EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02014L0092-20140828
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
02014L0092 — CS — 28.08.2014 — 000.002
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257 28.8.2014, s. 214) |
Opravena:
Oprava, Úř. věst. L 188, 27.7.2023, s. 62 (a Rady 2014/92/EU) |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/92/EU
ze dne 23. července 2014
o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kapitolu IV i na jiné poskytovatele platebních služeb než úvěrové instituce.
Tato směrnice se vztahuje na platební účty, jejichž prostřednictvím mohou spotřebitelé alespoň:
ukládat peněžní prostředky na platební účet;
vybírat hotovost z platebního účtu;
provádět a přijímat platební transakce, včetně úhrad, ve prospěch a od třetích stran.
Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat celou tuto směrnici nebo její části i na jiné platební účty než ty, které jsou uvedeny v prvním pododstavci.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
„spotřebitelem“ fyzická osoba, jež jedná za účelem, který nelze považovat za provozování jejího obchodu, živnosti nebo řemesla anebo výkon jejího povolání;
„osobou oprávněně pobývající v Unii“ fyzická osoba oprávněná pobývat v některém členském státě na základě unijních nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně spotřebitelů bez trvalého bydliště a žadatelů o azyl podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, protokolu k této úmluvě ze dne 31. ledna 1967 a dalších příslušných mezinárodních smluv;
„platebním účtem“ účet vedený na jméno jednoho nebo více spotřebitelů a využívaný k provádění platebních transakcí;
„platební službou“ platební služba ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice 2007/64/ES;
„platební transakcí“ úkon uložení, převodu nebo výběru peněžních prostředků, ať už z podnětu plátce, nebo příjemce, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;
„službami spojenými s platebním účtem“ všechny služby související s otevřením, vedením a zrušením platebního účtu včetně platebních služeb a platebních transakcí v působnosti čl. 3 písm. g) směrnice 2007/64/ES a možnosti přečerpání a překročení;
„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 9 směrnice 2007/64/ES;
„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 2 );
„platebním prostředkem“ platební prostředek ve smyslu čl. 4 bodu 23 směrnice 2007/64/ES;
„převádějícím poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb, od něhož se převádějí informace požadované k provedení změny účtu;
„přijímajícím poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb, k němuž se převádějí informace požadované k provedení změny účtu;
„platebním příkazem“ jakýkoli pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;
„plátcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo nemá-li plátce platební účet, fyzická nebo právnická osoba, která dá platební příkaz ve prospěch platebního účtu příjemce;
„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;
„poplatky“ veškeré úplaty a pokuty, jež má spotřebitel poskytovateli platebních služeb zaplatit za služby spojené s platebním účtem nebo v souvislosti s nimi;
„kreditní úrokovou sazbou“ sazba úroků, které jsou vypláceny spotřebiteli v souvislosti s peněžními prostředky drženými na platebním účtu;
„trvalým nosičem“ každý nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchovávat informace určené jemu osobně způsobem vhodným pro jejich budoucí použití po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje reprodukci uchovávaných informací v nezměněném stavu;
„změnou účtu“ nebo „službou změny účtu“ převod, na žádost spotřebitele, informací o všech nebo některých trvalých příkazech k úhradě, opakujících se inkasech a opakujících se příchozích úhradách prováděných na platebním účtu od jednoho poskytovatele platebních služeb k druhému, nebo převod případného kladného zůstatku z jednoho platebního účtu na druhý, nebo obojí, se zrušením předchozího platebního účtu či bez něj;
„inkasem“ vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba, jíž se odepisuje částka z platebního účtu plátce a při níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu plátce;
„úhradou“ vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba, jíž se připisuje částka na platební účet příjemce prostřednictvím platební transakce nebo řady platebních transakcí z platebního účtu plátce provedených na základě pokynu plátce poskytovatelem platebních služeb, který vede platební účet plátce;
„trvalým příkazem“ pokyn plátce poskytovateli platebních služeb, který vede jeho platební účet, k provádění úhrad v pravidelných intervalech nebo v předem stanovené dny;
„peněžními prostředky“ bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 3 );
„rámcovou smlouvou“ smlouva o platebních službách, kterou se řídí budoucí provádění jednotlivých a po sobě následujících platebních transakcí a která může obsahovat povinnosti a podmínky pro zřízení platebního účtu;
„pracovním dnem“ den, kdy má příslušný poskytovatel platebních služeb otevřeno pro výkon činností potřebných k provedení platební transakce;
„možností přečerpání“ výslovná úvěrová smlouva, na jejímž základě poskytovatel platebních služeb zpřístupňuje spotřebiteli peněžní prostředky, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele;
„překročením“ mlčky uznané přečerpání, na jehož základě poskytovatel platebních služeb zpřístupňuje spotřebiteli peněžní prostředky, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele nebo smluvenou možnost přečerpání;
„příslušným orgánem“ orgán, který členský stát určí jako příslušný v souladu s článkem 21.
