This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02018R0848-20230221
Regulation (EU) 2018/848 of the European Parliament and of the Council of 30 May 2018 on organic production and labelling of organic products and repealing Council Regulation (EC) No 834/2007
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007
02018R0848 — CS — 21.02.2023 — 003.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150 14.6.2018, s. 1) |
Ve znění:
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/848
ze dne 30. května 2018
o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví zásady ekologické produkce a pravidla týkající se ekologické produkce, související certifikace a použití označení odkazujících na ekologickou produkci při označování a propagaci, jakož i pravidla týkající se kontrol, jimiž se doplňují pravidla stanovená v nařízení (EU) 2017/625.
Článek 2
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na následující produkty pocházející ze zemědělství, včetně akvakultury a včelařství, jak jsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU, a na produkty z těchto produktů získané, pokud jsou tyto produkty předmětem produkce, přípravy, označení, distribuce, uvedení na trh, dovozu do Unie nebo vývozu z ní nebo jsou určeny k produkci, přípravě, označení, distribuci, uvedení na trh, dovozu do Unie nebo vývozu z ní:
živé nebo nezpracované zemědělské produkty včetně osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin;
zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny;
krmivo.
Toto nařízení se rovněž vztahuje na některé jiné produkty úzce související se zemědělstvím, uvedené v příloze I tohoto nařízení, pokud jsou předmětem produkce, přípravy, označení, distribuce, uvedení na trh, dovozu do Unie nebo vývozu z ní nebo jsou určeny k produkci, přípravě, označení, distribuci, uvedení na trh, dovozu do Unie nebo vývozu z ní.
Členské státy mohou na produkci, označování a kontrolu produktů pocházejících z činností spojených se společným stravováním uplatňovat vnitrostátní pravidla, nebo pokud tato pravidla neexistují, soukromé normy. Při označování, obchodní úpravě či propagaci těchto produktů nebo při propagaci zařízení společného stravování nesmí být použito logo Evropské unie pro ekologickou produkci.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„ekologickou produkcí“ používání metod produkce splňujících toto nařízení ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce, a to i během přechodného období uvedeného v článku 10;
„ekologickým produktem“ produkt pocházející z ekologické produkce, vyjma produktu vyprodukovaného během přechodného období uvedeného v článku 10. Produkty lovu volně žijících zvířat a ryb se za ekologické produkty nepovažují;
„zemědělskou surovinou“ zemědělský produkt, který nebyl předmětem konzervace či zpracování;
„preventivními opatřeními“ opatření, která mají být přijata hospodářskými subjekty v kterékoli fázi produkce, přípravy a distribuce v zájmu zachování biologické rozmanitosti a kvality půdy, opatření v zájmu zabránění výskytu škodlivých organismů a ochrany proti nim a v zájmu prevence a tlumení chorob, jakož i opatření, která mají být přijata s cílem zamezit negativním dopadům na životní prostředí, na zdraví zvířat a na zdraví rostlin;
„bezpečnostními opatřeními“ opatření, která mají být přijata hospodářskými subjekty v kterékoli fázi produkce, přípravy a distribuce s cílem zabránit kontaminaci produkty či látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci v souladu s tímto nařízením, a s cílem zabránit směšování ekologických produktů s konvenčními produkty;
„přechodem“ přechod z konvenční na ekologickou produkci v určité lhůtě, během níž jsou uplatňována ustanovení tohoto nařízení týkající se ekologické produkce;
„produktem z přechodného období“ produkt vyprodukovaný během přechodného období uvedeného v článku 10;
„podnikem“ všechny produkční jednotky provozované pod jediným vedením za účelem produkce živých nebo nezpracovaných zemědělských produktů, včetně produktů pocházejících z akvakultury a včelařství, jak jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 písm. a), nebo produktů uvedených v příloze I, vyjma vonných silic a kvasinek;
„produkční jednotkou“ všechna aktiva podniku, jako jsou prostory pro prvovýrobu, pozemky, pastviny, otevřená prostranství, budovy pro chov hospodářských zvířat nebo jejich části, úly, rybníky, systémy pro oddělení míst pěstování řas nebo chovu živočichů pocházejících z akvakultury od okolního prostředí nebo místa jejich pěstování či chovu, chovné jednotky, koncesované oblasti pobřeží nebo mořského dna a skladové prostory pro plodiny, rostlinné produkty, produkty z řas, živočišné produkty, suroviny a jakýchkoli dalších relevantních vstupů, provozovaná podle bodů 10, 11 nebo 12;
„ekologickou produkční jednotkou“ produkční jednotka mimo přechodné období uvedené v článku 10, která je provozována v souladu s požadavky vztahujícími se na ekologickou produkci;
„produkční jednotkou v přechodném období“ produkční jednotka během přechodného období uvedeného v článku 10, která je provozována v souladu s požadavky vztahujícími se na ekologickou produkci; může sestávat z pozemků nebo jiných aktiv, pro něž přechodné období uvedené v článku 10 začíná v jinou dobu;
„konvenční produkční jednotkou“ produkční jednotka, která není provozována v souladu s požadavky vztahujícími se na ekologickou produkci;
„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zajištění souladu s tímto nařízením ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce, které podléhají její kontrole;
„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní postavení přiznané takové skupině a jejím členům podle vnitrostátních právních předpisů, která vykonává zemědělskou činnost;
„zemědělskou plochou“ zemědělská plocha podle definice v čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1307/2013;
„rostlinami“ rostliny podle definice v čl. 3 bodě 5 nařízení (ES) č. 1107/2009;
„rozmnožovacím materiálem rostlin“ rostliny a všechny části rostlin v jakékoli fázi růstu, včetně semen, schopné produkovat celé rostliny a určené k tomuto účelu;
„ekologickým heterogenním materiálem“ skupina rostlin v rámci jediného botanického taxonu nejnižšího známého botanického třídění, která splňuje tyto podmínky:
vykazuje společné fenotypové rysy;
je pro ni charakteristická vysoká míra genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami, takže je tato skupina rostlin reprezentována jako celek materiálem a nikoliv malým počtem jednotek;
není odrůdou ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ( 2 );
není směsí odrůd; a
byla vyprodukována v souladu s tímto nařízením;
„ekologickou odrůdou vhodnou pro ekologickou produkci“ odrůda ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2100/94, která splňuje tyto podmínky:
je pro ni charakteristická vysoká míra genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami; a
je výsledkem ekologických šlechtitelských činností podle přílohy II části I bodu 1.8.4 tohoto nařízení;
„matečnou rostlinou“ identifikovaná rostlina, z níž se odebírá rozmnožovací materiál rostlin pro rozmnožování nových rostlin;
„generací“ skupina rostlin tvořící jednu úroveň rodové linie rostlin;
„rostlinnou výrobou“ produkce zemědělských rostlinných produktů, včetně sběru volně rostoucích rostlinných produktů, ke komerčním účelům;
„rostlinnými produkty“ rostlinné produkty podle definice v čl. 3 bodě 6 nařízení (ES) č. 1107/2009;
„škodlivým organismem“ škodlivý organismus podle definice v čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ( 3 );
„biodynamickými přípravky“ směsi tradičně používané v biodynamickém zemědělství;
„přípravky na ochranu rostlin“ přípravky uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009;
„živočišnou výrobou“ produkce domácích nebo domestikovaných suchozemských živočichů včetně hmyzu;
„krytým výběhem“ doplňková zastřešená, nezateplená venkovní část budovy určená pro chov drůbeže, jejíž delší strana je obvykle vybavena drátěným oplocením nebo síťovinou a která má venkovní klima, přírodní, a v případě potřeby umělé osvětlení a podlahu s podestýlkou;
„kuřicemi“ mladí živočichové druhu Gallus gallus mladší než 18 týdnů;
„nosnicemi“ živočichové druhu Gallus gallus starší než 18 týdnů, chovaní za účelem produkce vajec určených ke spotřebě;
„využitelnou plochou“ využitelná plocha podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. d) směrnice Rady 1999/74/ES ( 4 );
„akvakulturou“ akvakultura podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ( 5 );
„produkty akvakultury“ produkty akvakultury podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 34 nařízení (EU) č. 1380/2013;
„uzavřeným recirkulačním akvakulturním zařízením“ zařízení na souši nebo na plavidle, kde se provozuje akvakultura v uzavřeném prostředí za použití recirkulace vody a které je závislé na neustálém externím vstupu energie za účelem stabilizace prostředí pro živočichy pocházející z akvakultury;
„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, jako je větrná energie, sluneční energie, geotermální energie, energie vln, přílivová energie, vodní energie, energie ze skládkového plynu, z plynů z čističek odpadních vod a z bioplynů;
„líhní“ místo rozmnožování, líhnutí a odchovu živočichů pocházejících z akvakultury v časných vývojových stadiích, zejména ryb a měkkýšů a korýšů;
„odchovným zařízením“ místo, kde se provozuje přechodný systém produkce akvakultury mezi stádii líhně a chovu dospělých jedinců. Stádium chovu v odchovném zařízení končí ještě během první třetiny produkčního cyklu s výjimkou druhů, u nichž probíhá proces smoltifikace;
„znečištěním vody“ znečištění podle definice v čl. 2 bodě 33 směrnice 2000/60/ES a v čl. 3 bodě 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ( 6 ) ve vodách, na které se každá z těchto směrnic vztahuje;
„polykulturou“ pěstování nebo chov dvou či více druhů v akvakultuře, obvykle z různých trofických úrovní, v téže pěstební nebo chovné jednotce;
„produkčním cyklem“ doba života živočicha pocházejícího z akvakultury nebo řasy od nejranějšího stádia života (v případě živočichů pocházejících z akvakultury od oplodněných jiker) až po odlov, sběr či sklizeň;
„místně pěstovanými nebo chovanými druhy“ akvakulturní druhy, které nepatří mezi cizí ani místně se nevyskytující druhy podle příslušných definic v čl. 3 bodech 6 a 7 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ( 7 ), jakož i druhy uvedené v příloze IV zmíněného nařízení;
„veterinární péčí“ celý průběh léčebného nebo preventivního ošetření proti výskytu konkrétní nákazy;
„veterinárním léčivým přípravkem“ veterinární léčivý přípravek podle definice v čl. 1 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ( 8 );
„přípravou“ konzervování nebo zpracovávání ekologických produktů nebo produktů z přechodného období nebo jakákoli jiná operace, která je prováděna na nezpracovaném produktu, aniž by došlo ke změně původního produktu, jako je porážka, bourání, čištění nebo mletí a balení, označování nebo úpravy označení týkající se ekologické produkce;
„potravinami“ potraviny podle definice v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ( 9 );
„krmivem“ krmivo podle definice v čl. 3 bodě 4 nařízení (ES) č. 178/2002;
„krmnými surovinami“ krmné suroviny podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ( 10 );
„uvedením na trh“ uvedení na trh podle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (ES) č. 178/2002;
„sledovatelností“ možnost nalézt a vysledovat ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce potravinu, krmivo nebo jakýkoli produkt uvedený v čl. 2 odst. 1 a jakoukoli látku, která má být zapracována do potraviny nebo krmiva nebo do jakéhokoli produktu uvedeného v čl. 2 odst. 1, nebo u níž se očekává, že takto zapracována bude;
„fází produkce, přípravy a distribuce“ každá fáze počínaje prvovýrobou ekologických produktů přes jejich skladování, zpracovávání, přepravu a prodej nebo dodání konečnému spotřebiteli, případně včetně označování, propagace, dovozu, vývozu a subdodavatelské činnosti;
„složkou“ složka podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1169/2011 nebo v případě produktů jiných než potraviny jakákoli látka nebo produkt používané při výrobě nebo přípravě produktů, které jsou v konečném výrobku stále přítomny, třeba i ve změněné formě;
„označením“ jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, jež se vztahují k určitému produktu a jsou umístěny na jakémkoli obalu, dokladu, nápisu, štítku, krčkové nebo rukávové etiketě, které takový produkt provázejí nebo na něj odkazují;
„propagací“ jakákoli prezentace produktů veřejnosti jinak než pomocí štítku či etikety, jejímž účelem nebo pravděpodobným důsledkem je ovlivnění a formování postojů, názorů a chování s cílem přímo či nepřímo podporovat prodej produktů;
„příslušnými orgány“ příslušné orgány podle definice v čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2017/625;
„kontrolním orgánem“ kontrolní orgán pro ekologickou produkci podle definice v čl. 3 bodě 4 nařízení (EU) 2017/625 nebo orgán uznaný Komisí či Komisí uznanou třetí zemí k provádění kontrol ve třetích zemích pro účely dovozu ekologických produktů a produktů z přechodného období do Unie;
„kontrolním subjektem“ pověřený subjekt podle definice v čl. 3 bodě 5 nařízení (EU) 2017/625 nebo subjekt uznaný Komisí či Komisí uznanou třetí zemí k provádění kontrol ve třetích zemích pro účely dovozu ekologických produktů a produktů z přechodného období do Unie;
„nesouladem“ nesoulad s tímto nařízením nebo nesoulad s akty v přenesené pravomoci či prováděcími akty přijatými v souladu s tímto nařízením;
„geneticky modifikovaným organismem“ nebo „GMO“ geneticky modifikovaný organismus podle definice v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ( 11 ), který není získán za použití technik genetické modifikace uvedených v příloze I.B uvedené směrnice;
„získaným z GMO“ zcela nebo zčásti získaný z GMO, který ale GMO neobsahuje ani se z nich neskládá;
„získaným za použití GMO“ získaný za použití GMO jakožto posledního živého organismu v procesu produkce, který ale GMO neobsahuje ani se z nich neskládá;
„potravinářskou přídatnou látkou“ potravinářská přídatná látka podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ( 12 );
„doplňkovými látkami v krmivech“ doplňkové látky v krmivech podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ( 13 );
„umělým nanomateriálem“ umělý nanomateriál podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ( 14 );
„rovnocenností“ splňování stejných cílů a zásad tím, že se uplatňují pravidla, která zaručují stejnou míru zajištění shody;
„pomocnou látkou“ pomocná látka podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1333/2008 v případě potravin a podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 1831/2003 v případě krmiv;
„potravinářským enzymem“ potravinářský enzym podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ( 15 );
„ionizujícím zářením“ ionizující záření podle definice v čl. 4 bodě 46 směrnice Rady 2013/59/Euratom ( 16 );
„balenou potravinou“ balená potravina podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1169/2011;
„budovou pro chov drůbeže“ pevná či mobilní budova pro ustájení hejn drůbeže, která zahrnuje všechny plochy kryté střechami, včetně výběhu; budova může být dále rozdělena do samostatných částí, přičemž v každé z nich je chováno jedno hejno;
„pěstováním plodin vázaným na půdu“ produkce v živé půdě nebo v půdě, která je smíchána s materiály a výrobky povolenými v ekologické produkci nebo je jimi zúrodněna a je spojena se spodní vrstvou a podložím;
„nezpracovanými produkty“ nezpracované produkty podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ( 17 ), bez ohledu na postupy balení nebo označování;
„zpracovanými produkty“ zpracované produkty podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. o) nařízení (ES) č. 852/2004, bez ohledu na postupy balení nebo označování;
„zpracováním“ zpracování podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004; zahrnuje též použití látek uvedených v článcích 24 a 25 tohoto nařízení, ale nikoli postupy balení nebo označování;
„integritou ekologických produktů nebo produktů z přechodného období“ skutečnost, že daný produkt nevykazuje nesoulad, který:
má v jakékoli fázi produkce, přípravy a distribuce vliv na ekologické vlastnosti produktu nebo na vlastnosti produktu související s přechodným obdobím, nebo
je opakovaný či záměrný;
„kotcem“ ohraničená plocha, jejíž součástí je prostor, v němž jsou zvířata chráněna před nepříznivými povětrnostními podmínkami.
KAPITOLA II
CÍLE A ZÁSADY EKOLOGICKÉ PRODUKCE
Článek 4
Cíle
Ekologická produkce sleduje tyto obecné cíle:
přispívat k ochraně životního prostředí a klimatu;
zachovávat dlouhodobou úrodnost půdy;
přispívat k vysoké míře biologické rozmanitosti;
významným způsobem přispívat k netoxickému životnímu prostředí;
přispívat k dodržování přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat a zejména uspokojovat jejich druhově specifické etologické potřeby;
podporovat krátké distribuční kanály a místní produkci v různých oblastech Unie;
podporovat zachování vzácných nebo původních plemen, jimž hrozí vyhynutí;
přispívat k rozšiřování nabídky rostlinného genetického materiálu přizpůsobeného specifickým potřebám a cílům ekologického zemědělství;
přispívat k vysoké míře biologické rozmanitosti, a to zejména za použití různého rostlinného genetického materiálu, jako je ekologický heterogenní materiál a ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci;
podporovat rozvoj ekologických šlechtitelských činností s cílem přispět k zajištění příznivých hospodářských vyhlídek sektoru ekologické produkce.
Článek 5
Obecné zásady
Ekologická produkce je udržitelný systém řízení, který je založen na těchto obecných zásadách:
respektování přírodních systémů a cyklů a zachování a zlepšení stavu půdy, vody a vzduchu, zdraví rostlin a zvířat a rovnováhy mezi nimi;
zachování přírodních krajinných prvků, jako jsou lokality přírodního dědictví;
odpovědné využívání energie a přírodních zdrojů, jako je voda, půda, organická hmota a vzduch;
produkce celé řady vysoce kvalitních potravin a jiných produktů zemědělství a akvakultury, které odpovídají spotřebitelské poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů, jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, rostlin ani zvířat a ani dobré životní podmínky zvířat;
zajištění integrity ekologické produkce ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce potravin a krmiva;
vhodné koncipování a řízení biologických procesů na základě ekologických systémů využívajících přírodní zdroje, které jsou danému systému řízení vlastní, a to pomocí metod, které:
využívají živé organismy a mechanické metody produkce;
provozují pěstování plodin a živočišnou výrobu vázané na půdu nebo provozují akvakulturu, která je v souladu se zásadou udržitelného využívání vodních zdrojů;
vylučují používání GMO, produktů získaných z GMO a produktů získaných za použití GMO, s výjimkou veterinárních léčivých přípravků;
jsou založeny na posouzení rizik a případně na použití bezpečnostních a preventivních opatření;
omezení využívání vnějších vstupů; pokud jsou zapotřebí vnější vstupy nebo pokud neexistují vhodné řídící postupy a metody podle písmene f), omezí se vnější vstupy na:
vstupy z ekologické produkce; v případě rozmnožovacího materiálu rostlin se upřednostní odrůdy vybrané pro svou schopnost splňovat specifické potřeby a cíle ekologického zemědělství;
přírodní látky nebo látky z nich odvozené;
minerální hnojiva s nízkou rozpustností;
v případě potřeby a v rámci tohoto nařízení přizpůsobení procesu produkce s ohledem na hygienickou situaci, regionální rozdíly v ekologické rovnováze, klimatické a místní podmínky, stupně rozvoje a zvláštní chovatelské postupy;
vyloučení klonování zvířat, chovu uměle vzniklých polyploidních živočichů a ionizujícího záření z celého ekologického potravinového řetězce;
dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat při respektování jejich druhově specifických potřeb.
Článek 6
Zvláštní zásady vztahující se na zemědělské činnosti a akvakulturu
V rámci zemědělských činností a akvakultury je ekologická produkce založena zejména na těchto zvláštních zásadách:
zachování a zlepšování živé složky půdy a přirozené úrodnosti půdy, stability půdy, schopnosti půdy zadržovat vodu a její biologické rozmanitosti, čímž se předchází a bojuje proti ztrátě organických látek v půdě, zhutnění a erozi půdy, a vyživování rostlin zejména prostřednictvím půdního ekosystému;
omezení využívání neobnovitelných zdrojů a vnějších vstupů na minimum;
recyklace odpadů a vedlejší produkty rostlinného a živočišného původu jako vstupy do rostlinné a živočišné výroby;
péče o zdraví rostlin pomocí preventivních opatření, jako je zejména výběr vhodných druhů, odrůd nebo heterogenního materiálu odolných vůči škodlivým organismům a chorobám, vhodné střídání plodin, mechanické a fyzikální metody a ochrana přirozených nepřátel škodlivých organismů;
využívání osiv a živočichů vykazujících vysoký stupeň genetické rozmanitosti, odolnosti vůči chorobám a nákazám a dlouhověkosti;
při volbě rostlinných odrůd, s ohledem na charakteristické rysy zvláštních systémů ekologické produkce, zaměření na agronomickou výkonnost, odolnost vůči chorobám, přizpůsobení se různým místním půdním a klimatickým podmínkám a respektování přirozených hranic křížení;
využívání ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, jako je rozmnožovací materiál rostlin pro ekologický heterogenní materiál a rozmnožovací materiál rostlin ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci;
produkování ekologických odrůd prostřednictvím přirozené reprodukční schopnosti a zaměření na zachovávání přirozených hranic křížení;
aniž je dotčen článek 14 nařízení (ES) č. 2100/94 a vnitrostátní odrůdová práva přiznaná na základě vnitrostátního práva členských států, možnost zemědělců používat rozmnožovací materiál rostlin získaný z jejich vlastních hospodářství, aby se posílily genetické zdroje přizpůsobené zvláštním podmínkám ekologické produkce;
při volbě živočišných plemen, s ohledem na vysoký stupeň genetické rozmanitosti, schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, jejich plemennou hodnotu, jejich dlouhověkost, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám nebo zdravotním problémům;
provozování živočišné výroby přizpůsobené danému místu a vázané na půdu;
uplatňování chovatelských postupů, které posilují imunitní systém a posilují přirozenou odolnost vůči nákazám, včetně pravidelného pohybu a přístupu na otevřená prostranství a pastviny;
krmení hospodářských zvířat ekologickým krmivem složeným ze zemědělských složek získaných z ekologické produkce a z přírodních nezemědělských látek;
získávání produktů ekologické živočišné výroby ze zvířat, která byla od narození nebo vylíhnutí po celý svůj život chována v ekologických zemědělských podnicích;
udržování zdravého vodního prostředí a kvality okolních vodních a suchozemských ekosystémů;
krmení vodních živočichů krmivem z udržitelného rybolovu v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 nebo ekologickým krmivem složeným ze zemědělských složek získaných z ekologické produkce, včetně ekologické akvakultury, a z přírodních nezemědělských látek;
předcházení jakémukoli ohrožení druhů významných z hlediska ochrany přírody, které by mohlo z ekologické produkce vyplývat.
Článek 7
Zvláštní zásady vztahující se na zpracovávání ekologických potravin
Produkce zpracovaných ekologických potravin je založena zejména na těchto zvláštních zásadách:
produkování ekologických potravin z ekologických zemědělských složek;
omezení používání potravinářských přídatných látek, složek nezískaných z ekologického zemědělství, jejichž hlavní funkce je technologická nebo spočívá ve smyslové stimulaci, mikroživin a činidel, aby k němu docházelo v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné technologické potřeby nebo z důvodů zvláštních nutričních požadavků;
vyloučení látek a zpracovatelských metod, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu;
pečlivé zpracovávání ekologických potravin, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních metod;
vyloučení potravin obsahujících umělé nanomateriály nebo z nich sestávajících.
Článek 8
Zvláštní zásady vztahující se na zpracovávání ekologického krmiva
Produkce zpracovaného ekologického krmiva je založena zejména na těchto zvláštních zásadách:
produkování ekologického krmiva z ekologických krmných surovin;
omezení používání doplňkových látek v krmivu a činidel, aby k němu docházelo v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné technologické nebo zootechnické potřeby nebo z důvodů zvláštních nutričních požadavků;
vyloučení látek a zpracovatelských metod, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu;
pečlivé zpracovávání ekologického krmiva, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních metod.
KAPITOLA III
PRAVIDLA PRODUKCE
Článek 9
Obecná pravidla produkce
V ekologické produkci je povoleno používat tyto produkty a látky uvedené v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jsou povoleny podle uvedeného nařízení:
safenery, synergenty a formulační přísady jako složky přípravků na ochranu rostlin;
adjuvanty, které se mají smísit s přípravky na ochranu rostlin.
Použití produktů a látek v rámci ekologické produkce k jiným účelům, než jsou účely upravené tímto nařízením, je povoleno, pokud jsou při jejich používání dodržovány zásady stanovené v kapitole II.
Bez ohledu na odstavec 2 může být podnik rozdělen na jasně a účinně oddělené ekologické produkční jednotky, produkční jednotky v přechodném období a konvenční produkční jednotky, pokud se v případě konvenčních produkčních jednotek:
u hospodářských zvířat jedná o různé druhy;
u rostlin jedná o různé odrůdy, které lze snadno odlišit.
Pokud jde o řasy a živočichy pocházející z akvakultury, může se jednat o stejné druhy, jsou-li místa nebo produkční jednotky jasným a účinným způsobem odděleny.
V těchto případech:
oznámí zemědělec začátek sklizně každého z dotčených produktů příslušnému orgánu nebo případně kontrolnímu orgánu či kontrolnímu subjektu nejméně 48 hodin předem;
po skončení sklizně zemědělec informuje příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt o přesném množství sklizeném z dotčených jednotek a o opatřeních učiněných k oddělení produktů;
příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt po zahájení plánu přechodu každoročně potvrzují plán přechodu a opatření k zajištění účinného a jasného oddělení.
Pokud v případech uvedených v odstavcích 7, 8 a 9 nejsou všechny produkční jednotky podniku provozovány podle pravidel ekologické produkce, hospodářské subjekty:
uchovávají produkty používané pro ekologické produkční jednotky a pro produkční jednotky v přechodném období odděleně od produktů používaných pro konvenční produkční jednotky;
uchovávají produkty vyprodukované ekologickými produkčními jednotkami, produkčními jednotkami v přechodném období a konvenčními produkčními jednotkami odděleně;
vedou odpovídající záznamy dokládající účinné oddělení produkčních jednotek a produktů.
Článek 10
Přechod na ekologickou produkci
Za součást přechodného období nelze zpětně uznat žádné předcházející období s výjimkou případů, kdy:
pozemky hospodářského subjektu byly předmětem opatření definovaných v programu prováděném podle nařízení (EU) č. 1305/2013 za účelem zajistit, aby na uvedených pozemcích nebyly používány jiné produkty nebo látky, než látky či produkty, které jsou povoleny pro použití v ekologické produkci; nebo
hospodářský subjekt může předložit důkaz, že pozemky byly přírodními nebo zemědělskými plochami, které po dobu alespoň tří let nebyly ošetřovány produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci.
