EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02019R2035-20191205

Consolidated text: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/2035/2019-12-05

02019R2035 — CS — 05.12.2019 — 000.004


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2035

ze dne 28. června 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 314 5.12.2019, s. 115)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 191, 16.6.2020, s.  3 (2019/2035)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 267, 14.8.2020, s.  5 (2019/2035)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2035

ze dne 28. června 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec

(Text s významem pro EHP)



ČÁST I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Tímto nařízením se doplňují pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o:

a) 

registrovaná a schválená zařízení pro chovaná suchozemská zvířata a násadová vejce;

b) 

požadavky na vysledovatelnost pro tato chovaná suchozemská zvířata:

i) 

skot, ovce, kozy, prasata, koňovité, velbloudovité a jelenovité (kopytníky);

ii) 

psy, kočky a fretky;

iii) 

ptáky chované v zajetí;

iv) 

násadová vejce;

v) 

suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení.

2.  Část II hlava I kapitola 1 stanoví požadavky týkající se registrace dopravců chovaných psů, koček a fretek a drůbeže, kteří uvedená zvířata přepravují mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí.

3.  Část II hlava I kapitola 2 stanoví odchylky pro provozovatele zařízení pro svody některých koňovitých a líhní ptáků chovaných v zajetí od požadavku, aby požádali příslušný orgán o schválení.

Uvedená kapitola rovněž stanoví požadavky týkající se schvalování následujících typů zařízení:

a) 

zařízení pro svody kopytníků a drůbeže, z nichž mají být zvířata přemísťována do jiného členského státu, nebo zařízení, která přijímají zvířata z jiného členského státu;

b) 

líhní, z nichž mají být násadová vejce nebo jednodenní kuřata přemísťována do jiného členského státu;

c) 

zařízení chovajících drůbež, z nichž mají být drůbež určená k jiným účelům než k porážce nebo násadová vejce přemísťovány do jiného členského státu.

Uvedené požadavky se týkají izolace a jiných opatření biologické bezpečnosti, opatření v oblasti dozoru, zařízení a vybavení, personálu a dohledu ze strany příslušného orgánu.

4.  Část II hlava I kapitola 3 stanoví požadavky týkající se schvalování následujících typů zařízení:

a) 

středisek pro svody psů, koček a fretek, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu;

b) 

útulků pro psy, kočky a fretky, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu;

c) 

kontrolních stanovišť;

d) 

zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí pro čmeláky, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu;

e) 

karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována v rámci téhož členského státu nebo do jiného členského státu.

Uvedené požadavky se týkají karantény, izolace a jiných opatření biologické bezpečnosti, opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz, zařízení a vybavení a dohledu ze strany veterinárního lékaře.

5.  Část II hlava I kapitola 4 stanoví požadavky týkající se schvalování uzavřených zařízení, z nichž mají být chovaná suchozemská zvířata přemísťována v rámci téhož členského státu nebo do jiného členského státu, co se týče karantény, izolace a jiných opatření biologické bezpečnosti, opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz, zařízení a vybavení a dohledu ze strany veterinárního lékaře.

6.  Část II hlava II kapitola 1 stanoví požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o jeho registry:

a) 

zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata;

b) 

líhní;

c) 

dopravců chovaných kopytníků, psů, koček a fretek a drůbeže, kteří uvedená zvířata přepravují mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí;

d) 

provozovatelů, kteří provádějí svody chovaných kopytníků a drůbeže nezávisle na zařízení.

7.  Část II hlava II kapitola 2 stanoví požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registry schválených zařízení uvedené v části II hlavě I kapitolách 2, 3 a 4.

8.  Část II hlava III kapitola 1 stanoví povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele, které doplňují povinnosti stanovené v čl. 102 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o následující typy registrovaných nebo schválených zařízení:

a) 

veškerá zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata;

b) 

zařízení, v nichž jsou chována tato zvířata:

i) 

skot, ovce, kozy a prasata;

ii) 

koňovití;

iii) 

drůbež a ptáci chovaní v zajetí;

iv) 

psi, kočky a fretky;

v) 

včely;

c) 

cirkusy a představení;

d) 

útulky pro psy, kočky a fretky;

e) 

kontrolní stanoviště;

f) 

karanténní zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů;

g) 

uzavřená zařízení.

9.  Část II hlava III kapitola 2 stanoví povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele registrovaných nebo schválených líhní, které doplňují povinnosti stanovené v čl. 103 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429.

10.  Část II hlava III kapitola 3 stanoví povinnosti týkající se vedení záznamů pro registrované dopravce, které doplňují povinnosti stanovené v čl. 104 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429.

11.  Část II hlava III kapitola 4 stanoví povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele provádějící svody, které doplňují povinnosti stanovené v čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o:

a) 

provozovatele registrovaných nebo schválených zařízení pro svody chovaných kopytníků a drůbeže;

b) 

provozovatele, kteří provádějí svody chovaných kopytníků a drůbeže nezávisle na zařízení;

c) 

provozovatele středisek pro svody psů, koček a fretek registrovaných u příslušného orgánu.

12.  Část III hlavy I až IV stanoví požadavky na vysledovatelnost chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých, včetně identifikačních značek, dokumentace a počítačových databází.

13.  Část III hlava V kapitola 1 stanoví požadavky na vysledovatelnost pro chované psy, kočky a fretky, včetně požadavků týkajících se zvířat v zájmovém chovu, pokud jsou přemísťována do jiného členského státu za jiným než neobchodním účelem.

14.  Část III hlava V kapitola 2 stanoví požadavky na vysledovatelnost pro chované velbloudovité a jelenovité.

15.  Část III hlava V kapitola 3 stanoví požadavky na vysledovatelnost pro ptáky chované v zajetí.

16.  Část III hlava V kapitola 4 stanoví požadavky na vysledovatelnost pro suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení.

17.  Část III hlava VI stanoví požadavky na vysledovatelnost pro násadová vejce.

18.  Část III hlava VII stanoví požadavky na vysledovatelnost pro chovaný skot, ovce, kozy, prasata, koňovité, jelenovité a velbloudovité po jejich vstupu do Unie.

19.  Část IV stanoví určitá přechodná opatření s ohledem na směrnice 64/432/EHS a 92/65/EHS, nařízení (ES) č. 1760/2000, (ES) č. 21/2004 a (ES) č. 1739/2005 a směrnice 2008/71/ES, 2009/156/ES a 2009/158/ES a prováděcí nařízení (EU) 2015/262, pokud jde o:

a) 

registraci a schvalování zařízení;

b) 

identifikaci chovaných suchozemských zvířat;

c) 

doklady o přemísťování a identifikační doklady pro suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení;

d) 

jednotný celoživotní identifikační doklad pro chované koňovité.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1) 

„psem“ se rozumí chované zvíře druhu Canis lupus;

2) 

„kočkou“ se rozumí chované zvíře druhu Felis silvestris;

3) 

„fretkou“ se rozumí chované zvíře druhu Mustela putorius furo;

4) 

„druhem dopravy“ se rozumí způsob, jakým je doprava prováděna, například po silnici, po železnici, vzduchem nebo po vodě;

5) 

„dopravním prostředkem“ se rozumí silniční vozidlo, kolejové vozidlo, plavidlo nebo letadlo;

6) 

„jednodenním kuřetem“ se rozumí veškerá drůbež mladší 72 hodin;

7) 

„střediskem pro svody psů, koček a fretek“ se rozumí zařízení, v němž jsou shromažďována zvířata téhož nákazového statusu z více než jednoho zařízení;

8) 

„útulkem“ se rozumí zařízení, v němž jsou chována někdejší toulavá, zdivočelá, ztracená, opuštěná nebo zabavená suchozemská zvířata, u nichž nemusí být ve všech případech v okamžiku jejich vstupu do zařízení znám jejich nákazový status;

9) 

„kontrolním stanovištěm“ se rozumí kontrolní stanoviště ve smyslu nařízení (ES) č. 1255/97;

10) 

„zařízením pro produkci odděleným od okolního prostředí“ se rozumí zařízení, jehož uspořádání spolu s přísnými opatřeními biologické bezpečnosti zajišťují účinnou izolaci produkce zvířat od přidružených zařízení i od okolního prostředí;

11) 

„čmelákem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího k rodu Bombus;

12) 

„primátem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího k řádu primátů vyjma člověka;

13) 

„včelou“ se rozumí zvíře druhu Apis mellifera;

14) 

„veterinárním lékařem zařízení“ se rozumí veterinární lékař odpovědný za činnosti prováděné v karanténním zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů nebo v uzavřeném zařízení, jak stanoví toto nařízení;

15) 

„jedinečným registračním číslem“ se rozumí číslo přiřazené příslušným orgánem registrovanému zařízení, jak stanoví článek 93 nařízení (EU) 2016/429;

16) 

„jedinečným číslem schválení“ se rozumí číslo přiřazené příslušným orgánem zařízení, které tento orgán schválil v souladu s články 97 a 99 nařízení (EU) 2016/429;

17) 

„jedinečným kódem“ se rozumí jedinečný kód, s jehož pomocí jsou provozovatelé, kteří chovají koňovité, povinni zajistit, aby uvedená zvířata byla individuálně identifikována v souladu s čl. 114 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429, a který je zaznamenán v počítačové databázi členského státu stanovené v čl. 109 odst. 1 uvedeného nařízení;

18) 

„identifikačním kódem zvířete“ se rozumí individuální kód vyznačený na identifikační značce zvířete a sestávající z:

a) 

kódu země členského státu, v němž byla identifikační značka zvířeti aplikována;

b) 

následovaného číselně vyjádřeným individuálním identifikačním číslem přiřazeným danému zvířeti, jehož délka nepřesahuje 12 číslic;

19) 

„skotem“ nebo „zvířetem z řad skotu“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, Novibos a Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) nebo mezi potomky křížení uvedených druhů;

20) 

„ovcí“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis nebo mezi potomky křížení uvedených druhů;

21) 

„kozou“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra nebo mezi potomky křížení uvedených druhů;

22) 

„prasetem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

23) 

„elektronickým identifikátorem“ se rozumí značka umožňující radiofrekvenční identifikaci („RFID“);

24) 

„koňovitým“ nebo „zvířetem z řad koňovitých“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi lichokopytníky rodu Equus (včetně koní, oslů a zeber) nebo mezi potomky křížení uvedených druhů;

25) 

„počítačovou databází“ se rozumí počítačová databáze chovaných suchozemských zvířat, jak stanoví čl. 109 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429;

26) 

„dodavatelským řetězcem“ se rozumí integrovaný řetězec produkce společného nákazového statusu, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu, sestávající ze spolupracující sítě specializovaných zařízení schválených příslušným orgánem pro účely článku 53, mezi nimiž jsou přemísťována prasata za účelem dokončení produkčního cyklu;

27) 

„jednotným celoživotním identifikačním dokladem“ se rozumí jednotný celoživotní identifikační doklad, s jehož pomocí jsou provozovatelé, kteří chovají koňovité, povinni zajistit, aby uvedená zvířata byla individuálně identifikována v souladu s čl. 114 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429;

28) 

„plemenářským spolkem“ se rozumí chovatelské sdružení, plemenářská organizace nebo veřejný subjekt vyjma příslušných orgánů, které byly uznány příslušným orgánem členského státu v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1012 za účelem provádění šlechtitelského programu u čistokrevných plemenných zvířat zapsaných v plemenné knize (plemenných knihách), již (jež) vedou nebo založily;

29) 

„plemenářským subjektem“ se rozumí jakékoli chovatelské sdružení, plemenářská organizace, soukromý podnik, chovatelská organizace nebo úřední subjekt ve třetí zemi, který byl uznán úředním subjektem třetí země v souvislosti se vstupem plemenných zvířat, a sice čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých do Unie za účelem plemenitby;

30) 

„evidovaným koňovitým“ se rozumí:

a) 

čistokrevné plemenné zvíře druhů Equus caballus a Equus asinus, které je zapsáno nebo je způsobilé k zápisu v hlavním oddílu plemenné knihy založené pro toto plemeno plemenářským spolkem nebo plemenářským subjektem uznaným v souladu s článkem 4 nebo 34 nařízení (EU) 2016/1012;

b) 

chované zvíře druhu Equus caballus evidované u mezinárodního sdružení nebo mezinárodní organizace, ať už přímo, nebo prostřednictvím jejich vnitrostátních federací či poboček, které kontrolují koně pro účely soutěží nebo závodů („evidovaný kůň“);

31) 

„velbloudovitým“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

32) 

„jelenovitým“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

33) 

„sobem“ se rozumí kopytník druhu Rangifer tarandus uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

34) 

„cirkusem“ se rozumí výstava nebo akce zahrnující zvířata nebo představení se zvířaty, která jsou určena k přemísťování mezi členskými státy;

35) 

„představením se zvířaty“ se rozumí jakékoli představení se zvířaty chovanými za účelem výstavy nebo akce, které může tvořit součást cirkusu;

36) 

„plemennou drůbeží“ se rozumí drůbež stará nejméně 72 hodin určená k produkci násadových vajec;

37) 

„hejnem“ se rozumí veškerá drůbež nebo ptáci chovaní v zajetí téhož nákazového statusu, chovaná (chovaní) v týchž prostorách nebo v ohradě a vytvářející jednu epizootologickou jednotku; v případě drůbeže chované v uzavřených prostorách sem patří všichni ptáci sdílející týž vzdušný prostor.



ČÁST II

REGISTRACE, SCHVALOVÁNÍ, REGISTRY A VEDENÍ ZÁZNAMŮ



HLAVA I

REGISTRACE A SCHVALOVÁNÍ DOPRAVCŮ A PROVOZOVATELŮ ZAŘÍZENÍ PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM



KAPITOLA 1

Registrace dopravců chovaných suchozemských zvířat vyjma kopytníků za účelem přepravy mezi členskými státy a přepravy do třetích zemí

Článek 3

Povinnosti týkající se registrace dopravců chovaných psů, koček a fretek a drůbeže

1.  Dopravci, kteří přepravují chované psy, kočky a fretky a drůbež mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí poskytnou příslušnému orgánu před zahájením těchto činností za účelem své registrace v souladu s článkem 93 nařízení (EU) 2016/429 informace o:

a) 

jméně/názvu a adrese dotčeného dopravce;

b) 

druzích, pro něž je přeprava plánována;

c) 

druhu dopravy;

d) 

dopravních prostředcích.

2.  Dopravci chovaných psů, koček a fretek uvedení v odstavci 1 informují příslušný orgán o počtu zvířat, pro něž je přeprava plánována.

3.  Dopravci drůbeže uvedení v odstavci 1 informují příslušný orgán o kategoriích drůbeže, pro něž je přeprava plánována.

4.  Dopravci uvedení v odstavci 1 informují příslušný orgán o:

a) 

veškerých změnách, jež se týkají záležitostí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3;

b) 

ukončení přepravní činnosti.



KAPITOLA 2

Schvalování zařízení pro svody kopytníků a drůbeže, líhní a zařízení, v nichž je chována drůbež

Článek 4

Odchylky od požadavku požádat příslušný orgán o schválení pro provozovatele zařízení pro svody určitých koňovitých a líhní ptáků chovaných v zajetí

Povinnost požádat příslušný orgán o schválení svého zařízení v souladu s čl. 96 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se nevztahuje na provozovatele následujících zařízení:

a) 

zařízení pro svody koňovitých, v nichž jsou uvedená zvířata shromažďována pro účely soutěží, závodů, představení, výcviku, kolektivních volnočasových nebo pracovních činností nebo v souvislosti s plemenitbou;

b) 

líhní ptáků chovaných v zajetí.

Článek 5

Požadavky na udělení schválení zařízením pro svody kopytníků

Při udělování schválení zařízením pro svody kopytníků, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu, nebo zařízením pro svody kopytníků, která přijímají uvedená zvířata z jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v příloze I části 1 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 1, pokud jde o izolaci a další opatření biologické bezpečnosti;

b) 

v bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení;

c) 

v bodě 3, pokud jde o personál;

d) 

v bodě 4, pokud jde o dohled ze strany příslušného orgánu.

Článek 6

Požadavky na udělení schválení zařízením pro svody drůbeže

Při udělování schválení zařízením pro svody drůbeže, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu, nebo zařízením pro svody drůbeže, která přijímají uvedená zvířata z jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v příloze I části 2 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 1, pokud jde o izolaci a další opatření biologické bezpečnosti;

b) 

v bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení;

c) 

v bodě 3, pokud jde o personál;

d) 

v bodě 4, pokud jde o dohled ze strany příslušného orgánu.