KAPITOLA II
POROVNATELNOST POPLATKŮ SPOJENÝCH S PLATEBNÍMI ÚČTY
Článek 3
Seznam nejreprezentativnějších služeb spojených s platebním účtem a zpoplatněných na vnitrostátní úrovni a standardizovaná terminologie
Pro účely odstavce 1 zohlední členské státy služby, které:
spotřebitelé ve vztahu ke svému platebnímu účtu nejvíce využívají;
spotřebitelům vytvářejí nejvyšší náklady, a to jak celkové, tak jednotkové.
Aby bylo zajištěno řádné uplatňování kritérií stanovených v prvním pododstavci tohoto odstavce, vydá EBA do 18. března 2015 obecné pokyny podle článku 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. září 2016.
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 4
Sdělení informací o poplatcích a glosář
Sdělení informací o poplatcích:
tvoří krátký a samostatný dokument;
je prezentováno a upraveno tak, aby bylo přehledné a snadno se četlo, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;
je-li původně vyhotoveno barevně, není méně srozumitelné, pokud je vytištěno nebo kopírováno černobíle;
je napsáno v úředním jazyce členského státu, ve kterém je platební účet nabízen, nebo, se souhlasem spotřebitele a poskytovatele platebních služeb, v jiném jazyce;
je přesné, nezavádějící a vyjádřeno v měně platebního účtu nebo, se souhlasem spotřebitele a poskytovatele platebních služeb, v jiné měně Unie;
obsahuje v horní části první strany nadpis „Sdělení informací o poplatcích“ spolu se společným symbolem, aby se tento dokument odlišil od jiných dokumentů; a
zahrnuje prohlášení, že obsahuje poplatky za nejreprezentativnější služby spojené s platebním účtem a že úplné předsmluvní a smluvní informace o všech službách jsou poskytnuty v jiných dokumentech.
Členské státy mohou stanovit, že pro účely odstavce 1 se sdělení informací o poplatcích poskytuje společně s informacemi požadovanými podle jiných unijních či vnitrostátních právních předpisů o platebních účtech a souvisejících službách, jsou-li splněny všechny požadavky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Členské státy zajistí, aby byl glosář poskytnutý podle prvního pododstavce tohoto odstavce včetně případných dalších definic formulován jasným, jednoznačným a pro laiky srozumitelným jazykem a aby nebyl zavádějící.
EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. září 2016.
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 5
Výpis poplatků
Prostředek komunikace, jímž bude výpis poplatků spotřebiteli poskytován, s ním musí být dohodnut. Výpis poplatků musí být poskytnut na papíře přinejmenším na žádost spotřebitele.