Jako produkty z přechodného období lze však uvádět na trh tyto produkty vyprodukované během přechodného období a v souladu s odstavcem 1:
rozmnožovací materiál rostlin, pokud bylo dodrženo přechodné období v délce alespoň 12 měsíců;
potravinové nebo krmivové produkty rostlinného původu, pokud daný produkt obsahuje pouze jednu rostlinnou složku zemědělského původu a bylo dodrženo přechodné období v délce alespoň 12 měsíců před sklizní.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 11
Zákaz používání GMO
Článek 12
Pravidla rostlinné výroby
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění:
body 1.3 a 1.4 v příloze II části I, pokud jde o výjimky;
bod 1.8.5 v příloze II části I, pokud jde o používání rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období nebo z konvenční produkce;
bod 1.9.5 v příloze II části I doplněním dalších ustanovení týkajících se dohod mezi zemědělskými podniky nebo změnou těchto doplněných ustanovení;
bod 1.10.1 v příloze II části I doplněním dalších opatření týkajících se ochrany před škodlivými organismy a plevely nebo změnou těchto doplněných opatření;
příloha II část I doplněním dalších podrobných pravidel a pěstitelských postupů pro konkrétní rostliny a rostlinné produkty, včetně pravidel pro naklíčená semena, nebo změnou těchto doplněných pravidel.
Článek 13
Zvláštní ustanovení pro uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu na trh
Rozmnožovací materiál rostlin z ekologického heterogenního materiálu podle odstavce 1 může být uveden na trh poté, co dodavatel odpovědným úředním orgánům uvedeným ve směrnicích 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 98/56/ES, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES předloží oznámení o ekologickém heterogenním materiálu prostřednictvím dokumentace obsahující:
kontaktní údaje žadatele;
druh a název ekologického heterogenního materiálu;
popis hlavních agronomických a fenotypových znaků, které jsou pro danou skupinu rostlin společné, včetně šlechtitelských metod, veškerých dostupných výsledků testů týkajících se těchto znaků, země produkce a použitého rodičovského materiálu;
prohlášení žadatele ohledně pravdivosti prvků uvedených v písmenech a), b) a c) a
reprezentativní vzorek.
Uvedené oznámení se zašle doporučeným dopisem nebo jiným komunikačním prostředkem uznaným úředními orgány, s potvrzením o doručení.
Pokud nebyly vyžádány žádné doplňující informace ani nebylo dodavateli oznámeno formální zamítnutí z důvodu neúplnosti dokumentace nebo nesouladu ve smyslu čl. 3 bodu 57, má se po třech měsících od data uvedeného na doručence za to, že odpovědný úřední orgán vzal oznámení a jeho obsah na vědomí.
Poté, co odpovědný úřední orgán vezme oznámení výslovně nebo implicitně na vědomí, může přikročit k zařazení oznámeného ekologického heterogenního materiálu na seznam. Zařazení na seznam je pro dodavatele bezplatné.
Zařazení ekologického heterogenního materiálu na seznam se oznámí příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi.
Uvedený ekologický heterogenní materiál musí splňovat požadavky stanovené akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s odstavcem 3.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se doplňuje toto nařízení stanovením pravidel týkajících se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu konkrétních rodů nebo druhů a jeho uvádění na trh, pokud jde o:
popis ekologického heterogenního materiálu, včetně příslušných šlechtitelských a produkčních metod a použitého rodičovského materiálu;
minimální jakostní požadavky na partie osiva, včetně pravosti, druhové čistoty, míry klíčivosti a hygienické kvality;
označování a balení;
informace a vzorky produkce, jež mají uchovávat profesionální provozovatelé;
případné uchovávání ekologického heterogenního materiálu.
Článek 14
Pravidla živočišné výroby
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění:
body 1.3.4.2, 1.3.4.4.2 a 1.3.4.4.3 v příloze II části II snížením procentních podílů, pokud jde o původ zvířat, jakmile se zjistí, že na trhu Unie jsou ekologicky chovaná zvířata k dispozici v dostatečném množství;
bod 1.6.6 v příloze II části II, pokud jde o mezní množství organického dusíku spojené s celkovou intenzitou chovu;
bod 1.9.6.2 písm. b) v příloze II části II, pokud jde o výživu včelstev;
bod 1.9.6.3 písm. b) a e) v příloze II části II, pokud jde o přijatelné způsoby ošetření pro dezinfekci včelínů a metody a ošetření pro boj proti varroáze;
příloha II část II doplněním podrobných pravidel živočišné výroby pro jiné druhy, než jsou druhy, na něž se vztahuje daná část ke dni 17. června 2018, nebo změnou těchto doplněných pravidel, pokud jde o:
výjimky ohledně původu zvířat;
výživu;
chov a chovatelské postupy;
zdravotní péči;
dobré životní podmínky zvířat.
Komise ve vhodných případech přijme prováděcí akty ohledně přílohy II části II, jimiž se stanoví pravidla týkající se:
minimálního období uvedeného v bodě 1.4.1 písm. g), které má být dodržováno v případě krmení sajících zvířat mateřským mlékem;
intenzity chovu a minimální plochy uzavřených prostor a otevřených prostranství, jež mají být dodržovány v případě konkrétních druhů hospodářských zvířat s cílem zajistit, aby byly v souladu s body 1.6.3, 1.6.4 a 1.7.2 uspokojeny vývojové, fyziologické a etologické potřeby zvířat;
parametrů a technických požadavků týkajících se minimální plochy uzavřených prostor a otevřených prostranství;
parametrů a technických požadavků týkajících se budov a kotců pro všechny druhy hospodářských zvířat s výjimkou včel s cílem zajistit, aby byly v souladu s bodem 1.7.2 uspokojeny vývojové, fyziologické a etologické potřeby zvířat;
požadavků na vegetaci a parametrů chráněných zařízení a otevřených prostranství.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 15
Pravidla produkce pro řasy a živočichy pocházející z akvakultury
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění:
bod 3.1.3.3 v příloze II části III, pokud jde o krmivo pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury;
bod 3.1.3.4 v příloze II části III doplněním dalších zvláštních pravidel týkajících se krmiva pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury, nebo změnou těchto doplněných pravidel;
bod 3.1.4.2 v příloze II části III, pokud jde o veterinární péči o živočichy pocházející z akvakultury;
příloha II část III doplněním dalších podrobných podmínek správy líhní, plemenitby a produkce mladých jedinců podle jednotlivých druhů nebo změnou těchto doplněných podrobných podmínek.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 16
Pravidla produkce pro zpracované potraviny
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění:
bod 1.4 v příloze II části IV, pokud jde o bezpečnostní a preventivní opatření, která mají být hospodářskými subjekty přijata;
bod 2.2.2 v příloze II části IV, pokud jde o druh a složení produktů a látek povolených pro použití ve zpracovaných potravinách a o podmínky, za kterých mohou být používány;
bod 2.2.4 v příloze II části IV, pokud jde o výpočet procentního podílu zemědělských složek uvedených v čl. 30 odst. 5 písm. a) bodě ii) a písm. b) bodě i), včetně potravinářských přídatných látek povolených pro použití v ekologické produkci podle článku 24, které se pro účely takového výpočtu považují za zemědělské složky.
Tyto akty v přenesené pravomoci nezahrnují možnost používat aromatické látky nebo aromatické přípravky, které nejsou přírodní ve smyslu čl. 16 odst. 2, 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ( 20 ) ani ekologické.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 17
Pravidla produkce pro zpracované krmivo
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 18
Pravidla produkce pro víno
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění:
bod 3.2 v příloze II části VI doplněním dalších enologických postupů, procesů a ošetření, jež jsou zakázány, nebo změnou těchto doplněných prvků;
bod 3.3 v příloze II části VI.
Článek 19
Pravidla produkce pro kvasinky používané jako potraviny nebo krmivo
Článek 20
Neexistence určitých pravidel produkce pro konkrétní druhy hospodářských zvířat a druhy živočichů pocházejících z akvakultury
Do přijetí:
dodatečných obecných pravidel pro jiné druhy hospodářských zvířat, než na které se vztahuje příloha II část II bod 1.9, v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. e);
prováděcích aktů uvedených v čl. 14 odst. 3 pro druhy hospodářských zvířat; nebo
prováděcích aktů uvedených v čl. 15 odst. 3 pro druhy nebo skupiny druhů živočichů pocházejících z akvakultury
může členský stát používat podrobná vnitrostátní pravidla produkce pro konkrétní druhy nebo skupiny druhů zvířat týkající se aspektů, na něž se mají vztahovat předpisy uvedené v písmenech a), b) a c), za předpokladu, že tato vnitrostátní pravidla jsou v souladu s tímto nařízením a že nezakazují či neomezují produkty, které byly vyprodukovány mimo jeho území a které jsou v souladu s tímto nařízením, ani neznemožňují jejich uvádění na trh.
Článek 21
Pravidla produkce pro produkty nespadající do kategorií produktů uvedených v článcích 12 až 19
Tyto akty v přenesené pravomoci vycházejí z cílů a zásad ekologické produkce stanovených v kapitole II a dodržují obecná pravidla produkce stanovená v článcích 9, 10 a 11 i stávající podrobná pravidla produkce stanovená pro podobné produkty v příloze II. Stanoví pro dotčené produkty zejména požadavky týkající se povolených nebo zakázaných ošetření, postupů a vstupů nebo přechodných období.
V případě neexistence podrobných pravidel produkce uvedených v odstavci 1:
dodržují hospodářské subjekty v případě produktů uvedených v odstavci 1 zásady stanovené v článcích 5 a 6 a obdobně i zásady stanovené v článku 7, jakož i obecná pravidla produkce stanovená v článcích 9 až 11;
může členský stát používat v případě produktů uvedených v odstavci 1 podrobná vnitrostátní pravidla produkce za předpokladu, že tato pravidla jsou v souladu s tímto nařízením a že nezakazují či neomezují produkty, které byly vyprodukovány mimo jeho území a které jsou v souladu s tímto nařízením, ani neznemožňují jejich uvádění na trh.
Článek 22
Přijetí výjimečných pravidel produkce
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se toto nařízení doplňuje stanovením:
kritérií pro určení toho, zda se jedná o katastrofickou situaci, která vznikla v důsledku „nepříznivého klimatického jevu“, „nákaz zvířat“, „ekologické havárie“, „přírodní katastrofy“ nebo „katastrofické události“ podle definicí v čl. 2 odst. 1 písm. h), i), j), k) a l) nařízení (EU) č. 1305/2013, jakož i jakékoli jiné srovnatelné situace;
zvláštních pravidel, včetně případných výjimek z tohoto nařízení, týkajících se toho, jak mají členské státy tyto katastrofické situace řešit, pokud se rozhodnou tento článek použít; a
zvláštních pravidel týkajících se sledování a podávání zpráv v takových případech.
Tato kritéria a pravidla se řídí zásadami ekologické produkce stanovenými v kapitole II.
Článek 23
Sběr, balení, přeprava a skladování
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění:
oddíl 2 v příloze III;
oddíly 3, 4 a 6 v příloze III doplněním dalších zvláštních pravidel pro přepravu a přijímání dotčených produktů nebo změnou těchto doplněných pravidel.
Článek 24
Povolení produktů a látek pro použití v ekologické produkci
Komise může některé produkty a látky povolit pro použití v ekologické produkci a veškeré takto povolené produkty a látky zařadí na omezené seznamy, a to pro tyto účely:
jako aktivní látky pro použití v přípravcích na ochranu rostlin;
jako hnojiva, pomocné půdní látky a živiny;
jako konvenční krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek nebo jako krmné suroviny mikrobiálního nebo minerálního původu;
jako doplňkové látky v krmivu a pomocné látky;
jako produkty pro účely čištění a dezinfekce rybníků, klecí, nádrží, náhonů, budov nebo zařízení používaných pro živočišnou výrobu;
jako produkty pro účely čistění a dezinfekce budov a zařízení používaných pro rostlinnou výrobu včetně skladových prostor v zemědělském podniku;
jako produkty pro účely čištění a dezinfekce ve zpracovatelských a skladových zařízeních.
Kromě produktů a látek povolených v souladu s odstavcem 1 může Komise povolit některé produkty a látky pro použití v produkci zpracovaných ekologických potravin a kvasinek používaných jako potraviny nebo krmivo a veškeré takto povolené produkty a látky zařadí na výlučné seznamy, a to pro tyto účely:
jako potravinářské přídatné látky a pomocné látky;
jako zemědělské složky získané z konvenční produkce, které mají být použity k produkci zpracovaných ekologických potravin;
jako pomocné látky používané při produkci kvasinek a kvasničných produktů.
Povolení produktů a látek uvedených v odstavci 1 pro použití v ekologické produkci podléhá zásadám stanoveným v kapitole II a těmto kritériím, jež se hodnotí jako celek:
jsou nezbytné pro pokračující produkci a pro zamýšlené použití;
všechny dotčené produkty a látky jsou rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo minerálního původu nebo pocházejí z řas, s výjimkou případů, kdy produkty nebo látky z těchto zdrojů nejsou k dispozici v dostatečném množství či v dostatečné jakosti nebo kdy nejsou dostupné alternativy;
v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. a):
jejich použití je nezbytné pro ochranu před škodlivými organismy, pro něž nejsou k dispozici jiné biologické, fyzické či chovatelské alternativy, pěstitelské postupy ani jiné účinné postupy hospodaření;
nejsou-li tyto produkty rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo minerálního původu nebo nepocházejí-li z řas a nejsou-li shodné se svojí přírodní formou, podmínky jejich použití vylučují jakýkoli přímý kontakt s jedlými částmi plodiny;
v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. b) je jejich použití nezbytné pro zúrodnění či zachování úrodnosti půdy nebo pro uspokojení specifických nutričních požadavků plodin nebo za účelem specifické úpravy půdy;
v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. c) a d):
jejich použití je nezbytné pro zachování zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek a vitality a přispívá ke vhodné životosprávě naplňující fyziologické a etologické potřeby dotyčného druhu nebo je jejich použití nezbytné pro produkci či konzervaci krmiva, jelikož krmivo není možné produkovat nebo konzervovat bez využití těchto látek;
krmivo minerálního původu, stopové prvky, vitaminy nebo provitaminy jsou přírodního původu s výjimkou případů, kdy produkty nebo látky z těchto zdrojů nejsou k dispozici v dostatečném množství či v dostatečné jakosti nebo kdy nejsou dostupné alternativy;
použití krmných surovin rostlinného nebo živočišného původu z konvenční produkce je nezbytné, neboť krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu získané v souladu s pravidly ekologické produkce nejsou k dispozici v dostatečném množství;
použití koření, bylin a melasy z konvenční produkce je nezbytné, neboť tyto produkty nejsou k dispozici v ekologické podobě; musí být produkovány nebo připravovány bez chemických rozpouštědel a jejich použití je omezeno na 1 % krmné dávky pro daný druh, vypočtené každoročně jako procentní podíl sušiny v krmivu zemědělského původu.
Povolení produktů a látek uvedených v odstavci 2 pro použití v produkci zpracovaných ekologických potravin nebo kvasinek používaných jako potraviny nebo krmivo podléhá zásadám stanoveným v kapitole II a těmto kritériím, jejichž splnění se vyhodnocuje jako celek:
nejsou k dispozici alternativní produkty nebo látky povolené v souladu s tímto článkem nebo techniky splňující toto nařízení;
není možné produkovat či konzervovat potraviny nebo splnit dané stravovací požadavky stanovené na základě právních předpisů Unie, aniž by se využilo těchto produktů a látek;
nacházejí se v přírodě a mohou projít pouze mechanickými, fyzickými, biologickými, enzymatickými či mikrobiálními procesy, s výjimkou případů, kdy produkty nebo látky z daných zdrojů nejsou dostupné v dostatečném množství či dostatečné jakosti;
ekologická složka není k dispozici v dostatečném množství.
Komise veškeré žádosti uvedené v tomto odstavci zveřejní.
Seznam složek pocházejících z konvenční produkce uvedený v odst. 2 písm. b) se přezkoumává nejméně jednou ročně.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 25
Povolování zemědělských složek pocházejících z konvenční produkce pro zpracované ekologické potraviny ze strany členských států
Článek 26
Shromažďování údajů o dostupnosti na trhu v případě ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období, ekologicky chovaných zvířat a ekologicky chovaných mladých jedinců pocházejících z akvakultury
Členské státy mají zavedeny systémy, jež hospodářským subjektům, které uvádějí na trh ekologický rozmnožovací materiál rostlin nebo rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období, ekologicky chovaná zvířata či ekologicky chované mladé jedince pocházející z akvakultury a které jsou schopny takový materiál, zvířata či mladé jedince dodávat v dostatečném množství a v přiměřené lhůtě, umožňují na dobrovolném základě a bezplatně zveřejňovat spolu s jejich názvem a kontaktními údaji i tyto informace:
ekologický rozmnožovací materiál rostlin a rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období, jako je rozmnožovací materiál rostlin ekologického heterogenního materiálu nebo ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci, vyjma semenáčků, avšak včetně sadbových brambor, který je k dispozici; hmotnost daného materiálu; a období, kdy je v průběhu roku dostupný; v databázi je tento materiál uveden alespoň za použití latinského vědeckého názvu;
ekologicky chovaná zvířata, pro něž může být stanovena výjimka v souladu s přílohou II částí II bodem 1.3.4.4; počet zvířat, jež jsou k dispozici, s rozdělením podle pohlaví; případné významné informace týkající se jednotlivých druhů zvířat, pokud jde o plemena a linie, jež jsou k dispozici; plemena zvířat; věk zvířat; a jakékoli další významné informace;
ekologicky chovaní mladí jedinci pocházející z akvakultury, kteří jsou v podniku k dispozici, a jejich zdravotní stav v souladu se směrnicí Rady 2006/88/ES ( 21 ) a produkční kapacita pro jednotlivé akvakulturní druhy.
Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví:
technické podrobnosti pro zřízení a údržbu databází uvedených v odstavci 1 a systémů uvedených v odstavci 2;
specifikace ohledně shromažďování informací uvedených v odstavcích 1 a 2;
specifikace ohledně postupů pro zapojení se do databází uvedených v odstavci 1 a systémů uvedených v odstavcích 2 a 3, a
podrobnosti týkající se informací, jež mají členské státy poskytovat v souladu s čl. 53 odst. 6.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 27
Povinnosti a opatření v případě podezření na nesoulad
Pokud má hospodářský subjekt podezření, že produkt, který vyprodukoval, připravil, dovezl nebo obdržel od jiného hospodářského subjektu, není v souladu s tímto nařízením, tento hospodářský subjekt s výhradou čl. 28 odst. 2:
identifikuje a oddělí dotčený produkt;
zkontroluje, zda lze podezření odůvodnit;
neuvede dotčený produkt na trh jako ekologický produkt nebo produkt z přechodného období a nepoužije jej v ekologické produkci, ledaže lze podezření vyloučit;
je-li podezření odůvodněné nebo nelze-li je vyloučit, okamžitě informuje relevantní příslušný orgán nebo případně relevantní kontrolní orgán či kontrolní subjekt a případně jim poskytne dostupné údaje;
plně spolupracuje s relevantním příslušným orgánem nebo případně s relevantním kontrolním orgánem či kontrolním subjektem při ověřování a určování důvodů pro podezření na nesoulad.
Článek 28
Bezpečnostní opatření s cílem zabránit přítomnosti nepovolených produktů a látek
Aby se zabránilo kontaminaci produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce, přijmou hospodářské subjekty ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce tato bezpečnostní opatření:
zavedou a zachovávají přiměřená a vhodná opatření k identifikaci rizik kontaminace ekologické produkce a produktů nepovolenými produkty nebo látkami, včetně systematické identifikace kritických procesních kroků;
zavedou a zachovávají přiměřená a vhodná opatření k zabránění rizikům kontaminace ekologické produkce a produktů nepovolenými produkty nebo látkami;
pravidelně tato opatření přezkoumávají a přizpůsobují; a
dodržují další příslušné požadavky tohoto nařízení, které zajišťují oddělení ekologických produktů, produktů z přechodného období a konvenčních produktů.
Pokud má hospodářský subjekt podezření, že v důsledku přítomnosti produktu nebo látky, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce, v produktu, který je určen k použití nebo k uvedení na trh jako ekologický produkt nebo produkt z přechodného období, není dotyčný produkt v souladu s tímto nařízením, tento hospodářský subjekt:
identifikuje a oddělí dotčený produkt;
zkontroluje, zda lze podezření odůvodnit;
neuvede dotčený produkt na trh jako ekologický produkt nebo produkt z přechodného období a nepoužije jej v ekologické produkci, ledaže lze podezření vyloučit;
je-li podezření odůvodněné nebo nelze-li je vyloučit, okamžitě informuje relevantní příslušný orgán nebo případně relevantní kontrolní orgán či kontrolní subjekt a případně jim poskytne dostupné údaje;
plně spolupracuje s relevantním příslušným orgánem nebo případně s relevantním kontrolním orgánem či kontrolním subjektem při určování a ověřování důvodů pro přítomnost nepovolených produktů a látek.
Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví jednotná pravidla upřesňující:
procesní kroky, jež mají hospodářské subjekty podle odst. 2 písm. a) až e) učinit, a příslušnou dokumentaci, kterou mají poskytnout;
přiměřená a vhodná opatření, jež mají hospodářské subjekty přijmout a přezkoumávat za účelem identifikace rizik kontaminace a zabránění těmto rizikům podle odst. 1 písm. a), b) a c).
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 29
Opatření, jež se mají přijmout v případě přítomnosti nepovolených produktů nebo látek
Pokud příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt obdrží odůvodněné informace o přítomnosti produktů nebo látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce, nebo je hospodářským subjektem informován v souladu s čl. 28 odst. 2 písm. d) nebo zjistí přítomnost těchto produktů nebo látek v ekologickém produktu nebo produktu z přechodného období:
okamžitě provede úřední šetření v souladu s nařízením (EU) 2017/625 s cílem určit zdroj a příčinu za účelem ověření souladu s čl. 9 odst. 3 prvním pododstavcem a s čl. 28 odst. 1; toto šetření se dokončí co nejdříve, v přiměřené lhůtě, s přihlédnutím k trvanlivosti produktu a složitosti daného případu;
dokud nebudou k dispozici výsledky šetření uvedeného v písmeni a), dočasně zakáže uvádění dotčených produktů na trh jako ekologických produktů nebo produktů z přechodného období a jejich používání v ekologické produkci.
Dotyčný produkt nesmí být uváděn na trh jako ekologický produkt nebo produkt z přechodného období ani nesmí být používán v ekologické produkci, pokud příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt zjistí, že dotčený hospodářský subjekt:
použil produkty nebo látky, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce,
nepřijal bezpečnostní opatření uvedená v čl. 28 odst. 1, nebo
nepřijal opatření v reakci na relevantní předchozí žádosti ze strany příslušných orgánů, kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů.
V případě potřeby přijme dotčený hospodářský subjekt nápravná opatření, která jsou nezbytná k zabránění budoucí kontaminace.
Členské státy dají tyto informace k dispozici ostatním členským státům a Komisi prostřednictvím počítačového systému poskytnutého Komisí, umožňujícího elektronickou výměnu dokumentů a informací.
Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví jednotná pravidla upřesňující:
metodiku pro zjišťování a vyhodnocování přítomnosti produktů a látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce, kterou mají používat příslušné orgány nebo případně kontrolní orgány či kontrolní subjekty;
podrobnosti a formát informací, jež mají členské státy zpřístupnit Komisi a ostatním členským státům podle odstavce 6 tohoto článku.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
KAPITOLA IV
OZNAČOVÁNÍ
Článek 30
Používání výrazů odkazujících na ekologickou produkci
Kromě toho se při označování nebo propagaci nesmí používat žádné výrazy, a to včetně výrazů použitých v ochranných známkách nebo názvech společností, ani postupy které by mohly uvést spotřebitele nebo uživatele v omyl tím, že by naznačovaly, že produkt nebo jeho složky jsou v souladu s tímto nařízením.
Rozmnožovací materiál rostlin, potraviny rostlinného původu a krmiva rostlinného původu vyprodukované během přechodného období, které jsou v souladu s čl. 10 odst. 4, však mohou být označeny a propagovány jako produkty z přechodného období za použití slovního spojení „z přechodného období“ nebo odpovídajícího výrazu, společně s výrazy uvedenými v odstavci 1.
Pokud jde o zpracované potraviny, mohou být výrazy uvedené v odstavci 1 použity:
v obchodním označení a v seznamu složek, jestliže je tento seznam povinný podle právních předpisů Unie, pokud:
zpracovaná potravina je v souladu s pravidly produkce uvedenými v příloze II části IV a s pravidly stanovenými v souladu s čl. 16 odst. 3;
alespoň 95 % hmotnostních ze zemědělských složek produktu je ekologického původu a
v případě aromat se jich používá pouze pro přírodní aromatické látky a přírodní aromatické přípravky označené v souladu s čl. 16 odst. 2, 3 a 4 nařízení (ES) č. 1334/2008, přičemž všechny aromatické složky a nosiče aromatických složek v aromatu jsou ekologické;
pouze v seznamu složek, pokud:
méně než 95 % hmotnostních ze zemědělských složek produktu je ekologického původu a za předpokladu, že jsou tyto složky v souladu s pravidly produkce stanovenými v tomto nařízení a
zpracovaná potravina je v souladu s pravidly produkce uvedenými v příloze II části IV bodě 1.5, v bodě 2.1 písm. a) a b) a v bodě 2.2.1, s výjimkou pravidel týkajících se omezeného použití složek pocházejících z konvenční zemědělské produkce, stanovených v příloze II části IV bodě 2.2.1, a s pravidly stanovenými v souladu s čl. 16 odst. 3;
v obchodním označení a seznamu složek, pokud:
hlavní složkou je produkt lovu nebo rybolovu;
výraz uvedený v odstavci 1 je v obchodním označení zcela jasně spojen s jinou složkou, která je ekologického původu a je odlišná od složky hlavní;
všechny ostatní zemědělské složky jsou ekologického původu a
zpracovaná potravina je v souladu s pravidly produkce uvedenými v příloze II části IV bodě 1.5, v bodě 2.1 písm. a) a b) a v bodě 2.2.1, s výjimkou pravidel týkajících se omezeného použití složek pocházejících z konvenční zemědělské produkce, stanovených v příloze II části IV bodě 2.2.1, a s pravidly stanovenými v souladu s čl. 16 odst. 3.
