Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02014R0651-20170710

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Text s významem pro EHP)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/651/2017-07-10

02014R0651 — CS — 10.07.2017 — 001.004


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014

ze dne 17. června 2014,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 187 26.6.2014, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017,

  L 156

1

20.6.2017


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 074, 19.3.2016, s.  50 (651/2014)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 026, 31.1.2018, s.  53 (2017/1084)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014

ze dne 17. června 2014,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)



OBSAH

KAPITOLA I

Společná ustanovení

KAPITOLA II

Kontrola

KAPITOLA III

Zvláštní ustanovení pro různé kategorie podpory

Oddíl 1 –

Regionální podpora

Oddíl 2 –

Podpora určená malým a středním podnikům

Oddíl 3 –

Podpora přístupu malých a středních podniků k financování

Oddíl 4 –

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Oddíl 5 –

Podpora na vzdělávání

Oddíl 6 –

Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením

Oddíl 7 –

Podpora na ochranu životního prostředí

Oddíl 8 –

Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami

Oddíl 9 –

Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů

Oddíl 10 –

Podpora na širokopásmovou infrastrukturu

Oddíl 11 –

Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

Oddíl 12 –

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

Oddíl 13 –

Podpora na místní infrastrukturu

Oddíl 14 –

Podpora na regionální letiště

Oddíl 15 –

Podpora na přístavy

KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení



KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpory:

a) regionální podpora;

b) podpora určená malým a středním podnikům ve formě investiční podpory, provozní podpory a podpory přístupu malých a středních podniků k financování;

c) podpora na ochranu životního prostředí;

d) podpora výzkumu, vývoje a inovací;

e) podpora na vzdělávání;

f) podpora na nábor a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením;

g) podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;

h) sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů;

i) podpora na širokopásmovou infrastrukturu;

j) podpora kultury a zachování kulturního dědictví;

▼M1

k) podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu;

l) podpora na místní infrastrukturu;

▼M1

m) podpora na regionální letiště a

n) podpora na přístavy.

▼B

2.  Toto nařízení se nepoužije na:

a) režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2, 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost. Komise může na základě hodnocení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do 20 pracovních dní od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na jakýkoli z těchto režimů podpory používat i po uplynutí výše uvedeného období;

b) veškeré změny režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), jestliže se nejedná o změny, které nemohou mít dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení;

c) podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

d) podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.

3.   ►M1  Toto nařízení se nepoužije na:

a) podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury, na niž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 1 ), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory přístupu malých a středních podniků k financování, podpory v oblasti výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech a režimů regionální provozní podpory;

b) podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání a podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením;

c) podporu poskytnutou v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech:

i) je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky;

ii) je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;

d) podporu k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů podle rozhodnutí Rady 2010/787/EU ( 2 );

e) kategorie regionální podpory uvedené v článku 13. ◄

Pokud je určitý podnik činný ve vyňatých odvětvích uvedených v písm. a), b) nebo c) prvního pododstavce a zároveň v jiných odvětvích, která do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají, použije se toto nařízení na podporu poskytovanou na tato jiná odvětví nebo činnosti za předpokladu, že členské státy vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti ve vyňatých odvětvích nebyly předmětem podpory poskytnuté v souladu s tímto nařízením.

4.  Toto nařízení se nepoužije na:

▼M1

a) režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;

▼B

b) podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmeni a);

▼M1

c) podporu určenou podnikům v obtížích, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, režimů podpory na zahájení činnosti a režimů regionální provozní podpory, za předpokladu, že se v rámci těchto režimů nedostává podnikům v obtížích příznivějšího zacházení než jiným podnikům.

▼B

5.  Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování vedou k porušení práva Unie, jež je s těmito opatřeními neoddělitelně spjato, zejména:

a) opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby v okamžiku vyplacení podpory měl příjemce v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;

b) opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

c) opatření podpory omezující možnost příjemců využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1) „podporou“ se rozumí opatření, jež splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2) „malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

3) „pracovníkem se zdravotním postižením“ se rozumí osoba, která:

a) je uznána za pracovníka se zdravotním postižením podle vnitrostátních právních předpisů nebo

b) má jedno či více dlouhodobých fyzických, mentálních, duševních nebo smyslových postižení, která v interakci s různými překážkami mohou bránit jejímu plnému a účinnému zapojení do pracovního života stejným způsobem, jakým jsou do něj zapojeni ostatní pracovníci;

4) „znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

a) během předchozích šesti měsíců neměla pravidelné placené zaměstnání nebo

b) je ve věku od 15 do 24 let nebo

c) nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci (mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání 3) nebo během dvou let od ukončení řádného denního studia dosud nezískala první pravidelné placené zaměstnání; nebo

d) je starší 50 let nebo

e) žije jako svobodná dospělá osoba s jednou nebo několika závislými osobami nebo

f) pracuje v odvětví nebo v profesi v členském státě, kde je nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen alespoň o 25 % vyšší než průměrná nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen ve všech hospodářských odvětvích v daném členském státě, a která patří do příslušné menšiny, nebo

g) je příslušníkem etnické menšiny v členském státě a potřebuje rozvíjet své jazykové a odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti, aby zlepšila své vyhlídky na získání přístupu k trvalému zaměstnání;

5) „dopravou“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu;

6) „dopravními náklady“ se rozumí náklady na dopravu pro cizí potřebu skutečně vynaložené příjemci s ohledem na danou trasu, které zahrnují:

a) přepravní poplatky, náklady na manipulaci a dočasné uskladnění, pokud tyto náklady souvisí s danou trasou;

b) náklady na pojištění nákladu;

c) daně, cla nebo dávky vztahující se na náklad a případně na nosnost, a to v místě původu i v místě určení, a

d) náklady na kontroly v souvislosti s bezpečností a ochranou, příplatky za vyšší náklady na pohonné hmoty;

7) „odlehlými regiony“ se rozumí nejvzdálenější regiony, Malta, Kypr, Ceuta a Melilla, ostrovy, které jsou součástí území členského státu, a řídce osídlené oblasti;

8) „uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany prvovýrobce se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;

9) „zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;

10) „zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

11) „zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury;

12) „nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony vymezené v článku 349 Smlouvy. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2010/718/EU přestal být ostrov Svatý Bartoloměj ode dne 1. ledna 2012 nejvzdálenějším regionem. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2012/419/EU se ostrov Mayotte stal ode dne 1. ledna 2014 nejvzdálenějším regionem;

13) „uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Evropskou hospodářskou komisí OSN a ve smyslu vyjasnění vyplývajícího z rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů ( 3 );

14) „jednotlivou podporou“ se rozumí:

i) podpora ad hoc a

ii) podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

15) „režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

16) „plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen, otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;

17) „podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

18) „podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

a)  ►C1  V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za vlastní kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. ◄ Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice 2013/34/EU ( 4 ) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.

b)  ►C1  V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího vlastního kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. ◄ Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.

c) Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.

d) Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.

e) V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

1) účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a

2) poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.

19) „povinnou územní vázaností výdajů“ se rozumí povinnost, kterou poskytovatel podpory příjemcům ukládá, aby vynaložili na určitém území určitou minimální částku nebo na tomto území provedli určitý minimální objem produkční činnosti;

20) „upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočte podle následujícího vzorce:

maximální výše podpory = R × (A + 0,50 × B + 0 × C),

kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dané oblasti podle schválené mapy regionální podpory a platná k datu poskytnutí podpory, s výjimkou navýšené intenzity podpory určené malým a středním podnikům; A je původních 50 milionů EUR způsobilých nákladů, B je část způsobilých nákladů v rozmezí 50 milionů EUR a 100 milionů EUR a C je část způsobilých nákladů nad 100 milionů EUR;

21) „vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

22) „hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí výše, kterou by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;

23) „zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik, kdy je pořízen majetek přímo související s pořízenou provozovnou;

24) „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

25) „následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

26) „intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;

27) „podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období 1.7.2014–31.12.2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy;

28) „datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

29) „hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;

30) „nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;

31) „mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu a která za vymezené období zahrnuje hrubou mzdu před zdaněním a povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení a náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče;

32) „čistým zvýšením počtu zaměstnanců“ se rozumí čisté zvýšení počtu zaměstnanců v dotyčné provozovně v porovnání s průměrným počtem za určité období, přičemž je nutno odečíst pracovní místa, která v daném období zanikla, a počet pracovníků s plným úvazkem, pracovníků s částečným úvazkem a sezónních pracovníků je nutno zohlednit ve výši příslušného zlomku roční pracovní jednotky;

33) „vyhrazenou infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura vybudovaná pro jeden či více) předem identifikovatelných podniků a přizpůsobená přesně jejich potřebám;

34) „finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční instituce bez ohledu na její formu a vlastnictví, včetně fondu fondů, investičních fondů soukromého kapitálu, veřejných investičních fondů, bank, mikrofinančních institucí a záručních společností;

35) „trasou“ se rozumí přeprava zboží z místa původu do místa určení, včetně případných meziúseků nebo etap v rámci dotyčného členského státu nebo mimo něj s využitím jednoho či více způsobů dopravy;

36) „přiměřenou mírou rentability (Fair Rate of Return)“ se rozumí očekávaná rentabilita odpovídající diskontní sazbě upravené o vliv rizika, která odráží úroveň rizika projektu a charakter a objem kapitálu, jejž soukromí investoři plánují investovat;

37) „celkovým financováním“ se rozumí celková výše investice do způsobilého podniku či projektu podle oddílu 3 nebo podle článků 16 či 39 tohoto nařízení, s výjimkou čistě soukromých investic, které jsou realizovány za tržních podmínek a nejsou předmětem příslušného opaření státní podpory.

38) „soutěžním nabídkovým řízením“ se rozumí nediskriminační nabídkové řízení, jehož se účastní dostatečný počet podniků a v němž je podpora poskytnuta buď na základě nabídky původně předložené nabízejícím, nebo na základě zúčtovací ceny. Dále platí, že rozpočet či objem stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení, v jehož důsledku nemohou podporu obdržet všichni nabízející;

▼M1

39) „provozním ziskem“ se rozumí kladný rozdíl mezi diskontovanými výnosy a diskontovanými provozními náklady za dobu ekonomické životnosti investice. Mezi provozní náklady patří takové náklady, jako např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud se na ně vztahovala investiční podpora. Diskontováním výnosů a provozních nákladů s použitím vhodné diskontní sazby se umožní dosažení přiměřeného zisku.

▼B

Definice platné pro regionální podporu

40) Na příslušná ustanovení o regionální podpoře se použijí definice v oblasti podpory na širokopásmovou infrastrukturu (oddíl 10).

41) „regionální investiční podporou“ se rozumí regionální podpora poskytnutá na počáteční investici nebo na počáteční investici do nové hospodářské činnosti;

▼M1

42) „regionální provozní podporou“ se rozumí podpora určená ke snížení běžných výdajů podniku. K těmto výdajům patří např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud byly při poskytnutí investiční podpory zahrnuty do způsobilých nákladů;

▼B

43) „odvětvím oceli“ se rozumí všechny činnosti související s výrobou jednoho nebo několika následujících produktů:

a) surové železo a feroslitiny:

surové železo pro výrobu oceli, pro slévárenství a jiné druhy surového železa, kovy obsahující mangan a karburovaný ferromangan, mimo ostatní feroslitiny;

b) surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli:

odlévaná ocel bez ohledu na to, zda je nebo není v ingotech, včetně ingotů určených na kování: bloky, předvalky a bramy; kanystry a kotouče; plechy válcované za tepla, s výjimkou výroby odlévané oceli pro odlitky z malých a středních sléváren;

c) výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z běžné nebo ušlechtilé oceli:

kolejnice, příčné nosníky, desky a styčnice, nosníky, těžké ocelové profily a vodicí kolejnice od 80 mm výše, štětovnice, vodicí kolejnice a profily pod 80 mm a kotouče pod 150 mm, válcovaný drát, kotouče a panely na trubky, pásy válcované za tepla (včetně pásů na trubky), plechy válcované za tepla (pokovené nebo nepokovené), desky a plechy s tloušťkou 3 mm a vyšší, kotouče s průměrem 150 mm a více, s výjimkou drátů a drátěných výrobků, lesklých tyčí a litiny;

d) hotové výrobky s konečnou úpravou za studena:

pocínovaný plech, plech pokrytý vrstvou olova, černé plechy, pozinkované plechy, jiné plechy opatřené vrstvou kovu, plechy válcované za studena, magnetické plechy, pásy na výrobu cínových pásů, plechy válcované za studena, ve svitcích nebo v listech;

e) trubky:

všechny bezešvé ocelové trubky, svařované ocelové trubky s průměrem vyšším než 406,4 mm;

44) „odvětvím výroby syntetických vláken“ se rozumí:

a) extruze či texturace všech generických typů vláken a příze na bázi polyesteru, polyamidu, akrylátu nebo polypropylenu, bez ohledu na jejich koncové využití nebo

b) polymerizace (včetně polykondenzace), pokud je na úrovni používaného zařízení integrována do extruze, nebo

c) jakýkoli vedlejší proces spojený se souběžnou instalací kapacity extruze či texturace budoucím příjemcem nebo jinou společností ze skupiny, k níž náleží, a který je při dané specifické průmyslové činnosti do této kapacity na úrovni používaných zařízení běžně integrován;

45) „odvětvím dopravy“ se rozumí letecká, námořní, silniční nebo železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu; konkrétněji se „odvětvím dopravy“ rozumějí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:

a) NACE 49: Pozemní a potrubní doprava, s výjimkou NACE 49.32 Taxislužba a pronájem osobních vozů s řidičem, 49.42 Stěhovací služby a 49.5 Potrubní doprava;

b) NACE 50: Vodní doprava;

c) NACE 51: Letecká doprava, s výjimkou NACE 51.22 Kosmická doprava.

46) „režimem zaměřeným na vybraná zvláštní odvětví hospodářské činnosti“ se rozumí režim, jehož předmětem jsou činnosti zařazené do méně než pěti tříd (označených čtyřmístným číselným kódem) statistické klasifikace NACE Revize 2;

47) „cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:

a) NACE 55: Ubytování;

b) NACE 56: Stravování a pohostinství;

c) NACE 79: Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti;

d) NACE 90: Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti;

e) NACE 91: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení;

f) NACE 93: Sportovní, zábavní a rekreační činnosti;

▼M1

48) „řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;

▼M1

48a) „velmi řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;

▼B

49) „počáteční investicí“ se rozumí:

a) investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření kapacity stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky, které nebyly dříve v této provozovně vyráběny, nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo

b) pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a kterou odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím; počáteční investicí není pouhé nabytí podílů v podniku;

50) „stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnosti zařazené do stejné třídy (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, která vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech ( 5 );

51) „počáteční investicí do nové hospodářské činnosti“ se rozumí:

a) investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny nebo rozšíření škály činností provozovny, za podmínky, že se u nové činnosti nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána dříve;

b) pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a kterou odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím, pod podmínkou, že se u nové činnosti, která má být vykonávána pomocí pořízeného majetku, nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána před pořízením;

52) „velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, jejíž způsobilé náklady vypočtené na základě cen a směnných kurzů k datu poskytnutí podpory přesahují 50 milionů EUR;

53) „místem určení“ se rozumí místo, kde je zboží vyloženo;

54) „místem původu“ se rozumí místo, kde je zboží naloženo k přepravě;

▼M1

55) „oblastmi způsobilými k získání provozní podpory“ se rozumí nejvzdálenější region podle článku 349 Smlouvy, řídce osídlená oblast nebo velmi řídce osídlená oblast;

▼B

56) „způsobem dopravy“ se rozumí železniční doprava, silniční nákladní doprava, vnitrozemská vodní doprava, námořní doprava, letecká doprava a intermodální doprava;

57) „fondem urbanistického rozvoje“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů urbanistického rozvoje v rámci opatření urbanistické podpory. Fond urbanistického rozvoje je řízen správcem fondu urbanistického rozvoje;

58) „správcem fondu urbanistického rozvoje“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé urbanistické projekty a investuje do nich;

59) „urbanistickým projektem“ se rozumí investiční projekt, který má potenciál podpořit intervence v rámci uceleného přístupu k udržitelnému rozvoji měst a přispět k dosažení cílů vymezených tímto přístupem; do této kategorie patří též projekty, jejichž vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return) nemusí postačovat k přilákání financování na čistě komerční bázi. Urbanistický projekt lze koncipovat buď jako samostatný blok financování v rámci právních struktur soukromého investora jakožto příjemce, nebo jako samostatný právní subjekt, např. jako zvláštní účelovou jednotku;

60) „ucelenou strategií pro udržitelný rozvoj měst“ se rozumí strategie, kterou oficiálně navrhl a ověřil příslušný místní orgán nebo agentura veřejného sektoru, která je vymezena pro konkrétní městskou zeměpisnou oblast a období a která stanoví ucelená opatření za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, jež mají dopad na městské oblasti;

61) „nepeněžitým plněním“ se rozumí vklad pozemku nebo nemovitosti, jestliže tento pozemek či nemovitost tvoří součást urbanistického projektu;

▼M1

61a) „přemístěním“ se rozumí převedení stejné nebo podobné činnosti, nebo její části z provozovny v jedné smluvní straně Dohody o EHP (původní provozovny) do provozovny, ve které se podporovaná investice uskutečňuje v jiné smluvní straně Dohody o EHP (podporované provozovny). O převedení se jedná, jestliže výrobek nebo služba v původní a v podporované provozovně slouží alespoň částečně stejným účelům a splňuje požadavky nebo potřeby stejného druhu zákazníků a ve stejné nebo podobné činnosti v jedné z původních provozoven příjemce v EHP dojde ke ztrátě pracovních míst;

▼B

Definice v oblasti podpory určené malým a středním podnikům

62) „pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě vyššího využití kapacity dosaženého touto investicí;