Výpis poplatků musí obsahovat alespoň tyto informace:
jednotkový poplatek účtovaný za každou službu a údaj o tom, kolikrát byla daná služba během příslušného období použita, a jestliže jsou služby součástí balíčku, poplatek účtovaný za tento balíček jako celek a údaj o tom, kolikrát byl poplatek za tento balíček během příslušného období účtován, a další poplatek za jakoukoli službu překračující počet zahrnutý v poplatku za balíček;
celkovou výši poplatků účtovaných během příslušného období za každou službu, za každý balíček poskytnutých služeb a za služby překračující počet zahrnutý v poplatku za balíček;
případnou úrokovou sazbu z přečerpání uplatňovanou u platebního účtu a případnou celkovou výši úroků účtovaných v souvislosti s přečerpáním během příslušného období;
případnou kreditní úrokovou sazbu uplatňovanou u platebního účtu a případnou celkovou výši úroků připsaných během příslušného období;
celkovou výši poplatků účtovaných za všechny služby poskytnuté během příslušného období.
Výpis poplatků:
je prezentován a upraven tak, aby byl přehledný a snadno se četl, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;
je přesný, nezavádějící a vyjádřený v měně platebního účtu nebo, se souhlasem spotřebitele a poskytovatele platebních služeb, v jiné měně;
obsahuje v horní části první strany nadpis „Výpis poplatků“ spolu se společným symbolem, aby se tento dokument odlišil od jiných dokumentů; a
je napsán v úředním jazyce členského státu, ve kterém je platební účet nabízen, nebo, se souhlasem spotřebitele a poskytovatele platebních služeb, v jiném jazyce.
Členské státy mohou stanovit, že se výpis poplatků poskytuje společně s informacemi požadovanými podle jiných unijních či vnitrostátních právních předpisů o platebních účtech a souvisejících službách, jsou-li splněny všechny požadavky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
EBA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 18. září 2016.
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 6
Informace pro spotřebitele
Článek 7
Srovnávací internetové stránky
Srovnávací internetové stránky mohou být provozovány soukromým subjektem nebo veřejným orgánem.
Srovnávací internetové stránky vytvořené v souladu s odstavcem 1 musí:
být provozně nezávislé tím, že zajišťují, že se poskytovatelům platebních služeb dostane ve výsledcích vyhledávání rovného zacházení;
jasně uvádět své vlastníky;
stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet;
používat jednoduchá a jednoznačná vyjádření a v příslušných případech standardizované pojmy obsažené v konečném seznamu uvedeném v čl. 3 odst. 5;
poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace;
obsáhnout širokou škálu nabídek platebních účtů, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, zřetelné prohlášení v tomto smyslu předtím, než se výsledky zobrazí; a
nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací o zveřejněných poplatcích.
Článek 8
Platební účty nabízené v balíčku s jiným produktem nebo jinou službou
Členské státy zajistí, aby v případě, že je platební účet nabízen jako součást balíčku spolu s jiným produktem nebo jinou službou, které nejsou spojeny s platebním účtem, informoval poskytovatel platebních služeb spotřebitele o tom, zda je možné zakoupit platební účet samostatně, a pokud ano, poskytl samostatné informace o nákladech a poplatcích spojených s jednotlivými dalšími produkty a službami nabízenými v daném balíčku, které lze zakoupit samostatně.
KAPITOLA III
ZMĚNA ÚČTU
Článek 9
Poskytování služby změny účtu
Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb poskytli službu změny účtu podle článku 10 mezi platebními účty vedenými ve stejné měně každému spotřebiteli, jenž si otevře nebo jemuž je veden platební účet u některého poskytovatele platebních služeb, který se nachází na území dotčeného členského státu.
Článek 10
Služba změny účtu
Členské státy mohou místo opatření uvedených v odstavcích 2 až 6 zavést nebo zachovávat jiná opatření:
je-li to zjevně v zájmu spotřebitele;
nevzniká-li tím pro spotřebitele žádná další zátěž a
proběhne-li změna účtu nejdéle v témže celkovém časovém rámci, jaký je uveden v odstavcích 2 až 6.