V seznamu složek podle prvního pododstavce písm. a), b) a c) je uvedeno, které složky jsou ekologické. Odkazy na ekologickou produkci lze použít pouze ve vztahu k ekologickým složkám.
Seznam složek podle prvního pododstavce písm. b) a c) obsahuje údaj o celkovém procentním podílu ekologických složek v poměru k celkovému množství zemědělských složek.
Výrazy uvedené v odstavci 1 jsou při použití v seznamu složek podle prvního pododstavce písm. a), b) a c) tohoto odstavce a při uvedení procentního podílu podle třetího pododstavce tohoto odstavce vyznačeny ve stejné barvě, ve stejné velikosti a stejným druhem písma jako ostatní údaje v seznamu složek.
Pokud jde o zpracované krmivo, mohou být výrazy uvedené v odstavci 1 použity v obchodním označení a v seznamu složek, pokud:
je zpracované krmivo v souladu s pravidly produkce uvedenými v příloze II částech II, III a V a se zvláštními pravidly stanovenými v souladu s čl. 17 odst. 3;
všechny složky zemědělského původu obsažené ve zpracovaném krmivu jsou ekologického původu a
alespoň 95 % sušiny daného produktu je ekologického původu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění:
tento článek doplněním dalších pravidel týkajících se označování produktů uvedených v příloze I nebo změnou těchto doplněných pravidel; a
seznam výrazů uvedený v příloze IV s ohledem na jazykový vývoj v členských státech.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 31
Označování produktů a látek používaných v rostlinné výrobě
Bez ohledu na oblast působnosti tohoto nařízení, jak je uvedena v čl. 2 odst. 1, může být na produktech a látkách použitých v přípravcích na ochranu rostlin nebo jako hnojiva, pomocné půdní látky nebo živiny, které byly povoleny v souladu s články 9 a 24, uveden odkaz uvádějící, že tyto produkty nebo látky byly povoleny pro použití v ekologické produkci v souladu s tímto nařízením.
Článek 32
Povinné údaje
Při použití výrazů uvedených v čl. 30 odst. 1 na produktech, včetně produktů označených jako produkty z přechodného období v souladu s čl. 30 odst. 3, je:
v označení uveden rovněž číselný kód kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu, jemuž podléhá hospodářský subjekt, který provedl poslední fázi produkce nebo přípravy; a
v případě balených potravin na obalu uvedeno rovněž logo Evropské unie pro ekologickou produkci podle článku 33, s výjimkou případů uvedených v čl. 30 odst. 3 a odst. 5 písm. b) a c).
Je-li použito logo Evropské unie pro ekologickou produkci, uvádí se ve stejném zorném poli jako toto logo rovněž údaj o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá, a to podle situace v jedné z těchto podob:
„zemědělská produkce EU“, byla-li zemědělská surovina vyprodukována v Unii;
„zemědělská produkce mimo EU“, byla-li zemědělská surovina vyprodukována ve třetích zemích;
„zemědělská produkce EU/mimo EU“, byla-li část zemědělských surovin vyprodukována v Unii a část ve třetí zemi.
Pro účely prvního pododstavce lze výraz „zemědělská produkce“ případně nahradit slovem „akvakultura“ a výraz „EU“ a „mimo EU“ lze nahradit či doplnit názvem země nebo názvem země a regionu, pokud v této zemi a případně v tomto regionu byly vyprodukovány všechny zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.
Při uvedení místa, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá, podle prvního a třetího pododstavce lze pominout složky malé hmotnosti za předpokladu, že celkové množství nezohledněných složek nepřekročí 5 % celkové hmotnosti zemědělských surovin.
Výraz „EU“ ani „mimo EU“ nesmí být uveden za použití výraznější barvy, velikosti a stylu písma než název produktu.
Komise přijme prováděcí akty týkající se:
praktických opatření pro použití, úpravu, skladbu a velikost údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2 tohoto článku a v čl. 33 odst. 3;
přidělování číselných kódů kontrolním orgánům a kontrolním subjektům;
uvedení místa, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a čl. 33 odst. 3.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 33
Logo Evropské unie pro ekologickou produkci
Logo Evropské unie pro ekologickou produkci lze používat rovněž pro informační a vzdělávací účely související s existencí a propagací loga samotného, a to za předpokladu, že takovým použitím nemůže být spotřebitel uveden v omyl, pokud jde o ekologickou produkci konkrétních produktů, a že je logo reprodukováno v souladu s pravidly stanovenými v příloze V. V tomto případě se neuplatní požadavky uvedené v čl. 32 odst. 2 a v příloze V bodě 1.7.
Logo Evropské unie pro ekologickou produkci se nesmí použít pro zpracované potraviny podle čl. 30 odst. 5 písm. b) a c) ani pro produkty z přechodného období podle čl. 30 odst. 3.
KAPITOLA V
CERTIFIKACE
Článek 34
Certifikační systém
Pokud příslušné orgány svěřily své pravomoci více než jednomu kontrolnímu orgánu či kontrolnímu subjektu nebo pověřily vykonáváním konkrétních úkolů úřední kontroly nebo některých úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi více než jeden kontrolní orgán či kontrolní subjekt, hospodářské subjekty nebo skupiny hospodářských subjektů označí v oznámení podle prvního pododstavce kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt, který ověřuje soulad jejich činnosti s tímto nařízením a vydává certifikát podle čl. 35 odst. 1.
Komise může přijmout prováděcí akty s cílem stanovit podrobnosti a specifikace týkající se:
formátu oznámení podle odstavce 1 a technických prostředků pro jeho podávání;
způsobů zveřejňování seznamů uvedených v odstavci 6 a
postupů a způsobů zveřejňování poplatků uvedených v odstavci 7.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 35
Certifikát
Příslušné orgány nebo případně kontrolní orgány či kontrolní subjekty vydají certifikát každému hospodářskému subjektu nebo skupině hospodářských subjektů, které oznámily svou činnost podle čl. 34 odst. 1 a jsou v souladu s tímto nařízením. Certifikát:
se vydává pokud možno v elektronické podobě;
umožňuje alespoň identifikaci hospodářského subjektu nebo skupiny hospodářských subjektů, včetně seznamu členů, kategorie produktů, na které se certifikát vztahuje, a jeho doby platnosti;
stvrzuje, že oznámená činnost je v souladu s tímto nařízením, a
vydává se v souladu se vzorem uvedeným v příloze VI.
Pro účely odstavců 1 a 4 tohoto článku jsou produkty klasifikovány v souladu s těmito kategoriemi:
nezpracované rostliny a rostlinné produkty, včetně osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin;
hospodářská zvířata a nezpracované živočišné produkty;
řasy a nezpracované produkty akvakultury;
zpracované zemědělské produkty, včetně produktů akvakultury, určené k použití jako potraviny;
krmivo;
víno;
jiné produkty uvedené na seznamu v příloze I tohoto nařízení nebo nezahrnuté v předchozích kategoriích.
Členské státy mohou od povinnosti držet certifikát podle odstavce 2 osvobodit hospodářské subjekty, které prodávají nebalené ekologické produkty jiné než krmivo přímo konečnému spotřebiteli, za předpokladu, že uvedené hospodářské subjekty tyto produkty neprodukují, nepřipravují, neskladují jinak než ve spojení s místem prodeje ani je nedovážejí ze třetí země a ani tyto činnosti smluvně nezadávají třetí straně a že:
takový prodej nepřekračuje 5 000 kg ročně;
takový prodej nepředstavuje roční obrat, jehož hodnota ve vztahu k nebaleným ekologickým produktům překračuje 20 000 EUR; nebo
potenciální náklady na certifikaci daného hospodářského subjektu překračují 2 % celkového obratu u nebalených ekologických produktů prodaných tímto hospodářským subjektem.
Pokud se členský stát rozhodne osvobodit hospodářské subjekty uvedené v prvním pododstavci od povinnosti držet certifikát, může stanovit přísnější mezní hodnoty, než jsou stanoveny v prvním pododstavci.
Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o jakémkoli rozhodnutí osvobodit podle prvního pododstavce hospodářské subjekty a o mezních hodnotách, do jejichž výše jsou tyto hospodářské subjekty osvobozeny.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 36
Skupina hospodářských subjektů
Každá skupina hospodářských subjektů:
se skládá pouze ze zemědělců nebo z hospodářských subjektů, které produkují řasy nebo živočichy pocházející z akvakultury, a kteří se kromě toho mohou zabývat zpracováváním nebo přípravou potravin či krmiva nebo jejich uváděním na trh;
se skládá pouze ze členů:
jejichž individuální náklady na certifikaci představují více než 2 % obratu jednotlivých členů nebo standardního objemu ekologické produkce a jejichž roční obrat ve vztahu k ekologické produkci nepřekračuje částku 25 000 EUR nebo jejichž standardní objem ekologické produkce nepřekračuje částku 15 000 EUR ročně; nebo
z nichž každý má podniky o maximální rozloze:
je usazena v členském státě nebo ve třetí zemi;
má právní subjektivitu;
se skládá pouze z členů, jejichž produkční činnosti nebo případné další činnosti uvedené v písmenu a) probíhají ve vzájemné zeměpisné blízkosti ve stejném členském státě nebo ve stejné třetí zemi;
zřídí společný systém pro uvádění produktů vyprodukovaných skupinou na trh; a
zavede systém vnitřní kontroly sestávající ze zdokumentovaného souboru kontrolních činností a postupů, v souladu s nimiž určitá osoba nebo subjekt odpovídá za ověření toho, že toto nařízení dodržuje každý člen skupiny.
Systém vnitřní kontroly spočívá v dokumentaci těchto postupů:
registrace členů skupiny;
vnitřních kontrol, které zahrnují vnitřní fyzické kontroly na místě u každého člena skupiny, a jakýchkoli dodatečných kontrol vycházejících z rizik, přičemž všechny kontroly plánuje správce systému vnitřní kontroly a provádí je inspektoři systému vnitřní kontroly, jejichž role stanoví písmeno h);
schválení nových členů stávající skupiny nebo případně schválení nových produkčních jednotek nebo nových činností stávajících členů po schválení správcem systému vnitřní kontroly na základě zprávy o vnitřní kontrole;
odborné přípravy inspektorů systému vnitřní kontroly, jež se uskuteční alespoň jednou ročně a jehož součástí je posouzení znalostí získaných účastníky;
odborné přípravy členů skupiny o postupech systému vnitřní kontroly a požadavcích tohoto nařízení;
kontroly dokumentů a záznamů;
opatření v případech nesouladu zjištěných při vnitřních kontrolách, včetně následných opatření;
vnitřní sledovatelnosti, která ukazuje původ produktů dodaných při společném uvádění na trh skupinou a umožňuje sledování všech produktů všech členů ve všech fázích, tedy při produkci, zpracování, přípravě nebo uvádění na trh, včetně odhadu a křížové kontroly výnosů každého člena skupiny;
jmenuje správce systému vnitřní kontroly a jednoho nebo více inspektorů systému vnitřní kontroly, kteří mohou být členy skupiny. Jejich funkce se nespojují. Počet inspektorů systému vnitřní kontroly musí být přiměřený a úměrný, zejména s ohledem na typ, strukturu, velikost, produkty, činnosti a výstupy ekologické produkce skupiny. Inspektoři systému vnitřní kontroly jsou způsobilí, pokud jde o produkty a činnosti skupiny.
Správce systému vnitřní kontroly:
ověřuje způsobilost všech členů skupiny, pokud jde o kritéria stanovená v písmenech a), b) a e);
zajistí, aby mezi každým členem a skupinou existovala písemná a podepsaná dohoda o členství, kterou se členové zavazují:
vypracovává postupy systému vnitřní kontroly a příslušné dokumenty a záznamy, aktualizuje je a zpřístupňuje je inspektorům systému vnitřní kontroly, případně též členům skupiny;
sestavuje seznam členů skupiny a aktualizuje jej;
přiděluje úkoly a povinnosti inspektorům systému vnitřní kontroly;
je styčným bodem mezi členy skupiny a příslušným orgánem nebo případně kontrolním orgánem či kontrolním subjektem, včetně žádostí o výjimky;
každoročně ověřuje prohlášení o střetu zájmů inspektorů systému vnitřní kontroly;
plán vnitřních kontrol a zajištění jejich náležitého provádění v souladu s harmonogramem správce systému vnitřní kontroly uvedeným v písm.g) bodě ii) druhém pododstavci;
zajišťuje odpovídající odbornou přípravu inspektorů systému vnitřní kontroly a provádí každoroční hodnocení jejich schopností a kvalifikací;
schvaluje nové členy nebo nové produkční jednotky nebo nové činnosti stávajících členů;
rozhoduje o opatřeních v případě nesouladu s opatřeními systému vnitřní kontroly stanovenými dokumentovanými postupy v souladu s písmenem g) a zajišťuje následná opatření;
rozhoduje o subdodávkách činností včetně činností inspektorů systému vnitřní kontroly a podepisuje příslušné dohody a smlouvy.
Inspektor systému vnitřní kontroly:
provádí vnitřní kontroly členů skupiny podle harmonogramu a postupů stanovených správcem systému vnitřní kontroly;
navrhuje zprávy o vnitřní kontrole na základě vzoru a předkládá je v přiměřené lhůtě správci systému vnitřní kontroly;
při jmenování předkládá písemné a podepsané prohlášení o střetu zájmů a každoročně je aktualizuje;
účastní se odborné přípravy.
Za nedostatky systému vnitřní kontroly se považují přinejmenším tyto situace:
produkce, zpracovávání, příprava nebo uvádění na trh produktů od členů nebo produkčních jednotek, jejichž členství bylo pozastaveno/staženo;
uvádění na trh produktů, u nichž správce systému vnitřní kontroly zakázal odkazovat při označování nebo propagaci na ekologickou produkci;
přidání nových členů na seznam členů nebo změna činností stávajících členů bez vnitřního schvalovacího postupu;
neprovedení roční fyzické kontroly na místě u člena skupiny v daném roce;
neuvedení členů, jejichž členství bylo pozastaveno nebo kteří byli ze seznamu členů vyškrtnuti;
závažná odchylka ve zjištěních mezi vnitřními kontrolami prováděnými inspektory systému vnitřní kontroly a úředními kontrolami prováděnými příslušným orgánem nebo případně kontrolním orgánem či kontrolním subjektem;
zjištění závažných nedostatků při ukládání vhodných opatření nebo provádění nezbytných následných opatření v reakci na nesoulad zjištěný inspektory vnitřní kontroly nebo příslušným orgánem nebo případně kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem;
nepřiměřený počet inspektorů systému vnitřní kontroly nebo jejich nedostatečná způsobilost vzhledem k typu, struktuře, velikosti produktů, činnostem a výstupům ekologické produkce skupiny.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se mění odstavce 1 a 2 tohoto článku doplněním ustanovení nebo změnou těchto doplněných ustanovení, zejména pokud jde o:
odpovědnost jednotlivých členů skupiny hospodářských subjektů;
kritéria pro určení zeměpisné blízkosti členů skupiny, jako je například sdílení zařízení nebo lokalit;
zřízení a fungování systému vnitřní kontroly, včetně rozsahu, obsahu a četnosti kontrol, jež mají být prováděny, a kritérií pro určení nedostatků v nastavení nebo fungování systému vnitřní kontroly.
Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se stanoví zvláštní pravidla týkající se:
složení a velikosti skupiny hospodářských subjektů;
systémů dokumentace a vedení záznamů, systému pro vnitřní sledovatelnost a seznamu hospodářských subjektů;
výměny informací mezi skupinou hospodářských subjektů a příslušným orgánem nebo orgány, kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty a mezi členskými státy a Komisí.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
KAPITOLA VI
ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI
Článek 37
Vztah k nařízení (EU) 2017/625 a doplňující pravidla pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti týkající se ekologické produkce a označování ekologických produktů
Vedle pravidel nařízení (EU) 2017/625, s výjimkou stanovenou v čl. 40 odst. 2 tohoto nařízení, a vedle ustanovení článku 29 tohoto nařízení, s výjimkou stanovenou v čl. 41 odst. 1 tohoto nařízení, se na úřední kontroly a jiné úřední činnosti vykonávané s cílem ověřit v rámci celého procesu ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce, zda produkty uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení byly vyprodukovány v souladu s tímto nařízením, použijí zvláštní pravidla uvedená v této kapitole.
Článek 38
Doplňující pravidla týkající se úředních kontrol a opatření, jež mají přijmout příslušné orgány
Úřední kontroly prováděné v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2017/625 s cílem ověřit soulad s tímto nařízením zahrnují zejména:
ověření, zda hospodářské subjekty v každé fázi produkce, přípravy a distribuce uplatňují preventivní a bezpečnostní opatření, jak jsou uvedena v čl. 9 odst. 6 a v článku 28 tohoto nařízení;
zahrnuje-li podnik konvenční produkční jednotky nebo produkční jednotky v přechodném období, ověření záznamů a opatření, postupů či ujednání zavedených s cílem zajistit zřetelné a účinné oddělení mezi ekologickými produkčními jednotkami, produkčními jednotkami v přechodném období a konvenčními produkčními jednotkami a mezi produkty vyprodukovanými těmito jednotkami, jakož i zřetelné a účinné oddělení látek a produktů používaných pro ekologické produkční jednotky, produkční jednotky v přechodném období a konvenční produkční jednotky; toto ověření zahrnuje kontroly pozemků, u nichž bylo předcházející období zpětně uznáno jako součást přechodného období, a kontroly konvenčních produkčních jednotek;
jsou-li ekologické produkty, produkty z přechodného období a produkty z konvenční produkce hospodářskými subjekty sbírány současně, jsou-li připravovány či skladovány ve stejné jednotce, místě či prostorách sloužících k přípravě nebo jsou-li přepravovány jiným hospodářským subjektům nebo do jiných jednotek, ověření záznamů a opatření, postupů či ujednání zavedených s cílem zajistit, aby byly činnosti prováděny fyzicky nebo časově odděleně, aby byla uplatňována vhodná čisticí opatření a případně opatření k zamezení záměny produktů, aby byly ekologické produkty a produkty z přechodného období vždy identifikovány a aby byly ekologické produkty, produkty z přechodného období a konvenční produkty před provedením přípravných činností a po nich skladovány fyzicky nebo časově navzájem odděleně;
ověření nastavení a fungování systému vnitřní kontroly skupiny hospodářských subjektů;
jsou-li hospodářské subjekty osvobozeny od oznamovací povinnosti podle čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení nebo jsou-li osvobozeny od povinnosti držet certifikát podle čl. 35 odst. 8 tohoto nařízení, ověření, zda jsou splněny požadavky pro uvedená osvobození, a ověření produktů, které tyto hospodářské subjekty prodávají.
Úřední kontroly prováděné v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2017/625 s cílem ověřit soulad s tímto nařízením se provádějí v rámci celého procesu ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce na základě pravděpodobnosti nesouladu ve smyslu čl. 3 bodu 57 tohoto nařízení, která se určí tak, že kromě prvků uvedených v článku 9 nařízení (EU) 2017/625 se zohlední zejména tyto prvky:
typ, velikost a struktura hospodářských subjektů a skupin hospodářských subjektů;
délka období, v němž se hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů věnovaly ekologické produkci, přípravě a distribuci;
výsledky kontrol provedených v souladu s tímto článkem;
okamžik relevantní pro prováděné činnosti;
kategorie produktů;
druh, množství a hodnota produktů a jejich vývoj v čase;
možnost směšování produktů nebo kontaminace nepovolenými produkty či látkami;
uplatňování odchylek nebo výjimek hospodářskými subjekty a skupinami hospodářských subjektů;
kritické body z hlediska nesouladu a pravděpodobnost nesouladu v každé fázi produkce, přípravy a distribuce;
subdodavatelské činnosti.
Součástí ověření souladu je fyzická kontrola na místě, ledaže jsou splněny tyto podmínky:
při přecházejících kontrolách dotyčného hospodářského subjektu nebo dotyčné skupiny hospodářských subjektů v průběhu nejméně tří po sobě jdoucích let nebyl zjištěn žádný nesoulad mající vliv na integritu ekologických produktů nebo produktů z přechodného období; a
podle posouzení na základě prvků uvedených v odstavci 2 tohoto článku a v článku 9 nařízení (EU) 2017/625 je u dotyčného hospodářského subjektu nebo dotyčné skupiny hospodářských subjektů nízká pravděpodobnost nesouladu.
V takovém případě však nesmí doba mezi dvěma fyzickými kontrolami na místě přesáhnout 24 měsíců.
Úřední kontroly prováděné v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2017/625 s cílem ověřit soulad s tímto nařízením:
se provádějí v souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625 a zajišťují, aby byl určitý minimální procentní podíl všech úředních kontrol hospodářských subjektů nebo skupin hospodářských subjektů prováděn bez předchozího oznámení;
zajistí, aby byl vedle kontrol uvedených v odstavci 3 tohoto článku prováděn určitý minimální procentní podíl dodatečných kontrol;
se provádějí odběrem minimálního počtu vzorků odebraných v souladu s čl. 14 písm. h) nařízení (EU) 2017/625;
zajistí, aby byl v souvislosti s ověřováním souladu podle odstavce 3 tohoto článku zkontrolován minimální počet hospodářských subjektů, které jsou členy skupiny hospodářských subjektů.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54:
jimiž se toto nařízení doplňuje stanovením zvláštních kritérií a podmínek pro provádění úředních kontrol zaměřených na zajištění sledovatelnosti ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce a na zajištění souladu s tímto nařízením, pokud jde o:
kontroly účetních dokladů;
kontroly prováděné u specifických kategorií hospodářských subjektů;
případnou lhůtu, v níž mají být kontroly stanovené v tomto nařízení provedeny, včetně fyzických kontrol na místě podle odstavce 3 tohoto článku, a konkrétní prostory nebo oblast, jichž se mají tyto kontroly týkat;
jimiž se mění odstavec 2 tohoto článku doplněním dalších prvků na základě praktických zkušeností nebo změnou těchto doplněných prvků.
Komise může přijmout prováděcí akty s cílem upřesnit:
minimální procentní podíl všech úředních kontrol hospodářských subjektů nebo skupin hospodářských subjektů, které mají být provedeny bez předchozího oznámení podle odst. 4 písm. a);
minimální procentní podíl dodatečných kontrol podle odst. 4 písm. b);
minimální procentní podíl vzorků podle odst. 4 písm. c);
minimální počet hospodářských subjektů, které jsou členy skupiny hospodářských subjektů podle odst. 4 písm. d).
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 39
Doplňující pravidla týkající se opatření, jež mají přijmout hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů
Kromě povinností stanovených v článku 15 nařízení (EU) 2017/625 hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů:
vedou záznamy za účelem prokázání souladu s tímto nařízením;
činí všechna prohlášení a jiná sdělení, která jsou nezbytná pro úřední kontroly;
přijímají příslušná praktická opatření pro zajištění souladu s tímto nařízením;
formou prohlášení, které je třeba podepsat a podle potřeby aktualizovat, předkládají:
úplný popis ekologické produkční jednotky nebo produkční jednotky v přechodném období a činností, jež mají být v souladu s tímto nařízením prováděny;
příslušná praktická opatření, která se mají přijmout pro zajištění souladu s tímto nařízením;
závazek, že:
Komise může přijmout prováděcí akty s cílem stanovit podrobnosti a specifikace týkající se:
záznamů vedených za účelem prokázání souladu s tímto nařízením;
prohlášení a jiných sdělení, která jsou nezbytná pro úřední kontroly;
relevantních praktických opatření pro zajištění souladu s tímto nařízením.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 40
Doplňující pravidla týkající se přenesení některých úkolů úředních kontrol a úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi
Příslušné orgány mohou přenést některé úkoly úřední kontroly a některé úkoly související s jinými úředními činnostmi na kontrolní subjekty pouze v případě, že jsou vedle podmínek stanovených v kapitole III nařízení (EU) 2017/625 splněny tyto podmínky:
pověření obsahuje přesný popis přenášených úkolů úřední kontroly a úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi, včetně podávání zpráv a jiných zvláštních povinností, a podmínek, za kterých může kontrolní subjekt tyto úkoly a činnosti vykonávat. Kontrolní subjekt předloží příslušným orgánům k předchozímu schválení zejména:
svůj postup posuzování rizik, který zejména určuje, s jakou intenzitou a četností bude u hospodářských subjektů a skupin hospodářských subjektů ověřován soulad, je stanoven na základě prvků uvedených v článku 9 nařízení (EU) 2017/625 a v článku 38 tohoto nařízení a který je třeba dodržovat při úředních kontrolách hospodářských subjektů a skupin hospodářských subjektů;
standardní postup kontroly, který obsahuje podrobný popis kontrolních opatření, jež se kontrolní subjekt zavazuje uplatňovat ve vztahu k hospodářským subjektům a skupinám hospodářských subjektů podléhajícím jeho kontrole;
seznam opatření, která jsou v souladu se společným katalogem uvedeným v čl. 41 odst. 4 a která jsou uplatňována ve vztahu k hospodářským subjektům a skupinám hospodářských subjektů v případě podezření na nesoulad či zjištěného nesouladu;
postupy pro účinné sledování úkolů úřední kontroly a úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi vykonávaných ve vztahu k hospodářským subjektům a skupinám hospodářských subjektů a postupy pro podávání zpráv o těchto úkolech.
