EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02013R1307-20220101
Regulation (EU) No 1307/2013 of the European Parliament and of the Council of 17 December 2013 establishing rules for direct payments to farmers under support schemes within the framework of the common agricultural policy and repealing Council Regulation (EC) No 637/2008 and Council Regulation (EC) No 73/2009
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009
02013R1307 — CS — 01.01.2022 — 010.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 608) |
Ve znění:
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1307/2013
ze dne 17. prosince 2013,
kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009
HLAVA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení stanoví:
společná pravidla pro platby poskytované zemědělcům přímo v rámci režimů podpory uvedených v příloze I (dále jen „přímé platby“);
zvláštní pravidla týkající se:
základní platby pro zemědělce (dále jen „režim základní platby“) a přechodného zjednodušeného režimu (dále jen „režim jednotné platby na plochu“),
dobrovolné přechodné vnitrostátní podpory pro zemědělce,
dobrovolné redistributivní platby,
platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí,
dobrovolné platby pro zemědělce v oblastech s přírodními omezeními,
platby pro mladé zemědělce zahajující zemědělskou činnost,
dobrovolného režimu podpory vázané na produkci,
zvláštní podpory pro bavlnu,
dobrovolného zjednodušeného režimu pro malé zemědělce,
rámce, v němž Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko mohou doplňovat přímé platby.
Článek 2
Změna přílohy I
V zájmu zajištění právní jistoty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se mění seznam režimů podpor uvedený v příloze I v rozsahu nezbytném k zohlednění případných nových legislativních aktů týkajících se režimů podpor, jež mohou být přijaty po přijetí tohoto nařízení.
Článek 3
Použití na nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři
Článek 11 se nepoužije na regiony Unie uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU (dále jen „nejvzdálenější regiony“) a na přímé platby poskytované na menších ostrovech v Egejském moři v souladu s nařízením (EU) č. 229/2013.
Hlavy III, IV a V tohoto nařízení se nepoužijí na nejvzdálenější regiony.
Článek 4
Definice a související ustanovení
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu této skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o EU ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování EU a která vykonává zemědělskou činnost;
„zemědělským podnikem“ soubor všech produkčních jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;
„zemědělskou činností“:
produkce, chov zvířat nebo pěstování zemědělských plodin včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely, nebo
udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů, na základě kritérií stanovených členskými státy na základě rámce stanoveného Komisí, nebo
provádění minimální činnosti vymezené členskými státy, která je prováděna na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;
„zemědělskými produkty“ produkty, s výjimkou produktů rybolovu, uvedené v příloze I Smluv a rovněž bavlna;
„zemědělskou plochou“ jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a stálých pastvin nebo trvalých kultur;
„ornou půdou“ půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale jsou ponechány ladem, včetně ploch, které byly vyčleněny v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, s článkem 39 nařízení (ES) č. 1698/2005 a článkem 28 nařízení (EU) č. 1305/2013, bez ohledu na to, zda se tato půda nachází ve sklenících nebo pod pevným či mobilním krytem, či nikoli;
„trvalými kulturami“ kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;
„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně uváděné jako „trvalé travní porosty“) půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána; lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují:
půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebo
půdu, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují;
„trávami nebo jinými bylinnými pícninami“ všechny zelené rostliny obvykle se vyskytující na přírodních pastvinách nebo běžně obsažené v osevních směsích pro pastviny nebo louky v členském státě, bez ohledu na to, zda jsou využity pro pastvu zvířat či nikoli;
„školkami“ tyto plochy s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:
„rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích“ plochy osázené dřevinami kódu KN 0602 90 41 , které stanoví členské státy a které zahrnují dřevité trvalé porosty, jejichž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají nové výhonky; jejich maximální cyklus sklizně mají určit členské státy;
„prodejem“ prodej nebo jakýkoliv jiný konečný převod vlastnictví půdy nebo platebních nároků; definice nezahrnuje prodej půdy, pokud je půda převáděna na veřejné orgány nebo pro použití ve veřejném zájmu a pokud se převod realizuje za jinými než zemědělskými účely;
„pronájmem“ nájemní smlouva nebo podobná dočasná transakce;
„převodem“ pronájem nebo prodej nebo dědictví nebo předpokládané dědictví nebo jakýkoliv jiný konečný převod půdy nebo platebních nároků. Nevztahuje se na navracení nároků po skončení pronájmu.
