This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02018R0841-20230511
Regulation (EU) 2018/841 of the European Parliament and of the Council of 30 May 2018 on the inclusion of greenhouse gas emissions and removals from land use, land use change and forestry in the 2030 climate and energy framework, and amending Regulation (EU) No 525/2013 and Decision No 529/2013/EU (Text with EEA relevance)Text with EEA relevance
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
02018R0841 — CS — 11.05.2023 — 002.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156 19.6.2018, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/268 ze dne 28. října 2020, |
L 60 |
21 |
22.2.2021 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/839 ze dne 19. dubna 2023, |
L 107 |
1 |
21.4.2023 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/841
ze dne 30. května 2018
o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanovují pravidla týkající se:
závazků členských států týkající se odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (společně dále jen „LULUCF“), které přispívají k dosažení cílů Pařížské dohody a k naplňování cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro období 2021–2025;
započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví LULUCF a kontroly dodržování závazků uvedených v písmeni a) na období 2021–2025 ze strany členských států;
cíle Unie na rok 2030 týkajícího se čistého pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF;
cílů členských států pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF na období 2026–2030.
Článek 2
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I tohoto nařízení, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ( 1 ), k nimž dojde v období 2021–2025 na území členských států v kterékoli z níže uvedených kategorií započítávání využití půdy:
vykazované jako orná půda travní porosty, mokřady, sídla nebo ostatní půda, které byla přeměněny na lesní půdu („zalesněná půda“);
vykazované jako lesní půda, která byla přeměněna na ornou půdu, travní porosty, mokřady, sídla nebo ostatní půdu („odlesněná půda“);
vykazované jako některý z níže uvedených druhů („obhospodařovaná orná půda“):
orná půda zůstávající ornou půdou,
travní porosty, mokřady, sídla nebo ostatní půda přeměněné na ornou půdu,
orná půda přeměněná na mokřady, sídla nebo ostatní půdu;
vykazované jako některý z níže uvedených druhů („obhospodařované travní porosty“):
travní porosty zůstávající travními porosty,
orná půda, mokřady, sídla nebo ostatní půda přeměněné na travní porosty,
travní porosty přeměněné na mokřady, sídla nebo ostatní půdu;
vykazované jako lesní půda zůstávající lesní půdou („obhospodařovaná lesní půda“);
pokud členský stát oznámil Komisi svůj záměr zahrnout do rozsahu svých závazků podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení do 31. prosince 2020 obhospodařované mokřady, využití půdy vykazované jako jeden z níže uvedených druhů („obhospodařované mokřady“):
Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I tohoto nařízení, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států v období 2026–2030 v kterékoli z níže uvedených kategorií vykazování využití půdy nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:
lesní půda;
orná půda;
travní porosty;
mokřady;
sídla;
ostatní půda;
výrobky z vytěženého dřeva;
ostatní;
atmosférická depozice;
vyplavování a odtékání dusíku.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„propadem“ proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se z atmosféry pohlcuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;
„zdrojem“ proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se do atmosféry uvolňuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;
„zásobníkem uhlíku“ celek nebo část biogeochemického útvaru nebo systému na území členského státu, v němž se ukládá uhlík, jakýkoli prekurzor skleníkového plynu obsahující uhlík nebo jakýkoli skleníkový plyn obsahující uhlík;
„zásobou uhlíku“ objem uhlíku ukládaného v zásobníku uhlíku;
„výrobkem z vytěženého dřeva“ výrobek pocházející z těžby dřeva, který opustil místo, kde k těžbě dřeva dochází;
„lesem“ území definované minimálními hodnotami pro velikost plochy, korunový zápoj stromů nebo odpovídající stupeň zakmenění porostu a pro potenciální výšku stromu v dospělosti na místě růstu, jak jsou pro každý členský stát stanoveny v příloze II. Les zahrnuje oblasti se stromy včetně skupin rostoucích semenáčů nebo výsadby, které dosud nedosáhly minimálních hodnot pro korunový zápoj stromů, odpovídajícího stupně zakmenění porostu nebo uvedené minimální výšky, jak je stanoveno v příloze II, včetně jakékoli plochy, která obvykle tvoří součást zalesněné oblasti, ale na které dočasně v důsledku zásahu člověka, například těžby, nebo z přírodních příčin žádné stromy nejsou, ale u níž se očekává návrat k lesnímu porostu;
„referenční úrovní pro lesy“ odhad, vyjádřený v tunách ekvivalentu CO2 ročně, průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení z obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích 2021–2025 a 2026–2030 na základě kritérií stanovených v tomto nařízení;
„poločasem rozkladu“ počet let, jehož je zapotřebí k tomu, aby se množství uhlíku uloženého v kategorii výrobků z vytěženého dřeva snížilo na polovinu své původní hodnoty;
„přírodními škodlivými činiteli“ události nebo faktory jiného než antropogenního původu, jež způsobují značný objem emisí v odvětví LULUCF a nad jejichž výskytem nemá daný členský stát kontrolu, pokud tento členský stát není objektivně schopen významně omezit vliv těchto událostí nebo faktorů na emise, a to ani poté, co k jejich výskytu došlo;
„okamžitou oxidací“ metoda započítávání, která předpokládá, že k uvolnění celkového množství uhlíku uloženého ve výrobcích z vytěženého dřeva do atmosféry dochází v době těžby;
„změnou klimatu“ taková změna klimatu, která je přímo nebo nepřímo vázána na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je pozorována za srovnatelný časový úsek vedle přirozené variability klimatu.