Článek 7

Požadavky na udělení schválení líhním

Při udělování schválení líhním, z nichž mají být násadová vejce drůbeže nebo jednodenní kuřata přemísťována do jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v:

a) 

příloze I části 3 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b) 

příloze I části 3 bodě 2 a příloze II částech 1 a 2, pokud jde o dozor;

c) 

příloze I části 3 bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení;

d) 

příloze I části 3 bodě 4, pokud jde o personál;

e) 

příloze I části 3 bodě 5, pokud jde o dohled ze strany příslušného orgánu.

Článek 8

Požadavky na udělení schválení zařízením chovajícím drůbež

Při udělování schválení zařízením chovajícím drůbež, z nichž mají být drůbež určená k jiným účelům než k porážce nebo násadová vejce přemísťovány do jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v:

a) 

příloze I části 4 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b) 

příloze I části 4 bodě 2 a příloze II části 2, pokud jde o dozor;

c) 

příloze I části 4 bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.



KAPITOLA 3

Schvalování zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata

Článek 9

Povinnost provozovatelů určitých typů zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, požádat příslušný orgán o schválení

Provozovatelé následujících typů zařízení požádají příslušný orgán o schválení v souladu čl. 96 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 a nezahájí svou činnost, dokud jejich zařízení nebylo schváleno:

a) 

střediska pro svody psů, koček a fretek, z nichž jsou uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu;

b) 

útulky pro psy, kočky a fretky, z nichž jsou uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu;

c) 

kontrolní stanoviště;

d) 

zařízení pro produkci oddělená od okolního prostředí pro čmeláky, z nichž jsou uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu;

e) 

karanténní zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů, z nichž jsou uvedená zvířata přemísťována v rámci téhož členského státu nebo do jiného členského státu.

Článek 10

Požadavky na udělení schválení střediskům pro svody psů, koček a fretek

Při udělování schválení střediskům pro svody psů, koček a fretek, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v příloze I části 5 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 1, pokud jde o izolaci a další opatření biologické bezpečnosti;

b) 

v bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 11

Požadavky na udělení schválení útulkům pro psy, kočky a fretky

Při udělování schválení útulkům pro psy, kočky a fretky, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v příloze I části 5 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 2, pokud jde o izolaci a další opatření biologické bezpečnosti;

b) 

v bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 12

Požadavky na udělení schválení kontrolním stanovištím

Při udělování schválení kontrolním stanovištím příslušný orgán zajistí, aby tato kontrolní stanoviště splňovala následující požadavky stanovené v příloze I bodě 6 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 1, pokud jde o izolaci a další opatření biologické bezpečnosti;

b) 

v bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 13

Požadavky na udělení schválení zařízením pro produkci odděleným od okolního prostředí pro čmeláky

Při udělování schválení zařízením pro produkci odděleným od okolního prostředí pro čmeláky, z nichž mají být čmeláci přemísťováni do jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v příloze I části 7 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti a opatření v oblasti dozoru;

b) 

v bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 14

Požadavky na udělení schválení karanténním zařízením pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů

Při udělování schválení karanténním zařízením pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována v rámci téhož členského státu nebo do jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v příloze I části 8 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 1, pokud jde o karanténu, izolaci a další opatření biologické bezpečnosti;

b) 

v bodě 2, pokud jde o opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz;

c) 

v bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 15

Povinnosti provozovatelů karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů

Provozovatelé karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů uvedení v článku 14:

▼C1

a) 

přijmou potřebná opatření, aby mohla být ve vhodných prostorách v zařízení nebo v laboratoři prováděna veterinární vyšetření post mortem;

▼B

b) 

prostřednictvím smlouvy nebo jiného právního nástroje zajistí služby veterinárního lékaře zařízení, který ponese odpovědnost za:

i) 

dohled nad činnostmi zařízení a plněním požadavků týkajících se schválení stanovených v článku 14;

ii) 

přezkum plánu dozoru nad nákazami uvedeného v příloze I části 8 bodě 2 písm. a) v případě potřeby, přinejmenším pak jednou ročně.



KAPITOLA 4

Schvalování uzavřených zařízení, z nichž mají být suchozemská zvířata přemísťována v rámci členského státu nebo do jiného členského státu

Článek 16

Požadavky na udělení schválení zařízením pro suchozemská zvířata s uzavřeným statusem

Při udělování schválení uzavřeným zařízením pro suchozemská zvířata, z nichž mají být uvedená zvířata přemísťována v rámci téhož členského státu nebo do jiného členského státu, příslušný orgán zajistí, aby tato zařízení splňovala následující požadavky stanovené v příloze I části 9 tohoto nařízení:

a) 

v bodě 1, pokud jde o karanténu, izolaci a další opatření biologické bezpečnosti;

b) 

v bodě 2, pokud jde o opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz;

c) 

v bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 17

Povinnosti provozovatelů uzavřených zařízení pro suchozemská zvířata

Provozovatelé uzavřených zařízení pro suchozemská zvířata uvedení v článku 16:

▼C1

a) 

přijmou potřebná opatření, aby mohla být ve vhodných prostorách v zařízení nebo v laboratoři prováděna veterinární vyšetření post mortem;

▼B

b) 

prostřednictvím smlouvy nebo jiného právního nástroje zajistí služby veterinárního lékaře zařízení, který ponese odpovědnost za:

i) 

dohled nad činnostmi zařízení a plněním požadavků týkajících se schválení stanovených v článku 16;

ii) 

přezkum plánu dozoru nad nákazami uvedeného v příloze I části 9 bodě 2 písm. a) v případě potřeby, přinejmenším pak jednou ročně.



HLAVA II

REGISTRY REGISTROVANÝCH A SCHVÁLENÝCH DOPRAVCŮ A PROVOZOVATELŮ ZAŘÍZENÍ VEDENÉ PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM



KAPITOLA 1

Registry zařízení, dopravců a provozovatelů registrovaných u příslušného orgánu

Článek 18

Požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registry zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhně

Příslušný orgán do svého registru zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní registrovaných u tohoto orgánu zahrne pro každé zařízení následující informace:

a) 

jedinečné registrační číslo přiřazené tomuto zařízení;

b) 

datum registrace u příslušného orgánu;

c) 

název a adresu provozovatele zařízení;

d) 

adresu a zeměpisné souřadnice (zeměpisná šířka a délka) umístění zařízení;

e) 

popis prostor zařízení;

f) 

typ zařízení;

g) 

druhy, kategorie a počty suchozemských zvířat chovaných nebo násadových vajec přechovávaných v zařízení;

h) 

období, kdy jsou v zařízení zvířata chována nebo násadová vejce přechovávána, není-li obsazeno neustále, včetně sezónních pobytů nebo pobytů během konkrétních akcí;

i) 

nákazový status zařízení, pokud mu byl příslušným orgánem přiřazen;

j) 

omezení týkající se přemísťování zvířat, násadových vajec nebo produktů do zařízení a z něj, pokud jsou taková omezení příslušným orgánem uplatňována;

k) 

datum ukončení činnosti, jestliže o něm provozovatel informoval příslušný orgán.

Článek 19

Požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registry dopravců chovaných kopytníků, psů, koček a fretek a drůbeže

1.  Příslušný orgán do svého registru dopravců, kteří přepravují chované kopytníky, psy, kočky a fretky a drůbež mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí, registrovaných u tohoto orgánu zahrne pro každého dopravce následující informace:

a) 

jedinečné registrační číslo přiřazené tomuto dopravci;

b) 

datum registrace u příslušného orgánu;

c) 

jméno a adresu provozovatele;

d) 

druhy, pro něž je přeprava plánována;

e) 

druh dopravy;

f) 

dopravní prostředek;

g) 

datum ukončení činnosti, jestliže o něm provozovatel informoval příslušný orgán.

2.  Pro každého dopravce chovaných kopytníků, psů, koček a fretek uvedených v odstavci 1 zahrne příslušný orgán do svého registru dopravců informace o počtu zvířat, pro něž je přeprava plánována.

3.  Pro každého dopravce drůbeže uvedeného v odstavci 1 zahrne příslušný orgán do svého registru dopravců informace o kategoriích drůbeže, pro něž je přeprava plánována.

Článek 20

Požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registry provozovatelů, kteří provádějí svody chovaných kopytníků a drůbeže nezávisle na zařízení

Příslušný orgán do svého registru provozovatelů, kteří provádějí svody chovaných kopytníků a drůbeže nezávisle na zařízení, včetně těch, kteří tato zvířata kupují a prodávají, registrovaných u tohoto orgánu zahrne pro každého provozovatele následující informace:

a) 

jedinečné registrační číslo přiřazené tomuto provozovateli;

b) 

datum registrace u příslušného orgánu;

c) 

jméno a adresu provozovatele;

d) 

druhy a kategorie chovaných kopytníků a drůbeže, kteří mají být shromážděni;

e) 

datum ukončení činnosti, jestliže o něm provozovatel informoval příslušný orgán.



KAPITOLA 2

Registry zařízení schválených příslušným orgánem

Článek 21

Požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registry schválených zařízení

Příslušný orgán do svého registru schválených zařízení uvedených v části II hlavě I kapitolách 2, 3 a 4 zahrne pro každé zařízení následující informace:

a) 

jedinečné číslo schválení přiřazené příslušným orgánem;

b) 

datum udělení schválení příslušným orgánem nebo pozastavení či odebrání tohoto schválení;

c) 

jméno a adresu provozovatele;

d) 

adresu a zeměpisné souřadnice (zeměpisná šířka a délka) umístění zařízení;

e) 

popis prostor zařízení;

f) 

typ zařízení;

g) 

druhy, kategorie a počty suchozemských zvířat nebo násadových vajec nebo jednodenních kuřat nacházejících se v zařízení;

h) 

období, kdy jsou zvířata v zařízení chována, není-li obsazeno neustále, včetně sezónních pobytů nebo pobytů během konkrétních akcí;

i) 

nákazový status zařízení, pokud mu byl příslušným orgánem přiřazen;

j) 

omezení týkající se přemísťování zvířat nebo zárodečných produktů do zařízení a z něj, pokud jsou taková omezení příslušným orgánem uplatňována;

k) 

datum ukončení činnosti, jestliže o něm provozovatel informoval příslušný orgán.



HLAVA III

POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ TÝKAJÍCÍ SE VEDENÍ ZÁZNAMŮ KROMĚ TĚCH, KTERÉ JSOU STANOVENY V NAŘÍZENÍ (EU) 2016/429



KAPITOLA 1

Provozovatelé zařízení registrovaných nebo schválených příslušným orgánem

Článek 22

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele veškerých zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata

Provozovatelé všech registrovaných nebo schválených zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, zaznamenávají následující informace:

a) 

identifikační kód každého identifikovaného zvířete chovaného v zařízení vyznačený na identifikační značce zvířete, pokud je touto značkou označeno;

b) 

jedinečné registrační číslo nebo jedinečné číslo schválení zařízení původu zvířat, pokud pocházejí z jiného zařízení;

c) 

jedinečné registrační číslo nebo jedinečné číslo schválení zařízení určení zvířat, pokud jsou určena pro jiné zařízení.

Článek 23

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení, v nichž je chován skot, ovce, kozy a prasata

1.  Provozovatelé registrovaných zařízení, v nichž je chován skot, ovce, kozy a prasata, zaznamenávají následující informace týkající se uvedených zvířat:

a) 

datum narození každého zvířete chovaného v zařízení;

b) 

datum přirozeného úhynu, porážky nebo ztráty každého zvířete v zařízení;

c) 

typ elektronického identifikátoru nebo tetování a jeho umístění, pokud je jím zvíře označeno;

d) 

původní identifikační kód každého identifikovaného zvířete, pokud byl tento kód změněn, a důvod této změny.

2.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chovány ovce a kozy, zaznamenávají informace uvedené v odst. 1 písm. a) ve formátu roku narození každého takového zvířete chovaného v zařízení.

3.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chována prasata, jsou vyňati z povinnosti zaznamenávat informace uvedené v odst. 1 písm. a).

4.  Pokud jsou ovce, kozy nebo prasata chované v zařízení identifikovány pouze jedinečným identifikačním číslem zařízení jejich narození, provozovatelé zařízení zaznamenávají informace uvedené v odstavci 1 pro každou skupinu zvířat s týmž jedinečným identifikačním číslem zařízení jejich narození spolu s celkovým počtem zvířat v dané skupině.

5.  Pokud prasata chovaná v zařízení nejsou identifikována v souladu s článkem 53, provozovatelé zařízení:

a) 

nejsou povinni zaznamenávat informace uvedené v odstavci 1;

b) 

pro každou skupinu zvířat, která jsou přemísťována z jejich zařízení, zaznamenávají informace uvedené v čl. 102 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 spolu s celkovým počtem zvířat v dané skupině.

Článek 24

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení, v nichž jsou chováni koňovití

Provozovatelé registrovaných zařízení, v nichž jsou chováni koňovití, zaznamenávají pro každého chovaného koňovitého následující informace:

a) 

jedinečný kód;

b) 

datum narození v zařízení;

c) 

datum přirozeného úhynu, ztráty nebo porážky v zařízení.

Článek 25

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení, v nichž je chována drůbež nebo ptáci chovaní v zajetí

Provozovatelé registrovaných nebo schválených zařízení, v nichž je chována drůbež, a provozovatelé zařízení, v nichž jsou chováni ptáci chovaní v zajetí, zaznamenávají následující informace:

a) 

užitkovost drůbeže;

b) 

míru nemocnosti drůbeže a ptáků chovaných v zajetí v zařízení spolu s informacemi o příčinách onemocnění.

Článek 26

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení, v nichž jsou chováni psi, kočky a fretky

Provozovatelé registrovaných zařízení, v nichž jsou chováni psi, kočky a fretky, zaznamenávají pro každé zvíře následující informace:

a) 

datum narození:

b) 

datum přirozeného úhynu nebo ztráty v zařízení.

Článek 27

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení, v nichž jsou chovány včely

Provozovatelé registrovaných zařízení, v nichž jsou chovány včely, zaznamenávají pro každý včelín podrobnosti o případných dočasných sezónních přesunech chovaných včelstev, které zahrnují informace alespoň o místě každého sezónního přesunu, o jeho zahájení a ukončení a o počtu přesouvaných včelstev.

Článek 28

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele cirkusů a představení

Provozovatelé registrovaných cirkusů a představení zaznamenávají pro každé zvíře následující informace:

a) 

datum úhynu nebo ztráty každého zvířete v zařízení;

b) 

název a adresu provozovatele, který za zvířata nese odpovědnost, nebo majitele zvířat v zájmovém chovu;

c) 

podrobnosti o přemísťování cirkusů a představení.

Článek 29

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele útulků pro psy, kočky a fretky

Provozovatelé schválených útulků pro psy, kočky a fretky zaznamenávají pro každé zvíře následující informace:

a) 

odhadovaný věk a pohlaví, plemeno nebo zbarvení srsti;

b) 

datum aplikace nebo datum načtení injekčně zaváděného odpovídače;

c) 

zjištění týkající se příchozích zvířat zaznamenaná během období izolace;

d) 

datum přirozeného úhynu nebo ztráty v zařízení.

Článek 30

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele kontrolních stanovišť

Provozovatelé schválených kontrolních stanovišť zaznamenávají informace o poznávací značce nebo registračním čísle dopravního prostředku, z nějž jsou zvířata vykládána, a jedinečné registrační číslo dopravce, je-li k dispozici.

Článek 31

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů

Provozovatelé schválených karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů zaznamenávají následující informace:

a) 

odhadovaný věk a pohlaví zvířat chovaných v zařízení;

b) 

poznávací značku nebo registrační číslo dopravního prostředku, z nějž jsou zvířata vykládána a do nějž jsou nakládána, a jedinečné registrační číslo dopravce, je-li k dispozici;

c) 

podrobnosti o provádění plánu dozoru nad nákazami stanoveného v příloze I části 8 bodě 2 písm. a) a jeho výsledky;

d) 

výsledky klinických a laboratorních zkoušek a prohlídek post mortem stanovených v příloze I části 8 bodě 2 písm. b);

e) 

podrobnosti o očkování a léčbě vnímavých zvířat stanovených v příloze I části 8 bodě 2 písm. c);

f) 

popřípadě pokyny příslušného orgánu, co se týče zjištění učiněných během období izolace nebo karantény.