Jakoukoli následnou změnu prvků uvedených v bodech i) až iv) oznámí kontrolní subjekt příslušnému orgánu;
tyto příslušné orgány mají zavedeny postupy a opatření k zajištění dohledu nad kontrolními subjekty, včetně ověřování účinnosti, nezávislosti a objektivity způsobu vykonávání přenesených úkolů, zejména pokud jde o intenzitu a četnost ověřování souladu;
Příslušné orgány alespoň jednou ročně organizují v souladu s čl. 33 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 audity kontrolních subjektů, na něž přenesly úkoly úřední kontroly a úkoly související s jinými úředními činnostmi.
Příslušné orgány nepřenesou na kontrolní subjekty tyto úkoly úřední kontroly a úkoly související s jinými úředními činnostmi:
dohled nad jinými kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty a jejich audit;
pravomoc udělovat výjimky, kromě výjimek pro účely použití rozmnožovacího materiálu rostlin nezískaného z ekologické produkce;
pravomoc přijímat oznámení o činnostech hospodářských subjektů nebo skupin hospodářských subjektů podle čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení;
posuzování pravděpodobnosti nesouladu s ustanoveními tohoto nařízení, jež určují četnost fyzických kontrol, které mají být provedeny u zásilek ekologických produktů před jejich propuštěním do volného oběhu v Unii v souladu s článkem 54 nařízení (EU) 2017/625;
vytvoření společného katalogu opatření uvedeného v čl. 41 odst. 4 tohoto nařízení.
Aniž je dotčen čl. 33 písm. b) nařízení (EU) 2017/625, mohou příslušné orgány před úplným nebo částečným zrušením přenesení úkolů úřední kontroly nebo úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi v případech uvedených ve zmíněném písmenu toto přenesení úkolů plně nebo částečně pozastavit:
po dobu, která nepřekročí 12 měsíců, během níž má kontrolní subjekt napravit nedostatky zjištěné během auditů a inspekcí nebo vyřešit nesoulad, ohledně kterého byla v souladu s článkem 43 tohoto nařízení sdílena informace s jinými kontrolními orgány a kontrolními subjekty, příslušnými orgány a Komisí; nebo
po dobu, během níž je pozastavena akreditace podle čl. 29 písm. b) bodu iv) nařízení (EU) 2017/625 související s čl. 40 odst. 3 tohoto nařízení.
Pokud je přenesení úkolů úřední kontroly a úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi pozastaveno, dotčené kontrolní subjekty nevydávají certifikáty uvedené v článku 35 pro ty části, pro něž bylo přenesení úkolů pozastaveno. Příslušné orgány rozhodnou o tom, zda certifikáty vydané dotčenými kontrolními subjekty před datem tohoto částečného nebo úplného pozastavení zůstávají v platnosti, a informuje o tom hospodářské subjekty dotčené tímto rozhodnutím.
Aniž je dotčen článek 33 nařízení (EU) 2017/625, příslušné orgány pozastavení přenesení úkolů úřední kontroly a úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi co nejdříve ukončí, jakmile kontrolní subjekt napraví nedostatky nebo nesoulady uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo jakmile akreditační orgán ukončí pozastavení akreditace uvedené v prvním pododstavci písm. b).
Kontrolní subjekty předají příslušným orgánům:
každoročně do 31. ledna seznam hospodářských subjektů, u nichž k 31. prosinci předchozího roku provedly kontrolu;
každoročně do 31. března informace o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech provedených v předchozím roce s cílem podpořit vypracování části týkající se ekologické produkce a označování ekologických produktů, která je součástí výroční zprávy podle článku 113 nařízení (EU) 2017/625.
Článek 41
Doplňující pravidla týkající se opatření pro případ podezření na nesoulad a pro případ zjištěného nesouladu a společný katalog opatření
S výhradou článku 29, pokud má příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt podezření nebo obdrží podložené informace, včetně informací od jiných příslušných orgánů nebo případně od kontrolních orgánů či kontrolních subjektů, že hospodářský subjekt zamýšlí používat nebo uvést na trh produkt, který zřejmě není v souladu s tímto nařízením, ale je označen výrazy odkazujícími na ekologickou produkci, nebo pokud byla tento příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt hospodářským subjektem informován o podezření na nesoulad podle článku 27:
okamžitě provede úřední šetření v souladu s nařízením (EU) 2017/625 s cílem ověřit soulad s tímto nařízením; toto šetření se dokončí co nejdříve, v přiměřené lhůtě, s přihlédnutím k trvanlivosti produktu a složitosti daného případu;
dokud nebudou k dispozici výsledky šetření uvedeného v písmeni a), dočasně zakáže uvádění dotčených produktů na trh jako ekologických produktů nebo produktů z přechodného období a jejich používání v ekologické produkci. Dříve než příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt takto rozhodne, poskytne hospodářskému subjektu příležitost se vyjádřit.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 42
Doplňující pravidla týkající se opatření v případě nesouladu majícího vliv na integritu
Článek 43
Doplňující pravidla týkající se výměny informací
Příslušné orgány tyto informace sdílejí s jinými příslušnými orgány a Komisí prostřednictvím počítačového systému poskytnutého Komisí, umožňujícího elektronickou výměnu dokumentů a informací.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
KAPITOLA VII
OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI
Článek 44
Vývoz ekologických produktů
Článek 45
Dovoz ekologických produktů a produktů z přechodného období
Produkt může být dovezen ze třetí země s cílem uvést ho na trh v Unii jako ekologický produkt nebo jako produkt z přechodného období, pokud jsou splněny tyto tři podmínky:
produkt je produktem uvedeným v čl. 2 odst. 1;
platí jedna z těchto skutečností:
produkt splňuje ustanovení kapitol II, III a IV tohoto nařízení a všechny hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů podle článku 36, včetně vývozců v dotčené třetí zemi, podléhají kontrole ze strany kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů uznaných v souladu s článkem 46 a tyto orgány nebo subjekty vystavily všem těmto hospodářským subjektům, skupinám hospodářských subjektů a vývozcům certifikát potvrzující, že splňují požadavky tohoto nařízení;
pochází-li produkt ze třetí země, která je uznána v souladu s článkem 47, tento produkt splňuje podmínky stanovené v příslušné obchodní dohodě; nebo
pochází-li produkt ze třetí země, která je uznána v souladu s článkem 48, tento produkt splňuje rovnocenná pravidla produkce a kontroly dané třetí země a je dovážen s certifikátem kontroly, který vydaly příslušné orgány, kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty uvedené třetí země a který potvrzuje uvedený soulad; a
hospodářské subjekty ve třetích zemích jsou schopny kdykoli poskytnout dovozcům a vnitrostátním orgánům v Unii a v příslušných třetích zemích informace umožňující identifikaci hospodářských subjektů, které jsou jejich dodavateli, a kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů těchto dodavatelů s cílem zajistit sledovatelnost dotčeného ekologického produktu nebo produktu z přechodného období. Tyto informace se zpřístupní i kontrolním orgánům nebo kontrolním subjektům dovozců.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 46
Uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Kontrolní orgány a kontrolní subjekty jsou v souladu s odstavcem 1 uznány pro kontrolu dovozu kategorií produktů uvedených v čl. 35 odst. 7, pokud splňují tato kritéria:
jsou zákonně usazeny v jednom členském státě nebo ve třetí zemi;
mají kapacitu provádět kontroly k zajištění toho, že ve vztahu k ekologickým produktům a produktům z přechodného období určeným k dovozu do Unie jsou splněny podmínky stanovené v čl. 45 odst. 1 písm. a), písm. b) bodě i) a písm. c), aniž by kontrolní úkoly delegovaly; pro účely tohoto písmene se kontrolní úkoly vykonávané osobami pracujícími na základě individuální smlouvy nebo formální dohody, která je staví pod řídící kontrolu, a postupy smluvních kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů nepovažují za delegaci a zákaz delegovat kontrolní úkoly se nevztahuje na odběr vzorků;
poskytují odpovídající záruky objektivity a nestrannosti a nepodléhají střetu zájmů, pokud jde o výkon kontrolních úkolů; zejména mají zavedeny postupy zajišťující, aby pracovníci provádějící kontroly a jiná opatření nebyli ve střetu zájmů a aby provozovatelé nebyli kontrolováni stejnými inspektory po dobu více než 3 po sobě jdoucích let;
pokud jde o kontrolní subjekty, ty jsou pro účely jejich uznání v souladu s tímto nařízením akreditovány pouze jedním akreditačním orgánem podle příslušné harmonizované normy pro „Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby“, na niž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie;
mají odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu potřebné k výkonu kontrolních úkolů a dostatečný počet vhodných kvalifikovaných a zkušených pracovníků;
mají kapacitu a způsobilost k provádění svých certifikačních a kontrolních činností v souladu s požadavky tohoto nařízení, a zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1698 ( 25 ) pro každý typ hospodářského subjektu (jediného hospodářského subjektu nebo skupiny hospodářských subjektů) v každé třetí zemi a pro každou kategorii produktů, pro kterou chtějí být uznány;
mají zavedeny postupy a opatření k zajištění nestrannosti, kvality, soudržnosti, účinnosti a vhodnosti kontrol a dalších jimi prováděných činností;
mají dostatečný počet kvalifikovaných a zkušených pracovníků, aby mohly být kontroly a další činnosti prováděny účinně a včas;
mají vhodné a řádně udržované prostory a vybavení k zajištění toho, aby zaměstnanci mohli účinně a včas provádět kontroly a jiné činnosti;
mají zavedené právní postupy s cílem zajistit, aby jejich pracovníci měli v zájmu umožnění plnění svých úkolů přístup do prostor provozovatelů a k dokumentům, které provozovatelé uchovávají;
mají interní dovednosti, odbornou přípravu a postupy vhodné pro vykonávání účinných kontrol a inspekcí hospodářských subjektů, jakož i systémů vnitřní kontroly skupiny hospodářských subjektů, pokud existují;
jejich předchozí uznání pro určitou třetí zemi a/nebo kategorii produktů nebylo odňato v souladu s odstavcem 2a nebo jejich akreditace nebyla odňata ani pozastavena žádným akreditačním orgánem v souladu s jeho postupy pro pozastavení nebo odnětí stanovenými v souladu s příslušnou mezinárodní normou, zejména s normou Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) 17011 – Posuzování shody – Všeobecné požadavky na akreditační orgány akreditující orgány posuzující shodu, během 24 měsíců předcházejících:
jejich žádosti o uznání pro stejnou třetí zemi a/nebo pro stejnou kategorii produktů, s výjimkou případů, kdy bylo předchozí uznání odňato v souladu s odst. 2a písm. k);
jejich žádosti o rozšíření oblasti působnosti uznání na další třetí zemi v souladu s článkem 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1698, s výjimkou případů, kdy bylo předchozí uznání odňato v souladu s odst. 2a písm. k) tohoto článku;
jejich žádosti o rozšíření oblasti působnosti uznání na další kategorii produktů v souladu s článkem 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1698;
v případě kontrolních orgánů se jedná o organizace veřejné správy ve třetí zemi, pro kterou žádají o uznání;
splňují procesní požadavky stanovené v kapitole I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1698 a
splňují dodatečná kritéria, která mohou být stanovena prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 7.
Komise může zrušit uznání kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu pro určitou třetí zemi a/nebo kategorii produktů, pokud:
již není splněno jedno z kritérií pro uznání stanovených v odstavci 2;
Komise neobdržela výroční zprávu uvedenou v článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1698 ve lhůtě stanovené v uvedeném článku nebo informace obsažené ve výroční zprávě jsou neúplné, nepřesné nebo nesplňují požadavky stanovené v uvedeném nařízení;
kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt nezpřístupní nebo nesdělí všechny informace týkající se technické dokumentace uvedené v odstavci 4, kontrolního systému, který používá, nebo aktualizovaného seznamu hospodářských subjektů nebo skupin hospodářských subjektů nebo ekologických produktů, na něž se jeho uznání vztahuje;
kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt neoznámí Komisi do 30 kalendářních dnů změny své technické dokumentace uvedené v odstavci 4;
kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt neposkytne informace požadované Komisí nebo členským státem ve stanovených lhůtách, nebo jsou tyto informace neúplné, nepřesné nebo nesplňují požadavky stanovené v tomto nařízení, v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1698 a v prováděcím aktu, který má být přijat podle odstavce 8, nebo s Komisí nespolupracuje, a to zejména během šetření nesouladu;
kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt nesouhlasí s šetřením na místě nebo s auditem zahájeným Komisí;
výsledek šetření na místě nebo auditu svědčí o systematickém špatném fungování kontrolních opatření nebo o tom, že kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt není schopen provést všechna doporučení Komise po šetření na místě nebo auditu ve svém navrhovaném akčním plánu předloženém Komisi;
kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt nepřijme přiměřená nápravná opatření v reakci na zjištěné případy nesouladu a porušení předpisů ve lhůtě stanovené Komisí podle závažnosti situace, která nesmí být kratší než 30 kalendářních dnů;
v případě, že hospodářský subjekt změní svůj kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt, kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt nesdělí novému kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu příslušné prvky kontrolního souboru, včetně písemných záznamů, hospodářského subjektu nejdéle do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti o převod od hospodářského subjektu nebo nového kontrolního orgánu či kontrolního subjektu;
existuje riziko, že spotřebitel bude uveden v omyl ohledně skutečné povahy produktů, na které se rozsah uznání vztahuje, nebo
kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt necertifikoval ve třetí zemi, pro kterou je uznán, po dobu 48 po sobě jdoucích měsíců žádný hospodářský subjekt.
Akreditaci podle odstavce 2 písm. d) může udělit pouze:
vnitrostátní akreditační orgán v Unii v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008; nebo
akreditační orgán mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání pod záštitou Mezinárodního akreditačního fóra.
Kontrolní orgány předloží nejaktuálnější hodnotící zprávu vydanou příslušným orgánem a kontrolní subjekty předloží osvědčení o akreditaci vydané akreditačním subjektem. Ve vhodných případech předloží kontrolní orgány či kontrolní subjekty rovněž nejaktuálnější zprávy o pravidelných hodnoceních na místě, dozoru a víceletém přehodnocování svých činností.
Uznání kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů podle odstavce 1 se neprodleně zruší postupem uvedeným v odstavci 1 zejména v případě, kdy bylo zjištěno závažné nebo opakované porušení pravidel, pokud jde o certifikaci nebo kontroly a opatření stanovená v souladu s odstavcem 8, a kdy dotčený kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt nepřijal v reakci na žádost Komise vhodná a včasná nápravná opatření ve lhůtě stanovené Komisí. Tato lhůta se stanoví v závislosti na závažnosti daného problému a obecně nesmí být kratší než 30 dní.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54,
jimiž se mění odstavec 2 tohoto článku doplněním dalších kritérií ke kritériím v něm stanoveným pro uznávání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů podle odstavce 1 tohoto článku a pro zrušení takového uznání, nebo změnou těchto doplněných kritérií;
jimiž se toto nařízení doplňuje, pokud jde o:
výkon dohledu nad kontrolními orgány a kontrolními subjekty uznanými Komisí v souladu s odstavcem 1, včetně šetření na místě, a
kontroly a jiné činnosti, jež mají tyto kontrolní orgány a kontrolní subjekty provádět.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 47
Rovnocennost v rámci obchodní dohody
Uznanou třetí zemí podle čl. 45 odst. 1 písm. b) bodu ii) je třetí země, kterou Unie uznala v rámci obchodní dohody jako zemi se systémem produkce, který plní stejné cíle a zásady, přičemž používá pravidla, jež zaručují stejnou úroveň zajištění shody jako pravidla Unie.
Článek 48
Rovnocennost podle nařízení (ES) č. 834/2007
Toto uznání pozbývá platnosti dne ►M3 31. prosince 2026 ◄ .
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 49
Zpráva Komise o uplatňování článků 47 a 48
Komise do ►M3 31. prosince 2022 ◄ předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu uplatňování článků 47 a 48, zejména pokud jde o uznávání třetích zemí pro účely rovnocennosti.
KAPITOLA VIII
OBECNÁ USTANOVENÍ
ODDÍL 1
Volný pohyb ekologických produktů a produktů z přechodného období
Článek 50
Neuplatňování zákazu a omezení uvádění ekologických produktů a produktů z přechodného období na trh
Příslušné orgány, kontrolní orgány a kontrolní subjekty nesmějí z důvodů týkajících se produkce, označení nebo obchodní úpravy produktů zakázat nebo omezit uvádění ekologických produktů nebo produktů z přechodného období, podléhajících kontrole jiného příslušného orgánu, kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu nacházejícího se v jiném členském státě na trh, pokud jsou tyto produkty v souladu s tímto nařízením. Zejména se neprovádějí žádné úřední kontroly a jiné úřední činnosti kromě kontrol a činností podle nařízení (EU) 2017/625 a nevybírají se žádné poplatky za úřední kontroly a jiné úřední činnosti kromě poplatků stanovených v kapitole VI uvedeného nařízení.
ODDÍL 2
Informace, podávání zpráv a související výjimky
Článek 51
Informace týkající se sektoru ekologické produkce a obchodu s ekologickými produkty
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 52
Informace týkající se příslušných orgánů, kontrolních orgánů a kontrolních subjektů
Členské státy vedou pravidelně aktualizovaný seznam obsahující:
názvy a adresy příslušných orgánů; a
názvy, adresy a číselné kódy kontrolních orgánů a kontrolních subjektů.
Členské státy tyto seznamy a jakékoli jejich změny předávají Komisi a zveřejňují je, ledaže je již předaly a zveřejnily v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625.
Článek 53
Výjimky, povolení a zpráva
Ode dne ►M3 1. ledna 2029 ◄ je Komisi na základě závěrů předložených ve zprávě podle odstavce 7 tohoto článku, které se týkají dostupnosti ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a ekologicky chovaných zvířat, svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 54, jimiž se toto nařízení mění:
ukončením platnosti výjimek uvedených v příloze II části I bodě 1.8.5 a v příloze II části II bodech 1.3.4.3 a 1.3.4.4, s výjimkou přílohy II části II bodu 1.3.4.4.2, k dřívějšímu dni než k ►M3 31. prosinci 2036 ◄ nebo prodloužením jejich platnosti na dobu po uvedeném dni;
ukončením platnosti výjimky uvedené v příloze II části II bodě 1.3.4.4.2.
Členské státy každoročně do 30. června poskytnou Komisi a ostatním členským státům:
informace obsažené v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 a v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 a v příslušných případech v systémech uvedených v čl. 26 odst. 3;
informace o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí I bodem 1.8.5 a přílohou II částí II body 1.3.4.3 a 1.3.4.4; a
informace o dostupnosti ekologického bílkovinného krmiva pro drůbež a prasata na trhu Unie a o povoleních udělených v souladu s přílohou II částí II body 1.9.3.1 písm. c) a 1.9.4.2 písm. c).
Do ►M3 31. prosince 2026 ◄ předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dostupnosti níže uvedených položek na trhu Unie a v příslušných případech i o příčinách omezeného přístupu k nim:
ekologický rozmnožovací materiál rostlin;
ekologicky chovaná zvířata, na něž se vztahují výjimky podle přílohy II části II bodů 1.3.4.3 a 1.3.4.4;
ekologické bílkovinné krmivo určené pro výživu drůbeže a prasat podléhající povolení podle přílohy II části II bodů 1.9.3.1 písm. c) a 1.9.4.2 písm. c).
Při vypracovávání této zprávy zohlední Komise zejména údaje shromážděné v souladu s článkem 26 a informace týkající se výjimek a povolení podle odstavce 6 tohoto článku.
KAPITOLA IX
PROCESNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
ODDÍL 1
Procesní ustanovení
Článek 54
Výkon přenesené pravomoci
Článek 55
Postup projednávání ve výboru
ODDÍL 2
Zrušení a přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 56
Zrušení
Nařízení (ES) č. 834/2007 se zrušuje.
Uvedené nařízení se však i nadále použije pro účely dokončení posuzování dosud projednávaných žádostí ze třetích zemí, jak je stanoveno v článku 58 tohoto nařízení.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 57
Přechodná opatření týkající se kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 2.
Článek 58
Přechodná opatření týkající se žádostí ze třetích zemí předložených podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007
Článek 59
Přechodná opatření týkající se prvotního uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů
Odchylně ode dne použitelnosti uvedeného v čl. 61 druhém pododstavci se článek 46 použije ode dne 17. června 2018, je-li to nezbytné k tomu, aby bylo možno včas uznat kontrolní orgány a kontrolní subjekty.
Článek 60
Přechodná opatření pro zásoby ekologických produktů vyprodukovaných v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007
Produkty vyprodukované v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007 před ►M3 1. lednem 2022 ◄ mohou být po uvedeném dni uváděny na trh až do vyčerpání zásob.
Článek 61
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
JINÉ PRODUKTY UVEDENÉ V ČL. 2 ODST. 1
PŘÍLOHA II
PODROBNÁ PRAVIDLA PRODUKCE UVEDENÁ V KAPITOLE III
Část I: Pravidla rostlinné výroby
Kromě pravidel produkce stanovených v článcích 9 až 12 se na ekologickou rostlinnou výrobu vztahují pravidla stanovená v této části.
1. Obecné požadavky
1.1. |
Ekologické plodiny, kromě těch, které přirozeně rostou ve vodě, se pěstují v živé půdě nebo v živé půdě smíchané s materiály a produkty povolenými v ekologické produkci nebo jimi zúrodněné, spojené se spodní půdou a podložím. |
1.2. |
Hydroponická produkce, což je způsob pěstování rostlin, které přirozeně nerostou ve vodě, při němž se kořeny rostlin nacházejí pouze v živném roztoku nebo v inertním pěstebním médiu s přidaným živným roztokem, je zakázána. |
1.3. |
Odchylně od bodu 1.1 je povoleno následující:
a)
produkce naklíčených semen, mezi něž patří klíčky, výhonky a odnože živené výhradně z výživových zásob obsažených v semenech, a to jejich vlhčením čistou vodou za předpokladu, že semena jsou ekologická. Používání pěstebního média je zakázáno, s výjimkou použití inertního média určeného výhradně k zachování vlhkosti semen, jsou-li složky tohoto inertního média povoleny v souladu s článkem 24;
b)
získávání čekankových puků, a to i jejich ponořením do čisté vody, pokud je rozmnožovací materiál rostlin ekologický. Použití pěstebního média je povoleno pouze tehdy, jsou-li jeho složky povoleny v souladu s článkem 24. |
1.4. |
Odchylně od bodu 1.1 jsou povoleny tyto postupy:
a)
pěstování rostlin za účelem produkce okrasných rostlin a bylin v květináčích, jež jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli společně s květináčem;
b)
pěstování semenáčků nebo přesazených rostlin v kontejnerech za účelem dalšího přesazení. |
1.5. |
Odchylně od bodu 1.1 je pěstování plodin v ohraničených záhonech povoleno pouze na plochách, které byly pro tento postup certifikovány jako ekologické před 28. červnem 2017 ve Finsku, Švédsku a Dánsku. Jakékoli rozšíření těchto ploch není povoleno. Platnost této odchylky skončí dne ►M3 31. prosince 2031 ◄ . Do ►M3 31. prosince 2026 ◄ předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání ohraničených záhonů v ekologickém zemědělství. K této zprávě může být případně připojen legislativní návrh týkající se používání ohraničených záhonů v ekologickém zemědělství. |
1.6. |
Veškeré používané způsoby rostlinné výroby zabraňují přispívání ke znečištění životního prostředí nebo jej snižují na minimum. |
1.7. |
Přechod na ekologickou produkci 1.7.1. Aby byly rostliny a rostlinné produkty považovány za ekologické produkty, musejí se pravidla produkce stanovená v tomto nařízení uplatňovat na pozemcích během přechodného období v délce alespoň dvou let před výsevem nebo v případě travních porostů či víceletých pícnin během období alespoň dvou let před jejich použitím jako ekologické krmivo nebo v případě víceletých plodin jiných než pícnin během období alespoň tří let před první sklizní ekologických produktů. 1.7.2. Pokud byl pozemek nebo jedna či více jeho ploch znečištěn produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, může příslušný orgán rozhodnout, že přechodné období pro tento pozemek nebo dotčené plochy prodlouží nad rámec období uvedeného v bodě 1.7.1. 1.7.3. V případě ošetření produktem nebo látkou, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, příslušný orgán požaduje nové přechodné období v souladu s bodem 1.7.1. Toto období může být zkráceno v těchto dvou případech:
a)
ošetření produktem nebo látkou, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v rámci povinného opatření na ochranu před škodlivými organismy nebo plevely, včetně karanténních organismů nebo invazních druhů, uloženého příslušným orgánem dotyčného členského státu;
b)
ošetření produktem nebo látkou, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v rámci vědeckých testů schválených příslušným orgánem dotyčného členského státu. 1.7.4. V případech uvedených v bodech 1.7.2 a 1.7.3 se délka přechodného období stanoví s ohledem na tyto požadavky:
a)
proces odbourávání dotyčného produktu či látky musí zaručovat, že na konci přechodného období dosahují rezidua v půdě a v případě víceletých plodin v rostlině nevýznamných hodnot;
b)
sklizeň po ošetření nesmí být uvedena na trh jako ekologické produkty nebo jako produkty z přechodného období. 1.7.4.1. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům všechna jimi přijatá rozhodnutí, která stanoví povinná opatření týkající se ošetření produkty či látkami, jež nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci. 1.7.4.2. V případě ošetření produkty či látkami, které nejsou povolené pro použití v ekologické produkci, se nepoužije bod 1.7.5 písm. b) 1.7.5. V případě pozemků spojených s ekologickou živočišnou výrobou:
a)
pravidla přechodu na ekologickou produkci se vztahují na celou plochu produkční jednotky, na níž se produkuje krmivo.