Článek 4
Závazky a cíle
Každý členský stát zajistí, aby součet rozdílů za každý rok v období 2026–2029 nepřesahoval rozpočet na roky 2026 až 2029 mezi:
jeho emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním na jeho území ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a
průměrnou hodnotou údajů z inventury skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 předložené v roce 2032.
Rozpočet na období let 2026–2029 je vymezen jako součet rozdílu za každý rok v období od roku 2026 do roku 2029 pro daný členský stát mezi:
roční mezní hodnotou emisí skleníkových plynů a roční mezní hodnotou jejich pohlcování pro tyto roky stanovenou na základě lineární trajektorie do roku 2030 a
průměrnou hodnotou údajů z inventury skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 předložené v roce 2025.
Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022 průměrnou hodnotou pro údaje z inventury skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023, přičemž její konečná hodnota pro rok 2030 se získá připočtením hodnoty stanovené pro daný členský stát ve sloupci C přílohy IIa k průměrné hodnotě pro údaje z inventury skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.
Rozpočet na období let 2026–2029 se stanoví na základě údajů získaných v rámci inventury skleníkových plynů předložené v roce 2025 a soulad s tímto rozpočtem se posoudí podle údajů inventury skleníkových plynů předložené v roce 2032.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16a tohoto nařízení. Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů získaných na základě národních inventur, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.
Článek 5
Obecná pravidla započítávání
Článek 6
Započítávání zalesněné půdu a odlesněné půdy
Článek 7
Započítávání obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvin a obhospodařovaných mokřadů
Během období 2021–2025 členské státy, které se rozhodly nezahrnout podle čl. 2 odst. 2 obhospodařované mokřady do svého závazku, přesto vykážou Komisi emise a pohlcování z využití půdy vykazované jako:
mokřady zůstávající mokřady,
sídla nebo ostatní půda přeměněné na mokřady, nebo
mokřady přeměněné na sídla nebo ostatní půdu.
Článek 8
Započítávání pro obhospodařovanou lesní půdu
Referenční úrovně pro lesy stanovené podle prvního pododstavce zohlední budoucí dopad dynamických charakteristik lesů souvisejících s věkem, aby nedocházelo k nepřiměřenému omezování obhospodařování lesů jakožto základního prvku postupu udržitelného obhospodařování lesů s cílem zachovat nebo posílit dlouhodobé propady uhlíku.
Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých k určení navrhované referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy.
Je-li to nutné, Komise vydá technická doporučení určená členským státům, která budou odrážet závěry technického posouzení, aby se usnadnila technická revize navrhovaných referenčních úrovní pro lesy. Komise tato technická doporučení zveřejní.
Článek 9
Započítávání výrobků z vytěženého dřeva
Na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a s využitím metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu podle přílohy V členské státy ve svých záznamech podle čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 týkajících se výrobků z vytěženého dřeva zohlední emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku uhlíku z výrobků z vytěženého dřeva spadajících do následujících kategorií:
papír;
dřevěné desky;
řezivo.
Článek 10
Započítávání přírodních škodlivých činitelů
Pokud členský stát použije odstavec 1:
předloží Komisi informace o úrovni pozadí pro kategorie započítávání využití půdy uvedené v odstavci 1 a o údajích a metodikách použitých v souladu s přílohou VI; a
až do roku ►M2 2025 ◄ vyloučí ze započítávání všechna následná pohlcení pro půdy zasažené přírodními škodlivými činiteli.
Článek 11
Flexibilita a správa
Členský stát může využít:
obecnou flexibilitu stanovenou v článku 12 a
flexibilitu stanovenou v článcích 13 a 13b ke splnění závazku, cíle a rozpočtu stanovených v souladu s článkem 4.
Finsko může kromě možností flexibility uvedených v prvním pododstavci použít dodatečnou kompenzaci podle článku 13a.
Článek 12
Obecná flexibilita
Článek 13
Flexibilita obhospodařované lesní půdy
Pokud je v období 2021–2025 výsledek výpočtu podle čl. 8 odst. 1 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat emise, které odpovídají výsledku tohoto výpočtu, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů, jakož i informace o vlivu těchto opatření na příslušné environmentální cíle, včetně ochrany biologické rozmanitosti a přizpůsobení se škodlivým přírodním činitelům a
celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.
Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce, zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.
Článek 13a
Dodatečná kompenzace
Finsko může v období 2021–2025 využít kompenzaci až do výše dodatečných 5 milionů tun ekvivalentu CO2 započtených emisí v rámci kategorií započítávání využití půdy jako obhospodařovaná lesní půda, odlesněná půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované travní porosty, jsou-li splněny tyto podmínky:
Finsko do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnulo již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů;
celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.
Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce, zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článcích 12 a 13 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.
Dodatečné kompenzace se omezí na:
množství přesahující flexibilitu obhospodařované lesní půdy dostupnou Finsku v období 2021–2025 podle článku 13;
emise způsobené historickou změnou z lesní půdy na jakoukoli jinou kategorii využití půdy, k níž došlo nejpozději 31. prosince 2017;
množství nezbytné pro dosažení souladu s článkem 4.
Článek 13b
Mechanismus využívání půdy pro období 2026–2030
Pokud je v období 2026–2030 výsledek jednoho nebo obou výpočtů podle odstavce 2 kladný, je členský stát oprávněn použít mechanismus stanovený v tomto článku ke kompenzaci čistých emisí nebo pohlcení, které se započítají jako emise oproti cíli stanovenému pro daný členský stát v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo oproti rozpočtu stanovenému pro tento členský stát v souladu s čl. 4 odst. 4, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
členský stát zahrnul do svého aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 probíhající nebo plánovaná zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;
členský stát vyčerpal možnosti flexibility dostupné podle čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení;
rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení je v roce 2030 záporný.
Při posuzování toho, zda byla v rámci Unie splněna podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce, zahrne Komise až 30 %, avšak nejvýše 20 Mt ekvivalentu CO2 nevyužitého přebytku závazků členských států podle čl. 4 odst. 1 v období 2021–2025, pokud jeden nebo více členských států předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Komise zajistí, aby členské státy zabránily dvojímu započtení, zejména při uplatňování flexibility stanovené v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.
Členské státy jsou oprávněny kompenzovat čisté emise nebo pohlcení, nebo obojí, započítané jako emise oproti cílům stanoveným pro tyto členské státy v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo oproti rozpočtu stanovenému pro tyto členské státy v souladu s čl. 4 odst. 4, a to až do plné výše kompenzace pro období 2021–2030 nevyužité jinými členskými státy, která je stanovena v příloze VII, po zohlednění čl. 13 odst. 4 a odstavce 5 tohoto článku, za předpokladu, že tyto členské státy:
vyčerpaly možnosti flexibility, které jsou dostupné podle čl. 12 odst. 1 a odstavců 3 a 5 tohoto článku a
předložily Komisi důkazy týkající se:
dlouhodobých dopadů změny klimatu, jejichž následkem dochází k nadměrným emisím nebo oslabení propadů, které jsou mimo jejich kontrolu, nebo
účinků mimořádně vysokého podílu organických půd na jejich ploše obhospodařované půdy, v porovnání s průměrem Unie, který vede k nadměrným emisím, pokud lze tyto účinky přičíst postupům obhospodařování půdy využívaným před vstupem rozhodnutí č. 529/2013/EU v platnost;
zahrnuly do svého aktuálního integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči narušení ekosystémů vyvolaných změnou klimatu.
Článek 13c
Správa
Pokud Komise na základě komplexního přezkumu provedeného v roce 2032 zjistí, že s přihlédnutím k flexibilitě použité podle článků 12 a 13b není splněn rozpočet na roky 2026 až 2029 uvedený v čl. 4 odst. 4, k množství čistých emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem v roce 2030 na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.
Článek 13d
Nápravná opatření
Pokud Komise ve svém ročním posouzení podle článku 29 nařízení (EU) 2018/1999 zjistí, že členský stát nedosahuje dostatečného pokroku při plnění svého cíle stanoveného v souladu s čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení, s přihlédnutím k trajektorii a rozpočtu stanoveným v souladu s čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení, jakož i k flexibilitě podle tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření obsahující:
podrobné vysvětlení, proč nedosahuje dostatečného pokroku;
posouzení toho, jak jej finanční prostředky Unie podpořily v jeho úsilí o splnění stanoveného cíle a rozpočtu a jak hodlá tyto finanční prostředky využít k tomu, aby je naplnil;
dodatečná opatření, která doplňují integrovaný vnitrostátní plán daného členského státu v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 nebo posilují jeho provádění, která přijme za účelem splnění cíle stanoveného v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo rozpočtu sestaveného v souladu s čl. 4 odst. 4 prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provádění akcí Unie, spolu s podrobným posouzením plánovaných čistých pohlcení skleníkových plynů, která by z těchto opatření vyplývala, přičemž toto posouzení doplní o kvantitativní údaje, jsou-li k dispozici;
přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění.
Pokud členský stát zřídil vnitrostátní poradní orgán pro klima, může požádat tento orgán o radu, aby mu pomohl určit nezbytná opatření uvedená v písmenu c).
Článek 14
Kontrola souladu
Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:
politik a opatření týkajících se možných kompromisů, a to přinejmenším i s dalšími environmentálními cíli a strategiemi Unie, jako jsou ty, které jsou uvedeny v 8. akčním programu pro životní prostředí stanoveném v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ( 2 ), ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a ve sdělení Komise ze dne 11. října 2018 o udržitelném biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím;
jak členské státy zohlednily zásadu „významně nepoškozovat“ při přijímání svých politik a opatření s cílem splnit svůj cíl stanovený v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo svůj rozpočet stanovený v souladu s čl. 4 odst. 4, a to v příslušném rozsahu;
synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, včetně politik a opatření ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a klimatu;
synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.