Článek 32

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele uzavřených zařízení

Provozovatelé schválených uzavřených zařízení zaznamenávají následující doplňující informace:

a) 

odhadovaný věk a pohlaví zvířat chovaných v zařízení;

b) 

poznávací značku nebo registrační číslo dopravního prostředku, z nějž jsou zvířata vykládána a do nějž jsou nakládána, a jedinečné registrační číslo dopravce, je-li k dispozici;

c) 

podrobnosti o provádění plánu dozoru nad nákazami stanoveného v příloze I části 9 bodě 2 písm. a) a jeho výsledky;

d) 

výsledky klinických a laboratorních zkoušek a prohlídek post mortem stanovených v příloze I části 9 bodě 2 písm. b);

e) 

podrobnosti o očkování a léčbě vnímavých zvířat stanovených v příloze I části 9 bodě 2 písm. c);

f) 

podrobnosti o izolaci nebo karanténě příchozích zvířat, popřípadě pokyny příslušného orgánu, co se týče izolace a karantény a zjištění učiněných během období izolace nebo karantény.



KAPITOLA 2

Líhně

Článek 33

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele líhní

Provozovatelé registrovaných nebo schválených líhní zaznamenávají pro každé hejno následující informace:

a) 

druh a počet jednodenních kuřat nebo čerstvě vylíhnutých ptáků jiných druhů nebo násadových vajec nacházejících se v líhni;

b) 

informace o přemísťování jednodenních kuřat nebo čerstvě vylíhnutých ptáků jiných druhů nebo násadových vajec do zařízení a z něj, včetně informací o:

i) 

jejich místě původu nebo zamýšleném místě určení, včetně jedinečného registračního čísla nebo čísla schválení příslušného zařízení;

ii) 

datech daných přemístění;

c) 

počet vajec uložených do líhně, která se nevylíhla, a jejich zamýšlené místo určení, včetně jedinečného registračního čísla nebo čísla schválení příslušného zařízení;

d) 

výsledky líhnutí;

e) 

podrobnosti o případných očkovacích programech.



KAPITOLA 3

Dopravci registrovaní u příslušného orgánu

Článek 34

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro registrované dopravce chovaných suchozemských zvířat

Registrovaní dopravci zaznamenávají následující doplňující informace o každém dopravním prostředku použitém k přepravě chovaných suchozemských zvířat:

a) 

poznávací značku nebo registrační číslo;

b) 

data a časy nakládky zvířat v zařízení původu;

c) 

název, adresu a jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení každého navštíveného zařízení;

d) 

data a časy vykládky zvířat v zařízení určení;

e) 

data a místa čištění, dezinfekce a deratizace dopravního prostředku;

f) 

referenční čísla průvodních dokladů zvířat.



KAPITOLA 4

Provozovatelé provádějící svody zvířat

Článek 35

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení provádějící svody chovaných kopytníků a drůbeže

Provozovatelé registrovaných nebo schválených zařízení pro svody chovaných kopytníků a drůbeže zaznamenávají následující informace:

a) 

datum úhynu nebo ztráty zvířat v zařízení;

b) 

poznávací značku nebo registrační číslo dopravního prostředku, do nějž jsou zvířata nakládána nebo z nějž jsou vykládána, a jedinečné registrační číslo dopravce uvedených zvířat, je-li k dispozici;

c) 

referenční čísla požadovaných průvodních dokladů zvířat.

Článek 36

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele, kteří provádějí svody chovaných kopytníků a drůbeže nezávisle na zařízení

Registrovaní provozovatelé, kteří provádějí svody chovaných kopytníků a drůbeže nezávisle na zařízení, zaznamenávají pro každé zvíře určené k nákupu následující informace:

a) 

jedinečné číslo schválení nebo registrační číslo zařízení pro svody zvířat, jímž dané zvíře prošlo poté, co opustilo zařízení původu, a před nákupem, je-li uvedené číslo k dispozici;

b) 

datum nákupu;

c) 

název a adresu kupujícího zvířete;

d) 

poznávací značku nebo registrační číslo dopravního prostředku, do nějž jsou zvířata nakládána nebo z nějž jsou vykládána, a jedinečné registrační číslo dopravce, je-li k dispozici;

e) 

referenční čísla požadovaných průvodních dokladů zvířat.

Článek 37

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele středisek pro svody psů, koček a fretek

Provozovatelé schválených středisek pro svody psů, koček a fretek zaznamenávají informace o poznávací značce nebo registračním čísle dopravního prostředku, do nějž jsou zvířata nakládána nebo z nějž jsou vykládána, a jedinečné registrační číslo dopravce, je-li k dispozici.



ČÁST III

VYSLEDOVATELNOST CHOVANÝCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT A NÁSADOVÝCH VAJEC



HLAVA I

VYSLEDOVATELNOST CHOVANÉHO SKOTU



KAPITOLA 1

Identifikační značky a metody identifikace

Článek 38

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají skot, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaného skotu, jejich aplikaci a použití

1.  Provozovatelé, kteří chovají skot, zajistí, aby zvířata z řad skotu byla individuálně identifikována konvenční ušní známkou uvedenou v příloze III písm. a), která:

a) 

musí být připevněna na obou ušních boltcích zvířete s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete uvedeným na identifikační značce;

b) 

musí být aplikována zvířatům z řad skotu v zařízení narození;

c) 

nesmí být odstraněna, pozměněna nebo nahrazena bez povolení příslušného orgánu členského sátu, v němž jsou zvířata z řad skotu chována.

2.  Provozovatelé, kteří chovají skot, mohou nahradit:

a) 

jednu konvenční ušní známku uvedenou v odstavci 1 elektronickým identifikátorem schváleným příslušným orgánem členského státu, v němž jsou zvířata z řad skotu chována;

b) 

obě konvenční ušní známky uvedené v odstavci 1 elektronickým identifikátorem, který byl schválen příslušným orgánem členského státu, v němž jsou zvířata z řad skotu chována, v souladu s výjimkami stanovenými v čl. 39 odst. 1.

Článek 39

Výjimky týkající se identifikace udělované příslušným orgánem pro provozovatele uzavřených zařízení a pro provozovatele, kteří chovají skot pro kulturní, historické, rekreační, vědecké nebo sportovní účely

1.  Příslušný orgán může provozovatelům uzavřených zařízení a provozovatelům, kteří chovají skot pro kulturní, historické, rekreační, vědecké nebo sportovní účely, udělit výjimku z požadavků týkajících se identifikace skotu stanovených v čl. 38 odst. 1 písm. a).

2.  Při udělování výjimky stanovené v odstavci 1 příslušný orgán zajistí, aby byl tímto orgánem schválen alespoň jeden ze způsobů identifikace uvedených v příloze III písm. d) a e) pro aplikaci identifikační značky zvířatům z řad skotu chovaným provozovateli, jimž byla udělena výjimka v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Příslušný orgán stanoví postup pro podávání žádostí provozovateli, kteří žádají o výjimku stanovenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 40

Zvláštní ustanovení týkající se identifikace skotu náležejícího mezi plemena chovaná konkrétně pro tradiční kulturní a sportovní akce

Příslušný orgán může provozovatelům, kteří chovají skot náležející mezi plemena určená konkrétně pro tradiční kulturní a sportovní akce, udělit povolení identifikovat uvedená zvířata individuálně pomocí alternativních identifikačních značek schválených příslušným orgánem po odstranění konvenční ušní známky uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že je zachováno jednoznačné spojení mezi identifikovaným zvířetem a jeho identifikačním kódem.

Článek 41

Nahrazení konvenční ušní známky chovaných zvířat z řad skotu uvedené v čl. 38 odst. 1

1.  Členské státy mohou povolit, aby jedna konvenční ušní známka uvedená v čl. 38 odst. 1 písm. a) byla nahrazena jednou z identifikačních značek uvedených v příloze III písm. c), d) a e), ať už pro všechny, nebo pro konkrétní kategorie skotu chované na jejich území.

2.  Členské státy zajistí, aby identifikační značky uvedené v příloze III písm. a) c), d) a e) splňovaly následující požadavky:

a) 

uvádějí schválený identifikační kód zvířete;

b) 

jsou schváleny příslušným orgánem členského státu, v němž jsou zvířata z řad skotu chována.

3.  Členské státy stanoví postupy pro:

a) 

podávání žádostí o schválení identifikačních značek zvířat z řad skotu chovaných na jejich území ze strany výrobců;

b) 

podávání žádostí o přidělení identifikační značky jejich zařízení ze strany provozovatelů, kteří chovají skot.

4.  Členské státy vypracují a zpřístupní veřejnosti seznam plemen skotu chovaných na jejich území konkrétně pro tradiční kulturní a sportovní akce.



KAPITOLA 2

Počítačová databáze

Článek 42

Pravidla týkající se informací obsažených v počítačové databázi chovaného skotu

Příslušný orgán uchovává informace uvedené v čl. 109 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 pro každé chované zvíře z řad skotu v počítačové databázi, a to v souladu s následujícími pravidly:

a) 

musí být zaznamenán identifikační kód zvířete;

b) 

typ elektronického identifikátoru, pokud byl zvířeti z řad skotu aplikován, musí být zaznamenán, jak je uvedeno v příloze III písm. c), d) a e);

c) 

pro zařízení, v nichž jsou chována zvířata z řad skotu, musí být zaznamenány následující informace:

i) 

jedinečné registrační číslo přiřazené danému zařízení;

ii) 

název a adresa provozovatele zařízení;

d) 

pro každé přemístění zvířete z řad skotu do zařízení a z něj musí být zaznamenány následující informace:

i) 

jedinečná registrační čísla zařízení původu a zařízení určení;

ii) 

datum příjezdu;

iii) 

datum odjezdu;

e) 

musí být zaznamenáno datum přirozeného úhynu, ztráty nebo porážky zvířete z řad skotu v zařízení.

Článek 43

Pravidla týkající se výměny elektronických údajů mezi počítačovými databázemi členských států, co se týče skotu

1.  Členské státy zajistí, že jejich počítačové databáze týkající se zvířat z řad skotu splňují následující požadavky:

a) 

jsou zabezpečeny v souladu s platným vnitrostátním právem;

b) 

obsahují alespoň aktuální informace stanovené v článku 42.

2.  Členské státy zajistí, že jejich počítačové databáze jsou řízeny informačním systémem schopným používat a spravovat kvalifikované elektronické podpisy pro výměnu datových zpráv, aby byla zaručena nepopiratelnost, pokud jde o:

a) 

autenticitu vyměňovaných zpráv, čímž je zaručen původ zprávy;

b) 

integritu vyměňovaných zpráv, čímž je zaručeno, že zpráva nebyla změněna nebo znehodnocena;

c) 

časové informace týkající se vyměňovaných zpráv, čímž je zaručeno, že byly odeslány v konkrétní okamžik.

3.  Členské státy bezodkladně, v každém případě však do 24 hodin od zjištění dané události, oznámí členskému státu, s nímž mají zavedenu výměnu elektronických údajů, jakékoli narušení bezpečnosti nebo integrity, které má významný dopad na platnost údajů nebo na osobní údaje spravované prostřednictvím této výměny.



KAPITOLA 3

Identifikační doklad

Článek 44

Identifikační doklad chovaného skotu

Identifikační doklad chovaného skotu stanovený v čl. 112 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 obsahuje následující informace:

a) 

informace stanovené v čl. 42 písm. a) až d);

b) 

datum narození každého zvířete;

c) 

název příslušného orgánu, který doklad vystavil, nebo vydávajícího subjektu, který byl tímto úkolem pověřen;

d) 

datum vystavení.



HLAVA II

VYSLEDOVATELNOST CHOVANÝCH OVCÍ A KOZ



KAPITOLA 1

Identifikační značky a metody identifikace

Článek 45

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají ovce a kozy, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace uvedených zvířat, jejich aplikaci a použití

1.  Provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy určené k přemístění přímo na jatka ve věku do 12 měsíců zajistí, aby každé takové zvíře bylo individuálně identifikováno alespoň konvenční ušní známkou připevněnou na ušní boltec zvířete nebo konvenční spěnkovou páskou uvedenou v příloze III písm. a) nebo b) s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným:

a) 

jedinečným registračním číslem zařízení narození zvířete;

nebo

b) 

identifikačním kódem zvířete.

2.  Provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy, jež nejsou určeny k přemístění přímo na jatka ve věku do 12 měsíců, zajistí, aby každé takové zvíře bylo individuálně identifikováno následujícím způsobem:

a) 

konvenční ušní známkou uvedenou v příloze III písm. a) s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete;

a

b) 

jednou z identifikačních značek uvedených v příloze III písm. c) až f), která byla schválena příslušným orgánem členského státu, v němž jsou ovce a kozy chovány, s čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete.

3.  Provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy, zajistí, aby:

a) 

identifikační značka byla ovcím a kozám aplikována v zařízení narození;

b) 

žádná identifikační značka nebyla bez povolení příslušného orgánu odebrána, pozměněna ani nahrazena.

4.  Provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy, mohou nahradit:

a) 

jednu ze schválených identifikačních značek uvedených v odstavci 2 v souladu s odchylkami stanovenými v čl. 46 odst. 1, 2, 3 a 4;

b) 

oba způsoby identifikace uvedené v odstavci 2 tohoto článku elektronickým identifikátorem, který byl schválen příslušným orgánem členského státu, v němž jsou ovce a kozy chovány, v souladu s výjimkami stanovenými v čl. 47 odst. 1.

Článek 46

Odchylky od požadavků stanovených v článku 45, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných ovcí a koz, jejich aplikaci a použití

1.  Odchylně od požadavku stanoveného v čl. 45 odst. 2 písm. a) provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy náležející mezi druhy, jejichž uši jsou při narození příliš malé na to, aby na ně mohla být připevněna konvenční ušní známka uvedená v příloze III písm. a), zajistí, aby tato zvířata byla individuálně identifikována konvenční spěnkovou páskou uvedenou v písmeni b) dané přílohy s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete.

2.  Odchylně od požadavku stanoveného v čl. 45 odst. 2 písm. a) mohou provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy, jež nejsou určeny k přemístění do jiného členského státu, nahradit konvenční ušní známku uvedenou v příloze III písm. a) tetováním uvedeným v písmeni g) dané přílohy s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete, za předpokladu, že příslušný orgán schválil použití bachorového bolusového odpovídače uvedeného v písmeni d) dané přílohy.

3.  Odchylně od čl. 45 odst. 2 písm. b) mohou provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy, jež nejsou určeny k přemístění do jiného členského státu, a provozovatelé, kteří chovají ovce nebo kozy, na něž se vztahuje výjimka z aplikace elektronického identifikátoru v souladu s článkem 48, nahradit elektronický identifikátor tetováním uvedeným v příloze III písm. g) s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete.

4.  Odchylně od čl. 45 odst. 2 mohou provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy určené k přepravě na jatka, buď po svodu, nebo po výkrmu v jiném zařízení, označit každé zvíře alespoň elektronickou ušní známkou uvedenou v příloze III písm. c) připevněnou na ušní boltec zvířete s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným jedinečným registračním číslem zařízení narození zvířete a s čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem daného zvířete, za předpokladu, že uvedená zvířata:

a) 

nejsou určena k přemístění do jiného členského státu;

a

b) 

jsou poražena ve věku do 12 měsíců.

Článek 47

Výjimky z požadavků podle čl. 45 odst. 2 pro provozovatele uzavřených zařízení a pro provozovatele, kteří chovají zvířata pro kulturní, rekreační nebo vědecké účely

1.  Příslušný orgán může provozovatelům uzavřených zařízení a provozovatelům, kteří chovají ovce a kozy pro kulturní, rekreační nebo vědecké účely, udělit výjimku z požadavků týkajících se identifikace stanovených v čl. 45 odst. 2 v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 2 tohoto článku.

2.  Příslušný orgán zajistí, aby za účelem identifikace ovcí a koz uvedených v odstavci 1 schválil použití bachorového bolusového odpovídače uvedeného v příloze III písm. d) nebo injekčně zaváděného odpovídače uvedeného v příloze III písm. e) a že tyto schválené identifikační značky jsou v souladu s požadavky stanovenými v čl. 48 odst. 3.