Zmocnění musí být sepsáno v úředním jazyce členského státu, ve kterém je služba změny účtu zahajována, nebo v jiném jazyce, na němž se strany dohodnou.
Toto zmocnění umožní spotřebiteli poskytnout zvláštní souhlas s tím, aby převádějící poskytovatel platebních služeb provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 3, a poskytnout zvláštní souhlas s tím, aby přijímající poskytovatel platebních služeb provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 5.
Zmocnění spotřebiteli umožní určit konkrétní příchozí úhrady, trvalé příkazy k úhradě a povolení k inkasu, na něž se má změna vztahovat. Umožní mu také určit den, od kterého mají být trvalé příkazy k úhradě a inkasa prováděny z platebního účtu otevřeného nebo vedeného u přijímajícího poskytovatele platebních služeb. Tento den není dřívější než šestý pracovní den ode dne, kdy přijímající poskytovatel platebních služeb obdržel od převádějícího poskytovatele platebních služeb převáděné dokumenty podle odstavce 4. Členské státy mohou vyžadovat, aby zmocnění od spotřebitele bylo písemné a aby byla jeho kopie poskytnuta spotřebiteli.
Do dvou pracovních dní od přijetí zmocnění uvedeného v odstavci 2 požádá přijímající poskytovatel platebních služeb převádějícího poskytovatele platebních služeb, aby provedl tyto úkoly, pokud tak stanoví zmocnění udělené spotřebitelem:
předal přijímajícímu poskytovateli platebních služeb, a pokud si to spotřebitel zvlášť vyžádal, rovněž spotřebiteli seznam stávajících trvalých příkazů k úhradě a dostupné informace o povoleních k inkasu, na něž se má změna vztahovat;
poskytl přijímajícímu poskytovateli platebních služeb, a pokud si to spotřebitel zvlášť vyžádal, rovněž spotřebiteli dostupné informace o opakujících se příchozích úhradách a o inkasech provedených na základě zmocnění k inkasu předaného prostřednictvím věřitele, jež byly na platebním účtu spotřebitele provedeny během předchozích třinácti měsíců;
jestliže nemá systém umožňující automatické přesměrování příchozích úhrad a inkas na platební účet spotřebitele vedený u přijímajícího poskytovatele platebních služeb, přestal přijímat inkasa a příchozí úhrady s účinkem ode dne určeného ve zmocnění;
s účinkem ode dne určeného ve zmocnění zrušil trvalé příkazy;
v den určený spotřebitelem převedl případný zbývající kladný zůstatek na platební účet otevřený nebo vedený u přijímajícího poskytovatele platebních služeb; a
v den určený spotřebitelem zrušil platební účet vedený u převádějícího poskytovatele platebních služeb.
Převádějící poskytovatel platebních služeb provede na žádost přijímajícího poskytovatele platebních služeb níže uvedené úkoly, pokud tak stanoví zmocnění udělené spotřebitelem:
poskytne přijímajícímu poskytovateli platebních služeb do pěti pracovních dní informace uvedené v odst. 3 písm. a) a b);
jestliže nemá systém umožňující automatické přesměrování příchozích úhrad a inkas na platební účet spotřebitele vedený nebo otevřený u přijímajícího poskytovatele platebních služeb, přestane na příslušný platební účet přijímat příchozí úhrady a inkasa s účinkem ode dne určeného ve zmocnění. Členské státy mohou požadovat, aby převádějící poskytovatel platebních služeb informoval plátce nebo příjemce o důvodech nepřijetí platební transakce;
s účinkem ode dne určeného ve zmocnění zruší trvalé příkazy;
v den určený ve zmocnění převede případný zbývající kladný zůstatek z příslušného platebního účtu na platební účet otevřený nebo vedený u přijímajícího poskytovatele platebních služeb;
aniž je dotčen čl. 45 odst. 1 a 6 směrnice 2007/64/ES, ke dni určenému ve zmocnění zruší příslušný platební účet, pokud spotřebitel nemá v souvislosti s tímto platebním účtem žádné neuhrazené závazky a pokud byly dokončeny úkony uvedené v písmenech a), b) a d) tohoto odstavce. Poskytovatel platebních služeb neprodleně informuje spotřebitele v případě, že jeho platební účet nelze kvůli takovým neuhrazeným závazkům zrušit.
