žádost žadatele mohly vydat proti údajnému porušiteli prozatímní soudní zákaz s cílem zamezit hrozícímu porušení práva duševního vlastnictví nebo prozatímně zakázat, případně pod pokutou, pokud to vnitrostátní právní předpisy umožňují, pokračování v údajném porušování tohoto práva, nebo podmínit takové pokračování složením záruky k zajištění odškodnění nositele práva. Prozatímní soudní zákaz lze vydat za stejných podmínek i vůči zprostředkovateli, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování práv duševního vlastnictví.

2.   Prozatímní soudní zákaz lze rovněž vydat za účelem nařízení zabavení nebo vydání zboží, u kterého je podezření, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo jeho vstupu do obchodních kanálů nebo oběhu v nich.

3.   V případě údajného porušení, ke kterému došlo v obchodním měřítku, a prokáže-li poškozený okolnosti, které by mohly ohrozit náhradu škody, strany zajistí, aby soudní orgány mohly nařídit předběžné zabavení movitého a nemovitého majetku údajného porušovatele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů nebo jiného majetku. K tomuto účelu mohou příslušné orgány nařídit případně přístup k bankovním, účetním nebo obchodním dokladům, které jsou v držení údajného porušitele.

Článek 195

Opatření vyplývající z rozhodnutí ve věci

1.   Každá strana zajistí, aby příslušné soudní orgány mohly na žádost žadatele, a aniž je dotčena náhrada škody, která vznikla nositeli práv porušením práv, a aniž je dotčeno odškodnění jiného druhu, nařídit alespoň konečné odstranění z obchodních kanálů nebo zničení zboží, u něhož bylo prokázáno, že porušuje právo duševního vlastnictví. Příslušný soud může rovněž, je-li to vhodné, nařídit zničení materiálu a nástrojů použitých převážně při vytváření nebo výrobě tohoto zboží.

2.   Soudní orgány stran mají pravomoc nařídit, aby tato opatření byla provedena na náklady porušovatele práv, ledaže tomu odporují zvláštní důvody.

3.   Každá strana zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí, jímž bylo shledáno porušení práva duševního vlastnictví, mohly soudní orgány vydat proti porušiteli i proti kterémukoliv prostředníkovi, jehož služby využívá třetí strana k porušování práva duševního vlastnictví, soudní zákaz dalšího porušování.

4.   Strany mohou stanovit, že ve vhodných případech a na žádost osoby, na niž se vztahují opatření uvedená v tomto článku, mohou příslušné soudní orgány nařídit zaplacení peněžního vyrovnání poškozenému namísto použití opatření podle tohoto článku, pokud tato osoba nejednala úmyslně ani z nedbalosti, výkon dotyčných opatření by jí způsobil nepřiměřenou újmu a pokud se peněžní vyrovnání poškozenému jeví přiměřeně dostatečným.

Článek 196

Náhrada škody

1.   Každá strana zajistí, aby soudní orgány na žádost poškozeného nařídily porušovateli práv vykonávajícímu činnost, o níž věděl nebo měl vědět, že porušuje práva, zaplatit nositeli práv náhradu škody odpovídající skutečné újmě, kterou utrpěl v důsledku porušení práva. Při stanovení náhrady škody soudní orgány:

a)

přihlédnou ke všem vhodným aspektům, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozená strana utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je morální újma způsobená nositeli práv porušením práv duševního vlastnictví; nebo

b)

jako alternativu k písmenu a) mohou ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě takových hledisek, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušovatel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.

2.   Jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl, ani důvodně nemohl vědět, že dochází k porušení práv, mohou strany stanovit, že soudní orgány mohou ve prospěch poškozené strany nařídit náhradu zisků nebo škod, které mohou být předem stanoveny.

Článek 197

Náklady řízení

Každá strana zajistí, aby odpovídající a přiměřené náklady na řízení a jiné náklady, jež vznikly straně, jež ve sporu uspěla, byly v zásadě uhrazeny stranou, která ve sporu neuspěla, ledaže by tím byla porušena zásada spravedlnosti a aniž by tím byly dotčeny výjimky stanovené vnitrostátními procesními pravidly.

Článek 198

Zveřejnění soudních rozhodnutí

Každá strana zajistí, aby v případě soudního řízení zahájeného pro porušení práva průmyslového vlastnictví nebo práva duševního vlastnictví či v obou těchto případech, mohly soudní orgány nařídit na návrh žadatele a na náklady porušovatele práv vhodná opatření k rozšíření informací týkajících se rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části.

Článek 199

Domněnka autorství nebo vlastnictví

Pro účely použití opatření, řízení a nápravných opatření podle tohoto pododdílu:

a)	stačí, aby byl autor literárního nebo uměleckého díla, není-li prokázán opak, za takového považován a v důsledku toho oprávněn zahájit řízení o porušení práv, je-li jeho jméno uvedeno na díle obvyklým způsobem;

b)	se písmeno a) použije obdobně i na nositele práv souvisejících s autorským právem, pokud jde o jejich předmět ochrany.

Pododdíl 2

Další ustanovení

Článek 200

Opatření na hranicích

1.   Aniž je dotčen článek 75 této dohody a příloha XIII této dohody, v tomto článku jsou stanoveny obecné zásady této dohody upravující vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a povinnost celních orgánů stran spolupracovat.

2.   Při provádění opatření na hranicích za účelem vymáhání práv duševního vlastnictví strany zajistí plnění svých povinností podle GATT 1994 a dohody TRIPS.

3.   Ustanovení o opatřeních na hranicích uvedená v tomto článku mají procesní povahu. Stanoví podmínky a postupy pro jednání celních orgánů v případech, kdy zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví je nebo by mělo být pod celním dohledem. Nemají žádný vliv na hmotněprávní předpisy stran týkající se duševního vlastnictví.

4.   V zájmu snadnějšího vymáhání práv duševního vlastnictví přijmou celní orgány rozmanité přístupy k identifikaci zásilek obsahujících zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví. Patří k nim způsoby analýzy rizika mezi jiným na základě informací od nositelů práv, zpravodajských informací a prohlídek nákladu.

5.   Strany se dohodly na účinném provedení článku 69 dohody TRIPS, pokud jde o mezinárodní obchod se zbožím podezřelým z porušení práv duševního vlastnictví. Strany za tímto účelem zřídí ve svých celních správách kontaktní místa a informují se o nich a připraví se na výměnu údajů a informací o obchodě s takovým zbožím, který se týká obou stran. Zejména budou podporovat výměnu informací a spolupráci mezi celními orgány ve vztahu k obchodu s padělky označenými ochrannými známkami a s nedovolenými napodobeninami. Aniž jsou dotčena ustanovení protokolu II k této dohodě o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech, vyměňují si celní orgány ve vhodných případech informace rychle a s náležitým dodržováním právních předpisů stran o ochraně údajů.

6.   Celní orgány každé strany spolupracují na požádání či z vlastního podnětu při poskytování dostupných informací celním orgánům druhé strany zejména o zboží procházejícím územím kterékoliv strany a směřujícím do druhé strany (nebo přicházejícím z druhé strany).

7.   Podvýbor uvedený v článku 74 této dohody stanoví nezbytná praktická opatření pro výměnu údajů a informací uvedených v tomto článku.

8.   Protokol II k této dohodě o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech se použije na porušování práv duševního vlastnictví, aniž jsou dotčeny formy spolupráce vyplývající z používání odstavců 5 až 7 tohoto článku.

9.   Podvýbor uvedený v článku 74 této dohody vystupuje jako podvýbor odpovědný za zajištění řádného fungování a provádění tohoto článku.

Článek 201

Kodexy chování

Strany podpoří:

a)	vypracování kodexů chování obchodními nebo profesními sdruženími nebo organizacemi, s cílem přispět k vymáhání práv duševního vlastnictví;

b)	předání návrhů kodexů chování a veškerých posouzení jejich použití příslušným orgánům stran.

Článek 202

Spolupráce

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat, aby podpořily provádění závazků a povinností podle této kapitoly.

2.   Mezi oblasti spolupráce patří mimo jiné tyto činnosti:

a)	výměna informací o právním rámci týkajícím se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidel jejich ochrany a prosazování; výměna zkušeností ohledně legislativního vývoje v těchto oblastech;

b)	výměna zkušeností a informací o vymáhání práv duševního vlastnictví;

c)	výměna zkušeností s prosazováním práv na ústřední a nižší úrovni celními orgány, policií, správními a soudními orgány; koordinace v zájmu předcházení vývozu padělaného zboží, a to i s jinými zeměmi;

d)	budování kapacit, výměna a školení personálu;

e)	podpora a šíření informací o právech duševního vlastnictví mimo jiné v podnikatelských kruzích a v občanské společnosti; veřejné povědomí spotřebitelů a nositelů práv;

f)	posilování institucionální spolupráce například mezi úřady pro duševní vlastnictví;

g)

aktivní šíření povědomí o právech duševního vlastnictví a osvěta široké veřejnosti o politikách v oblasti práv duševního vlastnictví; formulace účinných strategií, jejichž cílem je určit klíčovou skupinu a vytvořit komunikační programy, které zvýší povědomí spotřebitelů a médií o dopadu porušování práv duševního vlastnictví, včetně nebezpečí pro zdraví a bezpečnost a spojitosti s organizovaným zločinem.

KAPITOLA 10

Hospodářská soutěž

Článek 203

Zásady

Strany uznávají význam volné a nenarušené hospodářské soutěže ve svých obchodních vztazích. Strany uznávají, že obchodní postupy a státní zásahy (včetně subvencí) narušující hospodářskou soutěž mohou narušit řádné fungování trhů a ohrozit přínosy liberalizace obchodu.

Článek 204

Antimonopolní předpisy a předpisy o spojování podniků a jejich provádění

1.   Každá strana na svém území ponechává v platnosti komplexní právní předpisy o hospodářské soutěži, jež účinně řeší protisoutěžní dohody, jednání ve vzájemné shodě a protisoutěžní jednostranné jednání podniků s dominantní tržní silou, a které zajišťují účinný dohled nad spojováním, a brání tak významnému narušení účinné hospodářské soutěže a zneužívání dominantního postavení.

2.   Každá strana udržuje v chodu vhodně vybavený orgán odpovědný za účinné prosazování právních předpisů o hospodářské soutěži uvedených v odstavci 1.

3.   Strany uznávají význam transparentního a nediskriminačního uplatňování svých předpisů o hospodářské soutěži při dodržování zásad spravedlivých postupů a respektování práv na obhajobu dotčených stran.

Článek 205

Státní monopoly, veřejné podniky a podniky se zvláštními nebo výlučnými právy

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání kterékoli straně v tom, aby zřídila či zachovala státní monopoly, veřejné podniky nebo aby vybavila podniky zvláštními či výlučnými právy podle svých příslušných právních předpisů

2.   Pokud jde o státní monopoly obchodní povahy, veřejné podniky nebo o podniky se zvláštními či výlučnými právy, každá strana zajistí, aby se na tyto podniky vztahovaly právní předpisy o hospodářské soutěži uvedené v čl. 204 odst. 1, pokud použití těchto právních předpisů neznemožní právně nebo fakticky zvláštní úkoly ve veřejném zájmu, jejichž plněním jsou dotyčné podniky pověřeny.

Článek 206

Subvence

1.   Pro účely tohoto článku se „subvencí“ rozumí opatření, jež splňuje podmínky stanovené v článku 1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních bez ohledu na to, zda je poskytnuta na výrobu zboží nebo poskytování služeb, a které je specifické ve smyslu článku 2 uvedené dohody.

2.   Každá strana zajistí v oblasti subvencí transparentnost. Za tímto účelem podá každá strana druhé straně každé dva roky zprávu o právním základě, formě, výši nebo rozpočtu a, pokud je to možné, o příjemci subvence poskytnuté její vládou nebo veřejnoprávním orgánem ve vztahu k výrobě zboží. Tato zpráva se považuje za poskytnutou, jestliže ji strana zpřístupní na veřejně dostupné internetové adrese.

3.   Na žádost kterékoli strany poskytne druhá strana bezodkladně informace a odpoví na otázky týkající se konkrétních subvencí vztahujících se na poskytování služeb.

Článek 207

Řešení sporů

Ustanovení o mechanismu řešení sporů v kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody se nevztahují na články 203, 204 a 205 této dohody.

Článek 208

Vztah k WTO

Ustanoveními této kapitoly nejsou dotčena práva a povinnosti kterékoli strany podle Dohody o WTO, zejména podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů.

Článek 209

Důvěrnost

Při výměně informací podle této kapitoly vezmou strany v úvahu omezení vyplývající z požadavků jejich příslušné právní úpravy na ochranu služebního a obchodního tajemství.

KAPITOLA 11

Ustanovení o obchodu s energií

Článek 210

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)	„energetickým zbožím“ ropa (HS kód 27.09), zemní plyn (HS kód 27.11) a elektrická energie (HS kód 27.16);

b)

„energetickými přepravními zařízeními“ vysokotlaká potrubí pro přepravu zemního plynu; vysokonapěťové elektrické přenosové sítě a vedení, včetně propojovací infrastruktury, která spojuje různé přenosové sítě plynu a elektřiny; potrubí na přepravu ropy, železnice a jiná pevně zabudovaná zařízení určená k manipulaci s energetickým zbožím;

c)	„tranzitem“ přechod energetického zboží přes území kterékoli strany s překládkou, skladováním, rozdělováním nákladu, změnou druhu dopravy nebo bez nich, pokud tento přechod tvoří jen jeden úsek celé cesty začínající a končící za hranicemi strany, přes jejíž území přeprava prochází;

d)	„neoprávněným odběrem“ každá činnost spočívající v neoprávněném odběru energetického zboží z energetického přepravního zařízení.

Článek 211

Tranzit

Strany zajišťují tranzit v souladu se svými mezinárodními závazky vyplývajícími z ustanovení GATT 1994 a Smlouvy o energetické chartě.

Článek 212

Neoprávněný odběr zboží v tranzitu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná k zákazu a odstranění neoprávněného odběru energetického zboží v tranzitu přes její území jakýmkoli subjektem, jenž podléhá její kontrole nebo spadá do její pravomoci.

Článek 213

Nepřerušovaný tranzit

1.   Strana neodebírá z energetického zboží přepravovaného přes její území ani do něj jinak nezasahuje s výjimkou případů, kdy s odběrem nebo zásahem výslovně počítá smlouva či jiná dohoda upravující tento tranzit nebo pokud pokračující provoz energetického přepravního zařízení bez urychleného nápravného opatření vytváří neodůvodněnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost, kulturní dědictví, zdraví, bezpečnost či životní prostředí, za předpokladu, že toto opatření není vykonáno způsobem, jenž by byl prostředkem svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo zastřeného omezování mezinárodního obchodu.

2.   V případě sporu ohledně jakékoli záležitosti týkající se stran nebo jednoho či více subjektů, jež podléhají kontrole nebo spadají do pravomoci jedné ze stran, strana, přes jejíž území se energetické zboží přepravuje, nepovolí před uzavřením postupu pro řešení sporů podle příslušné smlouvy nebo podle nouzového postupu podle přílohy XVIII této dohody nebo kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody přerušení nebo snížení objemu takového tranzitu, a totéž nepovolí žádnému subjektu, podléhajícímu její kontrole nebo spadajícímu do její pravomoci, s výjimkou okolností stanovených v odstavci 1.

3.   Strana není odpovědná za přerušení či snížení objemu tranzitu podle tohoto článku, pokud nemůže dodávat či přenášet energetické zboží v důsledku činností, jež lze připsat třetí zemi nebo subjektu podléhajícímu kontrole nebo spadajícímu do pravomoci třetí země.

Článek 214

Tranzitní povinnost provozovatelů

Každá strana zajistí, aby provozovatelé energetických přepravních zařízení přijali opatření nezbytná k:

a)	minimalizaci rizika náhodného přerušení či snížení tranzitu;

b)	okamžitému obnovení obvyklého tranzitu, jež byl náhodně přerušen či snížen.

Článek 215

Regulační orgány

1.   Každá strana určí nezávislé regulační orgány zmocněné k regulaci trhů s plynem a elektřinou. Tyto regulační orgány jsou právně odlišeny od jakéhokoli veřejného či soukromého podniku, účastníka na trhu nebo provozovatele a jsou na nich funkčně nezávislé.

2.   Rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu.

3.   Provozovatel, který je dotčen jakýmkoliv rozhodnutím regulačního orgánu, má právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Pokud odvolací orgán nemá charakter soudu, odůvodní své rozhodnutí vždy písemně a jeho rozhodnutí rovněž podléhá přezkumu nestranným a nezávislým soudním orgánem. Rozhodnutí přijatá odvolacími orgány musí být účinně vymáhána.

Článek 216

Organizace trhů

1.   Strany zajistí, aby trhy s energií byly provozovány s cílem vytvořit konkurenční, bezpečné a z hlediska životního prostředí udržitelné podmínky, a nediskriminují podniky, co se týče jejich práv a povinností.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může kterákoli strana uložit podnikům v obecném hospodářském zájmu povinnosti týkající se bezpečnosti, včetně bezpečného zásobování; pravidelnosti, jakosti a ceny dodávek; ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Tyto povinnosti jsou jasně vymezené, transparentní, úměrné a ověřitelné.

3.   Pokud některá strana reguluje cenu, za kterou se na domácím trhu prodává plyn a elektřina, tato strana zajistí, aby metodika výpočtu regulované ceny byla zveřejněna ještě před vstupem regulované ceny v platnost.

Článek 217

Přístup k energetickým přepravním zařízením

1.   Každá strana na svém území zajistí realizaci systému pro přístup třetích stran k energetickým přepravním zařízením a ke skladovacím zařízením zkapalněného zemního plynu, který se bude vztahovat na všechny uživatele a bude se používat transparentně, objektivně a nediskriminačně.

2.   Každá strana zajistí, aby tarify za přístup k energetickým přepravním zařízením a všechny ostatní podmínky související s přístupem k energetickým přepravním zařízením byly objektivní, přiměřené, transparentní a nediskriminovala podle původu, vlastnictví či místa určení energetického zboží.

3.   Každá strana zajistí, aby celá technická a smluvní kapacita, jak fyzická, tak virtuální, byla přidělována podle transparentních a nediskriminačních kritérií a postupů.

4.   Strany zajistí, aby v případě zamítnutí přístupu třetí straně, provozovatelé energetického přepravního zařízení na požádání podali požadující straně řádně odůvodněné vysvětlení s výhradou právní nápravy.

5.   Kterákoliv strana se může výjimečně odchýlit od ustanovení odstavců 1 až 4 podle objektivních kritérií stanovených v jejich právních předpisech. Kterákoliv strana může zejména zavést ve svých právních předpisech možnost přiznat třetí straně případ od případu a na omezenou dobu výjimku z pravidel přístupu k velkým novým energetickým přepravním zařízením.

Článek 218 (32)

Vztah ke Smlouvě o Energetickém společenství

1.   V případě rozporu mezi ustanoveními této kapitoly a ustanoveními Smlouvy o Energetickém společenství nebo ustanoveními právních předpisů Unie použitelnými podle Smlouvy o Energetickém společenství mají přednost ustanovení Smlouvy o Energetickém společenství nebo ustanovení právních předpisů Unie použitelná podle Smlouvy o Energetickém společenství upravující spornou záležitost.

2.   Při provádění této kapitoly se dá přednost přijetí právních předpisů nebo jiných aktů, jež jsou v souladu se Smlouvou o Energetickém společenství nebo jsou založeny na příslušných právních předpisech Unie. V případě sporu týkajícího se této kapitoly se předpokládá, že právní předpisy nebo jiné akty, jež splňují tato kritéria, jsou v souladu s touto kapitolou. Při posuzování, zda právní předpisy či jiné akty splňují tato kritéria, se zohlední každé příslušné rozhodnutí přijaté podle článku 91 Smlouvy o Energetickém společenství.

KAPITOLA 12

Transparentnost

Článek 219

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)

„obecně závaznými opatřeními“ právní a správní předpisy, soudní rozhodnutí, postupy a obecně závazná správní rozhodnutí, které mohou mít vliv na kteroukoli záležitost, na níž se vztahuje hlava IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Nezahrnují rozhodnutí, jež se vztahují na konkrétní osobu nebo skupinu osob;

b)	„zainteresovanou osobou“ fyzická nebo právnická osoba, usazená na území kterékoli strany, jež může být přímo dotčena obecně závazným opatřením.

Článek 220

Cíl

Strany uznávají dopad, který může mít jejich právní prostředí na obchod a investice mezi nimi, a proto zajistí předvídatelné právní prostředí a účinné postupy pro hospodářské subjekty, včetně malých a středních podniků, přičemž řádně přihlédnou k požadavkům na právní jistotu a přiměřenost.

Článek 221

Zveřejnění

1.   Každá strana zajistí, aby obecně závazná opatření:

a)	byla neprodleně a snadno dostupná prostřednictvím úředně stanoveného média, a je-li to proveditelné, elektronicky tak, aby se s nimi mohla seznámit kterákoli osoba;

b)	obsahovala vysvětlení cíle a důvody takových opatření; a

c)	poskytovala dostatek času mezi svým zveřejněním a vstupem v platnost, s výjimkou řádně zdůvodněných případů včetně bezpečnostních a mimořádných problémů.

2.   Každá strana:

a)	se pokusí veřejně zpřístupnit již ve vhodné rané fázi návrh na přijetí či změnu kteréhokoli obecně závazného opatření, včetně vysvětlení cíle a odůvodnění návrhu;

b)	poskytne zainteresovaným osobám přiměřené příležitosti k připomínkování takových návrhů a zejména k těmto příležitostem poskytne dostatek času; a

c)	se pokusí zohlednit připomínky zainteresovaných osob k takovému návrhu.

Článek 222

Informační a kontaktní místa

1.   Za účelem usnadnění komunikace mezi stranami o všech záležitostech, jichž se týká hlava IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, určí každá strana kontaktní místo, jež bude plnit funkci koordinátora.

2.   Každá strana zavede nebo udržuje v chodu vhodné mechanismy pro odpovědi na dotazy týkající se navrženého nebo platného obecně použitelného opatření a jeho uplatňování. Dotazy mohou být adresovány prostřednictvím kontaktního místa zřízeného podle odstavce 1, případně prostřednictvím jiného mechanismu.

3.   Strany uznávají, že odpověď uvedená v odstavci 2 nemusí být definitivní, ani právně závazná, nýbrž pouze pro informaci, nestanoví-li jejich příslušné právní a správní předpisy jinak.

4.   Na žádost jedné strany poskytne druhá strana okamžitě informace a odpoví na otázky, jež vyvstanou ohledně jakéhokoli obecně závazného opatření nebo návrhu na přijetí či změnu obecně závazného opatření, o němž se žádající strana domnívá, že by mohlo mít vliv na fungování hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody bez ohledu na to, zda bylo dotčené opatření žádající straně již oznámeno.

Článek 223

Správa obecně závazných opatření

1.   Každá strana spravuje veškerá obecně závazná opatření objektivním, nestranným a přiměřeným způsobem.

2.   Týkají-li se ve zvláštních případech taková opatření určitých osob, zboží nebo služeb druhé strany, každá strana za tímto účelem:

a)	se pokusí poskytnout zainteresovaným osobám, jichž se správní řízení přímo týká, vhodné oznámení v souladu se svými postupy, když je řízení zahájeno, včetně popisu povahy řízení, prohlášení orgánu, kterým je řízení zahájeno, a obecný popis veškerých sporných otázek;

b)	poskytne takovým zainteresovaným osobám vhodnou příležitost k předložení skutečností a argumentace na podporu jejich stanoviska dříve, než se přistoupí ke konečnému správnímu kroku, umožní-li to čas, povaha řízení a veřejný zájem, a

c)	zajistí, aby se její řízení zakládala na jejích právních předpisech a byla vedena v souladu s nimi.

Článek 224

Přezkum a odvolání

1.   Každá strana zřídí nebo udržuje v chodu soudní, rozhodčí nebo správní tribunály nebo postupy za účelem rychlého přezkumu a v odůvodněných případech nápravy správního aktu týkajícího se záležitostí, na které se vztahuje hlava IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Tyto soudy, tribunály a řízení musí být nestranné a nezávislé na úřadu nebo orgánu pověřeném vymáháním správních předpisů a osoby odpovědné za tyto tribunály nebo postupy nesmějí mít žádný podstatný zájem na výsledku řízení.

2.   Každá strana zajistí, aby strany řízení měly před takovými tribunály nebo při takových postupech právo:

a)	podporovat nebo bránit svá stanoviska; a

b)	na to, aby bylo rozhodnutí založeno na důkazech a předaných záznamech nebo, vyžadují-li to její právní předpisy, na spisech vedených správním orgánem.

3.   Každá strana zajistí, aby byla taková rozhodnutí, s výhradou odvolání nebo dalšího přezkumu podle jejich právních předpisů, prováděna úřadem nebo orgánem, který dotčené správní opatření uplatňoval, a aby se takovými rozhodnutími postupy těchto úřadů nebo orgánů řídily.

Článek 225

Regulační kvalita a výkonnost a řádná správní praxe

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře regulační kvality a výkonnosti, a to rovněž prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů týkajících se jejich politik v oblasti právních předpisů a hodnocení jejich dopadu.

2.   Strany uznávají význam zásad řádné správní praxe (33) a dohodly se, že budou spolupracovat při prosazování těchto zásad, a to i prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů.

Článek 226

Specifická pravidla

Ustanovení této kapitoly se použijí, aniž jsou dotčena specifická pravidla o transparentnosti stanovená v jiných kapitolách hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

KAPITOLA 13

Obchod a udržitelný rozvoj

Článek 227

Souvislosti a cíle

1.   Strany se odvolávají na Agendu 21 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách a základních právech při práci z roku 1998, Johannesburský prováděcí plán o udržitelném rozvoji z roku 2002, ministerské prohlášení Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006 a Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008. Strany znovu potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu tak, aby přispíval k cíli udržitelného rozvoje pro blaho současných a budoucích pokolení, a zajistit, aby byl tento cíl začleněn a promítal se do všech úrovní jejich obchodního vztahu.

2.   Strany znovu potvrzují svůj závazek usilovat o udržitelný rozvoj a uznávají, že hospodářský a sociální rozvoj a ochrana životního prostředí spolu vzájemně souvisí a vzájemně se posilují. Zdůrazňují prospěch, který přináší zohledňování pracovních (34) a environmentálních otázek souvisejících s obchodem v rámci globálního přístupu k obchodu a udržitelnému rozvoji.

Článek 228

Právo regulovat a úroveň ochrany

1.   Strany uznávají právo každé z nich na určování svých politik a priorit pro udržitelný rozvoj, na stanovení vlastní úrovně ochrany životního prostředí a práce na svém území a na přijímání či náležitou úpravu příslušných předpisů a politik v souladu se závazkem k plnění mezinárodně uznávaných norem a dohod uvedených v článcích 229 a 230 této dohody.

2.   V této souvislosti se každá strana snaží zajistit, aby její právní předpisy a politiky umožňovaly a podporovaly vysokou úroveň ochrany životního prostředí a práce a usilují o průběžné zdokonalování těchto právních předpisů a politik a s tím související úrovně ochrany.

Článek 229

Mnohostranné pracovní normy a dohody

1.   Strany uznávají plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny jako klíčový prvek pro zvládání následků globalizace a znovu potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu způsobem, který vede k plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práci pro všechny. V této souvislosti se strany zavazují k případným konzultacím a spolupráci ohledně otázek týkajících se práce a současně obchodu, na nichž mají zájem obě strany.

2.   V souladu se svými povinnostmi, které jim vyplývají z členství v MOP a z Deklarace MOP o zásadách a základních právech při práci a z následných opatření přijatých na 86. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 1998, se strany zavazují k dodržování, prosazování a realizaci mezinárodně uznávaných základních pracovních norem zakotvených v základních úmluvách MOP ve svých právních předpisech a ve své praxi na svém území a to zejména:

a)	svobody sdružování a účinného uznání práva na kolektivní vyjednávání;

b)	odstranění všech forem nucené nebo povinné práce;

c)	faktické zrušení práce dětí; a

d)	odstranění diskriminace s ohledem na zaměstnání a povolání.

3.   Strany znovu potvrzují svůj závazek účinně provádět ve svém právu a praxi základní, prioritní a další úmluvy MOP, které Gruzie a členské státy ratifikovaly.

4.   Strany rovněž zváží ratifikaci dalších prioritních a jiných úmluv, které MOP klasifikovala jako aktualizované. Strany si pravidelně vyměňují informace o své situaci a o vývoji v tomto směru.

5.   Strany uznávají, že na porušování základních zásad a práv v práci se nelze odvolávat či jinak je využívat coby legitimní komparativní výhodu a že pracovní normy by se neměly využívat k protekcionistickým účelům v oblasti obchodu.

Článek 230

Mnohostranné řízení a dohody v oblasti životního prostředí

1.   Strany uznávají hodnotu mnohostranného řízení a dohod v oblasti životního prostředí jakožto reakci mezinárodního společenství na globální nebo regionální problémy životního prostředí a zdůrazňují potřebu dále zlepšovat vzájemnou podporu obchodní politiky a politiky v oblasti životního prostředí. V této souvislosti se strany zavazují k případným konzultacím a spolupráci v jednáních o otázkách životního prostředí a obchodu a ve vztahu k jiným otázkám životního prostředí, které souvisí s obchodem a jsou předmětem zájmu obou stran.

2.   Strany znovu potvrzují svůj závazek účinně provádět ve svých právních předpisech a postupech mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, jichž jsou smluvními stranami.

3.   Strany si pravidelně vyměňují informace o své situaci a o tom, jak pokračuje ratifikace či změny mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí.

4.   Strany opětovně potvrzují svůj závazek dosáhnout konečného cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a jejího protokolu (Kjótský protokol). Zavazují se ke spolupráci na vytváření budoucího mezinárodního rámce pro řešení otázek změny klimatu podle UNFCCC a s ní souvisejících dohod a rozhodnutí.

5.   Žádné ustanovení této dohody nebrání stranám, aby přijaly nebo ponechaly v platnosti opatření na provedení mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, jichž jsou stranami, za podmínky, že tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi stranami nebo zastřené omezování jejich vzájemného obchodu.

Článek 231

Obchod a investice podporující udržitelný rozvoj

Strany znovu potvrzují svůj závazek zvyšovat příspěvek obchodu k plnění cíle udržitelného rozvoje v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru. Z toho vyplývá, že

a)	strany uznávají příznivý vliv, který mohou mít základní pracovní normy a důstojná práce na hospodářskou efektivitu, inovace a produktivitu, a usilují o větší soudržnost obchodních politik na jedné straně a politiky práce na straně druhé;

b)	strany se snaží usnadnit a podporovat obchod s ekologickými produkty a službami a investice do nich, a to rovněž prostřednictvím řešení souvisejících necelních překážek;

c)

strany usilují o snadnější odstraňování překážek obchodu nebo investicím týkajících se zboží a služeb, jež mají zvláštní význam pro zmírňování změny klimatu, jako jsou udržitelné energie z obnovitelných zdrojů a energeticky účinné výrobky a služby. Může se jednat o přijetí vhodných technologií a prosazování norem, které odpovídají environmentálním a hospodářským potřebám a minimalizují technické překážky obchodu;

d)	strany se dohodly na podpoře obchodu se zbožím, které přispívá ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti, jako jsou spravedlivý a etický obchod a ekoznačky;

e)	strany se dohodly, že budou podporovat sociální odpovědnost podniků, mimo jiné formou výměny informací a osvědčených postupů. V tomto ohledu strany odkazují na příslušné mezinárodně uznávané zásady a směrnice, zejména Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti.

Článek 232

Biologická rozmanitost

1.   Strany uznávají význam zachování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání biologické rozmanitosti jako hlavního prvku pro dosažení udržitelného rozvoje a opětovně potvrzují svůj závazek zachovat a udržitelným způsobem využívat biologickou rozmanitost v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti a dalšími mezinárodními nástroji, jichž jsou smluvními stranami.

2.   Za tímto účelem se strany zavazují:

a)	podporovat obchod s produkty vyrobenými z přírodních zdrojů a získanými cestou udržitelného využívání biologických zdrojů a přispívat k zachování biologické rozmanitosti;

b)

vyměňovat si informace o opatřeních vůči obchodu s produkty vyrobenými z přírodních zdrojů, jejichž cílem je zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a oslabit tlaky na biologickou rozmanitost, případně spolupracovat na maximalizaci dopadu svých příslušných politik a zajistit jejich vzájemnou podporu;

c)	podporovat evidenci druhů podle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), u nichž je stav z hlediska ochrany považován za rizikový; a

d)

spolupracovat na regionální a celosvětové úrovni s cílem podpořit zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti přírodních a zemědělských ekosystémů, včetně ohrožených druhů, jejich přírodních stanovišť, zvláště chráněných přírodních území a genetické rozmanitosti; obnovu ekosystémů a odstranění či snížení negativních dopadů na životní prostředí, které jsou důsledkem využívání živých i neživých přírodních zdrojů či ekosystémů.

Článek 233

Udržitelná správa lesů a obchod s lesními produkty

1.   Strany uznávají význam zachování lesů a udržitelného hospodaření s lesními zdroji i přínos lesů pro hospodářské, environmentální a sociální cíle stran.

2.   Za tímto účelem se strany zavazují:

a)	podporovat obchod s lesními produkty získanými z udržitelně obhospodařovaných lesů, sklizenými v souladu s vnitrostátními právními předpisy země, kde probíhá sklizeň, a tato podpora může zahrnovat dvoustranné nebo regionální dohody uzavřené za tímto účelem;

b)	sdílet informace o opatřeních na podporu spotřeby dřeva a dřevařských výrobků z udržitelně obhospodařovaných lesů a případně spolupracovat při vypracování takových opatření;

c)	přijmout opatření na podporu ochrany lesního porostu a bojovat proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, včetně vhodných opatření ve vztahu k třetím zemím;

d)	sdílet informace o opatřeních na zlepšení lesní správy, případně spolupracovat při maximalizaci dopadu a zajištění vzájemné podpory svých politik zaměřených na vyloučení nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z obchodních toků;

e)	prosazovat evidenci druhů dřevin podle úmluvy CITES, jejichž stav z hlediska ochrany je považován za rizikový; a

f)	spolupracovat na regionální a celosvětové úrovni s cílem podpořit ochranu lesního porostu a udržitelné hospodaření se všemi druhy lesů.

Článek 234

Obchod s rybími výrobky

Vzhledem k důležitosti zajistit udržitelným způsobem odpovědné řízení rybích populací a podpořit řádnou správu v oblasti obchodu se strany zavazují:

a)	prosazovat osvědčené postupy při řízení rybolovu s cílem zajistit ochranu a udržitelné řízení rybích populací založené na ekosystémovém přístupu;

b)	přijímat účinná opatření na sledování a kontrolu rybolovných činností;

c)	dodržovat opatření na dlouhodobé zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů podle hlavních nástrojů OSN a FAO, které se týkají této problematiky;

d)	podporovat systémy koordinovaného sběru údajů a vědeckou spolupráci mezi stranami s cílem dále zlepšovat aktuální vědecké poradenství pro řízení rybolovu;

e)	v co největším rozsahu spolupracovat s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu; a

f)

spolupracovat v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a s ním spojenými aktivitami pomocí komplexních, účinných a transparentních nástrojů. Strany též provádějí politiky a opatření na vyloučení produktů nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z obchodních toků a trhů.

Článek 235

Zachování úrovní ochrany

1.   Strany uznávají, že je nevhodné podporovat obchod nebo investice snížením úrovní ochrany, které poskytují jejich pracovněprávní předpisy nebo předpisy v oblasti ochrany životního prostředí.

2.   Strana nepovzbudí obchod ani usazení, nabývání, rozšiřování či udržení investice nebo investora na svém území upuštěním či odchýlením se od svých pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ani takové upuštění nebo odchýlení nenabídne.

3.   Strana nebude pobízet obchod či investice svou setrvalou nebo opakující se činností či nečinností na úkor účinného prosazování svých pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.

Článek 236

Vědecké informace

Při přípravě a provádění opatření zaměřených na ochranu životního prostředí nebo pracovních podmínek, které mohou mít vliv na obchod nebo investice, strany zohlední dostupné vědecké a technické informace a příslušné mezinárodní normy, pokyny či doporučení, jsou-li takové. V tomto ohledu se strany mohou držet také zásady předběžné opatrnosti.

Článek 237

Transparentnost

Každá strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a kapitolou 12 (Transparentnost) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody zajistí, aby opatření zaměřené na ochranu životního prostředí nebo pracovních podmínek, které může mít vliv na obchod nebo investice, bylo vypracováno, zavedeno a provedeno transparentním způsobem s náležitým oznámením a po veřejné konzultaci a po vhodném a včasném vyrozumění nestátních subjektů a po konzultaci s nimi.

Článek 238

Přezkum dopadů na udržitelnost

Strany se zavazují k přezkumu, monitorování a posuzování dopadu provádění hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na udržitelný rozvoj prostřednictvím svých participačních procesů a institucí a rovněž procesů, které jsou vymezeny v této dohodě, například prostřednictvím posouzení s obchodem souvisejících dopadů na udržitelnost.

Článek 239

Spolupráce v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje

Strany uznávají význam spolupráce na těch aspektech politik v oblasti životního prostředí a práce, které souvisejí s obchodem za účelem dosažení cílů hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Spolupráce se mimo jiné týká těchto oblastí:

a)	aspekty obchodu a udržitelného rozvoje související s pracovními podmínkami a životním prostředím na mezinárodních fórech, zejména v rámci WTO, MOP, Programu OSN pro životní prostředí a mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí;

b)	metodika a ukazatele hodnocení dopadu udržitelnosti obchodu;

c)	dopad předpisů, norem a standardů v pracovněprávní oblasti a v oblasti životního prostředí na obchod, jakož i dopad obchodních a investičních pravidel na pracovněprávní předpisy a předpisy v oblasti životního prostředí, včetně jejich vypracování a politiky v těchto oblastech;

d)	pozitivní a negativní dopady hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na udržitelný rozvoj a způsoby, jak je zlepšovat nebo zmírňovat nebo jim předcházet, rovněž se zohledněním hodnocení dopadu udržitelnosti vypracovaných některou ze stran nebo oběma stranami;

e)	výměna názorů a osvědčených postupů na podporu ratifikace a účinného provádění základních, prioritních a dalších aktuálních úmluv MOP a mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, které se týkají obchodu;

f)	podpora soukromých a veřejných systémů osvědčování, sledovatelnosti a označování, včetně ekologického označování;

g)	podpora sociální odpovědnosti podniků, například prostřednictvím osvětových a informačních kampaní, uskutečňování a šíření mezinárodně uznávaných pokynů a zásad;

h)

s obchodem související aspekty Agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce, včetně provázanosti mezi obchodem a plnou a produktivní zaměstnaností, změnami na trhu práce, základními pracovními normami, statistikou pracovních sil, rozvojem lidských zdrojů, celoživotním učením, sociální ochranou a sociálním začleňováním, sociálním dialogem a rovností žen a mužů;

i)	s obchodem související aspekty mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, včetně spolupráce v celní oblasti;

j)	s obchodem související aspekty současného a budoucího mezinárodního režimu klimatických změn, včetně prostředků na podporu nízkouhlíkových technologií a energetické účinnosti;

k)	s obchodem související opatření na podporu ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti;

l)	s obchodem související opatření na podporu ochrany a udržitelného obhospodařování lesů, a tím pádem snižování tlaku na odlesňování včetně nezákonné těžby; a

m)	s obchodem související opatření na podporu udržitelných rybolovných postupů udržitelného hospodárného obchodu s rybími produkty.

Článek 240

Zřízení institucí a mechanismus dohledu

1.   Každá ze stran určí v rámci svých správních orgánů kontaktní místo, které bude zajišťovat spojení s druhou stranou pro účely provádění této kapitoly.

2.   Zřizuje se Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj. O své činnosti podává zprávy Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody. Jeho členy jsou vyšší úředníci ze správních orgánů každé strany.

3.   Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj se sejde do jednoho roku ode dne vstupu této dohody v platnost a poté podle potřeby, aby dohlížel na provádění této kapitoly, včetně spolupráce podle článku 239 této dohody. Podvýbor přijme svůj jednací řád.

4.   Každá strana svolá novou nebo se obrátí na existující domácí poradní skupinu (skupiny) pro otázky udržitelného rozvoje, jejichž úkolem je radit v otázkách, jež jsou předmětem této kapitoly. Tyto skupiny mohou předkládat názory nebo doporučení ohledně provádění této kapitoly, včetně názorů a doporučení z vlastní iniciativy.

5.   Domácí poradní skupiny se skládají z nezávislých organizací zastupujících občanskou společnost, které vyváženým způsobem zastupují zúčastněné strany z hospodářské, sociální a environmentální sféry, včetně organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, nevládních organizací, podnikatelských skupin a dalších relevantních zúčastněných stran.

Článek 241

Společné fórum pro dialog s občanskou společností

1.   Strany usnadní činnost společného fóra s organizacemi občanské společnosti usazenými na jejich území, včetně členů jejich domácích poradních skupin a široké veřejnosti, v jehož rámci probíhá dialog o aspektech udržitelného rozvoje této dohody. Strany podpoří vyvážené zastoupení příslušných zájmových skupin, včetně nezávislých reprezentativních organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, skupin ochránců životního prostředí, podnikatelských skupin případně i dalších relevantních zúčastněných stran.

2.   Společné fórum pro dialog s občanskou společností zasedá jednou za rok, nedohodnou-li se strany jinak. Strany se na činnosti fóra pro dialog s občanskou společností dohodnou nejpozději do jednoho roku od vstupu této dohody v platnost.

3.   Strany předkládají společnému fóru pro dialog s občanskou společností aktuální zprávy o provádění této kapitoly. Názory a stanoviska společného fóra pro dialog s občanskou společností se předkládají stranám a jsou veřejně přístupné.

Článek 242

Vládní konzultace

1.   Pokud jde o jakoukoli záležitost plynoucí z této kapitoly, mohou strany využít pouze postupů stanovených v tomto článku a v článku 243 této dohody.

2.   Strana může požádat o konzultaci druhou stranu, pokud jde o jakoukoli záležitost plynoucí z této kapitoly, a sice předložením písemné žádosti kontaktnímu místu druhé strany. V žádosti jasně uvede, o jakou záležitost se jedná, pojmenuje problém a poskytne stručné shrnutí požadavků na základě této kapitoly. Konzultace začnou okamžitě poté, co o ně strana požádá.

3.   Strany vynaloží veškeré úsilí, aby záležitost vyřešily k vzájemné spokojenosti. Strany vezmou v úvahu činnost MOP nebo příslušných vícestranných environmentálních organizací nebo subjektů, v zájmu podpory širší spolupráce a spojitosti mezi prací stran a těchto organizací. Strany mohou případně požádat o radu tyto organizace či subjekty nebo kteroukoli osobu či subjekt, který považují za vhodný pro účely úplného prozkoumání dané záležitosti.

4.   Pokud se některá strana domnívá, že daná záležitost vyžaduje další diskusi, může tato strana požádat, aby Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj zasedl a záležitost zvážil, a to předložením písemné žádosti kontaktnímu místu druhé strany. Tento podvýbor neprodleně zasedne a pokusí se schválit usnesení v dané záležitosti.

5.   Bude-li to vhodné, tento podvýbor může požádat o radu domácí poradní skupinu nebo skupiny některé strany nebo obou stran či o jinou odbornou pomoc.

6.   Usnesení o dané záležitosti, na němž se shodnou strany, které se zúčastnily konzultací, se zpřístupní veřejnosti.

Článek 243

Panel odborníků

1.   Každá strana může 90 dnů po předložení žádosti o konzultace podle čl. 242 odst. 2 této dohody požádat, aby zasedl panel odborníků a přezkoumal záležitost, jež nebyla uspokojivě vyřešena prostřednictvím vládních konzultací.

2.   Není-li v tomto článku stanoveno jinak, použijí se ustanovení pododdílu 1 (Rozhodčí řízení) a pododdílu 3 (Společná ustanovení) oddílu 3 (Postupy řešení sporů) a ustanovení článku 270 kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, jakož i jednací řád v příloze XX této dohody a Kodex chování pro rozhodce a mediátory (Kodex chování) uvedený v příloze XXI této dohody.

3.   Na svém prvním zasedání po vstupu této dohody v platnost sestaví Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj seznam nejméně 15 osob ochotných a schopných účastnit se jednání panelu v roli odborníků. Každá strana navrhne nejméně pět odborníků. Strany rovněž vyberou nejméně pět osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné z nich a které mohou zastávat funkci předsedy panelu odborníků. Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj odpovídá za udržování seznamu na výše uvedené úrovni.

4.   Seznam uvedený v odstavci 3 tohoto článku obsahuje osoby s odbornými znalostmi nebo zkušenostmi v právních otázkách, pracovněprávních otázkách nebo v problematice životního prostředí, o nichž se pojednává v této kapitole, nebo v řešení sporů vzniklých v rámci mezinárodních dohod. Musí být nezávislé, musí zastávat tuto funkci jako soukromé osoby a nesmí nejednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti související s projednávanou záležitostí, neměly by být spojeny s vládou žádné ze stran a měly by vyhovovat požadavkům v příloze XXI této dohody.

5.   V záležitostech vyplývajících z této kapitoly se panel odborníků skládá z odborníků zapsaných na seznamu uvedeném v odstavci 3 tohoto článku v souladu s článkem 249 této dohody a pravidlem č. 8 jednacího řádu uvedeného v příloze XX této dohody.

6.   Panel odborníků může požadovat informace a rady od kterékoli strany, domácí poradní skupiny či od jiného zdroje, který považuje za vhodný. V otázkách týkajících se dodržování mnohostranných dohod uvedených v článku 229 a 230 této dohody by měl panel odborníků žádat informace a rady od orgánů MOP a mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí.

7.   Panel odborníků podává zprávu stranám v souladu s příslušnými postupy uvedenými v kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody a v ní uvede skutková zjištění, použitelnost příslušných ustanovení a základní zdůvodnění případných závěrů a doporučení. Strany tuto zprávu zpřístupní veřejnosti do 15 dnů od jejího vydání.

8.   Strany projednají vhodná opatření, jež by se měla provést, a vezmou přitom v úvahu zprávu panelu odborníků a jeho doporučení. Dotčená strana vyrozumí svou poradní skupinu a druhou stranu o svých rozhodnutích ve věci kroků či opatření, jež se mají provést, nejpozději tři měsíce od zveřejnění zprávy. Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj sleduje plnění opatření přijatých na základě zprávy a doporučení panelu odborníků. Poradní orgány a společné fórum pro dialog s občanskou společností mohou v tomto ohledu předkládat Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj své připomínky.

KAPITOLA 14

Řešení sporů

Oddíl 1

Cíl a oblast působnosti

Článek 244

Cíl

Cílem této kapitoly je zavést účinný a účelný mechanismus pro předcházení a urovnávání sporů mezi stranami ohledně výkladu a použití hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody s cílem dosáhnout pokud možno oboustranně přijatelného řešení.

Článek 245

Oblast působnosti

Není-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této kapitoly se použijí v případě jakéhokoli sporu ohledně výkladu či použití ustanovení hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Oddíl 2

Konzultace a mediace

Článek 246

Konzultace

1.   Strany se snaží řešit spory uvedené v článku 245 této dohody v dobré víře konzultacemi s cílem dohodnout se na oboustranně přijatelném řešení.

2.   Strana, jež si přeje zahájit konzultace, podá druhé straně písemnou žádost s kopií pro Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody, ve které uvede důvody žádosti, identifikaci sporného opatření a ta ustanovení článku 245 této dohody, jež považuje za použitelná.

3.   Konzultace se uskuteční do 30 dnů ode dne obdržení žádosti a probíhají na území dožádané strany, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace se považují za ukončené do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud se obě smluvní strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat. Konzultace a zejména veškeré informace zveřejněné a stanoviska přijatá stranami během těchto konzultací jsou důvěrné a nejsou jimi dotčena práva žádné ze stran v jakémkoli dalším řízení.

4.   Konzultace v naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží či služeb, se uskuteční do 15 dnů od obdržení žádosti dožádanou stranou a považují se za ukončené do uvedených 15 dnů, pokud se obě strany nedohodnou na pokračování v konzultacích.

5.   Pokud strana, jíž byla žádost adresována, neodpoví na žádost o konzultace do deseti dnů od jejího obdržení, nebo pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách uvedených v odstavci 3 nebo odstavci 4 tohoto článku, nebo pokud se strany na konzultacích nedohodnou, nebo pokud konzultace skončily bez oboustranně přijatelného řešení, může strana, která žádala o konzultace, uplatnit článek 248 této dohody.

6.   V průběhu konzultací poskytuje každá strana dostatek věcných informací, jež umožní úplné posouzení toho, jak by sporné opatření mohlo ovlivnit fungování a uplatňování této dohody.

7.   Pokud se konzultace týkají přepravy energetického zboží sítěmi a jedna strana považuje vyřešení sporu za naléhavé kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny mezi stranami, uskuteční se konzultace do tří dnů ode dne podání žádosti a považují se za ukončené do tří dnů ode dne podání žádosti, pokud se obě strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat.

Článek 247

Mediace

Kterákoli ze stran může požádat druhou stranu o to, aby se druhá strana zúčastnila mediačního řízení podle přílohy XIX této dohody ve vztahu k opatření, které má nepříznivý vliv na její obchodní zájmy.

Oddíl 3

Postupy pro řešení sporů

Pododdíl 1

Rozhodčí řízení

Článek 248

Zahájení rozhodčího řízení

1.   Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 246 této dohody, může strana, která žádala o konzultace, požádat o ustavení rozhodčího tribunálu v souladu s tímto článkem.

2.   Žádost o ustavení rozhodčího tribunálu se podává písemnou formou druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody. Žalující strana ve své žádosti uvede sporné opatření a dostatečně jasně vysvětlí, jak toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 245 této dohody, aby vznikl dostačující právní základ pro stížnost.

Článek 249

Ustavení rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2.   Po obdržení žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu strany bezodkladně zahájí konzultace a snaží se o dosažení shody ohledně složení rozhodčího tribunálu. Bez ohledu na odstavce 3 a 4 tohoto článku mohou strany kdykoli před ustavením rozhodčího tribunálu rozhodnout o složení rozhodčího tribunálu po vzájemné dohodě.

3.   Kterákoli strana může požádat o použití postupu pro složení tribunálu uvedeného v tomto odstavci po pěti dnech od podání žádosti o ustavení tribunálu, pokud nebylo dosaženo shody ohledně složení rozhodčího tribunálu. Každá strana může jmenovat rozhodce ze seznamu sestaveného podle článku 268 této dohody do deseti dnů ode dne žádosti o použití postupu v tomto odstavci. Pokud některá ze stran nejmenuje rozhodce, vybere jej na žádost druhé strany předseda nebo spolupředsedové Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody nebo jejich zástupci, a to losem z kandidátů navržených dotyčnou stranou na seznam rozhodců sestavený podle článku 268 této dohody. Pokud se strany nedohodnou na osobě předsedy rozhodčího tribunálu, vybere jej na žádost kterékoli ze stran předseda nebo spolupředsedové Výboru pro přidružení ve složení pro obchod nebo jejich zástupci, a to losem z řad kandidátů na předsedu vybraných pro tento účel ze seznamu rozhodců sestaveného podle článku 268 této dohody.

4.   V případě výběru jednoho nebo více rozhodců losem se losování koná do pěti dnů ode dne obdržení žádosti o výběr losem uvedené v odstavci 3.

5.   Za den ustavení rozhodčího tribunálu se považuje den, kdy poslední ze tří vybraných rozhodců přijal své jmenování v souladu s jednacím řádem v příloze XX této dohody.

6.   Pokud by v době podání žádosti podle odstavce 3 nebyly vypracovány seznamy uvedené v článku 268 této dohody, nebo by neobsahoval dostatečný počet jmen, rozhodci budou vybráni losem. Losování proběhne z řad osob, které byly oficiálně navrženy každou ze stran nebo, pokud jedna strana takový návrh neučinila, z řad osob navržených druhou stranou.

7.   Nedohodnou-li se strany jinak, pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Obchod s energií) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, použije se postup výběru losem stanovený v odstavci 3 tohoto článku bez použití první věty odstavce 2 tohoto článku nebo jiných kroků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, přičemž lhůta uvedená v odstavci 4 tohoto článku činí dva dny.

Článek 250

Předběžný nález ve věci naléhavosti

Pokud o to požádá některá strana, rozhodčí tribunál vydá do deseti dnů ode dne svého ustavení předběžný nález, zda daný případ považuje za naléhavý.

Článek 251

Zpráva rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál předloží stranám průběžnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní zdůvodnění zjištění a učiněných doporučení nejpozději do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud rozhodčí tribunál usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany a Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání předběžné zprávy. Za žádných okolností nesmí být předběžná zpráva vydána později než 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Předběžná zpráva není veřejně přístupná.

2.   Kterákoli strana může předložit rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určitý aspekt předběžné zprávy do čtrnácti dnů od jejího vydání.

3.   V naléhavých případech, včetně v těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží či služeb, vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby vydal svou předběžnou zprávu do 45 dnů, avšak v každém případě ne později než 60 dnů po dni ustavení rozhodčího tribunálu. Kterákoli strana může předložit rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy do 7 dnů od jejího vydání.

4.   Rozhodčí tribunál posoudí písemné připomínky stran k předběžné zprávě, a poté může svou zprávu změnit a provést jakékoli další šetření, jež považuje za nezbytné. Závěry konečného nálezu tribunálu budou zahrnovat dostatečné argumenty vznesené v průběhu fáze prozatímního přezkoumání a jasné odpovědi na otázky a připomínky obou stran.

5.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Obchod s energií) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, vydá se předběžná zpráva do 20 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu a každá žádost podle odstavce 2 tohoto článku musí být podána do pěti dnů od vydání písemné zprávy. Rozhodčí tribunál může také rozhodnout, že předběžnou zprávu nebude vyžadovat.

Článek 252

Smírčí řízení v naléhavých sporech týkajících se energetiky

1.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Obchod s energií) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, může kterákoli strana podáním žádosti notifikovanému tribunálu požádat jeho předsedu, aby u každé záležitosti související se sporem převzal úlohu smírčího rozhodce.

2.   Smírčí rozhodce usiluje o nalezení dohody o řešení sporu nebo o postupu, jak takového řešení dosáhnout. Pokud se smírčímu rozhodci do patnácti dnů od jeho jmenování takovou dohodu nepodaří zajistit, doporučí sám řešení sporu nebo postup k dosažení takového řešení a rozhodne o podmínkách, které se musí dodržovat ode dne, který stanoví, až do vyřešení sporu.

3.   Strany a subjekty podléhající jejich kontrole nebo spadající do jejich pravomoci se řídí doporučeními ohledně podmínek učiněnými podle odstavce 2 po dobu tři měsíců od rozhodnutí smírčího rozhodce nebo do vyřešení sporu, podle toho, co nastane dříve.

4.   Smírčí rozhodce se řídí kodexem chování uvedeným v příloze XXI této dohody.

Článek 253

Oznámení nálezu rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál oznámí svůj konečný nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody do 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, musí o tom předseda rozhodčího tribunálu písemně uvědomit obě strany a Výbor pro přidružení ve složení pro obchod s uvedením důvodů zpoždění a data plánovaného oznámení nálezu. Za žádných okolností nesmí být nález oznámen později než 150 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.

2.   V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží či služeb, vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby byl nález oznámen do 60 dnů ode dne jeho ustavení. Za žádných okolností nesmí být nález oznámen později než 75 dnů ode dne jeho ustavení.

3.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Obchod s energií) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, rozhodčí tribunál oznámí svůj nález do 40 dnů ode dne svého ustavení.

Pododdíl 2

Splnění požadavků

Článek 254

Splnění požadavků nálezu rozhodčího tribunálu

Žalovaná strana přijme veškerá opatření nezbytná k bezodkladnému splnění nálezu rozhodčího tribunálu v dobré víře.

Článek 255

Přiměřená lhůta pro splnění požadavků

1.   Není-li okamžité splnění možné, strany se vynasnaží dohodnout na lhůtě pro splnění požadavků nálezu. V takovém případě musí žalovaná strana nejpozději 30 dnů od obdržení oznámení nálezu rozhodčího tribunálu stranám oznámit žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků rozhodnutí („přiměřená lhůta“).

2.   Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě ke splnění požadavků nálezu rozhodčího tribunálu, požádá žalující strana do 20 dnů od obdržení oznámení učiněného žalovanou stranou podle odstavce 1 písemně původní rozhodčí tribunál, aby určil délku přiměřené lhůty. Tato žádost musí být současně oznámena druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod. Původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 20 dnů od podání žádosti.

3.   Žalovaná strana písemně informuje žalující stranu o vývoji při dosahování souladu s nálezem rozhodčího tribunálu nejméně jeden měsíc před uplynutím přiměřené lhůty.

4.   Přiměřenou lhůtu lze na základě vzájemné dohody mezi stranami prodloužit.

Článek 256

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků nálezu rozhodčího tribunálu

1.   Žalovaná strana oznámí před uplynutím přiměřené lhůty žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody veškerá opatření, která přijala v zájmu dosažení souladu s nálezem rozhodčího tribunálu.

2.   V případě neshody mezi stranami ohledně existence nebo souladu jakéhokoli opatření přijatého podle odstavce 1 v zájmu dosažení souladu s ustanoveními uvedenými v článku 245 této dohody může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. V této žádosti uvede konkrétní sporné opatření a způsobem postačujícím k jasnému představení právních důvodů stížnosti vysvětlí, jak toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 245 této dohody. Původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 45 dnů od podání žádosti.

Článek 257

Dočasná nápravná opatření v případě nesouladu s nálezem

1.   Pokud žalovaná strana neoznámí opatření přijaté s cílem dosáhnout souladu s nálezem rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že nebylo přijato žádné opatření k dosažení souladu nebo že opatření oznámené podle čl. 256 odst. 1 této dohody je v rozporu s povinnostmi strany podle ustanovení uvedených v článku 245 této dohody, žalovaná strana na žádost žalující strany a po konzultaci s ní předloží nabídku dočasného vyrovnání.

2.   Pokud se žalující strana rozhodne nežádat o nabídku dočasného vyrovnání podle odstavce 1 tohoto článku nebo v případě, že takovou žádost podá a dohody o vyrovnání není dosaženo do 30 dnů od uplynutí přiměřené lhůty nebo po oznámení nálezu rozhodčího tribunálu podle článku 256 této dohody, že nebylo přijato žádné opatření k dosažení souladu nebo že opatření přijaté v zájmu dosažení souladu je v rozporu s ustanoveními uvedenými v článku 245 této dohody, žalující strana po oznámení zaslaném druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody je oprávněna pozastavit plnění závazků vyplývajících z kteréhokoli ustanovení článku 245 této dohody na vhodné úrovni odpovídající zrušení nebo omezení způsobenému tímto porušením. V tomto oznámení uvede přesně úroveň pozastavení plnění závazků. Žalující strana může uplatnit pozastavení kdykoli po uplynutí deseti dnů od data obdržení oznámení žalované strany, pokud žalovaná strana nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 4 tohoto článku.

3.   Při pozastavení závazků se může žalující strana rozhodnout zvýšit své celní sazby na úroveň uplatňovanou vůči jiným členům WTO na objem obchodu, jenž musí být stanoven tak, aby se objem obchodu násobený zvýšenou celní sazbou rovnal hodnotě zrušení nebo omezení způsobeného porušením.

4.   Domnívá-li se žalovaná strana, že úroveň pozastavení není úměrná zrušení nebo omezení způsobenému tímto porušením, může písemně požádat původní rozhodčí tribunál, aby rozhodl v této věci. Taková žádost se oznámí žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2. Původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález o úrovni pozastavení plnění závazků stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 30 dnů ode dne podání žádosti. Závazky nesmí být pozastaveny do té doby, než původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález, a všechna pozastavení musí být s tímto nálezem v souladu.

5.   Pozastavení plnění závazků a vyrovnání uvedená v tomto článku jsou dočasná a nepoužijí se:

a)	poté, co strany dosáhly oboustranně přijatelného řešení podle článku 262 této dohody; nebo

b)	poté co se strany dohodly, že opatřením oznámeným podle čl. 256 odst. 1 této dohody žalovaná strana plní ustanovení článku 245 této dohody; nebo

c)	poté, co bylo opatření, jež bylo shledáno v rozporu s ustanoveními článku 245, zrušeno nebo změněno s cílem uvést je do souladu s těmito ustanoveními ve smyslu čl. 256 odst. 2 této dohody.

Článek 258

Nápravná opatření v naléhavých sporech týkajících se energetiky

1.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Obchod s energií) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, použijí se ustanovení tohoto článku o nápravných opatřeních.

2.   Odchylně od článků 255, 256 a 257 této dohody může žalující strana pozastavit provádění závazků vyplývajících z hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na úrovni odpovídající zrušení nebo omezení způsobenému tím, že druhá strana nesplnila požadavky vyplývající z nálezu rozhodčího tribunálu do patnácti dnů od jeho oznámení. Toto pozastavení může nabýt okamžitého účinku. Takové pozastavení lze ponechat v platnosti, dokud žalovaná strana nesplní požadavky vyplývající z nálezu rozhodčího tribunálu.

3.   Rozporuje-li žalovaná strana existenci nesplnění požadavků nebo úroveň pozastavení kvůli nesplnění požadavků, může dát podnět k zahájení řízení podle čl. 257 odst. 4 a článku 259 této dohody a její podnět bude urychleně přezkoumán. Žalující strana může pozastavení ponechat v platnosti po celou dobu řízení a k jeho odstranění či úpravě bude vyzvána pouze poté, co rozhodčí tribunál ve věci rozhodl.

Článek 259

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků po přijetí dočasných nápravných opatření v případě nesouladu s nálezem

1.   Žalovaná strana oznámí žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody opatření, které přijala s cílem splnit požadavky nálezu rozhodčího tribunálu po pozastavení koncesí nebo eventuálně po použití dočasného vyrovnání. S výjimkou případů podle odstavce 2 tohoto článku žalující strana ukončí pozastavení koncesí do 30 dnů od obdržení oznámení. V případech, kdy bylo použito vyrovnání, a s výjimkou případů podle odstavce 2 tohoto článku může žalovaná strana ukončit používání vyrovnání do 30 dnů ode dne, kdy oznámila, že splnila požadavky nálezu rozhodčího tribunálu.

2.   Pokud strany do 30 dnů ode dne obdržení oznámení nedospějí k dohodě o tom, zda žalovaná strana na základě oznámeného opatření plní ustanovení uvedená v článku 245 této dohody, může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí tribunál, aby rozhodl v této věci. Tato žádost musí být současně oznámena druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod. Rozhodčí tribunál oznámí svůj nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem dosažení souladu je v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 245 této dohody, pozastavení plnění závazků nebo eventuálně vyrovnání bude ukončeno. Žalující strana případně přizpůsobí úroveň pozastavení koncesí úrovni, kterou určí rozhodčí tribunál.

Článek 260

Nahrazení rozhodců

Pokud původní tribunál nebo některý z jeho členů není schopen účastnit se rozhodčího řízení podle této kapitoly, nebo pokud odstoupí, nebo nastane potřeba výměny kvůli tomu, že nesplňuje požadavky Kodexu chování uvedeného v příloze XXI této dohody, použije se postup uvedený v článku 249 této dohody. Lhůta pro oznámení nálezu rozhodčího tribunálu se prodlouží o 20 dnů, s výjimkou naléhavých sporů uvedených v čl. 249 odst. 7, u nichž se lhůta prodlouží o pět dnů.

Pododdíl 3

Společná ustanovení

Článek 261

Přerušení a ukončení rozhodčího řízení a řízení o souladu

Rozhodčí tribunál přeruší svou práci na písemnou žádost obou stran kdykoliv na dobu, na které se strany shodnou, která však nepřesáhne 12 po sobě následujících měsíců. Rozhodčí tribunál obnoví svou činnost před uplynutím této doby na písemnou žádost obou stran, nebo po uplynutí této doby na písemnou žádost kterékoli strany. Žádající strana informuje předsedu nebo spolupředsedy Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody a druhou stranu. Pokud některá strana nepožádá o obnovení práce rozhodčího tribunálu po uplynutí dohodnuté doby přerušení, rozhodčí řízení skončí. Přerušením a ukončením práce rozhodčího tribunálu nejsou dotčena práva kterékoli strany v jiném řízení, na které se vztahuje článek 269 této dohody.

Článek 262

Oboustranně přijatelné řešení

Strany se mohou kdykoli dohodnout na oboustranně přijatelném řešení sporu podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Toto řešení společně oznámí Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody případně i předsedovi rozhodčího tribunálu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na tento požadavek a postup pro řešení sporů se přeruší. Postup pro řešení sporů se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

Článek 263

Jednací řád

1.   Postupy pro řešení sporů podle této kapitoly se řídí jednacím řádem stanoveným v příloze XX této dohody a kodexem chování uvedeným v příloze XXI této dohody.

2.   Jednání rozhodčího tribunálu jsou veřejná, pokud jednací řád nestanoví jinak.

Článek 264

Informace a odborné poradenství

Na žádost jedné ze stran nebo na základě vlastní iniciativy může rozhodčí tribunál získat informace z jakéhokoli zdroje, včetně od účastníků sporu, které považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodné. Rozhodčí tribunál má také právo si vyžádat znalecké posudky, považuje-li to za vhodné. Rozhodčí tribunál konzultuje výběr těchto znalců se stranami. Fyzické nebo právnické osoby usazené na území kterékoli strany jsou oprávněny v souladu s jednacím řádem předkládat rozhodčímu tribunálu stanoviska amicus curiae. Informace získané podle tohoto článku se zpřístupní a předloží každé ze stran k vyjádření.

Článek 265

Pravidla výkladu

Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení uvedená v článku 245 této dohody podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných Vídeňskou úmluvou o smluvním právu z roku 1969. Rozhodčí tribunál vezme také v úvahu příslušné výklady uvedené ve zprávách tribunálů a ve zprávách odvolacího orgánu schválených Orgánem pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Nálezem rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti stran stanovené v této dohodě.

Článek 266

Rozhodnutí a nálezy rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál se vynasnaží dospět ke každému rozhodnutí cestou konsensu. Pokud však není k rozhodnutí možné dospět cestou konsensu, rozhodne o sporné záležitosti většinovým hlasováním. Jednání tribunálu jsou důvěrná a nesouhlasná stanoviska rozhodců se nezveřejňují.

2.   Nálezy rozhodčího tribunálu musí strany přijmout bezpodmínečně. Nezakládají se jimi žádná práva ani povinnosti pro fyzické či právnické osoby. Nálezy musí obsahovat zjištěný skutkový stav, odkazy na příslušná ustanovení článku 245 této dohody a základní odůvodnění zjištění a učiněných závěrů. Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody zveřejní úplné znění nálezů rozhodčího tribunálu do deseti dnů od jejich vynesení, nerozhodne-li jinak, aby zajistil důvěrnost informací, které jako důvěrné označila strana, jež je poskytla, na základě jejích právních předpisů.

Článek 267

Postoupení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

1.   Postupy uvedené v tomto článku se použijí na spory ohledně výkladu a uplatňování ustanovení této dohody, které ukládá straně povinnost vymezenou odkazem na některé ustanovení práva Unie.

2.   Pokud dá spor podnět k otázce výkladu některého ustanovení práva EU uvedeného v odstavci 1, rozhodčí tribunál o této otázce nerozhodne, nýbrž požádá Soudní dvůr Evropské unie, aby v této otázce rozhodl. V takových případech se pozastaví lhůty platné pro rozhodnutí rozhodčího tribunálu, dokud Soudní dvůr Evropské unie nevynese své rozhodnutí. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí tribunál závazné.

Oddíl 4

Obecná ustanovení

Článek 268

Seznamy rozhodců

1.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost sestaví seznam nejméně 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce. Tento seznam sestává ze tří částí: po jedné části za každou stranu a jedna část, která obsahuje jména osob, jež nejsou státními příslušníky žádné strany a mohou plnit funkci předsedy rozhodčího tribunálu. V každé části je obsaženo nejméně pět jmen. Výbor pro přidružení ve složení pro obchod zajistí, aby byl tento seznam vždy udržován na uvedené úrovni.

2.   Rozhodci musí mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Jsou nezávislí, zastávají tuto funkci jako soukromé osoby a nejednají podle pokynů žádné organizace nebo vlády, ani nejsou spojeni s vládou žádné ze stran a jednají ve shodě s kodexem chování uvedeným v příloze XXI této dohody.

3.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod může sestavit další seznamy 12 osob se znalostmi a zkušenostmi v konkrétních odvětvích, na které se vztahuje tato dohoda. S výhradou dohody mezi stranami se tyto další seznamy použijí k sestavení rozhodčího tribunálu v souladu s postupem uvedeným v článku 249 této dohody.

Článek 269

Vztah k závazkům v rámci WTO

1.   Uplatněním ustanovení této kapitoly o řešení sporů není dotčeno žádné opatření v rámci WTO, včetně řízení o řešení sporů.

2.   Pokud však některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o řešení sporu podle této kapitoly nebo podle Dohody o WTO, nesmí dát podnět k zahájení řízení o řešení sporu ohledně téhož opatření v rámci jiného fóra, dokud nebude ukončeno první řízení. Dále strana nesmí požádat o kompenzaci závazku, který je totožný v rámci této dohody a v rámci Dohody o WTO, na obou fórech. V takovém případě po zahájení řízení o řešení sporu strany využijí vybrané fórum k vyloučení jakéhokoli jiného fóra, ledaže by vybrané fórum z procesních nebo jurisdikčních důvodů o žádosti o kompenzaci dotčeného závazku nerozhodlo.

3.   Pro účely odstavce 2 tohoto článku se:

a)

řízení o řešení sporů podle Dohody o WTO se považuje za zahájené žádostí strany o ustavení tribunálu podle článku 6 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů obsaženého v příloze 2 Dohody o WTO (DSU) a za uzavřené, když orgán pro řešení sporů přijme zprávu uvedeného tribunálu a případně zprávu odvolacího orgánu podle článku 16 a čl. 17 odst. 14 DSU; a

b)

řízení o řešení sporů podle této kapitoly považuje za zahájené žádostí strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle čl. 248 této dohody a za uzavřené, když rozhodčí tribunál oznámí svůj nález podle článku 253 této dohody stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody.

4.   Žádné ustanovení této dohody nebrání straně, aby uplatnila pozastavení závazků schválených orgánem pro řešení sporů. Dohody o WTO se nelze dovolávat s cílem zabránit jedné straně v pozastavení závazků podle této kapitoly.

Článek 270

Lhůty

1.   Všechny lhůty stanovené v této kapitole, včetně lhůt pro oznámení nálezů rozhodčích tribunálů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po opatření nebo skutečnosti, které se týkají, není-li stanoveno jinak.

2.   Veškeré lhůty uvedené v této kapitole mohou být po vzájemné dohodě stran změněny. Rozhodčí tribunál může kdykoli navrhnout stranám změnu jakékoliv lhůty uvedené v této kapitole s uvedením důvodů.

KAPITOLA 15

Obecná ustanovení o sbližování právních předpisů v rámci hlavy iv

Článek 271

Postup sbližování v oblastech souvisejících s obchodem

1.   Za účelem snadnějšího posuzování sbližování uvedeného v článku 419 této dohody mezi gruzínským právem a právem Unie v oblastech hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, které souvisí s obchodem, strany pravidelně, nejméně jednou ročně, projednají v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody nebo v rámci některého z jeho podvýborů zřízeného podle této dohody pokrok dosažený ve sbližování podle dohodnutých lhůt uvedených v kapitolách 3, 4, 5, 6 a 8 hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

2.   Na žádost Unie a za účelem takového projednání předloží Gruzie Výboru pro přidružení ve složení pro obchod nebo případně některému z jeho podvýborů písemné informace o pokroku ve sbližování a o účinném provádění a prosazování harmonizovaného vnitrostátního práva ve vztahu k příslušným kapitolám hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

3.   Gruzie informuje Unii, bude-li se domnívat, že dokončila sbližování stanovené v některé kapitole uvedené v odstavci 1.

Článek 272

Rušení nesouladného vnitrostátního práva

V rámci sbližování Gruzie zruší ta ustanovení svého vnitrostátního práva nebo správní postupy, jež nejsou v souladu s právem Unie, které je předmětem ustanovení o sbližování podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, nebo s vnitrostátním právem harmonizovaným s právem Unie.

Článek 273

Posouzení sbližování v oblastech souvisejících s obchodem

1.   Unie začne posuzovat sbližování podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody poté, co Gruzie informuje Unii podle čl. 271 odst. 3 této dohody, není-li stanoveno jinak v kapitolách 4 a 8 hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

2.   Unie posoudí, zda bylo právo Gruzie harmonizováno s právem Unie a zda je účinně prováděno a vymáháno. Gruzie poskytne Unii všechny informace potřebné k posouzení v jazyce podle vzájemné dohody.

3.   Unie ve svém posouzení podle odstavce 2 vezme v úvahu existenci a fungování příslušné infrastruktury, orgánů a postupů v Gruzii, které jsou potřebné k účinnému provádění a vymáhání právních předpisů Gruzie.

4.   Unie ve svém posouzení podle odstavce 2 vezme v úvahu existenci ustanovení vnitrostátního práva nebo správních postupů, jež nejsou v souladu s právem Unie, které je předmětem ustanovení o sbližování podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, nebo s vnitrostátním právem harmonizovaným s právem Unie.

5.   Unie informuje Gruzii ve lhůtě, jež bude určena v souladu s čl. 276 odst. 1 této dohody, o výsledcích svého posouzení, není-li stanoveno jinak. Strany mohou projednat posouzení v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody nebo v rámci některého z jeho podvýborů v souladu s čl. 419 odst. 4 této dohody, není-li stanoveno jinak.

Článek 274

Vývoj týkající se sbližování

1.   Gruzie zajistí účinné provedení vnitrostátního práva harmonizovaného podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody a učiní vše, co je nutné k tomu, aby promítla změny v právních předpisech Unie do svého vnitrostátního práva v souladu s článkem 418 této dohody.

2.   Unie informuje Gruzii o všech konečných návrzích Komise na přijetí či změnu právních předpisů Unie, které se týkají povinnosti Gruzie v oblasti sbližování podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

3.   Gruzie informuje Unii o krocích, včetně legislativních návrhů a správních postupů, jež mohou mít vliv na její povinnosti v oblasti sbližování podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

4.   Strany na požádání projednají dopad návrhů nebo kroků uvedených v odstavcích 2 a 3 na právo Gruzie nebo na plnění povinností podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

5.   Pokud po posouzení podle článku 273 této dohody Gruzie změní své vnitrostátní právní předpisy s cílem zohlednit změny ve sbližování v kapitolách 3, 4, 5, 6 a 8 hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, provede Unie nové posouzení podle článku 273 této dohody. Pokud Gruzie podnikne jiný krok, jenž by mohl mít vliv na provádění a vymáhání harmonizovaného vnitrostátního práva, Unie může provést nové posouzení podle článku 273 této dohody.

6.   Vyžádají-li si to okolnosti, mohou být dočasně pozastaveny určité výhody, které poskytla Unie na základě posouzení, že právo Gruzie bylo harmonizováno s právem Unie a že bylo účinně provedeno a vymáháno, jestliže Gruzie nesblíží své vnitrostátní právní předpisy s ohledem na změny v hlavě IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, které se týkají sbližování, pokud z posouzení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku vyplyne, že právo Gruzie již není harmonizováno s právem Unie nebo pokud Rada přidružení nerozhodne o novelizaci hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody v souladu s vývojem v právních předpisech Unie.

7.   Pokud Unie hodlá sáhnout k takovému pozastavení, musí to Gruzii neprodleně oznámit. Gruzie může tuto záležitost postoupit Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody do tří měsíců od oznámení s písemným uvedením důvodů. Výbor pro přidružení ve složení pro obchod projedná tuto záležitost do tří měsíců od postoupení. Pokud záležitost není postoupena Výboru pro přidružení ve složení pro obchod, nebo pokud ji tento výbor nedokáže vyřešit do tří měsíců od postoupení, může Unie provést pozastavení výhod. Pozastavení bude neprodleně zrušeno, jestliže Výbor pro přidružení ve složení pro obchod následně danou záležitost vyřeší.

Článek 275

Výměna informací

Výměna informací o sbližování podle hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody probíhá prostřednictvím kontaktních míst zřízených na základě čl. 222 odst. 1 této dohody.

Článek 276

Obecná ustanovení

1.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 této dohody přijme postupy s cílem usnadnit posouzení sbližování legislativy a zajistit účinnou výměnu informací týkajících se sbližování, včetně lhůt pro posuzování a formy, obsahu a jazyka vyměňovaných informací.

2.   Odkaz na konkrétní právní akt Unie v hlavě IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody zahrnuje změny, dodatky a nahrazující opatření zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie před 29. listopadem 2013.

3.   Ustanovení kapitol 3,4,5,6 a 8 hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody mají v případě rozporu přednost před ustanoveními v této kapitole.

4.   Stížnosti na porušení ustanovení této kapitoly se neřeší podle kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

HLAVA V

HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE

KAPITOLA 1

Hospodářský dialog

Článek 277

1.   EU a Gruzie usnadní proces hospodářských reforem lepším porozuměním základních prvků svých ekonomik a tvorby a provádění hospodářských politik.

2.   Gruzie usiluje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a postupné sbližování hospodářských a finančních právních předpisů s právními předpisy EU při současném zajišťování zdravých makroekonomických politik.

Článek 278

Za tímto účelem se strany dohodly, že povedou pravidelný hospodářský dialog zaměřený na:

a)	výměnu informací o makroekonomických trendech a politikách, jakož i strukturálních reformách včetně strategií hospodářského rozvoje;

b)	výměnu odborných poznatků a osvědčených postupů v takových oblastech jako jsou veřejné finance, rámce měnové a kurzové politiky, politika ve finančním odvětví a hospodářská statistika;

c)	výměnu informací a zkušeností o regionální hospodářské integraci, včetně fungování Evropské hospodářské a měnové unie;

d)	hodnocení stavu dvoustranné spolupráce v hospodářské, finanční a statistické oblasti.

KAPITOLA 2

Řízení veřejných financí a finanční kontrola

Článek 279

Strany spolupracují v oblasti vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě a externího auditu s cílem:

a)

dále rozvíjet a zavádět systém vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě na základě zásady odpovědnosti řídících pracovníků, včetně funkčně nezávislého útvaru vnitřního auditu, v celém veřejném sektoru cestou harmonizace s všeobecně uznávanými mezinárodními normami a metodikami a osvědčenými postupy EU na základě vládou Gruzie schváleného dokumentu o politice vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě.

b)	promítnout do dokumentu o politice vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě, zda a za jakých podmínek lze zavést systém finanční kontroly, v kterých případech se tento systém dá do pohybu na základě stížnosti; tento systém bude doplňovat interní audit, nikoli zdvojovat jeho funkci;

c)	podpořit rozvoj řádné správy účinnou spoluprací aktérů definovaných v dokumentu o politice vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě;

d)	podpořit ústřední útvar pro harmonizaci vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě a posílit jeho pravomoci;

e)	dále posilovat Státní kontrolní úřad coby nejvyšší kontrolní orgán v Gruzii, jeho nezávislost, organizační a kontrolní kapacitu, finanční a lidské zdroje a podporovat zavádění mezinárodně uznávaných norem externího auditu (INTOSAI) nejvyšším kontrolním orgánem; a

f)	vyměňovat si informace, zkušenosti a osvědčené postupy mezi jiným prostřednictvím výměny personálu a společné odborné přípravy v těchto oblastech.

KAPITOLA 3

Daně

Článek 280

Strany spolupracují na posílení řádné správy v oblasti daní s cílem dále zlepšovat hospodářské vztahy, obchod, investice a spravedlivou hospodářskou soutěž.

Článek 281

S odkazem na článek 280 této dohody strany uznávají a zavazují se plnit zásady řádné správy v oblasti daní, například zásady transparentnosti, výměny informací a spravedlivé soutěže v oblasti daní, jak se k nim zavázaly členské státy na úrovni EU. Za tímto účelem a aniž jsou dotčeny pravomoci EU a členských států zlepší strany mezinárodní spolupráci v daňové oblasti, zjednoduší výběr zákonných daňových výnosů a vypracují opatření k účinnému uplatňování výše uvedených zásad.

Článek 282

Strany rovněž posílí a podpoří svou spolupráci zaměřenou na rozvoj gruzínského daňového systému a gruzínské daňové správy, mimo jiné zvyšováním kapacity výběru a kontroly daní, zajištění účinného výběru daní a posílení boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Strany usilují o posílení spolupráce a sdílení zkušeností při boji proti daňovým podvodům, zejména kolotočovým podvodům.

Článek 283

Strany rozšíří svou spolupráci a sladí politiky při maření podvodů a pašování výrobků podléhajících spotřební dani a boji proti nim. Tato spolupráce se bude mimo jiné týkat postupného a co možná nejtěsnějšího sbližování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků a v souladu s Rámcovou úmluvou Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku se zohledněním omezení regionální povahy. Za tímto účelem se strany budou snažit posílit svoji spolupráci v regionálním kontextu.

Článek 284

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 285

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 4

Statistika

Článek 286

Strany budou rozvíjet a posilovat svou spolupráci v oblasti statistiky, a přispívat tím k plnění dlouhodobého cíle spočívajícího v poskytování včasných, mezinárodně srovnatelných a spolehlivých statistických údajů. Očekává se, že udržitelný, účinný a odborně nezávislý vnitrostátní statistický systém nabídne občanům, podnikům a rozhodujícím politickým činitelům v Gruzii a EU důležité informace, na jejichž základě bude možné přijímat informovaná rozhodnutí. Národní statistický systém by měl respektovat Hlavní zásady oficiálních statistik OSN, zohlednit acquis EU v oblasti statistiky, včetně Kodexu evropské statistiky, tak aby daný vnitrostátní statistický systém byl sladěn s evropskými předpisy a normami.

Článek 287

Spolupráce se zaměří na:

a)	další posilování kapacity národního statistického systému s důrazem na jeho pevný právní základ, tvorbu vhodných údajů a metadat, politiku šíření údajů a jejich uživatelskou přístupnost s ohledem na různé skupiny uživatelů, zejména veřejný a soukromý sektor, akademickou obec a jiné;

b)	postupné sladění statistického systému Gruzie s evropským statistickým systémem;

c)	dolaďování poskytování údajů do EU s ohledem na uplatňování příslušných mezinárodních a evropských metodik, včetně klasifikace;

d)	posilování odborné a řídicí kapacity pracovníků působících v rámci národního statistického systému s cílem usnadnit uplatňování evropských statistických norem a přispět k rozvoji gruzínského statistického systému;

e)	výměnu zkušeností mezi stranami, pokud jde o rozvoj know-how v oblasti statistiky a

f)	podporu celkového řízení kvality všech procesů tvorby statistických údajů a jejich šíření.

Článek 288

Strany budou spolupracovat v rámci evropského statistického systému, v němž Eurostat představuje Evropský statistický úřad. Tato spolupráce se mimo jiné zaměří na:

a)	makroekonomickou statistiku, včetně národních účtů, statistiku zahraničního obchodu, statistiku platební bilance a statistiku přímých zahraničních investic;

b)	demografickou statistiku, včetně sčítání lidu, a sociální statistiku;

c)	zemědělskou statistiku, včetně zemědělských soupisů a statistiky životního prostředí;

d)	statistiku podnikání, včetně registrů hospodářských subjektů a využití správních zdrojů k statistickým účelům;

e)	energetiku, včetně bilancí;

f)	regionální statistiky;

g)	průřezové činnosti, včetně statistické klasifikace, řízení kvality, odborné přípravy, šíření údajů, využívání moderních informačních technologií a

h)	dalších příslušných oblastí.

Článek 289

Strany si mimo jiné vyměňují informace a odborné zkušenosti a rozšíří svou spolupráci s ohledem na zkušenosti již získané při reformě statistického systému zahájené v rámci různých pomocných programů. Své úsilí zaměří na další slaďování s acquis EU v oblasti statistiky a budou se přitom opírat o národní strategii rozvoje gruzínského statistického systému a zohlední rozvoj evropského statistického systému. Při procesu tvorby statistických údajů bude kladen důraz na další rozvoj výběrových zjišťování a využívání správních záznamů při současném zohlednění potřeby snížit zátěž respondentů. Údaje musí mít význam pro tvorbu a sledování politik v hlavních oblastech sociálního a hospodářského života.

Článek 290

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog. Činnosti prováděné v rámci evropského statistického systému, včetně odborné přípravy, by měly být co nejvíce otevřené pro gruzínské účastníky.

Článek 291

Postupné sbližování gruzínských právních předpisů, je-li to vhodné a možné, a příslušných právních předpisů EU v oblasti statistiky bude probíhat v souladu s každoročně aktualizovanou sbírkou statistických požadavků, kterou strany považují za přílohu této dohody (příloha XXIII).

HLAVA VI

POLITIKY V DALŠÍCH OBLASTECH SPOLUPRÁCE

KAPITOLA 1

Doprava

Článek 292

Strany:

a)	rozšíří a posílí svou spolupráci v oblasti dopravy s cílem přispět k rozvoji udržitelných dopravních systémů;

b)	podpoří účinné, bezpečné a zabezpečené poskytování dopravních služeb, jakož i intermodalitu a interoperabilitu dopravních systémů a

c)	se zasadí o posílení hlavních dopravních spojení mezi jejich územím.

Článek 293

Tato spolupráce se mimo jiné týká těchto oblastí:

a)	rozvoj udržitelné vnitrostátní dopravní politiky týkající se všech způsobů dopravy, a to zejména s cílem zajistit účinné, bezpečné, zabezpečené a k životnímu prostředí šetrné dopravní systémy a podpořit začlenění dopravních plánů do dalších oblastí politiky;

b)

rozvíjení odvětvové strategie v kontextu vnitrostátní dopravní politiky, včetně právních požadavků na modernizaci technického vybavení a vozových parků, tak aby splňovaly mezinárodní standardy uvedené v přílohách XXIV a XV-D této dohody, pro silniční, železniční, leteckou, námořní dopravu aintermodální dopravu, včetně časových plánů a mezníků pro jejich zavádění, správní pravomoci a finančních plánů;

c)	posilování politiky v oblasti infrastruktury s cílem lépe stanovit a hodnotit projekty infrastruktury pro různé způsoby dopravy;

d)	rozvíjení politiky financování se zaměřením na údržbu, nedostatek kapacit a chybějící napojení infrastruktury, jakož i aktivovat a podporovat účast soukromého sektoru na dopravních projektech;

e)	přistoupení k příslušným mezinárodním dopravním organizacím a dohodám, včetně postupů zajišťujících přísné provedení a účinné prosazování mezinárodních dopravních dohod a úmluv;

f)	vědecká a technická spolupráce a výměna informací, pokud jde o rozvoj a zlepšování dopravních technologií, například inteligentních dopravních systémů; a

g)	podpora využívání inteligentních dopravních systémů a informačních technologií při řízení a provozu všech významných způsobů dopravy, jakož i podpora intermodality a spolupráce při využívání kosmických systémů a komerčních aplikací usnadňujících dopravu.

Článek 294

1.   Cílem spolupráce je rovněž zlepšení pohybu osob a zboží, zvýšení plynulosti dopravních toků mezi Gruzií, EU a třetími zeměmi v regionu odstraňováním správních, technických a jiných překážek, vyšší kvalita dopravních sítí a rozšiřování infrastruktury především na hlavních dopravních sítích mezi stranami. Tato spolupráce se týká opatření, která usnadňují překračování hranic.

2.   Spolupráce zahrne výměnu informací a společné činnosti:

a)	na regionální úrovni zejména zohlední a zahrne pokrok dosažený podle různých ujednání o spolupráci v oblasti regionální dopravy, například dopravní panel pro Východní partnerství, dopravní koridor Evropa–Kavkaz–Asie (TRACECA), bakuský proces a další dopravní iniciativy;

b)	na mezinárodní úrovni s ohledem na mezinárodní dopravní organizace a mezinárodní dohody a úmluvy ratifikované stranami a

c)	v rámci různých dopravních agentur EU.

Článek 295

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 296

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v přílohách XXIV a XV-D této dohody v souladu s ustanoveními uvedených příloh.

KAPITOLA 2

Spolupráce v oblasti energetiky

Článek 297

Tato spolupráce by měla být založena na zásadách partnerství, oboustranného zájmu, transparentnosti a předvídatelnosti a jejím cílem je začlenění trhu do odvětví energetiky a sbližování regulačních předpisů v energetice při zohlednění potřeby zajistit přístup k bezpečné, cenově dostupné a k životnímu prostředí šetrné energii.

Článek 298

Tato spolupráce by se měla týkat mimo jiné těchto oblastí:

a)	energetické strategie a politiky;

b)	rozvoj konkurenčních, transparentních a účinných trhů s energií, které umožní třetím stranám nediskriminační přístup k sítím a spotřebitelům podle norem EU, včetně rozvoje příslušného regulačního rámce podle požadavků;

c)	spolupráce v regionálních energetických otázkách a v otázce možného přistoupení Gruzie ke Smlouvě o Energetickém společenství, kde má Gruzie v současnosti status pozorovatele;

d)	rozvoj atraktivního a stabilního investičního prostředí vytvářením institucionálních, právních, fiskálních a jiných podmínek;

e)	energetické infrastruktury společného zájmu s cílem diverzifikovat zdroje energie, dodavatele a přepravní trasy hospodárně a šetrně k životnímu prostředí;

f)	lepší zabezpečení dodávek energie, vyšší integrace trhu a postupné sbližování právních předpisů s hlavními prvky acquis EU;

g)

zvyšování a posilování dlouhodobé stability a bezpečnosti obchodu s energiemi, tranzitu a dopravy i cenové politiky, včetně systému založeného na režijních nákladech na přenos zdrojů energie, na oboustranně výhodném a nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními pravidly, včetně Smlouvy o energetické chartě;

h)	podpora energetické účinnosti a energetických úspor hospodárným a k životnímu prostředí šetrným způsobem;

i)	rozvoj a podpora obnovitelných energií s hlavním důrazem na vodní zdroje a podporu dvoustranné a regionální integrace na tomto poli;

j)	vědeckotechnická spolupráce a výměna informací pro rozvoj a zkvalitňování technologií ve výrobě, dopravě, zásobování a konečném využití energie se zvláštním zaměřením na energeticky účinné a k životnímu prostředí šetrné technologie a

k)

spolupráce v oblasti jaderného zabezpečení, bezpečnosti a ochrany před zářením v souladu se zásadami a normami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a s příslušnými mezinárodními smlouvami a úmluvami uzavřenými v rámci MAAE, případně také v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 299

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 300

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXV této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 3

Životní prostředí

Článek 301

Strany rozšíří a posílí svoji spolupráci v oblasti životního prostředí, čímž přispějí k plnění dlouhodobého cíle udržitelného rozvoje a zelené ekonomiky. Očekává se, že posílená ochrana životního prostředí přinese užitek občanům a podnikům v Gruzii a EU, mimo jiné prostřednictvím lepšího veřejného zdraví, zachováním přírodních zdrojů, zvýšením hospodářské a environmentální účinnosti, ale také využíváním moderních, čistších technologií přispívajících k udržitelnějším způsobům výroby. Spolupráce bude probíhat s ohledem na zájmy stran na základě rovnosti a oboustranného prospěchu a s ohledem na vzájemnou závislost stran, jež existuje v oblasti ochrany životního prostředí, a na související mnohostranné dohody.

Článek 302

1.   Cílem spolupráce je zachování, ochrana, zlepšování a obnova kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví, udržitelné využívání přírodních zdrojů a podpora opatření přijatých na mezinárodní úrovni za účelem řešení regionálních či celosvětových problémů v oblasti životního prostředí, včetně těch, jež se týkají:

a)

správy životního prostředí a průřezových otázek, včetně strategického plánování, hodnocení dopadu na životní prostředí a strategického environmentálního hodnocení, vzdělávání a odborné přípravy, systémů na monitorování životního prostředí a na informace o něm, kontroly a vymáhání práva, odpovědnosti za škody na životním prostředí, potírání trestné činnosti proti životnímu prostředí, přeshraniční spolupráce, veřejného přístupu k informacím o životním prostředí, rozhodovacích procesů a účinných postupů správních a soudních orgánů;

b)	kvality ovzduší;

c)	kvality vody a hospodaření s vodními zdroji, včetně zvládání povodňových rizik, nedostatku vody a sucha a mořského prostředí;

d)	nakládání s odpady,

e)	ochrany přírody včetně lesů a zachování a ochrany biologické rozmanitosti;

f)	průmyslového znečištění a průmyslových rizik a

g)	nakládání s chemickými látkami.

2.   Cílem spolupráce je také integrace problematiky životního prostředí do jiných oblastí politiky.

Článek 303

Strany si mezi jiným vyměňují informace a odborné znalosti; spolupracují na dvoustranné úrovni, regionální úrovni, mimo jiné prostřednictvím stávajících struktur spolupráce v jižním Kavkazu, a na mezinárodní úrovni, zejména co se týče mnohostranných dohod o životním prostředí ratifikovaných stranami, případně spolupracují v rámci příslušných agentur.

Článek 304

1.   Tato spolupráce sleduje mimo jiné tyto cíle:

a)	vypracování národního akčního plánu pro životní prostředí, který pokryje celkové celostátní a odvětvové strategické směrování životního prostředí v Gruzii, jakož i institucionální a správní otázky;

b)	podpora integrace problematiky životního prostředí do dalších oblastí politiky a

c)	upřesnění potřebných lidských a finančních zdrojů.

2.   Národní akční plán pro životní prostředí je pravidelně aktualizován a schvalován v souladu s gruzínskými právními předpisy.

Článek 305

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 306

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXVI této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 4

Opatření v oblasti klimatu

Článek 307

Strany rozvinou a upevní spolupráci v boji proti změně klimatu. Spolupráce bude probíhat s ohledem na zájmy stran na základě rovnosti a oboustranného prospěchu a s ohledem na vzájemnou závislost mezi dvoustrannými a mnohostrannými závazky v této oblasti.

Článek 308

Cílem této spolupráce je zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, jakož i prosazování opatření na mezinárodní úrovni, a to zejména opatření v těchto oblastech:

a)	zmírňování změny klimatu;

b)	přizpůsobení se změně klimatu;

c)	obchodování s uhlíkem;

d)	výzkum, vývoj, demonstrace, zavádění a šíření bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií a technologií pro přizpůsobení a

e)	začleňování problematiky klimatu mezi priority odvětvových politik.

Článek 309

Strany si mezi jiným vyměňují informace a odborné znalosti; provádějí společné výzkumné činnosti a vyměňují si informace o čistších technologiích; společně postupují na regionální a mezinárodní úrovni, mimo jiné s ohledem na stranami ratifikované mnohostranné dohody o životním prostředí a případně na společné činnosti v rámci příslušných agentur. Strany věnují zvláštní pozornost přeshraničním otázkám a regionální spolupráci.

Článek 310

Na základě oboustranného zájmu se spolupráce týká zejména vypracování a provádění:

a)	národního akčního programu pro přizpůsobení se změně klimatu;

b)	strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství, včetně zmírňujících opatření odpovídajících vnitrostátní situaci;

c)	opatření na podporu přenosu technologií na základě posouzení technologických potřeb;

d)	opatření týkajících se látek poškozujících ozonovou vrstvu a fluorovaných skleníkových plynů.

Článek 311

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 312

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXVII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 5

Politika v oblasti průmyslu a podnikání a těžba

Článek 313

Strany rozšíří a posílí svoji spolupráci v rámci politiky v oblasti průmyslu a podnikání, čímž se pro všechny hospodářské subjekty zlepší podnikatelské prostředí, přičemž se zvláštní důraz bude klást na malé a střední podniky, tak jak je tento pojem definován v právních předpisech EU a Gruzie. Posílená spolupráce by měla zlepšit správní a regulační rámec jak pro podniky z EU, tak pro gruzínské podniky působící v EU a v Gruzii a měla by být založena na politikách EU týkajících se malých a středních podniků a průmyslu a přitom zohledňovat mezinárodně uznávané zásady a postupy v této oblasti.

Článek 314

Za tímto účelem strany spolupracují při:

a)	realizaci politik rozvoje malých a středních podniků založeného na zásadách iniciativy Small Business Act a při sledování jejich provádění prostřednictvím pravidelného dialogu. Spolupráce se rovněž zaměří na mikropodniky a řemeslné podniky, jež mají obrovský význam pro ekonomiku EU i Gruzie;

b)	vytváření lepších rámcových podmínek prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů, a tím přispívat k vyšší konkurenceschopnosti. Tato spolupráce se týká také řízení strukturálních otázek (restrukturalizace) a otázek spojených s životním prostředím a energetikou;

c)	zjednodušování a racionalizaci předpisů a regulačních postupů se zvláštním důrazem na výměnu osvědčených postupů a technik v oblasti regulace, včetně zásad EU;

d)	podpoře rozvoje politiky inovace prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů týkajících se komercializace výzkumu a vývoje (včetně nástrojů podpory zakládání nových technologických podniků, rozvoji klastrů a přístupu k financování);

e)	podpoře širších kontaktů mezi podniky z EU a Gruzie a mezi těmito podniky a orgány v EU a Gruzii;

f)	podpoře proexportních činností mezi EU a Gruzií;

g)	usnadňování modernizace a restrukturalizace průmyslových odvětví v EU a Gruzii, u nichž je to vhodné;

h)

rozvoji a posilování spolupráce v těžebním průmyslu a výrobě surovin s cílem napomoci vzájemnému porozumění, zlepšit podnikatelské prostředí, výměnu informací a spolupráci v oblasti těžebního průmyslu pro neenergetické účely, zejména těžby kovových rud a průmyslových nerostných surovin. Výměna informací zahrnuje novinky v těžebním průmyslu a ve výrobě surovin, obchod se surovinami, osvědčené postupy ve vztahu k udržitelnému rozvoji těžebního průmyslu, jakož i odbornou přípravu, dovednosti, ochranu zdraví a bezpečnosti při práci.

Článek 315

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog. Zapojí se do něj také zástupci podnikatelských kruhů z EU a Gruzie.

KAPITOLA 6

Právo obchodních společností, účetnictví a audity a správa a řízení obchodních společností

Článek 316

Strany uznávají význam účinného souboru pravidel a postupů v oblasti práva obchodních společností, správy a řízení společností a účetnictví a auditů pro vytvoření plně funkčního tržního hospodářství a povzbuzení obchodu a dohodly se, že budou spolupracovat:

a)	při ochraně akcionářů, věřitelů a dalších zúčastněných stran v souladu s pravidly EU v této oblasti;

b)	při provádění příslušných mezinárodních norem na vnitrostátní úrovni a při postupném sbližování s pravidly EU v oblasti účetnictví a auditu a

c)	při dalším rozvoji politik správy a řízení obchodních společností v souladu s mezinárodními standardy a také při postupném sbližování s pravidly a doporučeními EU v této oblasti.

Článek 317

Strany se budou snažit sdílet informace a odborné zkušenosti ohledně jak stávajících systémů, tak významného nového vývoje v těchto oblastech. Strany dále usilují o zajištění účinné výměny informací mezi obchodními rejstříky členských států EU a obchodním rejstříkem Gruzie.

Článek 318

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 319

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXVIII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 7

Finanční služby

Článek 320

Strany uznávají význam účinného souboru pravidel a postupů v oblasti finančních služeb pro vytvoření plně funkčního tržního hospodářství a pro povzbuzení obchodu mezi oběma stranami a dohodly se, že budou spolupracovat v oblasti finančních služeb v zájmu dosažení těchto cílů:

a)	podpory procesu přizpůsobování regulace finančních služeb potřebám otevřeného tržního hospodářství;

b)	zajištění účinné a přiměřené ochrany investorů a jiných zákazníků finančních služeb;

c)	zajištění stability a integrity celého gruzínského finančního systému;

d)	podpory spolupráce mezi různými aktéry finančního systému, včetně regulačních orgánů a orgánů dohledu a

e)	zajištění nezávislého a účinného dohledu.

Článek 321

1.   Strany podporují spolupráci mezi příslušnými regulačními orgány a orgány dohledu, včetně výměny informací, sdílení znalostí o finančních trzích a podobných opatření.

2.   Zvláštní pozornost je třeba věnovat rozvoji správní kapacity těchto orgánů, například prostřednictvím výměny zaměstnanců a společných školení.

Článek 322

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 323

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XV-A této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 8

Spolupráce v oblasti informační společnosti

Článek 324

K prospěchu občanů a podniků strany posílí svoji spolupráci na rozvoji informační společnosti prostřednictvím široké dostupnosti informačních a komunikačních technologií a zvyšováním kvality služeb za dostupné ceny. Tato spolupráce by měla usnadnit přístup k trhům se službami elektronické komunikace a povzbudit hospodářskou soutěž a investice v tomto odvětví.

Článek 325

Spolupráce zahrnuje mimo jiné tyto oblasti:

a)	výměnu informací a osvědčených postupů při provádění vnitrostátních iniciativ v oblasti informační společnosti, včetně těch, které si kladou za cíl podporu širokopásmového přístupu, lepší bezpečnost sítí a rozvoj veřejných on-line služeb a

b)	výměnu informací, osvědčených postupů a zkušeností s cílem podpořit rozvoj komplexního regulačního rámce elektronických komunikací, zejména posílit správní kapacitu národního nezávislého regulátora, lépe využívat frekvenční spektrum a podpořit interoperabilitu sítí v Gruzii a mezi Gruzií a EU.

Článek 326

Strany podpoří spolupráci mezi orgány pro regulaci EU a národními regulačními orgány Gruzie v oblasti elektronických komunikací.

Článek 327

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XV-B této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 9

Cestovní ruch

Článek 328

Strany spolupracují v oblasti cestovního ruchu s cílem posílit rozvoj konkurenceschopného a udržitelného odvětví cestovního ruchu jakožto zdroje hospodářského růstu a posílení, zaměstnanosti a mezinárodní výměny.

Článek 329

Spolupráce na dvoustranné a evropské úrovni je založena na těchto zásadách:

a)	respektování integrity a zájmů místních společenství zejména na venkově s ohledem na potřeby a priority místního rozvoje;

b)	význam kulturního dědictví a

c)	pozitivní interakce mezi cestovním ruchem a ochranou životního prostředí.

Článek 330

Spolupráce se zaměří na tato témata:

a)	výměnu informací, osvědčených postupů, zkušeností a předávání know-how;

b)	udržování partnerství mezi veřejnými a soukromými zájmy a zájmy místních společenství v zájmu zajištění udržitelného rozvoje cestovního ruchu;

c)	podporu a rozvoj turistických toků, produktů a trhů, infrastruktury, lidských zdrojů a institucionálních struktur;

d)	rozvoj a provádění účinných politik;

e)	odbornou přípravu v oblasti cestovního ruchu a budování kapacit za účelem zlepšení kvality služeb a

f)	rozvoj a podporu cestovního ruchu mimo jiné na místní úrovni.

Článek 331

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 10

Zemědělství a rozvoj venkova

Článek 332

Strany spolupracují na podpoře zemědělství a rozvoje venkova především za pomoci postupného sbližování politik a právních předpisů.

Článek 333

Spolupráce stran v oblasti zemědělství a rozvoje venkova se týká mimo jiné těchto oblastí:

a)	usnadňování vzájemného porozumění zemědělské politice a politice rozvoje venkova;

b)	posilování správních kapacit na ústřední a místní úrovni při plánování, hodnocení, provádění a prosazování politik v souladu s právními předpisy EU a osvědčenými postupy;

c)	podpory moderní a udržitelné zemědělské výroby;

d)	sdílení znalostí a osvědčených postupů politik rozvoje venkova s cílem napomoci vytváření hospodářského blahobytu na venkově;

e)	zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství, jakož i účinnosti a transparentnosti pro všechny účastníky na trzích;

f)	podpory politiky jakosti a kontrolních mechanismů, včetně zeměpisných označení a ekologického zemědělství;

g)	výroby vína a agroturistiky;

h)	šíření poznatků a podpory školících služeb pro zemědělské výrobce a

i)	úsilí o harmonizaci postojů k otázkám, které se řeší v rámci mezinárodních organizací, jejichž členy jsou obě strany.

Článek 334

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 11

Správa rybolovu a námořních záležitostí

Oddíl 1

Politika rybolovu

Článek 335

1.   Strany spolupracují v odvětví rybolovu na těchto vzájemně prospěšných tématech společného zájmu, včetně ochrany a řízení živých vodních zdrojů, inspekci a kontroly, sběru dat a boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jak jej definuje Mezinárodní akční plán FAO o předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z roku 2001.

2.   Tato spolupráce se nedotkne mezinárodních závazků stran týkajících se řízení a ochrany živých vodních zdrojů.

Článek 336

Strany přijímají společná opatření, vyměňují si informace a navzájem se podporují, aby napomohly:

a)	řádné správě a osvědčeným postupům při řízení rybolovu s cílem zajistit udržitelnou ochranu a řízení populací ryb založené na přístupu, který chrání ekosystémy;

b)	odpovědnému rybolovu a jeho řízení, které by bylo slučitelné se zásadami udržitelného rozvoje a vedlo k zachování zdravého stavu populací ryb a ekosystémů a

c)	regionální spolupráci, případně také včetně spolupráce prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu.

Článek 337

S odkazem na článek 336 této dohody a s ohledem na nejlepší vědecká stanoviska posílí strany spolupráci a koordinaci svých činností v oblasti řízení a ochrany živých vodních zdrojů v Černém moři. Obě strany podpoří mezinárodní spolupráci v oblasti Černého moře a vztahy s příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.

Článek 338

Strany podpoří iniciativy, jako je vzájemná výměna zkušeností a poskytování podpory, aby zajistily provádění politiky udržitelného rybolovu založené na acquis EU a na prioritních oblastech zájmů stran na tomto poli, včetně:

a)	řízení živých vodních zdrojů, intenzity rybolovu a technických opatření;

b)	inspekce a kontroly rybolovných činností s využitím nezbytného sledovacího zařízení, včetně elektronických monitorovacích přístrojů a nástrojů pro zpětnou vysledovatelnost, jakož i zajištění vymahatelných předpisů a kontrolních mechanismů;

c)	harmonizovaného sběru srovnatelných údajů o úlovku, vykládce a lodích, jakož i biologických a hospodářských údajů;

d)	řízení lovné kapacity, včetně funkčního rejstříku rybářského loďstva;

e)	účinnosti trhů především podporou výrobních organizací, informováním spotřebitelů a s pomocí obchodních norem a sledovatelnosti a

f)	rozvíjení strukturální politiky v odvětví rybolovu, která zajistí udržitelnost v hospodářském, ekologickém a sociálním smyslu.

Oddíl 2

Námořní politika

Článek 339

S ohledem na svou spolupráci v oblasti rybolovu, námořní dopravy, životního prostředí a dalších politik a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami o mořském právu na základě Úmluvy OSN o mořském právu strany rozvíjejí také spolupráci v oblasti integrované námořní politiky, a zejména:

a)	podporují integrovaný přístup k námořním záležitostem, řádné správě a výměně osvědčených postupů při využívání námořního prostoru;

b)	podporují územní plánování námořních prostor coby nástroje, který přispívá k lepšímu rozhodování mezi konkurujícími si lidskými činnostmi, v souladu s přístupem, který chrání ekosystémy;

c)	podporují integrované řízení pobřežních oblastí v souladu s přístupem, který chrání ekosystémy, s cílem udržitelný rozvoj pobřežních oblastí a posílit odolnost pobřežních oblastí vůči rizikům, včetně dopadů změny klimatu;

d)	podporují inovace a účinnost zdrojů v námořním průmyslu jakožto zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti, mimo jiné výměnou osvědčených postupů;

e)	podporují strategická spojenectví mezi námořním průmyslem, službami a vědeckými institucemi, které se specializují na mořský a námořní výzkum;

f)	usilují o zlepšení přeshraničního a meziodvětvového námořního dohledu s cílem reagovat na zvýšené riziko spojené s intenzivní námořní dopravou, vypouštěním provozních látek z lodí, námořními nehodami a nezákonnými činnostmi na moři a

g)	naváží pravidelný dialog a podpoří různé sítě spojujících aktéry námořního odvětví.

Článek 340

Tato spolupráce zahrnuje:

a)	výměnu informací, osvědčených postupů, zkušeností a předávání know-how z námořního odvětví, mimo jiné o inovativních technologiích využívaných v námořních odvětvích a o otázkách mořského prostředí;

b)	výměnu informací a osvědčených postupů o finančních možnostech určených pro projekty, mimo jiné partnerství veřejného a soukromého sektoru a

c)	posilování spolupráce mezi stranami na příslušných mezinárodních námořních fórech.

Článek 341

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 12

Spolupráce při výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích

Článek 342

Strany podpoří spolupráci ve všech oblastech civilního vědeckého výzkumu a technologického vývoje a demonstracích na základě oboustranného prospěchu a s výhradou vhodné a účinné úrovně ochrany práv duševního vlastnictví.

Článek 343

Spolupráce při výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích zahrnuje:

a)	dialog o politice a výměnu vědeckotechnických informací;

b)	usnadnění přiměřeného přístupu do příslušných programů stran;

c)	zvyšování výzkumné kapacity a účast gruzínských výzkumných subjektů v rámcovém programu EU pro výzkum;

d)	podporu společných výzkumných projektů ve všech oblastech spolupráce při výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích;

e)	vzdělávací činnosti a programy mobility pro vědce, výzkumníky a další výzkumné pracovníky působící na obou stranách ve výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích stran;

f)	v rámci příslušných právních předpisů usnadňování volného pohybu výzkumných pracovníků, kteří se účastní činností upravených touto dohodou a přeshraniční přepravy zboží určeného pro použití při těchto činnostech a

g)	další formy spolupráce při výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích podle vzájemné dohody.

Článek 344

Při vykonávání takových kooperačních činností je třeba usilovat o synergie s dalšími činnostmi prováděnými v rámci finanční spolupráce mezi EU a Gruzii, jak je uvedeno v hlavě VII (Finanční pomoc a ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole) této dohody.

KAPITOLA 13

Ochrana spotřebitele

Článek 345

Strany spolupracují za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a dosažení slučitelnosti mezi svými systémy ochrany spotřebitele.

Článek 346

Pro dosažení splnění těchto cílů může tato spolupráce případně zahrnovat:

a)	úsilí o sblížení právních předpisů o ochraně spotřebitele, jež současně nevytváří překážky obchodu;

b)	podporu výměny informací o systémech ochrany spotřebitele, včetně o příslušných právních předpisech a jejich vymáhání, o bezpečnosti spotřebních výrobků, o systémech výměny informací, o vzdělávání a informování spotřebitelů, o posilování jejich práv a o prostředcích nápravy pro spotřebitele;

c)	odbornou přípravu správních úředníků a osob zastupujících zájmy spotřebitelů a

d)	podporu činnosti nezávislých spotřebitelských sdružení a kontaktů mezi zástupci spotřebitelů.

Článek 347

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXIX této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 14

Zaměstnanost, sociální politika a rovné příležitosti

Článek 348

Strany posilují vzájemný dialog a spolupráci při prosazování agendy důstojné práce, politiky zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti v práci, sociálního dialogu, sociální ochrany, sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace a sociální odpovědnosti podniků, a tím přispívají ke vzniku nových a lepších pracovních míst, snižování chudoby, lepší sociální soudržnosti, k udržitelnému rozvoji a lepší kvalitě života.

Článek 349

Spolupráce založená na výměně informací a osvědčených postupů může zahrnovat vybraný počet otázek z těchto oblastí:

a)	snižování chudoby a posilování sociální soudržnosti;

b)	politika zaměstnanosti usilující o větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst s důstojnými pracovními podmínkami a o potlačování neformální ekonomiky a neformálního zaměstnávání;

c)	prosazování aktivních opatření na trhu práce a vhodných efektivních služeb zaměstnanosti s cílem modernizovat trhy práce a uspokojovat potřeby trhu práce obou stran;

d)	podpora inkluzivních trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které začleňují do společnosti znevýhodněné osoby, včetně osob se zdravotním postižením a lidí patřících k menšinám;

e)	rovné příležitosti a zákaz diskriminace s cílem zlepšovat rovnost žen a mužů a zajišťovat rovné příležitosti pro muže i ženy, bojovat proti diskriminaci z důvodu pohlaví, rasového či etnického původu, náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace;

f)	sociální politika usilující o vyšší úroveň sociální ochrany a systémů sociální ochrany, pokud jde o kvalitu, dostupnost a finanční udržitelnost;

g)	zvyšování účasti sociálních partnerů a podpora sociálního dialogu, mimo jiné prostřednictvím posilování kapacity všech významných zúčastněných stran;

h)	zkvalitňování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a

i)	osvěta a dialog v oblasti sociální odpovědnosti podniků.

Článek 350

Strany podpoří zapojení všech relevantních zúčastněných stran, včetně organizací občanské společnosti a zejména sociálních partnerů, do rozvoje politik a reforem a do spolupráce mezi stranami, jak je stanoveno v příslušné části hlavy VIII (Institucionální, obecná a závěrečná ustanovení) této dohody.

Článek 351

Strany se zaměří na posílení spolupráce týkající se otázek zaměstnanosti a sociální politiky v rámci všech příslušných regionálních, mnohostranných a mezinárodních fór a organizací.

Článek 352

Strany prosazují sociální odpovědnost podniků a odpovědné obchodní praktiky, jako jsou například ty, které prosazuje řada mezinárodních návodů k sociální odpovědnosti podniků a zejména Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti.

Článek 353

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 354

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXX této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 15

Veřejné zdraví

Článek 355

V zájmu dosažení vyšší úrovně ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví lidí jako nezbytného předpokladu udržitelného rozvoje a hospodářského růstu se strany dohodly na rozšíření svojí spolupráce v oblasti veřejného zdraví.

Článek 356

Tato spolupráce se týká zejména těchto oblastí:

a)	posílení gruzínského systému veřejného zdravotnictví, zejména cestou pokračujících reforem zdravotnictví, zajišťováním kvalitní zdravotní péče, rozvojem lidských zdrojů pro zdravotnictví, lepší správou zdravotnictví a lepším financováním zdravotní péče;

b)	epidemiologický dozor a kontrola přenosných nemocí jako HIV/AIDS, virová hepatitida, tuberkulóza a antimikrobiální rezistence, jakož i lepší připravenost na ohrožení veřejného zdraví a mimořádné situace;

c)	prevence a kontrola nepřenosných nemocí především za pomoci výměny informací a osvědčených postupů, podporou zdravého životního stylu a tělesné aktivity a řešením hlavních zdravotních faktorů jako je výživa, závislost na alkoholu, drogách a tabáku;

d)	kvalita a bezpečnost látek lidského původu;

e)	zdravotnické informace a znalosti a

f)	účinné provádění mezinárodních dohod v oblasti zdraví, k nimž se obě strany připojily, zejména mezinárodního zdravotního řádu a Rámcové úmluvy o kontrole tabáku.

Článek 357

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXXI této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 16

Všeobecné vzdělávání, odborná příprava a mládež

Článek 358

Strany spoluprací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem zesílit spolupráci a dialog, včetně dialogu o otázkách politiky v této oblasti, a usilují o její sblížení s příslušnými politikami a praxí EU. Strany spolupracují na podpoře celoživotního učení, podporují spolupráci a transparentnost na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a zvláštní pozornost věnují vysokoškolskému vzdělávání.

Článek 359

Spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se zaměří mimo jiné na tyto oblasti:

a)	podpora celoživotního učení, které je hlavním předpokladem růstu a zaměstnanosti a umožňuje občanům plnohodnotnou účast na životě společnosti;

b)	modernizace vzdělávacího systému a systému odborné přípravy, zvyšování jeho kvality a významu a zlepšování jeho dostupnosti prostřednictvím vzdělávacích stupňů – od předškolního vzdělávání a péče až po terciární vzdělávání;

c)	zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávání způsobem, který je v souladu s programem modernizace vysokého školství a boloňským procesem;

d)	posilování mezinárodní akademické spolupráce, účasti na programech EU pro spolupráci, zvyšování mobility studentů a pedagogů;

e)	povzbuzování ke studiu cizích jazyků;

f)	prosazování dalšího pokroku směrem k uznávání kvalifikací a schopností a zajištění transparentnosti v této oblasti;

g)	podpora spolupráce v odborném vzdělávání a odborné přípravě s přihlédnutím k příslušným osvědčeným postupům v EU a

h)	posilování pochopení a znalosti procesu evropské integrace, akademický dialog o vztazích Východního partnerství a EU a účast v příslušných programech EU.

Článek 360

Strany se dohodly na spolupráci ve vztahu k mládeži, jež si klade za cíl:

a)	posílit spolupráci a výměny v oblasti politiky mládeže a neformálního vzdělávání mladých lidí a osob pracujících s mládeží;

b)	podporovat mobilitu mladých lidí a osob pracujících s mládeží jakožto prostředek prospěšný pro mezikulturní dialog a získávání znalostí, dovedností a schopností mimo rámec oficiálního vzdělávacího systému, včetně dobrovolnické mobility;

c)	podporovat spolupráci mezi mládežnickými organizacemi.

Článek 361

Gruzie povede a bude rozvíjet politiku v souladu s rámcem politik a postupů EU s odkazem na dokumenty v příloze XXXII této dohody a podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 17

Spolupráce v oblasti kultury

Článek 362

Strany podpoří kulturní spolupráci s náležitým přihlédnutím k zásadám zakotveným v Úmluvě Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005. Strany usilují o pravidelný dialog o politice v oblasti oboustranného zájmu, včetně rozvoje kulturních odvětví v EU a Gruzii. Spolupráce mezi stranami podpoří mezikulturní dialog, mezi jiným i prostřednictvím účasti kulturního sektoru a občanské společnosti z EU a Gruzie na tomto dialogu.

Článek 363

Strany zaměří svou spolupráci na řadu oblastí:

a)	kulturní spolupráci a kulturní výměny;

b)	mobilitu umění a umělců a posilování kapacity kulturního sektoru;

c)	mezikulturní dialog;

d)	dialog o kulturní politice a

e)	spolupráci na mezinárodních fórech jako je UNESCO a Rada Evropy, zejména s cílem prosazovat kulturní rozmanitost, chránit a zhodnocovat kulturní a historické dědictví.

KAPITOLA 18

Spolupráce v audiovizuální a mediální oblasti

Článek 364

Strany podporují spolupráci v audiovizuální oblasti. Tato spolupráce posílí audiovizuální odvětví v EU a Gruzii, zejména prostřednictvím vzdělávání odborníků, výměny informací a povzbuzováním koprodukcí na poli filmu a televize.

Článek 365

1.   Strany rozvíjejí pravidelný dialog o audiovizuální politice a mediální politice a spolupracují v zájmu posílení nezávislosti a profesionality médií i na posílení kontaktů s médii EU v souladu s příslušnými evropskými normami, včetně norem Rady Evropy a Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005.

2.   Tato spolupráce by mohla zahrnovat mezi jiným otázky odborné přípravy novinářů a dalších mediálních odborníků.

Článek 366

Strany zaměří svou spolupráci na řadu oblastí:

a)	dialog o audiovizuální politice a mediální politice;

b)	dialog na mezinárodních fórech (UNESCO a WTO) a

c)	audiovizuální a mediální spolupráce mimo jiné na poli filmu.

Článek 367

Gruzie sblíží své právní předpisy s právními akty EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXXIII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 19

Spolupráce v oblasti sportu a tělesné aktivity

Článek 368

Strany podporují spolupráci v oblasti sportu a tělesné aktivity prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů s cílem rozvíjet zdravý životní styl, podpořit sociální a výchovné hodnoty sportu, mobilitu ve sportu a s cílem bojovat proti globálním hrozbám pro sport, jako je například doping, rasismus a násilí.

KAPITOLA 20

Spolupráce občanské společnosti

Článek 369

Strany podpoří dialog o spolupráci občanské společnosti, která se zaměří na dosažení těchto cílů:

a)	rozšířit kontakty a výměnu informací a zkušeností mezi všemi sektory občanské společnosti v EU a Gruzii;

b)	zajistit v EU a hlavně u organizací občanské společnosti v členských státech lepší znalost a porozumění Gruzie, jejích dějin a kultury, a tím umožnit lepší informovanost o možnostech a výzvách budoucích vztahů;

c)	recipročně k tomu zajistit v Gruzii a hlavně u gruzínských organizací občanské společnosti lepší znalost a porozumění EU, se zaměřením nejen na základní hodnoty EU, její politiky a fungování.

Článek 370

Strany podpoří dialog a spolupráci mezi aktéry občanské společnosti obou stran jako nedílnou součást vztahů mezi EU a Gruzií. Cílem tohoto dialogu a spolupráce je:

a)	zajistit zapojení občanské společnosti do vztahů mezi EU a Gruzií, zejména do provádění ustanovení této dohody;

b)	posílit účast občanské společnosti na procesu veřejného rozhodování, zejména cestou otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu mezi veřejnými institucemi a reprezentativními sdruženími a občanskou společností;

c)	různými způsoby usnadnit příznivé prostředí pro budování institucí a rozvoj organizací občanské společnosti, včetně například právní podporou, navazováním neformálních i formálních vztahů, vzájemnými návštěvami a semináři, a tím umožnit občanské společnosti právní rámec a

d)	umožnit zástupcům občanské společnosti z obou stran, aby se mohli seznámit s procesem konzultací a dialogu mezi občanskou společností, včetně sociálních partnerů, a veřejnými orgány, zejména s cílem posílit roli občanské společnosti na tvorbě veřejného pořádku.

Článek 371

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, povedou strany pravidelný dialog.

KAPITOLA 21

Regionální rozvoj, přeshraniční a regionální spolupráce

Článek 372

1.   Strany podpoří vzájemné porozumění a dvoustrannou spolupráci v oblasti politiky regionálního rozvoje, včetně způsobů formulování a provádění regionálních politik, víceúrovňové správy věcí veřejných a partnerství, se zvláštním důrazem na rozvoj znevýhodněných oblastí a územní spolupráci, s cílem vytvářet komunikační kanály a zintensivnit výměnu informací a zkušeností mezi celostátními a místními orgány, sociálně-ekonomickými aktéry a občanskou společností.

2.   Strany spolupracují zejména na sladění gruzínských postupů s těmito principy:

a)	posilovat víceúrovňovou správu věcí veřejných, neboť ta ovlivňuje jak centrální úroveň, tak obce, se zvláštním důrazem na způsoby, jak zvyšovat zapojení místních zúčastněných stran;

b)	upevňovat partnerství mezi všemi stranami, jež se účastní regionálního rozvoje a

c)	spolufinancovat z finančních příspěvků těch, kteří jsou zapojeni do provádění programů a projektů regionálního rozvoje.

Článek 373

1.   Strany podpoří a posílí zapojení místních orgánů do spolupráce na regionální politice, včetně přeshraniční spolupráce a souvisejících řídicích struktur; posilují spolupráci vytvořením recipročního právního rámce, v němž je taková spolupráce možná, ponechávají v platnosti stávající opatření a vypracovávají opatření pro budování kapacit a podporují posilování přeshraničních a regionálních hospodářských a podnikatelských sítí.

2.   Strany spolupracují na konsolidaci institucionálních a operativních kapacit gruzínských institucí na poli regionálního rozvoje a plánování využití půdy mimo jiné:

a)	zlepšováním interinstitucionální koordinace, zejména mechanismu vzájemného vertikálního a horizontálního působení centrálních a místních veřejných orgánů v procesu zpracovávání a provádění regionálních politik;

b)	rozvíjením kapacity místních orgánů veřejné správy podporovat reciproční přeshraniční spolupráci v souladu se zásadami a praktickými postupy EU;

c)	sdílet znalosti, informace a osvědčené postupy o politikách regionálního rozvoje s cílem zvyšovat ekonomický blahobyt místních společenství a jednotný rozvoj regionů.

Článek 374

1.   Strany posilují a povzbuzují rozvoj přeshraniční spolupráce v dalších oblastech, které jsou předmětem této dohody, jako je doprava, energetika, komunikační sítě, kultura, vzdělávání, cestovní ruch a zdraví.

2.   Strany zintensivní spolupráci mezi regiony formou nadnárodních a meziregionálních programů a současně podnítí účast gruzínských regionů na evropských regionálních strukturách a organizacích a podpoří jejich hospodářský a institucionální rozvoj prováděním projektů, na nichž mají společný zájem.

3.   Tyto činnosti proběhnou v souvislosti s:

a)	pokračující územní spoluprací s evropskými regiony také prostřednictvím nadnárodních a přeshraničních programů spolupráce;

b)	spoluprací s orgány EU v rámci Východního partnerství, včetně Výboru regionů a účasti na různých evropských regionálních projektech a iniciativách;

c)	spoluprací mimo jiné s Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropskou pozorovací sítí pro územní plánování.

Článek 375

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 22

Civilní ochrana

Článek 376

Strany rozvinou a upevní svou spolupráci v oblasti přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Spolupráce bude probíhat s ohledem na zájmy stran na základě rovnosti a oboustranného prospěchu a s ohledem na vzájemnou závislost, jež panuje mezi stranami, a na související mnohostranné činnosti v této oblasti.

Článek 377

Cílem této spolupráce je prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, příprava na ně a reakce na ně.

Článek 378

Strany si mezi jiným vyměňují informace a odborné znalosti a vykonávají společnou činnost na bilaterální bázi anebo v rámci mnohostranných programů. Spolupráce probíhá mezi jiným cestou provádění zvláštních dohod nebo správních ujednání uzavřených stranami v této oblasti.

Článek 379

Spolupráce může sledovat tyto cíle:

a)	výměnu a pravidelnou aktualizaci kontaktních údajů s cílem zajistit kontinuitu dialogu a možnost vzájemně se kontaktovat 24 hodin denně;

b)	usnadnit vhodnou vzájemnou pomoc v případě závažných mimořádných událostí za předpokladu dostupnosti dostatečných zdrojů;

c)	každodenní výměnu včasného varování a aktualizovaných informací o závažných mimořádných situacích s dopadem na EU nebo Gruzii, včetně žádostí o pomoc a nabídek pomoci;

d)	výměna informací o pomoci, kterou strany poskytly třetím zemím v případě mimořádných událostí, kdy je aktivován mechanismus civilní ochrany EU;

e)	spolupráce na podpoře hostitelských států při žádosti o pomoc nebo jejím poskytování;

f)	výměna osvědčených postupů a návodů v oblasti prevence katastrof, přípravy na ně a reakce na ně;

g)	spolupráce na oslabování nebezpečí katastrof pomocí provázanosti a ochrany institucí; informování, vzdělávání a komunikace; osvědčené postupy zaměřené na předcházení nebo zmírňování dopadu přírodních katastrof;

h)	spolupráce na zkvalitňování znalostí o katastrofách a o hodnocení nebezpečí a rizik pro účely zvládání katastrof;

i)	spolupráce na hodnocení dopadu katastrof na životní prostředí a veřejné zdraví;

j)	pozvání odborníků k účasti na zvláštních seminářích a konferencích věnovaných technickým otázkám civilní ochrany;

k)	pozvání ad hoc pozorovatelů k účasti na zvláštních cvičeních a vzdělávacích činnostech organizovaných EU nebo Gruzií a

l)	posilování spolupráce ve věci účinného využívání dostupných schopností civilní ochrany.

KAPITOLA 23

Účast na práci agentur a na programech evropské unie

Článek 380

Gruzie se může účastnit práce všech agentur Unie, které jsou účasti Gruzie otevřené v souladu s příslušnými právními nástroji o zřízení těchto agentur. Gruzie uzavře samostatné dohody s EU, které umožní její účast na práci jednotlivých agentur a které upřesní výši jejího finančního příspěvku.

Článek 381

Gruzie se může účastnit všech současných i budoucích programů Unie, které jsou účasti Gruzie otevřené v souladu s příslušnými právními nástroji o schválení těchto programů. Účast Gruzie na programech Unie se řídí ustanoveními protokolu III k této dohodě o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o obecných zásadách účasti Gruzie na programech Unie.

Článek 382

Strany povedou pravidelný dialog o účasti Gruzie na programech a práci agentur EU. EU bude Gruzii informovat zejména v případě zřízení nových agentur EU a schválení nových programů Unie, jakož i o změnách podmínek účasti na programech Unie a na práci agentur, o níž pojednávají články 380 a 381 této dohody.

HLAVA VII

FINANČNÍ POMOC A USTANOVENÍ O BOJI PROTI PODVODŮM A O KONTROLE

KAPITOLA 1

Finanční pomoc

Článek 383

Gruzie obdrží finanční pomoc od EU z jejích příslušných mechanismů a nástrojů financování. Gruzie může mít prospěch také ze spolupráce s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a dalšími mezinárodními finančními institucemi. Finanční pomoc přispěje k dosažení cílů této dohody a bude poskytována v souladu s touto kapitolou.

Článek 384

Hlavní zásady poskytování finanční pomoci jsou stanoveny v příslušných právních předpisech EU o finančních nástrojích.

Článek 385

Prioritní oblasti finanční pomoci EU, na nichž se strany dohodly, budou stanoveny v ročních akčních programech vycházejících, pokud je to možné, z víceletých rámců, v nichž se odrážejí dohodnuté politické priority. Výše pomoci stanovená v uvedených programech zohlední potřeby Gruzie, odvětvové kapacity a pokrok v uskutečňování reforem, zejména v oblastech, které jsou předmětem této dohody.

Článek 386

V zájmu zajištění optimálního využití dostupných zdrojů usilují strany o to, aby finanční pomoc EU byla realizována v úzké spolupráci a koordinaci s dalšími dárcovskými zeměmi a organizacemi a mezinárodními finančními institucemi, jakož i podle mezinárodních zásad účinné pomoci.

Článek 387

Hlavní právní, správní a technický základ finanční pomoci je zajištěn příslušnými dohodami mezi oběma stranami.

Článek 388

Rada přidružení je informována o pokroku a provádění finanční pomoci a o jejím vlivu na plnění cílů této dohody. Za tímto účelem si příslušné orgány stran budou vzájemně a nepřetržitě poskytovat informace nezbytné pro sledování a hodnocení.

Článek 389

Strany provádějí finanční pomoc v souladu se zásadami řádného finančního řízení a spolupracují při ochraně finančních zájmů EU a Gruzie v souladu s kapitolou 2 (Ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole) této hlavy.

KAPITOLA 2

Ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole

Článek 390

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí definice uvedené v protokolu IV k této dohodě.

Článek 391

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na každou další dohodu nebo finanční nástroj, které strany mezi sebou uzavřou, a na každý další finanční nástroj EU, k němuž se Gruzie připojí, aniž by tím byly dotčeny doplňkové doložky týkající se auditů, kontrol na místě, inspekcí, kontrol a opatření proti podvodům, včetně těch, které provádí Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 392

Opatření k předcházení podvodům, korupce a dalším nezákonným činnostem a jejich potírání.

Strany přijmou účinná opatření k zabránění podvodů, korupce a všem dalším nezákonným činnostem v souvislosti s čerpáním finančních prostředků EU a jejich potírání, mimo jiné prostřednictvím vzájemné správní a právní pomoci v oblastech, které jsou předmětem této dohody.

Článek 393

Výměna informací a další spolupráce na operativní úrovni

1.   Pro účely řádného provádění této kapitoly si příslušné gruzínské orgány a orgány EU pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze stran vedou konzultace.

2.   OLAF se může se svými příslušnými gruzínskými protějšky podle gruzínských právních předpisů dohodnout na další spolupráci v oblasti boje proti podvodům, včetně operativních ujednání s gruzínskými orgány.

3.   Na předávání a zpracovávání osobních údajů se vztahuje článek 14 hlavy III (Svoboda, bezpečnost a právo) této dohody.

Článek 394

Předcházení podvodům, korupci a nesrovnalostem

1.   Orgány EU a Gruzie pravidelně kontrolují, zda jsou činnosti financované z finančních prostředků EU prováděny řádně. Tyto orgány přijmou veškerá vhodná opatření k prevenci a nápravě nesrovnalostí a podvodů.

2.   Orgány EU a Gruzie přijmou veškerá vhodná opatření k prevenci a nápravě všech projevů aktivní nebo pasivní korupce a k vyloučení jakéhokoli střetu zájmů v každé fázi řízení týkajícího se čerpání finančních prostředků EU.

3.   Gruzínské orgány informují Evropskou komisi o každém přijatém preventivním opatření.

4.   Evropská komise má právo získávat důkazy v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

5.   Zejména je rovněž oprávněna pořizovat si důkazy o tom, že postupy při zadávání zakázek a poskytování grantů splňují zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace, zabraňují jakémukoli střetu zájmů, poskytují záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům a zajišťují soulad s ustanoveními o řádném finančním řízení.

6.   Podle svých vlastních postupů si strany navzájem poskytují informace o využívání finančních prostředků EU a navzájem se neprodleně informují o každé podstatné změně ve svých postupech nebo systémech.

Článek 395

Soudní řízení, vyšetřování a stíhání

Po kontrole vnitrostátních orgánů nebo orgánů EU zahájí gruzínské orgány soudní řízení, včetně, je-li to vhodné, vyšetření a stíhání podezřelých a skutečných případů podvodů, korupce či všech dalších nesrovnalostí, včetně střetu zájmů. OLAF může příslušným gruzínským orgánům poskytnout případnou pomoc při plnění tohoto úkolu.

Článek 396

Sdělování podvodů, korupce a nesrovnalostí

1.   Gruzínské orgány bezodkladně předají Evropské komisi každou jim známou informaci týkající se skutečných případů podvodu, korupce či všech dalších nesrovnalostí, včetně střetu zájmů v souvislosti s využíváním finančních prostředků EU. V případě podezření na podvod a korupci informují též úřad OLAF a Evropskou komisi.

2.   Gruzínské orgány podají zprávu také o všech opatřeních přijatých v souvislosti se skutečnostmi sdělenými podle tohoto článku. Nedojde-li k podvodu, korupci či jiné nesrovnalosti, které je nutno hlásit, informují o tom gruzínské orgány Evropskou komisi po skončení každého kalendářního roku.

Článek 397

Audity

1.   Evropská komise a Evropský účetní dvůr jsou oprávněny prošetřit, zda veškeré výdaje spojené s využíváním finančních prostředků EU byly vynaloženy legálním a řádným způsobem, a přesvědčí se o řádnosti finančního řízení.

2.   Audity se provádí porovnáním přijatých závazků a provedených plateb. Opírají se o záznamy a v případě potřeby probíhají na místě v sídle každého subjektu, který řídí či se účastní využívání finančních prostředků EU. Tyto audity lze provádět před uzavřením účtů za daný rozpočtový rok a za období pěti let od data vyplacení zbývající částky.

3.   Kontroloři Evropské komise nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí nebo Evropským účetním dvorem mohou provést kontroly dokladů nebo na místě a audity v sídlech všech subjektů, které řídí či se účastní využívání finančních prostředků EU, a jejich subdodavatelů v Gruzii.

4.   Kontroloři Evropské komise nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí nebo Evropským účetním dvorem mají vhodný přístup na místa, k dílům a dokladům pro provedení takových auditů, včetn