b)
bez ohledu na písmeno a) může být přechodné období zkráceno na jeden rok u pastvin a otevřených prostranství používaných pro nebýložravé druhy. |
1.8. |
Původ rostlin včetně rozmnožovacího materiálu rostlin 1.8.1. Pro produkci rostlin a rostlinných produktů jiných než rozmnožovacího materiálu rostlin se používá pouze ekologický rozmnožovací materiál rostlin. 1.8.2. Pro získání ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, který má být použit k produkci produktů jiných než rozmnožovacího materiálu rostlin, musí být matečná rostlina a případně další rostliny určené pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin pěstovány v souladu s tímto nařízením po dobu alespoň jedné generace, nebo v případě víceletých plodin po dobu alespoň jedné generace během dvou vegetačních období. 1.8.3. Hospodářské subjekty při výběru ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin upřednostní ekologický rozmnožovací materiál rostlin vhodný pro ekologické zemědělství. 1.8.4. Ekologické šlechtitelské činnosti jsou při produkci ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci prováděny za ekologických podmínek a zaměřují se na posílení genetické rozmanitosti, důvěru v přirozenou reprodukční schopnost, agronomickou výkonnost, odolnost vůči chorobám a přizpůsobení se různým místním půdním a klimatickým podmínkám. Veškeré postupy množení s výjimkou meristémové kultivace jsou prováděny v souladu s certifikovaným ekologickým hospodařením. 1.8.5. Používání rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období a rozmnožovacího materiálu rostlin z konvenční produkce 1.8.5.1. ►M11 Odchylně od bodu 1.8.1, pokud z údajů shromážděných v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 vyplývá, že nejsou splněny kvalitativní nebo kvantitativní potřeby hospodářského subjektu z hlediska příslušného ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, může hospodářský subjekt použít rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období v souladu s čl. 10 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) nebo rozmnožovací materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6. ◄ V případě nedostatečné dostupnosti ekologických semenáčků lze také použít „semenáčky z přechodného období“ uváděné na trh v souladu s čl. 10 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a), jsou-li vypěstovány následovně:
a)
v pěstebním cyklu od semen po konečné semenáčky, jenž trvá alespoň 12 měsíců, na pozemku, na kterém bylo během téhož období dovršeno přechodné období v délce nejméně 12 měsíců, nebo
b)
na ekologickém pozemku nebo pozemku v přechodném období nebo v kontejnerech, vztahuje-li se na ně výjimka uvedená v bodě 1.4, pokud semenáčky pocházejí ze semen z přechodného období, která byla sklizena z rostlin pěstovaných na pozemku, na kterém bylo dovršeno přechodné období v délce nejméně 12 měsíců. Pokud ekologický reprodukční materiál rostlin nebo reprodukční materiál rostlin z přechodného období nebo reprodukční materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 není k dispozici v dostatečné jakosti či dostatečném množství k pokrytí potřeb hospodářského subjektu, mohou příslušné orgány povolit použití rozmnožovacího materiálu rostlin z konvenční produkce s výhradou bodů 1.8.5.3 až 1.8.5.8. Takové individuální povolení se vydá pouze v některé z následujících situací:
a)
není-li v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 registrována žádná odrůda druhu, který chce hospodářský subjekt získat;
b)
není-li žádný hospodářský subjekt, který uvádí na trh rozmnožovací materiál rostlin, schopen dodat příslušný ekologický rozmnožovací materiál rostlin nebo rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období nebo rozmnožovací materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 v době výsevu nebo výsadby v situacích, kdy si uživatel reprodukční materiál rostlin objednal v přiměřeném předstihu, aby mohl být ekologický reprodukční materiál rostlin nebo reprodukční materiál rostlin z přechodného období nebo reprodukční materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 připraven a dodán;
c)
není-li odrůda, kterou chce hospodářský subjekt získat, registrována jako ekologický reprodukční materiál rostlin nebo reprodukční materiál rostlin z přechodného období nebo reprodukční materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 a hospodářský subjekt je schopen prokázat, že zejména z hlediska agronomických, půdních a klimatických podmínek a nezbytných technologických vlastností není žádná z registrovaných alternativ stejného druhu pro kýženou produkci vhodná;
d)
je-li použití daného materiálu odůvodněno pro účely výzkumu, terénního testování v malém měřítku, zachování odrůdy nebo inovace produktu a souhlas s ním vyjádřily příslušné orgány členského státu. Než hospodářský subjekt o takové povolení požádá, konzultuje databázi uvedenou v čl. 26 odst. 1 nebo systémy uvedené v čl. 26 odst. 2, aby ověřil, zda je příslušný ekologický reprodukční materiál rostlin nebo reprodukční materiál rostlin z přechodného období nebo reprodukční materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 dostupný, a zda je tedy jeho žádost oprávněná. Jsou-li splněna ustanovení čl. 6 písm. i), mohou hospodářské subjekty používat jak ekologický rozmnožovací materiál rostlin, tak rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období získaný z vlastního hospodářství, bez ohledu na kvalitativní a kvantitativní dostupnost podle databáze uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo systému uvedeného v čl. 26 odst. 2 písm. a). 1.8.5.2. ►M11 Odchylně od bodu 1.8.1 mohou hospodářské subjekty ve třetích zemích používat rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období v souladu s čl. 10 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) nebo rozmnožovací materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6, je-li odůvodněno, že ekologický rozmnožovací materiál rostlin není na území třetí země, v níž se hospodářský subjekt nachází, k dispozici v dostatečné jakosti či dostatečném množství. ◄ Aniž jsou dotčena příslušná vnitrostátní pravidla, mohou hospodářské subjekty ve třetích zemích používat jak ekologický rozmnožovací materiál rostlin, tak rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období získaný z jejich vlastního hospodářství. Kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty uznané v souladu s čl. 46 odst. 1 mohou hospodářským subjektům ve třetích zemích za podmínek stanovených v bodech 1.8.5.3, 1.8.5.4, 1.8.5.5 a 1.8.5.8 povolit, aby v ekologické produkční jednotce použily rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce, pokud na území třetí země, ve které se hospodářský subjekt nachází, není ekologický rozmnožovací materiál rostlin nebo rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období nebo rozmnožovací materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 k dispozici v dostatečné jakosti či dostatečném množství. 1.8.5.3. Rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce nesmí být po sklizni ošetřen jinými přípravky na ochranu rostlin než přípravky povolenými pro ošetření rozmnožovacího materiálu rostlin v souladu s čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení, ledaže příslušné orgány dotčeného členského státu předepsaly chemické ošetření pro fytosanitární účely v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 pro všechny odrůdy a heterogenní materiál daného druhu v oblasti, kde se má rozmnožovací materiál rostlin používat. Použije-li se rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce ošetřený předepsaným chemickým ošetřením uvedeným v prvním pododstavci, vztahuje se na pozemek, na němž se ošetřený rozmnožovací materiál rostlin pěstuje, přechodné období uvedené v bodech 1.7.3 a 1.7.4. 1.8.5.4. Povolení používat rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce je třeba obdržet před výsevem nebo výsadbou plodin. 1.8.5.5. Povolení používat rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce se uděluje jednotlivým uživatelům vždy na jednu sezónu a příslušné orgány, kontrolní orgán nebo orgán odpovědný za povolování sestaví seznam množství povoleného rozmnožovacího materiálu rostlin. 1.8.5.6. Příslušné orgány členských států sestaví oficiální seznam druhů, poddruhů nebo odrůd (případně seskupených), u nichž je zjištěno, že je ekologický rozmnožovací materiál rostlin nebo rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období na jejich území k dispozici v dostatečném množství a pro příslušné odrůdy. Pro druhy, poddruhy nebo odrůdy uvedené na takovém seznamu se na území dotyčného členského státu nevydají žádná povolení podle bodu 1.8.5.1, nejsou-li odůvodněna jedním z účelů uvedených v bodě 1.8.5.1. písm. d). Pokud se množství nebo jakost ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin nebo rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období, které jsou k dispozici pro druh, poddruh nebo odrůdu na seznamu, ukáží jako nedostatečné nebo nevhodné vzhledem k výjimečným okolnostem, mohou příslušné orgány členských států vyjmout druh, poddruh nebo odrůdu ze seznamu. Příslušné orgány členských států svůj seznam každoročně aktualizují a zajišťují jeho veřejnou dostupnost. Do 30. června každého roku a poprvé do 30. června 2022 předají příslušné orgány členských států Komisi a ostatním členským státům odkaz na internetové stránky, na nichž je aktualizovaný seznam zveřejněn. Komise zveřejní odkazy na vnitrostátní aktualizované seznamy na zvláštní internetové stránce. 1.8.5.7. Odchylně od bodu 1.8.5.5 mohou příslušné orgány členských států každoročně udělit všem dotčeným hospodářským subjektům obecné povolení k používání:
a)
určitého druhu nebo poddruhu, pokud a dokud v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systému uvedeném v čl. 26 odst. 2 písm. není registrována žádná odrůda;
b)
určité odrůdy, jestliže a dokud jsou splněny podmínky uvedené v bodě 1.8.5.1 písm. c). Při používání obecného povolení vedou hospodářské subjekty záznamy o použitém množství a příslušný orgán odpovědný za povolení uvede množství povoleného rozmnožovacího materiálu rostlin z konvenční produkce. Příslušné orgány členských států svůj seznam druhů, poddruhů nebo odrůd, pro které je vydáno obecné povolení, každoročně aktualizují a zajišťují jeho veřejnou dostupnost. Do 30. června každého roku a poprvé do 30. června 2022 předají příslušné orgány členských států Komisi a ostatním členským státům odkaz na internetové stránky, na nichž je aktualizovaný seznam zveřejněn. Komise zveřejní odkazy na vnitrostátní aktualizované seznamy na zvláštní internetové stránce. 1. 8.5.8 Příslušné orgány nepovolí použití semenáčků z konvenční produkce v případě semenáčků druhů, u kterých je pěstební cyklus, od přesazení semenáčku po první sklizeň produktu, dokončen v jednom vegetačním období. 1.8.6. Příslušné orgány nebo v příslušných případech kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty uznané v souladu s čl. 46 odst. 1 mohou hospodářským subjektům, které produkují rozmnožovací materiál rostlin pro použití v ekologické produkci, povolit, aby používaly rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce, pokud matečné rostliny nebo případně jiné rostliny určené pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a vyprodukované v souladu s bodem 1.8.2 nejsou k dispozici v dostatečné jakosti či dostatečném množství, a aby takový materiál uváděly na trh pro použití v ekologické produkci, a sice za předpokladu splnění následujících podmínek:
a)
používaný rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce nebyl po sklizni ošetřen jinými přípravky na ochranu rostlin než přípravky povolenými v souladu s čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení, ledaže příslušné orgány dotčeného členského státu předepsaly chemické ošetření pro fytosanitární účely v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 pro všechny odrůdy a heterogenní materiál daného druhu v oblasti, kde se má rozmnožovací materiál rostlin používat. Je-li použit rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce s takto předepsaným chemickým ošetřením, pozemek, na němž ošetřený reprodukční materiál rostlin roste, v příslušných případech podléhá přechodnému období, jak je stanoveno v bodech 1.7.3 a 1.7.4;
b)
používaným rozmnožovacím materiálem rostlin z konvenční produkce nejsou semenáčky druhů, u kterých je pěstební cyklus, od přesazení semenáčku po první sklizeň produktu, dokončen v jednom vegetačním období;
c)
rozmnožovací materiál rostlin je pěstován v souladu se všemi ostatními příslušnými požadavky na ekologickou rostlinnou výrobu;
d)
povolení používat rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce je třeba obdržet před výsevem nebo výsadbou materiálu;
e)
příslušný orgán, kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt odpovědný za povolení udělí povolení pouze jednotlivým uživatelům a vždy na jednu sezónu a vyhotoví seznam množství povoleného rozmnožovacího materiálu rostlin;
f)
odchylně od písmene e) mohou příslušné orgány členských států každoročně udělit obecné povolení k používání určitého druhu nebo poddruhu nebo odrůdy reprodukčního materiálu rostlin z konvenční produkce a vyhotoví seznam druhů, poddruhů nebo odrůd, který veřejně zpřístupní a každý rok jej aktualizují. V takovém případě příslušné orgány uvedou množství povoleného rozmnožovacího materiálu rostlin z konvenční produkce;
g)
platnost povolení udělených v souladu s tímto odstavcem vyprší dne 31. prosince 2036. Do 30. června každého roku a poprvé do 30. června 2023 poskytnou příslušné orgány členských států Komisi a ostatním členským státům informace o povoleních udělených v souladu s prvním odstavcem. Hospodářským subjektům, které produkují a uvádějí na trh rozmnožovací materiál rostlin produkovaný v souladu s prvním odstavcem, se povoluje dobrovolně zveřejňovat příslušné konkrétní informace o dostupnosti tohoto reprodukčního materiálu rostlin ve vnitrostátních systémech zavedených v souladu s čl. 26 odst. 2. Hospodářské subjekty, které se rozhodnou pro vložení takových informací, zajistí, aby tyto informace byly pravidelně aktualizovány a aby byly z vnitrostátních systémů vyňaty, jakmile daný rozmnožovací materiál rostlin přestane být dostupný. Při využívání obecného povolení uvedeného v písmeni f) vedou hospodářské subjekty záznamy o použitém množství. |
1.9. |
Hospodaření s půdou a hnojení 1.9.1. Při ekologické rostlinné produkci se využívají způsoby obdělávání a pěstitelské postupy, které zachovávají nebo zvyšují obsah organických látek v půdě, zvyšují stabilitu půdy a její biologickou rozmanitost a předcházejí zhutnění a erozi půdy. 1.9.2. Úrodnost a biologická aktivita půdy se udržuje a zvyšuje
a)
s výjimkou travních porostů či víceletých pícnin, využitím víceletého střídání plodin včetně povinných luskovitých plodin jako hlavních nebo krycích plodin jakožto střídaných plodin a jiných plodin využívaných jako zelené hnojivo;
b)
v případě skleníků nebo víceletých plodin jiných než pícnin, využíváním krátkodobých plodin a luštěnin využívaných jako zelené hnojivo a využíváním rozmanitosti rostlin; a
c)
ve všech případech používáním statkových hnojiv či organických složek, pokud možno kompostovaných, z ekologického zemědělství. 1.9.3. Pokud nutriční potřeby rostlin nelze uspokojit opatřeními stanovenými v bodech 1.9.1 a 1.9.2, lze používat pouze hnojiva a pomocné půdní látky, které byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 24, a to pouze v nezbytné míře. ►M9 Hospodářské subjekty vedou o používání těchto produktů záznamy, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, použitého množství a dotyčné plodiny a pozemků. ◄ 1.9.4. Celkové množství statkových hnojiv podle definice ve směrnici 91/676/EHS používaných na produkčních jednotkách v přechodném období a ekologických produkčních jednotkách nesmí přesáhnout 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využívané půdy. Toto omezení se týká pouze používání chlévské mrvy, sušené chlévské mrvy a dehydrovaného drůbežího trusu, kompostovaných živočišných výkalů včetně drůbežího trusu, kompostované chlévské mrvy a kapalných živočišných výkalů. 1.9.5. Provozovatelé zemědělských podniků mohou za účelem rozmetání přebytečných statkových hnojiv z ekologických produkčních jednotek uzavřít písemné dohody o spolupráci výhradně s provozovateli jiných zemědělských podniků, které dodržují pravidla ekologické produkce. Horní hranice uvedená v bodě 1.9.4 se vypočítá na základě všech jednotek ekologické produkce, které jsou zapojeny do této spolupráce. 1.9.6. Pro zlepšení celkového stavu půdy nebo zvýšení dostupnosti živin v půdě nebo plodinách lze použít přípravky z mikroorganismů. 1.9.7. K aktivaci kompostu lze použít vhodné přípravky na bázi rostlin a přípravky z mikroorganismů. 1.9.8. Minerální dusíkatá hnojiva se používat nesmějí. 1.9.9. Biodynamické přípravky se používat mohou. |
1.10. |
Ochrana před škodlivými organismy a plevely 1.10.1. Prevence škod způsobených škodlivými organismy a plevely je založena především na ochraně prostřednictvím:
—
přirozených nepřátel,
—
volby druhů, odrůd a heterogenního materiálu,
—
střídání plodin,
—
pěstitelských technik, jako je biofumigace, mechanických a fyzikálních metod, a
—
termických procesů, jako je solarizace a v případě chráněných plodin mělké propařování půdy (maximálně do hloubky 10 cm).
1.10.2. Pokud rostliny nemohou být před škodlivými organismy náležitě chráněny pomocí opatření stanovených v bodě 1.10.1 nebo je zjištěno ohrožení plodiny, lze použít pouze produkty a látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článků 9 a 24, a to pouze v nezbytné míře. ►M9 Hospodářské subjekty vedou záznamy dokládající nutnost použít takové produkty, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, jeho účinných látek, použitého množství, dotyčné plodiny a pozemků a škodlivého organismu nebo choroby, které mají být kontrolovány. ◄ 1.10.3. V souvislosti s produkty a látkami používanými v pastích nebo jiných než feromonových rozprašovačích musí pasti nebo rozprašovače bránit uvolnění produktů a látek do životního prostředí a jejich kontaktu s pěstovanými plodinami. Všechny pasti včetně feromonových musí být po použití sebrány a bezpečně zlikvidovány. |
1.11. |
Produkty používané k čištění a dezinfekci K čištění a dezinfekci se v rostlinné výrobě používají pouze čisticí a desinfekční produkty povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 24. ►M9 Hospodářské subjekty vedou o používání těchto produktů záznamy, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, jeho účinných látek a místa použití. ◄ |
1.12. |
Povinnost vést záznamy Hospodářské subjekty vedou záznamy o dotčených pozemcích a objemu sklizně. ►M9 Hospodářské subjekty vedou zejména záznamy o jakýchkoli jiných vnějších vstupech použitých na každém pozemku a případně uchovávají doklady o veškerých odchylkách od pravidel produkce získaných v souladu s bodem 1.8.5. a zajišťují jejich dostupnost. ◄ |
1.13. |
Příprava nezpracovaných produktů Pokud jsou na rostlinách prováděny přípravné činnosti s výjimkou zpracovávání, vztahují se na tyto činnosti obdobně všeobecné požadavky stanovené v bodech 1.2, 1.3, 1.4, 1.5 a 2.2.3 části IV. |
2. Podrobná pravidla pro konkrétní rostliny a rostlinné produkty
2.1. Pravidla produkce hub
Pro produkci hub lze používat substráty, pokud se skládají pouze z těchto složek:
chlévské mrvy a živočišných výkalů:
buď z ekologických produkčních jednotek, nebo z jednotek v druhém roce jejich přechodného období; nebo
uvedených v bodě 1.9.3, a to pouze pokud není k dispozici produkt uvedený v bodě i) a pod podmínkou, že tato chlévská mrva a živočišné výkaly nepřekročí 25 % hmotnosti všech složek substrátu, kromě krycího substrátu a případné přidané vody, před kompostováním;
produktů zemědělského původu pocházejících z ekologických produkčních jednotek, kromě produktů uvedených v písmeni a);
chemicky neošetřené rašeliny;
dřeva, které po kácení nebylo chemicky ošetřeno;
minerálních produktů uvedených v bodě 1.9.3, vody a půdy.
2.2. Pravidla týkající se sběru volně rostoucích rostlin
Sběr volně rostoucích rostlin a jejich částí, rostoucích přirozeně v přírodních oblastech, lesích a zemědělských oblastech, je pokládán za způsob ekologické produkce, pokud:
tyto oblasti nebyly v průběhu nejméně tří let před sběrem ošetřeny jinými produkty nebo látkami než těmi, které jsou povolené pro použití v ekologické produkci podle článků 9 a 24;
sběr nemá vliv na stabilitu přírodního stanoviště nebo na zachování druhů v oblasti sběru.
Hospodářské subjekty vedou záznamy o období a místě sběru, dotčených druzích a množství sbíraných volně rostoucích rostlin.
Část II: Pravidla živočišné výroby
Kromě pravidel produkce stanovených v článcích 9, 10, 11 a 14 se na ekologickou živočišnou výrobu vztahují pravidla stanovená v této části.
1. Obecné požadavky
1.1. |
Živočišná výroba bez zemědělské půdy, tedy pokud zemědělec, který má v úmyslu věnovat se ekologickému chovu hospodářských zvířat, nehospodaří na zemědělské půdě a neuzavřel s jiným zemědělcem písemnou dohodu o využívání ekologických produkčních jednotek nebo produkčních jednotek v přechodném období pro tato hospodářská zvířata, je s výjimkou včelařství zakázána. Hospodářské subjekty uchovávají doklady o všech odchylkách od pravidel živočišné výroby získaných v souladu s body 1.3.4.3., 1.3.4.4., 1.7.5. a 1.7.8., bodem 1.9.3.1. písm. c) a bodem 1.9.4.2. písm. c) a zajišťují jejich dostupnost. |
1.2. |
Přechod na ekologickou produkci
|
1.3. |
Původ zvířat
|
1.4. |
Výživa 1.4.1. Obecné požadavky na výživu Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:
a)
krmivo pro hospodářská zvířata se získává v prvé řadě ze zemědělského podniku, kde jsou zvířata chována nebo z ekologických produkčních jednotek či produkčních jednotek v přechodném období jiného podniku ve stejném regionu;
b)
hospodářská zvířata jsou krmena ekologickým krmivem či krmivem z přechodného období, které splňuje požadavky na výživu zvířete v různých stadiích jeho vývoje; v živočišné výrobě není povoleno restriktivní krmení, ledaže je odůvodněno veterinárními důvody;
c)
hospodářská zvířata nesmí být chována za podmínek nebo s výživou, které by mohly způsobit chudokrevnost;
d)
výkrm musí vždy respektovat obvyklé výživové vzory jednotlivých druhů a dobré životní podmínky zvířat v každém stadiu odchovu; nucený výkrm je zakázán;
e)
hospodářská zvířata s výjimkou včel, prasat a drůbeže mají stálý přístup na pastvu, pokud to podmínky umožňují, nebo k objemnému krmivu;
f)
nepoužívají se růstové stimulátory ani syntetické aminokyseliny;
g)
sající zvířata jsou po minimální období, které stanoví Komise v souladu s čl. 14 odst. 3 písm. a), krmena přednostně mateřským mlékem; během tohoto období nesmějí být používány mléčné krmné směsi obsahující chemicky syntetizované složky nebo složky rostlinného původu;
h)
krmivo rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek musí být ekologické;
i)
konvenční krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek, krmné suroviny mikrobiálního nebo minerálního původu, doplňkové látky v krmivech a pomocné látky mohou být použity pouze v případě, že byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 24. 1.4.2. Pastva 1.4.2.1. Pastva na ekologicky obhospodařované půdě Aniž je dotčen bod 1.4.2.2., ekologicky chovaná zvířata se pasou na ekologicky obhospodařované půdě. Konvenčně chovaná zvířata nicméně mohou každoročně po omezenou dobu využívat ekologické pastviny za podmínky, že chov těchto zvířat probíhá environmentálně šetrným způsobem na půdě, která je podporována podle článků 23, 25, 28, 30, 31 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013, a že na těchto pastvinách nejsou současně s ekologicky chovanými zvířaty. 1.4.2.2. Pastva na společných pozemcích a sezónní přesun zvířat na jiné pastviny 1.4.2.2.1. Ekologicky chovaná zvířata se mohou pást na společných pozemcích, pokud:
a)
společné pozemky nebyly nejméně tři roky ošetřovány produkty či látkami, které nejsou povolené pro použití v ekologické produkci;
b)
chov všech konvenčně chovaných zvířat, která se pasou na společných pozemcích, probíhá environmentálně šetrným způsobem na půdě, která je podporována podle článků 23, 25, 28, 30, 31 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013;
c)
všechny živočišné produkty z ekologicky chovaných zvířat, které byly vyprodukovány v období, během kterého se tato zvířata pásla na společných pozemcích, nejsou považovány za ekologické produkty, pokud nelze doložit náležité oddělení od konvenčně chovaných zvířat. 1.4.2.2.2. V období sezónního přesunu se ekologicky chovaná zvířata smějí během přehánění z jedné pastviny na druhou pást na pozemcích, které nejsou obhospodařovány ekologicky. Během tohoto období musí být ekologicky chovaná hospodářská zvířata oddělena od ostatních zvířat. Příjem jiného než ekologického krmiva v podobě travin a jiné vegetace, kterou zvířata spásají, je povolen:
a)
po dobu maximálně 35 dní zahrnujících cesty do cílové oblasti i zpět; nebo
b)
pro maximálně 10 % z celkové roční krmné dávky vypočítané jako procentní podíl sušiny v krmivu zemědělského původu. 1.4.3. Krmivo z přechodného období 1.4.3.1. V případě zemědělských podniků provádějících ekologický chov hospodářských zvířat:
a)
může v průměru až 25 % receptu krmné dávky zahrnovat krmivo z přechodného období z druhého roku přechodu na ekologickou produkci. Pokud toto krmivo z přechodného období pochází z podniku, kde jsou hospodářská zvířata chována, lze tento procentní podíl zvýšit na 100 %; a
b)
může až 20 % celkového průměrného množství krmiva pro hospodářská zvířata pocházet ze spásání či sklizně trvalých pastvin, pozemků s víceletými pícninami či bílkovinných plodin zasetých podle zásad ekologické produkce na pozemcích v prvním roce přechodu na ekologickou produkci, pokud tyto pozemky tvoří součást daného zemědělského podniku. Pokud jsou ke krmení používány oba druhy krmiva z přechodného období uvedené v písmenech a) a b), nesmí celkový kombinovaný procentní podíl tohoto krmiva přesáhnout procentní podíl stanovený v písmeni a). 1.4.3.2. Údaje uvedené v bodě 1.4.3.1 se vypočítají každoročně jako procentní podíl sušiny v krmivu rostlinného původu. 1.4.4. Vedení záznamů o režimu krmení Hospodářské subjekty vedou záznamy o režimu krmení a případně o období pastvy. Zejména vedou záznamy o názvu krmiva, včetně každé formy použitého krmiva, např. krmné směsi, podílu různých krmných surovin v krmných dávkách a podílu krmiva z jejich vlastního podniku nebo z téhož regionu a případně o obdobích přístupu na pastviny a obdobích sezónního přesunu, na něž se vztahují omezení, a uchovávají doklady o použití bodů 1.4.2. a 1.4.3. |
1.5. |
Zdravotní péče 1.5.1. Prevence nákaz
1.5.2. Veterinární péče
|
1.6. |
Chov a chovatelské postupy
|
1.7. |
Dobré životní podmínky zvířat
|
1.8. |
Příprava nezpracovaných produktů Pokud jsou na hospodářských zvířatech prováděny přípravné činnosti s výjimkou zpracovávání, použijí se na tyto činnosti obdobně všeobecné požadavky stanovené v části IV bodech 1.2, 1.3, 1.4, 1.5 a 2.2.3. |
1.9. |
Další obecná pravidla 1.9.1. Pro skot, ovce, kozy a koně 1.9.1.1. Výživa Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:
a)
alespoň 60 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu. Tento procentní podíl se od ►M3 1. ledna 2024 ◄ zvýší na 70 %;
b)
zvířata mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;
c)
bez ohledu na písmeno b) mají býci starší jednoho roku přístup na pastvinu nebo na otevřené prostranství;
d)
pokud mají zvířata přístup na pastvinu v období pastvy a pokud zařízení na přezimování umožňují zvířatům volnost pohybu, je možné se odchýlit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících;
e)
systémy odchovu jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku;
f)
nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce pochází z objemného, čerstvého, sušeného nebo silážovaného krmiva. Tento procentní podíl je možné snížit na 50 % u zvířat chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace. 1.9.1.2. Chov a chovatelské postupy Pokud jde o chov a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:
a)
podlahy pro ustájení jsou hladké, nikoli však kluzké;
b)
prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní či odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24.