Do pěti pracovních dní od obdržení požadovaných informací od převádějícího poskytovatele platebních služeb podle odstavce 3 provede přijímající poskytovatel platebních služeb níže uvedené úkoly, pokud tak stanoví zmocnění, způsobem v něm stanoveným a v rozsahu, v jakém to umožňují informace, které mu převádějící poskytovatel platebních služeb nebo spotřebitel poskytl:
zřídí trvalé příkazy k úhradě požadované spotřebitelem a s účinkem ode dne určeného ve zmocnění je provádí;
provede nezbytné přípravy na to, aby mohl přijímat inkasa, a s účinkem ode dne určeného ve zmocnění je přijímá;
je-li to relevantní, informuje spotřebitele o jeho právech podle čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 260/2012;
poskytne plátcům určeným ve zmocnění a provádějícím opakující se příchozí úhrady na platební účet spotřebitele údaje o platebním účtu spotřebitele vedeném u přijímajícího poskytovatele platebních služeb a předá plátcům kopii zmocnění uděleného spotřebitelem. Jestliže přijímající poskytovatel platebních služeb nemá k dispozici všechny informace, které potřebuje k informování plátců, požádá o chybějící informace spotřebitele nebo převádějícího poskytovatele platebních služeb;
poskytne příjemcům určeným ve zmocnění a využívajícím k získávání peněžních prostředků z platebního účtu spotřebitele inkaso údaje o platebním účtu spotřebitele vedeném u přijímajícího poskytovatele platebních služeb a o dni, od kterého se začnou inkasa z tohoto platebního účtu provádět, a předá příjemcům kopii zmocnění uděleného spotřebitelem. Jestliže přijímající poskytovatel platebních služeb nemá k dispozici všechny informace, které potřebuje k informování příjemců, požádá o chybějící informace spotřebitele nebo převádějícího poskytovatele platebních služeb.
Pokud se spotřebitel namísto poskytnutí zvláštního souhlasu přijímajícímu poskytovateli platebních služeb v souladu s odstavcem 2 rozhodne poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) a e) tohoto odstavce plátcům či příjemcům osobně, poskytne přijímající poskytovatel platebních služeb spotřebiteli ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce standardní dopisy obsahující údaje o platebním účtu a o počátečním datu určeném ve zmocnění.
Článek 11
Pomoc spotřebitelům při přeshraničním otevírání účtů
Členské státy zajistí, aby poskytovatel platebních služeb, který vede platební účet spotřebitele a kterému spotřebitel sdělí, že si přeje otevřít platební účet u poskytovatele platebních služeb v jiném členském státě, poskytl na základě takové žádosti spotřebiteli tuto pomoc:
poskytl spotřebiteli bezplatně přehled všech stávajících aktivních trvalých příkazů k úhradě a případných zmocnění k inkasu předaných prostřednictvím dlužníka a dostupné informace o opakujících se příchozích úhradách a inkasu provedených z podnětu věřitele, jež byly na platebním účtu spotřebitele provedeny během předchozích třinácti měsíců. Tento seznam nezakládá novému poskytovateli platebních služeb žádnou povinnost zavést služby, které neposkytuje;
převedl případný kladný zůstatek z platebního účtu spotřebitele na platební účet spotřebitele otevřený či vedený u nového poskytovatele platebních služeb, za předpokladu, že žádost obsahuje úplné údaje umožňující identifikovat nového poskytovatele platebních služeb a platební účet spotřebitele;
zrušil platební účet spotřebitele.