63) „organizační spoluprací“ se rozumí vypracování společných podnikatelských strategií nebo struktur řízení, poskytování společných služeb nebo služeb k usnadnění spolupráce, koordinované činnosti, jako je výzkum nebo marketing, podpora sítí a klastrů, zlepšení dostupnosti a komunikace, využívání společných nástrojů na podporu podnikání a obchodování s malými a středními podniky;

64) „poradenskými službami v oblasti spolupráce“ se rozumí poradenství, pomoc a vzdělávání za účelem výměny poznatků a zkušeností a zlepšení spolupráce;

65) „podpůrnými službami v oblasti spolupráce“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, internetových stránek, databází a knihoven, průzkum trhu, jakož i poskytování příruček a pracovních a vzorových dokumentů;

Definice v oblasti podpory přístupu malých a středních podniků k financování

66) „kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice, jehož výnos pro držitele je založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a které není zajištěno pro případ selhání. Kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, nezajištěného a podřízeného, včetně dluhu mezzaninového, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;

67) „zárukou“ v kontextu oddílů 1, 3 a 7 tohoto nařízení se rozumí písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny nebo některé nové transakce třetí osoby na bázi půjčky, například dluhové nebo leasingové nástroje, jakož i kvazikapitálové nástroje;

68) „mírou zajištění“ se rozumí procentní sazba, v jejíž výši veřejný investor pokrývá ztrátu z každé jednotlivé transakce, která je způsobilá podle příslušného opatření státní podpory;

69) „výstupem“ se rozumí likvidace účasti finančního zprostředkovatele či investora, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení akcií či splacení půjček, prodeje jinému finančnímu zprostředkovateli či investorovi, prodeje finanční instituci a prodeje cestou veřejné nabídky, včetně primární veřejné nabídky akcií;

70) „finanční dotací“ se rozumí vratná veřejná investice do finančního zprostředkovatele realizovaná za účelem investic v rámci opatření v oblasti rizikového financování, jejíž veškeré výnosy musí být vráceny veřejnému investorovi;

71) „investicí rizikového financování“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové investice, půjčky včetně leasingu, záruky nebo kombinace těchto nástrojů, které jsou poskytovány způsobilým podnikům pro účely realizace nových investic;

72) „nezávislým soukromým investorem“ se rozumí soukromý investor, který není společníkem způsobilého podniku, do nějž investuje, včetně business angels a finančních institucí, a to bez ohledu na jejich vlastnictví a v míře, v níž nesou plné riziko své investice. Při založení nové společnosti se má za to, že jsou soukromí investoři včetně zakladatelů na této společnosti nezávislí;

73) „fyzickou osobou“ se pro účely článků 21 a 23 rozumí osoba, která není právnickou osobou a není podnikem pro účely čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

74) „kapitálovou investicí“ se rozumí poskytnutí kapitálu ve prospěch podniku s tím, že tento kapitál je investován přímo či nepřímo výměnou za vlastnictví odpovídajícího podílu v tomto podniku;

75) „prvním komerčním prodejem“ se rozumí první prodej realizovaný společností na trhu výrobků nebo služeb, s výjimkou omezeného prodeje za účelem otestování trhu;

76) „nekotovaným malým nebo středním podnikem“ se rozumí malý nebo střední podnik, který není uveden na oficiálním seznamu burzy, s výjimkou alternativních obchodních platforem;

77) „následnou investicí“ se rozumí dodatečná investice rizikového financování do společnosti, jež následuje po jednom či více předchozích kolech investic rizikového financování;

78) „náhradním kapitálem“ se rozumí koupě stávajících podílů ve společnosti od dřívějšího investora nebo podílníka;

79) „pověřeným subjektem“ se rozumí Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, nebo finanční instituce usazená v členském státě, jejímž úkolem je plnit veřejný zájem pod kontrolou orgánu veřejné moci, veřejnoprávního subjektu nebo subjektu soukromého práva pověřeného výkonem veřejné služby; pověřený subjekt může být vybrán nebo přímo jmenován v souladu s ustanoveními směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 6 ) nebo následnými právními předpisy, jež tuto směrnici zčásti či zcela nahradí;

80) „inovativním podnikem“ se rozumí podnik,

a) který může prostřednictvím hodnocení provedeného externím odborníkem prokázat, že v dohledné budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo postupy, které jsou nové nebo podstatně zdokonalené ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví a které s sebou nesou riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, nebo

b) jehož náklady na výzkum a vývoj představují přinejmenším 10 % jeho celkových provozních nákladů alespoň v jednom ze tří let předcházejících udělení podpory, nebo v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné účetní období potvrzeným externím auditorem;

81) „alternativní obchodní platformou“ se rozumí mnohostranný systém obchodování (multilateral trading facility) podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES, kde většinu finančních nástrojů přijatých k obchodování emitovaly malé či střední podniky;

82) „půjčkou“ se rozumí smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit tuto částku v dohodnuté lhůtě. Může mít podobu půjčky či jiného nástroje financování včetně leasingu, které zaručují poskytovateli půjčky zejména minimální výnos. Způsobilou půjčkou není refinancování stávající půjčky;

Definice v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací

83) „organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl;

84) „základním výzkumem“ se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;

85) „průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;

86) „experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.

Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.

Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení;

87) „studií proveditelnosti“ se rozumí hodnocení a analýza potenciálu projektu, které mají za cíl podpořit proces rozhodování tím, že objektivně a racionálně zjistí silné a slabé stránky projektu, jeho příležitosti a hrozby a určí zdroje potřebné pro jeho uskutečnění, jakož i jeho vyhlídky na úspěch;

88) „osobními náklady“ se rozumí náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu, který připadá na příslušný projekt nebo činnost;

89) „obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;

90) „účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb;

91) „výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) ( 7 );

92) „inovačními klastry“ se rozumí struktury nebo organizovaná seskupení nezávislých subjektů (jako jsou inovativní začínající podniky, malé, střední a velké podniky, jakož i organizace pro výzkum a šíření znalostí, neziskové organizace a další související hospodářské subjekty), jejichž účelem je povzbuzovat inovace podporou, sdílením zařízení a výměnou poznatků a odborných znalostí, jakož i účinným podílem na transferu znalostí, vytváření sítí, šíření informací a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi klastru;

93) „vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumí pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou relevantní odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu;

94) „poradenskými službami v oblasti inovací“ se rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany a využívání nehmotného majetku a používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy;

95) „podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází a knihoven, průzkum trhu, laboratorní služby, označování, zkoušení a certifikace kvality za účelem vývoje efektivnějších výrobků, postupů nebo služeb;

96) „organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních postupů, pracoviště nebo vnějších vztahů podniku; organizačními inovacemi nejsou změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

97) „inovacemi postupů“ se rozumí uplatňování nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně významných změn technik, zařízení nebo programového vybavení); inovacemi postupů nejsou menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných, sezónních a jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

98) „vysíláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnanců příjemcem, které je spojeno s právem zaměstnance vrátit se ke svému předchozímu zaměstnavateli;

Definice v oblasti podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením

99) „vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

a) neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 24 měsíců nebo

b) neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 12 měsíců a patří do jedné z kategorií uvedených v definici „znevýhodněného pracovníka“ v písmenech b) až g);

100) „chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 30 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením.

Definice platné pro podporu na ochranu životního prostředí

101) „ochranou životního prostředí“ se rozumí činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;

102) „normou Unie“ se rozumí:

a) povinná norma Unie stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím, nebo

b) směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 8 ) uložená povinnost používat nejlepší dostupné techniky a zajistit, aby úroveň emisí znečišťujících látek nebyla vyšší než při použití těchto nejlepších dostupných technik; v případech, kdy jsou v prováděcích aktech přijatých podle směrnice 2010/75/EU vymezeny úrovně emisí spojené s použitím nejlepších dostupných technik, použijí se pro účely tohoto nařízení tyto úrovně; pokud jsou tyto úrovně vyjádřeny jako rozpětí, použije se mezní hodnota, při níž se poprvé dosáhne úrovně emisí spjaté s nejlepší dostupnou technikou;

103) „energetickou účinností“ se rozumí množství uspořené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby před provedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují;

104) „projektem ke zvýšení energetické účinnosti“ se rozumí investiční projekt, který zvyšuje energetickou účinnost budovy;

105) „fondem energetické účinnosti“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů určených ke zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak v sektoru domácností, tak mimo tento sektor. Tento fond je řízen správcem fondu energetické účinnosti;

106) „správcem fondu energetické účinnosti“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé projekty ke zvýšení energetické účinnosti a investuje do nich;

107) „vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která splňuje definici v čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU ze dne 25. října o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES ( 9 );

108) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ neboli „kogenerací“ (KVET) se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické a/nebo mechanické energie v jednom procesu;

109) „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie. Patří sem i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů, nikoli však elektrická energie vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;

110) „obnovitelnými zdroji energie“ se rozumí následující obnovitelné nefosilní zdroje energie: energie větrná, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

111) „biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

112) „udržitelným biopalivem“ se rozumí biopalivo, které splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES;

113) „biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyráběné z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin ve smyslu návrhu předloženého Komisí na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ( 10 );

114) „novou a inovativní technologií“ se rozumí taková technologie, která je ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví nová a nedoložená a která s sebou nese riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, přičemž se nejedná o optimalizace nebo rozšiřování stávající technologie;

115) „odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylky (tj. rozdíly mezi výrobou, spotřebou a komerčními transakcemi), kterou nese účastník trhu nebo jeho zvolený zástupce, tzv. „subjekt zúčtování“, v rámci určitého období, které se označuje jako „časový interval pro vypořádání odchylky“;

116) „běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii;

117) „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i bioplyn a biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů;

118) „celkovými měrnými náklady na výrobu energie“ (Total Levelized Costs of Producing Energy) se rozumí kalkulované náklady na výrobu elektrické energie v místě připojení do odběrného místa či elektrické sítě. Jejich kalkulace vychází z počátečního kapitálu, diskontní sazby a z nákladů na nepřetržitý provoz, palivo a údržbu;

119) „ekologickou daní“ se rozumí daň, jejíž specifický základ má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí nebo která upravuje zdanění určitých činností, zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo zaměření výrobce a spotřebitele na činnosti, které více respektují životní prostředí;

120) „minimální úrovní zdanění v Unii“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Unie; v případě energetických produktů a elektřiny se jí rozumí minimální úroveň zdanění uvedená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny ( 11 );

121) „kontaminovanou lokalitou“ se rozumí lokalita, kde byla potvrzena přítomnost nebezpečných látek způsobená člověkem v takové míře, že představuje značné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí s ohledem na stávající a budoucí schválené využívání půdy v této lokalitě;

122) „zásadou znečišťovatel platí“ se rozumí skutečnost, že by náklady na opatření určená k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobil;

123) „znečištěním“ se rozumí škoda, kterou znečišťovatel přímo nebo nepřímo způsobil poškozením životního prostředí nebo vytvořením podmínek vedoucích ke vzniku této škody na fyzickém okolí nebo přírodních zdrojích;

124) „energeticky účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ se rozumí soustava dálkového vytápění a chlazení, která splňuje definici soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení v čl. 2 bodech 41 a 42 směrnice 2012/27/EU; definice zahrnuje i zařízení pro výrobu tepla/chladicí zařízení a síť (včetně souvisejících zařízení) pro rozvod tepla/chladu z výrobních zařízení do prostor zákazníka;

125) „znečišťovatelem“ se rozumí osoba, která přímo nebo nepřímo poškozuje životní prostředí nebo vytváří podmínky, které k takovému poškození vedou;

126) „opětovným použitím“ se rozumí jakýkoliv postup, kterým jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny;

127) „přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že budou opětovně použity bez dalšího předzpracování;

128) „recyklací“ jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál;

129) „současnému stavu techniky“ odpovídá takový proces, ve kterém je opětovné použití odpadu při výrobě koncového produktu běžná praxe přinášející zisk. V případě potřeby musí být pojem „současný stav techniky“ vykládán z hlediska technologií a vnitřního trhu Unie;

130) „energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické vybavení nebo zařízení nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí, které spadá do jedné z těchto kategorií:

a) v oblasti elektrické energie:

i) infrastruktura pro přenos ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou ( 12 ),

ii) infrastruktura pro distribuci ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/72/ES,

iii) skladování elektřiny definované jako zařízení pro trvalé nebo dočasné skladování elektřiny v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více,

iv) veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, zabezpečený a efektivní provoz systémů uvedených v bodech i) až iii), včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech úrovních napětí a ve všech trakčních napájecích stanicích, a

v) inteligentní sítě definované jako veškeré vybavení, pevná přípojka, kabelové připojení nebo zařízení jak na přenosové, tak na distribuční úrovni nízkého a středně vysokého napětí, jehož cílem je obousměrná digitální komunikace v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interaktivní a inteligentní sledování a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny v rámci elektrické sítě směřující k rozvoji sítě, která efektivně začlení chování a akce všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – s cílem zajistit ekonomicky efektivní a udržitelnou elektrickou soustavu s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a zabezpečení dodávek a bezpečnosti;

b) v oblasti zemního plynu:

i) plynovody pro přepravu a distribuci zemního plynu a bioplynu, které jsou součástí sítě s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod zemního plynu,

ii) podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody uvedené v bodu i),

iii) přijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) či stlačený zemní plyn (CNG) a

iv) veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;

c) v oblasti ropy:

i) ropovody sloužící k přepravě ropy,

ii) čerpací stanice a skladovací prostory nutné pro provoz ropovodů a

iii) veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a zařízení umožňujících zpětný tok;

d) v oblasti CO2: síť plynovodů, včetně připojených kompresních stanic, pro přepravu CO2 do úložišť s cílem zajistit jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;

131) „právní předpisy o vnitřním trhu s energií“ zahrnují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem ( 13 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů ( 14 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou ( 15 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám ( 16 ) nebo veškeré následné právní předpisy, jež tyto akty zcela nebo zčásti nahradí;

Definice platné pro oblast sociální podpory na dopravu obyvatel odlehlých regionů

132) „obvyklým bydlištěm“ se rozumí místo, kde fyzická osoba žije alespoň 185 dní v každém kalendářním roce z důvodu osobních a profesních vazeb; v případě osoby, jejíž profesní vazby jsou spojeny s místem jiným než její osobní vazby a která žije ve dvou nebo více členských státech, se za místo jejího obvyklého bydliště považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se na něj pravidelně vrací; pokud žije osoba v určitém členském státě proto, aby v něm vykonala úkol, který je časově omezen, považuje se za její bydliště místo, k němuž má osobní vazby, bez ohledu na to, zda se tam v průběhu výkonu uvedené činnosti vrací; docházka na vysokou školu nebo do školy v jiném členském státě se nepovažuje za přesun obvyklého bydliště; alternativně má „obvyklé bydliště“ význam, který tento pojem má podle vnitrostátních právních předpisů členských států;

Definice v oblasti podpory na širokopásmovou infrastrukturu

133) „základní širokopásmovou sítí“ se rozumí sítě se základními funkcemi, které jsou založeny na technologických platformách, jako například asymetrické digitální účastnické přípojky (až po sítě ADSL2+), tradiční kabelové sítě (např. DOCSIS 2.0), mobilní sítě třetí generace (UMTS) a satelitní systémy;

134) „stavebními a inženýrskými pracemi souvisejícími s širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí stavební a inženýrské práce nezbytné pro zavedení širokopásmové sítě, například výkopy komunikací s cílem umožnit umístění (širokopásmových) kabelovodů;

135) „kabelovody“ se rozumí podzemní potrubí nebo vedení používané k uložení kabelů (optických, kovových či koaxiálních) širokopásmové sítě;

136) „fyzickým zpřístupněním“ je poskytnut přístup k přístupové lince koncového zákazníka a přenosovým systémům konkurenta je umožněno přenášet přes tuto linku přímo;

137) „pasivní širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí širokopásmová síť bez jakýchkoli jiných aktivních komponentů. Obvykle se skládá z infrastruktury inženýrských sítí, kabelovodů, nenasvícených vláken a rozvodných skříní;

138) „přístupovými sítěmi nové generace (sítěmi NGA)“ se rozumí vyspělé sítě, které mají alespoň tyto vlastnosti: a) spolehlivé poskytování služeb při současném zajištění velmi vysoké rychlosti na účastníka – pomocí páteřní sítě z optických vláken (nebo rovnocenné technologie) a v dostatečné blízkosti prostor uživatele tak, aby se zajistilo skutečné vysokorychlostní připojení; b) podpora nejrůznějších vyspělých digitálních služeb včetně konvergovaných služeb spočívajících plně na technologii IP a c) podstatně vyšší rychlost uploadu (ve srovnání se základními širokopásmovými sítěmi). V současném stadiu vývoje trhu a technologií jsou sítěmi NGA: a) přístupové sítě z optických vláken (FTTx), b) vyspělé modernizované kabelové sítě a c) některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě, díky kterým lze účastníkovi poskytnout spolehlivé vysokorychlostní připojení;

139) „velkoobchodním přístupem“ se rozumí přístup, který umožňuje provozovateli využít zařízení jiného provozovatele. Co nejširší přístup, který je třeba poskytnout v rámci příslušné sítě, zahrnuje na základě současného technického rozvoje alespoň následující přístupové produkty. Pro sítě FTTH/FTTB: přístup ke kabelovodům, přístup k nenasvíceným vláknům, zpřístupnění účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro kabelové sítě: přístup ke kabelovodům a přístup k bitovému toku. Pro sítě FTTC: přístup ke kabelovodům, zpřístupnění úseků účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro pasivní síťovou infrastrukturu: přístup ke kabelovodům, přístup k nenasvíceným vláknům a/nebo zpřístupnění účastnického vedení. Pro širokopásmové sítě založené na ADSL: zpřístupnění účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro mobilní a bezdrátové sítě: přístup k bitovému toku, sdílení fyzických stožárů a přístup k sítím páteřního propojení. Pro satelitní platformy: přístup k bitovému toku;

Definice v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví

140) „náročnými audiovizuálními díly“ se rozumí díla, jež jako taková členské státy označí na základě předem vymezených kritérií při zavádění režimů nebo poskytování podpory; k těmto dílům mohou patřit filmy, jejichž jediný originál existuje v jazyce členského státu s menší rozlohou, nízkým počtem obyvatel či omezenou jazykovou oblastí, krátké filmy, filmy začínajících režisérů, dokumentární filmy, nízkorozpočtová či jinak komerčně problematická díla;

141) „seznamem Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) organizace OECD“ se rozumí seznam všech zemí a území způsobilých k získání oficiální rozvojové pomoci, jejž sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);

142) „přiměřený zisk“ se stanoví s ohledem na zisky běžné v dotčeném odvětví. V každém případě se za přiměřenou bude považovat taková míra rentability kapitálu, která nepřevyšuje relevantní swapovou sazbu navýšenou o 100 bazických bodů;

Definice v oblasti podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

143) „profesionálním sportem“ se rozumí provozování sportu jakožto výdělečného zaměstnání nebo placené služby bez ohledu na to, zda profesionální sportovec a příslušná sportovní organizace uzavřou formální pracovněprávní smlouvu, jestliže odměna sportovce překračuje náklady na účast a tvoří významnou část jeho příjmů. Za odměnu pro účely tohoto nařízení se nepovažují náhrady cestovních nákladů a nákladů na ubytování souvisejících s účastí na sportovní akci.