Zpráva o souladu musí rovněž obsahovat, v příslušných případech, podrobnosti o záměru využít flexibility podle článku 11 a související množství nebo o skutečném využití těchto flexibilit a související množství. Členské státy zprávy o souladu zveřejní podle článku 28 nařízení (EU) 2018/1999.
Souběžně s tímto komplexním přezkumem Komise posoudí, jak byla zohledněna zásada „významně nepoškozovat“ podle odst. 1 písm. b). V této souvislosti Komise předtím než provede první posouzení, vydá pro účely tohoto nařízení pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“.
Článek 15
Registr
Za účelem doplnění tohoto nařízení přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, aby stanovila pravidla pro zaznamenávání a přesné provádění následujících operací v registru Unie:
zaznamenávání množství emisí a pohlcení pro každou kategorii započítávání a vykazování využití půdy v každém členském státě;
provedení jakékoli metodické úpravy podle čl. 14 odst. 1a;
uplatnění flexibility uvedené v článcích 12, 13, 13a a 13b a
posouzení plnění podle článku 13c.
Článek 16
Výkon přenesené pravomoci
Článek 16a
Postup projednávání ve výboru
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 17
Přezkum
Toto nařízení bude průběžně přezkoumáváno, mimo jiné s ohledem na:
vývoj na mezinárodní úrovni;
na úsilí vynakládané za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a
práva Unie, včetně cílů pro obnovu přírody.
Na základě zjištění zprávy vypracované podle čl. 14 odst. 3 a výsledků posouzení provedeného podle čl. 13 odst. 2 písm. b) nebo na základě ověření provedeného podle čl. 37 odst. 4a nařízení (EU) 2018/1999 Komise případně předloží návrhy, jejichž účelem bude zajistit integritu cíle Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení a příspěvku tohoto snížení k cílům Pařížské dohody.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději šest měsíců od prvního globálního hodnocení dohodnutého podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení. Uvedená zpráva vychází z nejnovějších dostupných údajů poskytnutých členskými státy podle nařízení (EU) 2018/1999 a z čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ( 4 ). S ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v Unii a na uskutečňování sociálně spravedlivé transformace, pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie, musí zpráva v příslušných případech obsahovat:
posouzení dopadů flexibilit uvedených v odstavci 11;
posouzení příspěvku tohoto nařízení k cíli klimatické neutrality a průběžným cílům v oblasti klimatu stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119;
posouzení přínosu tohoto nařízení k cílům Pařížské dohody;
posouzení sociálních a pracovních dopadů, včetně dopadů na rovnost žen a mužů a pracovní podmínky, které s sebou nesou povinnosti stanovené v tomto nařízení, pokud jde o kteroukoli z kategorií půdy a kterékoli odvětví, na něž se vztahuje článek 2, a to v členských státech jak na celostátní, tak na regionální úrovni;
posouzení pokroku dosaženého na mezinárodní úrovni, pokud jde o pravidla, jimiž se řídí čl. 6 odst. 2 a 4 Pařížské dohody, a případně návrhy na změnu tohoto nařízení, zejména s cílem zabránit dvojímu započtení a uplatnit odpovídající úpravy;
posouzení současných trendů a budoucích prognóz týkajících se emisí a pohlcování skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů a regulačních možností k zajištění souladu těchto trendů a prognóz s cílem dosáhnout dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství, a to v souladu s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžnými cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119;
současné trendy a budoucí prognózy týkající se emisí skleníkových plynů z následujících kategorií vykazování a regulačních možností k zajištění souladu těchto trendů a prognóz s cílem dosáhnout dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství v souladu s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžnými cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119:
enterická fermentace;
hospodaření se statkovými hnojivy;
pěstování rýže;
zemědělské půdy;
řízené vypalování savan;
spalování zemědělských zbytků na polích;
vápnění půd;
používání močoviny;
ostatní hnojiva obsahující uhlík;
ostatní.
Uvedená zpráva případně zohlední účinky věkové struktury lesů, včetně případů, kdy jsou tyto účinky spojeny se specifickými válečnými nebo poválečnými okolnostmi, a to vědecky propracovaným, spolehlivým a transparentním způsobem a s cílem zajistit dlouhodobou odolnost a přizpůsobivost lesů.
Uvedená zpráva může rovněž po přijetí vhodné vědecky podložené metodiky vykazování a na základě pokroku při vykazování a nejnovějších dostupných vědeckých informací posoudit proveditelnost analýzy a dopad vykazování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je pohlcování v mořském a sladkovodním prostředí, jakož i příslušné regulační možnosti.
V návaznosti na uvedenou zprávu a s přihlédnutím k tomu, že je důležité, aby každé odvětví spravedlivě přispívalo k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným cílům Unie v oblasti klimatu podle nařízení (EU) 2021/1119, Komise případně předloží legislativní návrhy. Tyto návrhy mohou zejména stanovit cíle Unie a členských států v oblasti emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování, přičemž náležitě zohlední případný schodek nahromaděný každým členským státem do roku 2030.
Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ( 5 ) (dále jen „poradní výbor“) může z vlastního podnětu poskytovat vědecké poradenství nebo vydávat zprávy o opatřeních Unie, cílech v oblasti klimatu, ročních úrovních emisí a pohlcení a možnostech flexibility podle tohoto nařízení. Komise příslušná doporučení a zprávy poradního výboru zváží, zejména pokud se týkají budoucích opatření zaměřených na další snižování emisí a zvyšování jejich pohlcování v pododvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení.
Článek 18
Změny nařízení (EU) č. 525/2013
Nařízení (EU) č. 525/2013 se mění takto:
V článku 7 se odstavec 1 mění takto:
vkládá se nové písmeno, které zní:
od roku 2023 své emise a pohlcení, na něž se vztahuje článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ( 6 ) v souladu s metodikami stanovenými v příloze IIIa tohoto nařízení;
doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„Členský stát může požádat Komisi o udělení výjimky z písmene da) prvního pododstavce, chce-li použít jinou metodiku, než která je stanovena v příloze IIIa, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout včas tak, aby mohlo být zlepšení zohledněno v inventurách skleníkových plynů za období 2021–2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly v porovnání s přínosy plynoucími z jejího uplatňování za účelem zlepšení započítávání emisí a jejich pohlcování neúměrně vysoké vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování z příslušných zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí této výjimky využít, podají Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou, do kdy by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, nebo navrhovanou alternativní metodiku nebo obojí, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise si může vyžádat, aby jí byly v konkrétní přiměřené lhůtě předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, výjimku udělí. Pokud Komise žádost zamítne, své rozhodnutí odůvodní.“.
V čl. 13 odst. 1 písm. c) se doplňuje nový bod, který zní:
od roku 2023 informace o vnitrostátních politikách a opatřeních provedených za účelem plnění jejich povinností podle nařízení (EU) 2018/841 a informace o dalších plánovaných vnitrostátních politikách a opatřeních k omezení emisí skleníkových plynů nebo zvýšení propadů nad rámec jejich závazků podle uvedeného nařízení;“.
V čl. 14 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:
od roku 2023 celkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů a pohlcení, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/841“.
Vkládá se nová příloha, která zní:
Článek 19
Změna rozhodnutí č. 529/2013/EU
Rozhodnutí č. 529/2013/EU se mění takto:
V čl. 3 odst. 2 se první pododstavec zrušuje.
V článku 6 se odstavec 4 zrušuje.
Článek 20
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
SKLENÍKOVÉ PLYNY A ZÁSOBNÍKY UHLÍKU
Skleníkové plyny podle článku 2:
oxid uhličitý (CO2);
methan (CH4);
oxid dusný (N2O)
Tyto skleníkové plyny se vyjadřují v tunách ekvivalentu CO2 podle nařízení (EU) č. 525/2013.
PŘÍLOHA II
PARAMETRY PRO MINIMÁLNÍ HODNOTY PRO VELIKOST PLOCHY, KORUNOVÝ ZÁPOJ STROMŮ A VÝŠKU STROMŮ
Členský stát |
Plocha (ha) |
Korunový zápoj stromů (%) |
Výška stromu (m) |
Belgie |
0,5 |
20 |
5 |
Bulharsko |
0,1 |
10 |
5 |
Česká republika |
0,05 |
30 |
2 |
Dánsko |
0,5 |
10 |
5 |
Německo |
0,1 |
10 |
5 |
Estonsko |
0,5 |
30 |
2 |
Irsko |
0,1 |
20 |
5 |
Řecko |
0,3 |
25 |
2 |
Španělsko |
1,0 |
20 Po předložení inventury skleníkových plynů v roce 2028: 10 |
3 |
Francie |
0,5 |
10 |
5 |
Chorvatsko |
0,1 |
10 |
2 |
Itálie |
0,5 |
10 |
5 |
Kypr |
0,3 |
10 |
5 |
Lotyšsko |
0,1 |
20 |
5 |
Litva |
0,1 |
30 |
5 |
Lucembursko |
0,5 |
10 |
5 |
Maďarsko |
0,5 |
30 |
5 |
Malta |
1,0 |
30 |
5 |
Nizozemsko |
0,5 |
20 |
5 |
Rakousko |
0,05 |
30 |
2 |
Polsko |
0,1 |
10 |
2 |
Portugalsko |
1,0 |
10 |
5 |
Rumunsko |
0,25 |
10 |
5 |
Slovinsko |
0,25 |
10 |
5 |
Slovensko |
0,3 |
20 |
5 |
Finsko |
0,25 |
10 |
5 |
Švédsko |
0,5 |
10 |
5 |
▼M2 ————— |
PŘÍLOHA IIa