Článek 12
Poplatky spojené se službou změny účtu
Článek 13
Finanční ztráta pro spotřebitele
Článek 14
Informace o službě změny účtu
Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb poskytli spotřebitelům tyto informace o službě změny účtu:
úlohy převádějícího a přijímajícího poskytovatele platebních služeb v každé fázi procesu změny účtu, jak jsou uvedeny v článku 10;
časový rámec pro dokončení jednotlivých fází;
případné poplatky účtované za změnu účtu;
veškeré informace, o jejichž poskytnutí bude spotřebitel požádán; a
postupy alternativního řešení sporů uvedené v článku 24.
Členské státy mohou požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb poskytovali i jiné informace, včetně případných informací nezbytných k určení systému pojištění vkladů v Unii, jehož je poskytovatel platebních služeb členem.
KAPITOLA IV
PŘÍSTUP K PLATEBNÍM ÚČTŮM
Článek 15
Zákaz diskriminace
Členské státy zajistí, aby spotřebitelé, kteří oprávněně pobývají v Unii, nebyli úvěrovými institucemi diskriminováni z důvodu státní příslušnosti nebo místa pobytu ani z jakéhokoli jiného důvodu uvedeného v článku 21 Listiny, když žádají o platební účet v Unii nebo k němu přistupují. ►C2 Podmínky pro vedení platebního účtu se základními prvky nesmějí být v žádném ohledu diskriminační. ◄
Článek 16
Právo na přístup k platebnímu účtu se základními prvky
Za podmínky, že plně dodrží základní svobody zaručené Smlouvami, mohou členské státy od spotřebitelů, kteří si chtějí na jejich území otevřít platební účet se základními prvky, požadovat, aby prokázali, že na jeho otevření mají skutečný zájem.
Členské státy zajistí, aby výkon tohoto práva nebyl pro spotřebitele příliš obtížný a nadměrně je nezatěžoval.
V takových případech může úvěrová instituce před otevřením platebního účtu se základními prvky ověřit, zda spotřebitel má či nemá platební účet u některé úvěrové instituce nacházející se ve stejném členském státě, jenž mu umožňuje využívat služeb uvedených v čl. 17 odst. 1. Úvěrové instituce se pro tento účel mohou spokojit s čestným prohlášením s podpisem spotřebitele.
Článek 17
Vlastnosti platebního účtu se základními prvky
Členské státy zajistí, aby platební účet se základními prvky zahrnoval tyto služby:
služby umožňující veškeré operace, které jsou vyžadovány pro otevření, vedení a zrušení platebního účtu;
služby umožňující ukládání peněžních prostředků na platební účet;
služby umožňující v Unii výběry hotovosti z platebního účtu u přepážky nebo pomocí bankomatu, který je možno využívat i mimo otevírací dobu úvěrové instituce;
provádění těchto platebních transakcí v Unii:
inkasa;
platební transakce uskutečňované platební kartou, včetně on-line plateb;
úhrady, včetně trvalých příkazů, zadané na terminálech – jsou-li k dispozici –, u přepážek a v systému internetového bankovnictví příslušné úvěrové instituce.
Úvěrové instituce by měly nabízet služby uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) v rozsahu, v jakém tyto služby již nabízejí spotřebitelům, kteří mají platební účet jiný než platební účet se základními prvky.
Článek 18
Související poplatky
Členské státy zajistí, aby byly přiměřené poplatky uvedené v odstavcích 1 a 2 stanoveny alespoň s ohledem na tato kritéria:
vnitrostátní úrovně příjmů;
průměrná výše poplatků účtovaných úvěrovými institucemi v dotčeném členském státě za služby poskytované k platebním účtům.