▼M1

Definice v oblasti podpory na regionální letiště

144) „letištní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a vybavení, jejichž prostřednictvím letiště poskytuje letištní služby leteckým společnostem a různým poskytovatelům služeb, včetně přistávacích a vzletových drah, terminálů, odbavovacích ploch, pojezdových drah, centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování a jakýchkoli dalších zařízení, která přímo podporují letecké služby, vyjma infrastruktury a vybavení, které jsou nutné především pro provádění jiných než leteckých činností;

145) „leteckou společností“ se rozumí letecká společnost s platnou provozní licencí vydanou členským státem nebo členem společného evropského leteckého prostoru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ( 17 );

146) „letištěm“ se rozumí subjekt nebo skupina subjektů, který/á vykonává hospodářskou činnost spočívající v poskytování letištních služeb leteckým společnostem;

147) „letištními službami“ se rozumí služby, které leteckým společnostem poskytuje letiště nebo některá z jeho dceřiných společností s cílem zajistit odbavení letadel od přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letecké společnosti mohly poskytovat služby letecké dopravy, včetně poskytování služeb pozemního odbavování a poskytování centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování;

148) „průměrným ročním pohybem cestujících“ se rozumí číselný údaj stanovený na základě příletů a odletů v přepravě cestujících během dvou účetních období, která předcházejí účetnímu období, v němž byla podpora poskytnuta;

149) „centralizovanou infrastrukturou pro pozemní odbavování“ se rozumí infrastruktura, kterou obvykle provozuje provozovatel letiště a jež je za úplatu dána k dispozici různým poskytovatelům služeb pozemního odbavování působícím na letišti, vyjma vybavení vlastněného nebo provozovaného poskytovateli služeb pozemního odbavování;

150) „vysokorychlostním vlakem“ se rozumí vlak, který může dosáhnout rychlosti přes 200 km/h;

151) „službami pozemního odbavování“ se rozumí služby poskytované uživatelům letiště na letištích, které jsou popsány v příloze směrnice Rady 96/67/ES ( 18 );

152) „jinými než leteckými činnostmi“ se rozumí komerční služby poskytované leteckým společnostem nebo jiným uživatelům letiště, včetně doplňkových služeb cestujícím, zasílatelům nebo jiným poskytovatelům služeb, pronájmu kanceláří a obchodů, parkovišť a hotelů;

153) „regionálním letištěm“ se rozumí letiště s průměrným ročním pohybem do 3 milionů cestujících;

Definice v oblasti podpory na přístavy

154) „přístavem“ se rozumí areál pozemku a vodní plochy, který tvoří taková infrastruktura a zařízení, jež mají umožnit především příjem plavidel, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících, posádky a dalších osob, a další infrastruktura nezbytná pro dopravce v přístavu;

155) „námořním přístavem“ se rozumí přístav určený především pro příjem námořních plavidel;

156) „vnitrozemským přístavem“ se rozumí přístav jiný než námořní přístav určený pro příjem plavidel vnitrozemské plavby;

157) „přístavní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a zařízení pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou, například kotviště používaná ke kotvení lodí, přístavní hráze, mola a plovoucí pontonové rampy v přílivových oblastech, přístavní bazény, násypy a rekultivované plochy, infrastruktura pro alternativní paliva a infrastruktura pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu;

158) „přístavní superstrukturou“ se rozumí povrchové úpravy (např. pro skladování), pevná zařízení (např. sklady a budovy terminálu), jakož i pohyblivá zařízení (např. jeřáby) umístěné v přístavu pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou;

159) „přístupovou infrastrukturou“ se rozumí druh infrastruktury potřebný pro zajištění přístupu a vstupu uživatelů po zemi či po moři nebo řece do přístavu nebo v areálu přístavu, jako jsou silnice, železniční tratě, kanály a zdymadla;

160) „bagrováním pod vodou“ se rozumí odstranění sedimentů ze dna vodní přístupové cesty do přístavu nebo v areálu přístavu;

161) „infrastrukturou pro alternativní paliva“ se rozumí pevná, pohyblivá nebo příbřežní přístavní infrastruktura, která přístavu umožňuje dodávat plavidlům zdroje energie, jako jsou elektrická energie, vodík, biopaliva ve smyslu čl. 2 písmene i) směrnice 2009/28/ES, syntetická a parafinická paliva, zemní plyn, včetně biomethanu, v plynné formě (stlačený zemní plyn (CNG)) a zkapalněné formě (zkapalněný zemní plyn (LNG)) a zkapalněný ropný plyn (LPG), které slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dodávkách energie pro dopravu a které mají potenciál přispívat k její dekarbonizaci a zvyšovat environmentální profil odvětví dopravy;

162) „plavidly“ se rozumí plovoucí konstrukce s vlastním pohonem nebo bez něj, s jedním nebo několika výtlakovými trupy;

163) „námořními plavidy“ se rozumí plavidla jiná než ta, která se plaví výlučně nebo hlavně ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;

164) „plavidly vnitrozemské plavby“ se rozumí plavidla určená výlučně nebo hlavně k plavbě ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;

165) „infrastrukturou pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu“ se rozumí pevná, plovoucí nebo pohyblivá přístavní zařízení, která jsou schopna lodní odpad nebo zbytky lodního nákladu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ( 19 ) přijímat.

▼B

Článek 3

Podmínky vynětí

Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

Článek 4

Prahové hodnoty oznamovací povinnosti

1.  Toto nařízení se nepoužije na podporu, jejíž výše přesahuje tyto prahové hodnoty:

a) u regionální investiční podpory: „upravená výše podpory“ vypočtená podle vzorce v čl. 2 bodě 20 v případě investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR;

b) u regionální urbanistické podpory: 20 milionů EUR jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3;

c) u investiční podpory určené malým a středním podnikům: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

d) u podpory na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

e) u podpory na účast malých a středních podniků na veletrzích: 2 miliony EUR ročně na podnik;

f) u podpory poskytované malým a středním podnikům na náklady spolupráce vynaložené na účast na projektech Evropské územní spolupráce: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

g) u podpory rizikového financování: 15 milionů EUR na způsobilý podnik, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 9;

h) u podpory na zahájení činnosti: výše podpory stanovené pro jednotlivé podniky v čl. 22 odst. 3, 4 a 5;

i) u podpory výzkumu a vývoje:

i) je-li předmětem projektu převážně základní výzkum: 40 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie základního výzkumu,

ii) je-li předmětem projektu převážně průmyslový výzkum: 20 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie průmyslového výzkumu nebo společně do kategorií průmyslového i základního výzkumu,

iii) je-li předmětem projektu převážně experimentální vývoj: 15 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie experimentálního vývoje,

iv) částky uvedené v bodech i) až iii) se zdvojnásobují, jedná-li se o projekt Eureka nebo je-li projekt prováděn v rámci společného podniku zřízeného na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy,

v) částky uvedené v bodech i) až iv) se navyšují o 50 %, jestliže je podpora na výzkumné a vývojové projekty poskytnuta ve formě vratných záloh, které jsou v důsledku neexistence schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby použitelné v době poskytnutí podpory,

vi) podpora na studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností: 7,5 milionu EUR na studii;

j) u investiční podpory na výzkumnou infrastrukturu: 20 milionů EUR na infrastrukturu;

k) u podpory určená inovačním klastrům: 7,5 milionu EUR na klastr;

l) u podpory na inovace určené malým a středním podnikům: 5 milionů EUR na podnik a projekt;

m) u podpory na inovace postupů a organizační inovace: 7,5 milionu EUR na podnik a projekt;

n) u podpory na vzdělávání: 2 miliony EUR na vzdělávací projekt;

o) u podpory na nábor znevýhodněných pracovníků: 5 milionů EUR ročně na podnik;

p) u podpory na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů: 10 milionů EUR ročně na podnik;

q) u podpory na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením: 10 milionů EUR ročně na podnik;

r) u podpory na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům: 5 milionů EUR ročně na podnik;

s) u investiční podpory na ochranu životního prostředí, s výjimkou investiční podpory na sanaci kontaminovaných lokalit a podpory ve prospěch distribuční sítě, která je součástí zařízení energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení: 15 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

t) u investiční podpory na projekty ke zvýšení energetické účinnosti: 10 milionů EUR, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 5;

u) u investiční podpory na sanaci kontaminovaných lokalit: 20 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

v) u provozní podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů a provozní podpory energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních: 15 milionů EUR na podnik a projekt; Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení podle článku 42: 150 milionů EUR ročně, přičemž se zohlední spojený rozpočet všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 42;

w) u investiční podpory distribuční sítě dálkového vytápění a chlazení: 20 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

x) u investiční podpory na energetickou infrastrukturu: 50 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

y) u podpory na širokopásmovou infrastrukturu: celkové náklady ve výši 70 milionů EUR na projekt;

▼M1

z) u investiční podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 150 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 75 milionů EUR ročně na podnik;

▼B

aa) u režimů podpory audiovizuálních děl: 50 milionů EUR na režim ročně;

▼M1

bb) u investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu: 30 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 100 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na sportovní infrastrukturu: 2 miliony EUR na infrastrukturu ročně;

▼B

cc) u investiční podpora na místní infrastrukturu: 10 milionů EUR nebo část celkových nákladů přesahující 20 milionů EUR na tutéž infrastrukturu;

▼M1

dd) u podpory na regionální letiště: intenzity podpory a výše podpory stanovené v článku 56a;

ee) u investiční podpory na námořní přístavy: způsobilé náklady 130 milionů EUR na projekt (nebo 150 milionů EUR na projekt v námořním přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 20 )); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku, a

ff) u podpory na vnitrozemské přístavy: způsobilé náklady 40 milionů EUR na projekt (nebo 50 milionů EUR na projekt ve vnitrozemském přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku.

▼B

2.  Prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 nesmí být obcházeny tím způsobem, že se režimy či projekty podpory uměle rozdělí.

Článek 5

Transparentnost podpory

1.  Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“).

2.  Za transparentní se považují níže uvedené kategorie podpory:

a) podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;

b) podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c) podpora obsažená v zárukách:

i) jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise nebo

ii) jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením v oblasti státních podpor platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky, jestliže Komise tuto metodiku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk ( 21 ), příp. sdělení následného, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

d) podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e) regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny podmínky článku 16;

f) podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování, jsou-li splněny podmínky článku 21;

g) podpora na zahájení činnosti, jsou-li splněny podmínky článku 22;

h) podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti, jsou-li splněny podmínky článku 39;

i) podpora ve formě prémií vyplácených nad rámec tržní ceny, jsou-li splněny podmínky článku 42;

j) podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila;

▼M1

k) podpora ve formě prodeje nebo pronájmu hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb, pokud je hodnota stanovena buď nezávislým odborným posudkem před transakcí, nebo odkazem na veřejně dostupnou, pravidelně aktualizovanou a obecně uznávanou referenční hodnotu.

▼B

Článek 6

Motivační účinek

1.  Toto nařízení se použije pouze na podporu, která má motivační účinek.

2.  Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje:

a) název a velikost podniku;

b) popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení,

c) umístění projektu;

d) seznam nákladů projektu;

e) druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí.

3.  Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky podle odstavce 2 a pokud členský stát před poskytnutím podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:

a) v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový;

b) ve všech ostatních případech, že existuje:

 významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory nebo

 významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory nebo

 významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti.

4.  Odchylně od odstavců 2 a 3 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění mají motivační účinek, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

b) opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti; s výjimkou následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění.

5.  Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 se u následujících kategorií podpory nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:

▼M1

a) regionální provozní podpora a regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 15 a 16;

▼B

b) podpora přístupu malých a středních podniků k financování, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 21 a 22;

c) podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 32, resp. 33;

▼M1

d) podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením a podpora na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 34 a 35;

▼B

e) podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES, jsou-li splněny podmínky článku 44 tohoto nařízení;

f) podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, jsou-li splněny podmínky článku 50;

g) sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů, jsou-li splněny podmínky článku 51;

h) podpora kultury a zachování kulturního dědictví, jsou-li splněny podmínky článku 53.

Článek 7

Intenzita podpory a způsobilé náklady

1.  Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které musí být jasné, konkrétní a aktuální.

▼M1

Výši způsobilých nákladů lze vypočítat v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 22 ) za předpokladu, že daná operace je alespoň částečně financována z fondu Unie, u něhož je možné použít toto zjednodušené vykazování nákladů, a daná kategorie nákladů je způsobilá podle příslušného ustanovení o vynětí.

▼B

2.  Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

3.   ►M1  Podpora splatná v budoucnu, včetně podpory splatné v několika splátkách, se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. ◄ Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou v době, kdy byla podpora poskytnuta. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná v době, kdy byla podpora poskytnuta.

▼M1 —————

▼B

5.  Je-li podpora poskytnuta formou vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu, stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy, budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby platné v době, kdy je podpora poskytnuta, lze maximální intenzitu podpory stanovenou v kapitole III navýšit o 10 procentních bodů.

6.  Je-li formou vratných záloh poskytnuta regionální podpora, nelze navýšit maximální intenzitu podpory stanovenou v mapě regionální podpory platné v době, kdy je podpora poskytnuta.

Článek 8

Kumulace

1.  Při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle článku 4 a maximální intenzita podpory podle kapitoly III, se přihlíží k celkové výši státní podpory na podpořenou činnost, projekt nebo podnik.

2.  Je-li financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, kombinováno se státní podporou, pak je při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita či výše podpory, brána v potaz pouze tato státní podpora, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

3.  Podporu vyňatou podle tohoto nařízení, u níž lze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:

a) jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů;

b) jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

4.  Podporu vyňatou podle článků 21, 22 a 23 tohoto nařízení, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž způsobilé náklady identifikovat lze. Podporu, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž tyto náklady nelze identifikovat, pokud není překročena příslušná maximální prahová hodnota pro celkové financování, kterou stanoví za zvláštních okolností v jednotlivém případě toto či jiné nařízení o blokové výjimce či rozhodnutí Komise.

5.  Státní podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

6.  Odchylně od odst. 3 písm. b) lze podporu ve prospěch pracovníků se zdravotním postižením podle článků 33 a 34 kumulovat s jinou podporou na tytéž způsobilé náklady vyňatou podle tohoto nařízení při současném překročení nejvyšší prahové hodnoty použitelnou podle tohoto nařízení, pokud v důsledku této kumulace nepřekročí intenzita podpory 100 % příslušných nákladů za období, během nějž jsou dotyční pracovníci zaměstnáváni.

▼M1

7.  Odchylně od odstavců 1 až 6 se při určování toho, zda jsou dodrženy limity pro regionální provozní podporu v nejvzdálenějších regionech stanovené v čl. 15 odst. 4, přihlíží pouze k regionální provozní podpoře v nejvzdálenějších regionech realizované podle tohoto nařízení.

▼B

Článek 9

Zveřejňování a informování

1.  Dotyčný členský stát zajistí, aby se na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:

a) souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II nebo odkaz na tyto informace;

b) úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;

c) informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR.

Pokud jde o podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce, informace uvedené v tomto odstavci se zveřejní na internetových stránkách členského státu, v němž se nachází příslušný řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013. Zúčastněné členské státy se mohou alternativně rozhodnout, že každý z nich poskytne na příslušných internetových stránkách informace týkající se opatření podpory na svém území.

2.  V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění a režimů, na které se vztahují články 16 a 21 ( 23 ), se podmínky odst. 1 písm. c) tohoto článku pokládají za splněné v případě, že členský stát zveřejní požadované údaje k výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR):

0,5–1;

1–2;

2–5;

5–10;

10–30 a

30 a více.

3.  V případě režimů podpory podle článku 51 tohoto nařízení se povinnost zveřejňování informací vyplývající z tohoto článku nevztahuje na konečné spotřebitele.

4.  Informace uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku musí být uspořádány a být přístupné ve standardizovaném formátu, který je specifikován v příloze III, a musí být možné je efektivně vyhledávat a stahovat. Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní ve lhůtě šesti měsíců od poskytnutí podpory nebo v případě podpory v podobě daňových zvýhodnění ve lhůtě jednoho roku od data, k němuž se předkládá daňové přiznání, a jsou k dispozici po dobu alespoň deseti let ode dne, kdy byla podpora poskytnuta.

5.  Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:

a) odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b) souhrnné informace uvedené v článku 11.

6.  Členské státy musí dosáhnout souladu s ustanovením tohoto článku nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.



KAPITOLA II

KONTROLA

Článek 10

Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud členský stát poskytne podporu, která je údajně vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I až III, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle nějž veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na opatření, jimiž se poskytují určité druhy podpory či nebo která byla poskytnuta ve prospěch určitých příjemců, nebo na opatření podpory, která přijaly určité orgány dotyčného členského státu.