c)
bez ohledu na čl. 3 odst. 1 první pododstavec písm. a) a čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2008/119/ES ( 28 ) je zakázáno ustájení telat starších jednoho týdne v jednotlivých boxech, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, je-li to odůvodněno z veterinárního hlediska.
d)
pokud jsou telata z veterinárních důvodů ošetřována samostatně, musejí být držena v prostorách s pevnou podlahou a musí jim být poskytnuta slaměná podestýlka. Dané zvíře musí být schopno jednoduše se otočit a natažené si pohodlně lehnout. 1.9.2. Pro jelenovité 1.9.2.1. Výživa Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:
a)
alespoň 60 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu. Tento procentní podíl se od ►M3 1. ledna 2024 ◄ zvýší na 70 %;
b)
zvířata mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;
c)
pokud mají zvířata přístup na pastvinu v období pastvy a pokud zařízení na přezimování umožňují zvířatům volnost pohybu, je možné se odchýlit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících;
d)
systémy odchovu jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku.
e)
nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce pochází z objemného, čerstvého, sušeného nebo silážovaného krmiva. Tento procentní podíl je možné snížit na 50 % u samic jelenovitých chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace;
f)
v období vegetace je v kotci zajištěna přirozená pastva. Kotce, které nemohou zajistit přirozenou pastvu v období vegetace, nejsou povoleny;
g)
krmení je povoleno pouze v případě nedostatečné pastvy v důsledku špatných povětrnostních podmínek;
h)
zvířatům chovaným v kotci je k dispozici čistá a čerstvá voda. Není-li k dispozici přírodní zdroj vody, který je zvířatům snadno dostupný, jsou zajištěna napajedla. 1.9.2.2. Chov a chovatelské postupy Pokud jde o chov a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:
a)
prostory jelenovitých jsou vybaveny úkryty, přístřešky a ploty, které zvířata nezraňují;
b)
v kotcích jelena lesního musí mít zvířata možnost válet se v bahně, aby byla zajištěna péče o srst a regulace tělesné teploty;
c)
podlahy pro ustájení jsou hladké, nikoli však kluzké;
d)
prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24;
e)
krmeliště jsou umístěna na ploše chráněné před počasím a jsou přístupná jak zvířatům, tak i osobám, které se o ně starají. Půda, na níž jsou krmeliště umístěna, musí být zpevněna a zařízení určené ke krmení musí mít střechu;
f)
nelze-li zajistit stálý přístup ke krmení, musí být krmeliště koncipována tak, aby se všechna zvířata mohla krmit současně. 1.9.3. Pro prasata 1.9.3.1. Výživa Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:
a)
alespoň 30 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu;
b)
do denní krmné dávky se přidává objemné, čerstvé, sušené nebo silážované krmivo;
c)
pokud zemědělci nemohou získat bílkovinné krmivo výlučně z ekologické produkce a příslušný orgán potvrdil, že není k dispozici dostatečné množství ekologického bílkovinného krmiva, může se do dne ►M3 31. prosince 2026 ◄ používat konvenční bílkovinné krmivo, pokud jsou splněny tyto podmínky:
i)
není dostupné v ekologické podobě;
ii)
je vyrobené nebo připravené bez chemických rozpouštědel;
iii)
jeho použití je omezeno na krmení selat do 35 kg určitými bílkovinnými složkami; a
iv)
maximální procentní podíl povolený pro tato zvířata na období 12 měsíců nepřekračuje 5 %. Vypočítává se procentní podíl sušiny v krmivu zemědělského původu. 1.9.3.2. Chov a chovatelské postupy Pokud jde o chov a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:
a)
podlahy pro ustájení jsou hladké, nikoli však kluzké;
b)
prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24;
c)
vždy musí být k dispozici dostatečně velký prostor k odpočinku vystlaný slámou, kde si všechna prasata v kotci mohou zároveň lehnout při zabrání největší plochy;
d)
prasnice se chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení, kdy musí mít prasnice možnost se ve svém kotci volně pohybovat a její pohyb je omezován pouze po krátkou dobu;
e)
aniž jsou dotčeny další požadavky na slámu, je prasnicím několik dní před očekávaným porodem zajištěno dostatečné množství slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu, aby si mohly vybudovat hnízdo;
f)
oblasti volného pohybu umožňují prasatům kálet a rýt. Pro účely rytí mohou být použity různé substráty. 1.9.4. Pro drůbež 1.9.4.1. Původ zvířat S cílem předejít využívání intenzivních metod chovu se drůbež buď chová až do dosažení minimálního věku, nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem přizpůsobených venkovním podmínkám. Příslušný orgán definuje kritéria linií s pomalým růstem nebo vypracuje jejich seznam a tuto informaci předá hospodářským subjektům, ostatním členským státům a Komisi. Pokud zemědělec nevyužívá linie drůbeže s pomalým růstem, činí minimální věk při porážce:
a)
81 dnů u kuřat;
b)
150 dnů u kapounů;
c)
49 dnů u kachen pekingských;
d)
70 dnů u kachen pižmových;
e)
84 dnů u samců kachen pižmových;
f)
92 dnů u kachen křížených mulard;
g)
94 dnů u perliček;
h)
140 dnů u krocanů a hus na pečení; a
i)
100 dnů u krůt. 1.9.4.2. Výživa Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:
a)
alespoň 30 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu;
b)
do denní krmné dávky se přidává objemné, čerstvé, sušené nebo silážované krmivo;
c)
pokud zemědělci nemohou získat bílkovinné krmivo pro drůbež výlučně z ekologické produkce a příslušný orgán potvrdil, že není k dispozici dostatečné množství ekologického bílkovinného krmiva, může se do dne ►M3 31. prosince 2026 ◄ používat konvenční bílkovinné krmivo, pokud jsou splněny tyto podmínky:
i)
není dostupné v ekologické podobě;
ii)
je vyrobené nebo připravené bez chemických rozpouštědel;
iii)
jeho použití je omezeno na krmení mladé drůbeže určitými bílkovinnými složkami; a
iv)
maximální procentní podíl povolený pro tato zvířata na období 12 měsíců nepřekračuje 5 %. Vypočítává se procentní podíl sušiny v krmivu zemědělského původu. 1.9.4.3. Dobré životní podmínky zvířat Škubání živé drůbeže je zakázáno. 1.9.4.4. Chov a chovatelské postupy Pokud jde o chov a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:
a)
nejméně jedna třetina podlahové plochy je pevná, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce, a je pokryta podestýlkou, jako je sláma, dřevěné hobliny, písek nebo rašelina;
b)
v budově pro chov nosnic slouží dostatečně velká část podlahové plochy přístupné slepicím jako sběrné místo pro trus;
c)
v době mezi dvěma turnusy chované drůbeže jsou veškerá hospodářská zvířata přesunuta pryč z budovy. Během této doby se budovy a zařízení vyčistí a vydezinfikují. Kromě toho se na konci každého turnusu chované drůbeže ponechají výběhy po určitou dobu stanovenou členskými státy prázdné, aby se umožnil opětný růst vegetace. Hospodářský subjekt vede záznamy nebo uchovává doklady o uplatňování této lhůty. Tyto požadavky se nevztahují na drůbež, jež není chována v turnusech, není chována na výbězích a může se po celý den volně pohybovat;
d)
drůbež má přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Nicméně nosnice a drůbež v závěrečné fázi mají přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života s výjimkou dočasných omezení uložených na základě právních předpisů Unie;
e)
trvalý přístup na otevřené prostranství za denního světla je poskytován již od tak nízkého věku, jak je to prakticky možné, a kdykoli to fyziologické a fyzické podmínky dovolují, s výjimkou dočasných omezení uložených na základě právních předpisů Unie;
f)
odchylně od bodu 1.6.5 se v případě plemenné drůbeže a kuřic mladších 18 týdnů, jsou-li splněny podmínky stanovené v bodě 1.7.3, které se týkají omezení a povinností spojených s ochranou zdraví lidí a zvířat, uložených na základě právních předpisů Unie, a nemá-li plemenná drůbež a kuřice mladší 18 týdnů přístup na otevřené prostranství, považují se za otevřené prostranství kryté výběhy, které jsou v těchto případech vybaveny bariérou z drátěného pletiva zabraňující přítomnosti ostatních ptáků;
g)
otevřená prostranství pro drůbež umožňují drůbeži snadný přístup k přiměřenému počtu napájecích žlabů;
h)
otevřená prostranství pro drůbež jsou převážně pokryta vegetací;
i)
pokud je dostupnost krmiva z uvedené oblasti omezená, například z důvodu dlouhodobé sněhové pokrývky nebo sucha, je do stravy drůbeže zahrnuto přikrmování objemným krmivem;
j)
pokud se drůbež chová v uzavřených zařízeních z důvodu omezení nebo povinností uložených právními předpisy Unie, má trvalý přístup k dostatečnému množství objemného krmiva a vhodného materiálu, aby byly uspokojeny její etologické potřeby;
k)
vodní ptactvo má v zájmu uspokojení druhově specifických potřeb a požadavků na dobré životní podmínky přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují; pokud takový přístup povětrnostní podmínky nedovolují, má přístup k vodě, která ptákům umožňuje ponořit hlavu, aby si mohli čistit peří;
l)
denní světlo může být doplněno o umělé s cílem zajistit maximálně šestnáct hodin světla denně, přičemž je zajištěna souvislá doba nočního klidu bez umělého světla o délce nejméně osmi hodin;
m)
celková užitná plocha budov pro výkrm drůbeže v rámci produkční jednotky nepřekračuje 1 600 m2;
n)
v jednom oddíle budovy pro chov drůbeže je povoleno nejvýše 3 000 nosnic. 1.9.5. Pro králíky 1.9.5.1. Výživa Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:
a)
alespoň 70 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiva za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu;
b)
králíci mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;
c)
systémy odchovu jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku;
d)
pokud množství trávy není dostatečné, je k dispozici krmivo obsahující vlákninu, jako je sláma nebo seno. Píce tvoří nejméně 60 % stravy. 1.9.5.2. Chov a chovatelské postupy Pokud jde o chov a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:
a)
prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní či odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24;
b)
králíci se chovají ve skupinách;
c)
králičí farmy používají odolná plemena přizpůsobená venkovním podmínkám;
d)
králíci mají k dispozici:
i)
kryté přístřešky se zatemněnými úkryty;
ii)
venkovní výběh s vegetací, pokud možno pastvinu;
iii)
vyvýšenou vnitřní nebo venkovní plochu, na níž mohou sedět;
iv)
materiál ke stavbě hnízda pro všechny samice s mláďaty. 1.9.6. Pro včely 1.9.6.1. Původ zvířat Pro účely včelařství se upřednostní užívání druhů Apis mellifera a jejich místních ekotypů. 1.9.6.2. Výživa Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:
a)
na konci produkčního období jsou v úlech ponechány dostatečné zásoby medu a pylu pro přezimování včel;
b)
včelstva lze uměle vyživovat, pouze pokud je přežití včelstev ohroženo z důvodu klimatických podmínek. V takovém případě se jako umělá výživa včelstev použije ekologický med, ekologický pyl, ekologické cukrové sirupy nebo ekologický cukr. 1.9.6.3. Zdravotní péče Pokud jde o zdravotní péči, použijí se tato pravidla:
a)
za účelem ochrany rámků, úlů a plástů zejména před škůdci jsou povoleny pouze rodenticidy používané v pastích a příslušné produkty a látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článků 9 a 24;
b)
povoleno je fyzikální ošetření pro dezinfekci včelínů, například pomocí páry nebo přímého plamene;
c)
likvidace samčího plodiště je povolena pouze za účelem izolace při nákaze varroázou;
d)
pokud přes všechna preventivní opatření včelstva onemocní nebo se nakazí, jsou okamžitě ošetřena a v případě potřeby mohou být umístěna do izolovaných včelínů;
e)
v případě nákazy varroázou lze použít kyselinu mravenčí, mléčnou, octovou a šťavelovou, jakož i menthol, thymol, eukalyptol nebo kafr;
f)
provádí-li se léčba pomocí chemicky syntetizovaných alopatických přípravků včetně antibiotik, jiných než produktů nebo látek povolených pro použití v ekologické produkci podle článků 9 a 24, léčená včelstva se na dobu léčby umísťují do izolovaných včelínů a veškerý vosk se nahrazuje voskem pocházejícím z ekologického včelařství. Poté se na tato včelstva vztahuje přechodné období v délce 12 měsíců podle bodu 1.2.2. 1.9.6.4. Dobré životní podmínky zvířat Pokud jde o včelařství, použijí se tato další obecná pravidla:
a)
je zakázáno usmrcování včel v plástech jako metoda spojená se sklizní včelařských produktů;
b)
je zakázáno mrzačení včel, jako je přistřihování křídel včelím matkám. 1.9.6.5. Chov a chovatelské postupy Pokud jde o chov a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:
a)
včelíny jsou umístěny v oblastech, které zajišťují dostupnost zdrojů nektaru a pylu tvořených převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami s nízkým dopadem na životní prostředí;
b)
včelíny musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které mohou způsobit kontaminaci včelařských produktů nebo špatný zdravotní stav včel;
c)
včelíny jsou umístěny tak, aby se v okruhu tří kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly v zásadě z ekologicky pěstovaných plodin nebo z přirozené vegetace nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí, které jsou rovnocenné metodám stanoveným v článcích 28 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013, které nemohou mít dopad na ekologický charakter včelařské produkce. Výše uvedené požadavky se nevztahují na období, kdy neprobíhá doba květu, nebo na období zimního spánku včelstev;
d)
úly a materiály používané ve včelařství jsou v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, které nepředstavují riziko znečištění životního prostředí ani kontaminace včelařských produktů;
e)
včelí vosk určený pro nové podkladové plásty pochází z ekologických produkčních jednotek;
f)
v úlech se smějí používat pouze přírodní látky, jako jsou propolis, vosk a rostlinné oleje;
g)
při vytáčení medu se nesmí používat chemicky syntetizované odpuzovače;
h)
k vytáčení medu se nesmí používat plásty s plodišti;
i)
včelařství se nepovažuje za ekologické, pokud se provozuje v regionech nebo oblastech určených členskými státy jako regiony nebo oblasti, kde není možné ekologické včelařství provozovat. 1.9.6.6. Povinnost vést záznamy Hospodářské subjekty disponují mapou umístění úlů ve vhodném měřítku nebo zeměpisných souřadnicích, která má být poskytnuta kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu a jež dokládá, že oblasti přístupné včelstvům splňují požadavky tohoto nařízení. Do záznamů o včelíně se zapisují tyto informace týkající se umělé výživy: název použitého produktu, data, množství a úly, kde se produkt používá. Oblast, ve které se včelín nachází, se zaznamená spolu s identifikací úlů a dobou pohybu. Všechna použitá opatření se zapisují do záznamů o včelíně, včetně sejmutí medníku a vytáčení medu. Zaznamenává se rovněž množství a data sběru medu. |
Část III: Pravidla produkce řas a živočichů pocházejících z akvakultury
1. Obecné požadavky
1.1. |
Provozy se nacházejí v místech, která nejsou vystavena kontaminaci produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, nebo znečišťujícími látkami, které by narušily ekologickou povahu produktů. |
1.2. |
Ekologické a konvenční produkční jednotky jsou odpovídajícím způsobem odděleny v souladu s minimálními odstupy případně stanovenými členskými státy. Takováto separační opatření jsou založena na přírodních podmínkách, oddělených systémech rozvodu vody, vzdálenostech, proudění vody při přílivu a odlivu a na tom, zda jsou produkční jednotky umístěny ve směru po proudu, nebo proti proudu. Produkce řas a akvakulturní produkce se nepovažuje za ekologickou, pokud se provozuje na místech nebo v oblastech určených orgány členských států jako místa nebo oblasti, které jsou pro tyto činnosti nevhodné. |
1.3. |
U všech nových provozů žádajících o zařazení do kategorie ekologické produkce a produkujících více než 20 tun produktů akvakultury za rok je vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí přiměřené dané produkční jednotce, aby byl určen stav produkční jednotky a jejího bezprostředního okolí a možné vlivy jejího provozu. Hospodářský subjekt předloží posouzení vlivů na životní prostředí kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu. Obsah posouzení vlivů na životní prostředí vychází z přílohy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ( 29 ). Pokud produkční jednotka již byla předmětem rovnocenného hodnocení, lze takové hodnocení použít k tomuto účelu. |
1.4. |
Ničení mangrovů není povoleno. |
1.5. |
Hospodářský subjekt předkládá plán udržitelného řízení přiměřený dané produkční jednotce akvakultury a sklízení řas. |
1.6. |
Tento plán je každoročně aktualizován a obsahuje podrobný přehled vlivů daného provozu na životní prostředí a způsobů sledování těchto vlivů, které je nutno provádět, a dále obsahuje přehled opatření, která je třeba přijmout za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na okolní vodní i suchozemské prostředí, případně včetně úniků živin do okolního prostředí za jednotlivý produkční cyklus nebo za rok. V plánu je zaznamenán prováděný dohled a opravy technického vybavení. |
1.7. |
V plánu udržitelného řízení jsou zaznamenána ochranná a preventivní opatření přijatá proti predátorům podle směrnice 92/43/EHS a vnitrostátních předpisů. |
1.8. |
Hospodářské subjekty, které spolu sousedí, sestavování svých plánů řízení případně koordinují. |
1.9. |
Hospodářské subjekty zabývající se akvakulturou a produkcí řas vypracují v rámci plánu udržitelného řízení harmonogram snižování množství odpadů, který je zaveden při zahájení provozu. Pokud je to možné, omezí se využívání zbytkového tepla na energii z obnovitelných zdrojů. |
1.10. |
Příprava nezpracovaných produktů Pokud jsou na řasách nebo živočiších pocházejících z akvakultury prováděny přípravné činnosti s výjimkou zpracovávání, použijí se na tyto činnosti obdobně všeobecné požadavky stanovené v části IV bodech 1.2, 1.3, 1.4, 1.5 a 2.2.3. |
1.11. |
Hospodářské subjekty uchovávají doklady o všech odchylkách od pravidel produkce živočichů pocházejících z akvakultury získaných v souladu s bodem 3.1.2.1. písm. d) a e) a zajišťují jejich dostupnost. |
2. Požadavky vztahující se na řasy
Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 9, 10, 11 a 15 a případně v oddílu 1 této části se na ekologický sběr a produkci řas vztahují pravidla stanovená v tomto oddílu. Tato pravidla se obdobně použijí na produkci fytoplanktonu.
2.1. Přechod na ekologickou produkci
2.1.1. |
Přechodné období pro produkční jednotku pro sklízení řas činí šest měsíců. |
2.1.2. |
Přechodné období pro produkční jednotku pro pěstování řas činí buď šest měsíců, nebo jeden celý produkční cyklus, podle toho, které z období je delší. |
2.2. Pravidla produkce řas
2.2.1. |
Sběr volně rostoucích řas a jejich částí je pokládán za ekologickou produkci, pokud:
a)
oblasti produkce jsou vhodné ze zdravotního hlediska a jsou vysoce ekologicky kvalitní ve smyslu směrnice 2000/60/ES nebo jsou kvalitativně rovnocenné:
—
produkčním oblastem třídy A a B podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (
30
), a to až do 13. prosince 2019, nebo
—
odpovídajícím klasifikačním oblastem stanoveným v prováděcích aktech přijatých Komisí v souladu s čl. 18 odst. 8 nařízení (EU) 2017/625, a to ode dne 14. prosince 2019;
b)
sběr nemá výrazný vliv na stabilitu přírodního ekosystému nebo na zachování daného druhu v oblasti sběru. |
2.2.2. |
Pěstování řas se provádí v oblastech, jejichž environmentální a zdravotní charakter odpovídá přinejmenším požadavkům uvedeným v bodě 2.2.1 písm. a), aby je bylo možno považovat za ekologické. Kromě toho se použijí tato pravidla produkce:
a)
jsou používány udržitelné postupy, a to ve všech fázích produkce od sběru mladých řas po sklizeň;
b)
aby se zajistilo zachování rozsáhlého genofondu, provádí se pravidelně sběr mladých řas ve volné přírodě za účelem zachování a zvýšení rozmanitosti kultur v uzavřených zařízeních;
c)
hnojiva lze používat pouze v uzavřených zařízeních, a to pouze pokud byla za tímto účelem povolena pro použití v ekologické produkci podle článku 24. ►M9 Hospodářské subjekty vedou záznamy o použití těchto produktů, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu a použitého množství spolu s informacemi o dotčených šaržích/nádržích/povodích. ◄ |
2.3. Pěstování řas
2.3.1. Při pěstování řas v moři se používají pouze živiny, které se přirozeně vyskytují v prostředí, případně živiny z ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury, která se pokud možno nachází v blízkosti jako součást polykulturního systému.
2.3.2. V zařízeních na pevnině, kde se používají externí zdroje živin, musí být úrovně obsahu živin v odtékající vodě prokazatelně stejné nebo nižší než v přitékající vodě. Lze použít pouze živiny rostlinného nebo minerálního původu povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 24. ►M9 Hospodářské subjekty vedou záznamy o použití těchto produktů, včetně data nebo dat použití produktu, názvu produktu a použitého množství spolu s informacemi o dotčených šaržích/nádržích/povodích. ◄
2.3.3. Vedou se záznamy o hustotě kultury nebo provozní intenzitě, která musí zachovávat integritu vodního prostředí tím, že zajišťuje, aby nedocházelo k překračování maximálního množství řas, jež lze pěstovat bez negativních vlivů na životní prostředí.
2.3.4. Provazy a další vybavení používané k pěstování řas se pokud možno používají opakovaně nebo se recyklují.
2.4. Udržitelné sklízení volně rostoucích řas
2.4.1. |
Při zahájení sklízení řas se provádí jednorázový odhad množství biomasy. |
2.4.2. |
V produkční jednotce nebo provozovně jsou uloženy účetní doklady umožňující hospodářskému subjektu prokázat a kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu ověřit, že producenti dodávali pouze volně rostoucí řasy vyprodukované v souladu s tímto nařízením. |
2.4.3. |
Sklízení se provádí takovým způsobem, aby sklízená množství neměla závažný dopad na stav vodního prostředí. K zajištění toho, aby řasy mohly regenerovat a aby nedocházelo k vedlejším úlovkům, se přijmou opatření, jako je technika sklízení, minimální velikost, věk, reprodukční cykly nebo velikost zbývajících řas. |
2.4.4. |
Pokud se sklízení řas provádí ve sdílené nebo společné sklizňové oblasti, musí být k dispozici doklady vypracované příslušným orgánem určeným dotčeným členským státem, které prokazují, že celkové sklízené množství je v souladu s tímto nařízením. |
3. Požadavky vztahující se na živočichy pocházející z akvakultury
Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 9, 10, 11 a 15 a případně v oddíle 1 této části se pro ekologickou produkci druhů ryb, korýšů, ostnokožců a měkkýšů použijí pravidla stanovená v tomto oddíle. Tato pravidla se obdobně použijí také na produkci zooplanktonu, mikroskopických korýšů, vířníků, červů a dalších vodních živočichů využívaných jako krmivo.
3.1. Obecné požadavky
3.1.1. Přechod na ekologickou produkci
Na následující druhy akvakulturních zařízení včetně stávajících živočichů pocházejících z akvakultury se vztahují tato přechodná období pro akvakulturní produkční jednotky:
pro zařízení, která nelze vypustit, vyčistit a vydezinfikovat, přechodné období v délce 24 měsíců;
pro zařízení, která byla vypuštěna nebo ponechána ladem, přechodné období v délce 12 měsíců;
pro zařízení, která byla vypuštěna, vyčištěna a vydezinfikována, přechodné období v délce 6 měsíců;
pro zařízení v otevřených vodách včetně zařízení pro produkci mlžů přechodné období v délce 3 měsíců.
3.1.2. Původ živočichů chovaných v akvakultuře
3.1.2.1. |
Pokud jde o původ živočichů chovaných v akvakultuře, použijí se tato pravidla:
a)
ekologická akvakultura je založena na chovu mladých jedinců pocházejících z ekologických líhní a z ekologických produkčních jednotek;
b)
používají se místně chované druhy, přičemž cílem plemenitby je produkce linií, které jsou lépe přizpůsobené podmínkám produkce, zajišťují zdraví živočichů a jejich dobré životní podmínky a dokáží optimálně zužitkovat potravní zdroje. Příslušnému orgánu nebo případně kontrolnímu orgánu či kontrolnímu subjektu se předloží doklady o jejich původu a ošetření;
c)
vybírají se druhy, které jsou odolné a lze je produkovat, aniž by docházelo k významnému poškozování populací žijících ve volné přírodě;
d)
pro účely plemenitby mohou být do podniku přivezeni živočichové odlovení ve volné přírodě nebo pocházející z konvenční akvakultury pouze v řádně odůvodněných případech, kdy není k dispozici ekologické plemeno nebo kdy je do produkční jednotky přivezen nový genetický fond pro účely plemenitby poté, co příslušný orgán udělil povolení, a to s cílem zlepšit vhodnost genetického fondu. Takoví živočichové podléhají zásadám řízení ekologického chovu alespoň tři měsíce předtím, než mohou být použiti k účelům plemenitby. V případě živočichů uvedených na červeném seznamu ohrožených druhů IUCN může být povolení pro použití živočichů odlovených ve volné přírodě uděleno pouze v rámci programů ochrany uznaných příslušným veřejným orgánem, který za oblast ochrany odpovídá;
e)
pro účely odchovu je odlov mladých jedinců pocházejících z akvakultury ve volné přírodě omezen na následující konkrétní případy:
i)
larvy a mladí jedinci ryb nebo korýšů, kteří se přirozeným způsobem dostali do rybníků, do systémů oddělujících produkční jednotky od okolí a do ohrazených prostor při jejich napouštění;
ii)
doplnění stavů potěru volně žijících druhů nebo larev korýšů druhů, které nejsou uvedeny na červeném seznamu ohrožených druhů IUCN, v extenzivním akvakulturním hospodářství uvnitř mokřad, jako jsou brakické nádrže, přílivové oblasti a pobřežní laguny, za předpokladu, že:
—
doplnění stavů je v souladu s opatřeními řízení schválenými příslušnými orgány, aby se zajistilo udržitelné využívání dotčených druhů, a
—
živočichové se živí výhradně krmivem přirozeně dostupným v daném prostředí.