Aniž jsou dotčeny definice uvedené v prvním pododstavci písm. f) a h), členské státy, které před 1. lednem 2018 umožňovaly zahrnutí pozemků půdy ležící ladem mezi ornou půdu, mohou tyto pozemky nadále zahrnovat mezi ornou půdu i po tomto dni. Po 1. lednu 2018 se pozemky půdy ležící ladem, které byly podle tohoto pododstavce v roce 2018 zahrnuty mezi ornou půdu, stanou v roce 2023 nebo později, jsou-li splněny podmínky uvedené v definici v písmeni h), trvalým travním porostem.
Členské státy:
stanoví kritéria, která musejí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu ii) považována za splněnou;
případně v členském státě stanoví minimální činnosti prováděné na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu iii);
určí dřeviny, které lze použít jako rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, a stanoví pro ně maximální cyklus sklizně podle odst. 1 písm. k).
Členské státy mohou rozhodnout, že půda, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, se má považovat za trvalé travní porosty podle odst. 1 písm. h).
Členské státy mohou rozhodnout, že:
půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána, se považuje za trvalý travní porost podle odst. 1 prvního pododstavce písm. h), pokud je využívána k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách a pokud nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let;
trvalý travní porost může zahrnovat další druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, na plochách, na kterých převažují trávy a jiné bylinné pícniny; nebo
půda, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují, se považuje za trvalý travní porost podle odst. 1 prvního pododstavce písm. h).
Členské státy se mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout uplatňovat své rozhodnutí podle třetího pododstavce písm. b) nebo c) tohoto odstavce na celém svém území nebo na jeho části.
Členské státy oznámí Komisi do 31. března 2018 každé rozhodnutí přijaté podle třetího a čtvrtého pododstavce tohoto odstavce.
V zájmu zajištění právní jistoty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví:
rámec, v němž členské státy mají stanovit kritéria, která musejí zemědělci splňovat, aby jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu ii) mohla být považována za splněnou;
rámec, v němž členské státy definují minimální činnost, která má být prováděna na plochách přirozeně ponechaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu iii);
kritéria k určení převahy trav a jiných bylinných pícnin a kritéria k určení zavedených místních postupů podle odst. 1 písm. h).
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘÍMÝCH PLATBÁCH
KAPITOLA 1
Společná pravidla pro přímé platby
Článek 5
Obecná ustanovení o společné zemědělské politice
Na režimy stanovené v tomto nařízení se použije nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení.
Článek 6
Vnitrostátní stropy
Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 22 odst. 2, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok zvýšen o částku vypočtenou podle uvedeného odstavce.
Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 36 odst. 4 druhém pododstavci, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok překročen o částku vypočtenou podle uvedeného pododstavce.
Článek 7
Čisté stropy
V případech, kdy by celková částka přímých plateb, jež mají být poskytnuty v členském státě, byla vyšší než stropy stanovené v příloze III, provede uvedený členský stát lineární snížení částek všech přímých plateb, s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013.
Článek 8
Finanční kázeň
V důsledku postupného zavádění přímých plateb stanovených v článku 17 se odstavec 1 tohoto článku použije v případě Chorvatska ode dne 1. ledna 2022.
Článek 9
Aktivní zemědělec
Členské státy mohou případně na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že na seznam uvedený v prvním pododstavci zařadí jakékoli další obdobné nezemědělské podniky nebo činnosti, a mohou se následně rozhodnout tyto podniky nebo činnosti ze seznamu vyjmout.
Osoba či skupina, na kterou se vztahuje první nebo druhý pododstavec, je však považována za aktivního zemědělce, pokud předloží ověřitelné důkazy ve formě požadované členskými státy, které prokazují některou z následujících skutečností:
roční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových příjmů, které získala z nezemědělské činnosti v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici;
její zemědělská činnost není zanedbatelná;
jejím hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské činnosti.
Kromě případů v odstavcích 1 a 2 mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že se přímé platby neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo skupinám fyzických či právnických osob:
jejichž zemědělská činnost tvoří pouze zanedbatelnou část jejich celkových hospodářských činností, nebo
jejichž hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti.
V zájmu zajištění ochrany práv zemědělců je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o stanovení:
kritérií pro stanovení případů, v nichž má být zemědělská plocha zemědělce považována za plochu převážně přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;
kritérií pro rozlišení příjmů ze zemědělských a nezemědělských činností;
kritérií pro stanovení výše přímých plateb uvedených v odstavcích 2 a 4, zejména týkající se přímých plateb v prvním roce přiznání platebních nároků, pokud není hodnota platebních nároků dosud definitivně stanovena, a rovněž týkající se přímých plateb pro nové zemědělce;
kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby pro účely odstavců 2 a 3 prokázali, že jejich zemědělská činnost není zanedbatelná a že představuje jejich hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl.
Článek 10
Minimální požadavky na získání přímých plateb
Členské státy rozhodnou, že v jednom z těchto případů neposkytnou zemědělci přímé platby:
pokud je celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném kalendářním roce, nižší než 100 EUR;
pokud je plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, menší než jeden hektar.
V Chorvatsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro roky 2015–2021, vypočte na základě částky stanovené v bodě A přílohy VI.
Článek 11
Snížení plateb
Pokud se členský stát rozhodne poskytnout zemědělcům redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2 a uplatnění maximálních limitů stanovených v čl. 41 odst. 4 mu brání v použití více než 5 % nebo více ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro tento účel, může se daný členský stát rozhodnout, že tento článek nepoužije.
Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a očekávaný výsledek snížení do roku 2019, a to vždy do 1. srpna roku předcházejícího uplatnění těchto rozhodnutí, přičemž poslední možné datum pro takové oznámení je 1. srpen 2018.
Pro rok 2020 oznámí členské státy Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a veškeré odhadované prostředky získané ze snížení do 31. prosince 2019.
Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a veškeré odhadované prostředky získané ze snížení do 19. února 2021 2020 pro rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro rok 2022.
Článek 12
Kumulace žádostí
Plocha, která odpovídá počtu způsobilých hektarů a na kterou zemědělec předložil žádost o základní platbu podle hlavy III kapitoly 1, může být předmětem žádosti o jinou přímou platbu i o jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, nestanoví-li toto nařízení výslovně jinak.
Článek 13
Státní podpora
Odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1308/2013 ( 1 ) se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nevztahují na platby uskutečněné členskými státy v souladu s tímto nařízením.
Článek 14
Flexibilita mezi pilíři
Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se oznámí Komisi do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v uvedeném pododstavci, který se může v každém kalendářním roce lišit.
Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle prvního pododstavce, pokud jde o kalendářní rok 2014, mohou do 1. srpna 2014 přijmout uvedené rozhodnutí, pokud jde o kalendářní roky 2015 až 2019. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.
Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2018. Jakékoli rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy tato rozhodnutí založená na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.
Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.
Do 31. prosince 2019 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2020 stanoveného v příloze II tohoto nařízení jako dodatečnou podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtovém roce 2021. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 31. prosince 2019 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.
Členské státy mohou rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu na kalendářní roky 2021 a 2022 stanoveného v příloze II tohoto nařízení jako dodatečnou podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtových letech 2022 a 2023. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.
Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se oznámí Komisi do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v daném pododstavci, který se může v každém kalendářním roce lišit.
Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle prvního pododstavce, pokud jde o rozpočtový rok 2015, mohou do 1. srpna 2014 přijmout uvedené rozhodnutí, pokud jde o rozpočtové roky í 2016 až 2020. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.
Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností pro rozpočtové roky 2019 a 2020. Jakákoli rozhodnutí založená na tomto přezkumu nesmějí vést ke zvýšení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy tato rozhodnutí založená na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.
Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.
Do 8. února 2020 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní jako přímé platby na kalendářní rok 2020 částku nepřekračující částku uvedenou v příloze VIa. V důsledku toho nebude již odpovídající částka k dispozici na podporu financovanou v rámci EZFRV pro rozpočtový rok 2021. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 8. února 2020 a stanoví se v něm částka určená k převodu.
Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí uvedené v odstavci 1 sedmém pododstavci pro rozpočtové roky 2022 a 2023, mohou rozhodnout, že uvolní jako prostředky na přímé platby až 15 %, nebo v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska a Švédska až 25 % částky přidělené na podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtovém roce 2022 podle nařízení (ES) č. 1305/2013 a v rozpočtovém roce 2023 podle právních předpisů Unie přijatých po přijetí nařízení Rady (EU) 2020/2093 ( 2 ) [VFR]. V důsledku toho nebude již odpovídající částka k dispozici na podporu financovanou v rámci EZFRV. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 19. února 2021 pro rozpočtový rok 2022 a do 1. srpna 2021 pro rozpočtový rok 2023 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.
Článek 15
Přezkum
Režimy podpor uvedené v příloze I se použijí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí s ohledem na hospodářský vývoj a rozpočtovou situaci kdykoli. Tento přezkum může vést k přijetí legislativních aktů, aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU nebo prováděcích aktů přijatých v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU.
KAPITOLA 2
Ustanovení týkající se Bulharska, Chorvatska a Rumunska
Článek 16
Postupné zavádění přímých plateb v Bulharsku a Rumunsku
Pro Bulharsko a Rumunsko se stropy uvedené v článcích 42, 47, 49, 51, 53 a 65 v roce 2015 stanovují na základě částky uvedené v bodě A přílohy V.
Článek 17
Postupné zavádění přímých plateb v Chorvatsku
V Chorvatsku se přímé platby zavedou v souladu s tímto plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl odpovídající úrovně přímých plateb, jak se bude uplatňovat od roku 2022:
Článek 18
Doplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby v Bulharsku a Rumunsku
Článek 19
Doplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku
Částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb, která může být poskytnuta v daném roce a pro daný režim podpory, je omezena zvláštním finančním krytím. Toto finanční krytí se stanoví jako rozdíl mezi:
výší přímé podpory, která je k dispozici pro daný režim podpory po úplném zavedení přímých plateb v souladu s článkem 17 na kalendářní rok 2022, a
výší přímé podpory, která je k dispozici pro daný režim podpory po uplatnění plánu zvýšení v souladu s článkem 17 v dotyčném kalendářním roce.
Pokud jde o doplňkové vnitrostátní přímé platby, jimiž má být doplněna dobrovolná podpora vázaná na produkci uvedená v hlavě IV kapitole 1, musí být v prováděcích aktech rovněž konkrétně určeny zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví uvedená v čl. 52 odst. 3, s nimiž mohou doplňkové vnitrostátní přímé platby souviset.
Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle č. 71 odst. 2 nebo 3.
Chorvatsko předloží zprávu obsahující informace o opatřeních k provádění doplňkových vnitrostátních přímých plateb do 30. června roku, jenž následuje po jejich provedení. Zpráva obsahuje alespoň tyto údaje:
veškeré změny situace ovlivňující doplňkové vnitrostátní přímé platby;
u jednotlivých doplňkových vnitrostátních přímých plateb počet příjemců podpory a celkovou výši poskytnuté doplňkové vnitrostátní přímé platby, jakož i počet hektarů, počet zvířat nebo jiných jednotek, na něž byla uvedené doplňková vnitrostátní přímá platba poskytnuta;
zprávu o kontrolních opatřeních použitých ve vztahu k poskytnutým doplňkovým vnitrostátním přímým platbám.
Článek 20
Zvláštní vnitrostátní rezerva na odminování půdy v Chorvatsku
Chorvatsko rovněž oznámí Komisi počet platebních nároků, které měli zemědělci k dispozici k 31. prosinci předchozího kalendářního roku, jakož i částku, která ve zvláštní vnitrostátní rezervě na odminování půdy zůstala ke stejnému dni nevyužita.
Oznámení stanovená v prvním a druhém pododstavci se případně provedou podle jednotlivých regionů určených v souladu s čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení.
Maximální částka, která se má doplnit podle prvního pododstavce na základě všech ploch oznámených Chorvatskem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku až do roku 2022, činí 9 600 000 EUR a vztahuje se na ni plán zavádění přímých plateb podle článku 17. Výsledné maximální roční částky jsou stanoveny v příloze VII.
Pro roky 2015 až 2022 Chorvatsko použije zvláštní vnitrostátní rezervu na odminování půdy pro přiznání platebních nároků zemědělcům na základě odminované půdy vykázané zemědělci v daném roce, pokud:
tato půda sestává ze způsobilých hektarů ve smyslu čl. 32 odst. 2 až 5;
daná půda byla navrácena k opětovnému použití pro zemědělskou činnost v průběhu předchozího kalendářního roku; a
půda byla oznámena Komisi v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
HLAVA III
REŽIM ZÁKLADNÍ PLATBY, REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU A SOUVISEJÍCÍ PLATBY
KAPITOLA 1
Režim základní platby a režim jednotné platby na plochu
Článek 21
Platební nároky
Podpora v rámci režimu základní platby se poskytne zemědělcům:
kteří získají platební nároky podle tohoto nařízení na základě přiznání podle čl. 20 odst. 4, prostřednictvím prvního přiznání podle článku 24 nebo článku 39, prostřednictvím přiznání z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy podle článku 30 nebo prostřednictvím převodu podle článku 34;nebo
kteří splňují ustanovení článku 9 a jsou držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků v členském státě, jenž se v souladu s odstavcem 3 rozhodl ponechat si stávající platební nároky.
Článek 22
Strop v režimu základní platby
Pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022, jestliže se v důsledku změny částky stanovené v příloze II nebo v důsledku rozhodnutí přijatého členským státem v souladu s čl. 14 odst. 1 nebo 2, čl. 42 odst. 1, čl. 49 odst. 1, čl. 51 odst. 1 nebo článkem 53 strop, který Komise pro tento členský stát přijala podle odstavce 1 tohoto článku, liší od stropu v předchozím roce, musí tento členský stát lineárně snížit či zvýšit hodnotu všech platebních nároků, nebo snížit či zvýšit vnitrostátní rezervu nebo regionální rezervy, aby zajistil soulad s odstavcem 4 tohoto článku.
Článek 23
Regionální rozdělení vnitrostátních stropů
Členské státy, které uplatňují článek 36, mohou přijmout rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku uplatňování režimu základní platby.
Členské státy, které neuplatňují čl. 30 odst. 2, provedou toto rozdělení po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1.
Členské státy uplatňující odstavec 1 druhý pododstavec oznámí Komisi do 1. srpna příslušného roku rozhodnutí podle uvedeného pododstavce a opatření přijatá pro účely použití odstavců 2 a 3.
Členské státy uplatňující odstavec 1 oznámí Komisi rozhodnutí uvedené v odstavci 5 do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění tohoto rozhodnutí.
Členské státy uplatňující odstavec 1 první pododstavec oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v odstavcích 2 a 3 do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.
Článek 24
První přiznání platebních nároků
Platební nároky se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, pokud:
podají žádost o přiznání těchto platebních nároků v rámci režimu základní platby v roce 2015 do posledního dne pro podání žádosti stanoveného v souladu s čl. 78 písm. b) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, a
měli nárok na obdržení plateb, před jakýmkoli snížením nebo vyloučením podle hlavy II kapitoly 4 nařízení (ES) č. 73/2009, na základě žádostí o přímé platby, přechodnou vnitrostátní podporu nebo o doplňkové vnitrostátní přímé platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 na rok 2013.
První pododstavec se nepoužije v členských státech, které uplatňují čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení.
Členské státy mohou navíc přiznat platební nároky zemědělců, kteří jsou oprávněni k přímým platbám v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, kteří splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) a:
kteří na základě žádosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce neobdrželi platby na rok 2013 a kteří ke dni stanovenému dotčeným členským státem podle čl. 11 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ( 3 ) pro rok podání žádosti 2013:
v členských státech používajících režim jednotné platby:
v členských státech používajících režim jednotné platby na plochu měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;
kterým byly v roce 2014 přiznány platební nároky z vnitrostátní rezervy v rámci režimu jednotné platby podle článku 41 nebo 57 nařízení (ES) č. 73/2009; nebo
kteří nikdy nebyli držiteli vlastních či pronajatých platebních nároků podle nařízení (ES) č. 73/2009 ani nařízení (ES) č. 1782/2003 a kteří předložili skutečné důkazy, že ke dni stanovenému členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013 produkovali nebo pěstovali zemědělské produkty nebo chovali zvířata, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely. Členské státy mohou pro tuto kategorii zemědělců stanovit vlastní doplňková objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti týkající se náležitých dovedností, zkušeností nebo vzdělání.