Článek 11

Podávání zpráv

Členské státy, resp. v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce alternativně členský stát, kde se nachází řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, předloží Komisi:

a) prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti;

b) výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES ( 24 ), ve znění pozdějších předpisů, je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace stanovené v prováděcím nařízení, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se toto nařízení používá

▼M1

Článek 12

Kontrola

1.  Aby mohla Komise kontrolovat podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti, jsou členské státy, respektive v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce členský stát, v němž se nachází řídicí orgán, povinny vést podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla v rámci příslušného režimu poskytnuta poslední podpora.

2.  V případě režimů, v jejichž rámci je daňová podpora poskytována automaticky, např. u režimů na základě daňových přiznání příjemců, a před poskytnutím podpory se neprovádí ověření, zda jsou u každého příjemce splněny všechny podmínky slučitelnosti, členské státy pravidelně alespoň následně a na základě vzorku ověřují, zda jsou splněny všechny podmínky slučitelnosti, a vyvozují nezbytné závěry. Členské státy uchovávají podrobné záznamy o ověřování alespoň po dobu deseti let ode dne provedení kontroly.

3.  Komise si může od každého členského státu vyžádat veškeré informace a podklady, které považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení, včetně informací uvedených v odstavcích 1 a 2. Dotčený členský stát poskytne Komisi požadované informace a podklady ve lhůtě dvaceti pracovních dnů od obdržení žádosti, nebo ve lhůtě delší, která může být stanovena v žádosti.

▼B



KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY



ODDÍL 1

Regionální podpora



Pododdíl A

Regionální investiční a provozní podpora

▼M1

Článek 13

Rozsah regionální podpory

Tento oddíl se nepoužije na:

a) podporu ve prospěch činností v odvětví oceli, v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí nebo v odvětví výroby syntetických vláken;

b) podporu v odvětví dopravy, jakož i v odvětví související infrastruktury, a podporu ve výrobě a distribuci energie a v oblasti energetické infrastruktury, s výjimkou režimů regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech a regionální provozní podpory;

c) regionální podporu ve formě režimů, které jsou zaměřeny na omezený počet zvláštních odvětví hospodářské činnosti; za režimy zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na cestovní ruch, širokopásmovou infrastrukturu nebo zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;

d) regionální provozní podporu poskytnutou podnikům, jejichž hlavní činnosti spadají do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ klasifikace NACE Rev. 2, nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ klasifikace NACE Rev. 2.

▼B

Článek 14

Regionální investiční podpora

1.  Opatření regionální investiční podpory jsou slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Tato podpora musí být poskytnuta v podporovaných oblastech.

3.  V podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy lze podporu na počáteční investici poskytnout bez ohledu na velikost příjemce. V podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy lze malým a středním podnikům poskytnout podporu na jakoukoli formu počáteční investice. Podporu velkým podnikům lze poskytovat pouze na počáteční investici ve prospěch nové hospodářské činnosti v dané oblasti.

4.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

b) mzdové náklady odhadované na období dvou let, jež jsou spojeny s pracovními místy vytvořenými počáteční investicí, nebo

c) kombinace nákladů podle písmene a) a b), přičemž nesmí být překročena vyšší z částek podle písmene a) nebo b).

5.  Investice musí být v přijímající oblasti zachována po dokončení investice po dobu alespoň pěti let, nebo – v případě malých a středních podniků – po dobu alespoň tří let. Toto nebrání reprodukci zařízení nebo vybavení, které během tohoto období zastará nebo se porouchá, za podmínky, že dotyčná hospodářská činnost zůstane v dané oblasti zachována po relevantní minimální dobu.

6.  Pořízený majetek musí být nový, s výjimkou malých a středních podniků a s výjimkou pořízení provozovny. Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:

a) u pozemků a budov musí nájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data ukončení investičního projektu v případě velkých podniků a po dobu tří let v případě podniků malých a středních;

b) v případě zařízení nebo strojů musí mít nájem podobu finančního leasingu a být spojen s povinností příjemce odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby nájmu.

►M1  V případě pořízení majetku provozovny ve smyslu čl. 2 bodu 49 nebo 51 se zohlední pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nejsou spřízněny s kupujícím. ◄ Tato transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek. Pokud již byla poskytnuta podpora na pořízení majetku před jeho nákupem, pak se náklady na tento majetek odečítají od způsobilých nákladů na pořízení provozovny. Jestliže se malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na zaměstnance, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije. Nabytí podílů se nepovažuje za počáteční investici.

7.   ►M1  V případě podpory poskytnuté velkým podnikům na zásadní změnu výrobního postupu musí být způsobilé náklady vyšší než odpisy provedené za předcházející tři účetní období z majetku užívaného při činnosti, jež má být modernizována. ◄ V případě podpory na rozšíření výrobního sortimentu stávající provozovny musí být způsobilé náklady o nejméně 200 % vyšší než účetní hodnota znovu použitého majetku, která je zachycena v účetním období předcházejícím zahájení prací.

8.  Nehmotný majetek je způsobilý pro výpočet investičních nákladů, jestliže splňuje tyto podmínky:

a) musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b) musí se jednat o odepisovaný majetek;

c) musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím; a

d) musí být zařazen do majetku podniku, který je příjemcem podpory, a musí být využíván při projektu, na nějž je poskytnuta podpora, po dobu nejméně pěti let nebo – v případě malých a středních podniků – tří let.

U velkých podniků jsou náklady na nehmotný majetek způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na počáteční investici.

9.  Jsou-li způsobilé náklady vypočteny na základě odhadovaných mzdových nákladů podle odst. 4 písm. b), musí být splněny tyto podmínky:

a) investiční projekt musí v příslušné provozovně vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců, což znamená, že od počtu zjevně vytvořených pracovních míst se odečtou pracovní místa, jež za uvedené období zanikla;

b) všechna pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení prací; a

c) všechna pracovní místa vytvořená investicí musí ode dne svého prvního obsazení zůstat v dotyčné oblasti zachována po dobu alespoň pěti let, resp. – v případě malých a středních podniků – po dobu tří let.

10.  Regionální podpora na rozvoj širokopásmové sítě musí splňovat tyto podmínky:

a) podpora musí být poskytnuta pouze v oblastech, kde neexistuje síť stejné kategorie (buď základní širokopásmová síť nebo NGA) a kde je nepravděpodobné, že taková síť bude do tří let od přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory vybudována za komerčních podmínek, a

b) provozovatel dotované sítě musí nabízet aktivní i pasivní velkoobchodní přístup za spravedlivých a nediskriminačních podmínek, včetně fyzického zpřístupnění v případě sítí NGA, a

c) podpora musí být přidělena na základě soutěžního výběrového řízení.

11.  Regionální podpora na výzkumnou infrastrukturu je poskytována pouze tehdy, je-li podmíněna poskytnutím transparentního a nediskriminačního přístupu k podporované infrastruktuře.

12.  Intenzita podpory vyjádřená hrubým grantovým ekvivalentem nesmí přesáhnout maximální intenzitu podpory, která je pro dotyčnou oblast stanovena v mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory. Je-li intenzita podpory vypočtena podle odst. 4 písm. c), nesmí být maximální intenzitou podpory překročena nejvýhodnější částka, která se vypočte použitím této intenzity na investiční nebo mzdové náklady. V případě velkých investičních projektů nesmí výše podpory přesahovat upravenou výši podpory, která se vypočte pomocí mechanismu uvedeného v čl. 2 bodě 20.

13.  Počáteční investice, kterou tentýž příjemce (na úrovni skupiny) zahájí během tří let ode dne, kdy byly zahájeny práce na jiné podpořené investici v témže regionu úrovně 3 klasifikace územních statistických jednotek, se považuje za součást jediného investičního projektu. Jedná-li se u tohoto jediného investičního projektu o velký investiční projekt, pak celková výše podpory poskytnuté na tento jediný investiční projekt nesmí překročit upravenou výši podpory povolené u velkých investičních projektů.

14.  Příjemce podpory musí poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, buď z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím externího financování, a to ve formě, která neobsahuje žádnou veřejnou podporu. Malý a střední podnik, který realizuje investici v některém z nejvzdálenějších regionů, může získat podporu, jejíž maximální intenzita přesahuje 75 %; v takovém případě zbývající část poskytne příjemce podpory formou finančního příspěvku.

15.  V případě počáteční investice související s projekty Evropské územní spolupráce, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013, se intenzita podpory platná pro oblast, kde se počáteční investice nachází, použije na všechny příjemce, kteří se projektu účastní. Je-li počáteční investice realizována ve dvou či více podporovaných oblastech, je maximální intenzitou podpory intenzita podpory použitelná v podporované oblasti, v níž vznikla největší část způsobilých nákladů. V podporovaných oblastech způsobilých pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy se toto ustanovení použije na velké podniky pouze v případě, je-li předmětem počáteční investice nová hospodářská činnost.

▼M1

16.  Příjemce potvrdí, že neprovedl přemístění do provozovny, do které se má počáteční investice, na niž se podpora požaduje, uskutečnit, během dvou let předcházejících žádosti o podporu a zaváže se, že tak neučiní až do doby dvou let po dokončení počáteční investice, na niž se podpora požaduje.

17.  V odvětví rybolovu a akvakultury nesmí být podpora poskytnuta podnikům, které se dopustily jednoho nebo více porušení předpisů uvedeného v čl. 10 odst. 1) písm. a) až d) a čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ( 25 ) a na operace uvedené v článku 11 uvedeného nařízení.

▼M1

Článek 15

Regionální provozní podpora

1.  Režimy regionální provozní podpory v nejvzdálenějších regionech, řídce osídlených oblastech a velmi řídce osídlených oblastech jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  V řídce osídlených oblastech poskytují režimy regionální provozní podpory náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých k získání provozní podpory, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:

a) podpora musí být předem objektivně vyčíslitelná na základě pevně stanovené částky nebo sazby za tunu/kilometr nebo jinou relevantní jednotku;

b) dodatečné náklady na dopravu zboží jsou vypočteny na základě trasy zboží uvnitř státních hranic dotčeného členského státu za použití dopravních prostředků, jež jsou pro příjemce spojeny s nejnižšími náklady.

Intenzita podpory nepřesáhne 100 % dodatečných nákladů na dopravu zboží stanovených v tomto odstavci.

3.  Ve velmi řídce osídlených oblastech režimy regionální provozní podpory předcházejí nebo snižují vylidňování za těchto podmínek:

a) příjemci vyvíjejí v dotčené oblasti svou hospodářskou činnost;

b) roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory nepřesáhne 20 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotčené oblasti.

4.   ►C2  V nejvzdálenějších regionech poskytují režimy provozní podpory náhradu za dodatečné provozní náklady, které v uvedených regionech vznikly v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za předpokladu, že příjemci vyvíjejí v některém z nejvzdálenějších regionů svou hospodářskou činnost, pokud roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory uplatňovaných v rámci tohoto nařízení nepřesáhne jeden z následujících procentních podílů: ◄

a) 35 % hrubé přidané hodnoty, kterou za rok vytvoří příjemce v dotyčném nejvzdálenějším regionu;

b) 40 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotyčném nejvzdálenějším regionu;

c) 30 % ročního obratu, jehož příjemce dosáhl v dotyčném nejvzdálenějším regionu.

▼B



Pododdíl B

Urbanistická podpora

Článek 16

Regionální urbanistická podpora

1.  Regionální urbanistická podpora je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Urbanistické projekty musí splňovat následující kritéria:

a) projekty jsou realizovány v podporovaných oblastech prostřednictvím fondů urbanistického rozvoje;

b) jsou spolufinancovány z evropských strukturálních a investičních fondů;

c) podporují provádění „ucelené strategie pro udržitelný rozvoj měst“.

3.  Celková investice do urbanistického projektu v rámci opatření urbanistické podpory nesmí přesáhnout 20 milionů EUR.

4.  Způsobilé jsou celkové náklady na urbanistický projekt, nakolik splňují požadavky článků 65 a 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.1303/2013 ( 26 ).

5.  Podpora, kterou fond urbanistického rozvoje poskytuje na způsobilé urbanistické projekty, může mít podobu kapitálu, kvazikapitálu, půjček, záruk nebo kombinace těchto nástrojů.

6.  Urbanistická podpora musí na úrovni fondu urbanistického rozvoje nebo urbanistických projektů aktivovat dodatečné investice od soukromých investorů, tak aby výsledná celková částka dosahovala alespoň 30 % z celkových finančních prostředků poskytnutých na daný urbanistický projekt.

7.  Soukromí a veřejní investoři mohou na realizaci urbanistického projektu poskytnout peněžité nebo nepeněžité plnění nebo jejich kombinaci. Nepeněžité plnění se ocení tržní hodnotou, kterou osvědčí nezávislý způsobilý znalec nebo oprávněný úřední orgán.

8.  Opatření v oblasti urbanistického rozvoje musí splňovat tyto podmínky:

a) správci fondu urbanistického rozvoje musí být vybráni na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi správci fondů urbanistického rozvoje rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po správcích fondů urbanistického rozvoje může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;

b) nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;

c) v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d) v případě záruk poskytnutých soukromým investorům na urbanistické projekty musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou;

e) investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu urbanistického rozvoje, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;

f) fond urbanistického rozvoje musí být založen podle použitelných právních předpisů. Členské státy stanoví, že musí být provedena hloubková kontrola, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření urbanistické podpory.

9.  Fondy urbanistického rozvoje musí být řízeny podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže správci fondu urbanistického rozvoje splňují tyto podmínky:

a) správci fondů urbanistického rozvoje musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře, v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b) odměna správců fondů urbanistického rozvoje musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c) odměna, kterou správci fondů urbanistického rozvoje pobírají, musí být vázána na výkon nebo se musejí správci podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejných investorů;

d) správci fondů urbanistického rozvoje musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do urbanistických projektů, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na urbanistický rozvoj;

e) pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.

10.  Jestliže se z fondu urbanistického rozvoje poskytují půjčky nebo záruky na urbanistické projekty, musí být splněny tyto podmínky:

a) v případě půjček se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše půjčky;

b) v případě záruk se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše podkladové půjčky.

11.  Členský stát může provádění opatření v oblasti urbanistického rozvoje uložit pověřenému subjektu.



ODDÍL 2

Podpora určená malým a středním podnikům

Článek 17

Investiční podpora určená malým a středním podnikům

1.  Investiční podpora určená malým a středním podnikům, jež působí na území Unie či mimo něj, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé náklady mohou zahrnovat jak libovolnou z níže uvedených kategorií nákladů, tak obě tyto kategorie:

a) náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

b) odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem a vypočtené za období dvou let.

3.  Aby byly náklady považovány pro účely tohoto článku za způsobilé, musí investice sestávat z:

a) investice do hmotného nebo nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny; nebo

b) pořízení majetku náležejícího provozovně, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

 provozovna byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení,

 majetek byl koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím,

 transakce se uskutečňuje za tržních podmínek.

Jestliže se malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na zaměstnance, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije. Za investici se nepovažuje pouhé nabytí podílů podniku.

4.  Nehmotný majetek musí splňovat všechny tyto podmínky:

a) používá se výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b) nakládá se s ním jako s odpisovaným majetkem;

c) je pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím;

d) je zařazen do majetku podniku alespoň po dobu tří let.

5.  Pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s investičním projektem musí splňovat tyto podmínky:

a) jsou vytvořena do tří let od dokončení investice;

b) v příslušné provozovně vedou k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců;

c) jsou zachována nejméně po dobu tří let ode dne, kdy byla poprvé obsazena.

6.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků;

b) 10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků.

Článek 18

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků

1.  Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

3.  Způsobilými náklady jsou náklady na poradenské služby poskytnuté externími poradci.

4.  Uvedené služby nemají charakter stálé nebo pravidelné činnosti ani nesouvisejí s obvyklými provozními náklady podniku na služby jako například běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama.

Článek 19

Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích

1.  Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilými náklady jsou náklady vynaložené na nájem, zřízení a provoz stánku při účasti podniku na konkrétním veletrhu nebo výstavě.

3.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

Článek 20

Podpora na náklady spolupráce vzniklé malým a středním podnikům, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce

1.  Podpora na náklady spolupráce vzniklé malým a středním podnikům, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) náklady na organizační spolupráci, včetně nákladů na zaměstnance a kancelářské prostory, a to v rozsahu, který připadá na projekt spolupráce;

b) náklady na poradenské a podpůrné služby spojené se spoluprací a poskytované externími poradci a poskytovateli služeb;

c) cestovní výdaje, výdaje na vybavení a investiční výdaje přímo spojené s projektem a odpisy nástrojů a vybavení přímo používaného pro projekt.

3.  U služeb uvedených v odst. 2 písm. b) se nesmí jednat o trvalou nebo pravidelnou činnost a tyto služby nesmějí souviset ani s obvyklými provozními náklady podniku, jako je tomu v případě běžného daňového poradenství, pravidelných právních služeb nebo běžné reklamy.

4.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 3

Podpora přístupu malých a středních podniků k financování

Článek 21

Podpora rizikového financování

1.  Režimy podpory rizikového financování ve prospěch malých a středních podniků jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Na úrovni finančních zprostředkovatelů může mít podpora rizikového financování určená nezávislým soukromým investorům jednu z následujících forem:

a) kapitálová či kvazikapitálová investice nebo finanční dotace, z níž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;

b) půjčky, z nichž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;

c) záruky na pokrytí ztrát, jež plynou z investic rizikového financování realizovaných přímo či nepřímo do způsobilých podniků.

3.  Na úrovni nezávislých soukromých investorů může mít podpora rizikového financování formy uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo formu daňových pobídek určených soukromým investorům, kteří jsou fyzickými osobami poskytujícími způsobilým podnikům přímo či nepřímo rizikové financování.

4.  Na úrovni způsobilých podniků může mít podpora rizikového financování formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček, záruk nebo jejich kombinace.

5.  Způsobilé jsou podniky, jež jsou v době počáteční investice rizikového financování nekotovanými malými či středními podniky a splňují alespoň jednu z níže uvedených podmínek:

a) nepůsobí na žádném trhu;

b) působí na libovolném trhu po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje;

c) potřebují počáteční investici rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let.