Odchylně od písmene a) mohou členské státy pro účely odchovu povolit, aby bylo na jednotku ekologické produkce přivezeno nejvýše 50 % mladých jedinců pocházejících z konvenční akvakultury takových druhů, které nebyly do dne ►M3 1. ledna 2022 ◄ v Unii chovány jako ekologické, pokud alespoň poslední dvě třetiny doby produkčního cyklu probíhají za podmínek ekologického řízení. Takovou výjimku lze udělit nejdéle na dobu dvou let a její platnost nelze prodloužit. V případě akvakulturních podniků nacházejících se mimo Unii mohou takovou výjimku udělit pouze kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty uznané v souladu s čl. 46 odst. 1 pro druhy, které nebyly chovány jako ekologické na území země, v níž se daný podnik nachází, ani v Unii. Takovou výjimku lze udělit nejdéle na dobu dvou let a její platnost nelze prodloužit. |
3.1.2.2. |
Pokud jde o plemenitbu, použijí se tato pravidla:
a)
nesmí se používat hormony a jejich deriváty;
b)
jsou zakázány umělá produkce jednopohlavních linií jinak než ručním tříděním, indukce polyploidie, umělá hybridizace a klonování;
c)
vybírají se vhodné linie. |
3.1.2.3. |
Produkce mladých jedinců Při chovu larev mořských druhů ryb lze použít systémy odchovu (pokud možno „mezokosmy“ nebo „velkoobjemové chovy“). Tyto systémy odchovu musí splňovat následující požadavky:
a)
původní intenzita chovu je nižší než 20 vajíček nebo larev na litr;
b)
nádrž pro chov larev má objem alespoň 20 m3 a
c)
larvy se krmí přirozeným planktonem rozvíjejícím se v nádrži, který je podle potřeby doplněn externě produkovaným fytoplanktonem a zooplanktonem. |
3.1.2.4. |
Hospodářské subjekty vedou záznamy o původu živočichů, které identifikují živočichy/skupiny živočichů, o datu příjezdu a biologickém druhu, množství, ekologickém nebo konvenčním statusu a přechodném období. |
3.1.3. Výživa
3.1.3.1. |
Pokud jde o krmivo pro ryby, korýše a ostnokožce, použijí se tato pravidla:
a)
živočichové jsou krmeni krmivem, které splňuje požadavky na výživu živočicha v různých stadiích jeho vývoje;
b)
režimy krmení jsou koncipovány na základě následujících priorit:
i)
zdraví a dobré životní podmínky živočichů;
ii)
vysoká jakost produktu včetně jeho nutričního složení, kterým se zajistí vysoká jakost konečného poživatelného produktu;
iii)
nízké dopady na životní prostředí;
c)
rostlinné složky krmiva jsou z ekologické produkce a složky krmiva získané z vodních živočichů pocházejí z ekologické akvakultury nebo rybolovu, který byl potvrzen jako udržitelný v rámci programu uznaného příslušným orgánem v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (EU) č. 1380/2013;
d)
konvenční krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek, krmné suroviny minerálního nebo mikrobiálního původu, doplňkové látky v krmivech a pomocné látky se používají pouze v případě, že byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle tohoto nařízení;
e)
růstové stimulátory a syntetické aminokyseliny se nepoužívají. |
3.1.3.2. |
Pokud jde o mlže a jiné druhy, které nejsou krmeny člověkem, ale živí se přírodním planktonem, použijí se tato pravidla:
a)
tito živočichové, kteří potravu získávají filtrací vody, uspokojují všechny své nutriční potřeby z přírodních zdrojů, s výjimkou živočichů v raném stádiu života, chovaných v líhních a v sádkách;
b)
oblasti produkce jsou vhodné ze zdravotního hlediska a jsou buď vysoce ekologicky kvalitní ve smyslu směrnice 2000/60/ES, nebo vykazují dobrý stav prostředí ve smyslu směrnice 2008/56/ES nebo jsou kvalitativně rovnocenné:
—
produkčním oblastem třídy A podle nařízení (ES) č. 854/2004, a to až do 13. prosince 2019, nebo
—
odpovídajícím klasifikačním oblastem stanoveným v prováděcích aktech přijatých Komisí v souladu s čl. 18 odst. 8 nařízení (EU) 2017/625, a to ode dne 14. prosince 2019.
|
3.1.3.3. |
Zvláštní pravidla týkající se krmiv pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury Krmivo pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury se získává podle těchto priorit:
a)
ekologické krmivo pocházející z akvakultury;
b)
rybí moučka a rybí olej z odřezků pocházející z ryb, korýšů nebo měkkýšů z ekologické akvakultury;
c)
rybí moučka a rybí olej a krmné suroviny rybího původu z odřezků ryb, korýšů nebo měkkýšů ulovených v rámci udržitelného rybolovu pro účely lidské spotřeby;
d)
rybí moučka a rybí olej a krmné suroviny rybího původu z celých ryb, korýšů nebo měkkýšů ulovených v rámci udržitelného rybolovu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu;
e)
ekologické krmné suroviny rostlinného a živočišného původu. |
3.1.3.4. |
Zvláštní pravidla týkající se krmiv pro některé živočichy pocházející z akvakultury Během fáze chovu dospělých jedinců jsou ryby ve vnitrozemských vodách, garnáti z čeledi Penaeidae a sladkovodní krevety a tropické sladkovodní ryby krmeny takto:
a)
krmivy, která jsou přirozeně dostupná v rybnících a jezerech;
b)
pokud nejsou přirozená krmiva uvedená v písmeni a) dostupná v dostatečných množstvích, lze použít ekologická krmiva rostlinného původu, pokud možno vypěstovaná přímo v daném hospodářství, nebo řasy. Hospodářské subjekty uchovávají doklady o nezbytnosti přikrmování;
c)
pokud se přidává přirozené krmivo podle písmene b):
i)
může krmná dávka pro garnáty z čeledi Penaeidae a sladkovodní krevety (Macrobrachium spp.) obsahovat maximálně 25 % rybí moučky a 10 % rybího oleje pocházejících z udržitelného rybolovu;
ii)
může krmná dávka pro pangase (Pangasius spp.) obsahovat maximálně 10 % rybí moučky nebo rybího oleje pocházejících z udržitelného rybolovu. Pro chov dospělých jedinců a časná vývojová stadia v odchovných zařízeních a líhních lze použít ekologický cholesterol jako výživový doplněk pro garnáty z čeledi Penaeidae a sladkovodní krevety (Macrobrachium spp.), aby byla zajištěna jejich kvantitativní výživová potřeba. |
3.1.3.5. |
Hospodářské subjekty vedou záznamy o zvláštních režimech krmení, zejména o názvu a množství krmiva a o použití dodatečného krmiva a příslušných krmených živočiších/skupinách živočichů. |
3.1.4. Zdravotní péče
3.1.4.1. Prevence nákaz
Pokud jde o prevenci nákaz, použijí se tato pravidla:
prevence nákaz je založena na udržování optimálních podmínek pro živočichy prostřednictvím vhodného umístění, přičemž se vezmou v úvahu mimo jiné druhové požadavky na dobrou jakost vody, průtok a výměnu vody, optimální strukturu zemědělských podniků, použití osvědčených chovatelských postupů a postupů řízení, včetně pravidelného čištění a dezinfekce prostor, vysoce jakostní krmivo, odpovídající intenzita chovu a výběr plemena a linie;
lze používat imunologická veterinární léčiva;
plán péče o zdraví zvířat obsahuje podrobný popis postupů k zajištění biologické bezpečnosti a prevence nákaz, včetně písemné smlouvy o zdravotním poradenství přiměřeném dané produkční jednotce uzavřené s kvalifikovanými poskytovateli služeb v oblasti zdravotní péče o živočichy pocházející z akvakultury, kteří budou hospodářství pravidelně navštěvovat nejméně jednou ročně, nebo v případě mlžů nejméně jednou za dva roky;
systémy, vybavení a pomůcky akvakulturního podniku je nutno řádně čistit a dezinfikovat;
organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, se odstraňují výhradně fyzickými prostředky nebo ručně a případně se vrací do moře v dostatečné vzdálenosti od podniku;
pro účely čištění a dezinfekce vybavení a zařízení lze použít pouze látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 24;
pokud jde o ponechání ladem, použijí se tato pravidla:
příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt stanoví, zda je ponechání ladem nezbytné a jaká je vhodná doba trvání, kterou je nutno uplatnit a zdokumentovat po každém produkčním cyklu v otevřených systémech pro oddělení chovů od okolního prostředí na moři;
pro odchov mlžů není povinné;
po dobu ponechání ladem se klece nebo jiná zařízení používaná k produkci živočichů pocházejících z akvakultury vyprázdní, vydezinfikují a ponechají prázdná, než budou znovu použita;
případně se neprodleně odstraní nezkonzumované krmivo pro ryby, exkrementy a mrtví živočichové, aby se zabránilo možnému riziku významného poškození životního prostředí, pokud jde o jakost vody, aby se minimalizovalo nebezpečí nákaz a aby nedocházelo k přilákání hmyzu nebo hlodavců;
ultrafialové záření a ozón lze používat pouze v líhních a odchovných zařízeních;
za účelem biologického tlumení výskytu ektoparazitů se dává přednost použití ryb-čističů a použití sladké vody, mořské vody a roztoků chloridu sodného.
3.1.4.2. Veterinární péče
Pokud jde o veterinární péči, použijí se tato pravidla:
nákazy se léčí okamžitě, aby se zabránilo utrpení zvířete. V nutných případech je možné použít chemicky syntetizované alopatické veterinární léčivé přípravky včetně antibiotik, a to za přísných podmínek a pod dohledem veterinárního lékaře, není-li použití fytoterapeutických, homeopatických a jiných přípravků vhodné. V případě potřeby se stanoví omezení týkající se průběhu léčby a ochranných lhůt;
ošetření související s ochranou zdraví lidí a zvířat uložená na základě právních předpisů Unie jsou povolena;
pokud se i přes preventivní opatření k zajištění zdraví živočichů podle bodu 3.1.4.1 vyskytne zdravotní problém, lze použít následující způsoby veterinárního ošetření v uvedeném pořadí:
látky rostlinného, živočišného nebo minerálního původu v homeopatickém zředění;
rostliny a rostlinné výtažky, které nemají anestetické účinky a
látky, jako jsou stopové prvky, kovy, přírodní imunostimulancia nebo povolená probiotika;
používání alopatické léčby je omezeno na dvě léčebné kúry za rok s výjimkou očkování a povinných programů eradikace některých nákaz. V případech s produkčním cyklem kratším než jeden rok však platí omezení na jednu alopatickou léčebnou kúru. Jsou-li uvedené meze pro alopatické léčebné kúry překročeny, nesmějí se dotčení živočichové pocházející z akvakultury uvádět na trh jako ekologické produkty;
využití ošetření proti parazitům kromě povinných programů tlumení vykonávaných členskými státy je omezeno takto:
u lososa nejvýše na dvě ošetření za rok nebo na jedno ošetření za rok, pokud je produkční cyklus kratší než 18 měsíců;
u všech ostatních druhů kromě lososa na dvě ošetření za rok nebo na jedno ošetření za rok, pokud je produkční cyklus kratší než 12 měsíců;
u všech druhů na nejvýše čtyři ošetření celkem, bez ohledu na délku produkčního cyklu daného druhu;
délka ochranné lhůty v případě alopatické veterinární léčby a ošetření proti parazitům podle písmene d), včetně léčby v rámci povinných programů tlumení a eradikace, činí dvojnásobek ochranné lhůty uvedené v článku 11 směrnice 2001/82/ES nebo, pokud není tato lhůta stanovena, 48 hodin;
každé použití veterinárních léčivých přípravků se oznámí příslušnému orgánu nebo případně kontrolnímu orgánu či kontrolnímu subjektu předtím, než jsou živočichové uvedeni na trh jako ekologický produkt. Léčená populace musí být jasně identifikovatelná.
3.1.4.3. Vedení záznamů o prevenci nákaz
Hospodářské subjekty vedou záznamy o uplatněných opatřeních k prevenci nákaz s uvedením podrobností o ponechání ladem, čištění a ošetření vodou a o všech použitých veterinárních a jiných ošetřeních proti parazitům, a zejména o datu ošetření, diagnóze, dávkování, názvu léčebného přípravku a případně veterinárním předpise pro veterinární péči a ochranných lhůtách použitých před tím, než mohou být produkty akvakultury uváděny na trh a označeny jako ekologické.
3.1.5. Podmínky chovu a chovatelské postupy
3.1.5.1. |
Uzavřená recirkulační akvakulturní zařízení pro živočišnou výrobu jsou zakázána s výjimkou líhní a odchovných zařízení a zařízení pro produkci druhů organismů používaných v ekologických chovech jako krmivo. |
3.1.5.2. |
Umělé ohřívání nebo chlazení vody je povoleno pouze v líhních a odchovných zařízeních. Ve všech fázích produkce je možno k ohřevu nebo chlazení vody používat přírodní vodu z vrtů. |
3.1.5.3. |
Prostředí chovu živočichů v akvakultuře musí být navrženo tak, aby v souladu se specifickými potřebami daného biologického druhu živočichové pocházející z akvakultury:
a)
měli dostatek prostoru zajišťující jejich dobré životní podmínky a odpovídající intenzitu chovu, jak je stanoveno v prováděcích aktech uvedených v čl. 15 odst. 3;
b)
byli chováni ve vodě dobré jakosti, mimo jiné s přiměřeným průtokem a výměnou vody, dostatečným nasycením kyslíkem a zachováním nízké koncentrace metabolitů;
c)
byli chováni v tepelných a světelných podmínkách odpovídajících požadavkům daného druhu a zohledňujících zeměpisnou polohu. Při posuzování účinků intenzity chovu na dobré životní podmínky chovaných ryb se sleduje a zohledňuje stav těchto ryb (jako například poškození ploutví, jiná zranění, rychlost růstu, chování a celkový zdravotní stav) a jakost vody. V případě sladkovodních ryb je typ dna co nejpodobnější přírodním podmínkám. V případě kaprů a podobných druhů ryb:
—
je dno tvořeno přírodní zeminou,
—
hnojení rybníků a jezer organickými a minerálními hnojivy se provádí pouze hnojivy a pomocnými půdními látkami, které byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 24, přičemž maximální dávkování činí 20 kg dusíku na hektar,
—
je zakázáno používání syntetických chemikálií k omezení výskytu vodních rostlin ve vodě produkčního systému.
Hospodářské subjekty vedou záznamy o opatřeních pro sledování a údržbu týkajících se dobrých životních podmínek živočichů a jakosti vody. V případě hnojení rybníků a jezer vedou hospodářské subjekty záznamy o použití hnojiv a pomocných půdních látek, včetně data jejich použití, názvu produktu, použitého množství a místa takového použití. |
3.1.5.4. |
Návrh a konstrukce systémů pro oddělení chovů od okolního vodního prostředí musí umožňovat takové hodnoty průtoku a fyzikálně-chemické parametry, které zajišťují ochranu zdraví živočichů a jejich dobré životní podmínky a odpovídají jejich etologickým potřebám. Musí být dodrženy zvláštní charakteristiky systémů produkce a systémů pro oddělení chovů od okolního vodního prostředí v případě druhů nebo skupin druhů, jak jsou stanoveny v prováděcích aktech uvedených v čl. 15 odst. 3. |
3.1.5.5. |
Chovné jednotky na souši musejí splňovat tyto podmínky:
a)
u průtočných systémů je možné sledovat a regulovat průtok a jakost přitékající i odtékající vody;
b)
nejméně 10 % obvodu („rozhraní země–voda“) oblasti musí mít přirozenou vegetaci. |
3.1.5.6. |
Systémy pro oddělení chovů od okolního vodního prostředí na moři musejí splňovat tyto podmínky:
a)
jsou umístěny v místech s odpovídající hodnotou průtoku, hloubky a výměny vody, aby se minimalizovaly dopady na mořské dno a okolní vodní útvary;
b)
klece jsou vhodně navrženy a konstruovány a umožňují vhodnou údržbu vzhledem k tomu, že jsou vystaveny vlivům provozního prostředí. |
3.1.5.7. |
Systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí jsou navrženy, umístěny a provozovány tak, aby minimalizovaly nebezpečí úniku živočichů. |
3.1.5.8. |
V případě úniku ryb nebo korýšů jsou podniknuta vhodná opatření k omezení dopadů na místní ekosystém, a to včetně jejich opětovného odchytu, je-li to třeba. Je nutno vést příslušné záznamy. |
3.1.5.9. |
Při produkci živočichů pocházejících z akvakultury provozované v rybnících, nádržích nebo náhonech musejí být podniky buď vybaveny přirozenými filtračními loži, usazovacími nádržemi, biologickými filtry nebo mechanickými filtry pro zachycování odpadních živin, nebo musejí používat řasy nebo živočichy (mlže), kteří přispívají ke zlepšení jakosti odtékající vody. V případě potřeby se odtékající voda pravidelně kontroluje. |
3.1.6. Dobré životní podmínky živočichů
3.1.6.1. |
Všechny osoby, které se zabývají chovem živočichů v akvakultuře, mají nezbytné základní znalosti a dovednosti, pokud jde o potřeby živočichů v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek. |
3.1.6.2. |
Manipulování s živočichy chovanými v akvakultuře se omezí na minimum a je prováděno s maximální péčí. S cílem zamezit stresu a fyzickému poškození při manipulaci s živočichy se používá vhodné vybavení a postupy. S generačními jedinci se zachází způsobem, který minimalizuje fyzické poškození a stres, případně s použitím anestézie. Třídění živočichů se omezí na minimum a používá se, pouze je-li to nutné k zajištění dobrých životních podmínek ryb. |
3.1.6.3. |
Na používání umělého osvětlení se vztahují tato omezení:
a)
za účelem prodloužení přirozené délky světlého dne nesmí přesáhnout maximum, které respektuje etologické potřeby, zeměpisné podmínky a celkový zdravotní stav chovaných živočichů; toto maximum nesmí přesáhnout 14 hodin denně, ledaže je to nezbytné k reprodukčním účelům;
b)
při zapínání a vypínání umělého osvětlení je nutno se vyhnout náhlým změnám intenzity světla použitím stmívatelných světel nebo nepřímého osvětlení. |
3.1.6.4. |
Za účelem zajištění dobrých životních podmínek a zdraví živočichů je povoleno provzdušňování. K pohánění mechanických provzdušňovačů se přednostně použije energie z obnovitelných zdrojů. |
3.1.6.5. |
Kyslík lze používat jen k účelům souvisejícím se zdravím a dobrými životními podmínkami živočichů a v kritických obdobích produkce nebo přepravy, a to pouze v těchto případech:
a)
výjimečné případy změny teploty nebo poklesu atmosférického tlaku nebo náhodného znečištění vody;
b)
příležitostné postupy správy chovu, jako je odebírání vzorků a třídění;
c)
situace, kdy je nutno zajistit přežití chovu v hospodářství. Hospodářské subjekty vedou o těchto použitích záznamy s uvedením toho, zda jsou uplatňována podle písmene a), b) nebo c). |
3.1.6.6. |
Přijímají se vhodná opatření, aby se doba přepravy živočichů pocházejících z akvakultury omezila na minimum. |
3.1.6.7. |
Jakékoli utrpení během celého života zvířete, včetně samotné porážky, se omezuje na minimum. |
3.1.6.8. |
Odnímání očních stopek včetně všech podobných postupů, jako je podvazování, nařezávání a uštipování, je zakázáno. |
3.1.6.9. |
Způsoby usmrcování jsou takové, aby ryby okamžitě ztratily vědomí a necítily bolest. Manipulace před usmrcením se provádí tak, aby se zabránilo zranění a zároveň aby se utrpení a stres omezily na minimum. Při zvažování optimálních metod usmrcování je nutno zohlednit rozdíly ve velikosti usmrcovaných jedinců, rozdíly mezi jednotlivými biologickými druhy a také rozdíly mezi různými produkčními místy. |
3.2. Podrobná pravidla pro měkkýše
3.2.1. Původ zárodečného materiálu
Pokud jde o původ zárodečného materiálu, použijí se tato pravidla:
v případě mlžů lze používat zárodečný materiál získaný z volné přírody mimo hranice produkční jednotky, pokud nedojde k významnému poškození životního prostředí, je to povoleno místními právními předpisy a zárodečný materiál z volné přírody pochází:
ze škeblových lavic, které pravděpodobně nevydrží zimní počasí nebo které představují přebytek oproti potřebnému množství, nebo
z přirozené populace zárodečného materiálu mlžů uchycené na sběrném zařízení;
v případě ústřice obrovské (Crassostrea gigas) se upřednostňuje populace chovaná selektivně, aby se omezilo vypouštění pohlavních buněk do volné přírody;
vedou se záznamy o tom, jak, kde a kdy byl zárodečný materiál z volné přírody získán, aby bylo možné zpětně zjistit, z jaké oblasti pochází;
zárodečný materiál z volné přírody lze odebírat pouze na základě povolení vydaného příslušným orgánem.
3.2.2. Podmínky chovu a chovatelské postupy
Pokud jde o podmínky chovu a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:
produkci lze provádět v téže oblasti vodního tělesa jako ekologický chov ryb a produkce řas, v rámci polykulturního systému, který je nutno zdokumentovat v plánu udržitelného řízení. Mlže je také možno chovat v rámci polykultury spolu s plži, jako jsou například plážovky;
ekologická produkce mlžů se provádí v oblastech vymezených kůly, bójemi nebo jinými jasně viditelnými značkami a chovaní živočichové musí být podle potřeby zadržováni v síťovinových pytlích, klecích nebo jiných umělých prostředcích;
podniky provozující ekologický chov měkkýšů minimalizují rizika ohrožující druhy významné z hlediska ochrany přírody. V případě použití sítí na ochranu proti predátorům musí být tyto sítě konstruovány tak, aby nemohly způsobit újmu ptákům, kteří se za potravou potápějí pod hladinu.
3.2.3. Pěstování
Pokud jde o pěstování, použijí se tato pravidla:
při ekologické produkci lze používat pěstování na provazech a další metody uvedené v prováděcích aktech uvedených v čl. 15 odst. 3;
pěstování měkkýšů na dně je povoleno, pouze pokud na místech sběru a pěstování nebude docházet k žádným závažným dopadům na životní prostředí. Do plánu udržitelného řízení se začlení samostatná kapitola obsahující informace o šetření a zprávu, které doloží minimální dopad na životní prostředí a které hospodářský subjekt poskytne před zahájením činnosti příslušnému orgánu nebo případně kontrolnímu orgánu či kontrolnímu subjektu.
3.2.4. Řízení
Pokud jde o řízení, použijí se tato pravidla:
při produkci se používá intenzita chovu, která nepřesahuje intenzitu používanou pro měkkýše pocházející z konvenční produkce v dané oblasti. Třídění, probírka a úpravy intenzity chovů se provádějí podle množství biomasy a za účelem zajištění dobrých životních podmínek živočichů a vysoké jakosti produktu;
organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, je nutno fyzickými prostředky nebo ručně odstranit a případně vrátit do moře v dostatečné vzdálenosti od podniku. Měkkýše je možno jednou za produkční cyklus ošetřit vápenným roztokem za účelem omezení množství konkurenčních organismů způsobujících biologické znečištění.
3.2.5. Zvláštní pravidla pro pěstování ústřic
Je povoleno pěstování v pytlích na kůlech. Tato nebo jiná zařízení, ve kterých jsou ústřice umístěny, jsou uspořádána tak, aby nedošlo k vytvoření úplné bariéry podél pobřeží. Chovný materiál se pečlivě umístí na škeblové lavice s ohledem na proudění vody při přílivu a odlivu tak, aby byla produkce optimalizována. Produkce musí splňovat požadavky stanovené v prováděcích aktech uvedených v čl. 15 odst. 3.
Část IV: Pravidla produkce zpracovaných potravin
Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 9, 11 a 16 se na ekologickou produkci zpracovaných potravin vztahují pravidla stanovená v této části.