Článek 19
Rámcové smlouvy a ukončení smlouvy
Úvěrová instituce smí rámcovou smlouvu jednostranně ukončit, pouze pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
spotřebitel platební účet záměrně využil k nezákonným účelům;
na platebním účtu nedošlo k žádným transakcím po více než 24 po sobě následujících měsíců;
spotřebitel poskytl nepravdivé informace, aby získal právo na přístup k platebnímu účtu se základními prvky v případě, kdy by ho pravdivé informace ke vzniku tohoto práva neopravňovaly;
spotřebitel již nemá oprávněný pobyt v Unii;
spotřebitel si následně v členském státě, kde již má platební účet se základními prvky, otevřel druhý platební účet, který mu umožňuje využívat služeb uvedených v čl. 17 odst. 1.
Článek 20
Obecné informace o platebních účtech se základními prvky
KAPITOLA V
PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ
Článek 21
Příslušné orgány
Příslušnými orgány jsou buď veřejné orgány nebo subjekty uznané vnitrostátním právem, nebo veřejné orgány, kterým vnitrostátní právo tuto pravomoc výslovně svěřuje. Nesmějí jimi být poskytovatelé platebních služeb s výjimkou národních centrálních bank.
Členské státy zajistí, aby orgány příslušnými pro zajištění a vynucování dodržování této směrnice byly jedny nebo obojí z následujících:
příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1093/2010;
orgány jiné než příslušné orgány uvedené v písmeni a), jestliže vnitrostátní právní či správní předpisy vyžadují, aby tyto orgány spolupracovaly s příslušnými orgány uvedenými v písmeni a), kdykoli je to nutné k plnění jejich úkolů podle této směrnice, a to i za účelem spolupráce s EBA vyžadované touto směrnicí.
Svou pravomoc příslušné orgány vykonávají v souladu s vnitrostátním právem buď
přímo z vlastní pravomoci nebo pod soudním dohledem, nebo
prostřednictvím podání k soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí, včetně, kde je to vhodné, v řízení o opravném prostředku, není-li návrhu na přijetí nezbytného rozhodnutí vyhověno.
Článek 22
Povinnost spolupráce
Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu.
K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí každý členský stát jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členský stát sdělí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce.
Příslušné orgány, které si podle této směrnice vyměňují informace s jinými příslušnými orgány, mohou v okamžiku sdělení informací uvést, že tyto informace nesmějí být bez jejich výslovného souhlasu dále sděleny; v tom případě lze výměnu těchto informací provádět výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas.
Příslušný orgán určený jako kontaktní místo může obdržené informace předávat ostatním příslušným orgánům, avšak jiným orgánům nebo fyzickým či právnickým osobám předá tyto informace pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas, s výjimkou řádně odůvodněných okolností, kdy ihned uvědomí kontaktní místo, které informace poskytlo.
Příslušný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o spolupráci při provádění vyšetřování nebo dohledu nebo o výměnu informací podle odstavce 3 pouze v případech, kdy:
by takové vyšetřování, kontrola na místě, dohled nebo výměna informací mohly nepříznivě ovlivnit svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek dožádaného členského státu;
před orgány dožádaného členského státu již bylo zahájeno soudní řízení ve vztahu ke stejným osobám a stejným činům;
v dožádaném členském státě již bylo ve vztahu ke stejným osobám a za stejné činy vydáno pravomocné rozhodnutí.
V případě takového odmítnutí o něm příslušný orgán vyrozumí dožadující orgán a poskytne co nejpodrobnější informace.
Článek 23
Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány různých členských států
Pokud byla žádost o spolupráci, zejména o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo vyhověno v přiměřené lhůtě, mohou se příslušné orgány obrátit na orgán EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. V takových případech může EBA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny, a dotčené příslušné orgány jsou vázány jakýmkoli jeho závazným rozhodnutím přijatým v souladu s uvedeným článkem bez ohledu na to, zda jsou členy EBA či nikoli.
Článek 24
Alternativní řešení sporů
Členské státy zajistí, aby spotřebitelé měli přístup k účinným a účelným postupům alternativního řešení sporů týkajících se práv a povinností stanovených touto směrnicí. Uvedené postupy alternativního řešení sporů a subjekty, které je nabízejí, musí splňovat požadavky na kvalitu stanovené ve směrnici 2013/11/EU.
