Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 02024R1356-20240522

Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817

Access initial legal act
(

Legal status of the document In force

)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/2024-05-22

02024R1356 — CS — 22.05.2024 — 000.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1356

ze dne 14. května 2024,

kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817

(Úř. věst. L 1356 22.5.2024, s. 1)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 90927, 25.11.2025, s.  1 (2024/1356)



▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1356

ze dne 14. května 2024,

kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817



Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí:

a) 

prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích členských států, kteří, aniž by splnili podmínky vstupu stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2016/399, překročili vnější hranice nedovoleným způsobem, požádali o mezinárodní ochranu v průběhu hraničních kontrol, nebo byli vyloděni po pátrací a záchranné operaci, než jsou nasměrováni k příslušnému řízení, a

b) 

prověřování státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států, pokud nic nenasvědčuje tomu, že byli podrobeni kontrolám na vnějších hranicích, než jsou nasměrováni k příslušnému řízení.

Cílem prověřování je posílit hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí překračující vnější hranice, zjistit totožnost všech státních příslušníků třetích zemí podléhajících prověřování, a ověřit v příslušných databázích, zda by osoby podléhající prověřování mohly představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost. Prověřování rovněž zahrnuje předběžné zdravotní prohlídky a posouzení zranitelnosti za účelem identifikace osob, které potřebují zdravotní péči, osob, které mohou představovat hrozbu pro veřejné zdraví, a zranitelných osob. Tyto kontroly usnadní nasměrování těchto osob k příslušným řízením.

Toto nařízení rovněž stanoví nezávislý monitorovací mechanismus v každém členském státě s cílem sledovat, zda je během ověřování dodržováno právo Unie a mezinárodní právo, včetně Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„hrozbou pro veřejné zdraví“„hrozba pro veřejné zdraví“ ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2016/399;

2) 

„ověřením“„ověření“ ve smyslu čl. 4 bodu5 nařízení (EU) 2019/817;

3) 

„zjištěním totožnosti“„zjištění totožnosti“ ve smyslu čl. 4 odst. 6 nařízení (EU) 2019/817;

4) 

„státním příslušníkem třetí země“„státní příslušník třetí země“ ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) 2016/399;

5) 

„osobou bez státní příslušnosti“ osoba, kterou žádný stát nepovažuje za svého státního příslušníka podle svého práva;

6) 

„údaji Europolu“„údaje Europolu“ ve smyslu čl. 4 bodu 16 nařízení (EU) 2019/817;

7) 

„zástupcem“ fyzická osoba nebo organizace, včetně orgánu veřejné moci, jmenovaní příslušnými orgány nebo subjekty, kteří v příslušných případech zastupují nezletilou osobu bez doprovodu, poskytují jí pomoc nebo jednají jejím jménem;

8) 

„biometrickými údaji“„biometrické údaje“ ve smyslu čl. 4 bodu 11 nařízení (EU) 2019/817;

9) 

„nezletilou osobou“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mladší 18 let;

10) 

„orgány provádějícími prověřování“ veškeré příslušné orgány určené vnitrostátními právními předpisy k provádění jednoho nebo více úkolů podle tohoto nařízení s výjimkou zdravotních prohlídek stanovených v čl. 12odst. 1;

11) 

„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba, která vstupuje na území členského státu bez doprovodu dospělé osoby, jež za ni podle právních předpisů nebo praxe dotčeného členského státu odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči této dospělé osoby, včetně nezletilé osoby, která je ponechána bez doprovodu po vstupu na území členského státu;

12) 

„zajištěním“ zadržování osoby členským státem na určitém místě, kde je dotčená osoba zbavena svobody pohybu;

13) 

„databázemi Interpolu“„databáze Interpolu“ ve smyslu čl. 4 bodu 17 nařízení (EU) 2019/817;

14. 

„pátracími a záchrannými operacemi“ pátrací a záchranné operace uvedené v Mezinárodní úmluvě o pátrání a záchraně na moři přijaté v Hamburku v Německu dne 27. dubna 1979.

Článek 3

Základní práva

Při uplatňování tohoto nařízení jednají členské státy v plném souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie včetně Listiny, s příslušnými normami mezinárodního práva, včetně Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, ve znění doplněném Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967, a v plném souladu se závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení, a se základními právy.

Článek 4

Vztah k jiným právním nástrojům

1.  

V případě státních příslušníků třetích zemí podléhajících prověřování, kteří učinili žádost o mezinárodní ochranu:

a) 

se registrace žádosti o mezinárodní ochranu učiněná v souladu s nařízením (EU) 2024/1348 řídí článkem 27 uvedeného nařízení; a

b) 

se uplatňování společných norem pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu uvedených ve směrnici (EU) 2024/1346 řídí článkem 3 uvedené směrnice.

2.  
Aniž je dotčen čl. 8 odst. 7 tohoto nařízení, použijí se směrnice 2008/115/ES nebo vnitrostátní ustanovení zohledňující směrnici 2008/115/ES až po dokončení prověřování, s výjimkou prověřování podle článku 7 tohoto nařízení, kdy se směrnice 2008/115/ES nebo vnitrostátní ustanovení zohledňující směrnici 2008/115/ES použijí současně s prověřováním podle článku 7 tohoto nařízení.

Článek 5

Prověřování na vnější hranici

1.  

Prověřování stanovené v tomto nařízení se vztahuje na všechny státní příslušníky třetích zemí bez ohledu na to, zda učinili žádost o mezinárodní ochranu, kteří nesplňují podmínky vstupu stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2016/399 a kteří:

a) 

jsou zadrženi v souvislosti s nedovoleným překročením vnější hranice členského státu pozemní, námořní nebo vzdušnou cestou, s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě nemá dotčený členský stát povinnost snímat biometrické údaje podle čl. 22 odst. 1 a 4 nařízení (EU) 2024/1358 z jiných důvodů, než je jejich věk, nebo

b) 

jsou po pátrací a záchranné operaci vyloděni na území některého členského státu

2.  
Prověřování stanovené podle tohoto nařízení se vztahuje na všechny státní příslušníky třetích zemí, kteří učinili žádost o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech na vnějších hranicích nebo v tranzitních prostorech a kteří nesplňují podmínky vstupu stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2016/399.
3.  
Státní příslušníci třetích zemí, kterým byl povolen vstup podle čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2016/399, nepodléhají prověřování. Avšak státní příslušníci třetích zemí, kterým byl povolen vstup podle čl. 6 odst. 5 písm. c) uvedeného nařízení a kteří učiní žádost o mezinárodní ochranu, prověřování podléhají.

Pokud se během prověřování ukáže, že dotčený státní příslušník třetí země splňuje podmínky vstupu stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2016/399, prověřování tohoto státního příslušníka třetí země se ukončí.