Cíl Unie (sloupec D), průměrné údaje z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018 (sloupec B) a vnitrostátní cíle členských států (sloupec C) podle čl. 4 odst. 3, jichž má být dosaženo do roku 2030
A |
B |
C |
D |
Členský stát |
Průměrné údaje z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018 (v kilotunách ekvivalentu CO2) předložené v roce 2020 |
Cíle členských států na rok 2030 (v kilotunách ekvivalentu CO2) |
Hodnota čistého pohlcení skleníkových plynů (v kilotunách ekvivalentu CO2) v roce 2030 předložená v roce 2020 (sloupec B a C) |
Belgie |
–1 032 |
–320 |
–1 352 |
Bulharsko |
–8 554 |
–1 163 |
–9 718 |
Česká republika |
–401 |
–827 |
–1 228 |
Dánsko |
5 779 |
–441 |
5 338 |
Německo |
–27 089 |
–3 751 |
–30 840 |
Estonsko |
–2 112 |
–434 |
–2 545 |
Irsko |
4 354 |
–626 |
3 728 |
Řecko |
–3 219 |
–1 154 |
–4 373 |
Španělsko |
–38 326 |
–5 309 |
–43 635 |
Francie |
–27 353 |
–6 693 |
–34 046 |
Chorvatsko |
–4 933 |
–593 |
–5 527 |
Itálie |
–32 599 |
–3 158 |
–35 758 |
Kypr |
–289 |
–63 |
–352 |
Lotyšsko |
–6 |
–639 |
–644 |
Litva |
–3 972 |
–661 |
–4 633 |
Lucembursko |
–376 |
–27 |
–403 |
Maďarsko |
–4 791 |
–934 |
–5 724 |
Malta |
4 |
–2 |
2 |
Nizozemsko |
4 958 |
–435 |
4 523 |
Rakousko |
–4 771 |
–879 |
–5 650 |
Polsko |
–34 820 |
–3 278 |
–38 098 |
Portugalsko |
–390 |
–968 |
–1 358 |
Rumunsko |
–23 285 |
–2 380 |
–25 665 |
Slovinsko |
67 |
–212 |
–146 |
Slovensko |
–6 317 |
–504 |
–6 821 |
Finsko |
–14 865 |
–2 889 |
–17 754 |
Švédsko |
–43 366 |
–3 955 |
–47 321 |
EU 27 / Unie |
–267 704 |
–42 296 |
–310 000 |
PŘÍLOHA III
REFERENČNÍ ROKY NEBO OBDOBÍ PRO ÚČELY VÝPOČTU STROPU PODLE ČL. 8 ODST. 2
Členský stát |
Referenční rok/období |
Belgie |
1990 |
Bulharsko |
1988 |
Česká republika |
1990 |
Dánsko |
1990 |
Německo |
1990 |
Estonsko |
1990 |
Irsko |
1990 |
Řecko |
1990 |
Španělsko |
1990 |
Francie |
1990 |
Chorvatsko |
1990 |
Itálie |
1990 |
Kypr |
1990 |
Lotyšsko |
1990 |
Litva |
1990 |
Lucembursko |
1990 |
Maďarsko |
1985–87 |
Malta |
1990 |
Nizozemsko |
1990 |
Rakousko |
1990 |
Polsko |
1988 |
Portugalsko |
1990 |
Rumunsko |
1989 |
Slovinsko |
1986 |
Slovensko |
1990 |
Finsko |
1990 |
Švédsko |
1990 |
▼M2 ————— |
|
PŘÍLOHA IV
VNITROSTÁNÍ PLÁN ZAPOČÍTÁVÁNÍ PRO LESNICTVÍ OBSAHUJÍCÍ REFERENČNÍ ÚROVEŇ PRO LESY STANOVENOU PRO DANÝ ČLENSKÝ STÁT
A. Kritéria a pokyny pro určení referenční úrovně pro lesy
Referenční úroveň členského státu pro lesy se určí podle těchto kritérií:
referenční úroveň musí být v souladu s cílem týkajícím se dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů ve druhé polovině tohoto století, včetně posílení potenciálního pohlcování stárnoucími lesními porosty, které jinak mohou vykazovat postupně se snižující propady;
referenční úroveň zajistí, aby byla ze započítávání vyloučena pouhá existence zásob uhlíku;
referenční úroveň by měla zajistit spolehlivé a důvěryhodné započítávání, aby bylo zaručeno, že jsou řádně započteny emise a pohlcení v důsledku používání biomasy;
referenční úroveň musí zahrnovat zásobník uhlíku výrobků z vytěženého dřeva a umožnit tak srovnání mezi předpokladem týkajícím se okamžité oxidace a uplatněním funkce rozkladu prvního řádu a hodnot poločasu rozkladu;
předpokládá se konstantní poměr mezi využíváním lesní biomasy v pevném stavu a energetickým využíváním lesní biomasy, jak je doloženo v období 2000–2009;
referenční úroveň by měla být v souladu s cílem spočívajícím v přispění k zachování biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, jak je stanoveno ve strategii EU v oblasti lesnictví, vnitrostátních politikách členských států v oblasti lesnictví a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti;
referenční úroveň musí být v souladu s národními odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů vykázanými podle nařízení (EU) č. 525/2013;
referenční úroveň musí být v souladu s inventurami skleníkových plynů a příslušnými historickými údaji a jsou posouzeny na základě transparentních, úplných, konzistentních, srovnatelných a přesných informací. Model použitý k sestavení referenční úrovně musí být schopen reprodukovat historické údaje z národní inventury skleníkových plynů.