6.  Podporu rizikového financování lze poskytnout též následným investicím, které jsou do způsobilých podniků realizovány, a to i po uplynutí sedmiletého období podle odst. 5 písm. b), jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky:

a) není překročena celková výše rizikového financování podle odstavce 9;

b) možnost následných investic se předpokládala v původním podnikatelském záměru;

c) podnik, do nějž je realizována následná investice, se nestal propojeným podnikem ve smyslu článku 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž rizikové financování v rámci daného opatření poskytuje, pokud tento nový subjekt nenaplňuje znaky definice malého nebo středního podniku.

7.  V případě kapitálových a kvazikapitálových investic do způsobilých podniků lze opatřením v oblasti rizikového financování podpořit náhradní financování (náhradní kapitál) pouze v případě, je-li způsobilému podniku současně poskytnut i čerstvý kapitál, na nějž v jednotlivých kolech investování připadá nejméně 50 %.

8.  U kapitálových a kvazikapitálových investic podle odst. 2 písm. a) lze pro účely řízení likvidity použít nejvýše 30 % z celkového kapitálového vkladu finančního zprostředkovatele a přislíbeného, avšak nesplaceného kapitálu.

9.  Celková výše rizikového financování podle odstavce 4 nesmí v rámci libovolného opatření v oblasti rizikového financování přesáhnout 15 milionů EUR na způsobilý podnik.

10.  Opatření v oblasti rizikového financování, která spočívají v kapitálových či kvazikapitálových investicích nebo v půjčkách pro způsobilé podniky, musí na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo způsobilého podniku aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů, tak aby celkový podíl soukromé účasti dosahoval těchto minimálních prahových hodnot:

a) 10 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům předtím, než na trhu uskuteční první komerční prodej;

b) 40 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům uvedeným v odst. 5 písm. b) tohoto článku;

c) 60 % rizikového financování v případě investic, které jsou realizovány do způsobilých podniků uvedených v odst. 5 písm. c) tohoto článku, a v případě následných investic do způsobilých podniků po uplynutí sedmiletého období podle odst. 5 písm. b) tohoto článku.

11.  Je-li opatření v oblasti rizikového financování realizováno prostřednictvím finančního zprostředkovatele, zaměřuje se na způsobilé podniky v různých fázích vývoje podle odstavce 10 a na úrovni způsobilých podniků neposkytuje účast soukromých investorů, finanční zprostředkovatel musí dosáhnout takového celkového podílu soukromé účasti, který odpovídá alespoň váženému průměru, který vychází z objemu jednotlivých investic v podkladovém portfoliu a odpovídá uplatnění minimálních podílů účasti na tyto investice podle odstavce 10.

12.  Opatření v oblasti rizikového financování nesmí rozlišovat mezi finančními zprostředkovateli podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po finančních zprostředkovatelích může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic.

13.  Opatření v oblasti rizikového financování musí splňovat tyto podmínky:

a) provádí je jeden nebo více finančních zprostředkovatelů, s výjimkou daňových pobídek pro soukromé investory, které se týkají jejich přímých investic do způsobilých podniků;

b) finanční zprostředkovatelé, investoři a správci fondů jsou vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že – v případě investic, u nichž se nejedná o záruky – je asymetrickému sdílení zisku dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection);

c) v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d) v případě záruk podle odst. 2 písm. c) je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.

14.  Opatření v oblasti rizikového financování musí zajistit, aby se rozhodování o financování orientovalo na zisk. Toho je dosaženo, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) finanční zprostředkovatelé musí být založeni podle použitelných právních předpisů;

b) členský stát nebo subjekt odpovídající za realizaci opatření zajistí hloubkovou kontrolu, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření v oblasti rizikového financování, včetně náležité strategie diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí relevantního investičního portfolia;

c) rizikové financování poskytnuté způsobilým podnikům musí vycházet z životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a předem dokládá finanční životaschopnost;

d) pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.

15.  Finanční zprostředkovatelé musí být řízeni podle komerčních zásad. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud finanční zprostředkovatel a – v závislosti na druhu opatření v oblasti rizikového financování – správce fondu splňují tyto podmínky:

a) musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b) jejich odměna musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce nebo finanční zprostředkovatel vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c) jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;

d) musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic;

e) investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech investičního fondu, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru.

16.   ►M1  Opatření v oblasti rizikového financování, jímž jsou způsobilým podnikům poskytnuty záruky či půjčky nebo jímž jsou do způsobilých podniků provedeny kvazikapitálové investice strukturované jako dluh, musí splňovat tyto podmínky: ◄

a) v důsledku opatření musí finanční zprostředkovatel realizovat investice, které by nebyly bez poskytnutí podpory realizovány nebo by byly realizovány v omezeném rozsahu či odlišným způsobem. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby veškeré výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb byly v co největším rozsahu postupovány konečným příjemcům;

▼M1

b) v případě půjček a kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh musí být při výpočtu maximální výše investic pro účely odstavce 9 zohledněna nominální výše nástroje;

▼B

c) v případě záruk musí být při výpočtu maximální výše investic pro účely odstavce 9 zohledněna nominální výše podkladové půjčky. Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky;

17.  Členský stát může provádění opatření v oblasti rizikového financování uložit pověřenému subjektu.

18.  Podpora rizikového financování určená malým a středním podnikům, které nesplňují podmínky odstavce 5, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže

a) na úrovni malých a středních podniků splňuje podmínky nařízení (EU) č. 1407/2013 a

b) jsou splněny všechny podmínky tohoto článku, s výjimkou podmínek odstavců 5, 6, 9, 10 a 11 a

c) opatření v oblasti rizikového financování, která spočívají v kapitálových či kvazikapitálových investicích nebo v půjčkách pro způsobilé podniky, musí na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo malých a středních podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů, tak aby celkový podíl soukromé účasti na rizikovém financování poskytnutém malým a středním podnikům dosahoval alespoň 60 %.

Článek 22

Podpora na zahájení činnosti

1.  Režimy podpory na zahájení činnosti jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M1

2.  Způsobilým podnikem je jakýkoli nekotovaný malý podnik v době do pěti let od své registrace, který splňuje tyto podmínky:

a) nepřevzal činnost jiného podniku;

b) dosud nerozděloval zisk;

c) nevznikl spojením podniků.

Pokud jde o způsobilé podniky, které nepodléhají registraci, lze za počátek pětiletého období způsobilosti považovat buď okamžik, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo kdy mu vznikla daňová povinnost z hospodářské činnosti.

Odchylně od písmene c) prvního pododstavce jsou podniky vzniklé spojením podniků způsobilých pro podporu podle tohoto článku rovněž považovány za způsobilé podniky, a to do pěti let od registrace nejstaršího podniku, který se spojení účastnil.

▼B

3.  Podpora na zahájení činnosti má podobu:

a) půjček, jejichž úrokové sazby neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a jejichž nominální výše dosahuje maximálně 1 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 1,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 2 milionů EUR. V případě půjček s dobou splatnosti od pěti do deseti let lze tyto maximální částky upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby splatnosti půjčky. U půjček s dobou splatnosti kratší pěti let je maximální částka stejná jako u půjček s dobou splatnosti pěti let;

b) záruk, jejichž prémie neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a u nichž dosahuje částka krytá zárukou maximálně 1,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 2,25 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 3 milionů EUR. V případě záruk s dobou platnosti od pěti do deseti let lze tuto maximální částku krytou zárukou upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby platnosti záruky. U záruk s dobou platnosti kratší pěti let je maximální částka krytá zárukou stejná jako u záruk s dobou platnosti pěti let. Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky;

c) dotace včetně kapitálových a kvazikapitálových investic, snížení úrokových sazeb a prémií za poskytnutí záruk, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše 0,4 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 0,6 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 0,8 milionu EUR.

4.  Příjemci lze poskytnout podporu z více nástrojů uvedených v odstavci 3 tohoto článku za předpokladu, že podíl částky poskytnuté z jednoho nástroje, která se vypočte z maximální výše podpory přípustné za tento nástroj, je vzat jako základ k určení zbývajícího podílu maximální výše podpory přípustné za ostatní nástroje, z nichž je tato kombinovaná podpora poskytována.

5.  V případě malých a inovativních podniků lze maximální částky uvedené v odstavci 3 zdvojnásobit.

Článek 23

Podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky

1.  Podpora ve prospěch alternativních obchodních platforem zaměřených na malé a střední podniky je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Je-li provozovatelem platformy malý podnik, může mít opatření podpory podobu podpory na zahájení činnosti provozovatele platformy, přičemž v tomto případě se použijí podmínky článku 22.

Opatření podpory může mít podobu daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, kteří své investice v rámci rizikového financování realizované do podniků způsobilých podle článku 21 uskutečňují jakožto fyzické osoby prostřednictvím alternativní obchodní platformy.

Článek 24

Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu

1.  Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé jsou náklady na počáteční přezkum a formální hloubkovou kontrolu, které provádějí správci finančních zprostředkovatelů nebo investoři s cílem nalézt podniky způsobilé podle článků 21 a 22.

3.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 4

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Článek 25

Podpora na výzkumné a vývojové projekty

▼M1

1.  Podpora na projekty v oblasti výzkumu a vývoje, včetně projektů, které obdržely značku kvality – pečeť excelence v rámci nástroje pro malé a střední podniky, který je součástí programu Horizont 2020, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼B

2.  Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí plně spadat do jedné či několika z těchto kategorií:

a) základní výzkum;

b) průmyslový výzkum;

c) experimentální vývoj;

d) studie proveditelnosti.

3.  Způsobilé náklady na výzkumné a vývojové projekty musí být přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje a tvoří je:

a) osobní náklady: výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;

b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;

c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad. V případě pozemků se za způsobilé náklady považují náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;

d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e) dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu.

4.  U studií proveditelnosti jsou způsobilé náklady na studii.

5.  Intenzita podpory nesmí u žádného z příjemců přesáhnout:

a) 100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu;

b) 50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu;

c) 25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje;

d) 50 % způsobilých nákladů na studie proveditelnosti.

6.  Intenzitu podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje lze zvýšit až na 80 % způsobilých nákladů takto:

a) o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;

b) o 15 procentních bodů, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

i) projekt zahrnuje účinnou spolupráci:

 mezi podniky, z nichž alespoň jeden je malým nebo středním podnikem, nebo k této spolupráci dochází alespoň ve dvou členských státech nebo v členském státě a v státě, který je smluvní stranou Dohody o EHP, a jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů, nebo

 mezi podnikem a jednou nebo více organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, jestliže tato organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů a má právo zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu,

ii) výsledky projektu jsou veřejně šířeny prostřednictvím konferencí, publikací, zdrojů s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.

7.  Intenzitu podpory na studie proveditelnosti lze u středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů.

Článek 26

Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu

1.  Podpora na výstavbu nebo modernizaci výzkumné infrastruktury, která vykonává hospodářské činnosti, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Jestliže výzkumná infrastruktura vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, musí být příslušné financování, náklady a výnosy jednotlivých druhů činností účtovány odděleně na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad nákladového účetnictví.

3.  Cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní.

4.  Přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci.

5.  Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.

6.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

7.  V případě výzkumné infrastruktury, která dostává příspěvky z veřejných zdrojů na své hospodářské i nehospodářské činnosti, musí členské státy zavést mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, tak aby v důsledku navýšení v podílu hospodářských činností oproti stavu, který se předpokládal v době poskytnutí podpory, nedocházelo k překročení použitelné intenzity podpory.

Článek 27

Podpora určená inovačním klastrům

1.  Podpora určená inovačním klastrům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora určená inovačním klastrům se poskytuje výhradně právnické osobě, která inovační klastr provozuje (klastrová organizace).

3.  Přístup do provozoven klastru a k jeho zařízení a činnostem musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na inovační klastr, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci.

4.  Poplatky účtované za využívání zařízení daného klastru a podílení se na jeho činnostech musí odpovídat tržní ceně nebo odrážet příslušné náklady klastru.

5.  Na výstavbu či modernizaci inovačních klastrů lze poskytnout investiční podporu. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.

6.  Intenzita investiční podpory určené inovačním klastrům nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů. V případě inovačních klastrů, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě inovačních klastrů, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

7.  Na provoz inovačních klastrů lze poskytnout provozní podporu. Doba poskytování podpory nesmí přesáhnout deset let.

8.  Způsobilými náklady v případě provozní podpory určené inovačním klastrům jsou osobní a správní náklady (včetně režijních) související s těmito činnostmi:

a) řízení a provoz klastru s cílem usnadnit spolupráci, sdílení informací a poskytování nebo zprostředkování specializovaných a personalizovaných služeb pro podporu podnikání,

b) marketing klastru s cílem zvýšit účast nových podniků nebo organizací a zviditelnění,

c) správa zařízení klastru; organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí a nadnárodní spolupráce.

9.  V případě provozní podpory nesmí intenzita podpory přesáhnout 50 % celkových způsobilých nákladů za období, kdy je podpora poskytována.

Článek 28

Podpora na inovace určená malým a středním podnikům

1.  Podpora na inovace určená malým a středním podnikům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv;

b) náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků z organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky;

c) náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací.

3.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

4.  Pouze v případě podpory na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací lze intenzitu podpory zvýšit až na 100 % způsobilých nákladů za předpokladu, že celková výše podpory na tyto poradenské a podpůrné služby poskytnutá v kterémkoli období tří let nepřesáhne 200 000 EUR na jeden podnik.

Článek 29

Podpora na inovace postupů a organizační inovace

1.  Podpora na inovace postupů a organizační inovace je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora určená velkým podnikům je slučitelná pouze tehdy, pokud tyto podniky v podporované činnosti účinně spolupracují s malými a středními podniky, přičemž spolupracujícím malým a středním podnikům musí vzniknout nejméně 30 % z celkových způsobilých nákladů.

3.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) osobní náklady;

b) náklady na nástroje, vybavení, budovy a pozemky v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt;

c) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek;

d) dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

4.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 15 % způsobilých nákladů u velkých podniků a 50 % způsobilých nákladů u malých a středních podniků.

Článek 30

Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury

1.  Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podporovaný projekt je předmětem zájmu všech podniků v příslušném konkrétním odvětví nebo pododvětví.

3.  Přede dnem zahájení podporovaného projektu musí být na internetu zveřejněny tyto informace:

a) skutečnost, že podporovaný projekt proběhne;

b) jaké jsou cíle podporovaného projektu;

c) přibližné datum, k němuž budou zveřejněny očekávané výsledky podporovaného projektu, a místo jejich zveřejnění na internetu;

d) odkaz na to, že výsledky podporovaného projektu budou zdarma k dispozici všem podnikům činným v příslušném konkrétním odvětví nebo pododvětví.

4.  Výsledky podporovaného projektu musí být zveřejněny na internetu ode dne ukončení podporovaného projektu nebo ode dne, kdy byly informace o těchto výsledcích dány k dispozici členům určité organizace, podle toho, která událost nastane dříve. Výsledky musí být na internetu zpřístupněny po dobu nejméně pěti let ode dne ukončení podporovaného projektu.

5.  Podpora musí být poskytnuta přímo organizaci, jež se zabývá výzkumem a šířením poznatků, s tím, že její součástí není přímá podpora na nevýzkumné činnosti ve prospěch podniku, který vyrábí, zpracovává nebo uvádí na trh produkty rybolovu či akvakultury.

6.  Způsobilé jsou náklady uvedené v čl. 25 odst. 3.

7.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 5

Podpora na vzdělávání

Článek 31

Podpora na vzdělávání

1.  Podpora na vzdělávání je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora nesmí být poskytnuta na vzdělávání, které podnik organizuje za účelem, aby dodržel závazné vnitrostátní normy vzdělávání.

3.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) osobní náklady školitelů za hodiny, během kterých se školitelé účastní vzdělávání;

▼M1

b) provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání, např. cestovní výdaje, náklady na ubytování, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a vybavení vrozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt vzdělávání;

▼B

c) náklady na poradenské služby týkající se projektu vzdělávání;

d) osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) připadající na hodiny, během nichž se školené osoby účastní vzdělávání.

4.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů. Lze ji navýšit až na 70 % způsobilých nákladů takto:

a) o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno pracovníkům se zdravotním postižením nebo znevýhodněným pracovníkům;

b) o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům.

5.  Pokud se podpora poskytuje v odvětví námořní dopravy, lze intenzitu podpory zvýšit na 100 % způsobilých nákladů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) školené osoby nejsou aktivními členy posádky, ale jsou na palubě nadpočetné, a

b) školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Unie.



ODDÍL 6

Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením

Článek 32

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů

1.  Režimy podpory na nábor znevýhodněných pracovníků je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé jsou mzdové náklady za dobu nejvýše dvanácti měsíců od náboru znevýhodněného pracovníka. Jedná-li se u příslušného pracovníka o pracovníka vážně znevýhodněného, jsou způsobilé mzdové náklady za období nepřesahující 24 měsíců po jeho náboru.

3.  Jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku ve srovnání s průměrem za předcházejících dvanáct měsíců, pak důvodem uvolnění dotyčného pracovního místa nebo dotyčných pracovních míst musí být dobrovolný odchod, tělesné postižení, odchod do důchodu z důvodu věku, dobrovolné zkrácení pracovní doby nebo oprávněné propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však snižování počtu pracovníků.

4.  S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít znevýhodnění pracovníci nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, kterými se pracovní smlouvy řídí.

5.  Pokud je doba zaměstnání kratší než 12 měsíců, popřípadě 24 měsíců v případě vážně znevýhodněných pracovníků, podpora se poměrně sníží.

6.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

Článek 33

Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů

1.  Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé jsou mzdové náklady za období, během něhož je pracovník se zdravotním postižením zaměstnáván.

3.  Jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku ve srovnání s průměrem za předcházejících dvanáct měsíců, pak důvodem uvolnění dotyčného pracovního místa nebo dotyčných pracovních míst musí být dobrovolný odchod, tělesné postižení, odchod do důchodu z důvodu věku, dobrovolné zkrácení pracovní doby nebo oprávněné propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však snižování počtu pracovníků.