Příslušný orgán stanoví postup pro podávání žádostí provozovateli, kteří žádají o výjimku stanovenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 48

Odchylka od požadavků podle čl. 45 odst. 2 týkající se členských států a povinnosti členských států, pokud jde o identifikační značky

1.  Odchylně od čl. 45 odst. 2 písm. b) mohou členské státy provozovatelům, kteří chovají ovce nebo kozy, povolit, aby byly identifikační značky uvedené v příloze III písm. c) až f) nahrazeny konvenční ušní známkou nebo konvenční spěnkovou páskou uvedenou v písmeni a) nebo b) dané přílohy za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

a) 

celkový počet ovcí a koz chovaných na území členského státu podle záznamů v počítačové databázi nepřekračuje 600 000 ;

a

b) 

chované ovce a kozy nejsou určeny k přemístění do jiného členského státu.

2.  Odchylně od čl. 45 odst. 2 písm. b) mohou členské státy provozovatelům, kteří chovají kozy, povolit, aby byly identifikační značky uvedené v příloze III písm. c) až f) nahrazeny konvenční ušní známkou nebo konvenční spěnkovou páskou uvedenou v písmeni a) nebo b) dané přílohy za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

a) 

celkový počet koz chovaných na území členského státu podle záznamů v počítačové databázi nepřekračuje 160 000 ;

a

b) 

chované kozy nejsou určeny k přemístění do jiného členského státu.

3.  Členské státy zajistí, aby identifikační značky uvedené v příloze III písm. a) až f) splňovaly následující požadavky:

a) 

uvádějí identifikační kód zvířete;

b) 

jsou schváleny příslušným orgánem členského státu, v němž jsou ovce a kozy chovány.

4.  Členské státy stanoví postupy pro podávání žádostí:

a) 

o schválení identifikačních značek pro ovce a kozy chované na jejich území ze strany výrobců;

b) 

o přidělení identifikačních značek jejich zařízení pro ovce a kozy ze strany provozovatelů.



KAPITOLA 2

Počítačová databáze

Článek 49

Pravidla týkající se informací obsažených v počítačové databázi chovaných ovcí a koz

Příslušný orgán uchovává informace uvedené v čl. 109 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 pro chované ovce a kozy v počítačové databázi, a to v souladu s následujícími pravidly:

a) 

pro zařízení, v nichž jsou uvedená zvířata chována, musí být zaznamenány následující informace:

i) 

jedinečné registrační číslo přiřazené danému zařízení;

ii) 

název a adresa provozovatele zařízení;

b) 

pro každé přemístění uvedených zvířat do zařízení a z něj musí být zaznamenány následující informace:

i) 

celkový počet zvířat;

ii) 

jedinečná registrační čísla zařízení původu a zařízení určení;

iii) 

datum příjezdu;

iv) 

datum odjezdu.



KAPITOLA 3

Doklad o přemísťování

Článek 50

Doklad o přemísťování pro chované ovce a kozy, které mají být přemísťovány v rámci území členského státu

Doklad o přemísťování pro chované ovce a kozy, které mají být přemísťovány v rámci území jednoho členského státu, stanovený v čl. 113 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 obsahuje následující informace:

a) 

individuální identifikační kód zvířete nebo jedinečné registrační číslo zařízení narození zvířete vyznačené na identifikační značce;

b) 

typ elektronického identifikátoru uvedený v příloze III písm. c) až f) a jeho umístění, pokud je jím zvíře označeno;

c) 

informace stanovené v čl. 49 písm. a) bodě i) a čl. 49 písm. b) bodech i), ii) a iv);

d) 

jedinečné registrační číslo dopravce;

e) 

poznávací značku nebo registrační číslo dopravního prostředku.

Článek 51

Odchylka od určitých požadavků podle článku 50 pro doklad o přemísťování pro chované ovce a kozy, které mají být shromážděny v rámci území členského státu

Příslušný orgán může udělit odchylku od požadavků podle čl. 50 písm. a) provozovatelům zařízení, z nichž mají být chované ovce a kozy přemístěny do zařízení, v němž mají být shromážděny, pokud jsou splněny následující podmínky:

a) 

provozovatelé nesmí chované ovce a kozy přepravovat v tomtéž dopravním prostředku jako zvířata z jiných zařízení, pokud nejsou tyto skupiny zvířat v dopravním prostředku od sebe fyzicky odděleny;

b) 

provozovatelé zařízení, v nichž mají být zvířata shromážděna, zaznamenají na základě povolení příslušného orgánu individuální identifikační kód každého zvířete uvedený v čl. 50 písm. a) jménem provozovatele zařízení, od nějž jsou ovce a kozy přijímány, a uvedený provozovatel vede tyto záznamy;

c) 

příslušný orgán udělil provozovatelům zařízení pro svody ovcí a koz přístup k počítačové databázi uvedené v článku 49;

d) 

provozovatelé zařízení, v nichž mají být zvířata shromážděna, musí mít zavedené postupy s cílem zajistit, aby byly informace uvedené v písmeni b) zaznamenány do počítačové databáze uvedené v článku 49.



HLAVA III

VYSLEDOVATELNOST CHOVANÝCH PRASAT



KAPITOLA 1

Identifikační značky a metody identifikace

Článek 52

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají prasata, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných prasat, jejich aplikaci a použití

1.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chována prasata, zajistí, aby každé prase bylo identifikováno následujícím způsobem:

a) 

konvenční ušní známkou uvedenou v příloze III písm. a) nebo elektronickou ušní známkou uvedenou v příloze III písm. c) připevněnou na ušní boltec zvířete s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným jedinečným registračním číslem;

i) 

zařízení narození zvířete;

nebo

ii) 

posledního zařízení v dodavatelském řetězci uvedeného v článku 53, pokud mají být uvedená zvířata přemísťována do zařízení mimo uvedený dodavatelský řetězec;

nebo

b) 

tetováním uvedeným v příloze III písm. g) s nesmazatelně vyznačeným jedinečným registračním číslem:

i) 

zařízení narození zvířete;

nebo

ii) 

posledního zařízení v dodavatelském řetězci uvedeného v článku 53, pokud mají být uvedená zvířata přemísťována do zařízení mimo uvedený dodavatelský řetězec.

2.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chována prasata, zajistí, aby:

a) 

identifikační značky byly prasatům aplikovány v:

i) 

zařízení narození;

nebo

ii) 

posledním zařízení v dodavatelském řetězci uvedeném v článku 53, pokud mají být uvedená zvířata přemísťována do zařízení mimo uvedený dodavatelský řetězec;

b) 

žádná identifikační značka nebyla bez povolení příslušného orgánu odebrána, pozměněna ani nahrazena.

3.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chována prasata, mohou nahradit oba způsoby identifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku elektronickým identifikátorem, který byl schválen příslušným orgánem členského státu, v němž jsou prasata chována, v souladu s výjimkami stanovenými v čl. 54 odst. 1.

Článek 53

Odchylky od požadavků stanovených v článku 52, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných prasat v dodavatelském řetězci

Odchylně od článku 52 může příslušný orgán povolit provozovatelům zařízení v dodavatelském řetězci odchýlit se od povinnosti identifikovat prasata, pokud jsou uvedená zvířata určena k přemístění v rámci daného dodavatelského řetězce na území jeho členského státu, za předpokladu, že uplatňování opatření týkajících se vysledovatelnosti v praxi v daném členském státě zajišťuje plnou vysledovatelnost uvedených zvířat.

Článek 54

Výjimky týkající se identifikace udělované příslušným orgánem pro provozovatele uzavřených zařízení a pro provozovatele, kteří chovají prasata pro kulturní, rekreační nebo vědecké účely

1.  Příslušný orgán může provozovatelům uzavřených zařízení a provozovatelům, kteří chovají prasata pro kulturní, rekreační nebo vědecké účely, udělit výjimku z požadavků týkajících se identifikace prasat stanovených v čl. 52 odst. 1.

2.  Při udělování výjimky stanovené v odstavci 1 tohoto článku příslušný orgán zajistí, aby za účelem identifikace prasat uvedené v odstavci 1 tohoto článku schválil použití injekčně zaváděného odpovídače uvedeného v příloze III písm. e) a aby tyto schválené identifikační značky byly v souladu s požadavky stanovenými v čl. 55 odst. 1.

3.  Příslušný orgán stanoví postup pro podávání žádostí ze strany provozovatelů, kteří žádají o výjimku stanovenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 55

Povinnosti členských států, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných prasat, jejich aplikaci a použití

1.  Členské státy zajistí, aby identifikační značky uvedené v příloze III písm. a), c), e) a g) splňovaly následující požadavky:

a) 

je na nich vyznačeno:

i) 

jedinečné registrační číslo zařízení narození zvířete;

nebo

ii) 

v případě zvířat, která mají být přemístěna ze zařízení v dodavatelském řetězci uvedeného v článku 53 do jiného zařízení mimo uvedený dodavatelský řetězec, jedinečné registrační číslo posledního zařízení v dodavatelském řetězci;

b) 

jsou schváleny příslušným orgánem členského státu, v němž jsou prasata chována.

2.  Členské státy stanoví postupy pro podávání žádostí:

a) 

o schválení identifikačních značek pro prasata chovaná na jejich území ze strany výrobců;

b) 

o přidělení identifikačních značek jejich zařízení pro prasata ze strany provozovatelů.

3.  Členské státy vypracují a zpřístupní veřejnosti seznam zařízení v dodavatelském řetězci uvedených v článku 53 na jejich území.



KAPITOLA 2

Počítačová databáze

Článek 56

Pravidla týkající se informací obsažených v počítačové databázi chovaných prasat

Příslušný orgán uchovává informace uvedené v čl. 109 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429 pro chovaná prasata v počítačové databázi, a to v souladu s následujícími pravidly:

a) 

pro zařízení, v nichž jsou uvedená zvířata chována, musí být zaznamenány následující informace:

i) 

jedinečné registrační číslo přiřazené danému zařízení;

ii) 

název a adresa provozovatele zařízení;

b) 

pro každé přemístění uvedených zvířat do zařízení a z něj musí být zaznamenány následující informace:

i) 

celkový počet zvířat;

ii) 

jedinečná registrační čísla zařízení původu a zařízení určení;

iii) 

datum příjezdu;

iv) 

datum odjezdu.



KAPITOLA 3

Doklad o přemísťování

Článek 57

Doklad o přemísťování pro chovaná prasata, která mají být přemísťována v rámci území členského státu

Doklad o přemísťování pro chovaná prasata, která mají být přemísťována v rámci území jednoho členského státu, stanovený v čl. 115 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 obsahuje následující informace:

a) 

informace, které mají být uchovávány v počítačové databázi, stanovené v čl. 56 písm. a) bodě i) a čl. 56 písm. b) bodech i), ii) a iv);

b) 

jedinečné registrační číslo dopravce;

c) 

poznávací značku nebo registrační číslo dopravního prostředku.



HLAVA IV

VYSLEDOVATELNOST CHOVANÝCH KOŇOVITÝCH



KAPITOLA 1

Identifikační značky a metody identifikace

Článek 58

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají koňovité, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace uvedených zvířat, jejich aplikaci a použití

1.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chováni koňovití, zajistí, aby každé zvíře bylo individuálně identifikováno následujícím způsobem:

a) 

injekčně zaváděným odpovídačem uvedeným v příloze III písm. e);

b) 

pomocí jednotného celoživotního identifikačního dokladu.

2.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chováni koňovití, zajistí, aby:

a) 

koňovití byli identifikováni ve lhůtách stanovených v čl. 12 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2015/262;

b) 

žádná identifikační značka uvedená v odstavci 1 nebyla bez povolení příslušného orgánu zařízení, v němž jsou uvedená zvířata obvykle chována, odebrána, pozměněna ani nahrazena.

3.  Provozovatelé, kteří chovají koňovité, a pokud tento provozovatel není majitelem zvířat, jednající jménem a ve shodě s majitelem zvířat, předloží příslušnému orgánu zařízení, v němž jsou daná zvířata obvykle chována, žádost o vystavení jednotného celoživotního identifikačního dokladu stanoveného v článku 65 nebo 66 a poskytnou příslušnému orgánu nezbytné informace k vyplnění uvedeného identifikačního dokladu a uvedení záznamu v databázi uvedené v článku 64.

Článek 59

Povinnosti členských států, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných koňovitých, jejich aplikaci a použití

1.  Členské státy mohou povolit, aby byl injekčně zaváděný odpovídač uvedený v čl. 58 odst. 1 písm. a) nahrazen:

a) 

jednou konvenční ušní známkou uvedenou v příloze III písm. a) aplikovanou koňovitým určeným k produkci masa, za předpokladu, že uvedená zvířata se narodila v daném členském státě nebo byla do daného členského státu dovezena, aniž by před vstupem do Unie byla označena fyzickou identifikační značkou;

b) 

alternativní metodou schválenou příslušným orgánem v souladu s článkem 62, která stanoví jednoznačné spojení mezi identifikovaným koňovitým a jednotným celoživotním identifikačním dokladem uvedeným v čl. 58 odst. 1 písm. b).

2.  Členské státy zajistí, aby identifikační značky uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. a) a v odst. 1 písm. a) tohoto článku splňovaly následující požadavky:

a) 

uvádějí identifikační kód zvířete;

b) 

jsou schváleny příslušným orgánem členského státu, v němž jsou koňovití identifikováni, v souladu s čl. 58 odst. 2 písm. a).

3.  Členské státy:

a) 

stanoví postupy pro podávání žádostí ze strany výrobců o schválení identifikačních značek pro chované koňovité identifikované na jejich území;

b) 

stanoví lhůty pro podávání žádostí o vystavení identifikačního dokladu stanoveného v čl. 58 odst. 1 písm. b).

Článek 60

Odchylky týkající se identifikace chovaných koňovitých, kteří žijí zčásti volně

1.  Odchylně od čl. 58 odst. 2 písm. a) mohou členské státy určit populace chovaných koňovitých, kteří v určitých oblastech jejich území žijí zčásti volně, u nichž je vyžadována identifikace v souladu s čl. 58 odst. 1, pouze pokud jsou:

a) 

z těchto populací přemístěni, s výjimkou přemístění z jedné určené populace do jiné pod úředním dohledem;

nebo

b) 

přivedeni do zajetí za účelem domestikace.

2.  Před využitím odchylky stanovené v odstavci 1 oznámí členské státy Komisi populace koňovitých a oblasti, v nichž uvedená zvířata žijí zčásti volně.

3.  Odchylně od čl. 58 odst. 1 mohou členské státy povolit aplikaci injekčně zaváděného odpovídače uvedeného v příloze III písm. e) dříve než 12 měsíců před vystavením identifikačního dokladu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, za předpokladu, že identifikační kód zvířete vyznačený na injekčně zaváděném odpovídači je provozovatelem zaznamenán v okamžiku aplikace injekčně zaváděného odpovídače a odeslán příslušnému orgánu.

Článek 61

Odchylky týkající se identifikace chovaných koňovitých, kteří jsou přemísťováni na jatka nebo doprovázeni dočasným identifikačním dokladem

▼C1

1.  Odchylně od čl. 58 odst. 1 může příslušný orgán povolit použití zjednodušené metody identifikace koňovitých, kteří jsou určeni k přemístění na jatka nebo pro něž nebyl vystaven jednotný celoživotní identifikační doklad v souladu s čl. 110 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429, za předpokladu, že:

▼B

a) 

koňovití jsou mladší než 12 měsíců;

b) 

lze tato zvířata vysledovat bez přerušení od zařízení narození až po jatka nacházející se v tomtéž členském státě.

Koňovití musí být přepravováni přímo na jatka a během této přepravy musí být individuálně identifikováni injekčně zaváděným odpovídačem, konvenční či elektronickou ušní známkou nebo konvenční či elektronickou spěnkovou páskou, jak je uvedeno v příloze III písm. a), b), c), e) nebo f).

▼C1

2.  Odchylně od čl. 58 odst. 1 písm. b) příslušný orgán vystaví na žádost provozovatele, který chová koňovité, dočasný identifikační doklad na dobu, kdy je identifikační doklad vystavený v souladu s čl. 110 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 nebo článkem 67 nebo článkem 68 tohoto nařízení odevzdán tomuto příslušnému orgánu za účelem aktualizace identifikačních údajů uvedených v daném dokladu.

▼B

Článek 62

Povolení alternativních metod identifikace chovaných koňovitých

1.  Členské státy mohou povolit vhodné alternativní metody identifikace chovaných koňovitých, včetně vedení záznamů o značkách, které zajišťují jednoznačné spojení mezi koňovitým a jednotným celoživotním identifikačním dokladem a dokládají, že koňovitý podstoupil identifikaci.

2.  Členské státy, které povolí alternativní metody identifikace stanovené v odstavci 1, zajistí, že:

a) 

alternativní metody identifikace jsou používány pouze ve výjimečných případech k identifikaci koňovitých, kteří jsou zapsáni ve zvláštních plemenných knihách nebo jsou používáni ke zvláštním účelům, nebo v případě koňovitých, kteří nemohou být identifikováni pomocí injekčně zaváděného odpovídače z veterinárních důvodů nebo z důvodů souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat;

b) 

povolené alternativní metody identifikace nebo jakákoli kombinace těchto metod poskytují přinejmenším stejné záruky jako injekčně zaváděný odpovídač;

c) 

informace poskytované alternativní metodou identifikace, jíž je koňovitý označen, jsou v takovém formátu, aby je bylo možné zadat do databáze s možností vyhledávání.

Článek 63

Povinnosti provozovatelů, kteří používají alternativní metody identifikace

1.  Provozovatelé, kteří používají alternativní metody identifikace stanovené v čl. 62 odst. 1, poskytnou příslušnému orgánu a v případě potřeby jiným provozovatelům možnost přístupu k identifikačním údajům nebo nesou důkazní břemeno pro účely ověření totožnosti koňovitých ze strany tohoto orgánu nebo těchto provozovatelů.

2.  Pokud jsou alternativní metody identifikace založeny na charakteristikách koňovitého, které se mohou v průběhu času měnit, provozovatel poskytne příslušnému orgánu nezbytné informace za účelem aktualizace identifikačního dokladu uvedeného v článku 62 a databáze uvedené v článku 64.

3.  Plemenářské spolky a mezinárodní sdružení nebo organizace, které zodpovídají za koně pro účely soutěží nebo závodů, mohou vyžadovat, aby koňovití, kteří byli identifikováni prostřednictvím alternativní metody identifikace stanovené v článku 62, byli za účelem zápisu nebo evidence čistokrevných plemenných koňovitých v plemenné knize nebo registrace koní pro účely soutěží či závodů identifikováni pomocí aplikace injekčně zaváděného odpovídače.



KAPITOLA 2

Počítačová databáze

Článek 64

Pravidla týkající se informací obsažených v počítačové databázi chovaných koňovitých

Příslušný orgán uchovává informace uvedené v čl. 109 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/429 pro chované koňovité v počítačové databázi, a to v souladu s následujícími pravidly:

a) 

pro zařízení, v nichž jsou uvedení koňovití obvykle chováni, musí být zaznamenány tyto údaje:

i) 

jedinečné registrační číslo přiřazené danému zařízení;

ii) 

název a adresa provozovatele zařízení;

b) 

pro každého koňovitého, který je obvykle chován v zařízení, musí být zaznamenány tyto údaje:

i) 

jedinečný kód;

ii) 

je-li k dispozici, identifikační kód zvířete vyznačený na fyzické identifikační značce;

iii) 

pokud injekčně zaváděný odpovídač nebyl schválen příslušným orgánem členského státu, v němž byl koňovitý identifikován v souladu s čl. 58 odst. 2, čtecí zařízení pro uvedený injekčně zaváděný odpovídač;

iv) 

veškeré informace týkající se nových identifikačních dokladů zvířete, jejich duplikátů nebo nahrazení;

v) 

druh zvířete;

vi) 

pohlaví zvířete s možností zadat datum kastrace;

vii) 

datum a země narození uvedené provozovatelem, který koňovitého chová;

viii) 

datum přirozeného úhynu v zařízení nebo ztráty uvedené provozovatelem, který koňovitého choval, případně datum porážky zvířete;

ix) 

název a adresa příslušného orgánu, který doklad vystavil, nebo vydávajícího subjektu, který byl tímto úkolem pověřen;

x) 

datum vystavení identifikačního dokladu;

c) 

pro každého koňovitého, který je chován v zařízení po dobu delší než 30 dnů, se zaznamená jedinečný kód, s výjimkou následujících případů:

i) 

pro koňovité účastnící se soutěží, dostihů, přehlídek, výcviku a potahu po dobu nepřesahující 90 dnů;

ii) 

pro hřebce chované za účelem plemenitby po dobu připouštěcí sezóny;

iii) 

pro klisny chované za účelem plemenitby po dobu nepřesahující 90 dnů.



KAPITOLA 3

Identifikační doklad

Článek 65

Jednotný celoživotní identifikační doklad koňovitých

1.  Jednotný celoživotní identifikační doklad obsahuje alespoň následující informace:

a) 

identifikační kód zvířete vyznačený na injekčně zaváděném odpovídači nebo ušní známce;

b) 

jedinečný kód přiřazený zvířeti na dobu jeho života, který zahrnuje:

i) 

údaj o počítačové databázi, do níž příslušný orgán nebo vydávající subjekt zaznamenal informace potřebné k vystavení prvního jednotného celoživotního identifikačního dokladu uvedeného v čl. 58 odst. 1 písm. b) a v případě potřeby náhradního jednotného celoživotního identifikačního dokladu uvedeného v čl. 69 odst. 2 písm. b);

ii) 

číselný identifikační kód daného koňovitého v uvedené databázi;

c) 

druh zvířete;

d) 

pohlaví zvířete s možností zadat datum kastrace;

e) 

datum a zemi narození uvedené provozovatelem, který koňovitého chová;

f) 

název a adresu příslušného orgánu, který doklad vystavil, nebo vydávajícího subjektu, který byl tímto úkolem pověřen;

g) 

datum vystavení jednotného celoživotního identifikačního dokladu;

h) 

je-li to relevantní, informace o nahrazení fyzické identifikační značky a identifikační kód vyznačený na nahrazené fyzické identifikační značce;

i) 

v relevantních případech:

i) 

validační značku vydanou a zahrnutou v jednotném celoživotním identifikačním dokladu příslušným orgánem nebo subjektem, který byl touto činností pověřen, na období nepřesahující 4 roky, která dokládá, že dané zvíře obvykle pobývá v zařízení uznaném příslušným orgánem jako zařízení s nízkým rizikem pro zdraví v důsledku častých veterinárních návštěv, dodatečných kontrol totožnosti a zdravotních vyšetření a v důsledku toho, že v zařízení s výjimkou zvlášť určených a oddělených prostor nedochází k přirozené plemenitbě, s možností obnovení období platnosti vydané validační známky;

nebo

ii) 

licenci vydanou a zahrnutou v jednotném celoživotním identifikačním dokladu na období nepřesahující 4 roky pro účast v jezdeckých soutěžích pořádaných vnitrostátní pobočkou Fédération Equestre Internationale nebo pro účast v závodech pořádaných příslušným orgánem pro závody, která dokládá alespoň dvě návštěvy veterinárního lékaře ročně, včetně návštěv potřebných k provedení pravidelného očkování koní proti chřipce a vyšetření vyžadovaných pro účely přemísťování do jiných členských států nebo třetích zemí, s možností obnovení období platnosti vydané licence.

2.  Jednotný celoživotní identifikační doklad pro evidované koňovité a pro koňovité identifikované v souladu s článkem 62 obsahuje kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku alespoň následující informace:

a) 

obrazový a slovní popis zvířete s možností aktualizace těchto informací;

b) 

je-li to relevantní, podrobné informace o alternativních metodách identifikace;

c) 

je-li to relevantní, informace o plemeni v souladu s přílohou nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940;

d) 

je-li to relevantní, informace potřebné k použití jednotného celoživotního identifikačního dokladu pro sportovní účely v souladu s požadavky příslušných organizací, které zodpovídají za koně pro účely soutěží nebo závodů, včetně informací o vyšetřeních na nákazy uvedené i neuvedené na seznamu a očkováních proti těmto nákazám, jak je vyžadováno pro přístup na soutěže a závody a pro získání licence uvedené v odst. 1 písm. i) bodě ii).

Článek 66

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají koňovité, pokud jde o jednotný celoživotní identifikační doklad

1.  Provozovatelé, kteří chovají koňovité, zajistí, aby uvedená zvířata byla vždy doprovázena svým jednotným celoživotním identifikačním dokladem.

2.  Odchylně od odstavce 1 nejsou provozovatelé povinni zajistit, aby chovaní koňovití byli doprovázeni svým jednotným celoživotním identifikačním dokladem, pokud jsou uvedená zvířata:

a) 

ustájena nebo na pastvě a jednotný celoživotní identifikační doklad může být bezodkladně předložen provozovatelem, který koňovité chová, nebo provozovatelem zařízení, v němž jsou zvířata chována;

b) 

dočasně využívána k jízdě či tahu nebo jsou vedena či vezena buď:

i) 

v blízkém okolí zařízení, v němž jsou zvířata chována, v rámci členského státu;

nebo

ii) 

během sezónního přesunu zvířat na registrované letní pastviny a z nich, za předpokladu, že jednotný celoživotní identifikační doklad může být předložen ve výchozím zařízení;

c) 

neodstavená hříbata doprovázející svou matku nebo pěstounskou klisnu;

d) 

účastna výcviku nebo zkoušky v rámci jezdecké soutěže, závodu nebo akce, při nichž je vyžadováno, aby dočasně opustila zařízení, v němž se výcvik, soutěž, závod nebo akce koná;

e) 

přemísťována nebo přepravována za naléhavé situace související se samotnými zvířaty nebo se zařízením, v němž jsou chována.

3.  Provozovatelé, kteří chovají koňovité, nesmí koňovité doprovázené dočasným dokladem uvedeným v čl. 61 odst. 2 přemísťovat na jatka.

4.  Provozovatelé, kteří chovají koňovité, vrátí jednotný celoživotní identifikační doklad po úhynu nebo ztrátě koňovitého příslušnému orgánu, který doklad vystavil, nebo vydávajícímu subjektu, který byl tímto úkolem pověřen, jejž lze zjistit z jedinečného kódu.

Článek 67

Povinnosti příslušného orgánu, pokud jde o vystavení duplikátu a nahrazení jednotného celoživotního identifikačního dokladu

1.  Na žádost provozovatele vystaví příslušný orgán nebo vydávající subjekt, který byl tímto úkolem pověřen, duplikát jednotného celoživotního identifikačního dokladu, pokud lze určit totožnost chovaného koňovitého a provozovatel buď:

a) 

nahlásil ztrátu jednotného celoživotního identifikačního dokladu vystaveného pro dané zvíře;

nebo

b) 

neprovedl identifikaci zvířete ve lhůtách stanovených v čl. 58 odst. 2 písm. a).

2.  Na žádost provozovatele nebo z vlastního podnětu vystaví příslušný orgán náhradní jednotný celoživotní identifikační doklad, pokud nelze určit totožnost chovaného zvířete a provozovatel buď:

a) 

nahlásil ztrátu jednotného celoživotního identifikačního dokladu vystaveného pro dané zvíře;

nebo

b) 

nesplnil požadavky týkající se identifikace stanovené v čl. 58 odst. 2 písm. b).

Článek 68

Povinnosti příslušného orgánu, pokud jde o vystavení nového jednotného celoživotního identifikačního dokladu evidovanému koňovitému

Pokud se identifikovaný koňovitý stane evidovaným koňovitým a jednotný celoživotní identifikační doklad vystavený pro dané zvíře nelze uzpůsobit tak, aby splňoval požadavky stanovené v čl. 65 odst. 2, příslušný orgán nebo vydávající subjekt, který byl tímto úkolem pověřen, na žádost provozovatele, který koňovitého chová, vystaví nový jednotný celoživotní identifikační doklad nahrazující předchozí doklad a obsahující informace vyžadované v souladu s čl. 65 odst. 1 a 2.

Článek 69

Povinnosti příslušného orgánu, pokud jde o duplikáty a náhradní a nové identifikační doklady

1.  Příslušný orgán nebo vydávající subjekt, který byl tímto úkolem pověřen, zadá informace o vystavení duplikátu nebo náhradního identifikačního dokladu v souladu s článkem 67 nebo o vystavení nového identifikačního dokladu v souladu s článkem 68 do počítačové databáze uvedené v článku 64.

2.  Příslušný orgán nebo vydávající subjekt, který byl tímto úkolem pověřen, zadá:

a) 

do duplikátu jednotného celoživotního identifikačního dokladu a do nového jednotného celoživotního identifikačního dokladu jedinečný kód přiřazený danému zvířeti v souladu s čl. 65 odst. 1 písm. b) při příležitosti vystavení prvního jednotného celoživotního identifikačního dokladu;

nebo

b) 

do náhradního jednotného celoživotního identifikačního dokladu jedinečný kód přiřazený koňovitému při příležitosti vystavení tohoto dokladu.



HLAVA V

VYSLEDOVATELNOST CHOVANÝCH PSŮ, KOČEK A FRETEK, VELBLOUDOVITÝCH A JELENOVITÝCH, PTÁKŮ CHOVANÝCH V ZAJETÍ A SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT CHOVANÝCH V CIRKUSECH A PRO ÚČELY PŘEDSTAVENÍ



KAPITOLA 1

Vysledovatelnost chovaných psů, koček a fretek



Oddíl 1

Identifikační značky

Článek 70

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají psy, kočky a fretky, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace uvedených zvířat, jejich aplikaci a použití

Provozovatelé, kteří chovají psy, kočky a fretky, zajistí, aby:

a) 

uvedená zvířata byla individuálně identifikována injekčně zaváděným odpovídačem uvedeným v příloze III písm. e), pokud jsou přemísťována do jiného členského státu;

b) 

injekčně zaváděný odpovídač určený k aplikaci do těla zvířete byl schválen příslušným orgánem;

c) 

příslušnému orgánu a v případě potřeby jiným provozovatelům poskytli čtecí zařízení, které umožňuje kdykoli ověřit individuální identifikaci zvířete, pokud aplikovaný injekčně zaváděný odpovídač nebyl schválen příslušným orgánem.



Oddíl 2

Identifikační doklad

Článek 71

Identifikační doklad chovaných psů, koček a fretek

Provozovatelé, kteří chovají psy, kočky a fretky, zajistí, aby každé zvíře bylo při přemísťování do jiného členského státu doprovázeno identifikačním dokladem uvedeným v čl. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 576/2013, který je náležitě vyplněn a byl vydán v souladu s článkem 22 uvedeného nařízení.



Oddíl 3

Vysledovatelnost zvířat v zájmovém chovu

Článek 72

Požadavky na vysledovatelnost týkající se jiných než neobchodních přesunů zvířat v zájmovém chovu

Provozovatelé zajistí, aby zvířata v zájmovém chovu, která jsou přemísťována do jiného členského státu za jiným účelem, než je neobchodní přesun, vyhovovala pravidlům stanoveným v článcích 70 a 71.



KAPITOLA 2

Vysledovatelnost chovaných velbloudovitých a jelenovitých

Článek 73

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají velbloudovité a jelenovité, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace uvedených zvířat, jejich aplikaci a použití

1.  Provozovatelé, kteří chovají velbloudovité, zajistí, aby uvedená zvířata byla individuálně identifikována buď:

a) 

konvenční ušní známkou uvedenou v příloze III písm. a) připevněnou na obou ušních boltcích zvířete s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete;

nebo

b) 

injekčně zaváděným odpovídačem uvedeným v příloze III písm. e) s čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete.

2.  Provozovatelé, kteří chovají jelenovité, zajistí, aby uvedená zvířata byla individuálně identifikována jedním z následujících způsobů:

a) 

konvenční ušní známkou uvedenou v příloze III písm. a) připevněnou na obou ušních boltcích zvířete s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete;

nebo

b) 

injekčně zaváděným odpovídačem uvedeným v příloze III písm. e) s čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete;

nebo

c) 

tetováním uvedeným v příloze III písm. g) s nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete.

3.  Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chováni velbloudovití a jelenovití, zajistí, aby:

a) 

identifikační značky byly uvedeným zvířatům aplikovány v zařízení narození;

b) 

žádná identifikační značka nebyla bez povolení příslušného orgánu odebrána, pozměněna ani nahrazena;

c) 

příslušnému orgánu a v případě potřeby jiným provozovatelům poskytli čtecí zařízení, které umožňuje kdykoli ověřit individuální identifikaci zvířete, pokud aplikovaný injekčně zaváděný odpovídač nebyl schválen příslušným orgánem.

Článek 74

Výjimka pro provozovatele, kteří chovají soby

Odchylně od požadavků stanovených v čl. 73 odst. 2 provozovatelé, kteří chovají soby, zajistí, aby uvedená zvířata chovaná v jejich zařízení byla individuálně identifikována prostřednictvím alternativní metody schválené příslušným orgánem členského státu.

Článek 75

Povinnosti členských států, pokud jde o identifikační značky chovaných velbloudovitých a jelenovitých

1.  Členské státy zajistí, aby identifikační značky uvedené v příloze III písm. a), e) a g) splňovaly následující požadavky:

a) 

uvádějí identifikační kód zvířete;

b) 

jsou schváleny příslušným orgánem členského státu, v němž jsou velbloudovití a jelenovití chováni.

2.  Členské státy stanoví postupy pro:

a) 

podávání žádostí o schválení identifikačních značek pro velbloudovité a jelenovité chované na jejich území ze strany výrobců;

b) 

podávání žádostí o přidělení identifikační značky jejich zařízení ze strany provozovatelů, kteří chovají velbloudovité a jelenovité.



KAPITOLA 3

Vysledovatelnost ptáků chovaných v zajetí

Článek 76

Povinnosti provozovatelů, kteří chovají papouškovité, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace uvedených zvířat, jejich aplikaci a použití

1.  Provozovatelé, kteří chovají papouškovité, zajistí, aby uvedená zvířata byla při přemísťování do jiného členského státu individuálně identifikována jedním z následujících způsobů identifikace:

a) 

nožním kroužkem uvedeným v příloze III písm. h) připevněným na alespoň jedné noze zvířete s viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete;

nebo

b) 

injekčně zaváděným odpovídačem uvedeným v příloze III písm. e) s čitelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete;

nebo

c) 

tetováním uvedeným v příloze III písm. g) s viditelně a nesmazatelně vyznačeným identifikačním kódem zvířete.

2.  Provozovatelé, kteří chovají papouškovité:

a) 

zajistí, aby identifikační značky uvedené v odst. 1 písm. b) byly schváleny příslušným orgánem;

b) 

poskytnou příslušnému orgánu a v případě potřeby jiným provozovatelům čtecí zařízení, které umožňuje kdykoli ověřit individuální identifikaci zvířete, pokud identifikační značka uvedená v odst. 1 písm. b) nebyla schválena příslušným orgánem.



KAPITOLA 4

Vysledovatelnost suchozemských zvířat chovaných v cirkusech a pro účely představení



Oddíl 1

Doklady o přemísťování a identifikační doklady pro suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení

Článek 77

Povinnosti příslušného orgánu, pokud jde o doklad o přemísťování pro suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení

1.  Příslušný orgán vystaví doklad o přemísťování stanovený v čl. 117 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 pro všechna suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení, která jsou určena k přemístění do jiného členského státu, s výjimkou zajíců, hlodavců, včel a čmeláků.

2.  Příslušný orgán zajistí, že doklad o přemísťování stanovený v odstavci 1 obsahuje alespoň následující informace:

a) 

obchodní název cirkusu nebo představení se zvířaty;

b) 

jedinečné registrační číslo cirkusu nebo představení se zvířaty přiřazené příslušným orgánem;

c) 

název a adresu provozovatele cirkusu nebo představení se zvířaty;

d) 

druhy a množství zvířat;

e) 

pro každé zvíře, za které provozovatel cirkusu nebo představení nenese odpovědnost, název a adresu provozovatele odpovědného za dané zvíře nebo majitele zvířete;

f) 

identifikační kód zvířete vyznačený na identifikační značce stanovené v článcích 38, 39, 45, 47, 52, 54, 58, 70, 73, 74 a 76;

g) 

typ elektronického identifikátoru a jeho umístění, pokud je jím zvíře označeno, jak je uvedeno v písmeni f);

h) 

pro zvířata jiná než zvířata uvedená v písmeni f) identifikační značku, způsob identifikace a umístění značky aplikované provozovatelem, je-li to relevantní;

i) 

datum přemístění každého zvířete do cirkusu nebo představení a z nich;

j) 

název, adresu a podpis úředního veterinárního lékaře, který vystavil identifikační doklad;

k) 

datum vystavení dokladu o přemísťování.

Článek 78

Povinnosti příslušného orgánu, pokud jde o identifikační doklad pro suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení

1.  Příslušný orgán vystaví identifikační doklad stanovený v čl. 117 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 pro všechna suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení, která jsou určena k přemístění do jiného členského státu, s výjimkou koňovitých, ptáků, psů, koček a fretek, zajíců a hlodavců.

2.  Příslušný orgán zajistí, že identifikační doklad stanovený v odstavci 1 obsahuje alespoň následující informace:

a) 

název, adresu a kontaktní údaje provozovatele nesoucího odpovědnost za dané zvíře;

b) 

druh, pohlaví, zbarvení a veškeré význačné nebo rozpoznatelné znaky či charakteristiky zvířete;

c) 

identifikační kód zvířete vyznačený na identifikační značce stanovené v článcích 38, 39, 45, 47, 52, 54, 58, 70, 73, 74 a 76;

d) 

typ elektronického identifikátoru a jeho umístění, pokud je jím zvíře označeno, jak je uvedeno v písmeni c);

e) 

pro zvířata, která nejsou uvedena v písmeni c), identifikační značku, způsob identifikace a umístění značky aplikované provozovatelem, je-li to relevantní;

f) 

podrobnosti o očkování zvířete, je-li to relevantní;

g) 

podrobnosti o léčbě zvířete, je-li to relevantní;

h) 

podrobnosti diagnostických vyšetření;

i) 

název a adresu příslušného orgánu, který vystavil identifikační doklad;

j) 

datum vystavení identifikačního dokladu.

Článek 79

Povinnosti příslušného orgánu, pokud jde o identifikační doklad pro ptáky chované v cirkusech a pro účely představení

1.  Příslušný orgán vystaví identifikační doklad stanovený v čl. 117 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 pro skupiny ptáků chovaných v cirkusech a pro účely představení, které jsou určeny k přemístění do jiného členského státu.

2.  Příslušný orgán zajistí, že identifikační doklad stanovený v odstavci 1 obsahuje alespoň následující informace:

a) 

název, adresu a kontaktní údaje provozovatele nesoucího odpovědnost za dané ptáky;

b) 

druh ptáků;

c) 

identifikační kód, identifikační značku a její umístění, pokud jsou jí ptáci označeni;

d) 

podrobnosti o očkování ptáků, je-li to relevantní;

e) 

podrobnosti o léčbě ptáků, je-li to relevantní;

f) 

podrobnosti diagnostických vyšetření;

g) 

název a adresu příslušného orgánu, který vystavil identifikační doklad;

h) 

datum vystavení identifikačního dokladu.



HLAVA VI

VYSLEDOVATELNOST NÁSADOVÝCH VAJEC

Článek 80

Povinnosti provozovatelů, pokud jde o vysledovatelnost násadových vajec

Provozovatelé zařízení, v nichž je chována drůbež, a provozovatelé líhní zajistí, aby každé násadové vejce bylo označeno jedinečným číslem schválení zařízení původu násadových vajec.



HLAVA VII

VYSLEDOVATELNOST CHOVANÝCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT PO JEJICH VSTUPU DO UNIE

Článek 81

Povinnosti provozovatelů, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat, jelenovitých a velbloudovitých po jejich vstupu do Unie

▼C2

1.  Pokud byla chovaná zvířata z řad skotu, ovcí, koz, prasat, jelenovitých nebo velbloudovitých označena identifikační značkou ve třetí zemi nebo území, provozovatelé zařízení prvního vstupu uvedených zvířat zajistí, aby tato zvířata byla po svém vstupu do Unie a po dobu pobytu v Unii identifikována vhodnou identifikační značkou stanovenou v článcích 38, 39, 45, 47, 52, 54, 73 a 74.

2.  Pokud chovaná zvířata z řad skotu, ovcí, koz, prasat, jelenovitých nebo velbloudovitých pocházejí z členského státu a byla identifikována v souladu s pravidly Unie, provozovatelé zařízení prvního vstupu uvedených zvířat zajistí, aby tato zvířata byla po svém vstupu do Unie z třetí země nebo území a po dobu pobytu v Unii identifikována vhodnou identifikační značkou stanovenou v článcích 38, 39, 45, 47, 52, 54, 73 a 74.

▼B

3.  Provozovatelé neuplatní pravidla uvedená v odstavcích 1 a 2 na chovaná zvířata z řad skotu, ovcí, koz, prasat, jelenovitých nebo velbloudovitých, která jsou určena k přemístění na jatka nacházející se v členském státě, za předpokladu, že tato zvířata jsou poražena do 5 dnů od svého vstupu do Unie.

Článek 82

Povinnosti členských států, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat, jelenovitých a velbloudovitých po jejich vstupu do Unie

Členské státy stanoví postupy pro provozovatele zařízení, v nichž jsou chována zvířata uvedená v čl. 81 odst. 2, které je třeba dodržet při podávání žádosti o přidělení identifikační značky jejich zařízení.

Článek 83

Povinnosti provozovatelů, pokud jde o identifikační značky a metody identifikace chovaných koňovitých po jejich vstupu do Unie

Provozovatelé, kteří chovají koňovité, zajistí, aby koňovití byli po svém vstupu do Unie a po dobu pobytu v Unii identifikováni v souladu s článkem 58, jakmile je ukončen celní režim definovaný v čl. 5 odst. 16 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013.



ČÁST IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 84

Zrušení

Následující akty se zrušují s účinností ode dne 21. dubna 2021:

— 
nařízení (ES) č. 509/1999,
— 
nařízení (ES) č. 2680/99,
— 
rozhodnutí 2000/678/ES,
— 
rozhodnutí 2001/672/ES,
— 
nařízení (ES) č. 911/2004,
— 
rozhodnutí 2004/764/ES,
— 
nařízení (ES) č. 644/2005,
— 
nařízení (ES) č. 1739/2005,
— 
rozhodnutí 2006/28/ES,
— 
rozhodnutí 2006/968/ES,
— 
rozhodnutí 2009/712/ES,
— 
nařízení (EU) 2015/262.

Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 85

Přechodná ustanovení v souvislosti se zrušením nařízení (ES) č. 1739/2005

Aniž je dotčen článek 84 tohoto nařízení, ustanovení článku 5 a čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1739/2005 týkající se registru zvířat a zvířecích pasů a ustanovení příloh I, III a IV uvedeného nařízení zůstávají v platnosti do data, které určí Komise v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 120 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429.

Článek 86

Přechodná ustanovení v souvislosti se zrušením nařízení (EU) 2015/262

Aniž je dotčen článek 84 tohoto nařízení:

a) 

lhůty pro identifikaci koňovitých narozených v Unii stanovené v čl. 12 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2015/262 zůstávají v platnosti až do data, které určí Komise v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 120 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429;

b) 

pravidla týkající se koňovitých určených k porážce pro lidskou spotřebu a zdravotních záznamů stanovená v článku 37 nařízení (EU) 2015/262 zůstávají v platnosti až do data, které určí Komise v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 109 odst. 1 nařízení (EU) 2019/6;

c) 

pravidla týkající se formátu a obsahu identifikačních dokladů vystavených koňovitým narozeným v Unii stanovená v příloze I nařízení (EU) 2015/262 zůstávají v platnosti až do data, které určí Komise v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 120 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429.

Článek 87

Přechodná ustanovení týkající se identifikace chovaných suchozemských zvířat

1.  Ustanovení článků 1 až 10 nařízení (ES) č. 1760/2000, nařízení (ES) č. 21/2004 a směrnice 2008/71/ES a rovněž akty přijaté na základě uvedených nařízení a uvedené směrnice zůstávají v platnosti do dne 21. dubna 2021.

2.  Chovaná zvířata z řad skotu, ovcí, koz a prasat, která byla identifikována před datem 21. dubna 2021 v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000, nařízením (ES) č. 21/2004 a směrnicí 2008/71/ES a rovněž v souladu s akty přijatými na základě uvedených nařízení a uvedené směrnice se považují za identifikovaná v souladu s tímto nařízením.

3.  Chovaní koňovití, kteří byli identifikováni před datem 21. dubna 2021 v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2015/262, se považují za identifikované v souladu s tímto nařízením.

4.  Chovaní velbloudovití a jelenovití, kteří byli identifikováni před datem 21. dubna 2021 v souladu s platným vnitrostátním právem, se považují za identifikované v souladu s tímto nařízením.

5.  Chovaní papouškovití, kteří byli identifikováni před datem 21. dubna 2021 v souladu se směrnicí 92/65/EHS, se považují za identifikované v souladu s tímto nařízením.

Článek 88

Přechodná ustanovení týkající se informací v registrech vedených příslušnými orgány

Členské státy zajistí, aby informace uvedené v článcích 18 až 21 tohoto nařízení týkající se stávajících zařízení a provozovatelů uvedených v čl. 279 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 byly pro každé zařízení a každého provozovatele zahrnuty v registrech vedených pro tato zařízení a tyto provozovatele příslušnými orgány ode dne 21. dubna 2021.

Článek 89

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA UDĚLENÍ SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍM UVEDENÉ V ČÁSTI II HLAVĚ I KAPITOLÁCH 2, 3 A 4

ČÁST 1

Požadavky na udělení schválení zařízením pro svody kopytníků uvedené v článku 5

1. Požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se zařízení pro svody kopytníků uvedené v článku 5 jsou následující:

a) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro izolaci kopytníků;

b) 

zařízení musí být v kteroukoli dobu obýváno pouze stejnou kategorií kopytníků téhož druhu a nákazového statusu;

c) 

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr odpadních vod;

d) 

prostory, v nichž jsou kopytníci chováni, stejně jako všechny chodby, materiál a vybavení, které s nimi přicházejí do styku, musí být poté, co skupina kopytníků opustí zařízení, a v případě potřeby i před příchodem nové skupiny kopytníků vyčištěny a dezinfikovány v souladu se zavedenými provozními postupy;

e) 

po čištění a dezinfekci a před příchodem nové skupiny kopytníků do zařízení, v němž jsou chováni kopytníci, musí být dodržena náležitá sanitární přestávka.

2. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se zařízení pro svody kopytníků uvedené v článku 5 jsou následující:

a) 

musí být k dispozici vhodné zařízení a vybavení pro nakládku a vykládku kopytníků;

b) 

pro kopytníky musí být k dispozici vhodné ustájení na odpovídající úrovni, vybudované takovým způsobem, aby se zabránilo styku s hospodářskými zvířaty zvenčí a přímému styku s prostory pro izolaci a aby bylo možné snadno provádět inspekce a poskytovat veškerou nezbytnou léčbu;

c) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro skladování podestýlky, pícnin, steliva a hnoje;

d) 

prostory, v nichž jsou zvířata chována, jakož i chodby, podlahy, stěny, rampy a veškerý materiál a vybavení, s nimiž přicházejí do styku, musí být možné snadno čistit a dezinfikovat;

e) 

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků používaných pro kopytníky.

3. Požadavky ohledně personálu týkající se zařízení pro svody kopytníků uvedené v článku 5 jsou následující:

a) 

musí disponovat náležitými schopnostmi a znalostmi a absolvovat zvláštní odbornou přípravu nebo mít rovnocenné praktické zkušenosti:

i) 

se zacházením s kopytníky chovanými v zařízení a v případě potřeby s poskytováním odpovídající péče těmto kopytníkům;

ii) 

s dezinfekčními a hygienickými technikami, které jsou nezbytné k předcházení šíření nákaz.

4. Požadavky ohledně dohledu ze strany příslušného orgánu týkající se zařízení pro svody kopytníků uvedené v článku 5 jsou následující:

a) 

provozovatel musí úřednímu veterinárnímu lékaři poskytnout možnost využít kancelář k:

i) 

výkonu dohledu nad svodem kopytníků;

ii) 

inspekci zařízení z hlediska splnění požadavků stanovených v bodech 1, 2 a 3;

iii) 

vydávání veterinárních osvědčení kopytníkům;

b) 

provozovatel musí zajistit, aby byla úřednímu veterinárnímu lékaři na vyžádání poskytnuta podpora v souvislosti s výkonem povinností v oblasti dohledu uvedených v bodě 4 písm. a) podbodě i).

ČÁST 2

Požadavky na udělení schválení zařízením pro svody drůbeže uvedené v článku 6

1. Požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se zařízení pro svody drůbeže uvedené v článku 6 jsou následující:

a) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro izolaci drůbeže;

b) 

zařízení musí být v kteroukoli dobu obýváno pouze stejnou kategorií drůbeže téhož druhu a nákazového statusu;

c) 

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr odpadních vod;

d) 

prostory, v nichž je drůbež chována, stejně jako všechny chodby, materiál a vybavení, které s ní přicházejí do styku, musí být poté, co skupina drůbeže opustí zařízení, a v případě potřeby i před příchodem nové skupiny drůbeže vyčištěny a dezinfikovány v souladu se zavedenými provozními postupy;

e) 

po čištění a dezinfekci a před příchodem nové skupiny drůbeže do zařízení, v němž je chována drůbež, musí být dodržena náležitá sanitární přestávka;

f) 

návštěvníci musí nosit ochranný oděv a personál musí nosit vhodný pracovní oděv a dodržovat hygienické předpisy stanovené provozovatelem.

2. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se zařízení pro svody drůbeže uvedené v článku 6 jsou následující:

a) 

v zařízení smí být umístěna pouze drůbež;

b) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro skladování podestýlky, krmiva, steliva a hnoje;

c) 

drůbež nesmí přijít do styku s hlodavci a ptáky pocházejícími zvenčí;

d) 

prostory, v nichž jsou zvířata chována, jakož i chodby, podlahy, stěny, rampy a veškerý materiál a vybavení, s nimiž přicházejí do styku, musí být možné snadno čistit a dezinfikovat;

e) 

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků používaných pro drůbež;

f) 

zařízení musí zajišťovat dobré hygienické podmínky a umožňovat provádění veterinárních kontrol.

3. Požadavky ohledně personálu týkající se zařízení pro svody drůbeže uvedené v článku 6 jsou následující:

a) 

musí disponovat náležitými schopnostmi a znalostmi a absolvovat zvláštní odbornou přípravu nebo mít rovnocenné praktické zkušenosti:

i) 

se zacházením s drůbeží chovanou v zařízení a v případě potřeby s poskytováním odpovídající péče této drůbeži;

ii) 

s dezinfekčními a hygienickými technikami, které jsou nezbytné k předcházení šíření nákaz.

4. Požadavky ohledně dohledu ze strany příslušného orgánu týkající se zařízení pro svody drůbeže uvedené v článku 6 jsou následující:

a) 

provozovatel musí úřednímu veterinárnímu lékaři poskytnout možnost využít kancelář k:

i) 

výkonu dohledu nad svodem drůbeže;

ii) 

inspekci zařízení z hlediska splnění požadavků stanovených v bodech 1, 2 a 3;

iii) 

vydávání veterinárních osvědčení drůbeži;

b) 

provozovatel musí zajistit, aby byla úřednímu veterinárnímu lékaři na vyžádání poskytnuta podpora v souvislosti s výkonem povinností v oblasti dohledu uvedených v bodě 4 písm. a) podbodě i).

ČÁST 3

Požadavky na udělení schválení líhním uvedené v článku 7

1. Požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se líhní uvedené v článku 7 jsou následující:

a) 

násadová vejce drůbeže musí pocházet ze schválených zařízení, v nichž je chována plemenná drůbež, nebo z jiných schválených líhní drůbeže;

b) 

vejce musí být po příchodu do líhně a před líhnutím nebo odesláním očištěna a dezinfikována, pokud nebyla dezinfikována již v zařízení původu;

c) 

je nutné vyčistit a dezinfikovat:

i) 

inkubátory a vybavení po vylíhnutí;

ii) 

obalový materiál po každém použití, pokud se nejedná o jednorázový obalový materiál, který je po prvním použití zlikvidován;

d) 

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr odpadních vod;

e) 

návštěvníkům musí být poskytnut ochranný oděv;

f) 

personál musí mít k dispozici vhodný pracovní oděv a musí být seznámen s kodexem chování v souladu s hygienickými předpisy.

2. Požadavky ohledně dozoru týkající se líhní uvedené v článku 7 jsou následující:

a) 

provozovatel musí zavést program mikrobiologické kontroly kvality v souladu s přílohou II částí 1;

b) 

provozovatel líhně musí spolu s provozovatelem zařízení, v němž je drůbež chována a z nějž pocházejí násadová vejce, u nichž má být v líhni proveden odběr vzorků k vyšetření na původce nákaz uvedené v programu dozoru nad nákazami stanoveném v příloze II části 2, zajistit, aby byla přijata opatření za účelem dokončení tohoto programu.

3. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se líhní uvedené v článku 7 jsou následující:

a) 

líheň musí být fyzicky a provozně oddělena od zařízení, v nichž je chována drůbež nebo jiní ptáci;

b) 

následující funkční jednotky a vybavení musí být odděleny:

i) 

skladování a třídění vajec;

ii) 

dezinfekce vajec;

iii) 

předlíheň;

iv) 

inkubace za účelem líhnutí;

v) 

sexace a očkování jednodenních kuřat;

vi) 

balení násadových vajec a jednodenních kuřat za účelem odeslání;

c) 

jednodenní kuřata a násadová vejce nacházející se v líhni nesmí přijít do styku s hlodavci a ptáky pocházejícími zvenčí;

d) 

provoz musí vycházet ze zásady, že pohyb násadových vajec, mobilního vybavení a personálu probíhá v jednom směru;

e) 

musí být k dispozici vhodné přirozené nebo umělé osvětlení, systémy proudění vzduchu a teplotní systémy;

f) 

podlahy, stěny a veškerý další materiál nebo vybavení v líhni musí být možné snadno a okamžitě vyčistit a dezinfikovat;

g) 

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků používaných pro jednodenní kuřata a násadová vejce.

4. Požadavky ohledně personálu, který přichází do styku s násadovými vejci a jednodenními kuřaty, uvedené v článku 7 jsou následující:

a) 

personál musí disponovat náležitými schopnostmi a znalostmi a absolvovat za tímto účelem zvláštní odbornou přípravu nebo mít rovnocenné praktické zkušenosti s dezinfekčními a hygienickými technikami, které jsou nezbytné k předcházení šíření nákaz.

5. Požadavky ohledně dohledu ze strany příslušného orgánu týkající se líhní uvedené v článku 7 jsou následující:

a) 

provozovatel musí úřednímu veterinárnímu lékaři poskytnout možnost využít kancelář k:

i) 

inspekci líhně z hlediska splnění požadavků stanovených v bodech 1 až 4;

ii) 

vydávání veterinárních osvědčení pro násadová vejce a jednodenní kuřata;

b) 

provozovatel musí zajistit, aby byla úřednímu veterinárnímu lékaři na vyžádání poskytnuta podpora v souvislosti s výkonem povinností v oblasti dohledu uvedených v bodě 5 písm. a) podbodě i).

ČÁST 4

Požadavky na udělení schválení zařízením, v nichž je chována drůbež, uvedené v článku 8

1. Požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se zařízení, v nichž je chována drůbež, uvedené v článku 8 jsou následující:

a) 

násadová vejce musí být:

i) 

sbírána v krátkých intervalech, nejméně jednou denně a co nejdříve po snášce;

ii) 

očištěna a co nejdříve dezinfikována, pokud se dezinfekce neprovádí v líhni v tomtéž členském státě;

iii) 

uložena do nového nebo čistého a vydezinfikovaného obalového materiálu;

b) 

pokud jsou v zařízení současně umístěny druhy drůbeže náležející k řádům Galliformes a Anseriformes, musí být jasně odděleny;

c) 

po čištění a dezinfekci a před příchodem nového hejna drůbeže do zařízení, v němž je chována drůbež, musí být dodržena náležitá sanitární přestávka;

d) 

návštěvníci musí nosit ochranný oděv a personál musí nosit vhodný pracovní oděv a dodržovat hygienické předpisy stanovené provozovatelem;

e) 

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr odpadních vod.

2. Požadavky ohledně dozoru týkající se zařízení, v nichž je chována drůbež, uvedené v článku 8 jsou následující:

a) 

provozovatel musí zavést program dozoru nad nákazami uvedený v příloze II části 2 a dodržovat jej;

b) 

provozovatel zařízení musí spolu s provozovatelem líhně, do níž mají být odeslána násadová vejce, u nichž má být v líhni proveden odběr vzorků k vyšetření na původce nákaz uvedené v programu dozoru nad nákazami stanoveném v příloze II části 2, zajistit, aby byla přijata opatření za účelem dokončení tohoto programu.

3. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se zařízení, v nichž je chována drůbež, uvedené v článku 8 jsou následující:

a) 

umístění a rozvržení musí být v souladu s typem produkce;

b) 

v zařízení smí být umístěna pouze:

i) 

drůbež z daného zařízení

nebo

ii) 

drůbež z jiných schválených zařízení, v nichž je chována drůbež,

nebo

iii) 

drůbež ze schválených líhní drůbeže

nebo

iv) 

drůbež, která vstoupila do Unie ze schválených třetích zemí a území;

c) 

drůbež nesmí přijít do styku s hlodavci a ptáky pocházejícími zvenčí;

d) 

zařízení musí zajišťovat dobré hygienické podmínky a umožnit provádění veterinární kontroly;

e) 

podlahy, stěny a veškerý další materiál nebo vybavení v zařízení musí být možné snadno a okamžitě vyčistit a dezinfikovat;

f) 

zařízení musí mít v souladu s typem produkce k dispozici v nejvhodnějším místě náležité vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků.

ČÁST 5

Požadavky na udělení schválení střediskům pro svody psů, koček a fretek a útulkům pro tato zvířata uvedené v článcích 10 a 11

1. Požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se středisek pro svody psů, koček a fretek uvedené v článku 10 jsou následující:

a) 

tato střediska smí přijímat pouze psy, kočky a fretky a pocházející z registrovaných zařízení, v nichž jsou tato zvířata chována;

b) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro izolaci psů, koček a fretek;

c) 

po čištění a dezinfekci a před příchodem nové skupiny psů, koček nebo fretek do zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, musí být dodržena náležitá sanitární přestávka;

d) 

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr odpadních vod.

2. Požadavky ohledně izolace a jiných opatření biologické bezpečnosti týkající se útulků pro psy, kočky a fretky uvedené v článku 11 jsou následující:

a) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro izolaci psů, koček a fretek;

b) 

prostory, v nichž jsou psi, kočky a fretky chováni, stejně jako všechny chodby, materiál a vybavení, které s nimi přicházejí do styku, musí být poté, co skupina těchto zvířat opustí zařízení, a v případě potřeby i před příchodem nové skupiny těchto zvířat vyčištěny a dezinfikovány v souladu se zavedenými provozními postupy;

c) 

po čištění a dezinfekci a před příchodem nové skupiny psů, koček nebo fretek do zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, musí být dodržena náležitá sanitární přestávka;

d) 

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr odpadních vod.

3. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se středisek pro svody psů, koček a fretek a útulků pro tato zvířata uvedené v článcích 10 a 11 jsou následující:

a) 

pro tato zvířata musí být k dispozici vhodné kotce na odpovídající úrovni, vybudované takovým způsobem, aby se zabránilo styku se zvířaty zvenčí a přímému styku s prostory pro izolaci a aby bylo možné snadno provádět inspekce a poskytovat veškerou nezbytnou léčbu;

b) 

prostory, v nichž jsou zvířata chována, jakož i chodby, podlahy, stěny a veškerý materiál a vybavení, s nimiž přicházejí do styku, musí být možné snadno čistit a dezinfikovat;

c) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro skladování podestýlky, steliva, hnoje a krmiva pro zvířata v zájmovém chovu;

d) 

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, nástrojů a dopravních prostředků.

ČÁST 6

Požadavky na udělení schválení kontrolním stanovištím uvedené v článku 12

1. Požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se kontrolních stanovišť uvedené v článku 12 jsou následující:

a) 

kontrolní stanoviště musí být umístěno, navrženo, vybudováno a provozováno takovým způsobem, aby byla zajištěna dostatečná biologická bezpečnost s cílem zabránit šíření nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz do jiných zařízení a mezi po sobě následujícími zásilkami zvířat procházejícími tímto stanovištěm;

b) 

kontrolní stanoviště musí být vybudováno, vybaveno a provozováno tak, aby bylo možné snadno provádět čištění a dezinfekci; v místě musí být k dispozici myčka pro dopravní prostředky;

c) 

kontrolní stanoviště musí mít vhodné zařízení pro oddělenou izolaci zvířat, u nichž existuje podezření, že jsou infikována nákazou;

d) 

mezi dvěma po sobě následujícími zásilkami zvířat musí být dodržena náležitá sanitární přestávka, popřípadě uzpůsobená podle toho, zda daná zvířata pocházejí z podobného regionu, oblasti nebo jednotky téhož nákazového statusu; po nejvýše šesti dnech používání a před příchodem nové zásilky zvířat nesmí být na kontrolním stanovišti poté, co bylo vyčištěno a dezinfikováno, po dobu nejméně 24 hodin žádná zvířata;

e) 

před přijetím zvířat musí provozovatel kontrolního stanoviště:

i) 

zahájit čištění a dezinfekci do 24 hodin poté, co stanoviště opustila všechna zvířata;

ii) 

zajistit, aby na kontrolní stanoviště nevstoupila žádná zvířata, dokud nebude dokončeno čištění a dezinfekce ke spokojenosti úředního veterinárního lékaře.

2. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se kontrolních stanovišť uvedené v článku 12 jsou následující:

a) 

kontrolní stanoviště musí být vyčištěna a dezinfikována před každým použitím a po něm podle pokynů úředního veterinárního lékaře;

b) 

vybavení přicházející do styku se zvířaty přítomnými na kontrolním stanovišti musí být určeno výlučně pro dané prostory, pokud nebylo podrobeno čištění a dezinfekci poté, co přišlo do styku se zvířaty nebo jejich výkaly a močí; provozovatel kontrolního stanoviště musí zejména zajistit čisté vybavení a ochranné oděvy, které musí být určeny výhradně pro osoby vstupující na kontrolní stanoviště, a musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci těchto potřeb;

c) 

poté, co je zásilka zvířat přemístěna z ohrady, musí být odstraněno stelivo a po čištění a dezinfekci musí být nahrazeno čerstvou podestýlkou;

d) 

krmivo, stelivo, výkaly a moč smí být odvezeny z těchto prostor až poté, co projdou vhodnou úpravou s cílem zamezit šíření nákaz zvířat;

e) 

stanoviště musí mít vhodné zařízení pro držení, inspekci a vyšetření zvířat, kdykoli je to zapotřebí;

f) 

musí být k dispozici vhodné prostory pro skladování podestýlky, krmiva, pícnin, steliva a hnoje;

g) 

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr odpadních vod.

ČÁST 7

Požadavky na udělení schválení zařízením pro produkci odděleným od okolního prostředí pro čmeláky uvedené v článku 13

1. Požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí pro čmeláky uvedené v článku 13 jsou následující:

a) 

provozovatel musí pomocí interních kontrol zajistit a ověřovat, že je zabráněno vstupu lesknáčka úlového do zařízení a že je jeho přítomnost v zařízení zjistitelná, a vést o tom záznamy.

2. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí pro čmeláky uvedené v článku 13 jsou následující:

a) 

produkce čmeláků musí být izolována od veškerých souvisejících činností zařízení a musí být prováděna v zařízení chráněných před létajícím hmyzem;

b) 

čmeláci musí být v dané budově izolováni po celou dobu produkce;

c) 

skladování pylu a nakládání s ním v rámci zařízení musí probíhat izolovaně od čmeláků po celou dobu produkce čmeláků, dokud jim pyl není podán ke krmení.

ČÁST 8

Požadavky na udělení schválení karanténním zařízením pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů uvedené v článku 14

1. Požadavky ohledně karantény, izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů uvedené v článku 14 jsou následující:

a) 

každá jednotka karanténního zařízení musí:

i) 

být umístěna v bezpečné vzdálenosti od okolních zařízení nebo jiných prostor, v nichž jsou chována zvířata, aby se zabránilo přenosu nákaz zvířat mezi chovanými zvířaty a zvířaty v karanténě;

ii) 

zahájit požadované období karantény poté, co je do karanténního zařízení přivedeno poslední zvíře z dané skupiny;

iii) 

být na konci období karantény pro poslední skupinu zvířat vyčištěna a dezinfikována a poté musí být ponechána prázdná po dobu nejméně sedmi dnů, než je do karanténního zařízení přivedena skupina zvířat, která vstoupila do Unie ze třetích zemí a území;

b) 

poté, co je zásilka zvířat přemístěna z ohrady, musí být odstraněno stelivo a po dokončení čištění a dezinfekce musí být nahrazeno čerstvou podestýlkou;

c) 

krmivo, stelivo, výkaly a moč smí být odvezeny z těchto prostor až poté, co projdou vhodnou úpravou s cílem zamezit šíření nákaz zvířat;

d) 

musí být přijata předběžná opatření, aby se zabránilo křížové kontaminaci mezi příchozími a odchozími zásilkami zvířat;

e) 

zvířata propuštěná z karanténního zařízení musí splňovat požadavky Unie týkající se přemísťování chovaných suchozemských zvířat mezi členskými státy.

2. Požadavky ohledně dozoru a opatření k tlumení nákaz týkající se karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů uvedené v článku 14 jsou následující:

a) 

plán dozoru nad nákazami musí zahrnovat náležitá opatření k tlumení zoonóz a musí být prováděn a aktualizován v závislosti na počtu a druzích zvířat přítomných v zařízení a na epizootologické situaci v zařízení a jeho okolí, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy;

b) 

zvířata, u nichž existuje podezření, že by mohla být infikována nebo kontaminována původcem nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, musí podstoupit klinické či laboratorní vyšetření nebo prohlídku post mortem;

c) 

očkování proti nákazám a léčba zvířat vnímavých k nákazám musí být prováděny podle potřeby;

d) 

pokud to nařídí příslušný orgán, musí být k včasnému odhalení možné nákazy použita ověřovací zvířata.

3. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se karanténních zařízení pro chovaná suchozemská zvířata vyjma primátů uvedené v článku 14 jsou následující:

a) 

zařízení musí být jasně označeno a přístup zvířat a osob do prostor, v nichž jsou chována zvířata, musí být kontrolován;

b) 

pro personál příslušný k provádění veterinárních kontrol musí být k dispozici dostatečně velké prostory, včetně šaten, sprch a toalet;

c) 

musí být k dispozici odpovídající prostředky pro odchyt a uzavření zvířat a v případě potřeby pro omezení jejich pohybu a izolaci;

d) 

musí být k dispozici vybavení a zařízení pro čištění a dezinfekci;

e) 

část zařízení, v níž jsou umístěna zvířata, musí:

i) 

pokud to nařídí příslušný orgán za účelem řešení konkrétních rizik pro zdraví zvířat, být chráněna před hmyzem prostřednictvím hepa filtrace vzduchu na přívodu i na výstupu, interní kontroly vektorů, přístupu přes dvojité dveře a provozních postupů;

ii) 

v případě ptáků chovaných v zajetí být chráněna před ptáky, létajícím hmyzem a škůdci;

iii) 

umožňovat utěsnění, aby bylo možné provést fumigaci;

iv) 

být na vhodné úrovni a musí být vybudována tak, aby se zabránilo styku se zvířaty zvenčí a aby bylo možné snadno provádět inspekce a poskytovat veškerou nezbytnou léčbu;

v) 

být vybudována tak, aby podlahy, stěny a veškerý materiál a vybavení bylo možné snadno čistit a dezinfikovat.

ČÁST 9

Požadavky na udělení schválení uzavřeným zařízením pro chovaná suchozemská zvířata uvedené v článku 16

1. Požadavky ohledně karantény, izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se uzavřených zařízení pro chovaná suchozemská zvířata uvedené v článku 16 jsou následující:

a) 

zařízení smí přijímat pouze chovaná suchozemská zvířata, která podstoupila období karantény odpovídající nákazám, které jsou pro daný druh relevantní, pokud tato zvířata pocházejí z jiného než uzavřeného zařízení;

b) 

smí přijímat pouze primáty splňující alespoň tak přísné předpisy, jako jsou předpisy uvedené v článku 6.12.4 Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) z roku 2018;

c) 

v případě potřeby musí být k dispozici vhodné prostory pro karanténu chovaných suchozemských zvířat přivedených z jiných zařízení.

2. Požadavky ohledně dozoru a opatření k tlumení nákaz týkající se uzavřených zařízení pro chovaná suchozemská zvířata uvedené v článku 16 jsou následující:

a) 

plán dozoru nad nákazami musí zahrnovat náležitá opatření k tlumení zoonóz u chovaných suchozemských zvířat a musí být prováděn a aktualizován v závislosti na počtu a druzích chovaných suchozemských zvířat přítomných v zařízení a na epizootologické situaci v zařízení a jeho okolí, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy;

b) 

chovaná suchozemská zvířata, u nichž existuje podezření, že by mohla být infikována nebo kontaminována původcem nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, musí podstoupit klinické či laboratorní vyšetření nebo prohlídku post mortem;

c) 

očkování proti nákazám a léčba chovaných suchozemských zvířat vnímavých k nákazám musí být prováděny podle potřeby.

3. Požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se uzavřených zařízení pro chovaná suchozemská zvířata uvedené v článku 16 jsou následující:

a) 

zařízení musí být jasně označeno a přístup zvířat a osob do prostor, v nichž jsou chována zvířata, musí být kontrolován;

b) 

musí být k dispozici odpovídající prostředky pro odchyt a uzavření zvířat a v případě potřeby pro omezení jejich pohybu a izolaci;

c) 

prostory pro zvířata musí být na odpovídající úrovni a vybudované takovým způsobem, aby:

i) 

se zabránilo styku se zvířaty zvenčí a aby bylo možné snadno provádět inspekce a poskytovat veškerou nezbytnou léčbu;

ii) 

podlahy, stěny a veškerý materiál a vybavení bylo možné snadno čistit a dezinfikovat.




PŘÍLOHA II

PROGRAM MIKROBIOLOGICKÉ KONTROLY V LÍHNÍCH A PROGRAM DOZORU NAD NÁKAZAMI V ZAŘÍZENÍCH, V NICHŽ JE CHOVÁNA DRŮBEŽ, A V LÍHNÍCH

ČÁST 1

Program mikrobiologické kontroly v líhních podle článku 7

Program mikrobiologické kontroly sloužící pro účely hygienické kontroly zahrnuje:

a) 

povinnost shromažďovat vzorky z životního prostředí a provádět u nich bakteriologické vyšetření;

b) 

povinnost odebírat vzorky nejméně jednou za šest týdnů, přičemž každý soubor musí zahrnovat 60 vzorků.

ČÁST 2

Program dozoru nad nákazami v líhních podle článku 7 a v zařízeních, v nichž je chována drůbež, podle článku 8

1. Cíl programů dozoru nad nákazami

Prokázat, že hejna chovaná ve schválených zařízeních, v nichž je chována drůbež, nejsou napadena původci nákaz uvedených v bodech 2 a 3.

Programy dozoru nad nákazami zahrnují přinejmenším původce nákaz a chované druhy uvedené na seznamu v bodě 2.

2. Dozor nad nákazami pro sérotypy salmonely, které jsou relevantní pro zdraví zvířat

2.1. 

Odhalení nákazy těmito původci:

a) 

Salmonella pullorum: včetně Salmonella enterica subsp. enterica sérotyp Gallinarum biotyp Pullorum;

b) 

Salmonella gallinarum: včetně Salmonella enterica subsp. enterica sérotyp Gallinarum biotyp Gallinarum;

c) 

Salmonella arizonae: včetně Salmonella enterica subsp. arizonae séroskupina K (O18) arizonae.

2.2. 

Cílové druhy drůbeže:

a) 

pro Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum: Gallus gallus, Meleagris gallopavo, Numida meleagris, Coturnix coturnix, Phasianus colchicus, Perdix perdix, Anas spp.;

b) 

pro Salmonella arizonae: Meleagris gallopavo.

2.3. 

Vyšetření:

Každé hejno musí být vyšetřeno během každé snášky nebo období produkce v době, která je nejvhodnější pro odhalení dané nákazy.

2.4. 

Vzorkování:

a) 

z každého hejna v zařízení, v němž je chována drůbež, musí být odebrány vhodné vzorky:

i) 

pro sérologické vyšetření: krev;

ii) 

pro bakteriologické vyšetření:

— 
tkáně odebrané post mortem, zejména z jater, sleziny, vaječníků, vejcovodů a ileocekálního přechodu,
— 
vzorky z životního prostředí,
— 
výtěry z kloaky živých ptáků, zejména těch, kteří se zdají být nemocní nebo byli označeni za vysoce séropozitivní;
b) 

v líhni musí být pro bakteriologické vyšetření odebrány vzorky z:

i) 

nevylíhnutých kuřat (uhynulých embryí ve skořápce);

ii) 

kuřat druhé věkové etapy;

iii) 

mekonia z vylíhnutých kuřat;

iv) 

podestýlky nebo prachu z líhní a ze stěn líhně.

2.5. 

Harmonogram a četnost odběru vzorků:

a) 

v zařízeních, v nichž je chována drůbež:

i) 

odběr vzorků pro Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum:



Druh

Doba odběru vzorků

Počet ptáků, od nichž mají být odebrány vzorky/Počet vzorků z životního prostředí

Plemenná drůbež

Drůbež určená k produkci

Gallus gallus, Meleagris gallopavo, Numida meleagris, Coturnix coturnix, Phasianus colchicus, Perdix perdix a Anas spp.

V době snášky

Během produkce alespoň jednou ročně

60

ii) 

odběr vzorků pro Salmonella arizonae:



Druh

Doba odběru vzorků

Počet ptáků, od nichž mají být odebrány vzorky/Počet vzorků z životního prostředí

Plemenná drůbež

Drůbež určená k produkci

Meleagris gallopavo

V době snášky

Během produkce alespoň jednou ročně

60

iii) 

počet ptáků, od nichž mají být odebrány vzorky, v souladu s body i) a ii) může příslušný orgán přizpůsobit podle známé prevalence nákazy v konkrétním dotčeném členském státě a jejího dřívějšího výskytu v zařízení. V každém případě se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků pro sérologické a/nebo bakteriologické vyšetření za účelem stanovení nákazy;

b) 

v líhni se provádí odběr a vyšetření vzorků nejméně jednou za šest týdnů. Vyšetření zahrnuje alespoň:

i) 

jeden směsný vzorek z prachu a mekonia z kuřat z každé líhně

a

ii) 

vzorek z:

— 
10 kuřat druhé věkové etapy a 10 kuřat uhynulých ve skořápce z každého hejna původu přítomného v líhni v den odběru vzorků

nebo

— 
20 kuřat druhé věkové etapy z každého hejna původu přítomného v líhni v den odběru vzorků.
2.6. 

Zpracování vzorků a metody vyšetření:

a) 

u odebraných vzorků musí být provedeno:

i) 

sérologické vyšetření ( 1 );

ii) 

bakteriologické vyšetření jako alternativa nebo jako doplněk k sérologickému vyšetření uvedenému v bodě i); vzorky k bakteriologickému vyšetření nicméně nesmí být odebírány z drůbeže a vajec, která byla v průběhu dvou nebo tří týdnů před vyšetřením ošetřena antimikrobiálními léčivými přípravky;

b) 

odebrané vzorky musí být zpracovány následujícím způsobem:

i) 

přímé pomnožení v selenit-cystinovém bujonu u vzorků z výkalů/mekonia a vnitřních orgánů nebo v jiných médiích vhodných pro vzorky, u nichž se očekává existence konkurenční flóry;

ii) 

v případě vzorků (např. embryí uhynulých ve skořápce), u nichž se předpokládá pouze minimální existence konkurenční flóry, neselektivní předběžné pomnožení následované selektivním pomnožením v sójovém bujonu podle Rappaporta a Vassiliadise (RVS) nebo v Müller-Kauffmannově tetrathionát-novobiocinovém bujonu;

iii) 

přímé roztěry sterilně odebraných tkání na minimálně selektivní agar, jako např. MacConkeyův agar;

iv) 

Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nerostou lehce v modifikovaném polotuhém médiu Rappaporta a Vassiliadise (MSRV), které se používá pro sledování zoonotické Salmonella spp. v Unii, ale MRSV je vhodné v případě Salmonella arizonae;

v) 

detekční techniky musí být schopny odlišit sérologické odpovědi na nákazy Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum od sérologických odpovědí v důsledku použití očkovací látky Salmonella enteritidis tam, kde je tato očkovací látka použita ( 2 ). Taková očkovací látka nesmí být proto použita, jestliže se má použít sérologické sledování. Byla-li použita očkovací látka, musí být použito bakteriologické vyšetření, ale použitá metoda ověření musí být schopna odlišit živé očkovací kmeny od terénních kmenů.

2.7. 

Výsledky:

Hejno se považuje za pozitivní, pokud po pozitivních výsledcích vyšetření provedených v souladu s body 2.3 až 2.6 druhé vyšetření vhodného typu potvrdí infekci původci nákazy.

3. Dozor nad nákazami pro Mycoplasma spp., které mají význam pro drůbež

3.1. 

Odhalení nákazy těmito původci:

a) 

Mycoplasma gallisepticum;

b) 

Mycoplasma meleagridis.

3.2. 

Cílové druhy:

a) 

Mycoplasma gallisepticum: Gallus gallus, Meleagris gallopavo;

b) 

Mycoplasma meleagridis: Meleagris gallopavo.

3.3. 

Vyšetření:

Každé hejno musí být klinicky vyšetřeno během každé snášky nebo období produkce v době, která je nejvhodnější pro odhalení dané nákazy.

3.4. 

Vzorkování:

z každého hejna v zařízení, v němž je chována drůbež, musí být odebrány vhodné vzorky:

a) 

krve;

b) 

spermatu;

c) 

výtěrů z průdušnice, vnitřních nozder nebo kloaky;

d) 

tkání odebraných post mortem, zejména z vzdušných vaků jednodenních kuřat s lézemi;

e) 

vejcovodů a penisu krůt, zejména za účelem odhalení Mycoplasma meleagridis.

3.5. 

Harmonogram a četnost odběru vzorků:

a) 

odběr vzorků pro Mycoplasma gallisepticum:



Druh

Doba odběru vzorků

Počet ptáků, od nichž mají být vzorky odebrány

Plemenná drůbež

Drůbež určená k produkci

Gallus gallus

Ve věku 16 týdnů
V době snášky
a poté každých 90 dnů

Během období produkce každých 90 dnů

60
60
60

Meleagris gallopavo

Ve věku 20 týdnů
V době snášky
a poté každých 90 dnů

Během období produkce každých 90 dnů

60
60
60
b) 

odběr vzorků pro Mycoplasma meleagridis:



Druh

Doba odběru vzorků

Počet ptáků, od nichž mají být vzorky odebrány

Plemenná drůbež

Drůbež určená k produkci

Meleagris gallopavo

Ve věku 20 týdnů
V době snášky
a poté každých 90 dnů

Během období produkce každých 90 dnů

60
60
60
c) 

počet ptáků, od nichž mají být odebrány vzorky, v souladu s písmeny a) a b) může příslušný orgán přizpůsobit podle známé prevalence nákazy v konkrétním dotčeném členském státě a jejího dřívějšího výskytu v zařízení. V každém případě se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků pro sérologické a/nebo bakteriologické vyšetření.

3.6. 

Vyšetření, odběr vzorků a metody vyšetření:

Vyšetření na přítomnost nákazy pomocí sérologických, bakteriologických a molekulárních testů musí být provedeno ověřenými metodami schválenými příslušným orgánem.

3.7. 

Výsledky:

Hejno se považuje za pozitivní, pokud po pozitivních výsledcích vyšetření provedených v souladu s body 3.3 až 3.6 druhé vyšetření vhodného typu potvrdí infekci původci nákazy.

ČÁST 3

Doplňující informace k diagnostickým technikám

Laboratoře, které byly určeny příslušným orgánem, aby prováděly vyšetření vyžadovaná v částech 1 a 2 této přílohy, mohou pro další podrobný popis diagnostických technik konzultovat Příručku diagnostických testů a očkovacích látek pro suchozemské živočichy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) z roku 2018.




PŘÍLOHA III

Identifikační značky chovaných suchozemských zvířat

Identifikační značky chovaných suchozemských zvířat jsou následující:

a) 

konvenční ušní známka;

b) 

konvenční spěnková páska;

c) 

elektronická ušní známka;

d) 

bachorový bolusový odpovídač;

e) 

injekčně zaváděný odpovídač;

f) 

elektronická spěnková páska;

g) 

tetování;

h) 

nožní kroužek.



( 1 ) Sérologické vyšetření může u ptačích druhů jiných než řádu Galliformes příležitostně vést k nepřijatelnému podílu falešně pozitivních odpovědí.

( 2 ) V současnosti neexistuje žádné vyšetření, které by odlišilo mezi odpověďmi na nákazu Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum a očkovací látku pro tento sérotyp.

Top