B. Prvky vnitrostátního plánu započítávání pro lesnictví
Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví předložený podle článku 8 musí obsahovat tyto prvky:
obecný popis sestavení referenční úrovně pro lesy a popis toho, jak byla zohledněna kritéria stanovená v tomto nařízení;
určení zásobníků uhlíku a skleníkových plynů, které byly zahrnuty do referenční úrovně pro lesy, důvody nezahrnutí určitého zásobníku uhlíku při stanovení referenční úrovně pro lesy a prokázání souladu mezi zásobníky uhlíku zahrnutými do referenční úrovně pro lesy;
popis přístupů, metod a modelů, včetně kvantitativních informací, které byly použity při stanovení referenční úrovně pro lesy, a to v souladu s poslední předloženou zprávou o národní inventuře a popis dokumentace o udržitelných postupech a intenzitě obhospodařování lesů, jakož i o přijatých politikách na vnitrostátní úrovni;
informace ohledně toho, jak se má na základě různých scénářů politiky podle očekávání vyvíjet míra těžby;
popis toho, jak byly při stanovení referenční úrovně pro lesy zohledněny jednotlivé níže uvedené prvky:
obhospodařovaná plocha lesů;
emise a pohlcení z lesů a výrobků z vytěženého dřeva podle inventur skleníkových plynů a příslušných historických údajů;
charakteristika lesů, včetně dynamických charakteristických znaků lesů souvisejících s věkem, přírůstků, délky střídání a jiných informací o činnostech v rámci obhospodařování lesů podle scénáře bez opatření;
historická a budoucí míra těžby v rozčlenění na energetické a neenergetické účely.
C. Referenční úrovně pro lesy, které mají členské státy uplatňovat v období 2021–2025
Členský stát |
Referenční úroveň pro lesy pro období 2021–2025 v tunách ekvivalentu CO2 ročně |
Belgie |
– 1 369 009 |
Bulharsko |
– 5 105 986 |
Česká republika |
– 6 137 189 |
Dánsko |
+354 000 |
Německo |
– 34 366 906 |
Estonsko |
– 1 750 000 |
Irsko |
+112 670 |
Řecko |
– 2 337 640 |
Španělsko |
– 32 833 000 |
Francie |
– 55 399 290 |
Chorvatsko |
– 4 368 000 |
Itálie |
– 19 656 100 |
Kypr |
– 155 779 |
Lotyšsko |
– 1 709 000 |
Litva |
– 5 164 640 |
Lucembursko |
– 426 000 |
Maďarsko |
– 48 000 |
Malta |
–38 |
Nizozemsko |
– 1 531 397 |
Rakousko |
– 4 533 000 |
Polsko |
– 28 400 000 |
Portugalsko |
– 11 165 000 |
Rumunsko |
– 24 068 200 |
Slovinsko |
– 3 270 200 |
Slovensko |
– 4 827 630 |
Finsko |
– 29 386 695 |
Švédsko |
– 38 721 000 |
▼M2 ————— |
PŘÍLOHA V
FUNKCE ROZKLADU PRVNÍHO ŘÁDU, METODIKY A VÝCHOZÍ HODNOTY POLOČASU ROZKLADU PRO VÝROBKY Z VYTĚŽENÉHO DŘEVA
Metodické otázky
Členské státy mohou místo metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu uvedených v této příloze použít metodiky a hodnoty poločasu rozkladu specifické pro jednotlivé země za předpokladu, že tyto metodiky a hodnoty jsou stanoveny na základě transparentních a ověřitelných údajů a že použité metodiky jsou přinejmenším stejně podrobné a přesné jako metodiky uvedené v této příloze.
Výchozí hodnoty poločasu rozkladu:
Poločasem rozkladu se rozumí počet let, jenž je zapotřebí k tomu, aby se množství uhlíku uloženého v kategorii výrobků z vytěženého dřeva snížilo na polovinu své původní hodnoty.
Výchozí hodnoty poločasu rozkladu jsou:
2 roky pro papír;
25 let pro dřevěné desky;
35 let pro řezivo.
Členské státy mohou určit dřevěné výrobky, včetně kůry, v rámci kategorií uvedených výše v bodech a), b) a c) na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, za předpokladu, že dostupné údaje jsou transparentní a ověřitelné. Členské státy mohou rovněž použít podkategorie kterékoli z uvedených kategorií, jež jsou specifické pro danou zemi.
PŘÍLOHA VI
VÝPOČET ÚROVNÍ POZADÍ PRO PŘÍRODNÍ ŠKODLIVÉ ČINITELE
Pro výpočet úrovně pozadí jsou poskytnuty tyto informace:
historické úrovně emisí způsobených přírodními škodlivými činiteli;
typy přírodních škodlivých činitelů zahrnutých do odhadu;
odhady celkových ročních emisí pro tyto typy přírodních škodlivých činitelů na období 2001–2020, a to podle kategorií započítávání využití půdy pro období 2021-2025 a podle kategorií vykazování využití půdy pro období 2026–2030;
doložení konzistentnosti časové řady ve všech relevantních parametrech, včetně minimální plochy, metodik odhadu emisí, pokrytí zásobníků uhlíku a plynů.