4.  S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít pracovníci se zdravotním postižením nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, které jsou pro podnik právně závazné a jimiž se pracovní smlouvy řídí.

5.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 75 % způsobilých nákladů.

Článek 34

Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením

1.  Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) náklady na přizpůsobení provozovny;

b) náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci pracovníkům se zdravotním postižením, a náklady na školení těchto zaměstnanců, kteří mají pracovníkům se zdravotním postižením asistovat;

c) náklady na přizpůsobení či pořízení vybavení nebo náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat pracovníci se zdravotním postižením, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nemají zdravotní postižení;

d) náklady přímo spojené s dopravou pracovníků se zdravotním postižením na místo výkonu práce a činností s prací souvisejících;

e) mzdové náklady připadající na hodiny, jež pracovník se zdravotním postižením stráví na rehabilitaci;

f) jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo modernizaci výrobních jednotek dotyčného podniku a dále všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením přímo vyplývají.

3.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

Článek 35

Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům

1.  Podpora na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilými náklady jsou náklady na:

a) zaměstnávání pracovníků výhradně na tu část pracovní doby, kterou věnují asistenci znevýhodněným pracovníkům, za období nepřesahující dvanáct měsíců po přijetí znevýhodněného pracovníka nebo za období nepřesahující 24 měsíců po přijetí pracovníka vážně znevýhodněného;

b) náklady na školení zaměstnanců, kteří mají znevýhodněným pracovníkům asistovat.

3.  Poskytovaná asistence spočívá v opatřeních na podporu samostatnosti znevýhodněného pracovníka a jeho přizpůsobení se pracovnímu prostředí, v pomoci pracovníkovi v rámci sociálních procesů i administrativních postupů a v usnadnění komunikace se zaměstnavatelem a ve zvládání konfliktů.

4.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 7

Podpora na ochranu životního prostředí

Článek 36

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje

1.  Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Investice musí splňovat jednu z těchto podmínek:

a) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Unie, a tím zvyšoval ochranu životního prostředí;

b) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností zvyšoval ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje.

3.  Podporu nelze poskytnout v případě, má-li být realizací investic dosaženo toho, aby podniky splnily normy Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti.

4.  Odchylně od odstavce 3 může být podpora poskytnuta na

a) pořízení nových dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, které splňují schválené normy Unie, pokud k pořízení dojde předtím, než tyto normy nabydou účinnosti, a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí na dopravní prostředky již zakoupené před tímto datem;

b) dodatečné montáže zařízení do stávajících dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, pokud v okamžiku uvedení těchto dopravních prostředků do provozu nebyly normy Unie dosud účinné a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí na tyto dopravní prostředky se zpětnou účinností.

5.  Způsobilé náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie, nebo zvýšit ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Způsobilé náklady se určují takto:

a) pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;

b) ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice představuje náklady na ochranu životního prostředí a odpovídá způsobilým nákladům.

Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou

6.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 40 % způsobilých nákladů.

7.  Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům a o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům.

8.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

Článek 37

Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie

1.  Podpora, jež povzbuzuje podniky, aby splnily nové normy Unie, které zvyšují ochranu životního prostředí a které dosud nenabyly účinnosti, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Normy Unie musí být schváleny a investice musí být realizována a dokončena nejméně jeden rok přede dnem, kdy příslušná norma nabyla účinnosti.

3.  Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie. Způsobilé náklady se určují takto:

a) pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;

b) ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s ochranou životního prostředí a představuje způsobilé náklady.

Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou

4.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 20 % způsobilých nákladů u malých podniků, 15 % způsobilých nákladů u středních podniků a 10 % způsobilých nákladů u velkých podniků, pokud je investice realizována a ukončena více než tři roky přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti;

b) 15 % způsobilých nákladů u malých podniků, 10 % způsobilých nákladů u středních podniků a 5 % způsobilých nákladů u velkých podniků, pokud je investice realizována a ukončena v rozmezí jednoho až tří let přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti.

5.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

Článek 38

Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti

1.  Investiční podpora, která podnikům umožňuje zvýšit energetickou účinnost, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora se podle tohoto článku nesmí poskytnout v případě, provádí-li se zlepšení za tím účelem, aby podniky splnily normy Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti.

3.  Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti. Způsobilé náklady se určují takto:

a) lze-li náklady na investici do energetické účinnosti identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilé tyto náklady související s energetickou účinností;

b) ve všech ostatních případech se náklady na investici do energetické účinnosti určují na základě srovnání s podobnou investicí, která nedosahuje stejné energetické účinnosti a která by byla pravděpodobně realizována bez poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s energetickou účinností a představuje způsobilé náklady.

Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti, způsobilé nejsou.

4.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů.

5.  Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

6.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

Článek 39

Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov

1.  Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  K získání podpory podle tohoto článku jsou způsobilé projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov.

3.  Způsobilými náklady jsou celkové náklady na projekt ke zvýšení energetické účinnosti.

4.  Podpora se poskytuje v podobě finanční dotace, kapitálové investice, záruky nebo půjčky a je určena fondu energetické účinnosti nebo jinému finančnímu zprostředkovateli, kteří ji v plné výši předají dále konečným příjemcům, tj. vlastníkům nebo nájemníkům budov.

5.  Podpora poskytnutá prostřednictvím fondu energetické účinnosti nebo jiného finančního zprostředkovatele na projekty ke zvýšení energetické účinnosti může mít podobu půjček nebo záruk. Nominální hodnota půjčky nebo částka, která je zajištěna zárukou, nesmí na úrovni konečných příjemců přesáhnout 10 milionů EUR na projekt. Záruka by neměla převýšit 80 % podkladové půjčky.

6.  Částka, kterou vlastníci budov splácejí fondu energetické účinnosti nebo jinému finančnímu zprostředkovateli, nesmí být nižší než nominální hodnota půjčky.

7.  Podpora na zvýšení energetické účinnosti musí aktivovat dodatečné investice od soukromých investorů, jejichž výše musí dosahovat alespoň 30 % z celkových finančních prostředků poskytnutých na daný projekt. Poskytuje-li podporu fond energetické účinnosti, lze soukromé investice aktivovat na úrovni tohoto fondu nebo projektů ke zvýšení energetické účinnosti s cílem dosáhnout celkového podílu soukromých investic ve výši nejméně 30 % z celkových finančních prostředků poskytnutých na daný projekt.

8.  Pro účely poskytování podpory ke zvýšení energetické účinnosti mohou členské státy zřídit fondy energetické účinnosti nebo využít finančních zprostředkovatelů. Musí být splněny tyto podmínky:

a) správci finančního zprostředkovatele a správci fondu energetické účinnosti musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi těmito subjekty rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po finančních zprostředkovatelích a správcích fondů energetické účinnosti může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;

b) nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;

c) v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d) v případě záruk je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.

e) investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu energetické účinnosti nebo finančního zprostředkovatele, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;

f) fond energetické účinnosti nebo finanční zprostředkovatel musí být založen podle použitelných právních předpisů a členské státy zajistí hloubkovou kontrolu, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření podpory ke zvýšení energetické účinnosti.

9.  Finanční zprostředkovatelé, včetně fondů energetické účinnosti musí být spravovány podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže finanční zprostředkovatel, a případně správci fondu energetické účinnosti splňují tyto podmínky:

a) jsou ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b) jejich odměna odpovídá tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c) jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;

d) musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do projektů ke zvýšení energetické účinnosti, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na energetickou účinnost;

e) pro veřejné prostředky investované do fondu energetické účinnosti nebo poskytnuté finančnímu zprostředkovateli musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie, která umožní, aby do projektů ke zvýšení energetické účinnosti investoval trh, až k tomu bude připraven.

10.  Výjimka z oznamovací povinnosti podle tohoto článku se nevztahuje na zvýšení energetické účinnosti provedená za tím účelem, aby příjemce splnil již schválené normy Unie.

Článek 40

Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie

1.  Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Investiční podporu lze poskytnout pouze na nově instalované nebo modernizované kapacity.

3.  Nová kogenerační jednotka musí ve srovnání s oddělenou výrobou tepla a elektřiny dosahovat celkově úspor primární energie stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES ( 27 ). Vylepšení stávající kogenerační jednotky nebo přebudování stávající jednotky na výrobu energie na kogenerační jednotku musí ve srovnání s původní situací přinést úsporu primární energie.

4.  Způsobilými náklady jsou dodatečné náklady na investice do vybavení potřebného k tomu, aby mohlo být zařízení provozováno jako zařízení pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, a to ve srovnání s běžným zařízením na výrobu elektřiny nebo tepla se stejnou kapacitou, nebo dodatečné náklady na investice určené k tomu, aby bylo zařízení, které již splňuje limit vysoké energetické účinnosti, modernizováno na vyšší stupeň této účinnosti.

5.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 45 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

6.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

Článek 41

Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů

1.  Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Investiční podpora na výrobu biopaliv je vyňata z oznamovací povinnosti pouze v míře, v níž jsou investice, na které se podpora poskytuje, používány na výrobu udržitelných biopaliv, přičemž se nejedná o biopaliva z potravinářských plodin. Investiční podpora na přeměnu stávajících elektráren na biopaliva z potravinářských plodin v elektrárny na vyspělá biopaliva je však na základě tohoto článku vyňata za předpokladu, že se výroba z potravinářských plodin sníží v rozsahu, který odpovídá nové kapacitě.

3.  Podpora nesmí být poskytnuta na biopaliva, na něž se vztahují povinné dodávky nebo povinné přimíchávání.

4.  Podpora se nesmí poskytnout ve prospěch vodních elektráren, které nesplňují podmínky vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

5.  Investiční podporu lze poskytnout pouze na nová zařízení. Podpora nesmí být poskytnuta ani vyplacena poté, co zařízení zahájilo provoz, nesmí být závislá na výkonu.

6.  Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Způsobilé náklady se určují takto:

a) lze-li náklady na investici do výroby energie z obnovitelných zdrojů identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, například jako snadno identifikovatelnou doplňkovou složku stávajícího zařízení, jsou způsobilé tyto náklady související s energií z obnovitelných zdrojů;

b) lze-li náklady na investici do výroby energie z obnovitelných zdrojů určit na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory, tento rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s výrobou energie z obnovitelných zdrojů a představuje způsobilé náklady;

c) v případě některých malých zařízení, u nichž nelze investici, která je méně šetrná k životnímu prostředí, identifikovat, protože tak malé elektrárny neexistují, způsobilé náklady představují celkové investiční náklady vynaložené na dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí.

Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou.

7.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 45 % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočítávány na základě odst. 6 písm. a) nebo odst. 6 písm. b);

b) 30 % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočítávány na základě odst. 6 písm. c).

8.  Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

9.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

10.  Je-li podpora poskytována na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií v soutěžním nabídkovém řízení, může intenzita podpory dosáhnout 100 % způsobilých nákladů. Toto nabídkové řízení musí být nediskriminační a musí zajistit účast všech zájemců z řad podniků. Rozpočet stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všechny subjekty, které se řízení účastní, a že se podpora poskytne na základě původní nabídky předložené nabízejícím subjektem, čímž se vylučují následná vyjednávání.

Článek 42

Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů

1.  Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora musí být poskytnuta na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií v soutěžním nabídkovém řízení, které je za nediskriminačních podmínek otevřené pro všechny výrobce elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

3.  Nabídkové řízení může být omezeno na konkrétní technologie, pokud by řízení otevřené všem výrobcům energie vedlo k neoptimálnímu výsledku, který nelze vyřešit v rámci návrhu postupu zejména s ohledem na:

i) potenciál dané nové a inovativní technologie v dlouhodobějším horizontu nebo

ii) nutnost zajistit diverzifikaci nebo

iii) omezení sítě a stabilitu rozvodné sítě nebo

iv) systémové náklady (na integraci) nebo

v) nutnost zabránit narušením na trzích se surovinami v důsledku podpory biomasy.

Členské státy provedou podrobné posouzení použitelnosti těchto podmínek a předají ho Komisi na základě podmínek vyplývajících z čl. 11 písm. a).

4.  Podpora na novou a inovativní technologii výroby energie z obnovitelných zdrojů musí být poskytnuta na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií v soutěžním nabídkovém řízení, které je otevřené alespoň pro jednu takovou technologii. Roční podpora nesmí být poskytnuta na více než 5 % celkového objemu plánované nové kapacity výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

5.  Podpora se poskytuje ve formě příplatků k tržní ceně s tím, že výrobci prodávají vyrobenou elektrickou energii přímo na trhu.

6.  Příjemci podpory nesou běžnou odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování. Příjemci mohou zajistit, aby jejich jménem nesly odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování jiné podniky, např. agregátory.

7.  Podpora se nesmí poskytnout, jestliže jsou ceny záporné.

8.  I když nebylo vyhlášeno soutěžní nabídkové řízení uvedené v odstavci 2, lze podporu poskytnout ve prospěch zařízení s instalovanou kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 1 MW, pokud jde o výrobu elektrické energie ze všech obnovitelných zdrojů, s výjimkou větrné energie, v jejímž případě lze mimo rámec soutěžního nabídkového řízení podle odstavce 2 poskytnout podporu ve prospěch zařízení s instalovanou kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 6 MW nebo ve prospěch zařízení s méně než šesti výrobními jednotkami. Jestliže se podpora poskytuje mimo rámec soutěžního nabídkového řízení, musí být dodrženy podmínky vyplývající z odstavců 5, 6 a 7; tím není dotčeno ustanovení odstavce 9. Navíc jestliže se podpora poskytuje mimo rámec soutěžního nabídkového řízení, použijí se podmínky vyplývající z čl. 43 odst. 5, 6 a 7.

9.  Podmínky vyplývající z odstavců 5, 6 a 7 se nepoužijí na provozní podporu poskytovanou zařízením s instalovanou kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 500 kW, pokud jde o výrobu elektrické energie ze všech obnovitelných zdrojů, s výjimkou větrné energie, v jejímž případě se podmínky nepoužijí na provozní podporu poskytovanou zařízením s instalovanou kapacitou nižší než 3 MW nebo zařízením s méně než třemi výrobními jednotkami.

10.  Pro účely výpočtu maximálních kapacit uvedených v odstavcích 8 a 9 se zařízení se společným místem připojení k elektrické síti považují za zařízení jediné.

11.  Podporu lze poskytovat pouze po dobu, dokud výrobna elektrické energie z obnovitelných zdrojů není podle všeobecně uznávaných účetních zásad v plném rozsahu odepsána. Od provozní podpory je nutno odečíst případně dříve poskytnutou podporu investiční.

Článek 43

Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních

1.  Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora se poskytuje pouze zařízením s instalovanou kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 500 kW, pokud jde o výrobu elektrické energie ze všech obnovitelných zdrojů, s výjimkou větrné energie, v jejímž případě se podpora poskytuje zařízením s instalovanou kapacitou nižší než 3 MW nebo zařízením s méně než třemi výrobními jednotkami, a s výjimkou biopaliv, v jejichž případě se podpora poskytuje zařízením s instalovanou kapacitou nižší než 50 000 tun ročně. Pro účely výpočtu těchto maximálních kapacit se malá zařízení se společným místem připojení k elektrické síti považují za zařízení jediné.

3.  Podpora se poskytuje pouze zařízením, která vyrábějí udržitelná biopaliva, která nejsou biopalivy z potravinářských plodin. Podle tohoto článku je vyňata i provozní podpora určená podnikům vyrábějícím biopaliva z potravinářských plodin, které zahájily svou činnost před dnem 31. prosince 2013 a jejichž účetní hodnota není zatím zcela odepsána; tato výjimka v každém případě platí nejpozději do roku 2020.

4.  Podpora nesmí být poskytnuta na biopaliva, na něž se vztahují povinné dodávky nebo povinné přimíchávání.

5.  Podpora na jednotku energie nesmí překročit rozdíl mezi celkovými měrnými náklady na výrobu energie z příslušného obnovitelného zdroje a tržní cenou daného druhu energie. Tyto měrné náklady musí být pravidelně aktualizovány, minimálně jednou ročně.

6.  Maximální míra rentability použitá při výpočtu měrných nákladů nesmí překročit příslušnou swapovou sazbu navýšenou o prémii ve výši 100 bazických bodů. Příslušnou swapovou sazbou je swapová sazba měny, v níž je podpora poskytnuta, na dobu splatnosti, která odpovídá období odpisování podporovaných zařízení.

7.  Podporu lze poskytovat pouze po dobu, dokud zařízení není podle všeobecně uznávaných účetních zásad v plném rozsahu odepsáno. Od provozní podpory poskytnuté danému zařízení se odečte případně dříve poskytnutou podporu investiční.

Článek 44

Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES

1.  Režimy podpory v podobě úlev na ekologických daních, které splňují podmínky směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny ( 28 ), jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Příjemci úlev na daních musí být vybráni na základě transparentních a objektivních kritérií a musí zaplatit alespoň odpovídající minimální úroveň zdanění vyplývající ze směrnice 2003/96/ES.

3.  Podstatou režimů podpory v podobě úlev na daních je snížení platné sazby ekologické daně, zaplacení pevně stanovené částky vyrovnávací platby nebo kombinace těchto mechanismů.

4.  Podpora nesmí být poskytnuta na biopaliva, na něž se vztahují povinné dodávky nebo povinné přimíchávání.

Článek 45

Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit

1.  Investiční podpora určená podnikům odstraňujícím ekologické škody tím, že provádějí sanaci kontaminovaných lokalit, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Tyto investice musí vést k nápravě škody na životním prostředí, včetně poškození kvality půdy nebo povrchové či podzemní vody.

3.  Je-li zjištěna právnická nebo fyzická osoba, která je podle právních předpisů použitelných v daném členském státě odpovědná za vzniklou škodu na životním prostředí, aniž jsou dotčena pravidla Unie v dané oblasti – zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí ( 29 ), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu ( 30 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 ( 31 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES ( 32 ), musí sanaci financovat tato osoba v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ s tím, že v takovém případě nelze poskytnout státní podporu. Není-li osoba, která je podle platných právních předpisů odpovědná, zjištěna nebo nelze-li dosáhnout toho, aby nesla související náklady, pak osobě, v jejíž gesci budou v takovém případě sanační či dekontaminační práce probíhat, lze poskytnout státní podporu.