1. Obecné požadavky vztahující se na produkci zpracovaných potravin
1.1. |
Potravinářské přídatné látky, pomocné a další látky a složky používané při zpracovávání potravin a jakékoli používané zpracovatelské postupy, jako je uzení, se řídí zásadami správné výrobní praxe ( 31 ). |
1.2. |
Hospodářské subjekty produkující zpracované potraviny vytvoří a aktualizují vhodné postupy na základě systematické identifikace kritických kroků při zpracovávání. |
1.3. |
Používání postupů podle bodu 1.2 zajišťuje, že vyrobené zpracované produkty jsou v každém okamžiku v souladu s tímto nařízením. |
1.4. |
Hospodářské subjekty dodržují a provádějí postupy uvedené v bodě 1.2, a aniž je dotčen článek 28, zejména:
a)
přijímají preventivní opatření a vedou o těchto opatřeních záznamy;
b)
provádějí vhodná čisticí opatření, sledují jejich účinnost a vedou o nich záznamy;
c)
zaručují, že konvenční produkty nejsou uváděny na trh s označením odkazujícím na ekologickou produkci. |
1.5. |
Příprava zpracovaných ekologických produktů, produktů z přechodného období a konvenčních produktů je časově nebo fyzicky vzájemně oddělena. Pokud se v dotčené jednotce přípravy připravují nebo skladují ekologické produkty, produkty z přechodného období a konvenční produkty v jakékoli kombinaci hospodářský subjekt:
a)
o tom informuje příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt;
b)
provádí činnosti nepřetržitě až do zpracování celé série, přičemž tyto činnosti jsou fyzicky nebo časově odděleny od podobných činností prováděných na jakémkoli jiném typu produktů (ekologických produktech, produktech z přechodného období nebo konvenčních produktech);
c)
ekologické produkty, produkty z přechodného období a konvenční produkty před činnostmi a po jejich provedení skladuje fyzicky nebo časově vzájemně odděleně;
d)
vede aktualizovaný registr všech činností a zpracovaného množství a zajišťuje jeho dostupnost;
e)
přijímá nezbytná opatření pro zajištění identifikace šarží a s cílem vyloučit směšování nebo záměnu mezi ekologickými produkty, produkty z přechodného období a konvenčními produkty;
f)
provádí činnosti na ekologických produktech nebo produktech z přechodného období pouze po náležitém vyčištění výrobního zařízení. |
1.6. |
Nesmějí se používat produkty, látky a postupy, které navracejí vlastnosti ztracené během zpracování a skladování ekologických potravin, které napravují následky nedbalosti při zpracování ekologických potravin nebo které mohou být jinak zavádějící, pokud jde o pravou povahu produktů určených k uvedení na trh jako ekologické potraviny. |
1.7. |
Hospodářské subjekty uchovávají doklady o povoleních pro použití zemědělských složek pocházejících z konvenční produkce pro produkci zpracovaných ekologických potravin v souladu s článkem 25 a zajišťují jejich dostupnost, pokud taková povolení získaly nebo použily. |
2. Podrobné požadavky vztahující se na produkci zpracovaných potravin
2.1. |
Na složení zpracovaných ekologických potravin se vztahují tyto podmínky:
a)
produkt je vyroben převážně ze zemědělských složek nebo produktů určených k použití jako potravina podle přílohy I; pro účely určení, zda je produkt vyroben převážně z těchto produktů, se nebere v úvahu přidaná voda a sůl;
b)
ekologická složka nesmí být přítomna společně se shodnou složkou pocházející z konvenční produkce;
c)
složka z přechodného období nesmí být přítomna společně se shodnou složkou, která pochází z ekologické či konvenční produkce. |
2.2. |
Použití některých produktů a látek při zpracování potravin
2.2.1.
Při zpracovávání potravin lze použít pouze potravinářské přídatné látky, pomocné látky a složky pocházející z konvenční zemědělské produkce, které jsou povolené k použití v ekologické produkci podle článku 24 nebo článku 25, jakož i produkty a látky uvedené v bodě 2.2.2, s výjimkou produktů a látek v odvětví vína, na které se vztahuje část VI bod 2, a s výjimkou kvasinek, na které se vztahuje část VII bod 1.3.
2.2.2.
Při zpracování potravin je možné používat tyto produkty a látky:
a)
přípravky mikroorganismů a potravinářské enzymy, které se obvykle používají při zpracovávání potravin, a to za předpokladu, že potravinářské enzymy určené k použití jako potravinářské přídatné látky byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 24;
b)
látky a produkty vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) bodu i) nařízení (ES) č. 1334/2008, které jsou označené jako přírodní aromatické látky nebo přírodní aromatické přípravky podle čl. 16 odst. 2, 3 a 4 uvedeného nařízení;
c)
barvy na označování masa a skořápek vajec v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1333/2008;
d)
přírodní barviva a přírodní látky na povrchovou úpravu určené pro tradiční dekorativní barvení skořápek uvařených vajec vyráběných s úmyslem uvést je v daném ročním období na trh;
e)
pitnou vodu a organickou nebo anorganickou sůl (s chloridem sodným nebo chloridem draselným jako základními součástmi), obecně užívané při zpracovávání potravin;
f)
minerály (včetně stopových prvků), vitaminy, aminokyseliny a mikroživiny, a to za předpokladu, že:
i)
jejich použití v potravinách určených k běžné spotřebě je „výslovně právně požadováno“, čímž se rozumí výslovně požadováno v ustanoveních práva Unie nebo ustanoveních vnitrostátních právních předpisů slučitelných s právem Unie, na základě kterých nesmějí být dané potraviny v žádném případě uváděny na trh jako potraviny určené k běžné spotřebě, jestliže neobsahují jako přídatné látky daný minerál, vitamín, aminokyselinu nebo mikroživinu; nebo
ii)
pokud jde o potraviny uváděné na trh jako potraviny se zvláštními charakteristickými rysy nebo účinky v souvislosti se zdravím či výživou nebo v souvislosti s potřebami zvláštních skupin spotřebitelů:
—
je jejich použití ve výrobcích podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (
32
) povoleno uvedeným nařízením a akty přijatými ohledně těchto produktů na základě čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení nebo
—
je jejich použití ve výrobcích upravovaných směrnicí Komise 2006/125/ES (
33
) povoleno uvedenou směrnicí.
2.2.3.
K čištění a dezinfekci se používají pouze čisticí a desinfekční produkty povolené pro použití při zpracování podle článku 24. ►M9 Hospodářské subjekty vedou o používání těchto produktů záznamy, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, jeho účinných látek a místa použití. ◄
2.2.4.
Pro účely výpočtu uvedeného v čl. 30 odst. 5 se použijí tato pravidla:
a)
některé potravinářské přídatné látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 24 se počítají jako zemědělské složky;
b)
přípravky a látky uvedené v bodě 2.2.2 písm. a), c), d), e) a f) se nepočítají jako zemědělské složky;
c)
kvasinky a kvasničné produkty se počítají jako zemědělské složky. |
2.3. |
Hospodářské subjekty vedou záznamy o veškerých vstupech použitých při produkci potravin. V případě produkce směsných produktů musí být pro příslušný orgán nebo kontrolní subjekt uchovávány úplné receptury/vzorce uvádějící množství vstupů a výstupů. |
Část V: Pravidla produkce zpracovaných krmiv
Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 9, 11 a 17 se na ekologickou produkci zpracovaných krmiv vztahují pravidla stanovená v této části.
1. Obecné požadavky vztahující se na produkci zpracovaných krmiv
1.1. Doplňkové látky v krmivech, pomocné a další látky a složky používané při zpracovávání krmiv a jakékoli používané zpracovatelské postupy, jako je uzení, se řídí zásadami správné výrobní praxe.
1.2. Hospodářské subjekty produkující zpracované krmivo vytvoří a aktualizují vhodné postupy na základě systematické identifikace kritických kroků při zpracovávání.
1.3. Používání postupů podle bodu 1.2 zajišťuje, že vyrobené zpracované produkty jsou v každém okamžiku v souladu s tímto nařízením.
1.4. Hospodářské subjekty dodržují a provádějí postupy uvedené v bodě 1.2, a aniž je dotčen článek 28, zejména:
přijímají preventivní opatření a vedou o těchto opatřeních záznamy;
provádějí vhodná čisticí opatření, sledují jejich účinnost a vedou o nich záznamy;
zaručují, že konvenční produkty nejsou uváděny na trh s označením odkazujícím na ekologickou produkci.
1.5. Příprava zpracovaných ekologických produktů, produktů z přechodného období a konvenčních produktů je časově nebo fyzicky vzájemně oddělena. Pokud se v dotčené jednotce přípravy připravují nebo skladují ekologické produkty, produkty z přechodného období a konvenční produkty v jakékoli kombinaci, hospodářský subjekt:
o tom informuje příslušný kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt;
provádí činnosti nepřetržitě až do zpracování celé série, přičemž tyto činnosti jsou fyzicky nebo časově odděleny od podobných činností prováděných na jakémkoli jiném typu produktů (ekologických produktech, produktech z přechodného období nebo konvenčních produktech);
ekologické produkty, produkty z přechodného období a konvenční produkty před činnostmi a po jejich provedení skladuje fyzicky nebo časově vzájemně odděleně;
vede aktualizovaný registr všech činností a zpracovaného množství a zajišťuje jeho dostupnost;
přijímá nezbytná opatření pro zajištění identifikace šarží s cílem vyloučit směšování nebo záměnu mezi ekologickými produkty, produkty z přechodného období nebo konvenčními produkty;
provádí činnosti na ekologických produktech nebo produktech z přechodného období pouze po náležitém vyčištění výrobního zařízení.
2. Podrobné požadavky vztahující se na produkci zpracovaných krmiv
2.1. Ekologické krmné suroviny nebo krmné suroviny z přechodného období nesmějí tvořit složku ekologického krmného produktu společně se stejnými krmnými surovinami vyprodukovanými konvenčními metodami.
2.2. Žádné krmné suroviny používané nebo zpracovávané v rámci ekologické produkce nesmí být zpracovány za pomoci chemických syntetických rozpouštědel.
2.3. Při zpracování krmiv lze použít pouze konvenční krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek, krmné suroviny minerálního původu, doplňkové látky v krmivech a pomocné látky, které jsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 24.
2.4. K čištění a dezinfekci se používají pouze čisticí a desinfekční produkty povolené pro použití při zpracování podle článku 24. ►M9 Hospodářské subjekty vedou o používání těchto produktů záznamy, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, jeho účinných látek a místa použití. ◄
2.5. Hospodářské subjekty vedou záznamy o veškerých vstupech použitých při produkci krmiv. V případě produkce směsných produktů musí být pro příslušný orgán nebo kontrolní subjekt uchovávány úplné receptury/vzorce uvádějící množství vstupů a výstupů.
Část VI: Víno
1. Oblast působnosti
1.1. Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 9, 10, 11, 16 a 18 se na ekologickou produkci vinařských produktů podle čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 1308/2013 vztahují pravidla stanovená v této části.
1.2. Použijí se nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ( 34 ) a (ES) č. 607/2009 ( 35 ), nestanoví-li tato část výslovně jinak.
2. Použití některých produktů a látek
2.1. Vinařské produkty se vyrábějí z ekologických surovin.
2.2. Pro výrobu vinařských produktů, a to též v průběhu enologických postupů, procesů a ošetření, lze použít pouze produkty a látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 24, s výhradou podmínek a omezení stanovených v nařízení (EU) č. 1308/2013 a v nařízení (ES) č. 606/2009, a zejména v jeho příloze I A.
2.3. Hospodářské subjekty vedou záznamy o použití jakéhokoli produktu a látky při výrobě vína a při čištění a dezinfekci, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, jeho účinných látek a případně místa takového použití.
3. Enologické postupy a omezení
3.1. Aniž jsou dotčeny oddíly 1 a 2 této části a zvláštní zákazy a omezení uvedené v bodech 3.2, 3.3 a 3.4, jsou povoleny pouze enologické postupy, procesy a ošetření, včetně omezení stanovených v článku 80 a čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, v článcích 3, 5 až 9 a 11 až 14 nařízení (ES) č. 606/2009 a v přílohách uvedených nařízení, používané před 1. srpnem 2010.
3.2. Zakazuje se používání těchto enologických postupů, procesů a ošetření:
částečné zahuštění chladem podle přílohy VIII části I oddílu B.1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013;
odsíření fyzikálními metodami podle přílohy I A bodu 8 nařízení (ES) č. 606/2009;
ošetření elektrodialýzou k zajištění stabilizace vína proti vysrážení vinného kamene podle přílohy I A bodu 36 nařízení (ES) č. 606/2009;
částečná dealkoholizace vína podle přílohy I A bodu 40 nařízení (ES) č. 606/2009;
ošetření katexem k zajištění stabilizace vína proti vysrážení vinného kamene podle přílohy I A bodu 43 nařízení (ES) č. 606/2009.
3.3. Použití následujících enologických postupů, procesů a ošetření je povoleno za těchto podmínek:
tepelné ošetření podle přílohy I A bodu 2 nařízení (ES) č. 606/2009, pokud teplota nepřekročí 75 °C;
odstřeďování a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich podle přílohy I A bodu 3nařízení (ES) č. 606/2009, pokud není velikost pórů menší než 0,2 mikrometru.
3.4. Veškeré změny zavedené po 1. srpnu 2010, které se týkají enologických postupů, procesů a ošetření uvedených v nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo nařízení (ES) č. 606/2009, se na ekologickou produkci vína použijí teprve po zahrnutí těchto opatření jako povolených opatření do tohoto oddílu a v případě potřeby i po vyhodnocení podle článku 24 tohoto nařízení.
Část VII: Kvasinky používané jako potraviny nebo krmivo
Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 9, 11, 16, 17 a 19 se na ekologickou produkci kvasinek používaných jako potraviny nebo krmivo vztahují pravidla stanovená v této části.
1. Obecné požadavky
1.1. Pro výrobu ekologických kvasinek se použijí pouze ekologicky získané substráty. Do ►M3 31. prosince 2024 ◄ je však povoleno pro produkci ekologických kvasinek přidání až 5 % konvenčního kvasničného extraktu nebo autolyzátu k substrátu (vypočtenému jako hmotnostní procento sušiny), pokud hospodářské subjekty nemohou získat kvasničný extrakt nebo autolyzát z ekologické produkce.
1.2. Ekologické kvasinky nesmějí být v ekologických potravinách nebo krmivu přítomny společně s kvasinkami konvenčního původu.
1.3. Při produkci, přípravě a úpravě ekologických kvasinek je povoleno používat pouze tyto produkty a látky:
pomocné látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 24;
produkty a látky uvedené v části IV bodě 2.2.2 písm. a), b) a e).
1.4. K čištění a dezinfekci se používají pouze čisticí a desinfekční produkty povolené pro použití při zpracování podle článku 24.
1.5. Hospodářské subjekty vedou záznamy o všech produktech a látkách používaných k výrobě kvasinek a k čištění a dezinfekci, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, jeho účinných látek a místa takového použití.
PŘÍLOHA III
SBĚR, BALENÍ, PŘEPRAVA A SKLADOVÁNÍ PRODUKTŮ
1. Sběr produktů a přeprava do jednotek přípravy
Hospodářské subjekty mohou provádět současný sběr ekologických produktů, produktů z přechodného období a konvenčních produktů pouze v případě, že jsou přijata vhodná opatření, jimiž se předejde možnému směšování nebo záměně mezi ekologickými produkty, produkty z přechodného období a konvenčními produkty a zajistí identifikace ekologických produktů a produktů z přechodného období. Hospodářský subjekt uchovává údaje o dnech, hodinách a trasách sběru a o dni a čase přijetí produktů pro potřeby kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu.
2. Balení a přeprava produktů k jiným hospodářským subjektům nebo do jiných jednotek
2.1. Údaje, které je nutné poskytnout
2.1.1. Hospodářské subjekty zajistí, aby byly ekologické produkty a produkty z přechodného období převáženy k jiným hospodářským subjektům nebo do jiných jednotek, včetně velkoobchodů a maloobchodů, pouze ve vhodných obalech, nádobách nebo vozidlech, jež jsou uzavřeny způsobem vylučujícím změnu obsahu včetně záměny bez porušení nebo poškození uzávěry a na nichž je štítek uvádějící, aniž je dotčeno jakékoli jiné uvádění údajů požadované právními předpisy Unie:
název a adresu hospodářského subjektu a, pokud se liší, vlastníka nebo prodejce produktu;
název produktu;
název nebo číselný kód kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu, jemuž hospodářský subjekt podléhá; a
v příslušných případech identifikační značku šarže podle systému značení buď schváleného na vnitrostátní úrovni, nebo odsouhlaseného kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem, která umožňuje vysledovat šarži v záznamech podle čl. 34 odst. 5.
2.1.2. Hospodářské subjekty zajistí, aby krmné směsi povolené v ekologické produkci a převážené k jiným hospodářským subjektům nebo do jiných podniků, včetně velkoobchodů a maloobchodů, byly opatřeny štítkem uvádějícím kromě jakýchkoli dalších údajů vyžadovaných právními předpisy Unie:
informace stanovené v bodě 2.1.1.;
v příslušných případech na základě hmotnosti sušiny:
celkový procentní podíl ekologických krmných surovin;
celkový procentní podíl krmných surovin z přechodného období;
celkový procentní podíl krmných surovin, na něž se nevztahují body i) a ii);
celkový procentní podíl krmiv zemědělského původu;
v příslušných případech názvy ekologických krmných surovin;
v příslušných případech názvy krmných surovin z přechodného období; a
u krmných směsí, které nemohou být označeny v souladu s čl. 30 odst. 6, údaj o tom, že tato krmiva mohou být použita v ekologické produkci v souladu s tímto nařízením.
2.1.3. Aniž je dotčena směrnice 66/401/EHS, hospodářské subjekty zajistí, aby na štítku na obalu směsi osiv pícnin obsahující ekologická osiva a osiva z přechodného období nebo konvenční osiva některých jiných druhů rostlin, pro které bylo vydáno povolení za příslušných podmínek stanovených v bodě 1.8.5. části I přílohy II tohoto nařízení, byly uvedeny informace o přesném složení směsi ve formě procentních podílů hmotnosti každého zastoupeného druhu a v příslušných případech každé zastoupené odrůdy.
Kromě příslušných požadavků podle přílohy IV směrnice 66/401/EHS tyto informace zahrnují kromě údajů požadovaných v prvním pododstavci tohoto bodu také seznam druhů zastoupených ve směsi, které jsou označeny jako ekologické nebo z přechodného období. Minimální celkový hmotnostní podíl ekologických osiv a osiv z přechodného období ve směsi musí činit nejméně 70 %.
V případě, že směs obsahuje konvenční osiva, musí být na štítku rovněž uvedeno následující prohlášení: „Použití směsi je přípustné pouze v rozsahu povolení a pouze na území členského státu, jehož příslušný orgán povolil použití této směsi v souladu s bodem 1.8.5. přílohy II nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů.“
Informace uvedené v bodech 2.1.1. a 2.1.2. mohou být uvedeny pouze na průvodním dokladu, pokud lze takový doklad nesporně spojit s obalem, nádobou nebo vozidlem k přepravě produktu. Tento průvodní doklad obsahuje informace o dodavateli nebo přepravci.
2.2. Uzavření obalu, nádob nebo vozidel se nevyžaduje, pokud:
se jedná o přímou přepravu mezi dvěma hospodářskými subjekty, kdy oba podléhají kontrolnímu systému ekologické produkce;
do přepravy jsou zahrnuty pouze ekologické produkty nebo pouze produkty z přechodného období;
k produktům je přiložen doklad, v němž jsou uvedeny údaje požadované podle bodu 2.1, a
jak odesílající, tak i přijímající hospodářský subjekt pro potřeby příslušného kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu uchovávají doklady o takových přepravních činnostech.
3. Zvláštní pravidla pro přepravu krmiva do jiných jednotek produkce či přípravy nebo do skladových prostor
Hospodářské subjekty při přepravě krmiva do jiných jednotek produkce či přípravy nebo skladových prostor zajistí splnění těchto podmínek:
ekologicky vyprodukované krmivo, krmivo z přechodného období a konvenční krmivo jsou při přepravě účinně fyzicky oddělena;
vozidla nebo nádoby, v nichž se přepravovaly konvenční produkty, se používají pro přepravu ekologických produktů nebo produktů z přechodného období, pouze pokud:
byla před zahájením přepravy ekologických produktů nebo produktů z přechodného období provedena vhodná čisticí opatření, jejichž účinnost byla zkontrolována, a hospodářské subjekty vedou o těchto činnostech záznamy;
jsou provedena všechna příslušná opatření v závislosti na rizicích vyhodnocených v souladu s kontrolním režimem a případně se hospodářské subjekty zaručí, že konvenční produkty nemohou být uvedeny na trh s označením odkazujícím na ekologickou produkci;
hospodářský subjekt uchovává pro potřeby příslušného kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu doklady o takových přepravních činnostech;
ekologické krmivo nebo krmivo z přechodného období jako konečný produkt je přepravováno fyzicky nebo časově odděleně od přepravy jiných konečných produktů;
během přepravy se zaznamenává množství produktů na začátku přepravy a každé jednotlivé množství dodané v průběhu přepravy.
4. Přeprava živých ryb
4.1. Živé ryby se převážejí ve vhodných nádržích s čistou vodou, která splňuje jejich fyziologické potřeby, pokud jde o teplotu a množství rozpuštěného kyslíku.
4.2. Před přepravou ekologicky produkovaných ryb a rybích produktů se nádrže důkladně vyčistí, vydezinfikují a vypláchnou.
4.3. Přijmou se opatření k omezení stresu. Během přepravy nesmí hustota přepravované populace dosáhnout úrovně, která je pro daný druh ryb škodlivá.
4.4. Pro činnosti uvedené v bodech 4.1, 4.2 a 4.3 jsou vedeny záznamy.
5. Přijímání produktů od jiných provozovatelů nebo jiných jednotek
Při přijímání ekologického produktu nebo produktu z přechodného období hospodářský subjekt zkontroluje uzavření obalu, nádoby nebo vozidla, pokud je to vyžadováno, a přítomnost označení uvedených v oddílu 2.
Hospodářský subjekt zkontroluje, zda se údaje na štítku uvedeném v oddílu 2 shodují s údaji v průvodních dokladech. Výsledek těchto ověření se výslovně uvede v záznamech uvedených v čl. 34 odst. 5.
6. Zvláštní pravidla pro přijímání produktů ze třetí země
Pokud se ekologické produkty nebo produkty z přechodného období dovážejí ze třetí země, přepravují se ve vhodném obalu nebo nádobách, uzavřených takovým způsobem, který zabraňuje záměně obsahu, a označených údaji o vývozci a jakýmikoli jinými značkami a čísly sloužícími k identifikaci šarže a s případným potvrzením o kontrole při dovozu ze třetích zemí.
Při přijímání ekologického produktu nebo produktu z přechodného období dováženého ze třetí země fyzická nebo právnická osoba, které je dovážená zásilka doručena a která ji obdrží k další přípravě nebo uvedení na trh, zkontroluje uzavření obalu nebo nádoby a v případě produktů dovážených v souladu s čl. 45 odst. 1 písm. b) bodem iii) zkontroluje, zda se potvrzení o kontrole podle uvedeného článku vztahuje na druh produktu obsažený v zásilce. Výsledek tohoto ověření se výslovně uvede v záznamech uvedených v čl. 34 odst. 5.
7. Skladování produktů
7.1. Prostory ke skladování produktů se spravují tak, aby byla zajištěna identifikace šarží a aby se zabránilo jakémukoliv směšování s produkty či látkami, které nesplňují pravidla ekologické produkce, nebo kontaminaci takovými produkty či látkami. Ekologické produkty a produkty z přechodného období jsou vždy jasně identifikovatelné.
7.2. V jednotkách ekologické rostlinné a živočišné výroby nebo jednotkách rostlinné a živočišné výroby v přechodném období nesmí být skladovány jiné vstupní produkty či látky než ty, které jsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle článků 9 a 24.
7.3. Alopatická veterinární léčiva včetně antibiotik mohou být skladována v zemědělských a akvakulturních podnicích za předpokladu, že je předepsal veterinární lékař v souvislosti s léčbou či ošetřením uvedeným v příloze II části II bodě 1.5.2.2 a části III bodě 3.1.4.2 písm. a), jsou skladovány na místě, které je pod dohledem, a jsou zapsány v záznamech podle čl. 34 odst. 5.
7.4. V případě, že hospodářské subjekty nakládají s ekologickými produkty, produkty z přechodného období a konvenčními produkty v jakékoli kombinaci a ekologické produkty nebo produkty z přechodného období jsou skladovány ve skladových zařízeních, v nichž jsou skladovány i jiné zemědělské produkty nebo potraviny:
jsou ekologické produkty nebo produkty z přechodného období uchovávány odděleně od ostatních zemědělských produktů nebo potravin;
jsou přijata veškerá opatření s cílem zajistit identifikaci zásilek a vyloučit směšování nebo záměny mezi ekologickými produkty, produkty z přechodného období a konvenčními produkty;
jsou před zahájením skladování ekologických produktů nebo produktů z přechodného období provedena vhodná čisticí opatření, jejichž účinnost byla zkontrolována, a hospodářské subjekty vedou o těchto činnostech záznamy.
7.5. K čištění a dezinfekci se ve skladových zařízeních používají pouze čisticí a desinfekční produkty povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 24.
PŘÍLOHA IV
VÝRAZY PODLE ČLÁNKU 30
BG |
: |
биологичен. |
ES |
: |
ecológico, biológico, orgánico. |
CS |
: |
ekologické, biologické. |
DA |
: |
økologisk. |
DE |
: |
ökologisch, biologisch. |
ET |
: |
mahe, ökoloogiline. |
EL |
: |
βιολογικό. |
EN |
: |
organic. |
FR |
: |
biologique. |
GA |
: |
orgánach. |
HR |
: |
ekološki. |
IT |
: |
biologico. |
LV |
: |
bioloģisks, ekoloģisks. |
LT |
: |
ekologiškas. |
LU |
: |
biologesch, ökologesch. |
HU |
: |
ökológiai. |
MT |
: |
organiku. |
NL |
: |
biologisch. |
PL |
: |
ekologiczne. |
PT |
: |
biológico. |
RO |
: |
ecologic. |
SK |
: |
ekologické, biologické. |
SL |
: |
ekološki. |
FI |
: |
luonnonmukainen. |
SV |
: |
ekologisk. |
PŘÍLOHA V
LOGO EVROPSKÉ UNIE PRO EKOLOGICKOU PRODUKCI A ČÍSELNÉ KÓDY
1. Grafický symbol
1.1. Logo Evropské unie pro ekologickou produkci odpovídá tomuto vzoru:
1.2. Referenční barvou v systému Pantone je zelená Pantone č. 376 a zelená (50 % azurová + 100 % žlutá), pokud je použit čtyřbarevný soutisk.
1.3. Logo Evropské unie pro ekologickou produkci se může používat i v následující černobílé podobě, a to pouze v případě, že není možné použít barevné provedení: