Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02013R1308-20190101

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/2019-01-01

02013R1308 — CS — 01.01.2019 — 005.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013

ze dne 17. prosince 2013,

kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007

(Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 671)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013,

  L 347

865

20.12.2013

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/791 ze dne 11. května 2016,

  L 135

1

24.5.2016

►M3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1166 ze dne 17. května 2016,

  L 193

17

19.7.2016

►M4

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1226 ze dne 4. května 2016,

  L 202

5

28.7.2016

►M5

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017,

  L 350

15

29.12.2017


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s.  261 (1308/2013)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 130, 19.5.2016, s.  8 (1308/2013)

►C3

Oprava, Úř. věst. L 339, 14.12.2016, s.  12 (2016/1226)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013

ze dne 17. prosince 2013,

kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007



ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.  Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, kterými se rozumí všechny produkty uvedené v příloze I Smluv s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury, jak jsou vymezeny v právních aktech Unie o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury.

2.  Zemědělské produkty vymezené v odstavci 1 jsou rozděleny do těchto odvětví podle příslušných částí přílohy I:

a) obiloviny, část I;

b) rýže, část II;

c) cukr, část III;

d) sušené krmivo, část IV;

e) osiva, část V;

f) chmel, část VI;

g) olivový olej a stolní olivy, část VII;

h) len a konopí, část VIII

i) ovoce a zelenina, část IX;

j) výrobky z ovoce a zeleniny, část X;

k) banány, část XI;

l) víno, část XII;

m) živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň, část XIII;

n) tabák, část XIV;

o) hovězí a telecí maso, část XV;

p) mléko a mléčné výrobky, část XVI;

q) vepřové maso, část XVII;

r) skopové a kozí maso, část XVIII;

s) vejce, část XIX;

t) drůbeží maso, část XX;

u) ethylalkohol zemědělského původu, část XXI;

v) produkty včelařství, část XXII;

w) bourec morušový, část XXIII;

x) ostatní produkty, část XXIV.

Článek 2

Obecná ustanovení o společné zemědělské politice (SZP)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení platí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze II.

2.  Definice uvedené v příloze II části II oddílu B se pro cukr použijí pouze do konce hospodářského roku 2016/2017.

3.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ( 1 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ( 2 ), pokud v tomto nařízení není uvedeno jinak.

4.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví rýže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými se mění definice týkající se odvětví rýže uvedené v příloze II části I v rozsahu nezbytném k aktualizaci definic s ohledem na vývoj trhu.

5.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „méně rozvinutými regiony“ regiony podle definice v čl. 90 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 3 ).

b) „nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní katastrofě“ povětrnostní podmínky jako mráz, krupobití, led, déšť nebo sucho, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

Článek 4

Přizpůsobení nomenklatuře společného celního sazebníku používané pro zemědělské produkty

Je-li to nutné za účelem zohlednění změn kombinované nomenklatury, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se popis produktů a odkazy v tomto nařízení přizpůsobují číslům nebo položkám kombinované nomenklatury.

Článek 5

Přepočítací koeficienty pro rýži

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

a) stanoví přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších výrobků;

b) přijme veškerá nezbytná opatření týkající se používání přepočítacích koeficientů pro rýži.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 6

Hospodářské roky

Stanoví se tyto hospodářské roky:

a) od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a pro odvětví banánů;

b) od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro odvětví sušeného krmiva a odvětví bource morušového:

c) od 1. července do 30. června následujícího roku pro:

i) odvětví obilovin,

ii) odvětví osiv,

iii) odvětví olivového oleje a stolních oliv,

iv) odvětví lnu a konopí,

v) odvětví mléka a mléčných výrobků;

d) od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;

e) od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

f) od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

Článek 7

Referenční prahové hodnoty

1.  Stanoví se tyto referenční prahové hodnoty:

a) pokud jde o odvětví obilovin, 101,31 EUR za tunu, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;

b) pokud jde o neloupanou rýži, 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v příloze III části A, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;

c) pokud jde o cukr standardní jakosti vymezené v příloze III části B, vztaženo na nebalený cukr při převzetí v závodě:

i) pro bílý cukr: 404,4 EUR za tunu,

ii) pro surový cukr: 335,2 EUR za tunu;

d) pokud jde o odvětví hovězího a telecího masa, 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy zmasilosti /protučnělosti R3 podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu ve věku osm měsíců nebo více podle přílohy IV části A;

e) pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků:

i) 246,39 EUR za 100 kg pro máslo,

ii) 169,80 EUR za 100 kg pro sušené odstředěné mléko;

f) pokud jde o vepřové maso, 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a podílu libového masa podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat podle přílohy IV části B takto:

i) jatečně upravená těla o hmotnosti nejméně 60 kg, avšak menší než 120 kg: třída E,

ii) jatečně upravená těla o hmotnosti od 120 do 180 kg: třída R;

g) pokud jde o odvětví olivového oleje:

i) 1 779 EUR za tunu pro extra panenský olivový olej,

ii) 1 710 EUR za tunu pro panenský olivový olej;

iii) 1 524 EUR za tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.

2.  Komise referenční prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 pravidelně přezkoumává s přihlédnutím k objektivním kritériím, zejména k vývoji produkce, nákladům na produkci (především na vstupy) a tržním trendům. Referenční prahové hodnoty se v případě potřeby aktualizují řádným legislativním postupem s ohledem na vývoj produkce a trhů.



ČÁST II

VNITŘNÍ TRH



HLAVA I

TRŽNÍ INTERVENCE



KAPITOLA I

Veřejná intervence a podpora soukromého skladování



Oddíl 1

Obecná ustanovení o veřejné intervenci a podpoře soukromého skladování

Článek 8

Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví pravidla pro tržní intervenci týkající se:

a) veřejné intervence, kdy jsou produkty nakupovány a skladovány příslušnými orgány členských států až do jejich uvolnění, a

b) poskytování podpory skladování produktů soukromými hospodářskými subjekty.

Článek 9

Původ způsobilých produktů

Produkty způsobilé pro nákup v rámci veřejné intervence nebo pro poskytování podpory soukromého skladování musí pocházet z Unie. Pokud produkty pocházejí z plodin, musí být navíc tyto plodiny sklizeny v Unii, a pokud jsou z mléka, mléko musí být vyprodukováno v Unii.

Článek 10

Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla

Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla se v souladu s přílohou IV částmi A a B jednotlivě použije v odvětví hovězího a telecího masa pro jatečně upravená těla skotu ve věku osmi měsíců nebo více a v odvětví vepřového masa v případě těl prasat, která nebyla použita k chovu.

V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v příloze IV části C.



Oddíl 2

Veřejná intervence

Článek 11

Produkty způsobilé pro veřejnou intervenci

Veřejná intervence se použije podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které může stanovit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 19 a prováděcích aktů podle článku 20, na tyto produkty:

a) pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen a kukuřici;

b) neloupanou rýži;

c) čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódů KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50 ;

d) máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

e) sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z kravského mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem bílkovin 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

Článek 12

Období veřejné intervence

Veřejná intervence se použije u:

a) pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene a kukuřice od 1. listopadu do 31. května;

b) neloupané rýže od 1. dubna do 31. července;

c) hovězího a telecího masa během celého roku;

d) másla a sušeného odstředěného mléka od 1. března do 30. září.

Článek 13

Zahájení a ukončení veřejné intervence

▼C2

1.  Veřejná intervence během období uvedených v článku 12

▼B

a) se zahajuje pro pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko;

b) může být zahájena Komisí prostřednictvím prováděcích aktů pro pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a neloupanou rýži (včetně konkrétních odrůd nebo druhů neloupané rýže), pokud to vyžaduje situace na trhu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2;

►C2  c) může být zahájena pro odvětví hovězího a telecího masa Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3, pokud je během reprezentativního období stanoveného podle čl. 20 prvního pododstavce písm. c) průměrná tržní cena v některém členském státě nebo některém regionu členského státu ◄ , zjištěná na základě klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu podle přílohy IV části A, nižší než 85 % referenční prahové hodnoty stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. d).

2.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými ukončí veřejnou intervenci pro odvětví hovězího a telecího masa, pokud po určité reprezentativní období stanovené podle čl. 20 prvního pododstavce písm. c) již nejsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

Článek 14

Nákup za pevně stanovenou cenu nebo prostřednictvím nabídkového řízení

Je-li veřejná intervence zahájena podle čl. 13 odst. 1, opatření týkající se stanovení nákupních cen u produktů uvedených v článku 11, jakož i případná opatření týkající se množstevních omezení v případě nákupu za pevně stanovenou cenu přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Článek 15

Cena v rámci veřejné intervence

1.  Cenou v rámci veřejné intervence se rozumí:

a) cena, za kterou jsou produkty nakupovány v rámci veřejné intervence, je-li nákup prováděn za pevně stanovenou cenu, nebo

b) maximální cena, za kterou mohou být produkty způsobilé pro veřejnou intervenci nakoupeny, je-li nákup prováděn prostřednictvím nabídkového řízení.

2.  Opatření týkající se stanovení úrovně ceny v rámci veřejné intervence, včetně částek, o které se cena zvýší a sníží, přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Článek 16

Obecné zásady týkající se nakládání s produkty z veřejné intervence

1.  Nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby:

a) nedocházelo k narušení trhu;

b) byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími a

c) aby bylo v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

2.  S produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence může být naloženo tak, že se dají k dispozici režimu rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii podle příslušných právních aktů Unie. ►C2  V takových případech je účetní hodnota těchto produktů na úrovni příslušné pevně stanovené ceny v rámci veřejné intervence uvedené v čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení. ◄

3.  Komise každoročně zveřejňuje podrobné informace o podmínkách, za nichž byly v předchozím roce prodány produkty nakoupené v rámci veřejné intervence.



Oddíl 3

Podpora soukromého skladování

Článek 17

Produkty způsobilé pro podporu

Podpora soukromého skladování se může podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 18 odst. 1 nebo článku 19 a prováděcích aktů podle čl. 18 odst. 2 nebo článku 20, poskytovat na tyto produkty:

a) bílý cukr;

b) olivový olej;

c) lněná vlákna;

d) čerstvé nebo chlazené maso skotu ve věku osmi měsíců nebo více;

e) máslo vyrobené ze smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka;

f) sýr;

g) sušené odstředěné mléko vyrobené z kravského mléka;

h) vepřové maso;

i) skopové a kozí maso.

Písmeno f) prvního pododstavce se omezuje na sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle nařízení (EU) č. 1151/2012, které jsou uskladněny nad rámec doby zrání stanovené pro tyto sýry ve specifikaci produktu uvedené v článku 7 daného nařízení nebo nad rámec doby zrání, jež přispívá ke zvýšení hodnoty dotyčného sýru.

Článek 18

Podmínky pro poskytování podpory

1.  S cílem zajistit transparentnost trhu je v případě potřeby Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za kterých může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na:

a) zjištěné průměrné tržní ceny v Unii, referenční prahové hodnoty a výrobní náklady dotčených produktů nebo

b) potřebu včas reagovat na zvláště obtížnou situaci na trhu nebo hospodářský vývoj, které mají významný negativní dopad na marže v daném odvětví.

2.  Komise může přijmout prováděcí akty, které:

a) poskytují podporu soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b) omezují poskytování podpory soukromého skladování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

3.  Opatření týkající se stanovení výše podpory soukromého skladování podle článku 17 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.



Oddíl 4

Společná ustanovení o veřejné intervenci a podpoře soukromého skladování

Článek 19

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti jednotlivých odvětví pro účely zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví požadavky a podmínky, jež kromě požadavků stanovených tímto nařízením musí tyto produkty splňovat. Tyto požadavky a podmínky se zaměří na to, aby u nakoupených a skladovaných produktů zaručily:

a) jejich jakost, pokud jde o jakostní parametry, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, vlastnosti a stáří produktu;

b) jejich způsobilost, pokud jde o množství a balení, včetně označování, uchovávání, předchozí smlouvy o skladování, schvalování podniků a stadium produktů, na něž se vztahuje cena v rámci veřejné intervence a podpora soukromého skladování.

2.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví obilovin a neloupané rýže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví kritéria jakosti v souvislosti s nákupem i prodejem pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice a neloupané rýže.

3.  S cílem zajistit vhodnou skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu pro hospodářské subjekty a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci skladovacího období je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) požadavky, které musí splňovat sklady všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence;

b) pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a jejich úpravu s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP.

4.  S cílem zajistit, aby podpora soukromého skladování měla požadovaný účinek na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství;

b) podmínky pro poskytování zálohy na tuto podporu;

c) podmínky, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo uvolněny.

5.  S cílem zajistit řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) používání nabídkového řízení, které zaručuje rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s hospodářskými subjekty;

b) dodatečné podmínky, které musí hospodářské subjekty splnit s cílem usnadnit účinné řízení a kontrolu systému pro členské státy a hospodářské subjekty;

c) požadavek, aby hospodářské subjekty složily jistotu, jež zaručí dodržení jejich povinností.

6.  S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví uvedených v článku 10, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které

a) upraví a aktualizují ustanovení týkající se stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl uvedená v příloze IV;

b) stanoví dodatečná opatření týkající se klasifikace, prováděné rovněž kvalifikovanými klasifikátory, třídění (prováděné rovněž za pomoci technik automatizovaného třídění), identifikace, vážení a označování jatečně upravených těl a výpočtu průměrných cen Unie a koeficientů vážení používaných při výpočtu těchto cen;

c) stanoví odchylky v odvětví hovězího a telecího masa a zvláštní odchylky, které mohou členské státy udělit jatkám, v nichž se poráží malý počet kusů skotu, a další ustanovení pro dotčené produkty, včetně ustanovení v odvětví skopového masa týkajících se tříd zmasilosti a protučnělosti, a další ustanovení, pokud jde o hmotnost, barvu masa a protučnělost a kritéria pro klasifikaci lehkých jehňat;

d) členským státům povolí nepoužívat klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla prasat a vedle hmotnosti a odhadovaného podílu libového masa jim povolí používat i jiná hodnotící kritéria nebo stanovovat odchylky od této stupnice.

Článek 20

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování této kapitoly. Tato opatření se mohou zejména týkat:

a) nákladů, které hradí hospodářský subjekt, pokud produkty dodané pro veřejnou intervenci nesplňují minimální požadavky na jakost;

b) stanovení minimální skladovací kapacity pro intervenční sklady;

c) reprezentativních období, trhů a tržních cen nezbytných pro uplatňování této kapitoly;

d) dodávek produktů nakupovaných v rámci veřejné intervence, nákladů na přepravu, které ponese nabízející, převzetí produktů platebními agenturami a platby;

e) různých operací spojených s vykosťováním v odvětví hovězího a telecího masa;

f) praktických způsobů balení produktů, jejich uvádění na trh a označování;

g) postupů pro schvalování podniků vyrábějících máslo a sušené odstředěné mléko pro účely této kapitoly;

h) oprávnění ke skladování mimo území členského státu, kde byly produkty nakoupeny a uskladněny;

i) prodeje produktů nakoupených v rámci veřejné intervence nebo nakládání s nimi, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky vyskladnění, následné použití nebo určení uvolněných produktů, včetně postupů týkajících se produktů určených pro režim uvedený v čl. 16 odst. 2, včetně převodů mezi členskými státy;

j) v případě produktů nakoupených v rámci veřejné intervence ustanovení souvisejících s možností členských států prodávat na jejich vlastní odpovědnost malá množství, která zůstávají uskladněna, nebo množství, která již nelze znovu zabalit nebo která mají zhoršenou jakost.

k) v případě soukromého skladování uzavírání a obsahu smluv mezi příslušným orgánem členského státu a žadateli;

l) soukromého uskladnění a skladování produktů a jejich vyskladnění;

m) doby uskladnění v soukromých skladech a ustanovení, podle nichž tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena;

n) postupů pro nákup za pevně stanovenou cenu, včetně postupů pro skládanou jistotu a její výši, nebo pro poskytnutí předem pevně stanovené podpory na soukromé skladování;

o) používání nabídkového řízení pro veřejnou intervenci i pro soukromé skladování, zejména pokud jde o:

i) předkládání nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení a minimální množství pro žádost nebo předložení nabídky;

ii) postupy pro skládanou jistotu a její výši; a

iii) výběr nabídek, který zajistí, že přednost bude dána nabídkám nejpříznivějším pro Unii, a umožní, že smlouva nemusí být nezbytně uzavřena;

p) provádění klasifikačních stupnic Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

q) jiné obchodní úpravy jatečně upravených těl a půlek jatečně upravených těl, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části A bodu IV pro účely stanovení tržních cen;

r) opravných faktorů uplatňovaných členskými státy a používaných pro různé obchodní úpravy jatečně upravených těl skotu a ovcí, pokud se nepoužije referenční obchodní úprava;

s) praktických způsobů označování klasifikovaných jatečně upravených těl a způsobů, jakými Komise vypočítává váženou průměrnou cenu Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

t) oprávnění členských států umožňujícího jinou obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat poražených na jejich území, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části B bodu III, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

i) běžná obchodní praxe se na jejich území liší od standardní obchodní úpravy vymezené v příloze IV části B bodu III prvním pododstavci;

ii) tato úprava je odůvodněna technickými požadavky;

iii) jatečně upravená těla jsou stažena jednotným způsobem;

u) ustanovení o přezkumu uplatňování klasifikace jatečně upravených těl v členských státech provedeném na místě výborem Unie složeným z odborníků z Komise a odborníků jmenovaných členskými státy s cílem zajistit přesnost a spolehlivost klasifikace jatečně upravených těl. Tyto předpisy stanoví, že náklady na provádění přezkumné činnosti ponese Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 21

Další prováděcí pravomoci

Komise přijme prováděcí akty s cílem oprávnit členské státy k tomu, aby odchylně od přílohy IV části C bodu III. byla v případě jehňat o hmotnosti jatečně upraveného těla nižší než 13 kilogramů použita pro účely klasifikace tato kritéria:

a) hmotnost jatečně upraveného těla;

b) barva masa;

c) protučnělost.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.



KAPITOLA II

Režimy podpory

▼M2



Oddíl 1

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení

Článek 22

Cílová skupina

Režim podpory určený ke zlepšení distribuce zemědělských produktů a stravovacích návyků dětí je zaměřen na děti, které pravidelně navštěvují jesle, mateřské školy nebo jiná předškolní zařízení nebo vzdělávací zařízení na úrovni základní nebo střední školy spravovaná nebo uznaná příslušnými orgány členských států.

Článek 23

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka do škol, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady

1.  Podpora Unie se poskytuje ve prospěch dětí ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 22 na:

a) dodávání a distribuci způsobilých produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku;

b) doprovodná vzdělávací opatření a

c) pokrytí některých souvisejících nákladů na zařízení, propagaci, sledování, a hodnocení a, pokud tyto náklady nejsou zahrnuty v písmenu a) tohoto pododstavce, na logistiku a distribuci.

Rada stanoví v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU limity pro podporu Unie na opatření a náklady uvedené v písmenech b) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.

2.  Pro účely tohoto oddílu se:

a) „ovocem a zeleninou do škol“ rozumí produkty a výrobky uvedené v odst. 3 písm. a) a v odst. 4 písm. a);

b) „mlékem do škol“ rozumí výrobky uvedené v odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b), jakož i výrobky uvedené v příloze V.

3.  Členské státy, které se chtějí účastnit režimu podpory stanoveného v odstavci 1 (dále jen „školní projekt“) a které žádají odpovídající podporu Unie, upřednostní s ohledem na svou vnitrostátní situaci distribuci produktů nebo výrobků jedné nebo obou z následujících skupin:

a) ovoce a zelenina a čerstvé produkty z odvětví banánů;

b) konzumní mléko a jeho varianty neobsahující laktózu.

4.  Bez ohledu na odstavec 3 mohou členské státy za účelem podpory spotřeby konkrétních produktů nebo výrobků nebo v reakci na zvláštní výživové potřeby dětí na svém území stanovit distribuci výrobků z jedné z následujících skupin, nebo obou skupin:

a) výrobků ze zpracovaného ovoce a zeleniny navíc k produktům uvedeným v odst. 3 písm. a);

b) sýru, tvarohu, jogurtu a dalších fermentovaných (kysaných) nebo acidofilních mléčných výrobků bez přidaných aromat, ovoce, ořechů nebo kakaa navíc k výrobkům uvedeným v odst. 3 písm. b).

5.  V případech, kdy to členské státy považují za nutné pro dosažení cílů školního projektu a cílů stanovených ve strategiích uvedených v odstavci 8, mohou doplnit distribuci produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3 a 4 o výrobky uvedené na seznamu v příloze V.

V takových případech se bude podpora Unie vyplácet pouze na mléčnou složku distribuovaných výrobků. Hmotnostní podíl mléčné složky nesmí být nižší než 90 % u produktů a výrobků kategorie I přílohy V a 75 % u produktů a výrobků kategorie II přílohy V.

Výši podpory Unie na mléčnou složku stanoví Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

6.  Produkty a výrobky distribuované v rámci školního projektu nesmí obsahovat žádnou z následujících položek:

a) přidaný cukr;

b) přidanou sůl;

c) přidaný tuk;

d) přidaná sladidla;

e) přidané umělé zvýrazňovače chuti E 620 až E 650 ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ( 4 ).

Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce může každý členský stát, poté, co získá v souladu s vnitrostátními postupy příslušné povolení od svých vnitrostátních orgánů odpovědných za zdraví a výživu, rozhodnout o tom, že způsobilé produkty a výrobky uvedené v odstavcích 4 a 5 mohou obsahovat omezená množství přidaného cukru, přidané soli nebo přidaného tuku.

7.  Kromě produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku, mohou členské státy stanovit, že mezi doprovodná vzdělávací opatření začlení i další zemědělské produkty a výrobky, zejména ty, které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 2 písm. g) a v).

8.  Podmínkou účasti ve školním projektu je, aby členský stát před zahájením své účasti ve školním projektu a následně každých šest let vypracoval strategii pro provádění tohoto projektu na celostátní nebo regionální úrovni. Strategii může změnit orgán odpovědný za její vypracování na národní nebo regionální úrovni, zejména s ohledem na sledování a hodnocení a na dosažené výsledky. Ve strategii se přinejmenším určí potřeby, jimž je třeba vyhovět, hierarchie potřeb z hlediska priorit, cílová skupina, očekávané výsledky, jichž má být dosaženo, a případně číselně vyjádřené cíle, jichž je třeba dosáhnout ve vztahu k počáteční situaci, a stanoví se nejvhodnější nástroje a opatření k dosažení těchto cílů.

Tato strategie může obsahovat určité prvky související s prováděním školního projektu, včetně těch, které mají zjednodušit jeho řízení.

9.  Členské státy ve svých strategiích stanoví seznam všech produktů a výrobků dodávaných v rámci školního projektu buď prostřednictvím pravidelné distribuce, nebo prostřednictvím doprovodných vzdělávacích opatření. Aniž je dotčen odstavec 6, zajistí rovněž, aby do vypracování tohoto seznamu byly v souladu s vnitrostátními postupy vhodným způsobem zapojeny jejich vnitrostátní orgány odpovědné za zdraví a výživu, nebo zajistí, aby případně tyto orgány uvedený seznam schválily.

10.  Členské státy rovněž přijmou pro větší efektivitu školního projektu doprovodná vzdělávací opatření, která mohou zahrnovat mimo jiné i opatření a činnosti zaměřené na znovuobnovení vztahu dětí k zemědělství prostřednictvím činností, jako jsou návštěvy zemědělských podniků, a distribuce širší škály zemědělských produktů a výrobků, jak je uvedeno v odstavci 7. Tato opatření mohou rovněž sloužit ke vzdělávání dětí o souvisejících otázkách, jako jsou zdravé stravovací návyky, místní potravinové řetězce, ekologické zemědělství, udržitelná produkce nebo boj proti plýtvání potravinami.

11.  Při volbě produktů a výrobků, které budou zařazeny do distribuce nebo do doprovodných vzdělávacích opatření, vycházejí členské státy z objektivních kritérií, která zahrnují alespoň jedno z následujících kritérií: ohledy na zdraví a na životní prostředí, sezónnost, rozmanitost nebo dostupnost místní nebo regionální zemědělské produkce, přičemž prioritou budou pokud možno produkty a výrobky pocházející z Unie. Členské státy mohou podporovat zejména nákup místních nebo regionálních produktů a výrobků, produkty ekologického zemědělství, krátké dodavatelské řetězce nebo přínos pro životní prostředí a případně produkty spadající pod režim jakosti podle nařízení (EU) č. 1151/2012.

Členské státy mohou zvážit, zda ve svých strategiích upřednostní otázky udržitelnosti a spravedlivého obchodu (faire-trade).

Článek 23a

Finanční ustanovení

1.  Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, nepřesáhne podpora v rámci školního projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 částku 250 milionů EUR na školní rok.

V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:

a) v případě ovoce a zeleniny do škol: 150 milionů EUR na školní rok;

b) v případě mléka do škol: 100 milionů EUR na školní rok.

2.  Podpora uvedená v odstavci 1 se přidělí každému členskému státu s ohledem na tato kritéria:

a) počet dětí ve věku od šesti do deseti let v dotčeném členském státu;

b) míra rozvoje jednotlivých regionů v dotčeném členském státu, tak aby byla zajištěna vyšší podpora méně rozvinutým regionům a menším ostrovům v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013; a

c) v případě mléka do škol se kromě kritérií uvedených v písmenech a) a b) zohlední dosavadní využívání podpory Unie na dodávky mléka a mléčných výrobků dětem v minulosti.

Příděly podpory pro dotčené členské státy zajistí vyšší podporu nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování EU tak, aby se zohlednila jejich zvláštní situace, pokud jde o zajišťování dodávek produktů a výrobků, a aby se podpořilo vzájemné zajišťování dodávek produktů a výrobků mezi nejvzdálenějšími regiony nacházejícími se ve vzájemné zeměpisné blízkosti.

Příděly podpory přidělené pro mléko do škol na základě kritérií uvedených v tomto odstavci zajistí, že všechny členské státy budou oprávněny obdržet alespoň minimální výši podpory Unie na dítě ve věkové skupině uvedené v prvním pododstavci písm. a). Výše této podpory nesmí být nižší než průměrné využití podpory Unie na dítě ve všech členských státech v rámci projektu mléko do škol, jenž se uplatňoval před 1. srpnem 2017.

Opatření týkající se stanovení předběžných a definitivních přídělů podpory a přerozdělení podpory Unie pro ovoce a zeleninu do škol a pro mléko do škol přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

3.  Členské státy, které se chtějí účastnit školního projektu, podají každý rok žádost o podporu Unie, přičemž upřesní požadovanou výši podpory na ovoce a zeleninu do škol a požadovanou výši podpory na mléko do škol, které chtějí distribuovat.

4.  Nepřekročí-li celkový limit ve výši 250 milionů EUR stanovený v odstavci 1, může kterýkoli členský stát převést jednou za školní rok až 20 % svých předběžných přídělů podpory z jednoho projektu do druhého.

Tento procentní podíl může být zvýšen až na 25 % v případě členských států s nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a v jiných řádně odůvodněných případech, například pokud členský stát potřebuje reagovat na konkrétní situaci na trhu v odvětví, na něž se vztahuje školní projekt, na konkrétní obavy související s nízkou spotřebou jedné ze skupin výrobků či produktů nebo na další společenské změny.

Převody se mohou uskutečnit:

a) před stanovením definitivních přídělů pro následující školní rok, a to mezi předběžnými příděly podpory daného členského státu; nebo

b) po zahájení školního roku, a to mezi definitivními příděly podpory členského státu, pokud již byly tyto příděly podpory pro dotyčný členský stát stanoveny.

Převody uvedené v třetím pododstavci písm. a) nesmí být provedeny z předběžného přídělu podpory pro skupinu produktů či výrobků, u níž dotyčný členský stát žádá částku převyšující jeho předběžný příděl. Členské státy oznámí Komisi výši veškerých převodů mezi předběžnými příděly podpory.

5.  Školním projektem nejsou dotčeny samostatné vnitrostátní projekty určené pro školy, které jsou v souladu s právem Unie. Podpora Unie stanovená v článku 23 může být využívána k rozšíření rozsahu či účinnosti stávajících vnitrostátních školních projektů nebo projektů, v jejichž rámci se do škol dodává ovoce a zelenina a mléko, avšak nesmí nahrazovat financování těchto stávajících vnitrostátních projektů, s výjimkou bezplatné distribuce jídel dětem ve vzdělávacích zařízeních. Pokud se členský stát rozhodne určitý stávající vnitrostátní školní projekt rozšířit nebo zvýšit jeho efektivitu tím, že požádá o podporu Unie, musí ve strategii podle čl. 23 odst. 8 uvést, jak tohoto cíle dosáhne.

6.  Členské státy mohou kromě podpory Unie poskytovat na financování školního projektu vnitrostátní podporu.

Členské státy mohou tuto podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.

7.  Unie může rovněž podle článku 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 financovat opatření týkající se informování, propagace, sledování a hodnocení, související se školním projektem, včetně opatření na zvyšování povědomí veřejnosti o cílech projektu, a související opatření pro vytváření informačních sítí, zaměřená na výměnu zkušeností a osvědčených postupů v zájmu snazšího provádění a řízení tohoto projektu.

Komise může v souladu s čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení vytvořit společné identifikační či grafické prvky v zájmu lepšího zviditelnění školního projektu.

8.  Členské státy účastnící se školního projektu propagují v prostorách škol nebo na jiných relevantních místech svou účast v projektu a skutečnost, že se jedná o projekt finančně podporovaný Unií. Členské státy mohou využívat jakékoliv vhodné prostředky k propagaci, jež mohou zahrnovat plakáty, specializované internetové stránky, grafické informační materiály, jakož i informační a osvětové kampaně. Členské státy zajistí přidanou hodnotu a zviditelnění školního projektu Unie v souvislosti s poskytováním jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.

Článek 24

Přenesené pravomoci

1.  S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora v rámci školního projektu byla zaměřena na děti v cílové skupině uvedené v článku 22, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro:

a) dodatečná kritéria související se způsobilostí cílové skupiny uvedené v článku 22;

b) schvalování a výběr žadatelů o podporu členskými státy;

c) vypracování vnitrostátních nebo regionálních strategií a doprovodná vzdělávací opatření.

2.  Za účelem efektivního a cíleného využití finančních prostředků Unie a usnadnění provádění školního projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a) určení nákladů a opatření, jež jsou způsobilé pro podporu Unie;

b) povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svého školního projektu.

3.  S ohledem na vědecký vývoj je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o doplňování seznamu umělých zvýrazňovačů chuti uvedených v čl. 23 odst. 6 prvním pododstavci písm. e).

K zajištění toho, aby produkty a výrobky distribuované podle čl. 23 odst. 3, 4 a 5 splňovaly cíle školního projektu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví maximální úrovně přidaného cukru, přidané soli a přidaného tuku, které mohou členské státy podle čl. 23 odst. 6 druhého pododstavce povolit a které jsou technicky nezbytné pro přípravu nebo výrobu zpracovaných produktů.

4.  S cílem podpořit informovanost o školním projektu a zvýšit viditelnost podpory Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům účastnícím se školního projektu ukládá povinnost jasným způsobem propagovat skutečnost, že na provádění projektu obdržely podporu Unie, mimo jiné pokud jde o:

a) případné stanovení zvláštních kritérií týkajících se prezentace, složení, velikosti a vzhledu společného identifikátoru či grafických prvků.

b) zvláštní kritéria týkající se využívání propagačních nástrojů;

5.  S cílem zajistit přidanou hodnotu a zviditelnění školního projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se distribuce produktů či výrobků ve vztahu k poskytování jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.

6.  S ohledem na potřebu zajistit, aby se podpora Unie odrazila v ceně, za kterou jsou produkty či výrobky v rámci školního projektu nabízeny, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům ukládá povinnost vysvětlit ve svých strategiích, jak tohoto cíle dosáhnou.

Článek 25

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu, a to mimo jiné pokud jde o:

a) informace, jež mají být obsaženy ve strategiích členských států;

b) žádosti o podporu a platby, včetně zjednodušení postupů vyplývajících ze společného rámce pro školní projekt;

c) způsoby propagace a opatření k vytváření informačních sítí v souvislosti se školním projektem;

d) předkládání, formát a obsah každoročních žádostí o podporu, zpráv o sledování a hodnocení vypracovávaných členskými státy, které se účastní školního projektu;

e) uplatňování čl. 23a odst. 4, včetně lhůt pro převody a předkládání, formátu a obsahu oznámení o převodu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

▼B



Oddíl 2

Podpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv

Článek 29

Programy na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv

1.  Unie financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi producentů uznanými podle článku 152, sdruženími organizací producentů uznanými podle čl. 156 nebo mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 157 v jedné nebo více z těchto oblastí:

a) sledování a řízení trhu v odvětví olivového oleje a stolních oliv;

b) zmírnění dopadu pěstování oliv na životní prostředí;

c) zvýšení konkurenceschopnosti pěstování oliv prostřednictvím modernizace;

d) zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv;

e) systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména sledování jakosti olivového oleje prodávaného konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů členských států;

f) šíření informací o opatřeních vykonávaných organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi s cílem zlepšit jakost olivového oleje a stolních oliv.

2.  Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí:

a) 11 098 000 EUR ročně pro Řecko;

b) 576 000 EUR ročně pro Francii; a

c) 35 991 000 EUR ročně pro Itálii.

3.  Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Unií se rovná částkám zadrženým členskými státy. Maximální financování způsobilých nákladů činí:

a) 75 % na činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c);

b) 75 % na investice do dlouhodobých aktiv a 50 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. d);

c) 75 % na pracovní programy, které provádějí uznané organizace uvedené v odstavci 1 alespoň ze dvou producentských členských států nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. e) a f), a 50 % na ostatní činnosti v těchto oblastech.

Doplňkové financování zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Unie.

Článek 30

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie uvedené v článku 29 a za účelem zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a) oblasti uvedené v čl. 29 odst. 1, zvláštní opatření, která lze financovat prostřednictvím podpory Unie, a činnosti a náklady, které takto financovat nelze;

b) minimální přidělení finančních prostředků Unie konkrétním oblastem členskými státy;

c) požadavek složit jistotu při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu;

d) kritéria, která mají členské státy zohlednit při výběru a schvalování pracovních programů.

Článek 31

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu týkající se:

a) provádění pracovních programů a změn těchto programů;

b) vyplácení podpory, včetně záloh na podporu;

c) postupů pro jistotu a výše jistoty, která má být složena při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 3

Podpora v odvětví ovoce a zeleniny

Článek 32

Provozní fondy

1.  Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo jejich sdružení mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

a) z finančních příspěvků pocházejících od:

i) členů organizace producentů nebo dané organizace producentů; nebo

ii) sdružení organizací producentů prostřednictvím členů těchto sdružení;

b) z finanční podpory Unie, kterou lze organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tato sdružení předkládají, spravují a provádějí některý operační program nebo částečný operační program, poskytnout v souladu s podmínkami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 37 a v prováděcích aktech přijatých Komisí podle článku 38.

2.  Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly předloženy členským státům a jimi schváleny.

Článek 33

Operační programy

1.  Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté. Sledují alespoň dva z cílů stanovených v čl. 152 odst. 1 písm. c) nebo dva z těchto cílů:

a) plánování produkce, včetně prognózy a následného sledování produkce a spotřeby;

b) zlepšování jakosti produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

c) zvyšování obchodní hodnoty produktů;

d) propagace produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

e) environmentální opatření zejména v oblasti vodního hospodářství a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

▼M5

f) předcházení krizím a jejich řešení, včetně poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům.

▼B

Operační programy se předkládají členským státům ke schválení.

2.  Sdružení organizací producentů mohou rovněž předkládat celkové nebo částečné operační programy složené z opatření, která členské organizace určily, ale v rámci svých operačních programů neuskutečnily. Operační programy sdružení organizací producentů podléhají stejným pravidlům jako operační programy organizací producentů a jsou posuzovány s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

a) opatření v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byla plně financována z příspěvků členských organizací příslušného sdružení a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z provozních fondů těchto členských organizací;

b) opatření a odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu každé členské organizace;

c) nedocházelo k dvojímu financování projektů.

3.  Předcházení krizím a jejich řešení uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) se týká předcházení krizím a jejich zvládání na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

a) investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh;

b) opatření odborné přípravy a výměnu osvědčených postupů;

▼M5

c) propagaci a komunikaci, včetně akcí a činností zaměřených na diverzifikaci a konsolidaci trhů s ovocem a zeleninou, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu;

d) podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů a finanční příspěvky k doplnění vzájemných fondů poté, co byly vyplaceny kompenzace členům organizace producentů, kteří se v důsledku nepříznivých podmínek na trhu potýkají s výrazným poklesem příjmů;

▼B

e) opětovnou výsadbu sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

f) stažení z trhu;

g) zelenou sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny;

h) pojištění sklizně;

▼M5

i) poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům.

▼B

Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení jistiny a úroků podle pátého pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V tom případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Unie podle článku 34. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení mohou být financována prostřednictvím těchto půjček nebo přímo, nebo oběma způsoby.

4.  Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) „zelenou sklizní“ úplné sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů;

b) „nesklízením“ ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, přičemž daný produkt je řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti. Zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou se nepokládá za nesklízení.

5.  Členské státy zajistí, aby:

a) operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření; nebo

b) se nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů týkalo environmentálních opatření.

▼M5

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se ekologického zemědělství stanovené v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Pokud se na alespoň 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce.

▼B

Podpora na environmentální opatření podle tohoto odstavce prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

6.  Členské státy zajistí, aby se investice zvyšující zatížení životního prostředí povolovaly pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

Článek 34

Finanční podpora Unie

1.  Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 32 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2.  Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produktů uvedených na trh každou organizací producentů nebo jejich sdružením.

V případě organizace producentů však uvedený procentní podíl může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

V případě sdružení organizací producentů může být uvedený podíl zvýšen na 4,7 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení prováděná sdružením organizací producentů jménem jeho členů.

3.  Na žádost organizace producentů se 50 % limit stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu zvýší na 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a) je předložen několika organizacemi producentů z Unie podílejícími se v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

b) je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činností vedených na mezioborovém základě;

c) zahrnuje pouze zvláštní podporu pro produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 5 );

d) jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která je výsledkem sloučení dvou uznaných organizací producentů;

e) jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

f) je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

g) je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

▼M5

4.  50 % limit stanovený v odstavci 1 se zvýší na 100 % v případě:

a) stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

i) bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

ii) bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení, zařízení uvedená v článku 22, dětské prázdninové tábory, nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními;

b) opatření souvisejících s poskytováním odborného vedení ostatním organizacím producentů nebo seskupením producentů uznaným v souladu s článkem 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, nebo s článkem 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud tyto organizace nebo seskupení pocházejí z regionů členských států uvedených v čl. 35 odst. 1 tohoto nařízení, nebo jednotlivým producentům.

Článek 35

Vnitrostátní finanční podpora

1.  V regionech členských států, kde je míra organizovanosti producentů ovoce a zeleniny výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. a) a až 10 % hodnoty produkce uvedené na trh jakoukoli takovou organizací producentů. Tato podpora doplní provozní fond.

2.  Míra organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu se pokládá za výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrná míra organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Míra organizovanosti se vypočítá jako hodnota produkce ovoce a zeleniny, která byla v daném regionu vyprodukována a uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů uznanými v souladu s článkem 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo s článkem 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny, jež byla vyprodukována v uvedeném regionu.

3.  Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o tom, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.

▼B

Článek 36

Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

1.  Členské státy stanoví vnitrostátní rámec obsahující obecné podmínky vztahující se na environmentální opatření uvedená v čl. 33 odst. 5. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření mají splňovat příslušné požadavky nařízení (EU) č. 1305/2013, zejména požadavky stanovené v článku 3 uvedeného nařízení.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 může ve lhůtě tří měsíců od předložení vyžádat změny, pokud zjistí, že by návrh nepřispěl k dosažení cílů stanovených v článku 191 Smlouvy o fungování EU a v sedmém akčním programu Unie pro životní prostředí.

Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musí tyto cíle také splňovat.

2.  Každý členský stát stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje:

a) analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

b) odůvodnění zvolených priorit;

c) cíle operačních programů a nástrojů a výkonnostní ukazatele;

d) hodnocení operačních programů;

e) oznamovací povinnosti organizací producentů.

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

Článek 37

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit účinnou, cílenou a udržitelnou podporu organizací producentů a jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla pro:

a) provozní fondy a operační programy, pokud jde o:

i) odhadovanou výši, rozhodnutí organizací producentů a jejich sdružení o finančních příspěvcích a využívání operačních fondů;

ii) opatření, činnosti, výdaje, administrativní náklady a náklady na zaměstnance, které mají být zahrnuty do operačních programů nebo z nich být vyjmuty, jejich změny a další požadavky, které určí členské státy;

iii) zamezení dvojímu financování mezi operačními programy a programy rozvoje venkova;

iv) operační programy sdružení organizací producentů;

v) zvláštní pravidla pro případy, kdy sdružení organizací producentů zcela či částečně spravují, vypracovávají, provádějí a předkládají operační programy;

vi) povinnost používat společné ukazatele pro účely sledování a hodnocení operačních programů;

b) vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategii pro operační programy, pokud jde o povinnost sledovat a hodnotit účinnost vnitrostátních rámců a vnitrostátních strategií;

c) finanční podporu Unie, pokud jde o:

i) základ pro výpočet finanční podpory Unie a hodnoty produkce uvedené na trh podle čl. 34 odst. 2;

ii) platná referenční období pro výpočet podpory;

iii) ustanovení o zálohách a požadavek složit jistotu v případě vyplacení zálohy na podporu;

iv) zvláštní pravidla pro financování operačních programů sdružení organizací producentů, zejména pravidla související s použitím omezení podpory uvedených v čl. 34 odst. 2;

d) opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud jde o:

i) možnost členských států neuplatňovat jedno či více opatření pro předcházení krizím a jejich řešení;

▼M5

ii) podmínky související s čl. 33 odst. 3 prvním pododstavcem písm. a), b), c) a i);

▼B

iii) povolená místa určení pro stažené produkty, o nichž rozhodnou členské státy;

iv) maximální úroveň podpory pro stažení z trhu;

v) požadavek na předchozí oznámení v případě stažení z trhu;

vi) základ výpočtu objemu produkce uvedené na trh určené pro bezplatné rozdělování podle čl. 34 odst. 4 a určení maximálního objemu produkce uvedené na trh v případě stažení z trhu;

vii) požadavek na uvádění evropského znaku na baleních produktů určených pro bezplatné rozdělování;

viii) podmínky pro příjemce stažených produktů;

ix) použití pojmů pro účely tohoto oddílu;

x) podmínky, které přijmou členské státy v souvislosti se zelenou sklizní a nesklízením ovoce a zeleniny;

xi) pojištění sklizně;

xii) vzájemné fondy a

xiii) podmínky týkající se opětovné výsadby sadů ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. e) a stanovení stropu výdajů na tuto výsadbu;

e) vnitrostátní finanční podporu, pokud jde o:

i) stupeň organizovanosti producentů,

ii) požadavek složit jistotu v případě vyplacení zálohy;

iii) maximální podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií.

Článek 38

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření týkající se:

a) správy provozních fondů;

b) informací, které mají obsahovat operační programy, vnitrostátní rámce a vnitrostátní strategie podle článku 36, předkládání operačních programů členským státům, časových lhůt, průvodních dokladů a schvalování členskými státy;

c) provádění operačních programů organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů;

d) předkládání, formátu a obsahu zpráv o sledování a hodnocení vnitrostátních strategií a operačních programů;

e) žádostí o podporu a vyplacení podpory, včetně záloh a částečných vyplacení podpory;

f) praktických způsobů uvádění evropského znaku na baleních produktů určených pro bezplatné rozdělování;

g) dodržování obchodních norem v případě stažení z trhu;

h) nákladů na dopravu, třídění a balení v případě bezplatného rozdělování;

▼M5

i) opatření na propagaci, komunikaci, odbornou přípravu a odborné vedení v případě předcházení krizím a jejich řešení;

▼B

j) provádění činností souvisejících se stahováním produktů, zelenou sklizní a nesklízením ovoce a zeleniny a opatření k pojištění sklizně;

k) podání žádosti, povolení, vyplácení a úhrady vnitrostátní finanční podpory;

l) postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 4

Programy podpory v odvětví vína



Pododdíl 1

Obecná ustanovení a způsobilá opatření

Článek 39

Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Unie členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím pětiletých vnitrostátních programů podpory (dále jen „programy podpory“) k financování zvláštních podpůrných opatření v odvětví vína.

Článek 40

Slučitelnost a soudržnost

1.  Programy podpory musí být slučitelné s právem Unie a musí být soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Unie.

2.  Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu zabránit neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

3.  Podpora se neposkytuje na:

a) výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných projektů jiných než uvedených v čl. 45 odst. 2 písm. d) a e);

b) opatření, která jsou obsažena v programech členských států pro rozvoj venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013.

Článek 41

Předkládání programů podpory

▼C2

1.  Každý producentský členský stát uvedený v příloze VI předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje alespoň jedno ze způsobilých opatření stanovených v článku 43.

▼B

2.  Podpůrná opatření obsažená v návrzích programů podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členský stát pokládá za nejvhodnější. Členský stát návrh programu podpory před jeho předložením Komisi konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na příslušné územní úrovni.

3.  Každý členský stát předloží jeden návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

4.  Programy podpory se použijí po uplynutí tří měsíců po předložení návrhu programu podpory Komisi.

Komise však může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že návrh programu podpory není v souladu s pravidly uvedenými v tomto oddíle, a vyrozumět o tom členský stát. V takovém případě členský stát předloží Komisi upravený návrh programu podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program po uplynutí dvou měsíců po předložení upraveného návrhu programu podpory; v opačném případě se použije tento pododstavec.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

5.  Odstavec 4 se použije obdobně na změny příslušných programů podpory předložené členskými státy.

Článek 42

Obsah programů podpory

Programy podpory obsahují alespoň tyto prvky:

a) podrobný popis navrhovaných opatření a jejich kvantifikované cíle;

b) výsledky konzultací;

c) posouzení očekávaného technického, hospodářského a sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí;

d) harmonogram provádění jednotlivých opatření;

e) obecnou tabulku financování, v níž jsou uvedeny prostředky, které mají být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá opatření v souladu s rozpočtovými stropy stanovenými v příloze VI;

f) kritéria a množstevní ukazatele, které se mají používat při sledování a hodnocení, a opatření přijatá k zajištění toho, aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným způsobem; a

g) určení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu podpory.

Článek 43

Způsobilá opatření

Programy podpory mohou zahrnovat pouze jedno nebo více z těchto opatření:

a) propagaci podle článku 45;

b) restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 46;

c) zelenou sklizeň podle článku 47;

d) vzájemné fondy podle článku 48;

e) pojištění sklizně podle článku 49;

f) investice podle článku 50;

g) inovace v odvětví vína podle článku 51;

h) destilaci vedlejších výrobků podle článku 52.

Článek 44

Obecná pravidla pro programy podpory

1.  Dostupné finanční prostředky Unie se přidělí v rámci rozpočtových stropů stanovených v příloze VI.

2.  Podpora Unie se poskytuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného návrhu programu podpory.

3.  Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Unií v rámci programů podpory.



Pododdíl 2

Zvláštní podpůrná opatření

Článek 45

Propagace

1.  Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Unie:

a) v členských státech za účelem informování spotřebitelů o odpovědné konzumaci vína a o režimech Unie týkajících se označení původu a zeměpisných označení; nebo

b) ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti.

2.  Opatření uvedená v odst. 1 písm. b) se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy a týkají se pouze jedné nebo více z následujících záležitostí:

a) vztahů s veřejností, propagačních či reklamních opatření, která především zdůrazňují vysokou kvalitu produktů Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin či životní prostředí;

b) účasti na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

c) informačních kampaní, zaměřených zejména na režimy Unie týkající se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

d) studií o nových trzích potřebných pro rozšiřování odbytu;

e) studií vyhodnocujících výsledky informačních a propagačních opatření.

3.  Příspěvek Unie na informace nebo propagační opatření uvedená v odstavci 1 nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Článek 46

Restrukturalizace a přeměna vinic

1.  Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti producentů vína.

2.  Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje, pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 145 odst. 3.

3.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, která by mohla rovněž přispět ke zlepšení udržitelných produkčních systémů a environmentální stopy odvětví vína, se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

a) změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;

b) přemístění vinic;

c) opětovnou výsadbu vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

d) zdokonalení technik obhospodařování vinic, zejména zavedení vyspělých systémů udržitelné produkce.

Podpora se nevztahuje na běžnou obnovu vinic, kterou je míněno opětovné osázení téhož pozemku stejnou odrůdou révy vinné v rámci stejného systému pěstování révy vinné po skončení přirozené životnosti révy.

Členské státy mohou stanovit další upřesnění, zejména pokud jde o stáří nahrazovaných vinic.

4.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, včetně zdokonalování technik obhospodařování vinic, se může poskytovat pouze formou:

a) náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření;

b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

5.  Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a může se poskytovat formou:

a) povolení souběžné existence staré a nové vinice do ukončení přechodného režimu po dobu nejvýše tří let, bez ohledu na část II hlavu I kapitolu III oddíl IVa pododdíl II nařízení (ES) č. 1234/2007 o přechodném režimu práv na výsadbu;

b) finanční náhrady.

6.  Příspěvek Unie na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 %. Příspěvek Unie na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v méně rozvinutých regionech nepřesáhne 75 %.

Článek 47

Zelená sklizeň

1.  Pro účely tohoto článku se „zelenou sklizní“ rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

Ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu (nesklízení) se nepovažuje za zelenou sklizeň.

2.  Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu vína v Unii, a předcházet tak krizím na trhu.

3.  Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4.  Dotčený členský stát vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé producenty vína překračující stropy stanovené v odstavci 3.

Článek 48

Vzájemné fondy

1.  Podpora na zřizování vzájemných fondů má pomáhat producentům, kteří se snaží zajistit se proti výkyvům trhu.

2.  Podpora na zřizování vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Článek 49

Pojištění sklizně

1.  Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

2.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Unie, který nepřesáhne:

a) 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodními katastrofami;

b) 50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění:

i) proti ztrátám uvedeným v písmeni a) a proti jiným ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy,

ii) proti ztrátám způsobeným zvířaty, chorobami rostlin nebo napadením škůdci.

3.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4.  Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Článek 50

Investice

1.  Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování a infrastruktury vinařského závodu, jakož i struktur a nástrojů pro uvádění na trh. Účelem těchto investic je zvýšit celkovou výkonnost podniku a zlepšit jeho přizpůsobení se požadavkům trhu, jakož i zvýšit jeho konkurenceschopnost; tyto investice se týkají výroby výrobků z révy vinné uvedených v příloze VII části II nebo jejich uvádění na trh, mimo jiné s cílem zvýšit úspory energie, celkovou energetickou účinnost a udržitelné procesy.

2.  Podpora podle odstavce 1 v maximální míře

a) se vztahuje pouze na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ( 6 );

b) se navíc může vztahovat na všechny podniky, pokud jde o nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a menší ostrovy v Egejském moři vymezené v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ( 7 ).

V případě podniků, na něž se nevztahuje hlava I čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích ( 8 ).

3.  Způsobilé výdaje nezahrnují nezpůsobilé náklady uvedené v čl. 69 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

4.  U příspěvku Unie se použijí tyto maximální míry podpory týkající se způsobilých investičních nákladů:

a) 50 % v méně rozvinutých regionech;

b) 40 % v jiných než méně rozvinutých regionech;

c) 75 % v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

d) 65 % na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

5.  Obdobně se na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku použije článek 71 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 51

Inovace v odvětví vína

Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice určené k vývoji nových výrobků, procesů a technologií v souvislosti s výrobky uvedenými v příloze VII části II. Účelem podpory je zvýšit prodejnost a konkurenceschopnost výrobků z révy vinné pocházejících z Unie a její součástí může být i předávání poznatků. Maximální míry podpory týkající se příspěvků Unie na podporu poskytovanou podle tohoto článku jsou stejné jako maximální míry podpory uvedené v čl. 50 odst. 4.

Článek 52

Destilace vedlejších výrobků

1.  Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v příloze VIII části II oddíle D, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se podpora neposkytne.

2.  Podpora se vyplatí lihovarům, které zpracovávají vedlejší výrobky pocházející z vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemu.

Členské státy mohou poskytnutí podpory podmínit složením jistoty příjemcem.

3.  Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 54.

4.  Příslušná podpora zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace. Tato částka se z lihovaru převede na výrobce, pokud příslušné náklady nese výrobce.

5.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.



Pododdíl 3

Procedurální ustanovení

Článek 53

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit, aby programy členských států na podporu vína splnily své cíle a aby finanční prostředky Unie byly využívány účinně a účelně, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) pravidla týkající se odpovědnosti za výdaje mezi datem, kdy Komise obdrží programy podpory a jejich změny, a datem jejich použitelnosti,

b) pravidla týkající se obsahu programů podpory a výdajů, administrativních nákladů a nákladů na zaměstnance a operací, které lze zahrnout do programů podpory členských států, a podmínek a možnosti, pokud jde o provádění plateb prostřednictvím zprostředkovatelů v případě podpory na pojištění sklizně stanovené v článku 49;

c) pravidla týkající se požadavku složit jistotu v případě vyplacení zálohy;

d) pravidla použití pojmů pro účely tohoto oddílu;

e) pravidla stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 46 odst. 3 prvního pododstavce písm. c);

f) pravidla týkající se zamezení dvojímu financování mezi:

i) jednotlivými činnostmi programu členského státu na podporu vína a

ii) programem členského státu na podporu vína a jeho programy rozvoje venkova nebo propagačními programy;

g) pravidla podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší výrobky pocházející z vinifikace a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů;

h) pravidla umožňující členským státům stanovit v jejich programech podmínky pro řádné fungování podpůrných opatření.

Článek 54

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření týkající se:

a) předkládání programů podpory, odpovídajícího finančního plánování a revize programů podpory;

b) postupů pro podání žádosti, výběr a platby;

c) předkládání, formátu a obsahu zpráv o programech podpory členských států a jejich hodnocení;

d) stanovení míry podpory pro zelenou sklizeň a destilaci vedlejších výrobků, ze strany členských států;

e) finančního řízení a ustanovení o použití podpůrných opatření členskými státy;

f) postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 5

Podpora v odvětví včelařství

Článek 55

Vnitrostátní programy a financování

1.  S cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní programy pro odvětví včelařství na období tří let („včelařské programy“). Tyto programy se vypracovávají ve spolupráci se zastupujícími organizacemi v oblasti včelařství.

2.  Příspěvek Unie včelařským programům odpovídá 50 % výdajů hrazených členskými státy na tyto programy, jak byly schváleny v souladu s článkem 57 prvním pododstavcem písm. c).

3.  Za účelem získání příspěvku Unie podle odstavce 2 provedou členské státy studii struktury produkce a uvádění na trh ve včelařském odvětví na svém území.

4.  Do včelařských programů mohou být zahrnuta tato opatření:

a) technická pomoc včelařům a organizacím včelařů;

b) boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze;

c) racionalizace sezónního přesunu včelstev;

d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů, s cílem pomoci včelařům s uváděním jejich produktů na trh a se zvýšením hodnoty těchto produktů;

e) opatření na podporu obnovy včelstev v Unii;

f) spolupráce se subjekty specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů.

g) sledování trhu;

h) zlepšení jakosti produktů s cílem využití potenciálu produktů na trhu;

Článek 56

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zajistit účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie určených pro včelařství je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

a) zamezení dvojímu financování mezi včelařskými programy členských států a programy rozvoje venkova;

b) základu pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu, mimo jiné na základě celkového počtu úlů se včelstvy v Unii.

2.  S cílem zajistit přizpůsobení režimu podpory Unie nejnovějšímu vývoji a s cílem zajistit účinnost opatření obsažených ve včelařských programech při zlepšování obecných podmínek produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 za účelem aktualizace seznamu opatření uvedených v čl. 55 odst. 4, která mohou být obsažena ve včelařských programech členských států, a to doplněním dalších opatření nebo jejich přizpůsobením, aniž by kterékoli z nich rušila. Touto aktualizací seznamu opatření nejsou dotčeny vnitrostátní programy přijaté před vstupem aktu v přenesené pravomoci v platnost.

Článek 57

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro použití tohoto oddílu týkající se:

a) obsahu vnitrostátních programů a studií prováděných členskými státy věnovaných struktuře produkce a obchodu v jejich odvětví včelařství;

b) postupu pro přerozdělení nevyužitých prostředků;

c) schválení včelařských programů předložených členskými státy, včetně přidělení finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu a maximální výše financování členskými státy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 6

Podpora v odvětví chmele

Článek 58

Podpora organizacím producentů

1.  Unie poskytne organizacím producentů v odvětví chmele uznaným podle článku 152 podporu určenou k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) bodech i), ii) nebo iii).

2.  Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí pro Německo 2 277 000 EUR ročně.

Článek 59

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit, aby podpora uvedená v článku 58 sloužila k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v článku 152, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a) žádosti o podporu, včetně pravidel týkajících se lhůt a průvodních dokladů;

b) pravidel týkajících se způsobilých ploch pro chmel a výpočtu částek vyplácených každé organizaci producentů.

Článek 60

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu, pokud jde o vyplácení podpory.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



KAPITOLA III

Systém povolení pro výsadbu révy

Článek 61

Doba platnosti

Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se použije v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2030, přičemž Komise provede přezkum v polovině období za účelem zhodnocení fungování tohoto systému a případného předložení návrhů.



Oddíl 1

Řízení systému povolení pro výsadbu révy

Článek 62

Povolení

1.  Výsadba a opětovná výsadba révy moštových odrůd zatříděných podle čl. 81 odst. 2 je možná, pouze pokud je uděleno povolení v souladu s články 64, 66 a 68 podle podmínek stanových v této kapitole.

2.  Členské státy udělí povolení uvedené v odstavci 1 pro konkrétní plochu vyjádřenou v hektarech, a to na základě žádosti producenta, který splňuje objektivní a nediskriminující kritéria způsobilosti. Udělení takového povolení není pro producenty zpoplatněno.

3.  Povolení uvedené v odstavci 1 je platné tři roky ode dne, kdy bylo uděleno. Na producenta, který nevyužije udělené povolení v průběhu jeho platnosti, se vztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

4.  Tato kapitola se nevztahuje na výsadbu nebo opětovnou výsadbu vinic k pokusným účelům nebo za účelem produkce roubů, na vinice, jejichž víno nebo výrobky z révy vinné jsou určeny výhradně ke spotřebě v domácnosti daného vinaře, ani na plochy, které mají být nově osázeny jako výsledek vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátního práva.

▼M5

5.  Členské státy mohou uplatňovat tuto kapitolu na plochy, které produkují víno vhodné k výrobě vinných destilátů se zeměpisným označením registrovaným v souladu s přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ( 9 ). Pro účely této kapitoly se tyto plochy mohou považovat za plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

▼B

Článek 63

Ochranný mechanismus pro novou výsadbu

1.  Členské státy pro každý rok vyčlení takové množství povolení pro novou výsadbu, které odpovídá 1 % celkové plochy osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července předcházejícího roku.

2.  Členské státy mohou

a) uplatnit na vnitrostátní úrovni nižší procentuální podíl než procentuální podíl stanovený v odstavci 1;

b) omezit vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu, na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, nebo na plochy bez zeměpisného označení.

3.  Jakékoli z omezení stanovených v odst. 2 musí přispívat k přiměřenému nárůstu výsadby révy, musí být stanoveno na úrovni vyšší než 0 % nárůstu a odůvodněno jedním nebo více z těchto konkrétních důvodů:

a) potřeba zabránit tomu, aby jasně prokázané riziko nadměrné nabídky vinařských výrobků s ohledem na jejich tržní uplatnitelnost nepřesáhlo to, co je nezbytné k uspokojení uvedené potřeby;

b) potřeba zabránit jasně prokázanému riziku značného znehodnocení konkrétního chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

4.  Členské státy zveřejní veškerá a řádně odůvodněná rozhodnutí přijatá podle odstavce 2. Členské státy o uvedených rozhodnutích a důvodech neprodleně uvědomí Komisi.

Článek 64

Udělování povolení pro novou výsadbu

1.  Pokud celková rozloha plochy, k níž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti, nepřesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, všechny uvedené žádosti se přijmou.

Pro účely tohoto článku mohou členské státy použít jedno nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících kritérií způsobilosti:

a) žadatel disponuje zemědělskou plochou, která není menší než plocha, pro kterou žádá o povolení;

b) žadatel má odpovídající odborné znalosti a způsobilost;

c) má se za to, že žadatel nepředstavuje významné riziko z hlediska zneužití pověsti daných chráněných označení původu, pokud veřejné orgány existenci takového rizika neprokáží;

▼M5

ca) žadatel nevysadil révu bez povolení, jak je uvedeno v článku 71 tohoto nařízení, nebo bez práva na výsadbu, jak se uvádí v článcích 85a a 85b nařízení (ES) č. 1234/2007;

▼B

d) v řádně odůvodněných případech jedno nebo více z kritérií uvedených v odstavci 2, pokud jsou uplatněna objektivním a nediskriminujícím způsobem.

▼M5

2.  Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti podle odstavce 1, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může stanovit minimální nebo maximální plochu na žadatele a může rovněž být částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií:

▼B

a) pěstitelé, kteří provádějí výsadbu révy poprvé a zastávají funkci vedoucího podniku (nové podniky);

b) oblasti, ve kterých vinice přispívají k ochraně životního prostředí;

c) plochy, které mají být nově osázeny v rámci projektů v oblasti scelování pozemků;

d) oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními;

e) udržitelnost projektů rozvoje nebo opětovné výsadby na základě ekonomického hodnocení;

f) plochy, které mají být nově osázeny, což přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti na úrovni zemědělských podniků i na regionální úrovni;

g) projekty, které mohou zlepšit jakost výrobků se zeměpisným označením;

h) plochy, které mají být nově osázeny v rámci zvětšení rozlohy malých a středních zemědělských podniků.

▼M5

2a.  Rozhodne-li se členský stát použít jedno nebo více kritérií uvedených v odstavci 2, může doplnit další podmínku, totiž že žadatel musí být fyzickou osobou, které v roce podání žádosti není více než 40 let.

▼M5

3.  Členské státy zveřejní kritéria uvedená v odstavcích 1, 2 a 2a, která používají, a neprodleně je oznámí Komisi.

▼B

Článek 65

Úloha profesních organizací

Při uplatňování čl. 63 odst. 2 může členský stát zohlednit doporučení předložená uznávanými profesními organizacemi působícími v odvětví vína a uvedenými v článcích 156 a 157 zainteresovaných skupin producentů uvedených v článku 95 nebo jiným druhem profesní organizace uznané na základě právních předpisů daného členského státu, pokud těmto doporučením předchází dohoda uzavřená příslušnými zástupci stran v dané zeměpisné oblasti.

Platnost uvedených doporučení je nejvýše tři roky.

Článek 66

Opětovná výsadba

1.  Členské státy udělí povolení automaticky těm producentům, kteří po 1. lednu 2016 vyklučí plochy osázené révou a zažádají o povolení. Toto povolení musí odpovídat ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše. Plochy, na něž se tato povolení vztahují, se nezapočítávají pro účely článku 63.

2.  Členské státy mohou povolení uvedené v odstavci 1 udělit producentům, kteří se zaváží k vyklučení plochy osázené révou, jestliže je toto přislíbené vyklučení provedeno nejpozději do uplynutí čtyř let od data vysazení nové révy.

3.  Povolení uvedené v odstavci 1 se vztahuje na stejný podnik, v němž bylo provedeno vyklučení. V oblastech způsobilých pro produkci révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením mohou členské státy na základě doporučení profesní organizace podle článku 65 omezit opětovnou výsadbu na révu vinnou splňující stejnou specifikaci týkající se chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení jako v případě vyklučené plochy.

4.  Tento článek se nepoužije v případě vyklučení nepovolené výsadby.

Článek 67

Pravidlo de minimis

1.  Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se neuplatní v členských státech, ve kterých se ke dni 31. prosince 2007 nepoužíval přechodný režim práv na výsadbu stanovený v části II hlavě I kapitole III oddíle IVa pododdíle II nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.  Členské státy, na které se režim uvedený v odstavci 1 ke dni 31. prosince 2007 vztahoval a jejichž plochy v současné době osázené révou nepřekračují 10 000 hektarů, se mohou rozhodnout, že systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole nezavedou.

Článek 68

Přechodná ustanovení

1.  Práva na výsadbu, která byla producentům udělena v souladu s články 85h, 85i nebo 85k nařízení (ES) č. 1234/2007 před 31. prosincem 2015 a která tito producenti nevyužili a k danému datu jsou stále platná, lze od 1. ledna 2016 převést na povolení podle této kapitoly.

K takovému převodu se přistoupí, pokud uvedení producenti předloží příslušnou žádost před 31. prosincem 2015. Členské státy mohou rozhodnout, že producentům umožní předložit žádost o převedení práv na povolení do 31. prosince 2020.

2.  Doba platnosti povolení udělených podle odstavce 1 je stejná, jako doba platnosti práv na výsadbu uvedených v odstavci 1. Pokud nejsou tato povolení využita, jejich platnost skončí nejpozději 31. prosince 2018, nebo, jestliže členské státy přijmou rozhodnutí uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, nejpozději 31. prosince 2023.

3.  Plochy, na které se vztahují povolení udělená podle odstavce 1, se nezapočítávají pro účely článku 63.

Článek 69

Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a) podmínky pro žádosti o výjimku podle čl. 62 odst. 4;

b) pravidla týkající se kritérií uvedených v čl. 64 odst. 1 a 2;

c) doplnění kritérií ke kritériím uvedeným v čl. 64 odst. 1 a 2;

d) souběžnou existenci vinic, které se producent zavázal vyklučit a nahradit nově vysazenou révou podle čl. 66 odst. 2;

e) důvody rozhodnutí členských států podle čl. 66 odst. 3.

Článek 70

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření související:

a) s postupy pro udělování povolení;

b) se záznamy, které mají členské státy vést, a oznámení, která mají zasílat Komisi.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 2

Kontrola systému povolení pro výsadbu révy

Článek 71

Nepovolená výsadba

1.  Producenti na vlastní náklady vyklučí plochy osazené révou bez povolení.

2.  Pokud producenti neprovedou vyklučení do čtyř měsíců ode dne, kdy byli informováni o nesrovnalosti, zajistí vyklučení takové nepovolené výsadby členské státy, a to do dvou let od uplynutí uvedené čtyřměsíční lhůty. Příslušné náklady ponesou dotčení producenti.

3.  Členské státy informují Komisi do 1. března každého roku o celkové rozloze ploch, na kterých byla zjištěna nepovolená výsadba révy po 1. lednu 2016, jakož i o rozloze ploch, které byly v souladu s odstavci 1 a 2 vyklučeny.

4.  Na producenta, který nesplní povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, se vztahují sankce, které se stanoví v souladu s článkem 64 nařízení (EU) č. 1306/2013.

5.  Na plochy osazené révou bez povolení se nesmějí uplatňovat žádná opatření vnitrostátní ani unijní podpory.

Článek 72

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření, v jejichž rámci podrobně stanoví ohlašovací povinnosti, které mají být členskými státy splněny včetně možného snížení rozpočtových stropů stanovených v příloze VI v případě nesplnění povinnosti.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



HLAVA II

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE UVÁDĚNÍ NA TRH A ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ



KAPITOLA I

Pravidla týkající se uvádění na trh



Oddíl 1

Obchodní normy



Pododdíl 1

Úvodní ustanovení

Článek 73

Oblast působnosti

Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení vztahující se na zemědělské produkty, jakož i předpisy přijaté ve veterinárním, fytosanitárním a v potravinářském odvětví s cílem zajistit u produktů dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat, rostlin a lidí, stanoví tento oddíl pravidla týkající se obchodních norem. Tato pravidla se rozdělí na závazná pravidla a na nepovinné vyhrazené údaje pro zemědělské produkty.



Pododdíl 2

Obchodní normy podle odvětví nebo produktů

Článek 74

Obecná zásada

Produkty, pro něž byly v souladu s tímto oddílem stanoveny obchodní normy podle odvětví nebo produktů, lze uvést na trh v Unii, pouze pokud tyto normy splňují.

Článek 75

Stanovení a obsah

1.  Obchodní normy lze použít na jedno nebo více těchto odvětví nebo jeden a více těchto produktů:

a) olivový olej a stolní olivy,

b) ovoce a zelenina,

c) výrobky z ovoce a zeleniny,

d) banány,

e) živé rostliny,

f) vejce,

g) drůbeží maso,

h) roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu,

i) chmel

2.  S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a zlepšit hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů uvedených v odstavcích 1 a 4 tohoto článku a jejich uvádění na trh, jakož i jejich jakost, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o obchodní normy podle jednotlivých odvětví či produktů, ve všech stádiích uvádění na trh, a rovněž pokud jde o odchylky od použití těchto norem a výjimky z nich, s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám, vyvíjející se poptávce spotřebitelů, vývoji příslušných mezinárodních norem a zabránit vytváření překážek při inovaci produktů.

3.  Aniž je dotčen článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ( 10 ), obchodní normy uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat jeden nebo více z následujících požadavků, jež mají být určeny podle odvětví či produktů a na základě povahy každého odvětví, potřeby regulovat uvádění na trh a podmínek definovaných v odstavci 5 tohoto článku:

a) technické definice, označení a obchodní názvy pro odvětví jiná než ta, jež jsou uvedena v článku 78;

b) klasifikační kritéria, jako je rozdělení do tříd, hmotnost, velikost, věk a kategorie;

c) druhy, odrůda nebo plemeno či obchodní typ;

d) úprava, označování související se závaznými obchodními normami, balení, pravidla platná pro balírny/třídírny, označení, rok sklizně a použití zvláštních údajů, aniž jsou dotčeny články 92 až 123;

e) kritéria, jako jsou vzhled, konzistenci, zmasilost, vlastnosti produktu a procentní podíl obsahu vody;

f) zvláštní látky použité při produkci, nebo součásti či složky, včetně jejich množstevního obsahu, čistoty a identifikace;

g) způsob hospodaření a metoda produkce, včetně enologických postupů a vyspělých systémů udržitelné produkce;

h) scelování moštů a vín, včetně jeho definic, míchání a jeho omezení;

i) četnost sběru, dodávky, konzervace a manipulace, metoda ošetření a teplota, skladování a přeprava;

j) místo hospodaření nebo původ, s výjimkou drůbežího masa a roztíratelných tuků;

k) omezení, pokud jde o použití některých látek nebo postupů;

l) zvláštní použití;

m) podmínky uvolnění, držení, oběhu a použití produktů, které nejsou v souladu s obchodními normami přijatými podle odstavce 1 nebo s definicemi, označeními a obchodními názvy uvedenými v článku 78, jakož i nakládání s vedlejšími výrobky.

4.  Kromě ustanovení odstavce 1 se obchodní normy mohou vztahovat na odvětví vína. Na uvedené odvětví se použijí požadavky uvedené v odst. 3 písm. f), g), h), k) a m).

5.  Obchodní normy podle odvětví nebo produktů přijaté podle odstavce 1 tohoto článku se stanoví, aniž jsou dotčeny články 84 až 88 a příloha IX, a zohlední:

a) zvláštní vlastnosti dotčeného produktu;

b) potřebu zajistit podmínky v zájmu snazšího uvádění produktů na trh;

c) zájem producentů na sdělování informací o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a zájem spotřebitelů získávat odpovídající a transparentní informace o produktech, včetně místa hospodaření, které má být určeno podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni, a to po provedení posouzení zejména nákladů a administrativní zátěže pro hospodářské subjekty a přínosů pro producenty a konečné spotřebitele;

d) dostupné metody k určení fyzikálních, chemických a organoleptických vlastností produktů;

e) doporučené normy přijaté mezinárodními subjekty;

f) nutnost zachovat přirozené a podstatné vlastnosti produktů a nezpůsobit zásadní změnu ve složení dotčeného produktu.

6.  S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a potřebu zlepšit jakost a hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o změnu seznamu odvětví uvedených v odstavci 1. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nezbytných inovací produktů a uvedené ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě, v níž jsou zejména hodnoceny potřeby spotřebitelů, náklady a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty včetně dopadu na vnitřní trh a na mezinárodní obchod a i přínosy pro producenty a konečné spotřebitele.

Článek 76

Další požadavky na uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh

1.  Kromě případných použitelných obchodních norem uvedených v článku 75 platí, že produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, lze uvádět na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

2.  Obchodní normy uvedené v odstavci 1, stejně jako jakákoli obchodní norma platná pro odvětví ovoce a zeleniny stanovená v souladu s tímto pododdílem se použijí ve všech fázích uvádění na trh včetně dovozu a vývozu, a mohou se vztahovat na jakost, klasifikaci, hmotnost, velikost, obal, balení, skladování, přepravu, obchodní úpravu a uvádění na trh.

3.  Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat, dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh v rámci Unie pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu.

4.  Za účelem zajištění řádného uplatňování požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku a zohlednění určitých specifických situací je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o konkrétní odchylky od tohoto článku, které jsou nezbytné k jeho náležitému uplatňování.

Článek 77

Ověřování v případě chmele

1.  Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že produkty odvětví chmele sklizené nebo získané v Unii podléhají ověřovacímu postupu podle tohoto článku.

2.  Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3.  Ověřovací listina uvádí alespoň:

a) místo nebo místa produkce chmele;

b) rok nebo roky sklizně; a

c) odrůdu nebo odrůdy.

4.  Produkty odvětví chmele mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny pouze tehdy, pokud se na ně vztahuje ověřovací listina vystavená v souladu s tímto článkem.

U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v čl. 190 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví opatření odchylující se od odstavce 4 tohoto článku:

a) za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí, nebo

b) pro produkty určené pro zvláštní účely.

Opatření podle prvního pododstavce

i) nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý způsob, jakým jsou na trh uváděny produkty, pro které byla vydána ověřovací listina; a

ii) musí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.

Článek 78

Definice, označení a obchodní názvy u některých odvětví a produktů

1.  Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že se použijí definice, označení a obchodní názvy stanovené v příloze VII na tato odvětví nebo produkty:

a) hovězí a telecí maso,

b) víno,

c) mléko a mléčné výrobky určené pro lidskou spotřebu,

d) drůbeží maso,

e) vejce,

f) roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu a

g) olivový olej a stolní olivy,

2.  Definice, označení nebo obchodní názvy stanovené v příloze VII lze v Unii použít pro uvádění na trh pouze v případě produktu, který splňuje odpovídající požadavky stanovené v uvedené příloze.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o změny definic a obchodních názvů stanovených v příloze VII, odchylky od nich a výjimky z nich. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nutnosti inovace produktů.

4.  S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a členské státy jasně a náležitě rozuměly definicím a obchodním názvům stanoveným v příloze VII, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro jejich stanovování a uplatňování.

5.  S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a vývoj na trhu s mléčnými výrobky je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými vymezí mléčné výrobky, u nichž se v případě, že jsou vyrobeny z jiného než kravského mléka, má uvést druh zvířete, od něhož mléko pochází, a kterými stanoví příslušná nezbytná pravidla.

Článek 79

Přípustná odchylka

1.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti každého produktu nebo odvětví, jednotlivé fáze uvádění na trh, technické podmínky, veškeré případné významné praktické obtíže a rovněž přesnost a opakovatelnost analytických metod je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přípustnou odchylku od jedné nebo více konkrétních norem, při jejichž překročení se má za to, že normu nesplnila celá šarže produktů.

2.  Komise při přijímání aktů podle odstavce 1 zohlední nutnost neměnit základní vlastnosti daného produktu a zabránit snížení jeho jakosti.

Článek 80

Enologické postupy a analytické metody

1.  V Unii se při výrobě a ošetření výrobků uvedených v příloze VII části II použijí pouze enologické postupy povolené v souladu s přílohou VIII a stanovené v čl. 75 odst. 3 písm. g) a v čl. 83 odst. 2 a 3.

První pododstavec se nevztahuje na

a) hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu; a

b) hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

Povolené enologické postupy se použijí pouze k zajištění řádné vinifikace, řádného uchovávání nebo řádného vývoje výrobku.

Výrobky uvedené v příloze VII části II se vyrábějí v Unii v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.

2.  Výrobky uvedené v příloze VII části II se neuvádějí na trh v Unii, pokud:

a) byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou v Unii povoleny;

b) byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou povoleny na vnitrostátní úrovni; nebo

c) nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.

Výrobky z révy vinné, které nelze v souladu s prvním pododstavcem uvést na trh, se zlikvidují. Odchylně od tohoto pravidla mohou členské státy povolit, aby některé takové výrobky, jejichž vlastnosti stanoví, byly použity v lihovaru, octárně nebo k průmyslovým účelům za předpokladu, že se toto povolení nestane pobídkou k výrobě výrobků z révy vinné za použití nepovolených enologických postupů.

3.  Při povolování enologických postupů pro víno uvedených v čl. 75 odst. 3 písm. g) Komise:

a) zohledňuje enologické postupy a metody analýzy doporučené a zveřejněné OIV a výsledky pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;

b) zohledňuje ochranu lidského zdraví;

c) bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě ustáleného vnímání daného výrobku a souvisejících očekávání uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;

d) dbá na to, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;

e) zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;

f) dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a pravidla stanovená v příloze VIII.

4.  Za účelem zajištění řádného nakládání s vinařskými výrobky, které nelze uvést na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro vnitrostátní postupy uvedené v odstavci 2 druhém pododstavci tohoto článku a výjimky z nich týkající se stažení či likvidace vinařských výrobků, které nesplňují požadavky.

5.  Komise případně přijme prováděcí akty, kterými pro výrobky uvedené v příloze VII části II stanoví metody uvedené v čl. 75 odst. 5 písm. d). Tyto metody musí být založeny na příslušných metodách doporučených a zveřejněných OIV, pokud nejsou s ohledem na sledovaný cíl Unie neúčinné nebo nevhodné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Až do přijetí těchto prováděcích aktů se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.

Článek 81

Moštové odrůdy

1.  Výrobky uvedené v příloze VII části II a vyrobené v Unii se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.  S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

a) daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis;

b) daná odrůda není jednou z těchto odrůd: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do 15 let po vynětí vyklučit.

3.  Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína, vypočteno podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění stanovené v odst. 2 prvním pododstavci.

Avšak i v těchto členských státech lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem.

4.  Odchylně od odst. 2 prvního a třetího pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce povolí členské státy pro vědecký výzkum a pokusné účely vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

a) moštových odrůd, které nejsou zatříděné, v případě jiných členských států než uvedených v odstavci 3;

b) moštových odrůd, které nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, v případě členských států uvedených v odstavci 3.

5.  Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

Článek 82

Zvláštní použití vína neodpovídajícího žádnému z druhů uvedených v příloze VII části II

S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, se víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění podle čl. 81 odst. 2 prvního pododstavce, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy VII části II, použije jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

Článek 83

Vnitrostátní pravidla pro některé produkty a některá odvětví

1.  Bez ohledu na čl. 75 odst. 2 mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla stanovující různé jakostní třídy pro roztíratelné tuky. Tato pravidla musí umožňovat zařazování do zmíněných jakostních tříd na základě kritérií týkajících se zejména použitých surovin, organoleptických vlastností produktů a jejich fyzikální a mikrobiologické stability.

Členské státy, které využijí možnost stanovenou v prvním pododstavci, zajistí, aby na produktech ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená uvedenými vnitrostátními pravidly, mohly být nediskriminujícím způsobem používány údaje uvádějící, že tato kritéria jsou splněna.

2.  Členské státy mohou omezit nebo zakázat používání některých enologických postupů a stanovit přísnější pravidla pro vína povolená právem Unie, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit uchování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

3.  Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů.

4.  S cílem zajistit správné a transparentní uplatňování tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky pro použití odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, jakož i podmínky držení, oběhu a použití výrobků získaných pokusnými postupy podle odstavce 3 tohoto článku.

5.  Členské státy mohou přijmout či zachovat další vnitrostátní předpisy týkající se produktů, na něž se vztahuje určitá obchodní norma Unie, pouze pokud jsou tyto předpisy v souladu s právními předpisy Unie, zejména se zásadou o volném pohybu zboží, a s výhradou směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ( 11 ).



Pododdíl 3

Nepovinné vyhrazené údaje

Článek 84

Obecné ustanovení

Zřizuje se systém nepovinných vyhrazených údajů podle odvětví nebo produktu s cílem usnadnit producentům zemědělských produktů, jejichž vlastnosti nebo charakteristiky představují přidanou hodnotu, poskytování informací o těchto vlastnostech nebo charakteristikách v rámci vnitřního trhu a především s cílem podpořit a doplnit konkrétní obchodní normy.

Tento pododdíl se nepoužije na vinařské výrobky uvedené v čl. 92 odst. 1.

Článek 85

Stávající nepovinné vyhrazené údaje

1.  Nepovinné vyhrazené údaje, na něž se 20. prosince 2013 vztahuje daný systém, jsou uvedeny v příloze IX tohoto nařízení, a podmínky jejich používání se stanoví podle čl. 86 písm. a).

2.  Nepovinné vyhrazené údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku zůstávají s výhradou jakýchkoli změn v platnosti, pokud nejsou zrušeny podle článku 86.

Článek 86

Vyhrazení, změna a zrušení nepovinných vyhrazených údajů

Aby se zohlednilo očekávání spotřebitelů, vývoj vědeckých a technických poznatků, situace na trhu a vývoj v oblasti obchodních a mezinárodních norem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými:

a) stanoví další nepovinný vyhrazený údaj a podmínky jeho použití,

b) mění podmínky použití nepovinného vyhrazeného údaje; nebo

c) ruší nepovinný vyhrazený údaj.

Článek 87

Další nepovinné vyhrazené údaje

1.  Určitý údaj je způsobilým být dalším nepovinným vyhrazeným údajem, pouze pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a) údaj se týká vlastnosti produktu nebo charakteristiky produkce či zpracování a vztahuje se k odvětví nebo produktu;

b) použití údaje umožňuje jasnější informování o přidané hodnotě produktu díky jeho zvláštním vlastnostem nebo charakteristice produkce či zpracování;

c) při uvádění produktu na trh jsou jeho vlastnost nebo charakteristika, uvedené v písmeni a), rozpoznatelné pro spotřebitele v několika členských státech;

d) podmínky a použití údaje jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ( 12 ) nebo nařízení (EU) č. 1169/2011.

Komise při zavádění dalšího nepovinného vyhrazeného údaje zohlední všechny příslušné mezinárodní normy a stávající vyhrazené údaje pro příslušné produkty nebo odvětví.

2.  Aby se zohlednily zvláštní znaky určitých odvětví i očekávání spotřebitelů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví další podrobnosti týkající se požadavků na zavedení dalších vyhrazených údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 88

Omezení použití nepovinných vyhrazených údajů

1.  Nepovinný vyhrazený údaj lze použít pouze k popisu produktů, které splňují příslušné podmínky použití.

2.  Členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby označování produktů nevedlo k záměně s nepovinnými vyhrazenými údaji.

3.  S cílem zajistit, aby produkty popisované prostřednictvím nepovinných vyhrazených údajů splňovaly příslušné podmínky použití, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví dodatečná pravidla pro použití nepovinných vyhrazených údajů.



Pododdíl 4

Obchodní normy vztahující se na dovoz a vývoz

Článek 89

Obecná ustanovení

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti určitých zemědělských produktů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a) podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež mají rovnocennou úroveň souladu s obchodními normami Unie, a podmínky, které umožňují odchylku od článku 74; a

b) pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

Článek 90

Zvláštní ustanovení pro dovoz vína

1.  Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, použijí se ustanovení o označení původu, zeměpisných označeních a o označování vína uvedená v oddílu 2 této kapitoly a v definicích, označeních a obchodních názvech podle článku 78 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 2009 61 , 2009 69 a 2204 , které se dovážejí do Unie.

2.  Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů povolených Unií podle tohoto nařízení, nebo před povolením podle čl. 80 odst. 3 podle enologických postupů doporučených a zveřejněných OIV.

3.  Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:

a) osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;

b) zprávu o výsledku analýzy vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, ze které výrobek pochází, je-li určen k přímé lidské spotřebě.



Pododdíl 5

Společná ustanovení

Článek 91

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

►C2  a) sestaví seznam mléka a mléčných výrobků uvedených v příloze VII části III bodě 5 druhém pododstavci a roztíratelných tuků uvedených v příloze VII části VII bodě I šestém pododstavci písm. a) ◄ na základě orientačních seznamů produktů, o nichž se členské státy domnívají, že na jejich území vyhovují uvedeným ustanovením, a jež členské státy zašlou Komisi;

b) stanoví pravidla pro provádění obchodních norem podle odvětví nebo produktů;

c) stanoví pravidla pro určení, zda výrobky byly podrobeny nepovoleným enologickým postupům;

d) stanoví pravidla pro analytické metody určující vlastnosti produktů;

e) stanoví pravidla pro určení přípustné odchylky;

f) stanoví pravidla pro provádění opatření uvedených v článku 89;

g) stanoví pravidla pro určení nebo evidenci producenta nebo průmyslových zařízení, v nichž se produkt připravoval nebo zpracovával, ověřovací postupy a obchodní dokumenty, průvodní doklady a záznamy, které mají být vedeny.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 2

Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína



Pododdíl 1

Úvodní ustanovení

Článek 92

Oblast působnosti

▼C2

1.  Na výrobky uvedené v příloze VII části II bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 se vztahují pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

▼B

2.  Pravidla podle odstavce 1 jsou založena na:

a) ochraně legitimních zájmů spotřebitelů a producentů;

b) zajištění řádného fungování vnitřního trhu s danými výrobky a

c) podpoře výroby jakostních výrobků uvedených v tomto oddílu při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.



Pododdíl 2

Označení původu a zeměpisná označení

Článek 93

Definice

1.  Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) „označením původu“ název regionu, konkrétního místa nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 92 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i) jakost a vlastnosti výrobku jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele,

ii) hrozny, ze kterých se daný výrobek vyrábí, pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti,

iii) výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

iv) výrobek se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.);

b) „zeměpisným označením“ označení odkazující na region, konkrétní místo nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech na zemi, které se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 92 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i) má určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst tomuto zeměpisnému původu,

ii) nejméně 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z této zeměpisné oblasti,

iii) jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

iv) získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.

2.  Některé tradičně užívané názvy představují označení původu, pokud

a) označují víno;

b) odkazují na zeměpisný název;

c) splňují požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a

d) byly podrobeny postupu udělování ochrany pro označení původu nebo zeměpisná označení podle tohoto pododdílu.

3.  Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně v Unii v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

4.  Výroba uvedená v odst. 1 písm. a) bodu iii) zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou případných následných procesů.

5.  Pro účely použití odst. 1 písm. b) bodu ii) hrozny, které mohou pocházet z jiné než vymezené oblasti a jejichž podíl může činit nejvýše 15 %, musí pocházet z členského státu nebo třetí země, v níž se dotyčná vymezená oblast nachází.

Článek 94

Žádosti o ochranu

1.  Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisná označení zahrnují formální část, ve které se uvádí:

a) název, který se má chránit;

b) jméno a adresa žadatele;

c) specifikace výrobku uvedená v odstavci 2 a

d) jediný doklad shrnující specifikaci výrobku uvedenou v odstavci 2.

2.  Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Specifikace výrobku obsahuje alespoň tyto údaje:

a) název, který se má chránit;

b) popis vína nebo vín:

i) u vín s označením původu základní analytické a organoleptické vlastnosti daného vína,

ii) u vín se zeměpisným označením základní analytické vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností daného vína;

c) případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě daného vína nebo daných vín a příslušná omezení pro jejich výrobu,

d) vymezení příslušné zeměpisné oblasti;

e) maximální hektarový výnos;

f) označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se dané víno nebo daná vína vyrábí;

▼C2

g) podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 93 odst. 1 písm. a) bodě i) nebo případně v čl. 93 odst. 1 písm. b) bodě i);

▼B

h) příslušné požadavky stanovené v předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech, nebo pokud tak stanoví členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto požadavky musí být objektivní, nediskriminující a slučitelné s právem Unie;

i) název a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní úkoly.

3.  Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí kromě údajů stanovených v odstavcích 1 a 2 obsahovat údaje, které potvrzují, že daný název je chráněn v zemi původu.

Článek 95

Žadatelé

1.  Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakékoli dotčené seskupení výrobců nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další zúčastněné strany.

2.  Výrobci mohou požádat o ochranu pouze pro vína, která vyrábějí.

3.  Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Článek 96

Předběžné vnitrostátní řízení

1.  Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení vín pocházejících z Unie podléhají předběžnému vnitrostátnímu řízení.

2.  Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3.  Členský stát, jemuž je žádost o ochranu podána, danou žádost posoudí s cílem ověřit, zda splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Tento členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s legitimním zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4.  Pokud členský stát posuzující žádost shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje podmínky stanovené v tomto pododdíle nebo není slučitelné s právem Unie, žádost zamítne.

5.  Pokud členský stát posuzující žádost shledá, že požadavky jsou splněny, provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění specifikace výrobku alespoň na internetu a předá žádost Komisi.

Článek 97

Přezkum prováděný Komisí

1.  Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2.  Komise posoudí, zda žádosti o ochranu podle článku 94 splňují podmínky stanovené v tomto pododdíle.

3.  Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, přijme prováděcí akty týkající se zveřejnění jediného dokladu podle čl. 94 odst. 1 písm. d), jakož i odkazu na zveřejnění specifikace výrobku provedeného během předběžného vnitrostátního řízení, v Úředním věstníku Evropské unie. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

4.  Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle nejsou splněny, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 98

Řízení o námitce

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění jediného dokladu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s legitimním zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích, podávají prohlášení buď přímo nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Článek 99

Rozhodnutí o ochraně

Komise po ukončení řízení o námitce uvedeného v článku 98 přijme na základě informací, které má k dispozici, prováděcí akty, kterými buď udělí ochranu označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Unie, nebo žádost zamítne, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 100

Homonyma

1.  Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k jakémukoli riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu těchto výrobků odpovídá.

Zapsaný homonymní název lze použít pouze tehdy, existuje-li v praxi dostatečné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v evidenci již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s producenty a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.  Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle vnitrostátního práva členských států.

3.  Pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se tento název používat pro označování zemědělských produktů.

S cílem zohlednit stávající postupy označování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví výjimky z tohoto pravidla.

4.  Ochranou označení původu a zeměpisných označení produktů podle článku 93 tohoto nařízení nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá na lihoviny vymezené v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ( 13 ).

Článek 101

Dodatečné důvody zamítnutí ochrany

1.  Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání název, který zdruhověl.

Pro účely tohoto oddílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který se v Unii stal běžným názvem určitého vína, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh.

Při určování, zda název zdruhověl či nikoliv, se přihlíží k významným skutečnostem, zejména:

a) ke stávající situaci v Unii, především v oblastech spotřeby;

b) k příslušnému právu Unie nebo vnitrostátnímu právu.

2.  Název se nechrání jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity daného vína.

Článek 102

Vztah k ochranným známkám

1.  Zápis ochranné známky, která obsahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, jež není v souladu s dotčenou specifikací výrobku, nebo se z takového označení skládá nebo na jejíž užití se vztahuje čl. 103 odst. 2 a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze VII části II,

a) se zamítne, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána Komisi po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno, nebo

b) se prohlásí za neplatný.

2.  Aniž je dotčen čl. 101 odst. 2, může být ochranná známka podle odstavce 1 tohoto článku, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním v dobré víře, umožňují-li to příslušné vnitrostátní právo, na území Unie buď před datem ochrany označení původu nebo zeměpisného označení v zemi původu, nebo před 1. lednem 1996 i nadále používána a její platnost obnovována bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ( 14 ) nebo nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ( 15 ).

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení souběžně s příslušnými ochrannými známkami.

Článek 103

Ochrana

1.  Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2.  Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení, jakož i víno s tímto chráněným názvem v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna před:

a) jakýmkoli přímým či nepřímým obchodním použitím tohoto chráněného názvu

i) u srovnatelných výrobků, které nevyhovují specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo

ii) pokud takové použití zneužívá pověst označení původu nebo zeměpisného označení;

b) jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo použitím názvů, které jej evokují, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

c) jakýmkoli jiným nepravdivým nebo zavádějícím údajem o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitým na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech nebo v dokumentech týkajících se daného vinařského výrobku, a před použitím takové nádoby, která by mohla vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;

d) všemi ostatními praktikami, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

3.  Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení nesmějí v Unii zdruhovět ve smyslu čl. 101 odst. 1.

Článek 104

Evidence

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupnou elektronickou evidenci chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín. V evidenci mohou být zapsána označení původu a zeměpisná označení týkající se výrobků ze třetích zemí, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou. Nejsou-li výslovně v uvedené dohodě označeny jako chráněná označení původu ve smyslu tohoto nařízení, zapisují se tyto názvy do evidence jako chráněná zeměpisná označení.

Článek 105

Změny specifikace výrobku

Žadatel, který splňuje podmínky stanovené v článku 95, může požádat o schválení změny specifikace výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti podle čl. 94 odst. 2 druhého pododstavce písm. d). V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

Článek 106

Zrušení ochrany

Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s legitimním zájmem přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 107

Stávající chráněné názvy vín

1.  Názvy vín uvedené v článcích 51 a 54 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ( 16 ) a v článku 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ( 17 ) jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do evidence stanovené v článku 104 tohoto nařízení.

2.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení provede odpovídající formální kroky k odstranění názvů vín, na které se vztahuje čl. 118s odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007, z evidence stanovené v článku 104 tohoto nařízení.

3.  Článek 106 se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 93.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

4.  V případě Chorvatska jsou názvy vín zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie ( 18 ) chráněny podle tohoto nařízení, a to pod podmínkou pozitivního výsledku řízení o námitce. Komise je zapíše do evidence stanovené v článku 104.

Článek 108

Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatky za účelem uhrazení svých nákladů, včetně nákladů vzniklých při posuzování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změny a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

Článek 109

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví:

a) další kritéria pro vymezení zeměpisné oblasti; a

b) omezení a odchylky týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.  S cílem zajistit jakost a vysledovatelnost výrobků je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž může specifikace výrobku obsahovat dodatečné požadavky.

3.  S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

a) typu žadatele, který může požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení;

b) podmínek týkajících se žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro změnu, zrušení a přeměnu chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení;

c) podmínek platných pro přeshraniční žádosti;

d) podmínek pro žádosti týkající se zeměpisných oblastí ve třetí zemi;

e) data, od něhož se použije ochrana nebo změna ochrany;

f) podmínek týkajících se změny specifikace výrobku.

4.  S cílem zajistit přiměřenou úroveň ochrany je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 ohledně omezení týkajících se chráněného názvu.

5.  S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly nepřiměřeně dotčeny použitím tohoto pododdílu, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009 nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 ohledně stanovení přechodných pravidel, které se týkají:

a) názvů vín uznaných členskými státy do 1. srpna 2009 jako označení původu nebo zeměpisná označení a názvů vín, pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem;

b) vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem; a

c) změn specifikace výrobku.

Článek 110

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

1.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření týkající se:

a) informací uváděných ve specifikaci výrobku, pokud jde o souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem;

b) zveřejňování rozhodnutí o ochraně nebo zamítnutí žádosti o ochranu;

c) vytvoření a vedení evidence uvedené v článku 104;

d) přeměny z chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení;

e) podávání přeshraničních žádostí.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření související s postupem pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny označení původu nebo zeměpisného označení a rovněž s postupem pro žádosti o námitku, zrušení ochrany nebo přeměnu a předkládání informací týkajících se stávajících chráněných názvů vín, zejména pokud jde o:

a) vzory dokumentů a formát pro předávání;

b) lhůty;

c) podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu s žádostí.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 111

Další prováděcí pravomoci

V případě, že je námitka považována za nepřípustnou, přijme Komise prováděcí akt, kterým zamítne námitku jako nepřípustnou. Tento prováděcí akt se přijímá bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.



Pododdíl 3

Tradiční výrazy

Článek 112

Definice

„Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 92 odst. 1 pro označení:

a) skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo

b) výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

Článek 113

Ochrana

1.  Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí stanovenou v čl. 112.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

2.  Tradiční výrazy jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

a) jakémukoli zneužití chráněného výrazu, a to i tehdy, je-li doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

b) jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, charakteristice nebo základních vlastnostech produktu uvedenému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo v dokumentech týkajících se daného výrobku;

c) všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.

3.  Tradiční výrazy nesmějí v Unii zdruhovět.

Článek 114

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zajistit přiměřenou úroveň ochrany je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 227 týkající se jazyka a způsobu psaní chráněného tradičního výrazu.

2.  S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) typ žadatelů, kteří mohou o ochranu tradičního výrazu požádat;

b) podmínky platnosti žádosti o ochranu tradičního výrazu;

c) důvody pro námitky vůči navrhovanému uznání tradičního výrazu;

d) rozsah ochrany, vztah k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd;

e) důvody pro zrušení tradičního výrazu;

f) datum předložení žádosti o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o námitku nebo zrušení;

g) postupy týkající se žádosti o ochranu tradičního výrazu, včetně přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro zrušení ochrany a změnu.

3.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž mohou být tradiční výrazy používány pro výrobky z třetích zemí, a odchylky od článku 112 a čl. 113 odst. 2.

Článek 115

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

1.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření týkající se postupu pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny tradičního výrazu a rovněž postupu pro žádosti o námitku nebo zrušení, zejména pokud jde o:

a) vzory dokumentů a formát pro předávání;

b) lhůty;

c) podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu se žádostí;

d) prováděcí pravidla pro zveřejňování chráněných tradičních výrazů.

2.  Komise přijme prováděcí akty, kterými přijme nebo zamítne žádost o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o změnu chráněného výrazu nebo o zrušení ochrany tradičního výrazu.

3.  Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví ochranu tradičních výrazů, pro které byla žádost o ochranu přijata, zejména tím, že je zatřídí v souladu s článkem 112 a zveřejní definici nebo podmínky použití.

4.  Prováděcí akty uvedené v odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 116

Další prováděcí pravomoci

V případě, že je námitka považována za nepřípustnou, přijme Komise prováděcí akt, kterým zamítne námitku jako nepřípustnou. Tento prováděcí akt se přijímá bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.



Oddíl 3

Označování a obchodní úprava v odvětví vína

Článek 117

Definice

Pro účely této části se rozumí:

a) „označováním“ všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na obalu, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;

b) „obchodní úpravou“ všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví.

Článek 118

Použitelnost horizontálních předpisů

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se pro označování a obchodní úpravu výrobků směrnice Rady 89/396/EHS ( 19 ), směrnice 2000/13/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ( 20 ), směrnice 2008/95/ES a nařízení (EU) č. 1169/2011.

Označování produktů uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 nemůže být doplněno jinými údaji, než jsou údaje uvedené v tomto nařízení, ledaže by tyto jiné údaje splňovaly požadavky směrnice 2000/13/ES nebo nařízení (EU) č. 1169/2011.

Článek 119

Povinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

a) označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VII;

b) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením:

i) výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a

ii) název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;

c) skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

d) uvedení provenience;

e) název stáčírny nebo v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína název producenta nebo prodejce;

f) u dovážených vín název dovozce; a

g) v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

2.  Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etikety obsahují název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3.  Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ v těchto případech:

a) pokud je na etiketě v souladu se specifikací výrobku podle čl. 94 odst. 2 uveden tradiční výraz v souladu s čl. 112 odst. 1 písm. a);

b) za výjimečných a řádně odůvodněných okolností, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 227 s cílem zajistit dodržování stávajících postupů označování.

Článek 120

Nepovinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 mohou zejména obsahovat tyto nepovinné údaje:

a) ročník sklizně;

b) název moštové odrůdy nebo odrůd;

c) v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 119 odst. 1 písm. g), údaje o obsahu cukru;

d) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením tradiční výrazy v souladu s čl. 112 písm. b);

e) symbol Unie označující chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení;

f) údaje o určitých výrobních metodách;

g) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení.

2.  Aniž je dotčen čl. 100 odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

a) členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem zajistit certifikační, schvalovací a ověřovací postupy, které zaručí věrohodnost příslušných informací;

b) členské státy mohou na základě nediskriminujících a objektivních kritérií a s náležitým ohledem na spravedlivou hospodářskou soutěž vypracovat pro vína vyrobená z moštových odrůd na jejich území seznam vyloučených moštových odrůd, zejména pokud:

i) hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že název moštové odrůdy je nedílnou součástí zavedeného chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení,

ii) by kontroly nebyly efektivní z hlediska nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová odrůda je pěstována na velmi malé části vinic daného členského státu;

c) směsi vín z různých členských států nenesou označení moštové odrůdy, ledaže se dotyčné členské státy dohodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných certifikačních, schvalovacích a ověřovacích postupů.

Článek 121

Jazyky

1.  Povinné a nepovinné údaje podle článků 119 a 120 vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 112 písm. b) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se ochrana vztahuje. U chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení nebo zvláštního vnitrostátního označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

Článek 122

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví vína je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla a omezení pro:

a) jiné údaje o obchodní úpravě a použití označování než ty, které jsou stanoveny v tomto oddíle;

b) povinné údaje týkající se:

i) výrazů použitých pro vyjádření povinných údajů a podmínek jejich použití,

ii) výrazů odkazujících na zemědělský podnik a podmínek jejich použití,

iii) ustanovení, která povolují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se povinných údajů,

iv) ustanovení, která umožňují další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 119 odst. 2, pokud jde o vynechání odkazu na druh výrobku z révy vinné, a

v) ustanovení o použití jazyků;

c) nepovinné údaje týkající se:

i) výrazů použitých pro vyjádření nepovinných údajů a podmínek jejich použití,

ii) ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se nepovinných údajů;

d) obchodní úpravu, pokud jde o:

i) podmínky pro použití některých tvarů lahví a seznam některých zvláštních tvarů lahví,

ii) podmínky pro použití typu lahví a uzávěrů používaných pro „šumivá vína“,

iii) ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se obchodní úpravy,

iv) ustanovení o použití jazyků.

2.  S cílem zajistit ochranu legitimních zájmů hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se pravidel, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení, pokud toto označení původu nebo zeměpisné označení splňuje nezbytné požadavky.

3.  S cílem zajistit, aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se přechodných ustanovení, pokud jde o víno uvedené na trh a označené v souladu s příslušnými pravidly platnými před 1. srpnem 2009.

4.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se odchylek od tohoto oddílu, pokud jde o výrobky určené na vývoz, v případě, že je vyžaduje právo dotčené třetí země.

Článek 123

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření týkající se postupů a technických kritérií použitelných na tento oddíl, včetně nezbytných opatření pro certifikační, schvalovací a ověřovací postupy vztahující se na vína bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



KAPITOLA II

Zvláštní ustanovení pro jednotlivá odvětví



Oddíl 1

Cukr

Článek 124

Doba platnosti

S výjimkou článků 125 a 126 se tento oddíl použije do konce hospodářského roku 2016/2017.



Pododdíl 1

Zvláštní opatření

Článek 125

Dohody v odvětví cukru

1.  Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny, včetně smluv o dodání podepsaných před zasetím, se řídí písemnými mezioborovými dohodami uzavřenými na jedné straně mezi pěstiteli cukrové řepy a cukrové třtiny v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tito pěstitelé členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem, a na druhé straně cukrovarnickými podniky v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tyto podniky členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem.

2.  O mezioborových dohodách, jak jsou popsány v příloze II části II oddíle A bodě 6, informují cukrovarnické podniky příslušné orgány členského státu, v němž cukr vyrábějí.

3.  Od 1. října 2017 musí mezioborové dohody splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze X.

4.  S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a rozvoj odvětví v období po skončení režimu kvót na výrobu cukru je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 za účelem:

a) aktualizace podmínek uvedených v příloze II části II oddíle A;

b) aktualizace podmínek nákupu cukrové řepy uvedených v příloze X;

c) stanovení dalších pravidel týkajících se určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti cukrové řepy dodávané do podniku a řepných řízků.

5.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná k uplatňování tohoto článku, mimo jiné i pokud jde o postupy, oznámení a správní pomoc v případě mezioborových dohod týkajících se více než jednoho členského státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 126

Oznamování cen na trhu s cukrem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými zřídí informační systém pro ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro tento trh. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Systém uvedený v prvním pododstavci je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty zapojené do obchodu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.

Komise zajistí, že se konkrétní ceny nebo jména jednotlivých hospodářských subjektů nezveřejní.



Pododdíl 2

Požadavky vztahující se na odvětví cukru během období uvedeného v článku 124

Článek 127

Smlouvy o dodání

1.  Kromě požadavků stanovených v čl. 125 odst. 1 musí mezioborové dohody splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze XI.

2.  Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, představují:

a) cukr podléhající kvótám nebo

b) cukr nepodléhající kvótám.

3.  Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o:

a) množstvích cukrové řepy podle odst. 2 písm. a), na která před zasetím uzavřel smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

b) odpovídajícím předpokládaném výnosu.

Členské státy mohou požadovat další údaje.

4.  Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, upravenou případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 130 odst. 2 prvního pododstavce, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, jak je uvedeno v článku 135, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

5.  S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 2, 3 a 4 odchýlit.

6.  Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát v souladu s tímto nařízením opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených stran.

Článek 128

Výrobní dávka

1.  Z kvóty na cukr, kvóty na izoglukózu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 136 odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

2.  Opatření týkající se stanovení výrobní dávky z kvóty na cukr, kvóty na izoglukózu a kvóty na inulinový sirup podle odstavce 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Článek 129

Výrobní náhrada

1.  Pro výrobky v odvětví cukru uvedené v příloze I části III písm. b) až e) může být poskytována výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková izoglukóza nebo přebytkový inulinový sirup nejsou pro výrobu výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2 druhém pododstavci písm. b) a c) dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu.

2.  Opatření týkající se stanovení výrobní náhrady uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Článek 130

Stažení cukru

1.  S cílem předcházet prudkému snížení cen na vnitřním trhu a řešit nadprodukci předpokládanou na základě předběžného odhadu dodávek a s ohledem na závazky Unie plynoucí z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU může Komise přijmout prováděcí akty, kterými v daném hospodářském roce z trhu stáhne ta množství cukru nebo izoglukózy vyrobená v rámci kvót, která přesahují prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2.

2.  Prahová hodnota pro stažení uvedená v odstavci 1 se vypočte pro každý podnik, který obdržel kvótu, vynásobením jeho kvóty koeficientem. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví tento koeficient pro hospodářský rok, nejpozději 28. února předchozího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu.

Na základě aktualizovaného vývoje na trhu může Komise do 31. října daného hospodářského roku přijmout prováděcí akty, kterými upraví daný koeficient, nebo v případě, že žádný koeficient nebyl podle prvního pododstavce stanoven, koeficient stanoví.

3.  Každý podnik, který obdržel kvótu skladuje na vlastní náklady až do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty překračující prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru, izoglukózy nebo inulinového sirupu stažená během určitého hospodářského roku z trhu se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Odchylně od prvního pododstavce může Komise s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že pro běžný nebo následující hospodářský rok nebo pro oba tyto roky se veškerý stažený cukr, izoglukóza či inulinový sirup nebo jejich část považuje za:

a) přebytkový cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou izoglukózou nebo průmyslovým inulinovým sirupem, nebo

b) dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Unie plynoucími z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

4.  Není-li zásobování Unie cukrem dostatečné, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými povolí prodej určitého množství staženého cukru, stažené izoglukózy nebo staženého inulinového sirupu na trhu Unie před koncem období stažení.

5.  Pokud se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stanovená pro daný hospodářský rok, jak je uvedeno v článku 135.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem písm. a) nebo b) tohoto článku, požadavky článku 135 týkající se minimální ceny se neuplatní.

Pokud je stažený cukr prodán podle odstavce 4 tohoto článku na trhu Unie před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stávajícího hospodářského roku.

6.  Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 131

Dočasný mechanismus řízení trhu

1.  Během doby uvedené v článku 124 může Komise přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná k zajištění dostatečných dodávek cukru na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Tato opatření mohou upravit výši cla z dováženého surového cukru, a to pro nezbytné množství a na nezbytnou dobu.

V rámci dočasného mechanismu řízení trhu přijme Rada opatření týkající se stanovení dávky z přebytku v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

2.  Komise přijme prováděcí akty. kterými stanoví příslušná množství cukru nepodléhajícího kvótě a dováženého surového cukru, která mohou být propuštěna na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 132

Přenesené pravomoci

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran a s ohledem na nezbytnost zabránit narušení trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

a) podmínek nákupu a smluv o dodání uvedených v čl. 127;

b) aktualizace podmínek nákupu cukrové řepy uvedených v příloze XI;

c) kritérií, jež musí cukrovarnické podniky uplatňovat, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 127 odst. 3.

Článek 133

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto pododdílu týkající se postupů, obsahu a technických kritérií.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Pododdíl 3

Režim regulace produkce

Článek 134

Kvóty v odvětví cukru

1.  Na cukr, izoglukózu a inulinový sirup se vztahuje režim kvót.

2.  Pokud jde o režim kvót uvedený v odstavci 1 tohoto článku, překročí-li producent příslušnou kvótu a nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 139, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v článcích 139 až 142.

Článek 135

Minimální cena cukrové řepy

Minimální cenu za cukrovou řepu podléhající kvótě stanoví Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Článek 136

Přidělování kvót

1.  Kvóty pro výrobu cukru, izoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze XII.

2.  Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup usazenému na jejich území a schválenému podle článku 137.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2010/2011 podle nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.  Pokud se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro náležité zohlednění zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

Článek 137

Schválené podniky

1.  Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na některý z výrobků uvedených na seznamu v čl. 140 odst. 2 za předpokladu, že podnik:

a) prokáže odbornou způsobilost k výrobě;

b) je ochoten poskytovat údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením;

c) není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

2.  Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje týkající se:

a) množství cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a odpovídajících předpokládaných výnosů cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

b) předpokládaných a skutečných dodávek cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru, výroby cukru a zásob cukru;

c) množství prodaného bílého cukru a odpovídajících cen a podmínek.

Článek 138

Přerozdělování vnitrostátních kvót a snížení kvót

1.  Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo izoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, až o 10 %. Členské státy přitom uplatňují objektivní a nediskriminující kritéria.

2.  Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze XIII a s ohledem na zájmy všech zúčastněných stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3.  Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

Článek 139

Výroba nepodléhající kvótám

1.  Cukr, izoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad rámec kvóty podle článku 136 se mohou:

a) používat ke zpracování některých výrobků podle článku 140;

b) převádět v souladu s článkem 141 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok;

c) používat pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ( 21 );

d) vyvážet v rámci množstevního omezení, které Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů, při dodržení závazků plynoucích z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU; nebo

e) propouštět na vnitřní trh v souladu s mechanismem popsaným v článku 131 pro účely přizpůsobení nabídky poptávce na základě předběžného odhadu dodávek.

Opatření uvedená v tomto článku prvním pododstavci písmeni e) se provádějí před zahájením preventivních opatření proti narušení trhů uvedených v čl. 219 odst. 1.

Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 142.

2.  Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 140

Průmyslový cukr

1.  Průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

a) byly předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 137; a

b) byly dodány uživateli nejpozději dne 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

2.  S cílem zohlednit technický vývoj je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví seznam výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam obsahuje zejména:

a) bioethanol, líh, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování na „Rinse appelstroop“;

b) některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, izoglukóza nebo inulinový sirup;

c) některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup.

Článek 141

Převod přebytkového cukru

1.  Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na izoglukózu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást výroby tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2.  Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

a) o tom uvědomí příslušný členský stát přede dnem, který tento členský stát stanoví:

i) mezi 1. únorem a 31. srpnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny;

▼C1

ii) mezi 1. únorem a 31. srpnem běžného hospodářského roku pro množství řepného cukru nebo inulinového sirupu;

▼B

b) se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce běžného hospodářského roku.

3.  Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku.

4.  Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

▼C2

5.  Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 17 nebo 130.

▼B

Článek 142

Dávka z přebytku

1.  Vybírá se dávka z přebytku z množství:

a) přebytkového cukru, přebytkové izoglukózy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 141 nebo množství uvedených v čl. 139 odst. 1 prvním pododstavci písm. c), d) a e);

b) průmyslového cukru, průmyslové izoglukózy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž nebylo ve lhůtě, kterou stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2;

c) cukru, izoglukózy a inulinového sirupu, které byly v souladu s článkem 130 staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 130 odst. 3.

Prováděcí akty podle prvního pododstavce písm. b) se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2.  Opatření týkající se stanovení dávky z přebytku uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Článek 143

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zajistit, aby podniky uvedené v článku 137 dodržovaly své závazky, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla pro udělování a odnětí schválení těmto podnikům, jakož i kritéria pro správní sankce.

2.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o smysl podmínek pro fungování režimu kvót, jakož i stanovení podmínek pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

3.  S cílem zajistit, aby byli pěstitelé úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla týkající se převodu cukru.

Článek 144

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Pokud jde o podniky uvedené v článku 137, může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a) žádostí podniků o schválení, evidence, kterou mají schválené podniky vést, a informací, které tyto podniky musí poskytovat;

b) systému kontrol prováděných členskými státy ve schválených podnicích;

c) komunikace členských států s Komisí a se schválenými podniky;

d) dodávky surovin podnikům, včetně smluv o dodání a dodacích listů;

e) hodnoty ekvivalentu, pokud jde o cukr uvedený v čl. 139 odst. 1 prvním pododstavci;

f) zvláštního režimu zásobování nejvzdálenějších regionů;

g) vývozu uvedeného v čl. 139 odst. 1 prvním pododstavci;

h) spolupráce členských států za účelem zajištění účinných kontrol;

i) změny dat stanovených v článku 141 pro zvláštní hospodářské roky;

j) stanovení přebytkového množství, oznámení a platby dávky z přebytku uvedené v článku 142;

k) přijetí seznamu cukrovarů, které se zabývají výhradně rafinací, ve smyslu přílohy II části II oddílu B bodu 6.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 2

Víno

Článek 145

Registr vinic a soupis produkčního potenciálu

1.  Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu. Od 1. ledna 2016 tato povinnost platí pouze tehdy, pokud členské státy provádějí systém povolení pro výsadbu révy uvedený v hlavě I kapitoly III nebo vnitrostátní program podpory.

2.  Do 31. prosince 2015 se na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami zatříděnými podle čl. 81 odst. 2 nepřesahuje 500 hektarů, povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku nevztahuje.

3.  Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 46, předloží Komisi každoročně do 1. března aktualizovaný soupis produkčního potenciálu na základě registru vinic. Od 1. ledna 2016 podrobnosti oznámení Komisi týkající se vinařských oblastí stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

4.  S cílem usnadnit sledování a ověřování produkčního potenciálu členských států je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se obsahu registru vinic a výjimek z nich.

Článek 146

Příslušné vnitrostátní orgány v odvětví vína

1.  Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení týkající se určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů odpovědných za zajišťování souladu s pravidly Unie v odvětví vína. Členské státy zejména určí laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Určené laboratoře musí splňovat obecná kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2.  Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní a pravidelně aktualizuje.

Článek 147

Průvodní doklady a evidence

1.  Produkty v odvětví vína se do oběhu v Unii uvádějí s úředně schváleným průvodním dokladem.

2.  Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého podnikání mají v držení produkty v odvětví vína, především producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, vedou o uvedených produktech evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto produktů.

3.  S cílem usnadnit přepravu vinařských výrobků a ověřování členskými státy je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a) pravidla pro průvodní doklad a jeho použití;

b) podmínky, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení;

c) povinnost vést evidenci a její používání;

d) upřesnění, kdo má povinnost vést evidenci, a výjimky z této povinnosti;

e) činnosti, které se zanášejí do evidence.

4.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

a) pravidla pro složení evidence, produkty v ní obsažené, lhůty pro zanášení informací do evidence a uzavírání evidence;

b) opatření vyžadující, aby členské státy stanovily maximální přípustné procentní podíly ztrát;

c) obecná a přechodná ustanovení pro vedení evidence;

d) pravidla, která stanoví, jak dlouho se uchovávají průvodní doklady a evidence.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 3

Mléko a mléčné výrobky

Článek 148

Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

1.  Pokud se členský stát rozhodne, že každá dodávka syrového mléka na jeho území od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami nebo se rozhodne, že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách syrového mléka od zemědělců, řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavci 2.

Pokud se členský stát rozhodne, že dodávky syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou podložena, pokud je dodávka syrového mléka prováděna prostřednictvím jednoho nebo více odběratelů.

Pro účely tohoto článku se „odběratelem“ rozumí podnik, který převáží syrové mléko od zemědělce nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví syrového mléka je v každém případě převáděno.

▼M5

1a.  Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby veškeré dodávky syrového mléka ke zpracovateli syrového mléka byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v prvním pododstavci odstavce 4 tohoto článku.

Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.

▼M5

2.  Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:

▼B

a) se uzavře nebo předloží před dodávkou,

b) je v písemné formě a

c) obsahuje zejména tyto náležitosti:

i) cenu splatnou za dodávku, která je:

 stálá a stanovená ve smlouvě nebo

 vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat tržní ukazatele odrážející změny v tržních podmínkách, dodaný objem a jakost nebo složení dodaného syrového mléka;

ii) objem syrového mléka, který může nebo musí být dodán, a časový rozvrh těchto dodávek,

iii) dobu trvání smlouvy, která může být uzavřena buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro skončení smlouvy,

iv) podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,

v) opatření týkající se odběru či dodávání syrového mléka, a

vi) pravidla použitelná v případě vyšší moci.

▼M5

3.  Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

▼B

4.  Všechny náležitosti smluv o dodávkách syrového mléka uzavřených zemědělci, odběrateli nebo zpracovateli syrového mléka, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.

▼M5

Bez ohledu na první pododstavec se použije jedna nebo více z těchto možností:

a) pokud se členský stát rozhodne, že je uzavření písemné smlouvy o dodávkách syrového mléka povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit:

i) povinnost stran dohodnout se na vazbě mezi určitým dodaným množstvím a cenou za tuto dodávku;

ii) minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi zemědělcem a prvním kupujícím syrového mléka; minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;

▼B

b) pokud se členský stát rozhodne, že první kupující syrového mléka musí zemědělci předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.

Druhým pododstavcem není dotčeno právo zemědělce tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c).

5.  Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.

6.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 2 písm. a) a b) a odstavce 3 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která mají členské státy učinit v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 149

Smluvní jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků

▼M5

1.  Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, která je uznána podle čl. 161 odst. 1, může jménem zemědělců, kteří jsou jejími členy, jednat o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělce zpracovateli syrového mléka nebo odběrateli ve smyslu čl. 148 odst. 1 třetího pododstavce, pokud jde o jejich celou společnou produkci nebo její část.

▼B

2.  Jednání organizace producentů mohou probíhat:

a) ať došlo k převodu vlastnictví syrového mléka od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;

b) ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o společnou produkci některých nebo všech zemědělských členů, či nikoli;

c) pokud jsou pro danou organizaci producentů splněny všechny následující podmínky:

i) objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají, nepřesahuje 3,5 % celkové produkce v Unii;

ii) objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je vyprodukován v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu a

iii) objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je dodáván v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu;

d) pokud dotyční zemědělci nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem, členské státy se však mohou od této podmínky odchýlit v řádně odůvodněných případech, kdy zemědělci mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;

e) pokud se na syrové mléko nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které jej zavazuje k tomu, aby syrové mléko dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov, a

f) pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu nebo členských států, ve kterých působí, o objemu syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají.

3.  Odchylně od podmínek stanovených v odst. 2 písm. c) bodech ii) a iii) se jednání organizace producentů mohou uskutečnit podle odstavce 1, pokud se v případě uvedené organizace producentů jednání týká objemu syrového mléka, který je produkován nebo dodáván v členském státě, jehož celková roční produkce syrového mléka nedosahuje 500 000 tun, a tento objem nepřesahuje 45 % celkové vnitrostátní produkce dotyčného členského státu.

4.  Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů.

5.  Pro účely odst. 2 písm. c) a odst. 3 Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství produkce syrového mléka v Unii a členských státech, přičemž využije nejaktuálnější informace, které má k dispozici.

6.  Odchylně od odst. 2 písm. c) a odstavce 3 může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže nebo aby se předešlo vážné újmě pro malé a střední podniky zpracovávající syrové mléko na jeho území.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

7.  Pro účely tohoto článku se:

a) „vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž“ rozumí orgán uvedený v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ( 22 );

b) „malým a středním podnikem“ rozumí mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES.

8.  Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. f) a odstavce 6.

Článek 150

Regulace nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

1.  Na žádost organizace producentů uznané podle čl. 152 odst. 3, mezioborové organizace uznané podle čl. 157 odst. 3 nebo seskupení hospodářských subjektů uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012. Taková dohoda je uzavřena nejméně mezi dvěma třetinami producentů mléka nebo jejich zástupců, kteří zastupují producenty nejméně dvou třetin syrového mléka používaného pro výrobu sýra uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a případně nejméně dvěma třetinami výrobců tohoto sýra, kteří vyrábějí nejméně dvě třetiny z celkové výroby tohoto sýra v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

3.  Pro účely odstavce 1 je v případě sýra s chráněným zeměpisným označením zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci výrobku pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se tohoto sýra.

4.  Pravidla uvedená v odstavci 1:

a) se vztahují pouze na regulaci nabídky daného výrobku a jejich cílem je přizpůsobit nabídku tohoto sýra poptávce;

b) platí pouze pro daný výrobek;

c) mohou být závazná na období maximálně tří let a poté mohou být obnovena na základě nové žádosti v souladu s odstavcem 1;

d) nesmějí poškodit obchod s jinými výrobky, než jsou ty, na něž se vztahují uvedená pravidla;

e) nesmějí se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného sýra na trh;

f) nesmějí umožňovat pevné stanovení cen, a to ani pokud by ceny byly stanoveny orientačně či jako ceny doporučené;

g) nesmějí vést k tomu, že nadměrný podíl dotyčného výrobku nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl;

h) nesmějí vést k diskriminaci, vytvářet překážky pro nové subjekty na trhu ani negativně ovlivňovat drobné výrobce;

i) přispívají k zachování jakosti nebo k rozvoji daného výrobku;

j) nedotýkají se článku 149.

5.  Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

6.  Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou splněny, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, zruší pravidla uvedená v odstavci 1.

7.  Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

8.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

Článek 151

Povinné výkazy v odvětví mléka a mléčných výrobků

Od 1. dubna 2015 vykazují první kupující syrového mléka příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno.

Pro účely tohoto článku a článku 148 se „prvním kupujícím“ rozumí podnik nebo seskupení, které kupují mléko od producentů, za účelem:

a) jeho odběru, balení, skladování, chlazení nebo zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,

b) jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.

Členské státy oznámí Komisi množství syrového mléka podle prvního pododstavce.

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro obsah, formát a časový rozvrh těchto výkazů a opatření týkajících se oznámení, jež mají členské státy podávat v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



KAPITOLA III

Organizace producentů a sdružení a mezioborové organizace



Oddíl 1

Definice a uznání

Článek 152

Organizace producentů

1.  Členské státy mohou na požádání uznat organizace producentů, které:

a) založili, a ovládají v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. c), producenti v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2;

▼M5

b) byly vytvořeny z podnětu producentů a provádějí alespoň jednu z těchto činností:

i) společné zpracování;

ii) společnou distribuci, včetně pomocí společných prodejních platforem nebo společné přepravy;

iii) společné balení, označování nebo propagaci;

iv) společnou organizaci kontroly jakosti;

v) společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit;

vi) společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s produkcí;

vii) společné pořizování vstupů;

viii) jakékoliv jiné společné činnosti spojené se službami, jež sledují některý z cílů uvedených v písmenu c) tohoto odstavce;

▼B

c) mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat alespoň jeden z těchto cílů:

i) zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

ii) soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh, mimo jiné i prostřednictvím přímého prodeje,

iii) optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic v reakci na normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a zajišťování stálosti cen producentů,

iv) provádění výzkumu a rozvíjení iniciativ se zaměřením na udržitelné metody produkce, inovativní postupy, hospodářskou konkurenceschopnost a rozvoj trhu,

v) podpora a poskytování technické pomoci pro používání pěstitelských postupů a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí a vhodných postupů a technologií, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat,

vi) podpora a poskytování technické pomoci pro používání norem produkce, zvyšování jakosti produktů a vývoj produktů s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo vnitrostátní značkou jakosti,

vii) nakládání s vedlejšími produkty a odpady, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k zachování nebo podpoře biologické rozmanitosti,

viii) přispívání k udržitelnému využívání přírodních zdrojů a ke zmírňování změny klimatu,

ix) rozvoj iniciativ v oblasti propagace a uvádění na trh,

▼C2

x) správa vzájemných fondů uvedených v rámci operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny stanovených v čl. 33 odst. 3 písm. d) tohoto nařízení a v článku 36 nařízení (EU) č. 1305/2013,

▼B

xi) poskytování technické pomoci nezbytné pro využívání termínových trhů a systémů pojištění.

▼M5

1a.  Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na jejich dodávku jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část.

Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat:

a) za předpokladu, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i) až vii) jsou skutečně vykonávány, a přispívají tak k plnění cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;

b) za předpokladu, že organizace producentů soustředí nabídku a uvádí produkty svých členů na trh, ať došlo k převodu vlastnictví zemědělských produktů z producentů na organizaci producentů, či nikoli;

c) ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;

d) za předpokladu, že dotčení producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, pokud jde o produkty, kterých se týkají činnosti uvedené v prvním pododstavci;

e) za předpokladu, že se na dotyčný zemědělský produkt nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které samo není členem dotyčné organizace producentů, aby tento produkt dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov.

Dotčený členský stát však může udělit výjimku z podmínky uvedené v druhém pododstavci písm. d) v řádně odůvodněných případech, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech.

1b.  Pro účely tohoto článku se odkazy na organizaci producentů rozumí rovněž sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 odst. 1, pokud toto sdružení splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

1c.  Vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 může v jednotlivých případech rozhodnout, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1a prvním pododstavci má být do budoucna změněna, ukončena nebo vůbec neuskutečněna, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud se domnívá, že jsou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce Komise bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi před zahájením prvního formálního vyšetřovacího opatření nebo neprodleně poté a oznámí jí rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

▼B

2.  Organizace producentů uznaná podle odstavce 1 může být uznána i nadále, jestliže uvádí na trh výrobky kódu KN ex  22 08 jiné než výrobky uvedené v příloze I Smluv, a to za předpokladu, že podíl těchto výrobků nepřesahuje 49 % celkové hodnoty produkce uváděné organizací producentů na trh a že na tyto výrobky není poskytována podpora Unie. Tyto výrobky se v případě organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny nezohledňují při výpočtu hodnoty produktů uváděných na trh pro účely čl. 34 odst. 2.

▼M5 —————

▼B

Článek 153

Stanovy organizací producentů

1.  Stanovy organizace producentů zavazují její členy zejména k tomu, aby:

a) uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně podávání zpráv o produkci, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;

b) byli členy pouze jedné organizace producentů, pokud jde o určitý produkt jejich podniku; dotčený členský stát však v řádně odůvodněných případech může udělit výjimku z této podmínky, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;

c) poskytovali informace požadované organizací producentů ke statistickým účelům.

2.  Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

a) postupy pro určení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odst. 1 písm. a);

b) předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;

c) pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí;

d) sankce za porušení povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení příspěvků, nebo za porušení pravidel stanovených organizací producentů;

e) pravidla pro přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství, která nesmí být kratší než jeden rok;

f) účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.

3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků.

Článek 154

Uznávání organizací producentů

1.  Aby byla uznána členským státem, musí být organizace producentů žádající o uznání právním subjektem nebo jednoznačně vymezenou částí právního subjektu, který:

a) splňuje požadavky uvedené v čl. 152 odst. 1 písm. a), b) a c);

b) má minimální počet členů nebo disponuje minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, v níž vyvíjí svoji činnost;

c) poskytne dostatečné důkazy, že je schopen řádně vykonávat svoji činnost z časového hlediska i z hlediska efektivity, poskytování lidské, materiální a technické podpory svým členům a případně soustředění nabídky;

d) má stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

▼M5

1a.  Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že organizaci producentů působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 tohoto článku pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.

▼M5

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 1. lednem 2018 a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle článku 152.

3.  Organizacím producentů, které byly uznány před 1. lednem 2018, ale nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, členské státy odeberou uznání nejpozději 31. prosince 2020.

▼B

4.  Členské státy:

a) rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b) v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů dodržují ustanovení této kapitoly;

c) v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;

d) každý rok nejpozději do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

Článek 155

Externí zajišťování činností

Členské státy mohou uznané organizaci producentů nebo uznanému sdružení organizací producentů v odvětvích určených Komisí v souladu s čl. 173 odst. 1 písm. f) povolit, aby kteroukoli ze svých činností s výjimkou produkce svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud daná organizace producentů nebo sdružení organizací producentů i nadále odpovídají za provádění činnosti zajišťované externě a za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodním ujednáním o výkonu dané činnosti.

Článek 156

Sdružení organizací producentů

1.  Členské státy mohou na požádání uznat sdružení organizací producentů v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, která byla vytvořena z podnětu uznaných organizací producentů.

Sdružení organizací producentů mohou provádět jakoukoli z činností nebo funkcí organizací producentů, a sice podle pravidel přijatých v souladu s článkem 173.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy na požádání při posuzování žádosti uznat sdružení uznaných organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, pokud má dotčený členský stát za to, že sdružení je schopné efektivně vykonávat kteroukoli z činností uznané organizace producentů a splňuje podmínky stanovené v čl. 161 odst. 1.

Článek 157

Mezioborové organizace

1.  Členské státy mohou na požádání uznat mezioborové organizace v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, které:

a) se skládají ze zástupců hospodářských činností souvisejících s produkcí a alespoň s jednou z těchto fází dodavatelského řetězce: zpracování produktů nebo obchod s nimi včetně distribuce v jednom nebo více odvětvích;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

c) mají konkrétní zaměření zohledňující zájmy svých členů a zájmy spotřebitelů, které může zahrnovat zejména jeden z těchto cílů:

i) zlepšení znalostí a transparentnosti produkce a trhu, mimo jiné prostřednictvím zveřejňování souhrnných statistických údajů o produkčních nákladech, cenách a případně i cenových indexech, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni,

ii) prognózy produkčního potenciálu a zaznamenávání cen na veřejných trzích;

iii) přispívání k lepší koordinaci způsobu uvádění produktů na trh, zejména prostřednictvím průzkumu a studií trhu,

iv) průzkum potenciálních vývozních trhů,

v) aniž jsou dotčeny články 148 a 168, vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie pro prodej zemědělských produktů kupujícím nebo dodávky zpracovaných výrobků distributorům a maloobchodníkům s ohledem na potřebu zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže a zabránění narušení trhu,

vi) plnější využívání potenciálu produktů i na úrovni odbytišť a rozvoj iniciativ k posílení hospodářské konkurenceschopnosti a inovací,

vii) poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného k inovacím, racionalizaci, zlepšení a změně zaměření produkce a případně i zpracování a prodeje na produkty, které lépe vyhovují požadavkům trhu a chuti a očekávání spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů, včetně zvláštních vlastností produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, a ochranu životního prostředí,

viii) hledání způsobů, jak omezit používání veterinárních léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin, umožnit lepší řízení jiných vstupů, zajistit jakost produktů a ochranu půdy a vod, zvýšit bezpečnost potravin, zejména prostřednictvím vysledovatelnosti produktů, a zlepšit zdraví a životní podmínky zvířat,

ix) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech fázích produkce a případně zpracování a uvádění na trh,

x) přijetí veškerých možných opatření s cílem obhajovat, chránit a podporovat ekologické zemědělství a označení původu, značky jakosti a zeměpisná označení,

xi) podpora a provádění výzkumu zaměřeného na integrovanou a udržitelnou produkci nebo jiné metody produkce šetrné k životnímu prostředí,

xii) podpora zdravé a odpovědné spotřeby produktů na vnitřním trhu; nebo informování o škodlivých účincích spotřeby v nebezpečné míře;

xiii) podpora spotřeby nebo poskytování informací o produktech na vnitřním trhu a na vnějších trzích;

xiv) přispění k nakládání s vedlejšími produkty a snížení množství odpadů a nakládání s nimi,

▼M5

xv) zavedení standardních ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu článku 172a, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami,

xvi) provedení opatření k předcházení rizikům pro zdraví zvířat, ochranu rostlin a životní prostředí a jejich řízení.

1a.  Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že mezioborovou organizaci působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 a případně odstavce 3 tohoto článku pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.

▼B

2.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminujících kritérií rozhodnout, že podmínka stanovená v čl. 158 odst. 1 písm. c) je splněna prostřednictvím omezení počtu mezioborových organizací na regionální nebo celostátní úrovni, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy přijaté před 1. lednem 2014 a pokud to nenarušuje řádné fungování vnitřního trhu.

3.  Pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků, mohou členské státy odchylně od odstavce 1 uznat mezioborové organizace, které:

a) formálně požádaly o uznání a sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí syrového mléka alespoň v jedné z těchto fází dodavatelského řetězce: zpracování produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo obchod s nimi, včetně jejich distribuce;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmeni a);

c) vykonávají v jednom nebo více regionech Unie jednu nebo více z následujících činností a zohledňují při tom zájmy členů uvedených mezioborových organizací a spotřebitelů:

i) zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu, včetně zveřejňování statistických údajů o cenách, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv na dodávku syrového mléka a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

ii) přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví mléka a mléčných výrobků na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu;

iii) podpora spotřeby a poskytování informací o mléku a mléčných výrobcích na vnitřních i vnějších trzích;

iv) průzkum potenciálních vývozních trhů;

v) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie pro prodej syrového mléka kupujícím nebo nabídku zpracovaných výrobků distributorům a maloobchodům, při zohlednění potřeby dosáhnout spravedlivých a konkurenceschopných podmínek a zabránit narušení trhu;

vi) poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty lépe vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí;

vii) udržování a rozvoj produkčního potenciálu odvětví mléka a mléčných výrobků mimo jiné prostřednictvím podpory inovace a programů aplikovaného výzkumu a vývoje s cílem plně využít potenciálu mléka a mléčných výrobků, zejména proto, aby byly vytvářeny produkty s přidanou hodnotou, které budou atraktivnější pro spotřebitele;

viii) hledání postupů omezujících používání veterinárních léčiv, zlepšení řízení jiných vstupů a zvýšení bezpečnosti potravin a zdraví zvířat;

ix) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh;

x) využívání možností ekologického zemědělství a ochrana a podpora tohoto zemědělství, jakož i výroba výrobků s označením původu, značkami jakosti a zeměpisnými označeními; a

xi) propagace integrované produkce nebo jiných metod produkce šetrných k životnímu prostředí;

▼M5

xii) zavedení standardních ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu článku 172a, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami; a

xiii) provedení opatření k předcházení rizikům pro zdraví zvířat, ochranu rostlin a životní prostředí a jejich řízení.

▼B

Článek 158

Uznání mezioborových organizací

1.  Členské státy mohou uznat mezioborové organizace žádající o uznání, pokud tyto organizace:

a) splňují požadavky uvedené v článku 157;

b) vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;

c) představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. a);

d) nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování, s výjimkou případů uvedených v článku 162.

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 157.

3.  Mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů, ale nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, mohou i nadále vykonávat svou činnost podle vnitrostátních právních předpisů do 1. ledna 2015.

4.  Členské státy mohou uznat mezioborové organizace ve všech odvětvích existující před 1. lednem 2014, ať již byly uznány na základě žádosti nebo zřízeny podle právních předpisů, i když nesplňují podmínku stanovenou v čl. 157 odst. 1 písm. b) nebo v čl. 157 odst. 3 písm. b).

5.  V případě uznání mezioborové organizace v souladu s odstavcem 1 nebo 2 členské státy:

a) rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podpůrnými doklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b) v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;

c) v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;

d) odeberou uznání, pokud již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;

e) každý rok do 31. března informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.



Oddíl 2

Další pravidla pro konkrétní odvětví

Článek 159

Povinné uznávání

Odchylně od článků 152 až 158 uznají členské státy na požádání:

a) organizace producentů

i) v odvětví ovoce a zeleniny, pokud jde o jeden nebo více produktů uvedeného odvětví nebo takové produkty určené výhradně ke zpracování,

ii) v odvětví olivového oleje a stolních oliv,

iii) v odvětví bource morušového,

iv) v odvětví chmele;

b) mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku.

Článek 160

Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny

V odvětví ovoce a zeleniny sledují organizace producentů alespoň jeden z cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) bodech i, ii) a iii).

Stanovy organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny ukládají členům povinnost, aby celou svoji produkci uváděli na trh prostřednictvím své příslušné organizace producentů.

Organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace, které v rámci své působnosti jednají v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

Článek 161

Uznávání organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků

▼M5

1.  Členské státy na žádost uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, pokud:

a) jsou tvořeny producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků a byly vytvořeny z jejich podnětu a mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat jeden nebo více z těchto cílů:

i) zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství;

ii) soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejich členy na trh;

iii) optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů;

▼B

b) mají minimální počet členů nebo disponují minimálním objemem tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, v níž vyvíjejí činnost;

c) existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti jak z časového hlediska, tak z hlediska efektivity a soustředění nabídky;

d) mají stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

▼M5

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky stanovené v odstavci 1, se mají považovat za uznané organizace producentů.

▼B

3.  Členské státy:

a) rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b) v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů dodržují ustanovení této kapitoly;

c) v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;

d) každý rok do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

Článek 162

Mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku

U mezioborových organizací v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku může konkrétní zaměření uvedené v čl. 57 odst. 1 písm. c) zahrnovat také jeden z těchto cílů:

a) soustředění a koordinace nabídky a uvádění produkce svých členů na trh;

b) společné přizpůsobení produkce a zpracování požadavkům trhu a zdokonalení produktu;

c) podpora racionalizace a zlepšení produkce a zpracování.

Článek 163

Uznávání mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků

1.  Členské státy mohou uznat mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, za předpokladu, že uvedené organizace:

a) splňují požadavky uvedené v čl. 157 odst. 3;

b) vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;

c) představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 157 odst. 3 písm. a);

d) nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování v odvětví mléka a mléčných výrobků.

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, se považují za uznané mezioborové organizace podle čl. 157 odst. 3.

3.  Pokud členské státy využijí možnosti uznat mezioborovou organizaci v souladu s odstavcem 1 nebo 2:

a) rozhodnou o uznání mezioborové organizace do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b) v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;

c) v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné. rozhodnou o odebrání uznání;

d) odeberou uznání, pokud:

i) již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;

ii) se mezioborová organizace účastní dohod, rozhodnutí či jednání ve vzájemné shodě uvedených v čl. 210 odst. 4, tímto odebráním uznání nejsou dotčeny jakékoli další sankce ukládané v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

iii) mezioborová organizace neplní oznamovací povinnost uvedenou v čl. 210 odst. 2 prvním pododstavci písm. a);

e) každý rok do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.



Oddíl 3

Rozšíření působnosti pravidel a povinné příspěvky

Článek 164

Rozšíření působnosti pravidel

1.  Je-li uznaná organizace producentů, uznané sdružení organizací producentů nebo uznaná mezioborová organizace působící v konkrétním hospodářském prostoru nebo prostorech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost učinit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, závaznými na omezenou dobu i pro jiné jednotlivé hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčném hospodářském prostoru nebo prostorech a nejsou členy této organizace nebo tohoto sdružení.

2.  Pro účely tohoto oddílu se „hospodářským prostorem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými regiony, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

3.  Organizace nebo sdružení se považuje za reprezentativní, pokud v dotčeném hospodářském prostoru nebo v prostorech členského státu zastupuje:

a) následující podíl objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi:

i) u organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny alespoň 60 % nebo

ii) v ostatních případech alespoň dvě třetiny a

b) v případě organizací producentů více než 50 % dotčených producentů.

V případě mezioborových organizací, u nichž stanovení podílu objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi vyvolává v praxi potíže, však členské státy mohou stanovit vnitrostátní pravidla pro určení konkrétní úrovně reprezentativnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě ii).

Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více hospodářských prostorů, musí organizace nebo sdružení prokázat minimální úroveň reprezentativnosti vymezené v prvním pododstavci pro každý z oborů, které v každém z dotyčných hospodářských prostorů sdružuje.

4.  Pravidla, u nichž lze požadovat rozšíření působnosti na jiné hospodářské subjekty, jak je stanoveno v odstavci 1, musí sledovat jeden z těchto cílů:

a) informování o produkci a trhu;

b) pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Unie nebo vnitrostátní pravidla;

c) vypracovávání vzorových smluv slučitelných s právními předpisy Unie;

d) uvádění produktů na trh;

e) ochrana životního prostředí;

f) opatření na podporu a využívání potenciálu produktů;

g) opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;

h) výzkum zaměřený na další zhodnocení produktů, zejména prostřednictvím nových způsobů využití, které neohrožují veřejné zdraví;

i) studie v zájmu zlepšení jakosti produktů;

j) výzkum, zaměřený především na způsoby pěstování, které umožňují použití menšího množství přípravků na ochranu rostlin nebo veterinárních léčivých přípravků a zaručují ochranu půdy a ochranu nebo zlepšení životního prostředí;

k) stanovení minimální jakosti a stanovení minimálních norem pro obalovou a obchodní úpravu;

l) použití certifikovaného osiva a kontroly jakosti produktů;

m) zdraví zvířat a rostlin nebo bezpečnost potravin;

n) nakládání s vedlejšími produkty.

Tato pravidla nesmějí způsobit újmu jiným hospodářským subjektům dotčeného členského státu nebo Unii a nesmějí mít žádné účinky uvedené v čl. 210 odst. 4 nebo být jinak neslučitelné s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

5.  Rozšíření působnosti pravidel uvedených v odstavci 1 je hospodářským subjektům dáno na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

6.  Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

Článek 165

Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Jestliže je působnost pravidel uznané organizace producentů, uznaného sdružení organizací producentů nebo uznané mezioborové organizace rozšířena podle článku 164 a jestliže jsou činnosti, na něž se tato pravidla vztahují, v obecném hospodářském zájmu hospodářských subjektů, jejichž činnosti jsou spojeny s dotyčnými produkty, může členský stát, který udělil uznání, po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že jednotlivé hospodářské subjekty nebo seskupení, které nejsou členy organizace, které však mají z těchto činností prospěch, uhradí organizaci v plné nebo částečné výši finanční příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých v důsledku provozování dotyčných činností.



Oddíl 4

Přizpůsobení nabídky

Článek 166

Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu

S cílem podpořit činnost organizací uvedených v článcích 152 až 163, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o opatření v odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2, jejichž cílem je:

a) zlepšit jakost;

b) podpořit lepší organizaci produkce, zpracování a uvádění na trh;

c) usnadnit zjišťování vývoje tržních cen;

d) umožnit vypracování krátkodobých a dlouhodobých prognóz na základě používaných výrobních prostředků.

Článek 167

Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

1.  Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prostřednictvím rozhodnutí mezioborových organizací uznaných podle článků 157 a 158.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:

a) se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;

b) umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených;

c) vést k tomu, že nebude k dispozici příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak k dispozici byl;

d) umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení Unie pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

3.  Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.



Oddíl 5

Systémy uzavírání smluv

Článek 168

Smluvní vztahy

1.  Aniž je dotčen článek 148 týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků a článek 125 týkající se odvětví cukru, pokud členský stát rozhodne, pokud jde o zemědělské produkty pocházející z odvětví jiných než odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru uvedených v čl. 1 odst. 2:

a) že na jeho území musí být veškeré dodávky uvedených produktů od producenta ke zpracovateli nebo distributorovi podloženy písemnou smlouvou mezi stranami; nebo

b) že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávce zemědělských produktů na jeho území od producenta,

řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

▼M5

1a.  Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby veškeré dodávky jejich zemědělských produktů pocházejících z odvětví, která jsou uvedena v čl. 1 odst. 2 kromě odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru, zpracovateli nebo distributorovi byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v odstavci 4 a v odst. 6 prvním pododstavci tohoto článku.

Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.

▼B

2.  Pokud členský stát rozhodne, že dodávky produktů, na které se vztahuje tento článek, od producenta ke zpracovateli musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou mezi stranami podložena, pokud je dodávka dotčených produktů prováděna prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkovatelů.

Členské státy zajistí, aby ustanovení přijatá podle tohoto článku nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

3.  V případě popsaném ve odstavci 2 mohou členské státy zavést mechanismus zprostředkování pro účely případů, kdy taková smlouva nemůže být uzavřena vzájemnou dohodou, čímž zajistí spravedlivé smluvní vztahy.

▼M5

4.  Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:

▼B

a) se uzavře nebo předloží před dodávkou;

b) je v písemné formě; a

c) obsahuje zejména tyto náležitosti:

i) cenu splatnou za dodávku, která je:

 stálá a stanovená ve smlouvě, nebo

 je vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat tržní ukazatele odrážející změny v tržních podmínkách, dodaná množství a jakost nebo složení dodaných zemědělských produktů,

ii) množství a jakost dotčených produktů, které mohou nebo musí být dodány, a časový rozvrh těchto dodávek,

iii) dobu trvání smlouvy, která může být buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro ukončení smlouvy,

iv) podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,

v) opatření týkající se odběru či dodávání zemědělských produktů a

vi) pravidla použitelná v případě vyšší moci.

▼M5

5.  Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud dotčené produkty dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 4 písm. a), b) a c).

▼B

6.  Všechny náležitosti smluv o dodávkách zemědělských produktů uzavřených producenty, odběrateli, zpracovateli nebo distributory, včetně náležitostí uvedených v odst. 4 písm. c), jsou mezi stranami volně sjednány.

Odchylně od prvního pododstavce se použije jedna nebo obě z těchto možností:

a) pokud se členský stát rozhodne, že uzavírání písemných smluv na dodávky zemědělských produktů bude povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi producentem a prvním kupujícím zemědělských produktů. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;

b) pokud se členský stát rozhodne, že první kupující zemědělských produktů musí producentovi předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.

Druhým pododstavcem není dotčeno právo producenta tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 4 písm. c).

7.  Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, zajistí, aby přijatá ustanovení nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

Členské státy oznámí Komisi způsob uplatňování veškerých opatření zavedených podle tohoto článku.

8.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 4 písm. a) a b) a odstavce 5 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která členské státy musí činit v souladu s tímto článkem.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

▼M5 —————

▼B

Článek 172

Regulace nabídky šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

1.  Na žádost organizace producentů uznané podle čl. 152 odst. 1 tohoto nařízení, mezioborové organizace uznané podle čl. 157 odst. 1 tohoto nařízení nebo seskupení hospodářských subjektů uvedeného v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1151/2012, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012. Taková dohoda je po konzultaci s chovateli prasat v dané zeměpisné oblasti uzavřena nejméně mezi dvěma třetinami výrobců šunky, kteří zastupují výrobce nejméně dvou třetin celkové výroby této šunky v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 a, pokud to příslušný členský stát považuje za vhodné, nejméně dvěma třetinami chovatelů prasat v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

3.  Pravidla uvedená v odstavci 1:

a) se vztahují pouze na regulaci nabídky daného výrobku a jejich cílem je přizpůsobit nabídku této šunky poptávce;

b) platí pouze pro daný výrobek;

c) mohou být závazná na období maximálně tří let a poté mohou být obnovena na základě nové žádosti v souladu s odstavcem 1;

d) nesmějí poškodit obchod s jinými výrobky, než jsou ty, na něž se vztahují uvedená pravidla;

e) nesmějí se týkat transakcí provedených po prvním uvedení dané šunky na trh;

f) nesmějí umožnit pevné stanovení cen, ani pokud by ceny byly stanoveny orientačně či jako ceny doporučené;

g) nesmějí vést k tomu, že nadměrný podíl dotyčného výrobku nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl;

h) nesmějí vést k diskriminaci, vytvářet překážky pro nové subjekty na trhu ani negativně ovlivňovat drobné výrobce;

i) přispívají k zachování jakosti nebo k rozvoji daného výrobku.

4.  Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

5.  Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou dodržovány, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, pravidla uvedená v odstavci 1 zruší.

6.  Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

7.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

▼M5



Oddíl 5a

Ustanovení o sdílení hodnoty

Článek 172a

Sdílení hodnoty

Aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení o sdílení hodnoty v odvětví cukru, mohou se zemědělci, včetně sdružení zemědělců, a jejich první kupující dohodnout na ustanoveních o sdílení hodnoty, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami.

▼B



Oddíl 6

Procedurální pravidla

Článek 173

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zajistit, aby cíle a povinnosti organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací byly jasně vymezeny, tak aby přispívaly k efektivitě činnosti těchto organizací a sdružení bez nepřiměřené administrativní zátěže a bez porušení zásady svobody sdružování, zejména vůči těm, kdo nejsou členy těchto organizací, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o následující záležitosti, které se týkají organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací a jednoho nebo více odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo konkrétních produktů těchto odvětví:

a) konkrétní cíle, které tyto organizace a sdružení mohou, musí nebo nesmějí sledovat, popřípadě doplněné k těm, které jsou stanoveny v článcích 152 až 163,

b) pravidla těchto organizací a sdružení, stanovy organizací jiných než organizací producentů, konkrétní podmínky týkající se stanov organizací producentů v některých odvětvích, včetně výjimek z povinnosti uvádět celou produkci na trh prostřednictvím organizace producentů uvedené v čl. 160 druhém pododstavci, struktura, doba členství, velikost, odpovědnost a činnosti těchto organizací a sdružení, účinky vyplývající z uznání, odebrání uznání a sloučení,

c) podmínky pro uznání, odebrání a pozastavení uznání, účinky vyplývající z uznání, odebrání a pozastavení uznání i požadavky, aby tyto organizace a sdružení přijaly nápravná opatření v případě nedodržení kritérií uznání;

d) nadnárodní organizace a sdružení, včetně pravidel uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce;

e) pravidla pro poskytování správní pomoci a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány tuto pomoc poskytovat v případě nadnárodní spolupráce;

►C2  f) odvětví, na která se vztahuje článek 155, ◄ podmínky externího zajišťování činností, povaha činností, které lze zadávat externím subjektům a poskytování technických prostředků organizacemi nebo sdruženími;

g) základ pro výpočet minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce organizací a sdružení;

h) přijetí členů, kteří v případě organizací producentů nejsou producenty a v případě sdružení organizací producentů nejsou organizacemi producentů;

i) rozšíření působnosti některých pravidel organizací stanovených v článku 164 na nečleny a povinné placení příspěvků nečleny uvedené v článku 165, včetně používání a přidělení těchto plateb příslušnými organizacemi a seznamu přísnějších pravidel týkajících se produkce, jejichž působnost může být rozšířena podle čl. 164 odst. 4 prvního pododstavce písm. b), přičemž současně je třeba zajistit, aby takové organizace byly vůči nečlenům transparentní a odpovědné a aby členové těchto organizací nepožívali příznivějšího zacházení než nečlenové, zejména pokud jde o uplatňování povinného placení příspěvků;

j) další požadavky, pokud jde o reprezentativnost organizací podle článku 164, dotčené hospodářské prostory, včetně přezkumu jejich definice Komisí, minimální období, během kterého platí pravidla před rozšířením jejich působnosti, osoby nebo organizace, na něž se mohou vztahovat pravidla nebo příspěvky, a okolnosti, za nichž Komise může požadovat, aby rozšíření působnosti pravidel nebo povinné příspěvky byly zamítnuty nebo zrušeny.

2.  Odchylně od odstavce 1, aby se zajistilo jasné vymezení cílů a povinností organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků, a přispělo se tak k efektivitě činnosti těchto organizací bez uložení nepřiměřené zátěže, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) podmínky pro uznávání nadnárodních organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů;

b) pravidla pro poskytování správní pomoci a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány tuto pomoc poskytovat organizacím producentů, včetně sdružení organizací producentů, v případě nadnárodní spolupráce;

c) dodatečná pravidla pro výpočet objemu syrového mléka, na který se vztahují jednání uvedená v čl. 149 odst. 2 písm. c) a v čl. 149 odst. 3;

d) pravidla týkající se rozšíření působnosti některých pravidel organizací stanovených v článku 164 na nečleny a povinné placení příspěvků nečleny uvedené v článku 165.

Článek 174

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

1.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování této kapitoly, zejména:

a) opatření sloužící k provádění podmínek pro uznávání organizací producentů a mezioborových organizací stanovených v článcích 154 a 158;

b) postupy pro případ fúze organizací producentů;

c) postupy, jež stanoví členské státy v souvislosti s minimální velikostí a minimální dobou členství;

d) postupy týkající se rozšíření působnosti pravidel a finančních příspěvků podle článků 164 a 165, zejména uplatňování koncepce „hospodářského prostoru“ podle čl. 164 odst. 2;

e) postupy týkající se správní pomoci;

f) postupy týkající se externího zajišťování činností;

g) postupy a technické podmínky týkající se provádění opatření uvedených v článku 166.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2.  Odchylně od odstavce 1 může Komise s ohledem na odvětví mléka a mléčných výrobků přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla nezbytná pro:

a) uplatňování podmínek pro uznávání organizací producentů a jejich sdružení a mezioborových organizací stanovených v článcích 161 a 163;

b) oznámení podle čl. 149 odst. 2 písm. f);

c) oznámení členských států Komisi v souladu s čl. 161 odst. 3 písm. d), čl. 163 odst. 3 písm. e), čl. 149 odst. 8 a čl. 150 odst. 7;

d) postupy týkající se správní pomoci v případě nadnárodní spolupráce.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 175

Další prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout jednotlivá rozhodnutí týkající se:

▼C2

a) uznávání organizací, které provádějí činnost ve více členských státech, v souladu s pravidly přijatými podle čl. 173 odst. 1 písm. d);

▼B

b) námitky proti uznání mezioborové organizace nebo odebrání tohoto uznání členským státem;

▼C2

c) seznamu hospodářských prostorů oznámených členskými státy v souladu s pravidly přijatými podle čl. 173 odst. 1 písm. i) a odst. 2 písm. d);

▼B

d) požadavku, aby členský stát zamítl nebo zrušil rozšíření působnosti pravidel nebo finanční příspěvky nečlenů, o nichž tento členský stát rozhodl.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.



ČÁST III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI



KAPITOLA I

Dovozní a vývozní licence

Článek 176

Obecná pravidla

1.  Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více produktů následujících odvětví do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie podléhat předložení licence:

a) obiloviny;

b) rýže;

c) cukr;

d) osiva;

e) olivový olej a stolní olivy, pokud jde o produkty kódů KN 1509 , 1510 00 , 0709 92 90 , 0711 20 90 , 2306 90 19 , 1522 00 31 a 1522 00 39 ;

f) len a konopí, pokud jde o konopí;

g) ovoce a zelenina;

h) výrobky z ovoce a zeleniny;

i) banány;

j) víno;

k) živé rostliny;

l) hovězí a telecí maso;

m) mléko a mléčné výrobky;

n) vepřové maso;

o) skopové a kozí maso;

p) vejce;

q) drůbeží maso;

r) ethylalkohol zemědělského původu.

2.  Členské státy vydají licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU jinak a aniž je tím dotčeno použití článků 177, 178 a 179 tohoto nařízení.

3.  Licence platí v celé Unii.

Článek 177

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zohlednit mezinárodní závazky Unie a platné normy Unie týkající se sociální oblasti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, potřebu sledovat rozvoj obchodu, vývoj na trhu a vývoj dovozu či vývozu produktů, potřebu řádného řízení trhu a potřebu snížit administrativní zátěž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) seznam produktů odvětví uvedených v čl. 176 odst. 1, které podléhají předložení dovozní nebo vývozní licence;

b) případy a situace, kdy se předložení dovozní nebo vývozní licence nevyžaduje s ohledem na celní status daných produktů, obchodní ujednání, která je třeba dodržovat, účel operací, právní status žadatele a příslušná množství.

2.  S cílem stanovit další prvky režimu licencí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla týkající se:

a) práv a povinností vyplývajících z licence, jejích právních účinků a případů, kdy se použije přípustná odchylka, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci, nebo kdy má být v licenci uveden původ;

b) požadavku, aby vydání dovozní licence nebo propuštění do volného oběhu podléhalo předložení dokladu vydaného třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti produktů;

c) převodu licence nebo omezení této převoditelnosti;

d) dalších podmínek pro dovozní licence v případě konopí v souladu s článkem 189 a zásady správní pomoci mezi členskými státy s cílem předcházet podvodům a nesrovnalostem nebo je řešit;

e) případů a situací, kdy musí být složena jistota jako záruka, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence, a kdy tato jistota složena být nemusí.

Článek 178

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování této kapitoly, včetně pravidel týkajících se:

a) formátu a obsahu dovozních licencí;

b) předkládání žádostí a vydávání licencí a jejich použití;

c) doby platnosti licence,

d) postupů pro skládanou jistotu a její výši;

e) důkazu, že byly splněny požadavky související s používáním licencí;

f) míry přípustné odchylky, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci;

g) vydávání náhradních licencí a duplikátů licencí;

h) zacházení s licencemi ze strany členských států a výměny informací nezbytných pro řízení daného režimu, včetně postupů týkajících se konkrétní správní pomoci mezi členskými státy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 179

Další prováděcí pravomoci

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

a) omezí množství, pro která mohou být licence vydávány;

b) zamítne požadovaná množství;

c) pozastaví podávání žádostí s cílem řídit trh, na kterém jsou požadována velká množství.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.



KAPITOLA II

Dovozní cla

Článek 180

Provádění mezinárodních dohod a některých dalších aktů

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření ke splnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny v souladu se Smlouvou o fungování EU, nebo v jakémkoli jiném příslušném aktu přijatém v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy o fungování EU nebo ve společném celním sazebníku, pokud jde o výpočet dovozních cel na zemědělské produkty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 181

Režim vstupní ceny pro některé produkty odvětví ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví vína

▼C2

1.  Pro použití celní sazby společného celního sazebníku na produkty odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a na hroznovou šťávu a mošt se vstupní cena zásilky rovná její celní hodnotě vypočtené v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2913/92 ( 23 ) („celní kodex“) a nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 ( 24 ).

▼B

2.  Za účelem zajištění účinnosti režimu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví, že věrohodnost vstupní ceny zásilky uvedené v prohlášení se má ověřit za použití paušální dovozní hodnoty, a kterými stanoví podmínky, za nichž je třeba složit jistotu.

3.  Komise přijme prováděcích akty, kterými stanoví pravidla pro výpočet paušální dovozní hodnoty uvedené v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 182

Dodatečná dovozní cla

1.  Komise může přijmout prováděcí akty, které určí produkty v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu, na které se při dovozu podléhajícímu celní sazbě stanovené ve společném celním sazebníku použije dodatečné dovozní clo, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Unie, jestliže:

a) se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je cena oznámená Unií Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“), nebo

b) objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).

Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2.  Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud není pravděpodobné, že by dovoz narušil trh Unie, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli.

3.  Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky. Dovozní ceny CIF se prověřují v porovnání s reprezentativními cenami daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Unie s tímto produktem.

4.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro použití tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 183

Další prováděcí pravomoci

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

a) stanoví výši použitého dovozního cla v souladu s pravidly stanovenými v mezinárodní dohodě uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU, ve společném celním sazebníku a v prováděcích aktech uvedených v článku 180;

b) stanoví reprezentativní ceny a spouštěcí objemy pro účely použití dodatečných dovozních cel v rámci pravidel přijatých podle čl. 182 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.



KAPITOLA III

Správa celních kvót a zvláštní zacházení při dovozu třetími zeměmi

Článek 184

Celní kvóty

▼M5

1.  Celní kvóty na dovoz zemědělských produktů do Unie nebo její části za účelem propuštění do volného oběhu nebo celní kvóty na dovoz zemědělských produktů Unie do třetích zemí, které mají být částečně nebo zcela spravovány Unií a vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU nebo jiným aktem přijatým v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy o fungování EU, otevírá nebo spravuje Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 186 tohoto nařízení a prováděcích aktů podle článku 187 tohoto nařízení.

▼B

2.  Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a) metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dříve přijde, je dříve na řadě“);

b) metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);

c) metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „metoda tradičních dovozců / nových žadatelů“).

3.  Přijatá metoda správy

a) dovozních celních kvót přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování stávajícího a nově vznikajícího produkčního, zpracovatelského a spotřebitelského trhu Unie z hlediska konkurenceschopnosti, jistoty a plynulosti dodávek a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu a

b) vývozních celních kvót umožňuje plné využití možností, které dotyčná kvóta nabízí.

Článek 185

Zvláštní celní kvóty

Za účelem uplatnění celních kvót na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celních kvót na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví ustanovení nezbytná pro dovoz v rámci celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a jejich odbyt na trzích těchto členských států.

Článek 186

Přenesené pravomoci

1.  S cílem zajistit rovný přístup k dostupným množstvím a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci celní kvóty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými:

a) stanoví podmínky a požadavky na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost v rámci celní kvóty. Dotčená ustanovení mohou vyžadovat minimální zkušenosti s obchodem se třetími zeměmi a jim na roveň postavenými územími nebo se zpracovatelskou činností, vyjádřené jako minimální množství a období v daném odvětví trhu. Tato ustanovení mohou obsahovat zvláštní pravidla vyhovující potřebám a postupům platným v určitém odvětví a využití a potřebám zpracovatelského odvětví;

b) stanoví pravidla týkající se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení uvedeného převodu v rámci správy celní kvóty;

c) podmíní účast na celní kvótě složením jistoty;

d) v nezbytných případech stanoví veškeré zvláštní vlastnosti, požadavky nebo omezení vztahující se na celní kvótu stanovenou v mezinárodní dohodě nebo jiném aktu uvedeném v čl. 184 odst. 1.

2.  S cílem zajistit, aby vyvážené produkty mohly při dovozu do třetí země za určitých podmínek využívat výhod zvláštního zacházení podle mezinárodních dohod uzavřených Unií v souladu se Smlouvou o fungováni EU, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 tohoto nařízení, pokud jde o pravidla, podle nichž musí příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavit potvrzení, že dané podmínky jsou splněny u produktů, které v případě vývozu mohou využívat výhod zvláštního zacházení při dovozu do třetí země, jsou-li splněny určité podmínky.

Článek 187

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

a) roční celní kvóty, v případě potřeby jejich vhodné časové rozvržení v průběhu roku, a metodu správy, která má být použita;

b) postupy pro použití zvláštních ustanovení obsažených v dohodě nebo aktu o přijetí dovozního nebo vývozního režimu, zejména pro:

i) záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen;

ii) uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v bodě i);

iii) předkládání dokladu vydaného vyvážející zemí;

iv) určení a použití produktů;

c) dobu platnosti licencí nebo povolení;

d) postupy pro skládanou jistotu a její výši;

e) používání licencí a v případě potřeby konkrétní opatření týkající se zejména podmínek, za nichž se předkládají žádosti o dovoz a udělují povolení v rámci celní kvóty;

f) postupy a technická kritéria pro použití článku 185;

g) nezbytná opatření týkající se obsahu, formy, vydání a použití dokladu uvedeného v čl. 186 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

▼M5

Článek 188

Postup přidělování celních kvót

1.  Komise prostřednictvím náležitého uveřejnění na internetu zveřejní výsledky přidělení celních kvót pro oznámené žádosti, přičemž se přihlíží k dostupným celním kvótám a oznámeným žádostem.

2.  Uveřejnění uvedené v odstavci 1 odkazuje rovněž na případnou nutnost zamítnout nevyřízené žádosti, pozastavit podávání žádostí nebo přidělit nevyužitá množství.

3.  Členské státy vydávají dovozní a vývozní licence pro požadovaná množství v rámci dovozních a vývozních celních kvót s výhradou příslušných koeficientů přidělení a poté, co je Komise zveřejní v souladu s odstavcem 1.

▼B



KAPITOLA IV

Zvláštní ustanovení pro dovoz některých produktů

Článek 189

Dovoz konopí

1.  Do Unie se mohou dovážet níže uvedené produkty pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) surové pravé konopí kódu KN 5302 10 00 splňující podmínky stanovené v čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013;

b) semena odrůd konopí kódu KN ex 1207 99 20 určená k výsevu, u kterých je prokázáno, že obsah tetrahydrokanabinolu v dané odrůdě nepřesahuje hodnotu stanovenou podle čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 3) nařízení (EU) č. 1307/2013;

c) semena konopí kódu KN 1207 99 91 , která nejsou určena k výsevu a jsou dovážená výhradně dovozci schválenými členským státem, aby se zajistilo, že tato semena nebudou určena k výsevu.

2.  Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější pravidla přijatá členskými státy v souladu se Smlouvou o fungování EU a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství.

Článek 190

Dovoz chmele

1.  Produkty v odvětví chmele mohou být dovezeny ze třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené v Unii nebo z takových produktů získané.

2.  Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině podle článku 77, se považují za odpovídající znakům jakosti uvedeným v odstavci 1.

V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových výrobků může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3.  S cílem minimalizovat administrativní zátěž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž se neuplatní povinnosti týkající se osvědčení o rovnocennosti a označování obalů.

4.  Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto článku, včetně pravidel pro uznání osvědčení rovnocennosti a kontroly dovozu chmele. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 191

Odchylky pro dovezené produkty a zvláštní jistota v odvětví vína

V souladu s mezinárodními závazky Unie mohou být podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU pro dovezené produkty přijaty odchylky od přílohy VIII části II oddílu B bodu 5 nebo oddílu C.

V případě odchylek od přílohy VIII části II oddílu B bodu 5 složí dovozci u určených celních úřadů za tyto produkty jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž jsou výrobky propuštěny do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že:

a) produkty odchylek nevyužily; nebo

b) v případě, že odchylek využily, nebyly produkty vinifikovány, nebo v případě vinifikace byly výsledné výrobky řádně označeny.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla k zajištění jednotného uplatňování tohoto článku, včetně pravidel týkajících se částek jistoty a řádného označování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 192

Dovozy surového cukru určeného k rafinaci

1.  Do konce hospodářského roku 2016-2017 se cukrovarům zabývajícím se výhradně rafinací poskytuje výlučná dovozní kapacita ve výši 2 500 000 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

2.  Jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v provozu v Portugalsku, je považováno za zařízení zabývající se výhradně rafinací.

3.  Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze cukrovarům zabývajícím se výhradně rafinací a pokud příslušná množství nepřesahují množství uvedená v odstavci 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi cukrovary zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije na první tři měsíce každého hospodářského roku.

4.  S ohledem na nezbytnost zajistit, aby byl cukr dovážený za účelem rafinace v souladu s tímto článkem rafinován, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) používání pojmů týkajících se fungování dovozních ujednání podle odstavce 1;

b) podmínky a kritéria způsobilosti, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost o dovozní licenci, včetně složení jistoty;

c) pravidla pro ukládání správních sankcí.

5.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná pravidla ohledně podpůrných dokumentů, které je třeba předložit v souvislosti s požadavky a povinnostmi týkajícími se hospodářských subjektů v oblasti dovozu, zejména pak cukrovarů zabývajících se výhradně rafinací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 193

Pozastavení dovozních cel v odvětví cukru

S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2 může Komise do konce hospodářského roku 2016–2017 přijmout prováděcí akty, kterými částečně nebo zcela pozastaví ukládání dovozních cel na určitá množství těchto výrobků:

a) cukru kódu KN 1701 ;

b) izoglukózy kódů KN 1702 30 10 , 1702 40 10 , 1702 60 10 a 1702 90 30 .

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



KAPITOLA V

Ochrana a aktivní zušlechťovací styk

Článek 194

Ochranná opatření

1.  Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijímá Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009 ( 25 ) a (ES) č. 625/2009 ( 26 ).

2.  Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie podle mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3.  Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.

4.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými zruší nebo změní ochranná opatření Unie přijatá podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 195

Pozastavení režimu zušlechťovacího styku a aktivního zušlechťovacího styku

Pokud je trh Unie narušen režimem zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jimi mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, které zcela nebo částečně pozastaví používání režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského ethylalkoholu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.



KAPITOLA VI

Vývozní náhrady

Článek 196

Oblast působnosti

1.  V míře nezbytné pro umožnění vývozu na základě kurzů nebo cen na světovém trhu za situace, kdy na vnitřním trhu nastanou takové podmínky, jako jsou podmínky popsané v čl. 219 odst. 1 nebo článku 221, a v mezích vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami v Unii pokryt vývozní náhradou v případě:

a) produktů vyvážených bez dalšího zpracování v odvětvích:

i) obilovin,

ii) rýže,

iii) cukru, pokud jde o výrobky uvedené v příloze I části III písm. b) až d) a g),

iv) hovězího a telecího masa,

v) mléka a mléčných výrobků,

vi) vepřového masa,

vii) vajec,

viii) drůbežího masa;

b) produktů uvedených v písm. a) bodech i) až iii), v) a vii) tohoto odstavce, které mají být vyváženy ve formě zpracovaného zboží v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1216/2009 ( 27 ) a ve formě výrobků obsahujících cukr a uvedených v příloze I části X písm. b) tohoto nařízení.

2.  Vývozní náhrady pro produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné produkty vyvážené bez dalšího zpracování.

3.  Aniž je dotčeno použití čl. 219 odst. 1 a článku 221, náhrada, která je k dispozici pro produkty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, činí 0 EUR.

Článek 197

Přidělování vývozních náhrad

Metoda přidělování množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, musí být taková, aby:

a) byla nejvhodnější z hlediska povahy produktu a situace na příslušném trhu, umožňovala nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje účinnost a strukturu vývozu z Unie a jeho dopad na rovnováhu na trhu, aniž by vedla k diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, a zvláště mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

b) s přihlédnutím k administrativním požadavkům byla pro hospodářské subjekty administrativně co nejméně náročná.

Článek 198

Stanovení vývozní náhrady

1.  Na stejné produkty v celé Unii se použijí stejné vývozní náhrady. Mohou se lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

2.  Opatření týkající se stanovení výše náhrad přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Článek 199

Poskytování vývozní náhrady

1.  Náhrady pro produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. a), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na základě žádosti a po předložení vývozní licence.

2.  Pro produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. a) se použije částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci nebo částka vyplývající z příslušného nabídkového řízení a v případě rozlišené náhrady částka, která je platná ke stejnému dni:

a) pro místo určení uvedené v licenci nebo

b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci, přičemž použitelná částka nesmí v tomto případě překročit částku použitelnou pro místo určení uvedené v licenci.

3.  Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že:

a) produkty opustily celní území Unie v souladu s režimem vývozu uvedeným v článku 161 celního kodexu;

b) v případě rozlišené náhrady byly produkty dovezeny do místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 2 písm. b).

Článek 200

Vývozní náhrady pro živá zvířata v odvětví hovězího a telecího masa

Pokud jde o produkty v odvětví hovězího a telecího masa, je poskytování a vyplácení vývozní náhrady pro živá zvířata podmíněno dodržením práva Unie pro dobré životní podmínky zvířat, a zejména předpisů na ochranu zvířat během přepravy.

Článek 201

Vývozní limity

Na základě vývozních licencí vydaných pro referenční období, která se vztahují na dotyčné produkty, musí být dodrženy závazky týkající se objemů, které vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z Dohody WTO o zemědělství nemá konec referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.

Článek 202

Přenesené pravomoci

1.  K zajištění řádného fungování režimu vývozních náhrad je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví požadavek složit jistotu jako záruku splnění povinností hospodářských subjektů.

2.  S cílem minimalizovat administrativní zátěž hospodářských subjektů a příslušných orgánů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví prahové hodnoty, pod jejichž úrovní není nutné vyžadovat splnění povinnosti vydat nebo předložit vývozní licenci, stanoví místa určení nebo činnosti, u kterých může být odůvodněna výjimka z povinnosti předložit vývozní licenci, a povolí dodatečné udělení vývozních licencí v odůvodněných situacích.

3.  S cílem řešit praktické situace, které odůvodňují plnou či částečnou způsobilost pro vývozní náhrady, a pomoci hospodářským subjektům překlenout období mezi podáním žádosti o vývozní náhradu a konečnou platbou vývozní náhrady je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se:

a) jiného termínu náhrady;

b) záloh na vývozní náhrady, včetně podmínek pro složení a uvolnění jistoty;

c) dalšího důkazu existují-li pochybnosti o skutečném místě určení produktů a možnosti zpětného dovozu na celní území Unie;

d) míst určení považovaných za vývoz z Unie a zahrnutí míst určení v rámci celního území Unie způsobilých pro vývozní náhrady.

4.  S cílem zajistit, aby vývozci produktů uvedených v příloze I Smluv a výrobků z nich zpracovaných měli rovný přístup k vývozním náhradám, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o používání čl. 199 odst. 1 a 2 na produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. b).

5.  S cílem zajistit, aby produkty, na které jsou poskytovány vývozní náhrady, byly vyvezeny z celního území Unie a aby se zabránilo jejich návratu na toto území a minimalizovala se administrativní zátěž hospodářských subjektů při vytváření a předkládání důkazu, že produkty s vývozní náhradou dosáhly země určení způsobilé pro rozlišené náhrady, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se:

a) lhůty, do které musí být výstup z celního území Unie ukončen, včetně lhůty pro dočasný opětovný vstup;

b) zpracování, kterému mohou být produkty s vývozní náhradou během tohoto období podrobeny;

c) důkazu o dosažení místa určení způsobilého pro rozlišené náhrady;

d) prahových hodnot pro náhrady a podmínek, za kterých mohou být vývozci od tohoto důkazu osvobozeni;

e) podmínek pro schválení důkazu, poskytnutého nezávislými třetími stranami, o dosažení místa určení, pokud se uplatňují rozlišené náhrady.

6.  S cílem motivovat vývozce k zajišťování dobrých životních podmínek zvířat a umožnit příslušným orgánům ověření správného vydávání vývozních náhrad v případech, kdy je to podmíněno dodržováním požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o dodržování požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat mimo celní území Unie, včetně využití nezávislých třetích stran.

7.  S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti různých odvětví je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o stanovení zvláštních požadavků a podmínek pro hospodářské subjekty a produkty způsobilé pro vývozní náhradu a stanovení koeficientů pro účely výpočtu vývozních náhrad, přičemž se zohlední postup zrání některých lihovin získaných z obilovin.

Článek 203

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise přijme prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro použití této kapitoly, týkající se zejména:

a) přerozdělování dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt;

b) metody nového výpočtu platby vývozní náhrady v případě, že kód produktu nebo místo určení uvedené v licenci nejsou v souladu se skutečným produktem nebo místem určení;

c) produktů uvedených v čl. 196 odst. 1 písm. b);

d) postupů pro skládanou jistotu a její výši;

e) použití opatření přijatých podle čl. 202 odst. 4.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 204

Další prováděcí pravomoci

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

a) stanoví vhodná opatření s cílem zamezit zneužívání flexibility stanovené v čl. 199 odst. 2, zejména pokud jde o postup pro podávání žádostí;

b) stanoví opatření nezbytná k dodržení závazků týkajících se objemů uvedených v článku 201, včetně zastavení nebo omezení vydávání vývozních licencí v případě, kdy tyto závazky jsou nebo mohou být překročeny;

c) stanoví koeficienty vztahující se na vývozní náhrady v souladu s pravidly přijatými podle čl. 202 odst. 7.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.



KAPITOLA VII

Pasivní zušlechťovací styk

Článek 205

Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku

Pokud je trh Unie narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, které zcela nebo částečně pozastaví používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.



ČÁST IV

PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE



KAPITOLA I

Pravidla vztahující se na podniky

Článek 206

Pokyny Komise k uplatňování pravidel hospodářské soutěže v zemědělství

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak a v souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování EU, použijí se články 101 až 106 Smlouvy o fungování EU a prováděcí předpisy k těmto článkům s výhradou článků 207 až 210 tohoto nařízení na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 101 odst. 1 a článku 102 Smlouvy o fungování EU, které se týkají produkce zemědělských produktů a obchodu s nimi.

S cílem zajistit fungování vnitřního trhu a jednotné uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže uplatňují Komise a orgány členských států pro hospodářskou soutěž tato pravidla v úzké spolupráci.

Ve vhodných případech Komise navíc zveřejní pokyny jako vodítko pro vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a pro podniky.

Článek 207

Relevantní trh

Definice relevantního trhu umožňuje určit a vymezit prostor, v němž probíhá hospodářská soutěž mezi podniky, přičemž tato definice má současně dva rozměry:

a) relevantní produktový trh: pro účely této kapitoly se „produktovým trhem“ rozumí trh zahrnující veškeré produkty, které spotřebitelé považují s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a účel, k němuž jsou určeny, za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné;

b) relevantní zeměpisný trh: pro účely této kapitoly se „zeměpisným trhem“ rozumí trh zahrnující oblast, ve které dotyčné podniky nabízejí relevantní produkty, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a kterou lze odlišit od sousedních zeměpisných oblastí, a to zejména proto, že podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné.

Článek 208

Dominantní postavení

Pro účely této kapitoly se „dominantním postavením“ rozumí situace, v níž má určitý podnik hospodářskou sílu, která mu umožňuje bránit zachování účinné hospodářské soutěže na relevantním trhu tím, že mu poskytuje možnost jednat do značné míry nezávisle na jeho soutěžitelích, zákaznících a nakonec i spotřebitelích.

Článek 209

Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení

1.  Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 206 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

▼M5

Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

▼B

Tento odstavec se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, jejichž součástí je povinnost účtovat stejné ceny nebo kterými je vyloučena hospodářská soutěž.

2.  Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje předchozí rozhodnutí.

▼M5

Zemědělci, sdružení zemědělců či svazy těchto sdružení nebo organizace producentů uznané podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaná podle článku 156 tohoto nařízení mohou požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s cíli stanovenými v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Komise žádosti o stanovisko bezodkladně vyřídí zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.

▼B

Ve všech vnitrostátních postupech nebo postupech Unie pro použití článku 101 Smlouvy o fungování EU spočívá důkazní břemeno, pokud jde o porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, na té straně nebo orgánu, který vznesl obvinění. Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí prokázat ta strana, která chce využít výjimek v něm stanovených.

Článek 210

Dohody a jednání ve vzájemné shodě mezi uznanými mezioborovými organizacemi

1.  Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 157 tohoto nařízení, jejichž cílem je provádění činností uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. c) a pro mléko a odvětví mléčných výrobků čl. 157 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení a v případě odvětví olivového oleje a stolních oliv a tabáku v článku 162 tohoto nařízení.

2.  Odstavec 1 se použije, pokud:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v nich uvedené byly oznámeny Komisi;

b) Komise ve lhůtě dvou měsíců po obdržení všech požadovaných údajů neshledala, že tyto dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě nejsou slučitelné s pravidly Unie.

Pokud Komise shledá, že dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě uvedené v odstavci 1 nejsou slučitelné s pravidly Unie, informuje o svém zjištění bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

3.  Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě podle odstavce 1 nesmějí nabýt účinnosti před uplynutím dvouměsíční lhůty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b).

4.  Za neslučitelné s pravidly Unie jsou prohlášeny dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které:

a) mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Unie;

b) mohou ovlivnit řádné fungování organizace trhů;

c) mohou způsobit narušení hospodářské soutěže a nemají zásadní význam pro dosažení cílů SZP, jež svou činností sledují mezioborové organizace;

d) zahrnují stanovování cen nebo stanovení kvót;

e) mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotčených produktů.

5.  Zjistí-li Komise po uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, přijme bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 rozhodnutí, v němž uvede, že se na danou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Uvedené rozhodnutí Komise se nepoužije dříve než v den jeho oznámení dotčené mezioborové organizaci, ledaže tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6.  V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V takovém případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv vydat rozhodnutí o neslučitelnosti.

7.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



KAPITOLA II

Pravidla státní podpory

Článek 211

Použití článků 107 až 109 Smlouvy o fungování EU

1.  Na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty se použijí články 107 až 109 Smlouvy o fungování EU.

2.  Odchylně od odstavce 1 se články 107 až 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na platby provedené členskými státy v souladu a ve shodě s jakoukoli z těchto možností:

a) opatřeními stanovenými tímto nařízením, která jsou částečně nebo zcela financována Unií;

b) články 213 až 218 tohoto nařízení.

Článek 212

Vnitrostátní platby týkající se programů podpory pro víno

Odchylně od čl. 44 odst. 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 45, 49 a 50 vnitrostátní platby v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných pravidlech Unie v oblasti státní podpory, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Unie i vnitrostátní prostředky.

Článek 213

Vnitrostátní platby pro odvětví sobů ve Finsku a Švédsku

Po schválení Komisí přijatém bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 mohou Finsko a Švédsko poskytovat vnitrostátní platby pro chov sobů a jejich uvádění na trh, výrobu výrobků z nich (kódů KN ex  02 08 a ex  02 10 ) a jejich uvádění na trh, pokud tak nedojde ke zvýšení tradiční úrovně produkce.

Článek 214

Vnitrostátní platby pro odvětví cukru ve Finsku

Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce vnitrostátní platby ve výši až 350 EUR na hektar.

▼M1

Článek 214a

Vnitrostátní platby pro určitá odvětví ve Finsku

S výhradou povolení Komise může Finsko v období let 2014–2020 nadále poskytovat vnitrostátní podpory, které poskytlo producentům v roce 2013 na základě článku 141 aktu o přistoupení z roku 1994, pokud:

a) je částka podpory příjmů v průběhu celého období postupně snižována a v roce 2020 nepřesahuje 30 % částky poskytnuté v roce 2013 a

b) před případným využitím této možnosti byly plně využity režimy podpor v rámci SZP určené pro dotčená odvětví.

Komise povolení vydá bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

▼B

Článek 215

Vnitrostátní platby pro odvětví včelařství

Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje s výjimkou těch, které jsou přidělovány na produkci nebo obchod.

Článek 216

Vnitrostátní platby pro nouzovou destilaci vína

1.  Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

Tyto platby musí být přiměřené a musí umožnit řešení této nouze.

Celková částka plateb, která je v členském státě pro tyto platby k dispozici pro jakýkoli daný rok, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát pro uvedený rok, jak je stanoveno v příloze VI.

2.  Členské státy, které chtějí využít vnitrostátních plateb uvedených v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise bez použití postupu podle čl. 22 9odst. 2 nebo 3 rozhodne o tom, zda bude opatření schváleno a zda je možné platby poskytnout.

3.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

▼M2

Článek 217

Vnitrostátní platby pro distribuci produktů a výrobků dětem

Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby na dodávky skupin způsobilých produktů a výrobků uvedených v článku 23 dětem ve vzdělávacích zařízeních, jakož i na doprovodná vzdělávací opatření související s těmito produkty a výrobky a na související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 písm. c).

Členské státy mohou tyto platby financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.

▼B

Článek 218

Vnitrostátní platby pro skořápkové ovoce

1.  Členské státy mohou poskytnout vnitrostátní platby až do výše 120,75 EUR na hektar a rok zemědělcům, kteří produkují tyto produkty:

a) mandle kódů KN 0802 11 a 0802 12 ;

b) lískové ořechy kódů KN 0802 21 a 0802 22 ;

c) vlašské ořechy kódů KN 0802 31 00 a 0802 32 00 ;

d) pistácie kódů KN 0802 51 00 a 0802 52 00 ;

e) svatojánský chléb kódu KN 1212 92 00 .

2.  Vnitrostátní platby uvedené v odstavci 1 mohou být vyplaceny pouze pro tuto maximální plochu:



Členský stát

Maximální plocha (v hektarech)

Belgie

100

Bulharsko

11 984

Německo

1 500

Řecko

41 100

Španělsko

568 200

Francie

17 300

Itálie

130 100

Kypr

5 100

Lucembursko

100

Maďarsko

2 900

Nizozemsko

100

Polsko

4 200

Portugalsko

41 300

Rumunsko

1 645

Slovinsko

300

Slovensko

3 100

Spojené království

100

3.  Členské státy mohou poskytnutí vnitrostátních plateb uvedených v odstavci 1 podmínit členstvím zemědělců v organizaci producentů uznané podle článku 152.



ČÁST V

OBECNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA I

Výjimečná opatření



Oddíl 1

Narušení trhů

Článek 219

Opatření proti narušení trhů

1.  S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná.

Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle prvního pododstavce tohoto odstavce postup stanovený v článku 228.

Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky.

Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením nebo stanovit vývozní náhrady nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 se nepoužijí na produkty uvedené v příloze I části XXIV oddíle 2.

Komise však může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy podle článku 228 rozhodnout, že opatření uvedená v odstavci 1 se použijí na jeden nebo více produktů uvedených v příloze I části XXIV oddíle 2.

3.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná procedurální pravidla a technická kritéria pro použití opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



Oddíl 2

Opatření na podporu trhu související s nákazami zvířat a ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin

Článek 220

Opatření týkající se nákaz zvířat a ztráty důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin

1.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví výjimečná podpůrná opatření v zájmu postiženého trhu, aby se zohlednily:

a) omezení obchodu uvnitř Unie a obchodu se třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat; a

b) závažná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů z důvodu ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin a nákazy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2.  Opatření stanovená v odstavci 1 se použijí na kterékoli z těchto odvětví:

a) hovězího a telecího masa,

b) mléka a mléčných výrobků,

c) vepřového masa,

d) skopového a kozího masa,

e) vajec,

f) drůbežího masa.

Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), která souvisejí se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo rostlin, se použijí rovněž na všechny ostatní zemědělské produkty kromě těch, které jsou uvedeny v příloze I části XXIV oddíle 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci postupem pro naléhavé případy podle článku 228, které rozšíří seznam produktů uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce.

3.  Opatření stanovená v odstavci 1 se přijímají na žádost dotčeného členského státu.

4.  Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) mohou být přijata pouze tehdy, pokud dotčený členský stát urychleně přijal zdravotní a veterinární opatření k potlačení nákazy, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

5.  Na opatření uvedená v odstavci 1 poskytne Unie spolufinancování ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie poskytne spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

6.  Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, pak členské státy zajistí, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.



Oddíl 3

Konkrétní problémy

Článek 221

Opatření k řešení konkrétních problémů

1.  Komise přijme prováděcí akty, kterými přijme nezbytná a odůvodněná mimořádná opatření k řešení konkrétních problémů. Tato opatření se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2.  K řešení konkrétních problémů, a v řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech, týkajících se situací, které mohou způsobit rychlé zhoršení podmínek produkce a tržních podmínek a jež by mohlo být obtížné řešit, pokud nebudou okamžitě přijata náležitá opatření, přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3.  Komise přijme opatření podle odstavce 1 nebo 2 pouze tehdy, pokud není možné přijmout nezbytná mimořádná opatření v souladu s článkem 219 nebo 220.

4.  Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy, které vedly k přijetí uvedených opatření, přetrvávají, může Komise v zájmu trvalého řešení těchto problémů přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 nebo předložit vhodné legislativní návrhy.

5.  O veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 1 nebo 2 informuje Komise Evropský parlament a Radu do dvou pracovních dnů od jejich přijetí.



Oddíl 4

Dohody a rozhodnutí v období závažných výkyvů na trzích

Článek 222

Použití čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU

▼M5

1.  V období závažných výkyvů na trzích může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nemá vztahovat na dohody a rozhodnutí zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo uznaných organizací producentů a sdružení uznaných organizací producentů a uznaných mezioborových organizací v kterémkoli z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pokud tyto dohody a rozhodnutí nenarušují řádné fungování vnitřního trhu, jejich výhradním cílem je stabilizace dotčeného odvětví a spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:

▼B

a) stažení jejich produktů z trhu nebo bezplatná distribuce těchto produktů;

b) úprava a zpracování;

c) skladování soukromými hospodářskými subjekty;

d) společná opatření v oblasti propagace;

e) dohody o požadavcích na jakost;

f) společné pořizování vstupů nezbytných k boji proti šíření škůdců a nákaz zvířat a chorob rostlin v Unii nebo vstupů nezbytných k řešení dopadů přírodních katastrof v Unii;

g) dočasné plánování produkce zohledňující zvláštní povahu daného produkčního cyklu.

Komise v prováděcích aktech stanoví věcnou a zeměpisnou působnost této výjimky a s výhradou odstavce 3 i dobu, po kterou se výjimka použije.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

▼M5 —————

▼B

3.  Platnost dohod a rozhodnutí uvedených v odstavci 1 nepřekročí dobu šesti měsíců.

Komise však může přijmout prováděcí akty, kterými umožní prodloužení platnosti těchto dohod a rozhodnutí o maximálně šest měsíců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.



KAPITOLA II

Oznámení a podávání zpráv

Článek 223

Oznamovací povinnosti

1.  Pro účely uplatňování tohoto nařízení, sledování, analýzy a řízení trhu se zemědělskými produkty, zajištění transparentnosti trhu, řádného fungování opatření SZP, kontroly, inspekce, sledování, hodnocení a provádění auditu opatření SZP a plnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny v souladu se Smlouvou o fungování EU, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod, může Komise postupem podle odstavce 2 přijmout nezbytná opatření, pokud jde o oznámení, která mají předkládat podniky, členské státy a třetí země. Zohlední při tom potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

Získané informace mohou být předány nebo zpřístupněny mezinárodním organizacím a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství, včetně cen.

2.  S cílem zajistit integritu informačních systémů a pravost a čitelnost dokumentů a souvisejících předávaných údajů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

a) povahu a druh oznamovaných informací;

b) kategorie zpracovávaných údajů, maximální dobu uchovávání a účel zpracování těchto údajů, zejména v případě jejich zveřejnění a předání třetím zemím;

c) práva přístupu k dostupným informacím nebo informačním systémům;

d) podmínky zveřejnění informací.

3.  Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření pro uplatňování tohoto článku, včetně:

a) způsobů oznamování;

b) pravidel týkajících se oznamovaných informací;

c) režimů pro správu oznamovaných informací a opatření týkajících se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení;

d) režimů pro předávání nebo zpřístupnění informací a dokladů členským státům, mezinárodním organizacím, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Článek 224

Zpracování a ochrana osobních údajů

1.  Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje pro účely uvedené v čl. 223 odst. 1 a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s těmito účely.

2.  Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely sledování a hodnocení podle čl. 223 odst. 1, musí být anonymizovány a zpracovány pouze v souhrnné podobě.

3.  Osobní údaje se zpracovávají v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v použitelných vnitrostátních právních předpisech a právních předpisech Unie.

4.  Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovávány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 225

Povinnost Komise podávat zprávy

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě tyto zprávy:

a) každé tři roky a poprvé do 21. prosince 2016 zprávu o provádění opatření v odvětví včelařství, jak je stanoveno v článcích 55, 56 a 57, mimo jiné i o posledním vývoji v oblasti systémů identifikace včelstev;

b) do 30. června 2014 a také do 31. prosince 2018 zprávu o vývoji situace na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, se zaměřením zejména na provádění článků 148 až 151, čl. 152 odst. 3 a čl. 157 odst. 3, hodnotící především dopady na producenty mléka a produkci mléka ve znevýhodněných regionech v souvislosti s obecným cílem zachovat v těchto regionech produkci a zahrnující možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné produkci, spolu s případnými vhodnými návrhy;

c) do 31. prosince 2014 zprávu o možnosti rozšíření působnosti režimů dodávek do škol, tak aby zahrnovaly i olivový olej a stolní olivy;

d) do 31. prosince 2017 zprávu o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství ve všech členských státech, zejména o provádění článků 209 a 210 a článků 169, 170 a 171 v dotčených odvětvích;

▼M2

e) do 31. července 2023 zprávu o uplatňování kritérií pro přidělování podpory uvedených v čl. 23a odst. 2;

f) do 31. července 2023 zprávu o dopadu převodů uvedených v čl. 23a odst. 4 na účinnost školního projektu, pokud jde o distribuci ovoce a zeleniny do škol a mléka do škol.

▼B



KAPITOLA III

Rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství

Článek 226

Využití rezervy

Finanční prostředky převáděné z rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství za podmínek a postupem podle článku 25 nařízení (EU) č. 1306/2013 a bodu 22 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení se poskytnou na opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, na rok nebo roky, pro které je tato dodatečná podpora vyžadována, a jež se provádějí za okolností, které přesahují obvyklý vývoj trhu.

Finanční prostředky se zejména převedou na veškeré výdaje související s:

a) články 8 až 21;

b) články 196 až 204 a

c) články 219, 220 a 221 tohoto nařízení.



ČÁST VI

PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA I

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 227

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v tomto nařízení je svěřena Komisi na dobu 20. prosince 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 228

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci přijatého podle tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci přijatému podle tohoto článku vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 227 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 229

Postup projednávání ve výborech

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Nevydá-li výbor v případě aktů uvedených v čl. 80 odst. 5, v čl. 91 písm. c) a d), v čl. 97 odst. 4, v článcích 99 a 106 a v čl. 107 odst. 3 žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.



KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 230

Zrušení předpisů

1.  Nařízení (ES) č. 1234/2007 se zrušuje.

Nadále se však použijí tato ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007:

a) pokud jde o režim omezení produkce mléka: část II hlava I kapitola III oddíl III, článek 55, článek 85 a přílohy IX a X do dne 31. března 2015;

b) pokud jde o odvětví vína:

i) články 85a až 85e, pokud jde o oblasti uvedené v čl. 85a odst. 2, které dosud nebyly vyklučeny, a pokud jde o oblasti uvedené v čl. 85b odst. 1, které nebyly legalizovány, do doby vyklučení nebo legalizace těchto oblastí a článek 188a odst. 1 a 2;

ii) přechodný režim práv na výsadbu stanovený v části II hlavě I kapitole III oddíle IVa pododdíle II do 31. prosince 2015;

iii) čl. 118m odst. 5 do vyčerpání zásob vína s označením „Mlado vino portugizac“ existujících ke dni 1. července 2013;

iv) čl. 118s odst. 5 do dne 30. června 2017;

▼M1

baa) článek 111 do 31. března 2015;

▼B

►C2  c) čl. 113a odst. 4, články 114, 115 a 116, čl. 117 odst. 1 až 4 a čl. 121 písm. e) bod iv), jakož i příloha XIV část A bod IV, část B bod I odst. 2 a 3 a bod III odst. 1 a část C a příloha XV část II body 1, 3, 5 a 6 a část IV bod 2 pro účely použití těchto článků ◄ , do data použití odpovídajících pravidel pro uvádění na trh, která se stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2, čl. 76 odst. 4, čl. 78 odst. 3 a 4, čl. 79 odst. 1, čl. 80 odst. 4, čl. 83 odst. 4, článku 86, čl. 87 odst. 2, čl. 88 odst. 3 a článku 89 tohoto nařízení;

▼M1

ca) čl. 125a odst. 1 písm. e) a odst. 2 a s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny příloha XVIa do data použití souvisejících pravidel, která se stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 173 odst. 1 písm. b) a i);

▼B

d) čl. 133a odst. 1 a článek 140a do 30. září 2014;

▼M1

da) články 136, 138 a 140, jakož i příloha XVIII pro účely použití uvedených článků do data použití pravidel, která se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 180 a čl. 183 písm. a), nebo do 30. června 2014, podle toho, které z dat nastane dříve;

▼B

e) čl. 182 odst. 3 první a druhý pododstavec do konce hospodářského roku pro cukr 2013/2014, který končí dne 30. září 2014;

f) čl. 182 odst. 4 do 31. prosince 2017;

g) čl. 182 odst. 7 do 31. března 2014;

▼C2

h) příloha XV část III bod 3 do 31. prosince 2015;

▼B

i) příloha XX do data vstupu v platnost legislativního aktu, kterým se nahradí nařízení (ES) č. 1216/2009 a nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ( 28 ).

2.  Odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 se považují za odkazy na toto nařízení a nařízení (EU) č. 1306/2013 v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XIV tohoto nařízení.

3.  Nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1601/96 a (ES) č. 1037/2001 se zrušují.

Článek 231

Přechodná pravidla

1.  S cílem zajistit plynulý přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007 k režimům stanoveným v tomto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o opatření nezbytná pro ochranu nabytých práv a legitimních očekávání podniků.

2.  Na všechny víceleté programy přijaté před 1. lednem 2014 se po vstupu tohoto nařízení v platnost i nadále vztahují příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007 až do ukončení těchto programů.

Článek 232

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Avšak

a) článek 181 se použije ode dne 1. října 2014;

b) příloha VII část VII bod II odst. 3 se použije ode dne 1. ledna 2016.

▼M5 —————

▼B

3.  Články 127 až 144 a články 192 a 193 se použijí do konce hospodářského roku pro cukr 2016/2017, který končí dne 30. září 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2

ČÁST I

Obiloviny

Odvětví obilovin se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

0709 99 60

Kukuřice cukrová, čerstvá nebo chlazená

0712 90 19

Kukuřice cukrová sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, jiná než hybridy k setí

1001 91 20

Osivo obyčejné pšenice a sourži

ex 1001 99 00

Špalda, obyčejná pšenice a sourež, jiné než k setí

1002

Žito

1003

Ječmen

1004

Oves

1005 10 90

Kukuřice, jiná než hybridní osivo

1005 90 00

Kukuřice, jiná než osivo

1007 10 90 ,

1007 90 00

Zrna čiroku, jiná než hybridy k setí

1008

Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny

b)

1001 11 00 ,

1001 19 00

Pšenice tvrdá

c)

1101 00

Pšeničná mouka nebo mouka ze sourži

1102 90 70

Žitná mouka

1103 11

Krupice a krupička z pšenice

1107

Slad, též pražený

d)

0714

Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, jeruzalémské artyčoky, batáty (sladké brambory) a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku

ex  11 02

Obilné mouky, jiné než pšeničná mouka nebo mouka ze sourži:

1102 20

– Kukuřičná mouka

1102 90

– Ostatní:

1102 90 10

– – Ječná mouka

1102 90 30

– – Ovesná mouka

1102 90 90

– – Ostatní:

ex  11 03

Krupice, krupička a pelety z obilovin, s výjimkou krupice a krupičky z pšenice (položky 1103 11 ), krupice a krupičky z rýže (podpoložky 1103 19 50 ) a pelet z rýže (podpoložky 1103 20 50 )

ex  11 04

Obilná zrna, jinak zpracovaná (např. loupaná, válcovaná, ve vločkách, perlovitá, řezaná nebo šrotovaná), vyjma rýže čísla 1006 a rýžových vloček podpoložky 1104 19 91 ; obilné klíčky, celé, rozválcované, ve vločkách nebo drcené

1106 20

Mouka, krupice a prášek ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714

ex  11 08

Škroby; inulin:

– Škroby:

1108 11 00

– – Pšeničný škrob

1108 12 00

– – Kukuřičný škrob

1108 13 00

– – Bramborový škrob

1108 14 00

– – Maniokový škrob

ex 1108 19

– – Ostatní škroby:

1108 19 90

– – – Ostatní:

1109 00 00

Pšeničný lepek, též sušený

1702

Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:

ex 1702 30

– Glukóza a glukózový sirup neobsahující fruktózu nebo obsahující méně než 20 % hmotnostních fruktózy v sušině:

– – Ostatní:

ex 1702 30 50

– – – Ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná, obsahující méně než 99 % hmotnostních glukózy v sušině

ex 1702 30 90

– – – Ostatní, obsahující méně než 99 % hmotnostních glukózy v sušině

ex 1702 40

– Glukóza a glukózový sirup obsahující nejméně 20 %, avšak méně než 50 % hmotnostních fruktózy v sušině, s výjimkou invertního cukru:

1702 40 90

– – Ostatní:

ex 1702 90

– Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině:

1702 90 50

– – Maltodextrin a maltodextrinový sirup

– – Karamel:

– – – Ostatní:

1702 90 75

– – – – V prášku, též aglomerovaný

1702 90 79

– – – – Ostatní:

2106

Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

ex 2106 90

– Ostatní:

– – Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv:

– – – Ostatní:

2106 90 55

– – – – Z glukózy nebo maltodextrinu

ex  23 02

Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, získané po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí

ex  23 03

Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické a lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet:

2303 10

– Škrobárenské a podobné zbytky

2303 30 00

– Pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady

ex  23 06

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 a 2305 :

– Ostatní:

2306 90 05

– – Z kukuřičných klíčků

ex 2308 00

Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

2308 00 40

– Žaludy a koňské kaštany; ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů

2309

Přípravky používané k výživě zvířat:

ex 2309 10

– Výživa pro psy nebo kočky, v balení pro drobný prodej:

2309 10 11

2309 10 13

2309 10 31

2309 10 33

2309 10 51

2309 10 53

– – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky

ex 2309 90

– Ostatní:

2309 90 20

– – Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 ke kapitole 23 kombinované nomenklatury

– – Ostatní, včetně premixů:

2309 90 31

2309 90 33

2309 90 41

2309 90 43

2309 90 51

2309 90 53

– – – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky

(1)  Pro účely této podpoložky se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky čísel 0401 až 0406 , jakož i podpoložek 1702 11 00 , 1702 19 00 a 2152 90 51 .

ČÁST II

Rýže

Odvětví rýže se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

1006 10 21 až

1006 10 98

Rýže v plevách (neloupaná nebo surová), jiná než k setí

1006 20

Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže)

1006 30

Poloomletá nebo celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená

b)

1006 40 00

Zlomková rýže

c)

1102 90 50

Rýžová mouka

1103 19 50

Krupice a krupička z rýže

1103 20 50

Pelety z rýže

1104 19 91

Zrna ve vločkách z rýže

ex 1104 19 99

Zrna rozválcovaná z rýže

1108 19 10

Rýžový škrob

ČÁST III

Cukr

Odvětví cukru se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

1212 91

Cukrová řepa

1212 93 00

Cukrová třtina

b)

1701

Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu

c)

1702 20

Javorový cukr a javorový sirup

1702 60 95 a

1702 90 95

Ostatní cukry v pevném stavu a cukerné sirupy bez přísady aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktózy a glukózy, maltodextrinu a izoglukózy

1702 90 71

Karamel obsahující 50 % hmotnostních nebo více sacharózy v sušině

2106 90 59

Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv, jiné než sirupy z izoglukózy, laktózy, glukózy a maltodextrinu

d)

1702 30 10

1702 40 10

1702 60 10

1702 90 30

Izoglukóza

e)

1702 60 80

1702 90 80

Inulinový sirup

f)

1703

Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru

g)

2106 90 30

Sirupy z izoglukózy, s přísadou aromatických látek nebo barviv

h)

2303 20

Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady

ČÁST IV

Sušené krmivo

Odvětví sušeného krmiva se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

ex 1214 10 00

– Moučka a pelety z vojtěšky uměle vysušené teplem

– Moučka a pelety z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté

ex 1214 90 90

– Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev a jiná obdobná krmiva, uměle vysušené teplem, jiné než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno

– Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev, komonice lékařská, hrachor setý a štírovník růžkatý, sušené jinak než uměle teplem a mleté

b)

ex 2309 90 96

– Bílkovinné koncentráty získané ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy

– Dehydratované produkty získané výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklé přípravou výše zmíněných koncentrátů

ČÁST V

Osiva

Odvětví osiv se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

0712 90 11

Hybridy cukrové kukuřice:

– K setí

0713 10 10

Hrách (Pisum sativum):

– K setí

ex 0713 20 00

Cizrna (garbanzos):

– K setí

ex 0713 31 00

Fazole druhů Vigna mungo (L.) Hepper nebo Vigna radiata (L.) Wilczek:

– K setí

ex 0713 32 00

Malé červené fazole (fazole Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis):

– K setí

0713 33 10

Fazole obecné (Phaseolus vulgaris):

– K setí

ex 0713 34 00

Vigna podzemní (Vigna subterranea nebo Voandzeia subterranea)

ex 0713 35 00

– K setí

ex 0713 39 00

Vigna čínská (Vigna unguiculata)

– K setí

Ostatní:

– K setí

ex 0713 40 00

Čočka:

– K setí

ex 0713 50 00

Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, Vicia faba var. minor):

ex 0713 60 00

– K setí

Kajan indický (Cajanus cajan)

– K setí

ex 0713 90 00

Ostatní luštěniny sušené:

– K setí

1001 91 10

Špalda:

– Osivo

1001 91 90

Jiné

– -osivo

ex 1005 10

Hybridy kukuřice – osivo

1006 10 10

Rýže v plevách (neloupaná nebo surová):

– K setí

1007 10 10

Zrna čiroku – hybridy:

– Osivo

1201 10 00

Sójové boby, též drcené:

– Semena

1202 30 00

Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená:

– Semena

1204 00 10

Lněná semena, též drcená:

– K setí

1205 10 10 a

Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená:

ex 1205 90 00

– K setí

1206 00 10

Slunečnicová semena, též drcená:

– K setí

ex  12 07

Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené:

– K setí

1209

Semena, plody a výtrusy k setí

 

ČÁST VI

Chmel

Odvětví chmele se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

1210

Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin

1302 13 00

Rostlinné šťávy a výtažky z chmele

ČÁST VII

Olivový olej a stolní olivy

Odvětví olivového oleje a stolních oliv se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

1509

Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

1510 00

Ostatní oleje a jejich frakce, získané výhradně z oliv, též rafinované, avšak chemicky neupravené, a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi čísla 1509

b)

0709 92 10

Olivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje

0709 92 90

Ostatní olivy, čerstvé nebo chlazené

0710 80 10

Olivy (též vařené ve vodě nebo v páře), zmrazené

0711 20

Olivy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilé k přímému požívání

ex 0712 90 90

Olivy sušené, v celku, rozřezané na kousky nebo plátky, rozdrcené nebo v prášku, avšak jinak neupravované

2001 90 65

Olivy, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové

ex 2004 90 30

Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazené

2005 70 00

Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazené

c)

1522 00 31

1522 00 39

Zbytky ze zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků obsahujících olej s vlastnostmi olivového oleje

2306 90 11

2306 90 19

Pokrutiny z oliv a jiné pevné zbytky po extrakci olivového oleje

ČÁST VIII

Len a konopí

Odvětví lnu a konopí se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

5301

Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)

5302

Pravé konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z pravého konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)

ČÁST IX

Ovoce a zelenina

Odvětví ovoce a zeleniny se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

0702 00 00

Rajčata, čerstvá nebo chlazená

0703

Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená

0704

Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené

0705

Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené

0706

Mrkev, vodnice, tuřín, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené

0707 00

Okurky salátové a nakládačky, čerstvé nebo chlazené

0708

Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené

ex  07 09

Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená, s výjimkou zeleniny podpoložek 0709 60 91 , 0709 60 95 , 0709 60 99 , 0709 92 10 , 0709 92 90 a 0709 99 60

ex  08 02

Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané, s výjimkou arekových (betelových) ořechů a kola ořechů podpoložky 0802 70 00 , 0802 80 00

0803 10 10

Banány plantejny čerstvé

0803 10 90

Banány plantejny sušené

0804 20 10

Fíky, čerstvé

0804 30 00

Ananas

0804 40 00

Avokáda

0804 50 00

Kvajávy, manga a mangostany

0805

Citrusové plody, čerstvé nebo sušené

0806 10 10

Stolní vinné hrozny, čerstvé

0807

Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé

0808

Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé

0809

Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektarinek), švestky a trnky, čerstvé

0810

Ostatní ovoce, čerstvé

0813 50 31

0813 50 39

Směsi výhradně ze sušených ořechů čísel 0801 a 0802

0910 20

Šafrán

ex 0910 99

Tymián, čerstvý nebo chlazený

ex 1211 90 86

Bazalka, meduňka, máta, dobromysl obecná (oregano), rozmarýn, šalvěj, čerstvé nebo chlazené

1212 92 00

Svatojánský chléb (rohovník)

ČÁST X

Výrobky z ovoce a zeleniny

Odvětví výrobků z ovoce a zeleniny se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

ex  07 10

Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, s výjimkou kukuřice cukrové podpoložky 0710 40 00 , oliv podpoložky 0710 80 10 a plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0710 80 59

ex  07 11

Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, s výjimkou oliv položky 0711 20 , plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0711 90 10 a kukuřice cukrové podpoložky 0711 90 30

ex  07 12

Zelenina sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, s výjimkou dehydratovaných brambor uměle vysušených teplem a nezpůsobilých k lidskému požívání podpoložky ex 0712 90 05 , kukuřice cukrové podpoložek 0712 90 11 a 0712 90 19 a oliv podpoložky ex 0712 90 90

0804 20 90

Sušené fíky

0806 20

Sušené vinné hrozny

ex  08 11

Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou zmrazených banánů podpoložky ex 0811 90 95

ex  08 12

Ovoce a ořechy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, s výjimkou prozatímně konzervovaných banánů podpoložky ex 0812 90 98

ex  08 13

Ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806 ; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly s výjimkou směsí výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802 podpoložek 0813 50 31 a 0813 50 39

0814 00 00

Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích

0904 21 10

Sušená sladká paprika (Capsicum annuum), nedrcená ani nemletá

b)

ex  08 11

Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

ex 1302 20

Pektinové látky a pektináty

ex  20 01

Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, s výjimkou:

— plodů rodu Capsicum, jiných než sladkých paprikových lusků podpoložky 2001 90 20

— kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2001 90 30

— jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin o obsahu škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2001 90 40

— palmových jader podpoložky ex 2001 90 92

— oliv podpoložky 2001 90 65

— listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2001 90 97

2002

Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové

2003

Houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové

ex  20 04

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 , s výjimkou kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2004 90 10 , oliv podpoložky ex 2004 90 30 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2004 10 91

ex  20 05

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 , s výjimkou oliv položky 2005 70 00 , kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2005 80 00 a plodů rodu Capsicum jiných než sladké paprikové lusky podpoložky 2005 99 10 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2005 20 10

ex 2006 00

Zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním), s výjimkou banánů konzervovaných cukrem podpoložek ex 2006 00 38 a ex 2006 00 99

ex  20 07

Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné nebo ořechové protlaky (pyré) a ovocné nebo ořechové pasty, získané vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou:

— homogenizovaných přípravků z banánů položky ex 2007 10

— džemů, želé, marmelád, protlaků (pyré) nebo past z banánů podpoložek ex 2007 99 39 , ex 2007 99 50 a ex 2007 99 97

ex  20 08

Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté, s výjimkou:

— arašídového másla podpoložky 2008 11 10

— palmových jader podpoložky 2008 91 00

— kukuřice podpoložky 2008 99 85

— jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin o obsahu škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2008 99 91

— listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2008 99 99

— směsí banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 97 59 , ex 2008 97 78 , ex 2008 97 93 a ex 2008 97 98

— banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 99 49 , ex 2008 99 67 a ex 2008 99 99

ex  20 09

Ovocné šťávy (s výjimkou hroznové šťávy a vinného moštu položek 2009 61 a 2009 69 a banánové šťávy položky ex 2009 89 35 , 2009 89 38 , 2009 89 79 , 2009 89 86 , 2009 89 89 a 2009 89 99 ) a zeleninové šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

ČÁST XI

Banány

Odvětví banánů se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kódy KN

Popis

0803 90 10

Banány čerstvé, s výjimkou banánů plantejnů

0803 90 90

Banány sušené, s výjimkou banánů plantejnů

ex 0812 90 98

Banány prozatímně konzervované

ex 0813 50 99

Směsi obsahující sušené banány

1106 30 10

Mouka, krupice a prášek z banánů

ex 2006 00 99

Banány konzervované cukrem

ex 2007 10 99

Homogenizované přípravky z banánů

ex 2007 99 39

ex 2007 99 50

ex 2007 99 97

Džemy, želé, marmelády, pyré a pasty z banánů

ex 2008 97 59

ex 2008 97 78

ex 2008 97 93

ex 2008 97 96

ex 2008 97 98

Směsi obsahující banány jinak upravené nebo konzervované, bez přídavku alkoholu

ex 2008 99 49

ex 2008 99 67

ex 2008 99 99

Banány jinak upravené nebo konzervované

ex 2009 89 35

ex 2009 89 38

ex 2009 89 79

ex 2009 89 86

ex 2009 89 89

ex 2009 89 99

Banánová šťáva

ČÁST XII

Víno

Odvětví vína se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

2009 61

2009 69

Hroznová šťáva (včetně vinného moštu)

2204 30 92

2204 30 94

2204 30 96

2204 30 98

Ostatní vinné mošty, jiné než částečně kvašené nebo se zastaveným kvašením, jinak než přidáním alkoholu

b)

ex  22 04

Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009 , s výjimkou ostatního vinného moštu podpoložek 2204 30 92 , 2204 30 94 , 2204 30 96 a 2204 30 98

c)

0806 10 90

Vinné hrozny, čerstvé, jiné než stolní hrozny

2209 00 11

2209 00 19

Vinný ocet

d)

2206 00 10

Matolinové víno

2307 00 11

2307 00 19

Vinný kal

2308 00 11

2308 00 19

Výlisky z hroznů (matoliny)

ČÁST XIII

Živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň

Odvětví živých rostlin se vztahuje na všechny produkty kapitoly 6 kombinované nomenklatury.

ČÁST XIV

Tabák

Odvětví tabáku se vztahuje na surový nebo nezpracovaný tabák a tabákový odpad kódu KN 2401 .

ČÁST XV

Hovězí a telecí maso

Odvětví hovězího a telecího masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

0102 29 05 až

0102 29 99 , 0102 39 10 a 0102 90 91

Živý domácí skot, jiný než plemenná čistokrevná zvířata

0201

Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené

0202

Hovězí maso, zmrazené

0206 10 95

Okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené

0206 29 91

Okruží a bránice, zmrazené

0210 20

Hovězí maso, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

0210 99 51

Okruží a bránice, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

0210 99 90

Jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů

1602 50 10

Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo drobů, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

1602 90 61

Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

b)

0102 21 , 0102 31 00 a 0102 90 20

Živý skot – plemenná čistokrevná zvířata

0206 10 98

Jedlé droby hovězí, s výjimkou okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

0206 21 00

0206 22 00

0206 29 99

Jedlé droby hovězí, s výjimkou okruží a bránice, zmrazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

0210 99 59

Jedlé droby hovězí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené, jiné než okruží a bránice

ex 1502 10 90

Lůj hovězí, jiný než čísla 1503

1602 50 31 a

1602 50 95

Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo drobů, jiné než maso nebo droby tepelně neupravené a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

1602 90 69

Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, jiné než tepelně neupravené, a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

ČÁST XVI

Mléko a mléčné výrobky

Odvětví mléka a mléčných výrobků se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

0401

Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla

b)

0402

Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla

c)

0403 10 11 až

0403 10 39

0403 9011 11 až

0403 90 69

Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

d)

0404

Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté

e)

ex  04 05

Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky o obsahu tuku více než 75 % hmotnostních, avšak méně než 80 % hmotnostních

f)

0406

Sýry a tvaroh

g)

1702 19 00

Laktóza a laktózový sirup bez přísad aromatických přípravků nebo barviv, obsahující méně než 99 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza v sušině

h)

2106 90 51

Sirupy z laktózy, s přísadou aromatických látek nebo barviv

i)

ex  23 09

Přípravky používané k výživě zvířat:

ex 2309 10

– Výživa pro psy nebo kočky, v balení pro drobný prodej:

2309 10 15

2309 10 19

2309 10 39

2309 10 59

2309 10 70

– – obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky

ex 2309 90

– Ostatní:

2309 90 35

– – Ostatní, včetně premixů:

2309 90 39

2309 90 49

2309 90 59

2309 90 70

– – – obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky

ČÁST XVII

Vepřové maso

Odvětví vepřového masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

ex  01 03

Živá domácí prasata, jiná než plemenná čistokrevná zvířata

b)

ex  02 03

Vepřové maso z domácích prasat čerstvé, chlazené nebo zmrazené

ex  02 06

Jedlé droby z domácích prasat, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

0209 10

Vepřový tuk neprorostlý libovým masem, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu, sušený nebo uzený

ex  02 10

Maso a jedlé droby z domácích prasat, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

1501 10

1501 20

Vepřový tuk (včetně sádla)

c)

1601 00

Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků

1602 10 00

Homogenizované přípravky z masa, drobů nebo krve

1602 20 90

Přípravky a konzervy z jater jakýchkoliv zvířat, kromě jater z hus nebo kachen

1602 41 10

1602 42 10

1602 49 11 až

1602 49 50

Jiné přípravky a konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů

1602 90 10

Přípravky z krve jakýchkoliv zvířat

1602 90 51

Jiné přípravky nebo konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů

1902 20 30

Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené, obsahující více než 20 % hmotnostních uzenek, salámů a podobných uzenářských výrobků, z masa a drobů jakéhokoliv druhu, včetně tuků všeho druhu nebo původu

ČÁST XVIII

Skopové a kozí maso

Odvětví skopového a kozího masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

0104 10 30

Jehňata (do stáří jednoho roku)

0104 10 80

Živé ovce, jiné než plemenná čistokrevná zvířata a jehňata

0104 20 90

Živé kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata

0204

Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

0210 99 21

Skopové a kozí maso, nevykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

0210 99 29

Skopové a kozí maso, vykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

b)

0104 10 10

Živé ovce – plemenná čistokrevná zvířata

0104 20 10

Živé kozy – plemenná čistokrevná zvířata

0206 80 99

Jedlé droby skopové a kozí, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

0206 90 99

Jedlé droby skopové a kozí, zmrazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

0210 99 85

Jedlé droby skopové a kozí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

ex 1502 90 90

Lůj ovčí nebo kozí, jiný než položky 1503

c)

1602 90 91

Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa nebo drobů;

1602 90 95

 

ČÁST XIX

Vejce

Odvětví vajec se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

0407 11 00

0407 19 11

0407 19 19

0407 21 00

0407 29 10

0407 90 10

Drůbeží vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená

b)

0408 11 80

0408 19 81

0408 19 89

0408 91 80

0408 99 80

Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jiné než nezpůsobilé k lidskému požívání

ČÁST XX

Drůbeží maso

Odvětví drůbežího masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

a)

0105

Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky

b)

ex  02 07

Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené, mimo jater písmene c)

c)

0207 13 91

0207 14 91

0207 26 91

0207 27 91

0207 43 00

0207 44 91

0207 45 93

0207 45 95

Drůbeží játra, čerstvá, chlazená nebo zmrazená

0210 99 71

0210 99 79

Drůbeží játra, solená, ve slaném nálevu, sušená nebo uzená

d)

0209 90 00

Drůbeží tuk, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený, ve slaném nálevu, sušený nebo uzený

e)

1501 90 00

Drůbeží tuk

f)

1602 20 10

Játra z hus nebo kachen, jinak upravená nebo konzervovaná

1602 31

1602 32

1602 39

Maso nebo droby z drůbeže čísla 0105 , jinak upravené nebo konzervované

ČÁST XXI

Ethylalkohol zemědělského původu

1. Odvětví ethylalkoholu se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

ex 2207 10 00

Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu 80 % obj. nebo více, získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smluv

ex 2207 20 00

Ethylalkohol a ostatní destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu, získané ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smluv

ex 2208 90 91

a

ex 2208 90 99

Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smluv

2. Odvětví ethylalkoholu se vztahuje rovněž na produkty na bázi ethylalkoholu zemědělského původu kódů KN 2208 , v nádobách o objemu větším než 2 litry a mající všechny vlastnosti ethylalkoholu uvedené v odstavci 1.

ČÁST XXII

Včelařské produkty

Odvětví včelařství zahrnuje produkty uvedené v této tabulce:



Kód KN

Popis

0409 00 00

Přírodní med

ex 0410 00 00

Včelí mateří kašička a propolis, jedlé

ex 0511 99 85

Včelí mateří kašička a propolis, nejedlé

ex 1212 99 95

Pyl

ex 1521 90

Včelí vosk

ČÁST XXIII

Bourec morušový

Odvětví bource morušového se vztahuje na bource morušového podpoložky KN ex 0152 90 00 a na vajíčka bource morušového podpoložky KN ex 0511 99 85 .

ČÁST XXIV

Ostatní produkty

„Ostatními produkty“ se rozumí všechny zemědělské produkty, které nejsou uvedeny v části I až XXIII, včetně produktů uvedených níže v oddílu 1 a 2 této části.



Oddíl 1

Kód KN

Popis

ex  01 01

Živí koně, osli, muly a mezci:

– Koně

0101 21 00

– – Plemenná čistokrevná zvířata ():

0101 29

– – Ostatní:

0101 29 90

– – – Jiní než k porážce

0101 30 00

– – Osli

0101 90 00

Ostatní:

ex  01 02

Živý skot:

– – Jiný než plemenná čistokrevná zvířata: ex

– – – Jiná než domácí druhy

0102 39 90 ,

0102 90 99 a

 

ex  01 03

Živá prasata:

0103 10 00

– Plemenná čistokrevná zvířata ()

– Ostatní:

ex 0103 91

– – O hmotnosti menší než 50 kg:

0103 91 90

– – – Jiná než domácí druhy

ex 0103 92

– – O hmotnosti 50 kg nebo více

0103 92 90

– – Jiná než domácí druhy

0152

Ostatní živá zvířata

ex  02 03

Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:

– Čerstvé nebo chlazené:

ex 0203 11

– – V celku a půlené:

0203 11 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 0203 12

– – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:

0203 12 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 0203 19

– – Ostatní:

0203 19 90

– – – Jiné než z domácích prasat

– Zmrazené:

ex 0203 21

– – V celku a půlené:

0203 21 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 0203 22

– – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:

0203 22 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 0203 29

– – Ostatní:

0203 29 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 0205 00

Oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

ex  02 06

Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:

ex 0206 10

– Hovězí, čerstvé nebo chlazené

0206 10 10

– – K výrobě farmaceutických výrobků ()

– Hovězí, zmrazené:

ex 0206 22 00

– – Játra:

– – – K výrobě farmaceutických výrobků ()

ex 0206 29

– – Ostatní:

0206 29 10

– – – K výrobě farmaceutických výrobků ()

ex 0206 30 00

– Vepřové, čerstvé nebo chlazené:

– – K výrobě farmaceutických výrobků ()

– – Ostatní:

– – – Jiné než z domácích prasat

– Vepřové, zmrazené:

ex 0206 41 00

– – Játra:

– – – K výrobě farmaceutických výrobků ()

– – – Ostatní:

– – – – Jiné než z domácích prasat

ex 0206 49 00

– – Ostatní:

– – – Z domácích prasat:

– – – – K výrobě farmaceutických výrobků ()

– – – Ostatní:

ex 0206 80

– Ostatní, čerstvé nebo chlazené:

0206 80 10

– – K výrobě farmaceutických výrobků ()

– – Ostatní:

0206 80 91

– – – Koňské, oslí, z mul a mezků

ex 0206 90

– Ostatní, zmrazené:

0206 90 10

– – K výrobě farmaceutických výrobků ()

– – Ostatní:

0206 90 91

– – – Koňské, oslí, z mul a mezků

0208

Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

ex  02 10

Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů:

– Vepřové maso:

ex 0210 11

– – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:

0210 11 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 0210 12

– – Bůčky (prorostlé) a kusy z nich:

0210 12 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 0210 19

– – Ostatní:

0210 19 90

– – – Jiné než z domácích prasat

– Ostatní, včetně jedlých mouček a prášků z masa nebo drobů:

0210 91 00

– – Z primátů

0210 92

– – Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu Cetacea); kapustňáků a dugongů (savců řádu Sirenia) tuleňů, lvounů a mrožů (savci podřádu Pinnipedia)

0210 93 00

– – Z plazů (včetně hadů a želv)

ex 0210 99

– – Ostatní:

– – – Maso:

0210 99 31

– – – – Ze sobů

0210 99 39

– – – – Ostatní:

– – – Droby:

– – – – Jiné než z domácích prasat, hovězího, skopového a kozího masa

0210 99 85

– – – – – Jiné než drůbeží játra

ex  04 07

Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená:

0407 19 90

0407 29 90 a

0407 90 90

– Jiná než z domácí drůbeže

ex  04 08

Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:

– Žloutky:

ex 0408 11

– – Sušené:

0408 11 20

– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

ex 0408 19

– – Ostatní:

0408 19 20

– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

– Ostatní:

ex 0408 91

– – Sušené:

0408 91 20

– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

ex 0408 99

– – Ostatní:

0408 99 20

– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

0410 00 00

Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

0504 00 00

Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části, čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

ex  05 11

Výrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání:

0511 10 00

– Býčí sperma

– Ostatní:

ex 0511 99

– – Ostatní:

0511 99 85

– – – Ostatní:

ex  07 09

Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená:

ex 0709 60

– Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta:

– – Ostatní:

0709 60 91

– – – – Rodu Capsicum, pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum ()

0709 60 95

– – – Pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic ()

0709 60 99

– – – Ostatní:

ex  07 10

Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:

ex 0710 80

– Ostatní zelenina:

– – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta:

0710 80 59

– – – Jiné než plody sladké papriky (paprikové lusky)

ex  07 11

Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:

ex 0711 90

– Ostatní zelenina; zeleninové směsi:

– – Zelenina:

0711 90 10

– – – – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, s výjimkou plodů sladké papriky

ex  07 13

Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené:

ex 0713 10

– Hrách (Pisum sativum):

0713 10 90

– – Jiné než k setí

ex 0713 20 00

– Cizrna (garbanzos):

– – Jiné než k setí

– Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.):

ex 0713 31 00

– – Fazole druhů Vigna mungo (L) Hepper nebo Vigna radiata (L) Wilczek:

– – – Jiné než k setí

ex 0713 32 00

– – Malé červené fazole (fazole Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis):

– – – Jiné než k setí

ex 0713 33

– – Fazole obecné (Phaseolus vulgaris):

0713 33 90

– – – Jiné než k setí

ex 0713 34 00

– – Vigna podzemní (Vigna subterranea nebo Voandzeia subterranea):

ex 0713 35 00

– – – Jiné než k setí

ex 0713 39 00

– – Vigna čínská (Vigna unguiculata):

– – – Jiné než k setí

– – Ostatní:

– – – Jiné než k setí

ex 0713 40 00

– Čočka:

– – Jiné než k setí

ex 0713 50 00

– Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, a Vicia faba var. minor):

– – Jiné než k setí

ex 0713 60 00

– Kajan indický (Cajanus cajan)

 

– – Jiné než k setí

ex 0713 90 00

– Ostatní:

– – Jiné než k setí

0801

Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané

ex  08 02

Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané:

0802 70 00

– Kola ořechy (Cola spp.)

0802 80 00

– Arekové ořechy

ex  08 04

Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajávy, manga a mangostany, čerstvé nebo sušené:

0804 10 00

– Datle

0902

Čaj, též aromatizovaný

ex  09 04

Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, s výjimkou plodů sladké papriky podpoložky 0904 21 10

0905

Vanilka

0906

Skořice a květy skořicovníku

0907

Hřebíček (celé plody, květy a stopky)

0908

Muškátový oříšek, muškátový květ, amomy a kardamomy

0909

Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořenného kmínu; jalovcové bobulky

ex  09 10

Zázvor, kurkuma, bobkový list, kari a jiná koření, s výjimkou tymiánu a šafránu

ex  11 06

Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713 , ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z produktů kapitoly 8:

1106 10 00

– Ze sušených luštěnin čísla 0713

ex 1106 30

– Z produktů kapitoly 8:

1106 30 90

– – Jiné než banány

ex  11 08

Škroby; inulin:

1108 20 00

– Inulin

1201 90 00

Sójové boby, též drcené, jiné než semena

1202 41 00

Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná, jiná než semena

1202 42 00

Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, loupaná, též drcená, jiná než semena

1203 00 00

Kopra

1204 00 90

Lněná semena, též drcená, jiná než k setí

1205 10 90 a ex 1205 90 00

Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, jiná než k setí

1206 00 91

Slunečnicová semena, též drcená, jiná než k setí

1206 00 99

 

1207 29 00

Bavlníková semena, též drcená, jiná než k setí

1207 40 90

Sezamová semena, též drcená, jiná než k setí

1207 50 90

Hořčičná semena, též drcená, jiná než k setí

1207 91 90

Maková semena, též drcená, jiná než k setí

1207 99 91

Konopná semena, též drcená, jiná než k setí

ex 1207 99 96

Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené, jiné než k setí

1208

Mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice

ex  12 11

Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku, s výjimkou produktů kódu KN ex 1211 90 86 v části IX

ex  12 12

Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky Cichorium intybus druhu sativum) používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

ex 1212 99

– – Jiné než cukrová třtina:

1212 99 41 a 1212 99 49

– – – Semena svatojánského chleba

ex 1212 99 95

– – – Ostatní, s výjimkou kořenů čekanky

1213 00 00

Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet

ex  12 14

Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet:

ex 1214 10 00

– Moučka a pelety z vojtěšky (alfalfa) s výjimkou moučky a pelet z vojtěšky uměle sušené teplem nebo z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté

ex 1214 90

– Ostatní:

1214 90 10

– – Krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny

ex 1214 90 90

– – Ostatní, s výjimkou:

– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve a jiných obdobných krmiv, sušených uměle teplem, jiných než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno

– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve, komonice lékařské, hrachoru setého a štírovníku růžkatého, sušených jinak než uměle teplem a mletých

ex  15 02

Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503 :

ex 1502 10 10

ex 1502 90 10

– Pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu, s výjimkou tuků získaných z kostí a odpadu ()

1503 00

Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené

ex  15 04

Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené, s výjimkou olejů z rybích jater a frakcí položky 1504 10 a tuky a oleje a jejich frakce z ryb jiné než oleje z jater položky 1504 20

1507

Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

1508

Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

1511

Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

1512

Slunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

1513

Kokosový olej (kopra), olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

1514

Řepkový, nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

ex  15 15

Ostatní stálé rostlinné tuky a oleje (s výjimkou jojobového oleje podpoložky ex 1515 90 11 ) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

ex  15 16

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené (s výjimkou hydrogenovaného ricinového oleje, tzv. „opálového vosku“ podpoložky 1516 20 10 )

ex  15 17

Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516 , s výjimkou podpoložek 1517 10 10 , 1517 90 10 a 1517 90 93

1518 00 31 a

1518 00 39

Rostlinné oleje stálé, tekuté, smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu ()

1522 00 91

Destilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje

1522 00 99

Jiné zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje

ex  16 02

Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve:

– Z vepřů:

ex 1602 41

– – Kýty a kusy z nich:

1602 41 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 1602 42

– – Plece a kusy z nich:

1602 42 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 1602 49

– – Ostatní, včetně směsí:

1602 49 90

– – – Jiné než z domácích prasat

ex 1602 90

– Ostatní, včetně přípravků z krve jakýchkoliv zvířat:

– – Jiné než přípravky z krve jakýchkoliv zvířat:

1602 90 31

– – – Ze zvěřiny nebo králíků

– – – Ostatní:

– – – – Jiné než obsahující maso nebo droby z domácích vepřů:

– – – – – Jiné než obsahující hovězí maso nebo droby:

1602 90 99

– – – – – – Jiné než z ovcí nebo koz

ex 1603 00

Výtažky a šťávy z masa

1801 00 00

Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené

1802 00 00

Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

ex  20 01

Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové:

ex 2001 90

– Ostatní:

2001 90 20

– – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky

ex  20 05

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 :

ex 2005 99

– Ostatní zelenina a zeleninové směsi:

2005 99 10

– – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky

ex  22 06

Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

2206 31 91 až

2206 00 89

– Jiné než matolinové víno

ex  23 01

Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky:

2301 10 00

– Moučky, šroty a pelety, z masa nebo drobů; škvarky

ex  23 02

Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin:

2302 50 00

– Luštěninové

2304 00 00

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje

2305 00 00

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

ex  23 06

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 nebo 2305 , s výjimkou podpoložek 2306 90 05 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci oleje z kukuřičných klíčků) a 2306 90 11 a 2306 90 19 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci olivového oleje)

ex 2307 00

Vinný kal; surový vinný kámen:

2307 00 90

– Surový vinný kámen

ex 2308 00

Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

2308 00 90

– Jiné než výlisky z hroznů (matoliny), žaludy a koňské kaštany, ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů

ex  23 09

Přípravky používané k výživě zvířat:

ex 2309 10

– Výživa pro psy nebo kočky, v balení pro drobný prodej:

2309 10 90

– – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky

ex 2309 90

– Ostatní:

ex 2309 90 10

– – Ostatní, včetně premixů:

– – Rozpustné výrobky z mořských savců

ex 2309 90 91 až

2309 90 96

– – – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky, s výjimkou

– Bílkovinných koncentrátů získaných ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy

– Dehydratovaných produktů získaných výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklých přípravou koncentrátů zmíněných v první odrážce

(1)   Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Unie (viz směrnice Rady 94/28/ES (2); nařízení Komise (ES) č. 504/2008 (3)).

(2)   Směrnice Rady 94/28/ES ze dne 23. června 1994, kterou se stanoví zásady zootechnických a genealogických podmínek pro dovoz zvířat, spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66).

(3)   Nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 3).

(4)   Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Unie (viz směrnice Rady 88/661/EHS (5); směrnice 94/28/ES a rozhodnutí Komise 96/510/ES (6)).

(5)   Směrnice Rady 88/661/EHS ze dne 19. prosince 1988 o zootechnických normách pro plemenná prasata (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36).

(6)   Rozhodnutí Komise 96/510/ES ze dne 18. července 1996, kterým se stanoví potvrzení o původu zvířete a osvědčení o plemenné příslušnosti pro dovoz plemenných zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53).).

(7)   Zařazení do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným v příslušných ustanoveních Unie (viz články 291 až 300 nařízení (EHS) č. 2454/93).

(8)   Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v hlavě II oddílu F úvodních ustanovení kombinované nomenklatury.



Oddíl 2

Kód KN

Popis

0101 29 10

Živí koně, k porážce ()

ex 0205 00

Koňské maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

0210 99 10

Koňské maso, solené, ve slaném nálevu, nebo sušené

0511 99 10

Šlachy; odřezky a jiný podobný odpad ze surových kůží nebo kožek

0701

Brambory, čerstvé nebo chlazené

0901

Káva, též pražená nebo bez kofeinu; kávové slupky a pulpy; kávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy

1105

Mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor

▼C2

1212 94 00

Kořeny čekanky

▼B

2209 00 91 a 2209 00 99

Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové, jiné než vinný ocet

4501

Přírodní korek, surový nebo jednoduše upravený; korkový odpad; rozdrcený, granulovaný nebo na prach umletý korek

(1)   Zařazení do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným v příslušných ustanoveních Unie (viz články 291 až 300 nařízení (EHS) č. 2454/93).




PŘÍLOHA II

DEFINICE UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 1

ČÁST I

Definice týkající se odvětví rýže

I. Pojmy „neloupaná rýže“, „loupaná rýže“, „poloomletá rýže“, „celoomletá rýže“, „kulatozrnná rýže“, „střednězrnná rýže“, „dlouhozrnná rýže A nebo B“ a „zlomková rýže“ se definují takto:

1.