Prověřování může být přerušeno, pokud dotčený státní příslušník třetí země opustí území členských států a rozhodne se dobrovolně vrátit do země původu, bydliště nebo jiné třetí země, v níž je jeho návrat přijat.

Článek 6

Povolení ke vstupu na území členského státu

Během prověřování není osobám uvedeným v čl. 5 odst. 1 a 2 povolen vstup na území členského státu. Členské státy přijmou ve svých vnitrostátních právních předpisech ustanovení k zajištění toho, aby osoby uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 zůstaly po celou dobu prověřování k dispozici orgánům odpovědným za provádění prověřování v místech uvedených v článku 8, aby se zabránilo jakémukoliv riziku útěku, potenciálním rizikům pro vnitřní bezpečnost vyplývajícím z tohoto útěku nebo rizikům pro veřejné zdraví vyplývajícím z tohoto útěku.

Článek 7

Prověřování na území členského státu

1.  
Členské státy provádějí prověřování státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají na jejich území, pouze pokud překročili vnější hranici za účelem vstupu na území členských států nedovoleným způsobem a dosud nebyli v některém členském státě podrobeni prověřování. Členské státy přijmou ve svých vnitrostátních právních předpisech ustanovení k zajištění toho, aby tito státní příslušníci třetích zemí zůstali po celou dobu prověřování k dispozici orgánům odpovědným za provádění prověřování, aby se zabránilo jakémukoliv riziku útěku a potenciálním rizikům pro vnitřní bezpečnost vyplývajícím z tohoto útěku.
2.  
Členské státy mohou od provedení prověřování podle odstavce 1 upustit, pokud je státní příslušník třetí země pobývající neoprávněně na jejich území bezprostředně po zadržení vrácen zpět do jiného členského státu na základě dvoustranných dohod nebo ujednání nebo na základě dvoustranného rámce pro spolupráci. V takovém případě provede prověřování členský stát, do kterého byl dotčený státní příslušník třetí země vrácen zpět.
3.  
Ustanovení čl. 5 odst. 3 druhého a třetího pododstavec se uplatňují na prověřování podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 8

Požadavky na prověřování

1.  
V případech uvedených v článku 5 se prověřování provádí na odpovídajícím a vhodném místě určeném každým členským státem, které se obvykle nachází na vnějších hranicích nebo v jejich blízkosti nebo případně na jiných místech na jejich území.
2.  
V případech uvedených v článku 7 se prověřování provádí na jakémkoli odpovídajícím a vhodném místě určeném každým členským státem na území členského státu.
3.  
V případech uvedených v článku 5 tohoto nařízení se prověřování provede neprodleně a v každém případě se dokončí do sedmi dnů od zadržení v oblasti vnějších hranic, vylodění na území dotčeného členského státu nebo dostavení se na hraniční přechod. ►C1  Pokud jde o osoby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, na které se vztahuje čl. 22 odst. 1 a 4 nařízení (EU) 2024/1358, v případě, že tyto osoby fyzicky zůstávají na vnější hranici déle než 72 hodin, se jejich prověřování provede následně a lhůta pro prověřování se zkrátí na čtyři dny. ◄
4.  
Prověřování uvedené v článku 7 se provede neprodleně a dokončí se do tří dnů od zadržení státního příslušníka třetí země.
5.  

Prověřování zahrnuje tyto prvky:

a) 

předběžnou zdravotní prohlídku v souladu s článkem 12;

b) 

předběžné posouzení zranitelnosti v souladu s článkem 12;

c) 

zjištění totožnosti nebo ověření totožnosti v souladu s článkem 14;

▼C1

d) 

zaregistrování biometrických údajů v souladu s články 15, 22, 23 a 24 nařízení (EU) 2024/1358, pokud nebylo dosud provedeno;

▼B

e) 

bezpečnostní kontrolu v souladu s články 15 a 16;

f) 

vyplnění prověřovacího formuláře v souladu s článkem 17;

g) 

nasměrování k příslušnému řízení v souladu s článkem 18.

6.  
Organizace a osoby poskytující poradenství musí mít v průběhu prověřování účinný přístup ke státním příslušníkům třetích zemí. Členské státy mohou tento přístup na základě vnitrostátního práva omezovat v případech, kdy jsou taková omezení objektivně nezbytná z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku nebo správy hraničního přechodu nebo zařízení, v němž je prováděno prověřování, pokud tento přístup není omezen příliš nebo zcela znemožněn.
7.  
Při prověřování státních příslušníků třetích zemí, kteří neučinili žádost o mezinárodní ochranu, se použijí příslušná pravidla týkající se zajištění stanovená ve směrnici 2008/115/ES.
8.  
Členské státy zajistí, aby všem osobám podléhajícím prověřování byly zajištěny takové životní podmínky, které zaručují jejich obživu, chrání jejich fyzické a duševní zdraví a respektují jejich práva podle Listiny.
9.  
Členské státy určí orgány provádějící prověřování a zajistí, aby personál těchto orgánů, který bude prověřování provádět, měl odpovídající znalosti a absolvoval nezbytnou odbornou přípravu v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2016/399.

Členské státy zajistí, aby předběžnou zdravotní prohlídku stanovenou v článku 12 prováděl kvalifikovaný zdravotnický personál a aby předběžné posouzení zranitelnosti stanovené v uvedeném článku prováděl specializovaný personál orgánů provádějících prověřování, který je k tomuto účelu vyškolen. V případě potřeby musí být do těchto zdravotních prohlídek a posouzení zranitelnosti rovněž zapojeny vnitrostátní orgány pro ochranu dětí a vnitrostátní orgány pověřené odhalováním a identifikací obětí obchodování s lidmi nebo rovnocenné mechanismy.

Členské státy rovněž zajistí, aby k údajům, systémům a databázím uvedeným v článcích 14 a 15 měly přístup pouze řádně pověření pracovníci orgánů provádějících prověřování odpovědných za zjišťování nebo ověřování totožnosti a bezpečnostní kontrolu.

Členské státy k účinnému provádění prověřování poskytnou odpovídající personál a dostatečné prostředky.

Orgánům provádějícím prověřování mohou být při provádění prověřování nápomocni či je mohou podporovat odborníci nebo styční důstojníci a týmy vyslané Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Agenturou Evropské unie pro otázky azylu v mezích jejich mandátů za předpokladu, že tito odborníci a styční důstojníci a týmy absolvovali příslušnou odbornou přípravu, jak je stanoveno v první a druhém pododstavci.

Článek 9

Povinnosti státních příslušníků třetích zemí podléhajících prověřování

1.  
Během prověřování jsou státní příslušníci třetích zemí podléhající prověřování k dispozici orgánům provádějícím prověřování.
2.  

Státní příslušníci třetích zemí:

a) 

uvedou své jméno, datum narození, pohlaví a státní příslušnost a mají-li k dispozici doklady a informace, které mohou tyto údaje prokázat, předloží je;

b) 

poskytnou biometrické údaje podle nařízení (EU) 2024/1358.

Článek 10

Monitorování základních práv

1.  
Členské státy přijmou příslušná ustanovení k vyšetřování obvinění z nerespektování základních práv v souvislosti s prověřováním.

Členské státy případně zajistí postoupení věci za účelem zahájení občanského nebo trestního soudního řízení v případech, kdy nejsou dodržována nebo uplatňována základní práva v souladu s vnitrostátním právem.

2.  

Každý členský stát zajistí v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku nezávislý monitorovací mechanismus, který:

a) 

během prověřování monitoruje dodržování práva Unie a mezinárodního práva, včetně Listiny, zejména pokud jde o přístup k azylovému řízení, zásadu nenavracení, nejlepší zájem dítěte a příslušná pravidla týkající se zajištění, včetně příslušných ustanovení vnitrostátního práva týkajících se zajištění; a

b) 

zajišťuje, aby byla odůvodněná obvinění z porušování základních práv při všech příslušných činnostech souvisejících s prověřováním řešena účinně a bez zbytečného odkladu, v případě potřeby dává podnět k zahájení vyšetřování těchto obvinění a monitoruje pokrok v těchto vyšetřováních.

Nezávislý monitorovací mechanismus se vztahuje na všechny činnosti vykonávané členskými státy při provádění tohoto nařízení.

Nezávislý monitorovací mechanismus má pravomoc vydávat členským státům každoroční doporučení.

Členské státy zavedou přiměřené záruky, aby byla zajištěna nezávislost nezávislého monitorovacího mechanismu. Na fungování nezávislého monitorovacího mechanismu se podílejí vnitrostátní veřejní ochránci práv a vnitrostátní instituce pro lidská práva, včetně vnitrostátních preventivních mechanismů zřízených na základě Opčního protokolu z roku 1984 k Úmluvě Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, přičemž tito aktéři mohou být pověřeni plněním všech nebo částí úkolů tohoto nezávislého monitorovacího mechanismu. Součástí nezávislého monitorovacího mechanismu mohou rovněž být příslušné mezinárodní a nevládní organizace a veřejné subjekty nezávislé na orgánech provádějících prověřování. Pokud se jedna nebo více těchto institucí, organizací nebo subjektů na nezávislém monitorovacím mechanismu přímo nepodílí, nezávislý monitorovací mechanismus s nimi naváže a udržuje úzké vztahy. Nezávislý monitorovací mechanismus naváže a udržuje úzké vazby s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů a s evropským inspektorem ochrany údajů.

Nezávislý monitorovací mechanismus plní své úkoly prostřednictvím kontrol na místě, namátkových a neohlášených kontrol.

Členské státy poskytnou tomuto nezávislému monitorovacímu mechanismu přístup do všech příslušných míst, včetně přijímacích a zajišťovacích zařízení, jakož i k jednotlivcům a dokumentům, pokud je tento přístup nezbytný k tomu, aby nezávislý monitorovací mechanismus mohl plnit povinnosti stanovené v tomto článku. Příslušná místa a utajované informace jsou zpřístupněny pouze osobám jednajícím jménem nezávislého monitorovacího mechanismu, které mají odpovídající bezpečnostní prověrku vydanou příslušným orgánem v souladu s vnitrostátním právem.

Agentura pro základní práva vydá pro členské státy obecné pokyny týkající se zřízení monitorovacího mechanismu a jeho nezávislého fungování. Členské státy mohou Agenturu pro základní práva požádat o poskytnutí podpory při vývoji svých nezávislých monitorovacích mechanismů, včetně záruk nezávislosti takového mechanismu, metodiky monitorování a odpovídajících programů odborné přípravy.

Komise zjištění nezávislých monitorovacích mechanismů zohlední při svém posuzování účinného uplatňování a provádění Listiny podle čl. 15 odst. 1 a přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ( 1 ).

3.  
Nezávislým monitorovacím mechanismem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku není dotčen monitorovací mechanismus pro účely monitorování operativního a technického uplatňování společného evropského azylového systému, jak je stanoveno v článku 14 nařízení (EU) 2021/2303, a úloha osob pověřených sledováním základních práv při sledování dodržování základních práv při všech činnostech Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jak je stanoveno v článku 80 nařízení (EU) 2019/1896.
4.  
Členské státy poskytnou nezávislému monitorovacímu mechanismu uvedenému v druhém odstavci odpovídající finanční prostředky.

Článek 11

Poskytování informací

1.  

Členské státy zajistí, aby státní příslušníci třetích zemí podléhající prověřování byli informováni o:

a) 

účelu, trvání, a prvcích prověřování, jakož i o způsobech, jakým je prováděno, a jeho možných výsledcích;

b) 

právu požádat o mezinárodní ochranu a o použitelných pravidlech pro učinění žádosti o mezinárodní ochranu, pokud to připadá v úvahu v situacích uvedených v článku 30 nařízení (EU) 2024/1348, a v případě státních příslušníků třetích zemí, kteří učinili žádost o mezinárodní ochranu, o povinnostech a důsledcích jejich porušení stanovených v článcích 17 a 18 nařízení (EU) 2024/1351;

c) 

právech a povinnostech státních příslušníků třetích zemí během prověřování, včetně jejich povinností podle článku 9 a o možnosti kontaktovat a být kontaktován organizacemi a osobami uvedenými v čl. 8 odst. 6.

d) 

právech, která subjektu údajů přiznávají příslušné právní předpisy Unie o ochraně údajů, zejména nařízení (EU) 2016/679.

2.  