4.  Způsobilými náklady jsou náklady na sanační práce, od nichž se odečte navýšení hodnoty pozemku. V případě sanace kontaminovaných lokalit lze za způsobilé investice považovat veškeré náklady, které podnik v rámci sanace své lokality vynaloží, bez ohledu na to, může-li je vykázat ve své účetní rozvaze jako dlouhodobý majetek.

5.  Navýšení hodnoty pozemku vyplývající ze sanace musí posoudit nezávislý odborník.

6.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

Článek 46

Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení

1.  Investiční podpora na zavedení soustavy energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilými náklady na výrobní soustavu jsou dodatečné náklady, které jsou ve srovnání s běžnou soustavou potřebné k výstavbě, rozšíření a rekonstrukci jedné či více výrobních jednotek, které mají fungovat jako soustava energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení. Investice musí být nedílnou součástí této soustavy energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení.

3.  Intenzita podpory na výrobní soustavu nesmí přesáhnout 45 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

4.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory na výrobní soustavu navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

5.  Způsobilými náklady v případě distribuční sítě jsou investiční náklady.

6.  Výše podpory určené pro distribuční sítě nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

Článek 47

Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu

1.  Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Investiční podpora se poskytuje na recyklaci a opětovné použití odpadu produkovaného jinými podniky.

3.  Recyklované nebo opětovně použité materiály, které se zpracovávají, by jinak musely být odstraněny nebo zpracovány způsobem, jenž je méně šetrný k životnímu prostředí. Bloková výjimka podle tohoto článku se nevztahuje na jiné způsoby využití odpadu, než je recyklace.

4.  Podpora nesmí nepřímo zbavovat znečišťovatele zátěže, kterou by podle práva Unie měli nést, nebo zátěže, která by měla patřit mezi standardní náklady společnosti.

5.  Investice nesmí pouze zvyšovat poptávku po materiálech k recyklaci, aniž by zvýšila míru sběru těchto materiálů.

6.  Investice musí směřovat do postupů, které jsou dokonalejší než současný stav techniky.

7.  Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k realizaci investice, jež vede k lepším nebo účinnějším činnostem v oblasti recyklace a opětovného použití odpadu oproti běžnému postupu opětovného použití a recyklace o stejné kapacitě, který by byl uplatňován bez poskytnutí podpory.

8.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 35 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

9.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

10.  Vynětí z oznamovací povinnosti na základě tohoto článku se nevztahuje na podporu investic příjemce do recyklace a opětovného použití jeho vlastního odpadu.

Článek 48

Investiční podpora na energetickou infrastrukturu

1.  Investiční podpora na výstavbu nebo modernizaci energetické infrastruktury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora se poskytuje ve prospěch energetické infrastruktury, jež se nachází v podporovaných oblastech.

3.  Na energetickou infrastrukturu se použije regulace tarifů a regulace přístupu v plném rozsahu podle právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií.

4.  Způsobilými náklady jsou investiční náklady.

5.  Výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

6.  Vynětí z oznamovací povinnosti na základě tohoto článku se nevztahuje na podporu na investice do projektů skladování elektrické energie a plynu a do ropné infrastruktury.

Článek 49

Podpora na ekologické studie

1.  Podpora na studie (včetně energetických auditů) přímo související s investicemi uvedenými v tomto oddíle je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilými náklady jsou náklady na studie uvedené v odstavci 1.

3.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

4.  Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů u studií vypracovaných jménem malých podniků a o 10 procentních bodů u studií vypracovaných jménem středních podniků.

5.  Podpora se nesmí poskytnout velkým podnikům na energetické audity prováděné podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/27/EU s výjimkou případů, kdy se audit provádí vedle povinného energetického auditu podle uvedené směrnice.



ODDÍL 8

Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami

Článek 50

Režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami

1.  Režimy podpory na náhradu škod způsobených zemětřeseními, lavinami, sesuvy půdy, záplavami, tornády, hurikány, sopečnými erupcemi a samovolné požáry lesní a další vegetace jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Na poskytnutí podpory se vztahují tyto podmínky:

a) příslušné orgány veřejné moci členského státu formálně uznaly, že událost má povahu přírodní pohromy, a

b) existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodami, které dotčenému podniku vznikly.

3.  Režimy podpory vztahující se na konkrétní přírodní pohromu se zavedou do tří let od doby, kdy k pohromě došlo. Podpora udělená na základě těchto režimů se poskytne do čtyř let od doby, kdy k pohromě došlo.

4.  Způsobilými náklady jsou náklady související se škodou vzniklou v přímém důsledku přírodní pohromy, které ocení nezávislý odborník uznaný příslušným vnitrostátním orgánem nebo pojišťovnou. Tyto škody mohou zahrnovat škody na majetku, jako např. budovách, vybavení, strojích či zásobách, a ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného pozastavení činnosti po dobu nejvýše šesti měsíců od doby, kdy k pohromě došlo. Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného majetku před pohromou. Jeho výsledek nesmí přesáhnout výši nákladů na opravu nebo částku, o níž se v důsledku pohromy snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před vznikem pohromy a bezprostředně po ní. Ztráta příjmu se vypočte z finančních ukazatelů dotčeného podniku (zisků před úroky a zdaněním (EBIT), odpisů a nákladů na pracovní sílu, které vykazuje provozovna zasažená přírodní pohromou), a to srovnáním finančních ukazatelů za šest měsíců po vzniku pohromy s průměrem tří let zvolených z období pěti let před vznikem pohromy (vyloučí se rok, v němž byl vykázán nejlepší a nejhorší finanční výsledek), a vypočte se za stejné šestiměsíční období roku. Škoda se vypočítává na úrovni jednotlivého příjemce.

5.  Podpora a všechny ostatní platby obdržené jako náhrada škody, včetně plateb z pojistných smluv, nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 9

Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů

Článek 51

Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů

1.  Podpora na leteckou a námořní přepravu cestujících je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 písm. a) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Prospěch z podpory musí v plném rozsahu plynout konečným spotřebitelům, kteří mají obvyklé bydliště v odlehlých regionech.

3.  Podpora se poskytuje pro přepravu cestujících na trase mezi letištěm nebo přístavem v odlehlém regionu a jiným letištěm nebo přístavem v Evropském hospodářském prostoru.

4.  Pokud jde o totožnost dopravce nebo druh dopravy, poskytuje se podpora bez diskriminace a omezování konkrétní trasy do odlehlého regionu nebo z něj.

5.  Způsobilými náklady jsou cena zpáteční letenky či přepravního dokladu z odlehlého regionu nebo do něj, včetně všech daní a poplatků účtovaných dopravcem spotřebiteli.

6.  Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 10

Podpora na širokopásmovou infrastrukturu

Článek 52

Podpora na širokopásmovou infrastrukturu

1.  Investiční podpora na širokopásmovou infrastrukturu je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) investiční náklady na vybudování pasivní širokopásmové infrastruktury;

b) investiční náklady na stavební a inženýrské práce související s širokopásmovou infrastrukturou;

c) investiční náklady na vybudování základních širokopásmových sítí a

d) investiční náklady na vybudování přístupových sítí nové generace („sítě NGA“).

▼M1

2a.  Namísto stanovení způsobilých nákladů podle odstavce 2 lze maximální výši podpory na projekt stanovit na základě výběrového řízení ve smyslu odstavce 4.

▼B

3.  Investice musí být provedeny v oblastech, kde neexistuje infrastruktura stejné kategorie (buď základní širokopásmové sítě nebo sítě NGA) a kde je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření vybudována za komerčních podmínek, přičemž tento předpoklad je třeba ověřit v otevřené veřejné konzultaci.

4.  Podpora se poskytne na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení za dodržení zásady technologické neutrality.

5.  Provozovatel sítě musí nabízet co nejširší aktivní a pasivní velkoobchodní přístup podle čl. 2 bodu 139 tohoto nařízení za spravedlivých a nediskriminačních podmínek, včetně fyzického zpřístupnění v případě sítí NGA. Tento velkoobchodní přístup se poskytuje na dobu alespoň sedmi let a právo na přístup ke kabelovodům nebo stožárům není časově omezeno. V případě podpory na výstavbu kabelovodů musí být kabelovody dostatečně velké na to, aby umožňovaly fungování několika kabelových sítí a různých síťových topologií.

6.  Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet ze zásad stanovování cen, které určí vnitrostátní regulační orgán, a z referenčních hodnot, které platí v jiných srovnatelných konkurenčnějších oblastech členského státu nebo Unie, při zohlednění podpory, kterou provozovatel sítě obdržel. V otázce podmínek přístupu (včetně stanovování cen) a v případě sporu mezi zájemci o přístup a dotovaným provozovatelem infrastruktury musí být konzultován vnitrostátní regulační orgán.

7.  Členské státy zavedou mechanismy monitorování a zpětného vyžádání prostředků, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.



ODDÍL 11

Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

Článek 53

Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

1.  Podpora kultury a zachování kulturního dědictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora se poskytuje na tyto kulturní účely a činnosti:

▼M1

a) muzea, archivy, knihovny, umělecká a kulturní centra či prostory, divadla, kina, opery, koncertní síně, další organizace pořádající živá vystoupení, filmové archivy a další podobná umělecká a kulturní zařízení, organizace a instituce;

▼B

b) hmotné dědictví, včetně všech forem movitého a nemovitého kulturního dědictví a archeologických nalezišť, památek, historických památek a budov; přírodní dědictví související s kulturním dědictvím nebo, pokud je formálně uznáno za kulturní nebo přírodní dědictví, příslušnými orgány veřejné moci členského státu;

c) nehmotné dědictví v jakékoli formě včetně folklorních tradic a řemesel;

d) umělecké či kulturní akce a vystoupení, festivaly, výstavy a podobné kulturní činnosti;

e) činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;

f) psaní, editace, produkce, distribuce, digitalizace a vydávání hudby a literatury, včetně překladů;

3.  Podpora může mít podobu:

a) investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci kulturní infrastruktury;

b) provozní podpory.

4.  V případě investiční podpory jsou způsobilé náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, včetně:

a) nákladů na výstavbu, modernizaci, pořízení, zachování nebo zlepšení infrastruktury, jejíž časová či prostorová kapacita se používá nejméně z 80 % ročně pro kulturní účely;

b) nákladů na pořízení, včetně leasingu, nákladů na převod vlastnictví nebo fyzické přemístění kulturního dědictví;

c) nákladů na zajištění, zachování, obnovu a asanaci hmotného a nehmotného kulturního dědictví, včetně dodatečných nákladů na skladování za vhodných podmínek, nákladů na speciální nástroje a materiály a nákladů na dokumentaci, výzkum, digitalizaci a zveřejnění;

d) nákladů na zlepšení dostupnosti kulturního dědictví pro veřejnost, včetně nákladů na digitalizaci a další nové technologie, dále náklady na zlepšení dostupnosti pro osoby se zvláštními potřebami (zejména rampy a zdviže pro zdravotně postižené osoby, nápisy v Braillově písmu a praktické exponáty v muzeích) a nákladů na propagaci kulturní rozmanitosti souvisejících s prezentací, programy a návštěvníky;

e) nákladů na kulturní projekty a činnosti, spolupráci a výměnné programy a granty, včetně nákladů na výběrová řízení, nákladů na propagaci a nákladů, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

5.  V případě provozní podpory jsou způsobilé tyto náklady:

a) náklady, které kulturní instituci nebo lokalitě kulturního dědictví vznikly v souvislosti se stálými nebo pravidelnými činnostmi, včetně výstav, představení a akcí a podobných kulturních činností, k nimž dochází v rámci běžné činnosti;

b) náklady na činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;

c) náklady na zlepšení přístupu veřejnosti ke kulturním institucím nebo lokalitám a činnostem kulturního dědictví, včetně nákladů na digitalizaci a používání nových technologií, jakož i nákladů na zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;

d) provozní náklady týkající se přímo kulturního projektu nebo činnosti, jako je pronájem nemovitostí a kulturních prostor, cestovní výdaje, výdaje na materiály a vybavení související přímo s kulturním projektem nebo činností, architektonické konstrukce pro výstavy a jeviště, pronájem, leasing a odpisy nástrojů, softwaru a vybavení, náklady na užití děl chráněných autorskými právy a dalších souvisejících obsahů chráněných právy duševního vlastnictví, náklady na propagaci a náklady, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu nebo činnosti; odpisy a finanční náklady jsou způsobilé pouze v případě, že nebyly pokryty investiční podporou;

e) náklady na personál pracující v kulturní instituci, v lokalitě kulturního dědictví nebo na projektu;

f) náklady na poradenské a podpůrné služby poskytované externími poradci a poskytovateli služeb, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

6.  Pokud jde o investiční podporu, výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Provozovatel infrastruktury má právo ponechat si během příslušného období přiměřený zisk.

7.  Pokud jde o provozní podporu, výše podpory nesmí přesáhnout částku, která je nezbytná k pokrytí provozních ztrát a vygenerování přiměřeného zisku za příslušné období. Splnění tohoto požadavku se zajistí ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

▼M1

8.  U podpory, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 6 a 7 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

▼B

9.   ►M1  Pokud jde o činnosti definované v odst. 2 písm. f), maximální výše podpory nepřesáhne buď rozdíl mezi způsobilými náklady a diskontovanými výnosy z projektu, nebo 70 % způsobilých nákladů. ◄ Od způsobilých nákladů se odečtou výnosy, a to buď ex ante nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Způsobilými náklady jsou náklady na vydávání hudby a literatury, včetně autorských honorářů (náklady na autorská práva), honorářů překladatelů a editorů, dalších nákladů souvisejících s vydáním (korektura, oprava a revize), náklady na grafickou úpravu, náklady na předtiskovou přípravu a náklady na tisk nebo elektronickou publikaci.

10.  Podle tohoto článku není způsobilá podpora pro noviny a časopisy, ať již jsou zveřejňovány v tištěné nebo elektronické podobě.

Článek 54

Režimy podpory audiovizuálních děl

1.  Režimy podpory na psaní scénářů a rozvoj, produkci, distribuci a propagaci audiovizuálních děl jsou slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Podpora musí být zaměřena na produkt v oblasti kultury. V zájmu zamezení zjevných chyb při posouzení určitého produktu jakožto produktu v oblasti kultury je každý členský stát povinen zavést účinné postupy, např. výběr návrhů jednou či několika osobami, jež jsou pověřeny jejich výběrem či ověřením podle předem určeného seznamu kulturních kritérií.

3.  Podpora může mít podobu:

a) podpory na produkci audiovizuálních děl;

b) podpory na přípravu produkce a

c) podpory na distribuci.

4.  Jestliže členské státy stanoví u podpory povinnou územní vázanost výdajů, pak režimy podpory na produkci audiovizuálních děl mohou buď:

a) požadovat, aby na území členského státu, který podporu poskytuje, bylo vynaloženo až 160 % podpory na produkci určitého audiovizuálního díla, nebo

b) vypočítávat výši podpory na produkci určitého audiovizuálního díla jako procentní podíl výdajů na produkční činnosti v členském státě, který podporu poskytuje; tento postup se obvykle použije u režimů podpory v podobě daňových pobídek.

▼M1

V obou případech nesmí maximální výdaje, pro něž platí povinná územní vázanost, v žádném případě překročit 80 % z celkového rozpočtu produkce.

Členský stát může rovněž vyžadovat, aby produkční činnosti na projektech, jež mají být způsobilé z hlediska podpory, dosáhly na dotyčném území určitého minimálního objemu, tento objem však nesmí překročit 50 % z celkového rozpočtu produkce.

▼B

5.  Způsobilé jsou tyto náklady:

a) pokud jde o podporu na produkci: celkové náklady na produkci audiovizuálních děl, včetně nákladů na zlepšení přístupnosti pro osoby s tělesným postižením;

b) pokud jde o podporu na přípravu produkce: náklady na psaní scénářů a na rozvoj audiovizuálních děl;

c) pokud jde o podporu na distribuci: náklady na distribuci a propagaci audiovizuálních děl.

6.  Intenzita podpory na produkci audiovizuálních děl nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

7.  Intenzitu podpory lze navýšit takto:

a) na 60 % způsobilých nákladů v případě přeshraničních produkcí, jež jsou financovány více než jedním členským státem a na nichž se podílí producenti pocházející z více než jednoho členského státu;

b) na 100 % způsobilých nákladů v případě náročných audiovizuálních děl a koprodukcí, na nichž se podílejí země vedené v seznamu DAC organizace OECD.

8.  Intenzita podpory na přípravu produkce nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů. Pokud je výsledný scénář či projekt zpracován do podoby audiovizuálního díla, např. je nafilmován, pak se náklady na přípravu produkce začlení do celkového rozpočtu a zohlední při výpočtu intenzity podpory. Intenzita podpory na distribuci musí být stejná jako intenzita podpory na produkci.

9.  Podpora nesmí být vyhrazena na konkrétní produkční činnosti ani jednotlivé části produkčního hodnotového řetězce. Způsobilá podle tohoto článku není podpora na infrastrukturu filmových studií.

10.  Podpora nesmí být vyhrazena pouze pro státní příslušníky daného členského státu a pro příjemce nesmí být stanoven požadavek, aby měli postavení podniku zřízeného podle vnitrostátního obchodního práva.



ODDÍL 12

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

Článek 55

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

1.  Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Sportovní infrastrukturu nesmí výhradně využívat jediný uživatel v oblasti profesionálního sportu. Jiní uživatelé v oblasti profesionálního nebo amatérského sportu musí ročně využívat danou sportovní infrastrukturu alespoň z 20 % její kapacity. Využívá-li této infrastruktury několik uživatelů současně, je nutno vypočítat odpovídající podíl časové kapacity, jež na ně připadá.

3.  Multifunkční rekreační infrastrukturu tvoří rekreační zařízení multifunkční povahy, která nabízejí zejména kulturní a rekreační služby, s výjimkou zábavních parků a hotelových zařízení.

4.  Přístup ke sportovní či multifunkční rekreační infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 30 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup za zvýhodněných podmínek za předpokladu, že jsou tyto podmínky zveřejněny.

5.  Je-li sportovní infrastruktura využívána profesionálními sportovními kluby, členské státy zajistí, aby podmínky stanovování cen za její využívání byly zveřejněny.

6.  Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci a/nebo provozu sportovní nebo multifunkční rekreační infrastruktury se musí řídit otevřenými, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

7.  Podpora může mít podobu:

a) investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury;

b) provozní podpory na sportovní infrastrukturu.

8.  V případě investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu jsou způsobilé náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku.

9.  V případě provozní podpory na sportovní infrastrukturu jsou způsobilými náklady provozní náklady na služby, které infrastruktura poskytuje. Mezi tyto provozní náklady patří takové náklady, jako např. osobní náklady, náklady na materiál, služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady atd., ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud se na ně vztahovala investiční podpora.

10.  Pokud jde o investiční podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu, výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

11.  Pokud jde o provozní podporu na sportovní infrastrukturu, výše podpory nesmí přesáhnout provozní ztrátu za příslušné období. Splnění tohoto požadavku se zajistí ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

▼M1

12.  U podpory, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 10 a 11 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

▼B



ODDÍL 13

Podpora na místní infrastrukturu

Článek 56

Investiční podpora na místní infrastrukturu

1.  Financování výstavby nebo modernizace místní infrastruktury, které se týká infrastruktury, jež na místní úrovni přispívá ke zlepšování podnikatelského a spotřebitelského prostředí a k modernizaci a rozvoji průmyslové základny, je slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňato z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Tento článek se nepoužije na podporu infrastruktur, na níž se vztahují jiné oddíly kapitoly III tohoto nařízení, s výjimkou oddílu 1 – Regionální podpora. Tento článek se rovněž nevztahuje na letištní a přístavní infrastrukturu.

3.  Infrastruktura musí být k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek. Cena účtovaná za užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní.

4.  Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k provozu infrastruktury se musí řídit otevřenými, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

5.  Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku.

6.  Výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

7.  Výjimka podle tohoto článku se nevztahuje na vyhrazenou infrastrukturu.

▼M1



ODDÍL 14

Podpora na regionální letiště

Článek 56a

Podpora na regionální letiště

1.  Investiční podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3 až 14 tohoto článku a v kapitole I.

2.  Provozní podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3, 4, 10 a 15 až 18 tohoto článku a v kapitole I.

3.  Letiště musí být otevřené všem potenciálním uživatelům. V případě fyzického omezení kapacity se přidělování provádí podle relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

4.  Podpora se neposkytne na přemístění stávajících letišť či na vytvoření nového letiště pro přepravu cestujících, včetně přeměny stávajícího malého letiště na letiště pro přepravu cestujících.

5.  Dotčená investice nesmí přesáhnout rámec toho, co je na základě přiměřených odhadů objemu provozu nutné pro splnění střednědobého očekávaného objemu provozu.

6.  Investiční podpora se neposkytne letišti, jež se nachází ve vzdálenosti do 100 km nebo 60 minut jízdy autem, autobusem, vlakem nebo vysokorychlostním vlakem od stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008.

7.  Odstavce 5 a 6 se nepoužijí na letiště s průměrným ročním pohybem do 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta, pokud se nepředpokládá, že investiční podpora do uplynutí dvou účetních období po poskytnutí podpory povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu nad 200 000 cestujících. Investiční podpora poskytovaná těmto letištím musí být buď v souladu s odstavcem 11, nebo s odstavci 13 a 14.

8.  Odstavec 6 se nepoužije v případě, že investiční podpora je poskytnuta letišti vzdálenému méně než 100 km od stávajících letišť, z nichž jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008, za podmínky, že cesta mezi každým z těchto jiných stávajících letišť a letištěm, kterému je poskytována podpora, nevyhnutelně vyžaduje buď celkovou dobu na cestu prostředky námořní dopravy nejméně 90 minut, nebo použití letecké dopravy.

9.  Investiční podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od investiční podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu na letišti nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

10.  Podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním objemem nákladní dopravy větším než 200 000  tun během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního objemu nákladní dopravy na letišti nad 200 000  tun během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

11.  Výše investiční podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

12.  Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do letištní infrastruktury, včetně nákladů na plánování.

13.  Výše investiční podpory nesmí přesáhnout:

a) 50 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem od jednoho do 3 milionů cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta;

b) 75 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem do jednoho milionu cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.

14.  Maximální intenzity podpory stanovené v odstavci 13 se mohou v případě letišť nacházejících se v odlehlých regionech zvýšit o 20 procentních bodů.

15.  Provozní podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem větším než 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.

16.  Výše provozní podpory nesmí přesáhnout částku, která je nezbytná k pokrytí provozních ztrát a vygenerování přiměřeného zisku za příslušné období. Podpora se poskytne buď ve formě předem stanovených pravidelných splátek, které se během období, pro které je podpora poskytována, nesmí zvyšovat, nebo ve formě následně stanovených částek vycházejících ze zjištěných provozních ztrát.

17.  Provozní podpora nesmí být vyplacena za žádný kalendářní rok, během něhož roční pohyb letiště přesáhne 200 000 cestujících.

18.  Poskytnutí provozní podpory nesmí být podmíněno uzavřením dohod s konkrétními leteckými společnostmi týkajících se letištních poplatků, plateb za marketing nebo jiných finančních aspektů činností těchto leteckých společností na uvedeném letišti.



ODDÍL 15

Podpora na přístavy

Článek 56b

Podpora na námořní přístavy

1.  Podpora na námořní přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

a) investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;

b) investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;

c) náklady na bagrování pod vodou.

3.  Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.

4.  Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

5.  Intenzita podpory na investici uvedenou v odst. 2 písm. a) nesmí překročit:

a) 100 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou nejvýše 20 milionů EUR;

b) 80 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 20 milionů EUR a nejvýše 50 milionů EUR;

c) 60 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 50 milionů EUR a nejvýše se rovnají částce stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).

Intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v odst. 2 písm. b) a c) až do výše stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).

6.  V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzity podpory stanovené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b) a c) navýšit o 10 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

7.  Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.

8.  Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

9.  U podpory, která nepřesahuje 5 milionů EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

Článek 56c

Podpora na vnitrozemské přístavy

1.  Podpora na vnitrozemské přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.  Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

a) investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;

b) investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;

c) náklady na bagrování pod vodou.

3.  Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.

4.  Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

5.  Maximální intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v čl. 4 odst. 1) písm. ff).

6.  Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.

7.  Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

8.  U podpory, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4 a 5 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

▼B



KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 57

Zrušení

Nařízení (ES) č. 800/2008 se zrušuje.

Článek 58

Přechodná ustanovení

▼M1

1.  Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před vstupem příslušných ustanovení tohoto nařízení v platnost, pokud tato podpora splňuje veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.

▼B

2.  Podporu, která není vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení ani jiných dříve platných nařízení přijatých podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98, posuzuje Komise v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

3.  Podpora, jež byla poskytnuta před 1. lednem 2015 na základě tehdy platného nařízení přijatého podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy s výjimkou regionální podpory. Režimy podpory v podobě rizikového kapitálu ve prospěch malých a středních podniků, které byly zavedeny před 1. červencem 2014 a které jsou podle nařízení č. 800/2008 vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, zůstávají z této povinnosti vyňaty a jsou slučitelné s vnitřním trhem až do ukončení dohody o financování, a to za předpokladu, že příslib poskytnutí veřejných prostředků podporovanému investičnímu fondu soukromého kapitálu byl na základě takové dohody učiněn před 1. lednem 2015 a že jsou nadále splněny ostatní podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti.

▼M1

3a.  Jednotlivá podpora, jež byla poskytnuta v době od 1. července 2014 do 9. července 2017 v souladu s ustanoveními tohoto nařízení ve znění použitelném v době poskytnutí podpory, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Jednotlivá podpora, jež byla poskytnuta přede dnem 1. července 2014 v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, s výjimkou článku 9, ve znění použitelném buď přede dnem 10. července 2017, nebo po tomto datu, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

▼B

4.  Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po adaptační období v délce šesti měsíců, s výjimkou režimů regionální podpory. Vynětí režimů regionální podpory pozbývá platnosti v den, kdy končí platnost schválených map regionální podpory. Vynětí podpory rizikového financování podle čl. 21 odst. 2 písm. a) ukončí svou platnost uplynutím období podle dohody o financování, jestliže příslib poskytnutí veřejných prostředků podporovanému investičnímu fondu soukromého kapitálu byl na základě takové dohody učiněn během šesti měsíců následujících po skončení doby platnosti tohoto nařízení, a jestliže jsou nadále splněny všechny ostatní podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti.

▼M1

5.  Dojde-li ke změně tohoto nařízení, jakýkoli režim podpory vyňatý podle tohoto nařízení ve znění použitelném v době vstupu daného režimu v platnost zůstává vyňatý po dobu opravného období šesti měsíců.

▼B

Článek 59

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2014.

Použije se do dne 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Článek 1

Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2

Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

1.  Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.

2.  V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3.  V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3

Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

1.  „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

2.  „Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3, 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:

a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že jsou celkové investice těchto business angels do stejného podniku nižší než 1 250 000 EUR;

b) univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

3.  „Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku;

b) podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;

d) podnik, který je akcionářem nebo členem jiného podniku, ovládá sám v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku většinu hlasovacích práv náležejících akcionářům nebo společníkům v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.

4.  S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více z veřejných subjektů.

5.  Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Unie.

Článek 4

Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1.  Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

2.  V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že jsou za dané roční období překročeny v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

3.  V případě nově založených podniků, jež dosud nemohou předložit schválenou účetní závěrku, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Do počtu zaměstnanců jsou zahrnováni:

a) zaměstnanci;

b) osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c) vlastníci-vedoucí pracovníci;

d) společníci vykonávající v podniku pravidelnou činnost, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se do počtu zaměstnanců nezahrnují. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6

Sestavování údajů o podniku

1.  V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účetních závěrek daného podniku.

2.  Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Tyto údaje jsou připočítávány v poměrné výši podle procentuálního podílu na základním kapitálu či hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší z procentuálních podílů.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

3.  Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních závěrek těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

Pro účely použití odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

4.  Není-li počet zaměstnanců daného podniku uveden v konsolidované účetní závěrce, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů za jeho partnerské podniky a přičtením údajů za podniky, se kterými je daný podnik propojen.




PŘÍLOHA II

INFORMACE O STÁTNÍ PODPOŘE VYŇATÉ ZA PODMÍNEK TOHOTO NAŘÍZENÍ

ČÁST I

údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11

image

image

▼M1

ČÁST II

údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11

Uveďte, podle kterého ustanovení obecného nařízení o blokových výjimkách se opatření podpory provádí.



Primární cíl – obecné cíle (seznam)

Cíle (seznam)

Maximální intenzita podpory v % nebo maximální roční výše podpory v národní měně (v plné výši)

Malé a střední podniky – bonusy v %

Regionální podpora – investiční podpora (1) (článek 14)

□  Režim podpory

… %

… %

□  Podpora ad hoc

… %

… %

Regionální podpora – provozní podpora (článek 15)

□  Náklady na dopravu zboží ve způsobilých oblastech (čl. 15 odst. 2 písm. a))

… %

… %

□  Dodatečné náklady v nejvzdálenějších regionech (čl. 15 odst. 2 písm. b))

… %

… %

□  Regionální urbanistická podpora (článek 16)

…. národní měna

… %

Podpora malých a středních podniků (články 17 – 18 – 19–20)

□  Investiční podpora určená malým a středním podnikům (článek 17)

… %

… %

□  Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 18)

… %

… %

□  Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích (článek 19)

… %

… %

□  Podpora na náklady spolupráce vzniklé malým a středním podnikům, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce (článek 20)

… %

… %

Podpora malých a středních podniků – přístup k financování (články 21–22)

□  Podpora rizikového financování (článek 21)

…národní měna

… %

□  Podpora na zahájení činnosti (článek 22)

…národní měna

… %

□  Podpora malých a středních podniků – podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky (článek 23)

… %; v případě opatření podpory na zahájení činnosti: … národní měna

… %

□  Podpora malých a středních podniků – podpora na náklady spojené s výběrem vhodného subjektu pro investice (článek 24)

… %

… %

Podpora na výzkum, vývoj a inovaci (články 25–30)

Podpora na výzkumné a vývojové-projekty (článek 25)

□  Základní výzkum (čl. 25 odst. 2 písm. a))

… %

… %

□  Průmyslový výzkum (čl. 25 odst. 2 písm. b))

… %

… %

□  Experimentální vývoj (čl. 25 odst. 2 písm. c))

… %

… %

□  Studie proveditelnosti (čl. 25 odst. 2 písm. d))

… %

… %

□  Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu (článek 26)

… %

… %

□  Podpora určená inovačním klastrům (článek 27)

… %

… %

□  Podpora na inovace určená malým a středním podnikům (článek 28)

… %

… %

□  Podpora na inovace postupů a organizační inovace (článek 29)

… %

… %

□  Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury (článek 30)

… %

… %

□  Podpora na vzdělávání (článek 31)

… %

… %

Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením (články 32–35)

□  Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 32)

… %

… %

□  Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 33)

… %

… %

□  Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením (článek 34)

… %

… %

□  Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům (článek 35)

… %

… %

Podpora na ochranu životního prostředí (články 36–49)

□  Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje (článek 36)

… %

… %

□  Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie (článek 37)

… %

… %

□  Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti (článek 38)

… %

… %

□  Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov (článek 39)

…národní měna

… %

□  Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (článek 40)

… %

… %

□  Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů (článek 41)

… %

… %

□  Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů (článek 42)

… %

… %

□  Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních (článek 43)

… %

… %

□  Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES (článek 44)

… %

… %

□  Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit (článek 45)

… %

… %

□  Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení (článek 46)

… %

… %

□  Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu (článek 47)

… %

… %

□  Investiční podpora na energetickou infrastrukturu (článek 48)

… %

… %

□  Podpora na ekologické studie (článek 49)

… %

… %

□  Režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami (článek 50)

Maximální intenzita podpory

… %

… %

Druh přírodní pohromy

□  zemětřesení

□  lavina

□  sesuv půdy

□  záplavy

□  tornádo

□  hurikán

□  sopečná erupce

□  požár lesní a další vegetace

K přírodní pohromě došlo ve dnech

dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

□  Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů (článek 51)

… %

… %

□  Podpora na širokopásmovou infrastrukturu (článek 52)

…národní měna

… %

□  Podpora na kulturu a zachování kulturního dědictví (článek 53)

… %

… %

□  Režimy podpory audiovizuálních děl (článek 54)

 

 

… %

… %

□  Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu (článek 55)

… %

… %

□  Investiční podpora na místní infrastrukturu (článek 56)

… %

… %

□  Podpora na regionální letiště (článek 56a)

… %

… %

□  Podpora na námořní přístavy (článek 56b)

… %

… %

□  Podpora na vnitrozemské přístavy (článek 56c)

… %

… %

(1)   V případě regionální podpory ad hoc, která doplňuje podporu poskytnutou v rámci jednoho či více režimů podpory, uveďte jak intenzitu podpory v rámci režimu, tak intenzitu podpory ad hoc.

▼B




PŘÍLOHA III

Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1

Pro účely zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1 jsou členské státy povinny zřídit souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře tak, aby byl k těmto informacím umožněn snadný přístup. Informace musí být zveřejněny v tabulkovém formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup k této internetové stránce musí být umožněn všem zájemcům bez omezení. Pro přístup k internetovým stránkám se nevyžaduje předchozí registrace uživatele.

Zveřejňují se tyto informace o každém poskytnutí jednotlivé podpory, jak vyplývá z čl. 9 odst. 1 písm. c):

 jméno/název příjemce,

 identifikační kód příjemce,

 kategorie podniku (malý a střední podnik/velký podnik) v době poskytnutí podpory,

 region, v němž se příjemce nachází, na úrovni NUTS II ( 33 ),

 odvětví činnosti podle klasifikace NACE na úrovni skupiny ( 34 ),

 prvek podpory, vyjádřený v celé výši v národní měně ( 35 ),

 nástroj podpory ( 36 ) (dotace/subvence úrokových sazeb, půjčka/vratné zálohy, záruka, daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně, poskytnutí rizikového financování, ostatní (upřesněte)),

 datum poskytnutí podpory,

 cíl podpory,

 orgán poskytující podporu,

 v případě režimů podpory podle článků 16 a 21 uveďte název pověřeného subjektu a vybraných finančních zprostředkovatelů,

 Odkaz na opatření podpory. ( 37 )



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

( 2 ) Rozhodnutí Rady 2010/787/EU ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24).

( 3 ) Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24.

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

( 5 ) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

( 7 ) Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1.

( 8 ) Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

( 9 ) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

( 10 ) COM(2012) 595, 17.10.2012.

( 11 ) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

( 12 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

( 13 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.

( 14 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.

( 15 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

( 16 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.

( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

( 18 ) Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36).

( 19 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).

( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

( 21 ) Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

( 23 ) Pokud jde o režimy podle článků 16 a 21 tohoto nařízení, od požadavku na zveřejnění informací o každém poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR, může být upuštěno v případě malých a středních podniků, které na žádném trhu neuskutečnily komerční prodej.

( 24 ) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

( 25 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

( 26 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

( 27 ) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

( 28 ) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

( 29 ) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.

( 30 ) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.

( 31 ) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.

( 32 ) Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66.

( 33 ) NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

( 34 ►M1  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). ◄

( 35 ►M1  Hrubý grantový ekvivalent, nebo – v případě opatření podle článků 16, 21, 22 nebo 39 tohoto nařízení – výše investice. ◄ V případě režimů v podobě daňového zvýhodnění nebo režimů podle článků 16 (Regionální urbanistická podpora) a 21 (Podpora rizikového financování) lze tuto výši uvést v rozpětích uvedených v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení.

( 36 ) Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů.

( 37 ) Poskytnutý Komisí v systému pro elektronické oznamování podle článku 11 tohoto nařízení.

Top