 

a) „Neloupanou rýží“ se rozumí rýže, jež si i po vymlácení uchovala plevy.

b) „Loupanou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže sbramato“.

c) „Poloomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoli však vnitřních vrstev oplodí.

d) „Celoomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn.

2.

 

a) „Kulatozrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je menší než 2.

b) „Střednězrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 5,2 mm, avšak nejvýše 6 mm a poměr délka/šířka je menší než 3.

c) „Dlouhozrnnou rýží“:

i) „dlouhozrnnou rýží A“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 6 mm a poměr délka/šířka větší než 2, avšak menší než 3,

ii) „dlouhozrnnou rýží B“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 6 mm a poměr délka/šířka je nejméně 3.

d) „Měřením zrn“ se rozumí měření na celoomleté rýži prováděné touto metodou:

i) z šarže se odebere reprezentativní vzorek,

ii) vzorek se proseje tak, aby zůstala pouze celá zrna včetně zrn nezralých,

iii) provedou se dvě měření, každé na 100 zrnech, a vypočte se průměr,

iv) výsledek se vyjádří v milimetrech a zaokrouhlí se na jedno desetinné místo.

3. „Zlomkovou rýží“ se rozumějí zlomky zrn, jejichž délka nepřesahuje tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.

II. Pokud jde o zrna rýže a zlomkové rýže snížené jakosti, použijí se tyto definice:

1. „Celými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna pouze část konce, bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých stadií opracování.

2. „Useknutými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byl odstraněn celý konec.

3. „Zlomkovými zrny nebo úlomky“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna větší část než konec; zlomková zrna zahrnují:

i) zlomková zrna velká (části zrn, které nejsou kratší než polovina zrna, avšak netvoří celé zrno),

ii) zlomková zrna střední (části zrn, které nejsou kratší než čtvrtina délky zrna, ale jsou kratší než minimální velikost „velkých zlomkových zrn“),

iii) zlomková zrna drobná (části zrn, které jsou menší než čtvrtina zrna, avšak neprojdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm),

iv) úlomky (malé části nebo částečky zrn, které projdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm); za úlomky se považují i přepůlená zrna (části zrna vzniklé podélným přepůlením zrna).

4. „Zelenými zrny“ se rozumějí zrna, která plně nedozrála.

5. „Přirozeně deformovanými zrny“ se rozumějí zrna vykazující přirozené deformace dědičného či jiného původu v porovnání s morfologickými znaky typickými pro odrůdu.

6. „Křídově bílými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž jsou nejméně tři čtvrtiny povrchu matné a křídově bílé.

7. „Červeně pruhovanými zrny“ se rozumějí zrna s podélným červeným pruhováním různé intenzity a odstínů, majícím svůj původ ve zbytcích oplodí.

8. „Zrny se skvrnami“ se rozumějí zrna se zřetelně ohraničeným malým kroužkem tmavé barvy a víceméně pravidelného tvaru; za zrna se skvrnami se rovněž považují zrna s nepatrným černým pruhováním pouze na povrchu; pruhování a skvrny nesmějí mít žlutou nebo tmavou aureolu.

9. „Zbarvenými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo na malé části jejich povrchu ke zjevné změně jejich přirozené barvy; skvrny mohou být různých barev (načernalé, načervenalé, hnědé); za skvrny je rovněž považováno hluboké černé pruhování. Pokud je barva skvrn (černá, růžová, načervenalá až hnědá) dostatečně zřetelná, aby se dala ihned vizuálně rozpoznat, a tyto skvrny pokrývají polovinu zrna a více, musí být tato zrna považována za žlutá zrna.

10. „Žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením zcela nebo zčásti ke změně jejich přirozené barvy a objevily se na nich různé odstíny, od citrónově žlutého až po oranžově žlutý.

11. „Jantarově žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením k nepatrné jednotné změně barvy po celém povrchu; dochází ke změně barvy zrna na světle jantarově žlutou.

ČÁST II

Technické definice týkající se odvětví cukru

Oddíl A

Obecné definice

1. „Bílým cukrem“ se rozumí cukr nearomatizovaný, nebarvený, neobsahující žádné jiné přidané látky, obsahující v sušině 99,5 % hmotnostních nebo více sacharózy určené polarimetrickou metodou.

2. „Surovým cukrem“ se rozumí cukr nearomatizovaný, nebarvený, neobsahující jiné přidané látky, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou.

3. „Izoglukózou“ se rozumí produkt získaný z glukózy nebo jejích polymerů obsahující nejméně 10 % hmotnostních fruktózy v sušině.

4. „Inulinovým sirupem“ se rozumí přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktózy ve volném stavu nebo jako sacharózu a vyjádřený jako ekvivalent cukru/izoglukózy. Tuto definici může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 125 odst. 4 písm. a) změnit s cílem zabránit omezením na trhu pro produkty s nízkým sladícím účinkem vyrobenými zpracovateli inulinové vlákniny bez kvót na inulinový sirup.

5. „Smlouvou o dodání“ se rozumí smlouva uzavřená mezi prodejcem a podnikem o dodání cukrové řepy pro výrobu cukru.

6. „Mezioborovou dohodou“ se rozumí:

a) dohoda uzavřená před uzavřením smlouvy o dodání mezi podniky nebo organizací podniků uznanou dotčeným členským státem nebo seskupením takových organizací podniků na jedné straně a sdružením prodejců uznaným dotčeným členským státem nebo seskupením takových organizací prodejců na straně druhé;

b) neexistuje-li dohoda podle písmene a), právní předpisy o obchodních společnostech a družstvech, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr.

Oddíl B

Definice, které se použijí v průběhu období podle článku 124

1. „Cukrem podléhajícím kvótám“, „izoglukózou podléhající kvótám“ a „inulinovým sirupem podléhajícím kvótám“ se rozumí množství cukru, izoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty daného podniku.

2. „Průmyslovým cukrem“ se rozumí množství cukru vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství cukru, jež je uvedeno v bodě 5, a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2.

3. „Průmyslovou izoglukózou“ a „průmyslovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství izoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2.

4. „Přebytkovým cukrem“, „přebytkovou izoglukózou“ a „přebytkovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství cukru, izoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství uvedených v bodech 1, 2 a 3.

5. „Cukrovou řepou podléhající kvótám“ se rozumí veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr podléhající kvótám.

6. „Cukrovarem zabývajícím se výhradně rafinací“ se rozumí výrobní jednotka,

 jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru, nebo

 jež v hospodářském roce 2004/2005 nebo v případě Chorvatska v hospodářském roce 2007/2008 provedla rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru.

ČÁST III

Definice týkající se odvětví chmele

1. „Chmelem“ se rozumí sušená květenství, rovněž nazývaná chmelové hlávky (samičí) rostliny chmele otáčivého (Humulus lupulus); tato zelenožlutá květenství vejčitého tvaru mají stopku a jejich největší délka se pohybuje zpravidla od 2 do 5 cm.

2. „Chmelovým práškem“ se rozumí výrobek získaný mletím chmele, který obsahuje všechny přirozené části.

3. „Chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu“ se rozumí výrobek získaný mletím chmele, ze kterého byla mechanicky odstraněna část listů, stopek, listenů a vřetének.

4. „Chmelovým výtažkem“ se rozumějí koncentrované výrobky získané působením rozpouštědla na chmel nebo na chmelový prášek.

5. „Smíšenými chmelovými výrobky“ se rozumí směs dvou nebo více výrobků uvedených v bodech 1 až 4.

ČÁST IV

Definice týkající se odvětví vína

V souvislosti s révou

1. „Vyklučením“ se rozumí úplné odstranění všech révových keřů, které se nacházejí na ploše vinice.

2. „Výsadbou“ se rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů nebo založení porostu za účelem produkce roubů.

3. „Přeštěpováním“ se rozumí štěpování révového keře, na kterém bylo již dříve provedeno štěpování.

V souvislosti s výrobou

4. „Čerstvými vinnými hrozny“ se rozumějí zralé nebo mírně zaschlé plody révy používané k výrobě vína, které mohou být běžným zpracovatelským postupem rozdrceny nebo lisovány a které mohou spontánně alkoholově kvasit.

5. „Hroznovým moštem z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu,“ se rozumí výrobek, který:

a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových a nejvýše 15 % objemových;

b) se získává přidáním do nezkvašeného hroznového moštu o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 8,5 % objemových pocházejícího výhradně z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 81 odst. 2:

i) buď neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,

ii) nebo nerektifikovaného výrobku získaného destilací vína, který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 80 % objemových.

6. „Hroznovou šťávou“ se rozumí tekutý, nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek, který:

a) se získává přiměřeným zpracováním, které jej činí vhodným ke spotřebě v nezměněném stavu;

b) se získává z čerstvých vinných hroznů nebo z hroznového moštu nebo zředěním. Pokud je získán zředěním, musí se jednat o zředění zahuštěného hroznového moštu nebo moštového koncentrátu.

Skutečný obsah alkoholu v hroznové šťávě nesmí překročit 1 % objemové.

7. „Moštovým koncentrátem“ se rozumí nekaramelizovaná hroznová šťáva získaná částečným odstraněním vody z hroznové šťávy libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně tak, že při teplotě 20 °C není při užití stanovené metody údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

8. „Vinným kalem“ se rozumějí zbytky,

a) které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení, během skladování či po povoleném ošetření;

b) vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu a);

c) které se usazují v nádobách obsahujících hroznový mošt během skladování či po povoleném ošetření; nebo

d) vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu c).

9. „Výlisky z hroznů“ nebo „matolinami“ se rozumí zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů.

10. „Matolinovým vínem“ se rozumí výrobek, který se získává:

a) kvašením neošetřených matolin nasáklých vodou; nebo

b) vyluhováním prokvašených matolin ve vodě.

11. „Alkoholizovaným vínem pro destilaci“ se rozumí výrobek, který:

a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 18 % objemových a nejvýše 24 % objemových;

b) se získává výhradně tím, že se do vína bez zbytkového cukru přidá nerektifikovaný výrobek pocházející z destilace vína se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 86 % objemových; nebo

c) vykazuje obsah těkavých kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejvýše 1,5 gramů na litr.

12. „Kupáží“ se rozumí

a) hroznový mošt;

b) víno; nebo

c) směs hroznových moštů nebo vín s různými vlastnostmi,

které jsou určeny k výrobě určitého druhu šumivých vín.

Obsah alkoholu

13. „Skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C.

14. „Možným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu při teplotě 20 °C, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při této teplotě.

15. „Celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech objemových.

16. „Přirozeným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoli obohacením.

17. „Skutečným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

18. „Možným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu, který může vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

19. „Celkovým obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech hmotnostních.

ČÁST V

Definice týkající se odvětví hovězího a telecího masa

▼C2

„Skotem“ se rozumí živý domácí skot kódů KN 0102 21 , ex 0102 31 00 , 0102 90 20 , ex 0102 29 10 až ex 0102 29 99 , 0102 39 10 , 0102 90 91 .

▼B

ČÁST VI

Definice týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků

Pro účely uplatňování celní kvóty pro máslo pocházející z Nového Zélandu výraz „vyrobené přímo z mléka nebo smetany“ nevylučuje máslo vyrobené z mléka nebo smetany bez použití skladovaných surovin, během jediného, samostatného a nepřerušovaného výrobního procesu, v němž může smetana projít fází, kdy dochází k zahuštění a/nebo frakcionaci máselného tuku.

ČÁST VII

Definice týkající se odvětví vajec

1. „Vejci ve skořápce“ se rozumějí drůbeží vejce ve skořápce, čerstvá, konzervovaná, nebo vařená, jiná než násadová vejce uvedená v bodě 2.

2. „Násadovými vejci“ se rozumějí drůbeží vejce na násadu.

3. „Celými produkty“ se rozumějí ptačí vejce bez skořápky, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodná k lidské spotřebě.

4. „Oddělenými produkty“ se rozumějí žloutky ptačích vajec, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodné k lidské spotřebě.

ČÁST VIII

Definice týkající se odvětví drůbežího masa

1. „Živou drůbeží“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti vyšší než 185 gramů, kur domácí, kohouti, kachny, husy, krůty a perličky.

2. „Drůbežími mláďaty“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti nejvýše 185 gramů, kur domácí, kohouti, kachny, husy, krůty a perličky.

3. „Poraženou drůbeží“ se rozumí mrtvá domácí drůbež druhu kur domácí, kachny, husy, krůty a perličky, vcelku, též bez drobů.

4. „Odvozenými produkty“ se rozumějí:

a) produkty uvedené v příloze I části XX písm. a);

b) produkty uvedené v příloze I části XX písm. b), kromě poražené drůbeže a jedlých drobů zvaných „dělené drůbeží maso“;

c) jedlé droby uvedené v příloze I části XX písm. b);

d) produkty uvedené v příloze I části XX písm. c);

e) produkty uvedené v příloze I části XX písm. d) a e);

f) výrobky uvedené v příloze I části XX písm. f), jiné než výrobky kódů KN 1602 20 10 .

ČÁST IX

Definice týkající se odvětví včelařství

1. Medem se rozumí med ve smyslu směrnice Rady 2001/110/ES ( 29 ), a to i pokud jde o hlavní druhy medu.

2. „Včelařskými produkty“ se rozumějí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis a pyl.




PŘÍLOHA III

STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU PODLE ČLÁNKŮ 7 A 135

A.    Standardní jakost neloupané rýže

Neloupaná rýže standardní jakosti

a) je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, bez zápachu;

b) obsahuje nejvýše 13 % vlhkosti;

c) má výnos při zpracování celoomleté rýže 63 % hmotnostních v celých zrnech (s povolenou odchylkou 3 % useknutých zrn), z čehož hmotnostní procentní podíl zrn celoomleté rýže, která jsou snížené jakosti, činí



křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN 1006 10 27 a 1006 10 98

1,5 %

křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN jiných než 1006 10 27 a 1006 10 98 :

2,0 %

červeně pruhovaná zrna

1,0 %

zrna se skvrnami

0,50 %

zbarvená zrna

0,25 %

žlutá zrna

0,02 %

jantarově žlutá zrna

0,05 %

B.    Standardní jakost cukru

I.    Standardní jakost cukrové řepy

Cukrová řepa standardní jakosti

a) je řádné a uspokojivé obchodní jakosti;

b) při převzetí má cukernatost 16 %.

II.    Standardní jakost bílého cukru

1. Bílý cukr standardní jakosti má tyto vlastnosti:

a) řádná a uspokojivá obchodní jakost; suchý, ve formě krystalů stejnoměrného zrnění, sypký;

b) minimální polarizace: 99,7;

c) maximální vlhkost: 0,06 %;

d) maximální obsah invertního cukru: 0,04 %;

e) celkový počet bodů určený podle bodu 2 je nejvýše 22, z toho:

 obsah popela nejvýše 15 bodů,

 typová barevná řada nejvýše 9 bodů podle metody Brunswického ústavu pro zemědělskou technologii („metoda Brunswick“),

 barva roztoku nejvýše 6 bodů podle metody Mezinárodní komise pro jednotné metody rozboru cukru („metoda ICUMSA“).

2. Jeden bod odpovídá:

a) 0,0018 % obsahu popela podle metody ICUMSA při 28° Brix;

b) 0,5 jednotek barevného typu podle metody Brunswick;

c) 7,5 jednotek barvy roztoku podle metody ICUMSA.

3. Pro určení faktorů uvedených v bodu 1 se použijí metody, které se používají pro určení těchto faktorů v rámci intervenčních opatření.

III.    Standardní jakost surového cukru

1. Surový cukr standardní jakosti je cukr s výtěžností 92 %, vyjádřenou jako bílý cukr.

2. Výtěžnost surového řepného cukru se vypočítá tak, že se od polarizačního stupně tohoto cukru odečte:

a) procentní obsah popela vynásobený čtyřmi;

b) procentní obsah invertního cukru vynásobený dvěma;

c) číslo 1.

3. Výtěžnost surového třtinového cukru se vypočítá tak, že od dvojnásobku polarizačního stupně tohoto cukru se odečte číslo 100.




PŘÍLOHA IV

KLASIFIKAČNÍ STUPNICE UNIE PRO JATEČNĚ UPRAVENÁ TĚLA PODLE ČLÁNKU 10

A.    Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla kusů skotu ve věku osmi měsíců a více

I.    Definice

Použijí se tyto definice:

1. „jatečně upraveným tělem“ se rozumí celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vykolení a stažení z kůže;

2. „půlkou jatečně upraveného těla“ se rozumí produkt získaný symetrickým rozdělením jatečně upraveného těla podle bodu 1 středem obratlů krčních, hrudních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a srůstu ischio-stydkých kostí.

II.    Kategorie

Jatečně upravená těla skotu se dělí do těchto kategorií:

▼C2

Z : jatečně upravená těla zvířat ve věku od 8 do méně než 12 měsíců;

A : jatečně upravená těla býků ve věku od 12 do méně než 24 měsíců;

▼B

B : jatečně upravená těla býků ve věku od 24 měsíců;

C : jatečně upravená těla volů ve věku od 12 měsíců;

D : jatečně upravená těla krav;

E : jatečně upravená těla jalovic ve věku od 12 měsíců.

III.    Klasifikace

Jatečně upravená těla jsou klasifikována na základě posouzení:

1. zmasilosti, vymezené takto:

vyvinutost profilů jatečně upravených těl, zejména jejich hlavních částí (kýta, hřbet, plec)



Třída zmasilosti

Popis

S

nejvyšší

všechny profily extrémně konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina s dvojím osvalením

E

vynikající

všechny profily konvexní až super konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina

U

velmi dobrá

profily celkově konvexní, velmi dobře vyvinutá svalovina

R

dobrá

profily celkově rovné; dobře vyvinutá svalovina

O

průměrná

profily rovné až konkávní; průměrně vyvinutá svalovina

P

špatná

všechny profily konkávní až velmi konkávní; slabě vyvinutá svalovina

2. protučnělosti, vymezené takto:

 množství tuku na povrchu jatečně upraveného těla a v hrudní dutině

 



Třída protučnělosti

Popis

1

velmi slabá

slabá nebo žádná vrstva tuku

2

slabá

mírná vrstva tuku, svalovina téměř všude zřetelná

3

průměrná

svalovina je téměř všude pokrytá tukem s výjimkou kýty a plece, slabé vrstvy tuku v hrudní dutině

4

silná

svalovina pokrytá tukem, kýta a plec jsou přesto částečně zřetelné, silné vrstvy tuku v hrudní dutině

5

velmi silná

celý povrch jatečně upraveného těla je pokryt tukem; velmi silné vrstvy v hrudní dutině

Členské státy jsou oprávněny dále dělit každou ze tříd stanovenou v bodech 1 a 2 do nejvýše tří podtříd.

IV.    Obchodní úprava

Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl musí mít tuto obchodní úpravu:

a) bez hlavy a bez nohou; hlava je od jatečně upraveného těla oddělena v místě hlavového kloubu (atlanto-okcipitálního kloubu) a nohy jsou odděleny na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu,

b) bez orgánů v dutině hrudní a břišní, s ledvinami nebo bez nich, s ledvinovým a pánevním lojem nebo bez něj,

c) bez pohlavních orgánů a připojených svalů, bez vemene a vemenního loje.

V.    Klasifikace a označování

Jatka schválená podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ( 30 ) přijmou opatření k zajištění toho, aby všechna jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl kusů skotu ve věku osmi měsíců nebo více, který v nich byl poražen a nese označení zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 2 ve spojení s přílohou I oddílem I kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ( 31 ), byly klasifikovány a označeny v souladu s klasifikační stupnicí Unie.

Před označením mohou členské státy udělit povolení, aby byl z jatečně upravených těl nebo půlek jatečně upravených těl odstraněn podkožní tuk, pokud je to odůvodněno protučnělostí.

B.    Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat

I.    Definice

„Jatečně upraveným tělem“ se rozumí tělo poraženého, vykrveného a vykoleného prasete, celé nebo rozdělené středem.

II.    Klasifikace

Jatečně upravená těla jsou klasifikována podle odhadovaného podílu libového masa takto:



Třída

Libové maso v procentech hmotnosti jatečně upraveného těla

S

60 nebo více

E

55 nebo více, ale méně než 60

U

50 nebo více, ale méně než 55

R

45 nebo více, ale méně než 50

O

40 nebo více, ale méně než 45

P

méně než 40

III.    Obchodní úprava

Jatečně upravená těla musí mít obchodní úpravu bez jazyka, štětin, spárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.

IV.    Podíl libového masa

1. Podíl libového masa se hodnotí pomocí metod povolených Komisí. Povoleny mohou být pouze statisticky ověřené metody vyhodnocování založené na fyzickém měření jedné nebo více anatomických částí jatečně upraveného těla prasete. Předpokladem pro schválení metody klasifikace je to, že chyba statistického odhadu nepřekročí stanovenou maximální toleranci.

2. Obchodní hodnota jatečně upravených těl se ovšem neurčuje pouze na základě odhadovaného podílu libového masa.

V.    Označování jatečně upravených těl

Nestanoví-li Komise jinak, klasifikovaná jatečně upravená těla se za účelem identifikace označují podle stupnice Unie.

C.    Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla ovcí

I.    Definice

Použijí se definice „jatečně upravená těla“ a „půlky jatečně upravených těl“ stanovené v části A bodě I.

II.    Kategorie

Jatečně upravená těla se dělí do těchto kategorií:

A : jatečně upravená těla jehňat mladších dvanácti měsíců,

B : jatečně upravená těla ostatních ovcí.

III.    Klasifikace

Jatečně upravená těla jsou klasifikována obdobně na základě použití příslušných ustanovení části A bodu III. Výraz „kýta“ v části A bodu III odst. 1 a v řádcích 3 a 4 tabulky uvedené v části A bodu III odst. 2 se nahrazuje výrazem „zadní čtvrť“.

IV.    Obchodní úprava

Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl mají obchodní úpravu bez hlavy (oddělené v místě hlavového atlanto-okcipitálního kloubu), nohou (oddělených na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu), ocasu (odděleného mezi šestým a sedmým ocasním obratlem), vemene, pohlavních orgánů, jater a vnitřností. Ledviny a ledvinový lůj tvoří součást jatečně upraveného těla.

Členské státy jsou oprávněny povolit odlišné obchodní úpravy, pokud se nepoužije úprava referenční.

V.    Označování jatečně upravených těl

Klasifikovaná jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl se za účelem identifikace označují podle stupnice Unie.

▼M2




PŘÍLOHA V

PRODUKTY A VÝROBKY PODLE ČL. 23 ODST. 5

Kategorie I

 Fermentované (kysané) mléčné výrobky bez ovocné šťávy, ochucené přírodním aromatem,

 Fermentované (kysané) mléčné výrobky s ovocnou šťávou, ochucené přírodním aromatem či nearomatizované

 Mléčné nápoje s kakaem, ovocnou šťávou či ochucené přírodním aromatem

Kategorie II

Fermentované (kysané) nebo nefermentované (nekysané) mléčné výrobky s ovocem, ochucené přírodním aromatem či nearomatizované

▼B




PŘÍLOHA VI



ROZPOČTOVÉ STROPY NA PROGRAMY PODPORY PODLE ČL. 44 ODST. 1

v tis. EUR za rozpočtový rok

 

2014

2015

2016

po roce 2017

Bulharsko

26 762

26 762

26 762

26 762

Česká republika

5 155

5 155

5 155

5 155

Německo

38 895

38 895

38 895

38 895

Řecko

23 963

23 963

23 963

23 963

Španělsko

353 081

210 332

210 332

210 332

Francie

280 545

280 545

280 545

280 545

Chorvatsko

11 885

11 885

11 885

10 832

Itálie

336 997

336 997

336 997

336 997

Kypr

4 646

4 646

4 646

4 646

Litva

45

45

45

45

Lucembursko

588

Maďarsko

29 103

29 103

29 103

29 103

Malta

402

Rakousko

13 688

13 688

13 688

13 688

Portugalsko

65 208

65 208

65 208

65 208

Rumunsko

47 700

47 700

47 700

47 700

Slovinsko

5 045

5 045

5 045

5 045

Slovensko

5 085

5 085

5 085

5 085

Spojené království

120




PŘÍLOHA VII

DEFINICE, OZNAČENÍ A OBCHODNÍ NÁZVY PRODUKTŮ PODLE ČLÁNKU 78

Pro účely této přílohy se „obchodním názvem“ rozumí název, pod kterým se potravina prodává, ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/13/ES nebo název potraviny ve smyslu článku 7 nařízení (EU) č. 1169/2011.

ČÁST I.

Maso skotu mladšího dvanácti měsíců

I.   Definice

Pro účely této části se „masem“ rozumějí všechna jatečně upravená těla, maso nevykostěné nebo vykostěné a droby, ať již dělené, nebo nedělené, určené k lidské spotřebě, pocházející ze skotu mladšího dvanácti měsíců, čerstvé, zmrazené či hluboce zmrazené, v obalech či baleních, nebo bez nich.

II.   Kategorizace skotu mladšího dvanácti měsíců na jatkách

Pod dohledem příslušného orgánu rozdělí hospodářské subjekty v okamžiku porážky všechny kusy skotu mladší dvanácti měsíců do jedné z těchto dvou kategorií:

A) kategorie V: skot mladší než osm měsíců

identifikační písmeno této kategorie: V;

B) kategorie Z: skot ve věku od osmi do méně než dvanácti měsíců

▼C2

identifikační písmeno této kategorie: Z.

Toto rozdělení musí být prováděno na základě informací obsažených ve zvířecím pasu doprovázejícím skot nebo, pokud to není možné, na základě údajů obsažených v počítačové databázi podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ( 32 ).

III.   Obchodní názvy

1. Maso skotu mladšího dvanácti měsíců se v členských státech uvádí na trh pouze pod tímto obchodním názvem nebo těmito obchodními názvy stanovenými pro každý členský stát:

A) pro maso skotu mladšího osmi měsíců (identifikační písmeno této kategorie: V):



Země uvedení na trh

Obchodní názvy, jež se mají použít

Belgie

veau, viande de veau/kalfsvlees/Kalbfleisch

Bulharsko

месо от малки телета

Česká republika

telecí

Dánsko

lyst kalvekød

Německo

Kalbfleisch

Estonsko

vasikaliha

Irsko

veal

Řecko

μοσχάρι γάλακτος

Španělsko

ternera blanca, carne de ternera blanca

Francie

veau, viande de veau

Chorvatsko

teletina

Itálie

vitello, carne di vitello

Kypr

μοσχάρι γάλακτος

Lotyšsko

teļa gaļa

Litva

veršiena

Lucembursko

veau, viande de veau/Kalbfleisch

Maďarsko

borjúhús

Malta

vitella

Nizozemsko

kalfsvlees

Rakousko

Kalbfleisch

Polsko

cielęcina

Portugalsko

vitela

Rumunsko

carne de vițel

Slovinsko

teletina

Slovensko

teľacie mäso

Finsko

vaalea vasikanliha/ljust kalvkött

Švédsko

ljust kalvkött

Spojené království

veal

B) pro maso skotu ve věku od osmi do méně než dvanácti měsíců (identifikační písmeno této kategorie: Z):

▼C2



Země uvedení na trh

Obchodní názvy, jež se mají použít

Belgie

jeune bovin, viande de jeune bovin/jongrundvlees/Jungrindfleisch

Bulharsko

телешко месо

Česká republika

hovězí maso z mladého skotu

Dánsko

kalvekød

Německo

Jungrindfleisch

Estonsko

noorloomaliha

Irsko

rosé veal

Řecko

νεαρό μοσχάρι

Španělsko

ternera, carne de ternera

Francie

jeune bovin, viande de jeune bovin

Chorvatsko

mlada junetina

Itálie

vitellone, carne di vitellone

Kypr

νεαρό μοσχάρι

Lotyšsko

jaunlopa gaļa

Litva

jautiena

Lucembursko

jeune bovin, viande de jeune bovin/Jungrindfleisch

Maďarsko

növendék marha húsa

Malta

vitellun

Nizozemsko

rosé kalfsvlees

Rakousko

Jungrindfleisch

Polsko

młoda wołowina

Portugalsko

vitelão

Rumunsko

carne de tineret bovin

Slovinsko

meso težjih telet

Slovensko

mäso z mladého dobytka

Finsko

vasikanliha/kalvkött

Švédsko

kalvkött

Spojené království

beef

2. Obchodní názvy podle odstavce 1 lze doplnit názvem nebo označením dotyčných kusů masa nebo drobů.

3. Obchodní názvy uvedené pro kategorii V v bodu A tabulky v odstavci 1 a jakýkoli nový název odvozený z těchto obchodních názvů se použijí pouze v případě, že jsou splněny požadavky této přílohy.

Zejména výrazy jako „veau“, „telecí“, „Kalb“, „μοσχάρι“, „ternera“, „kalv“, „veal“, „vitello“, „vitella“, „kalf“, „vitela“ a „teletina“ nelze používat v obchodním názvu nebo uvádět na označení u masa skotu staršího dvanácti měsíců.

4. Podmínky uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na maso skotu, které nese označení původu nebo zeměpisné označení chráněné podle nařízení (ES) č. 1151/2012, zapsané do 29. června 2007.

IV.   Povinné údaje na štítku

1. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, nařízení (EU) č. 1169/2011 a články 13, 14 a 15 nařízení (ES) č. 1760/2000, označí hospodářské subjekty maso skotu mladšího dvanácti měsíců v každé fázi produkce a uvádění na trh těmito údaji:

a) obchodním názvem v souladu s bodem III této části;

b) údajem o věku zvířete při porážce, který se případně uvede slovy:

 „věk při porážce: mladší 8 měsíců“;

▼C2

 „věk při porážce: od 8 do méně než 12 měsíců“.

▼B

Odchylně od prvního pododstavce písm. b) mohou hospodářské subjekty ve fázích předcházejících uvolnění do prodeje konečnému spotřebiteli nahradit údaje o věku při porážce údaji o kategorii, a to: „kategorie V“ nebo „kategorie Z“.

2. Pokud jde o maso skotu mladšího dvanácti měsíců, které je nabízeno konečnému spotřebiteli k prodeji bez hotového balení v místech maloobchodního prodeje, členské státy stanoví pravidla týkající se způsobu, jak mají být údaje podle odstavce 1 uváděny.

V.   Evidence

Hospodářské subjekty evidují v každé fázi produkce a uvádění na trh tyto údaje:

a) identifikační číslo a datum narození zvířat, a to pouze v rámci jatek;

b) referenční číslo, umožňující stanovit souvislost mezi identifikací zvířat, ze kterých maso pochází, na jedné straně, a obchodním názvem, věkem při porážce a identifikačním písmenem kategorie na štítku masa, na straně druhé;

c) datum vstupu a výstupu zvířat a masa do/ze zařízení.

VI.   Úřední kontroly

1. Členské státy určí příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovědné za úřední kontroly prováděné za účelem ověření uplatňování této části a uvědomí o tom Komisi.

2. Úřední kontroly jsou prováděny příslušným orgánem nebo příslušnými orgány v souladu s obecnými zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ( 33 ).

3. Odborníci Komise, podle potřeby společně s dotčenými příslušnými orgány a případně s odborníky členských států, provádějí kontroly na místě, aby zajistili provádění ustanovení této přílohy.

4. Každý členský stát, na jehož území se kontrola provádí, poskytne Komisi veškerou nezbytnou pomoc, již může potřebovat ke splnění svých úkolů.

5. V případě masa dováženého ze třetích zemí příslušný orgán určený třetí zemí nebo případně nezávislý třetí subjekt zajistí dodržování požadavků stanovených v této části. Tento nezávislý subjekt musí plně zajistit dodržování podmínek stanovených evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65.

ČÁST II

Druhy výrobků z révy vinné

1)   Víno

„Vínem“ se rozumí výrobek, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.

Víno:

a) po případném použití postupů uvedených v příloze VIII části I oddílu B vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových, jestliže bylo získáno výhradně z hroznů sklizených ve vinařských zónách A a B podle dodatku I této přílohy, a nejméně 9 % objemových v ostatních vinařských zónách;

b) odchylně od jinak použitelného minimálního skutečného obsahu alkoholu, má-li chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, vykazuje po případném použití postupů uvedených v příloze VIII části I oddílu B skutečný obsah alkoholu nejméně 4,5 % objemových;

c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejvýše 15 % objemových. Odchylně však:

 horní mez pro celkový obsah alkoholu může dosáhnout 20 % objemových u vín z některých vinařských oblastí v Unii vyrobených bez jakéhokoli obohacení, jež určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2,

▼M5

 horní mez pro celkový obsah alkoholu může překročit 15 % objemových u vín s chráněným označením původu vyrobených bez obohacení nebo s obohacením postupy částečného zahuštění uvedenými v příloze VIII části I oddíle B bodě 1, pokud specifikace produktu v technické dokumentaci dotyčného chráněného označení původu tuto možnost dovoluje;

▼B

d) vykazuje celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina vinná, nejméně 3,5 gramu na litr nebo 46,6 miliekvivalentů na litr, s výhradou odchylek, jež mohou být přijaty Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2.

„Retsinou“ se rozumí víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice halepské (Pinus halepensis Mill.). Tuto pryskyřici lze užít pouze k výrobě vína „Retsina“ za podmínek stanovených v platných řeckých předpisech.

Odchylně od druhého pododstavce písm. b) se „Tokaji eszencia“ a „Tokajská esencia“ považují za víno.

Členské státy však mohou povolit používání výrazu „víno“, pokud:

a) je doprovázen názvem ovoce ve formě složeného názvu, pro uvádění na trh výrobků, které byly získány kvašením jiného druhu ovoce než vinných hroznů; nebo

b) je součástí složeného názvu.

Jakákoli