Úroveň pozadí se vypočítá jako průměr časové řady 2001–2020 s výjimkou všech roků, v nichž byly zaznamenány abnormální úrovně emisí, tj. s výjimkou všech krajních statistických hodnot. Určování krajních statistických hodnot se provádí takto:
vypočte se hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka celé časové řady 2001–2020;
z časové řady se vyjmou všechny roky, v nichž roční emise překračují dvojnásobek směrodatné odchylky od průměru;
znovu se vypočte hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka časové řady 2001–2020 bez roků, jež byly vyloučeny v kroku podle písmene b);
kroky podle písmen b) a c) se opakují, dokud nenastane situace, kdy již nelze žádné krajní hodnoty identifikovat.
Po výpočtu úrovně pozadí podle bodu 2 této přílohy může být podle článku 10 vyloučeno množství emisí, které v příslušném konkrétním roce období 2021-2025 v kategoriích započítávání využití půdy „zalesněná půda“ a „obhospodařovaná lesní půda“, jak jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1, překračuje úroveň pozadí s připočtením rozpětí. Rozpětí se rovná míře pravděpodobnosti 95 %.
Podle článku 10 nejsou vyloučeny tyto emise:
emise plynoucí z činností těžby a nahodilé těžby, které na půdě proběhly po výskytu přírodních škodlivých činitelů;
emise plynoucí z řízeného vypalování, které na půdě proběhlo v kterémkoli roce období 2021–2025;
emise v případě půdy, jež byla podrobena odlesňování po výskytu přírodních škodlivých činitelů.
Požadavky na informace podle čl. 10 odst. 2 zahrnují toto:
▼M2 —————
důkazy, že po zbytek období 2021–2025 na půdě, jež byla zasažena přírodními škodlivými činiteli a v jejímž případě byly emise ze započítávání vyloučeny, neproběhlo odlesňování;
popis ověřitelných metod a kritérií, jež budou použity pro identifikaci odlesnění na takové půdě v nadcházejících letech období 2021–2025.
▼M2 —————
Požadavky na informace podle čl. 10 odst. 2 a články 13 a 13b zahrnují následující:
identifikaci veškerých půdních ploch zasažených přírodními škodlivými činiteli v příslušném konkrétním roce, včetně jejich geografické polohy, období a typů přírodních škodlivých činitelů;
pokud je to možné, popis opatření, která členský stát podnikl s cílem zabránit dopadům těchto přírodních škodlivých činitelů nebo je omezit;
pokud je to možné, popis opatření, která členský stát podnikl za účelem sanace půdy zasažené těmito přírodními škodlivými činiteli.
PŘÍLOHA VII
MAXIMÁLNÍ VÝŠE KOMPENZACE DOSTUPNÉ V RÁMCI FLEXIBILITY OBHOSPODAŘOVANÉ LESNÍ PŮDY UVEDENÉ V ČL. 13 ODST. 3 PÍSM. B)
Členský stát |
Vykazovaná průměrná pohlcení pomocí propadů z lesní půdy pro období 2000–2009 v milionech tun ekvivalentu CO2 ročně |
Mezní hodnota kompenzace vyjádřená v milionech tun ekvivalentu CO2 pro období 2021–2030 |
Belgie |
–3,61 |
–2,2 |
Bulharsko |
–9,31 |
–5,6 |
Česká republika |
–5,14 |
–3,1 |
Dánsko |
–0,56 |
–0,1 |
Německo |
–45,94 |
–27,6 |
Estonsko |
–3,07 |
–9,8 |
Irsko |
–0,85 |
–0,2 |
Řecko |
–1,75 |
–1,0 |
Španělsko |
–26,51 |
–15,9 |
Francie |
–51,23 |
–61,5 |
Chorvatsko |
–8,04 |
–9,6 |
Itálie |
–24,17 |
–14,5 |
Kypr |
–0,15 |
–0,03 |
Lotyšsko |
–8,01 |
–25,6 |
Litva |
–5,71 |
–3,4 |
Lucembursko |
–0,49 |
–0,3 |
Maďarsko |
–1,58 |
–0,9 |
Malta |
0,00 |
0,0 |
Nizozemsko |
–1,72 |
–0,3 |
Rakousko |
–5,34 |
–17,1 |
Polsko |
–37,50 |
–22,5 |
Portugalsko |
–5,13 |
–6,2 |
Rumunsko |
–22,34 |
–13,4 |
Slovinsko |
–5,38 |
–17,2 |
Slovensko |
–5,42 |
–6,5 |
Finsko |
–36,79 |
–44,1 |
Švédsko |
–39,55 |
–47,5 |
▼M2 ————— |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
( 2 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156,19.6.2018, s. 1).“;
( 7 ) Vztahuje se pouze na zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu.
( 8 ) Vztahuje se pouze na odlesněnou půdu, obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované travní porosty a obhospodařované mokřady.