Členské státy rovněž zajistí, aby státní příslušníci třetích zemí podléhající prověřování byli v příslušných případech informováni o:

a) 

použitelných pravidlech pro podmínky vstupu státních příslušníků třetích zemí v souladu s nařízením (EU) 2016/399, jakož i o dalších podmínkách vstupu nebo pobytu uplatňovaných dotčeným členským státem, pokud tyto informace dosud nebyly poskytnuty;

b) 

povinnosti návratu v souladu se směrnicí 2008/115/ES a o možnostech registrace do programu poskytujícího logistickou, finanční a jinou hmotnou nebo věcnou pomoc za účelem podpory dobrovolného opuštění území;

c) 

podmínkách účasti na relokaci v souladu s článkem 67 nařízení (EU) 2024/1351 nebo o jiném existujícím mechanismu solidarity;

3.  
Informace poskytované během prověřování se poskytují v jazyce, kterému státní příslušník třetí země rozumí, nebo o kterém se důvodně předpokládá, že mu rozumí. Informace se poskytují písemně, na papíře či elektronické podobě, a, je-li to nutné, ústně za pomoci tlumočnických služeb. V případě nezletilých osob se informace poskytují způsobem vstřícným k dětem a odpovídajícím věku dítěte a za účasti zástupce nebo osoby uvedené v čl. 13odst. 2 a 3. Orgány provádějící prověřování mohou přijmout nezbytná opatření k zajištění dostupnosti služeb mezikulturní komunikace a mediace za účelem usnadnění přístupu k řízení o mezinárodní ochraně.
4.  
Členské státy mohou relevantním a příslušným vnitrostátním, mezinárodním a nevládním organizacím a subjektům povolit, aby státním příslušníkům třetích zemí poskytovaly během prověřování informace podle tohoto článku v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 12

Předběžné zdravotní prohlídky a zranitelnost

1.  
Na státní příslušníky třetích zemí podléhající prověřování podle článků 5 a 7 se vztahuje předběžná zdravotní prohlídka provedená kvalifikovaným zdravotnickým personálem s cílem zjistit případnou potřebu zdravotní péče nebo nutnost izolace z důvodů ochrany veřejného zdraví. Kvalifikovaný zdravotnický personál může na základě zdravotních ukazatelů týkajících se celkového stavu každého jednotlivého státního příslušníka třetí země rozhodnout, že během prověřování není nutná žádná další zdravotní prohlídka. Státní příslušníci třetích zemí podléhající prověřování podle článků 5 a 7 mají přístup k neodkladné zdravotní péči a základní léčbě v případě onemocnění.
2.  
Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států stanovené v článku 24 nařízení (EU) 2024/ 1348, u státních příslušníků třetích zemí, kteří požádali o mezinárodní ochranu, může být zdravotní prohlídka uvedená v odstavci 1 tohoto článku součástí prohlídky zdravotního stavu podle článku 24 uvedeného nařízení.
3.  
Na státní příslušníky třetích zemí prověřované podle článků 5 a 7 se vztahuje předběžné posouzení zranitelnosti, které provádí specializovaný personál orgánů provádějících prověřování, jenž za tímto účelem absolvoval odbornou přípravu, s cílem zjistit, zda státní příslušník třetí země může být osobou bez státní příslušnosti, zranitelnou osobou nebo obětí mučení či jiného nelidského nebo ponižujícího zacházení či osobou se zvláštními potřebami ve smyslu směrnice 2008/115/ES, článku 25 směrnice 2024/1346 a článku 20 nařízení (EU) 2024/1348. Při posuzování zranitelnosti mohou být orgánům provádějícím prověřování nápomocny nevládní organizace a případně kvalifikovaný zdravotnický personál.
4.  
Existují-li náznaky zranitelnosti nebo zvláštních potřeb při přijetí či zvláštních procesních potřeb, je dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země ve vhodných zařízeních poskytnuta včasná a přiměřená podpora s ohledem na jeho fyzické a duševní zdraví. V případě nezletilých osob je podpora poskytována způsobem vstřícným k dětem a odpovídajícím věku dítěte a poskytuje ji personál, který je řádně odborně připraven a kvalifikován pro jednání s nezletilými osobami, a to ve spolupráci s vnitrostátními orgány pro ochranu dětí.
5.  
Aniž je dotčeno posouzení zvláštních potřeb při přijetí vyžadované podle směrnice (EU) 2024/1346, posouzení zvláštních procesních potřeb vyžadované podle nařízení (EU) 2024/1348 a posouzení zranitelnosti vyžadované podle směrnice 2008/115/ES, může být předběžné posouzení zranitelnosti uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku součástí posouzení zranitelnosti a posouzení zvláštních procesních potřeb, která jsou stanovena v uvedeném nařízení a uvedených směrnicích.

Článek 13

Záruky pro nezletilé osoby

1.  
Během prověřování je v souladu s čl. 24 odst. 2 Listiny vždy prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte.
2.  
Během prověřování musí být nezletilá osoba doprovázena dospělým rodinným příslušníkem, je-li přítomen ve stejném místě.
3.  
Členské státy přijmou co nejdříve opatření k zajištění toho, aby nezletilou osobu bez doprovodu během prověřování doprovázel zástupce, nebo, jestliže zástupce nebyl jmenován, osoba vyškolená k ochraně nejlepšího zájmu nezletilé osoby a jejího celkově blaha a pomáhala jí během prověřování způsobem, který je vstřícný k dětem a odpovídá věku dítěte, a v jazyce, kterému rozumí. Touto osobou je osoba určená k dočasnému zastupování podle směrnice (EU) 2024/1346, jestliže byla tato osoba určena podle uvedené směrnice.

Zástupce musí disponovat nezbytnými dovednostmi a odbornými znalostmi, včetně těch, jež se týkají zacházení s nezletilými osobami a jejich specifických potřeb. Zástupce musí jednat tak, aby byly zajištěny nejlepší zájmy a celkové blaho nezletilé osoby a aby nezletilá osoba bez doprovodu mohla využívat práv a plnit povinnosti podle tohoto nařízení.

4.  
Osoba, která je pověřena doprovodem nezletilé osoby bez doprovodu a poskytováním pomoci této osobě v souladu s odstavcem 3, nesmí být osobou odpovědnou za žádné prvky prověřování, jedná nezávisle a nepřijímá pokyny ani od osob odpovědných za prověřování, ani od orgánů provádějících prověřování. Tyto osoby musí plnit své povinnosti podle zásady nejlepšího zájmu dítěte a musí mít k tomuto účelu nezbytné odborné znalosti a odbornou přípravu. Aby se zajistilo celkové blaho a sociální rozvoj nezletilé osoby, vyškolená osoba by měla být měněna jen v nezbytných případech.
5.  
Členské státy pověří zástupce či osobu uvedenou v odstavci 3 péčí o přiměřený a omezený počet nezletilých osob bez doprovodu, za běžných okolností péčí o nejvýše třicet nezletilých osob bez doprovodu současně, aby bylo zajištěno, že tento zástupce či tato osoba budou schopni plnit své úkoly efektivně.
6.  
Skutečnost, že zástupce nebyl jmenován ani nebyla určena osoba dočasně jednající jako zástupce podle směrnice (EU) 2024/1346 jmenováni nebyli, nebrání nezletilé osobě bez doprovodu ve výkonu práva požádat o mezinárodní ochranu.

Článek 14

Zjištění nebo ověření totožnosti

1.  

Totožnost státních příslušníků třetích zemí prověřovaných podle článku 5 nebo článku 7 se ověřuje nebo zjišťuje v rozsahu, v němž k tomu dosud nedošlo při uplatňování článku 8 nařízení (EU) 2016/399, s využitím v příslušných případech:

a) 

dokladů totožnosti, cestovních nebo jiných dokladů;

b) 

údajů nebo informací, které poskytl dotčený státní příslušník třetí země, nebo které od něj byly získány, a

c) 

biometrických údajů.

2.  
Za účelem zjištění a ověření totožnosti podle odstavce 1 tohoto článku provedou orgány provádějící prověřování s využitím údajů nebo informací uvedených v odstavci 1 vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti (dále jen „CIR“) zřízeném nařízeními (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818 podle článku 20a nařízení (EU) 2019/817 a podle článku 20a nařízení (EU) 2019/818, v Schengenském informačním systému (dále jen „SIS“) zřízeném nařízeními (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862 a v relevantních případech ve vnitrostátních databázích použitelných v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Biometrické údaje státního příslušníka třetí země podléhajícího prověřování se v souladu s čl. 15 písm. b) a s články 22, 23 a 24 nařízení (EU) 2024/1358 snímají jednorázově jak pro účely ověření totožnosti nebo zjištění totožnosti, tak pro účely registrace této osoby v systému Eurodac.

▼C1

3.  
Vyhledávání v CIR podle odstavce 2 tohoto článku se zahájí prostřednictvím ESP v souladu s kapitolou II nařízení (EU) 2019/817 a kapitolou II nařízení (EU) 2019/818.

Pokud k vyhledávání v jednom či více informačních systémech EU nebo CIR není technicky možné použít ESP, první pododstavec tohoto odstavce se nepoužije a orgány provádějící prověřování použijí přímý vstup do informačních systémů EU nebo do CIR.

Tímto odstavcem není dotčen přístup orgánů provádějících prověřování do SIS, u něhož je používání ESP i nadále nepovinné.

▼B

4.  
Pokud nelze biometrické údaje státního příslušníka třetí země použít nebo pokud vyhledávání na základě údajů uvedených v odstavci 2 není úspěšné nebo není nalezen žádný pozitivní nález, použijí se pro vyhledávání údaje o totožnosti státního příslušníka třetí země ve spojení s údaji o průkazu totožnosti, cestovním či jiném dokladu nebo jakékoli údaje nebo informace uvedené v odst. 1 písm. b).
5.  
Vyhledávání v SIS pomocí biometrických údajů se provádí v souladu s článkem 33 nařízení (EU) 2018/1861 a článkem 43 nařízení (EU) 2018/1862.
6.  
Pokud je to možné, zahrnují kontroly také ověření alespoň jednoho z biometrických identifikátorů integrovaných do průkazu totožnosti, cestovního či jiného dokladu.

Článek 15

Bezpečnostní kontrola

1.  
Státní příslušníci třetích zemí prověřovaní podle článku 5 nebo článku 7 podstoupí bezpečnostní kontrolu, aby se ověřilo, zda by mohli představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost. Bezpečnostní kontrola se může vztahovat jak na státní příslušníky třetích zemí, tak na předměty v jejich držení. Na veškeré provedené prohlídky se použijí právní předpisy dotčeného členského státu.
2.  
Za účelem provedení bezpečnostní kontroly uvedené v odstavci 1 tohoto článku a pokud tak dosud nebylo učiněno při kontrolách uvedených v čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) 2016/399, se v souladu s článkem 16 tohoto nařízení nahlíží do příslušných databází Unie, zejména SIS, Systému vstupu/výstupu řízeného nařízením (EU) 2017/2226 (dále jen „EES“), Evropského systému pro cestovní informace a povolení zřízeného nařízením (EU) 2018/1240 (dále jen „ETIAS“), včetně seznamu zájmových osob ETIAS uvedeného v článku 34 nařízení (EU) 2018/1240, Vízového informačního systému zřízeného rozhodnutím 2004/512/ES (dále jen „VIS“) a, centralizovaného systému pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti zřízeného nařízením (EU) 2019/816 (dále jen „ECRIS-TCN“), údajů Europolu zpracovávaných pro účely uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2016/794 a databází Interpolu. Za tímto účelem lze nahlížet rovněž do příslušných vnitrostátních databází.
3.  
Pokud jde o nahlížení do systémů EES, ETIAS, s výjimkou seznamu zájmových osob ETIAS uvedeného v článku 34 nařízení (EU) 2018/1240, a do VIS podle odstavce 2 tohoto článku, lze získat údaje pouze o odepření vstupu, zamítnutí žádosti o cestovní povolení, prohlášení cestovního povolení za neplatné či jeho zrušení, nebo o rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení víza, dlouhodobého víza či povolení k pobytu, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení, která vycházejí z bezpečnostních důvodů.

V případě pozitivního nálezu v SIS má orgán provádějící prověřování provádějící vyhledávání přístup k údajům obsaženým v záznamu.

4.  
Pokud jde o nahlížení do systému ECRIS-TCN, vyhledané údaje se omezují na odsouzení za teroristické trestné činy a jiné formy závažné trestné činnosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2019/816.
5.  
Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobný postup a specifikace získávání údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 16

Podmínky pro zjišťování totožnosti a provádění bezpečnostních kontrol

1.  
Vyhledávání uvedené v čl. 14 odst. 2 a v čl. 15 odst. 2 související s informačními systémy EU, údaji Europolu a databázemi Interpolu lze zahájit pomocí ESP v souladu s kapitolou II nařízení (EU) 2019/817 a s kapitolou II nařízení (EU) 2019/818.
2.  
Pokud je výsledkem vyhledávání podle čl. 15 odst. 2 pozitivní nález s údaji v jednom z informačních systémů EU, mají orgány provádějící prověřování přístup za účelem nahlížení do údajů odpovídajícím tomuto pozitivnímu nálezu v příslušných informačních systémech EU za podmínek stanovených v právních aktech, jež tento přístup upravují.
3.  
Je-li výsledkem vyhledávání v SIS pozitivní nález, provedou orgány provádějící prověřování postupy stanovené v nařízení (EU) 2018/1860, nařízení (EU) 2018/1861 nebo (EU) 2018/1862, včetně konzultace členského státu pořizujícího záznam prostřednictvím centrál SIRENE, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1861 a v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1862.
4.  
Pokud osobní údaje státního příslušníka třetí země odpovídají osobě, jejíž údaje jsou zaznamenány v ECRIS-TCN a označeny v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2019/816, lze tyto údaje použít pouze pro účely bezpečnostní kontroly uvedené v článku 15 tohoto nařízení a pro účely nahlížení do vnitrostátních rejstříků trestů, které musí být v souladu s článkem 7c uvedeného nařízení. Před vydáním stanoviska podle článku 7c uvedeného nařízení se nahlíží do vnitrostátních rejstříků trestů.
5.  
Je-li na základě vyhledávání uvedeného v čl. 15 odst. 2 nalezena shoda s údaji Europolu, zašle se Europolu v souladu s nařízením (EU) 2016/794 prostřednictvím komunikačních kanálů stanovených v uvedeném nařízení automatické oznámení obsahující údaje použité pro vyhledávání, aby Europol mohl v případě potřeby přijmout veškerá vhodná návazná opatření.
6.  
Vyhledávání v databázích Interpolu podle čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení se provádí v souladu s čl. 9 odst. 5 a čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817. Není-li možné provést takové vyhledávání tak, aby majiteli záznamu Interpolu nebyly odhaleny žádné informace, prověřování vyhledávání v databázích Interpolu nezahrnuje.
7.  
Je-li nalezena shoda v seznamu zájmových osob ETIAS uvedeném v čl. 34 nařízení (EU) 2018/1240, použije se článek 35a uvedeného nařízení.
8.  
Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty k upřesnění postupu spolupráce mezi orgány odpovědnými za provádění prověřování, národními ústřednami Interpolu a národní jednotkou Europolu za účelem stanovení hrozby pro vnitřní bezpečnost. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 17

Prověřovací formulář

1.  

Orgány provádějící prověřování vyplní v souvislosti s osobami uvedenými v článcích 5 a 7 formulář, který obsahuje tyto informace:

a) 

jméno, datum a místo narození a pohlaví;

b) 

údaj o státních příslušnostech nebo o tom, že osoba je bez státní příslušnosti, zemích pobytu před příchodem a jazycích, jimiž daná osoba hovoří;

c) 

odůvodnění, proč bylo prověřování provedeno;

d) 

informaci o předběžné zdravotní prohlídce provedené v souladu s čl. 12 odst. 1, včetně případů, kdy na základě vyhodnocení celkového zdravotního stavu každého jednotlivého státního příslušníka třetí země nebyla nutná žádná další zdravotní prohlídka;

e) 

příslušné informace o předběžném posouzení zranitelnosti provedeném v souladu s čl. 12 odst. 3, zejména o zjištěné zranitelnosti nebo zvláštních potřebách při přijetí či zvláštních procesních potřebách;

f) 

informaci, zda dotčený státní příslušník třetí země učinil žádost o mezinárodní ochranu;

g) 

informace poskytnuté dotčeným státním příslušníkem třetí země o tom, zda má rodinné příslušníky nacházející se na území kteréhokoliv ze členských států;

h) 

informaci, zda nahlédnutí do příslušných databází v souladu s článkem 15 vedlo k nalezení shody;

i) 

informaci, zda dotčený státní příslušník třetí země dodržuje povinnost spolupracovat v souladu s článkem 9.

2.  

Pokud jsou k dispozici, měl by formulář uvedený v prvním odstavci obsahovat i tyto informace:

a) 

důvod neoprávněného příchodu nebo vstupu;

b) 

informace o cestovních trasách, včetně místa odjezdu, míst předchozího pobytu, třetích zemí tranzitu, třetích zemí, kde mohla být požadována nebo udělena mezinárodní ochrana, a informace o zamýšleném cíli cesty v rámci Unie;

c) 

cestovní doklady nebo doklady totožnosti, které má státní příslušník třetí země u sebe u sebe;

d) 

veškeré připomínky a další relevantní informace včetně veškerých souvisejících informací v případech podezření na převaděčství nebo obchodování s lidmi.

3.  
Informace ve formuláři uvedeném v prvním odstavci jsou zaznamenávány takovým způsobem, aby je bylo možné správně a soudně přezkoumat během případného následného azylového řízení nebo řízení o navrácení.

Upřesní se, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písmenech a) a b) potvrzeny orgány provádějícími prověřování nebo zda je deklaruje dotčená osoba.

Informace obsažené ve formuláři se na papíře nebo v elektronické podobě zpřístupní dotčené osobě. Informace uvedené v odst. 1 písm. h) tohoto článku se upraví. Před předáním formuláře příslušným orgánům uvedeným v čl. 18 odst. 1, 2, 3 a 4 má osoba podléhající prověřování možnost oznámit, že informace obsažené ve formuláři jsou nesprávné. Orgány provádějící prověřování veškerá taková oznámení zaznamenají do příslušných informací uvedených v tomto článku.

Článek 18

Dokončení prověřování

1.  
Po dokončení prověřování nebo nejpozději po uplynutí lhůt stanovených v článku 8 tohoto nařízení jsou státní příslušníci třetích zemí uvedení v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, kteří neučinili žádost o mezinárodní ochranu, nasměrováni k příslušným orgánům za účelem řízení v souladu se směrnicí 2008/115/ES, aniž je dotčeno použití čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2016/399.

Formulář uvedený v článku 17 se postoupí příslušným orgánům, ke kterým je státní příslušník třetí země nasměrován.

▼C1

2.  
Státní příslušníci třetích zemí uvedení v článcích 5 a 7, kteří učinili žádost o mezinárodní ochranu, jsou nasměrováni k orgánům příslušným pro registraci žádosti o mezinárodní ochranu. Formulář uvedený v článku 17 se postoupí příslušným orgánům, ke kterým je státní příslušník třetí země nasměrován.

▼B

3.  
Má-li být státní příslušník třetí země relokován v souladu s článkem 67 nařízení (EU) 2024/1351 nebo s jakýmkoliv jiným existujícím mechanismem solidarity, je dotčený státní příslušník třetí země společně s formulářem uvedeným v článku 17 tohoto nařízení nasměrován k příslušným orgánům dotčených členských států.

▼C1

4.  
Na státní příslušníky třetích zemí uvedené v článku 7 tohoto nařízení, kteří žádost o mezinárodní ochranu neučinili, se nadále vztahuje řízení o navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES.

Formulář uvedený v článku 17 se postoupí příslušným orgánům, ke kterým je státní příslušník třetí země nasměrován.

▼B

5.  
Pokud jsou státní příslušníci třetích zemí uvedení v čl. 5 odst. 1 a 2 a článku 7 tohoto nařízení nasměrováni k příslušnému řízení týkajícímu se mezinárodní ochrany, řízení v souladu se směrnicí 2008/115/ES nebo, v případě státních příslušníků třetích zemí, kteří mají být relokováni, k příslušným orgánům jiného členského státu, prověřování končí. I když nebyly všechny kontroly dokončeny ve lhůtách uvedených v článku 8 tohoto nařízení, prověřování dotyčné osoby se přesto ukončí a osoba je nasměrována k příslušnému řízení.
6.  
Pokud je proti státnímu příslušníkovi třetí země uvedenému v článku 5 nebo 7 tohoto nařízení v souladu s vnitrostátními trestněprávními předpisy zahájeno vnitrostátní trestní řízení nebo se na něj vztahuje postup vydávání, mohou se členské státy rozhodnout, že prověřování neprovedou. Jestliže prověřování již bylo zahájeno, zašle se formulář uvedený v článku 17 tohoto nařízení spolu s uvedením okolností ukončení prověřování orgánům příslušným pro řízení v souladu se směrnicí 2008/115/ES, nebo jestliže státní příslušník třetí země učinil žádost o mezinárodní ochranu, orgánům, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů příslušné k registraci žádostí o mezinárodní ochranu.
7.  
Osobní údaje uložené podle tohoto nařízení se vymažou ve lhůtách stanovených v nařízení (EU) 2024/1358.

Článek 19

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 20

Změny nařízení (ES) č. 767/2008

Článek 6 nařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:

1) 

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  

Přístup do VIS pro účely nahlížení do údajů je vyhrazen výlučně řádně zmocněným pracovníkům:

a) 

vnitrostátních orgánů každého členského státu a subjektů Unie, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 15 až 22, článcích 22g až 22m a článku 45e tohoto nařízení;

b) 

ústřední jednotky ETIAS a národních jednotek ETIAS určených podle článků 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1240 pro účely stanovené v článcích 18c a 18d tohoto nařízení a pro účely nařízení (EU) 2018/1240;

c) 

orgánů provádějících prověřování vymezených v čl. 2 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ( *1 ) pro účely stanovené v článcích 15 a 16 uvedeného nařízení;

d) 

vnitrostátních orgánů každého členského státu a subjektů Unie, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 20, 20a a 21 nařízení (EU) 2019/817.

Tento přístup se poskytuje pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto údaje potřebné k plnění jejich úkolů pro tyto účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.

▼C1

2) 

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„2-a.  
Orgány provádějící prověřování vymezené v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2024/1356 mají rovněž přístup do VIS za účelem nahlížení do údajů pro účely provedení bezpečnostní kontroly v souladu s čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení.

Vyhledávání podle tohoto odstavce se provádí s využitím údajů uvedených v čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1356 a systém VIS oznámí shodu, pokud je v odpovídajícím souboru zaznamenáno rozhodnutí o neudělení víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu či o jejich prohlášení za neplatné či zrušení z důvodů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. a) bodech i), v) a vi) tohoto nařízení.

Je-li nalezena shoda, mají orgány provádějící prověřování přístup ke všem příslušným údajům v daném souboru.“

▼B

Článek 21

Změny nařízení (EU) 2017/2226

Nařízení (EU) 2017/2226 se mění takto:

1) 

V čl. 6 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„l) 

podpořit cíle prověřování stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ( *2 ), zejména pokud jde o kontroly stanovené v článcích 14 až 16 uvedeného nařízení.

2) 

Článek 9 se mění takto:

a) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2b.  
Řádně pověření pracovníci orgánů provádějících prověřování vymezených v čl. 2 odst. 10 nařízení (EU) 2024/1356 mají přístup do systému EES za účelem nahlížení do údajů EES.“;
b) 

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  
Přístup k údajům EES uloženým v CIR je vyhrazen výlučně řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu a řádně zmocněným pracovníkům agentur Unie, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 20, 20a a 21 nařízení (EU) 2019/817 a v článcích 20, 20a a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ( *3 ). Tento přístup se poskytuje pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto údaje potřebné k plnění jejich úkolů pro tyto účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.
3) 

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

Přístup k údajům pro bezpečnostní kontrolu pro účely prověřování

Orgány provádějící prověřování vymezené v čl. 2bodě 10 nařízení (EU) 2024/1356 mají přístup do systému EES za účelem nahlížení do údajů, aby mohly provést bezpečnostní kontrolu v souladu s čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení.

Vyhledávání v souladu s tímto článkem se provede pomocí údajů uvedených v čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1356 a systém EES oznámí shodu, pokud se záznam o odepření vstupu na základě důvodů uvedených v části B bodech B, D, H, I a J přílohy V nařízení (EU) 2016/399 propojí se srovnávacím (individuálním) souborem. Je-li nalezena shoda, má orgán provádějící prověřování přístup ke všem příslušným údajům v souboru.

Pokud individuální soubor neobsahuje žádné biometrické údaje, mohou orgány provádějící prověřování následně získat přístup k biometrickým údajům dotčené osoby a ověřit ve VIS, zda odpovídají, v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 767/2008.“;

4) 

V čl. 46 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) 

účel přístupu podle čl. 9 odst. 2, 2a a 2b“.

Článek 22

Změny nařízení (EU) 2018/1240

Nařízení (EU) 2018/1240 se mění takto:

1) 

V článku 4 se vkládá nové písmeno, které zní:

„eb) 

podporuje cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ( *4 );

2) 

V čl. 8 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„i) 

poskytují stanoviska v souladu s článkem 35a.“

3) 

Článek 13 se mění takto:

a) 

odstavec 4a se nahrazuje tímto:

„4a)  
Přístup k údajům ETIAS týkajícím se totožnosti a k údajům o cestovním dokladu uloženým v CIR je rovněž vyhrazen výlučně řádně pověřeným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu a řádně pověřeným pracovníkům agentur Unie, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 20, 20a a 21 nařízení (EU) 2019/817. Tento přístup se poskytuje v rozsahu, v jakém jsou tyto údaje potřebné k plnění jejich úkolů pro tyto účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.“;
b) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4b)  
Orgány provádějící prověřování vymezené v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2024/1356 (dále jen ‚orgány provádějící prověřování‘) mají rovněž přístup do ETIAS za účelem nahlížení do údajů pro účely provedení kontrol v souladu s čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení.

Vyhledávání v souladu s tímto odstavcem se provádí pomocí údajů uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2024/1356 a ETIAS oznámí shodu, pokud je v odpovídajícím souboru žádosti obsaženo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o cestovního povolení, prohlášení cestovního povolení za neplatné nebo jeho zrušení na základě čl. 28 odst. 7 nebo čl. 37 odst. 1 písm. a), b) a e) tohoto nařízení.

Je-li nalezena shoda, mají orgány provádějící prověřování přístup ke všem příslušným údajům v daném souboru.

Pokud vyhledávání provedené v souladu s tímto odstavcem ukáže, že existuje shoda mezi údaji použitými pro vyhledávání a údaji zaznamenanými v seznamu zájmových osob ETIAS uvedeném v článku 34, jsou o této shodě informovány národní jednotka ETIAS nebo Europol, které údaje do seznamu zájmových osob ETIAS vložily, a odpovídají za přístup k údajům v seznamu zájmových osob ETIAS a za poskytnutí stanoviska v souladu s článkem 35a uvedeného nařízení.“;

c) 

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  
Každý členský stát určí příslušné vnitrostátní orgány uvedené v odstavcích 1, 2, 4 a 4a tohoto článku a orgány provádějící prověřování uvedené v odstavci 4b tohoto článku a neprodleně sdělí jejich seznam agentuře eu-LISA v souladu s čl. 87 odst. 2 tohoto nařízení. V tomto seznamu se uvede, za jakým účelem mají řádně pověření pracovníci jednotlivých orgánů přístup k údajům v informačním systému ETIAS v souladu s odstavci 1, 2, 4 a 4a tohoto článku.“
4) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 35a

Úkoly národní jednotky ETIAS a Europolu v souvislosti se seznamem zájmových osob ETIAS pro účely prověřování

1.  

V případech uvedených v čl. 13 odst. 4b čtvrtém pododstavci zašle ústřední systém ETIAS automatické oznámení buď národní jednotce ETIAS, nebo Europolu, podle toho, kdo z nich údaje do seznamu zájmových osob ETIAS vložil. Pokud se národní jednotka ETIAS, nebo podle okolností Europol domnívá, že by prověřovaný státní příslušník třetí země mohl představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost, neprodleně o tom uvědomí příslušné orgány provádějící prověřování a do dvou dnů od obdržení oznámení poskytnou členskému státu provádějícímu prověřování odůvodněné stanovisko, a to následujícím způsobem:

a) 

národní jednotky ETIAS informují orgány provádějící prověřování prostřednictvím zabezpečeného komunikačního mechanismu, který mezi národními jednotkami ETIAS na jedné straně a orgány provádějícími prověřování na straně druhé zřídí agentura eu-LISA;

b) 

Europol informuje orgány provádějící prověřování prostřednictvím komunikačních kanálů stanovených v nařízení (EU) 2016/794; pokud není poskytnuto žádné stanovisko, má se za to, že neexistuje žádné bezpečnostní riziko.

2.  
Automatické oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat údaje uvedené v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1356 použité pro vyhledávání.“
5) 

V čl. 69 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ea) 

případně odkaz na vyhledávání v ústředním systému ETIAS pro účely článků 14 a 15 nařízení (EU) 2024/1356, zjištěné shody a výsledky tohoto vyhledávání.“

Článek 23

Změny nařízení (EU) 2019/817

Nařízení (EU) 2019/817 se mění takto:

1) 

V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  
Orgány členských států a agentury Unie uvedené v odstavci 1 tohoto článku využívají ESP k vyhledávání údajů souvisejících s osobami nebo jejich cestovními doklady v centrálních systémech EES, VIS a ETIAS v souladu se svými přístupovými právy uvedenými v právních nástrojích, jimiž se řídí tyto informační systémy EU, a ve vnitrostátním právu. Využívají ESP také k vyhledávání v CIR v souladu se svými přístupovými právy podle tohoto nařízení pro účely uvedené v článcích 20, 20a, 21 a 22.“
2) 

Článek 17 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  
Zřizuje se společné úložiště údajů o totožnosti (CIR), které vytváří samostatný soubor pro každou osobu registrovanou v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu nebo ECRIS-TCN a obsahuje údaje uvedené v článku 18, s cílem usnadnit a podpořit správné zjištění totožnosti osob registrovaných v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu a ECRIS-TCN v souladu s články 20 a 20a, podpořit v souladu s článkem 21 fungování MID a v souladu s článkem 22 usnadnit a zjednodušit přístup určených orgánů a Europolu k EES, VIS, ETIAS a Eurodacu, pokud je to nezbytné k prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.“
b) 

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  
Pokud je z důvodu selhání CIR technicky nemožné v něm vyhledávat pro účely zjištění totožnosti určité osoby podle článku 20 nebo účely zjištění nebo ověření totožnosti určité osoby podle článku 20a, pro odhalování vícenásobné totožnosti podle článku 21 nebo pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů podle článku 22, agentura eu-LISA o tom automaticky uvědomí uživatele CIR.“
3) 

V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.  
Orgány vstupující do CIR tak činí v souladu se svými přístupovými právy podle právních nástrojů upravujících informační systémy EU a podle vnitrostátního práva a pro účely uvedené v článcích 20, 20a, 21 a 22 v souladu se svými přístupovými právy podle tohoto nařízení.“
4) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 20a

Přístup do společného úložiště údajů o totožnosti pro účely zjištění nebo ověření totožnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ( *5 )

1.  
Vyhledávání v CIR provádí určené orgány provádějící prověřování vymezené v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2024/1356 (dále jen ‚orgány provádějící prověřování‘) pouze za účelem ověření nebo zjištění totožnosti osoby podle článku 14 uvedeného nařízení za předpokladu, že postup byl zahájen za přítomnosti dané osoby.
2.  
Pokud vyhledávání ukáže, že údaje o této osobě jsou uloženy v CIR, má orgán provádějící prověřování přístup za účelem nahlížení do údajů uvedených v čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení, jakož i k údajům uvedeným v čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2019/818.
5) 

Článek 24 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  
Aniž jsou dotčeny článek 46 nařízení (EU) 2017/2226, článek 34 nařízení (ES) č. 767/2008 a článek 69 nařízení (EU) 2018/1240, agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů v rámci CIR v souladu s odstavci 2, 2a, 3 a 4 tohoto článku.“;
b) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.  

Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů podle článku 20a v rámci CIR. V těchto protokolech se uvádí:

a) 

členský stát, který zahájil vyhledávání;

b) 

účel přístupu uživatele, který vyhledává prostřednictvím CIR;

c) 

datum a čas vyhledávání;

d) 

druh údajů použitých k zahájení vyhledávání;

e) 

výsledky vyhledávání.“;

c) 

v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5.  
Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, jež provádějí jeho orgány a jejich pracovníci řádně zmocnění k používání CIR podle článků 20, 20a, 21 a 22. Každá agentura Unie vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí její řádně zmocnění pracovníci podle článků 21 a 22.“.

Článek 24

Hodnocení

Do 12. června 2028 podá Komise zprávu o provádění opatření stanovených v tomto nařízení.

Do 12. června 2031, a poté každých pět let, provede Komise jeho hodnocení. Komise předloží zprávu s hlavními zjištěními Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Členské státy poskytnou Komisi veškeré informace nezbytné pro vypracování této zprávy, a to nejpozději 12. prosince 2030, a poté každých pět let.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od 12. června 2026.

Ustanovení článků 14 až 16 týkající se vyhledávání v informačních systémech EU, CIR a ESP se začnou používat až poté, co příslušné informační systémy, CIR a ESP zahájí provoz.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.


( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj).“;

( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj).“;

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).“;

( *4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj).“;

( *5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj).“;

Top