Článek 25
Mechanismus v případě odmítnutí platebního účtu, za nějž je účtován poplatek
Aniž je dotčen článek 16, mohou členské státy zřídit zvláštní mechanismus k zajištění toho, aby spotřebitelé, kteří na jejich území nemají platební účet a byl jim odmítnut přístup k platebnímu účtu, za nějž si úvěrová instituce účtuje poplatek, měli bezplatný a účinný přístup k platebnímu účtu se základními prvky.
KAPITOLA VI
SANKCE
Článek 26
Sankce
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 27
Hodnocení
Členské státy poskytnou Komisi poprvé do 18. září 2018 a poté každé dva roky informace o:
dodržování článků 4, 5 a 6 poskytovateli platebních služeb;
dodržování požadavků na zajištění existence srovnávacích internetových stránek podle článku 7 členskými státy;
počtu platebních účtů, u nichž byla provedena změna, a podílu žádostí o změnu platebního účtu, které byly zamítnuty;
počtu úvěrových institucí nabízejících platební účet se základními prvky, počtu takových účtů, které byly otevřeny, a podílu žádostí o platební účty se základními prvky, které byly zamítnuty.
Článek 28
Přezkum
Zpráva obsahuje:
seznam veškerých řízení o nesplnění povinnosti zahájených Komisí ve vztahu k této směrnici;
vyhodnocení průměrné výše poplatků v členských státech u platebních účtů spadajících do oblasti působnosti této směrnice;
posouzení proveditelnosti vytvoření rámce pro zajištění automatického přesměrování plateb z jednoho platebního účtu na jiný uvnitř členského státu spojeného s automatickými oznámeními pro příjemce nebo plátce, když jsou jejich převody přesměrovány;
posouzení proveditelnosti rozšíření služby změny účtu vymezené v článku 10 na případy, kdy se přijímající a převádějící poskytovatelé platebních služeb nacházejí v různých členských státech, a proveditelnosti přeshraničního otevírání účtů podle článku 11;
vyhodnocení počtu majitelů účtů, kteří podle informací poskytnutých členskými státy v souladu s článkem 27 provedli změnu platebních účtů od provedení této směrnice;
posouzení nákladů a přínosů spojených se zavedením celounijní přenositelnosti čísel platebních účtů;
vyhodnocení počtu úvěrových institucí nabízejících platební účty se základními prvky;
vyhodnocení počtu a – v případě zpřístupnění anonymizovaných informací – charakteristik spotřebitelů, kteří si od provedení této směrnice otevřeli platební účty se základními prvky;
vyhodnocení průměrných ročních poplatků vybíraných za platební účty se základními prvky na úrovni členských států;
vyhodnocení účinnosti stávajících opatření a potřeby dalších opatření pro posílení finančního začlenění a pro pomoc zranitelným členům společnosti v souvislosti s předlužením;
příklady osvědčených postupů v členských státech pro snížení vyloučení spotřebitelů z přístupu k platebním službám.
Článek 29
Provedení
Odchylně od prvního pododstavce:
se článek 3 použije ode dne 17. září 2014;
členské státy začnou používat předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 1 až 5, čl. 5 odst. 1, 2 a 3, čl. 6 odst. 1 a 2 a článkem 7 do devíti měsíců od vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 3 odst. 4 v platnost;
členské státy, které již na vnitrostátní úrovni mají dokument, který je rovnocenný sdělení informací o poplatcích, se mohou rozhodnout pro začlenění společného formátu a jeho společného symbolu do osmnácti měsíců po vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 3 odst. 4 v platnost;
členské státy, které již na vnitrostátní úrovni mají dokument, který je rovnocenný výpisu poplatků, se mohou rozhodnout pro začlenění společného formátu a jeho společného symbolu do osmnácti měsíců po vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 3 odst. 4 v platnost.
Článek 30
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 31
Určení
Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).