Využijí-li členské státy této možnosti, přiznají zemědělcům nižší počet platebních nároků. Tento počet se vypočte uplatněním poměrného snížení na dodatečný počet způsobilých hektarů ohlášených jednotlivými zemědělci v roce 2015, ve srovnání s počtem způsobilých hektarů ve smyslu čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, který zemědělec ohlásil ve své žádosti o podporu v roce 2011, nebo v případě Chorvatska v roce 2013, aniž jsou dotčeny odminované hektary, na které mají být přiznány platební nároky podle čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení.
Článek 25
Hodnota platebních nároků
Pevný procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že vnitrostátní strop pro režim jednotné platby stanovený pro rok 2015 v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení nebo regionální strop pro režim jednotné platby stanovený pro rok 2015 stanovený v souladu s článkem čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem pro rok 2015 uvedeným v příloze II. Platební nároky se vyjádří číslem, které odpovídá počtu hektarů.
Členské státy mohou rozhodnout, že procentní podíl uvedený v prvním pododstavci stanoví na úrovni vyšší než 90 %, avšak nepřesahující 100 %.
Členské státy navíc stanoví, že nejpozději pro rok podání žádosti 2019 nesmí mít žádný platební nárok jednotkovou hodnotu nižší než 60 % vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2019, ledaže by to v členských státech, které uplatňují prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 7, vedlo k maximálnímu snížení přesahujícímu uvedenou prahovou hodnotu. V takovém případě se minimální jednotková hodnota stanoví na úrovni nezbytné pro dodržení uvedené prahové hodnoty.
Pro zajištění dodržení pevného procentního podílu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku pro jednotlivé roky se upraví hodnota platebních nároků, jejichž původní jednotková hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2019.
Pro zajištění dodržení pevného procentního podílu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku pro jednotlivé roky se lineárně upraví hodnota všech platebních nároků.
Po provedení úpravy podle čl. 22 odst. 5 se členské státy, které využily výjimky podle odstavce 4 tohoto článku, mohou rozhodnout, že u platebních nároků, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019 a jejichž hodnota je nižší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 vypočtená v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce, se jejich jednotková hodnota zvýší směrem k úrovni vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2020. Zvýšení se vypočte za těchto podmínek:
metoda výpočtu zvýšení, o němž rozhodl dotčený členský stát, musí být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích;
pro účely financování tohoto zvýšení se sníží všechny nebo některé vlastněné nebo pronajaté platební nároky, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019 a jejichž hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 vypočtená v souladu s druhým pododstavcem; toto snížení se použije na rozdíl mezi hodnotou těchto platebních nároků a vnitrostátní nebo regionální jednotkovou hodnotou v roce 2020; uplatňování tohoto snížení musí být založeno na objektivních a nediskriminačních kritériích, která mohou zahrnovat stanovení maximálního snížení.
Vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se vypočte vydělením vnitrostátního nebo regionálního stropu v režimu základní platby stanoveného v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo čl. 23 odst. 2 pro rok 2020, s výjimkou částky vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv, počtem vlastněných nebo pronajatých platebních nároků, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019.
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy, které využily výjimky podle odstavce 4 tohoto článku, rozhodnout o zachování hodnoty platebních nároků vypočtené podle uvedeného odstavce, s výhradou úpravy uvedené v čl. 22 odst. 5.
Členské státy včas informují zemědělce o hodnotě jejich platebních nároků vypočtené v souladu s tímto odstavcem.
Článek 26
Výpočet původní jednotkové hodnoty
Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí počtem plateb pro rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II nařízení (ES) č. 73/2009;
Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí celkovou hodnotou všech nároků v rámci režimu jednotné platby pro rok 2014 v dotčeném členském státě nebo regionu, včetně zvláštních nároků.
Pro účely tohoto odstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni předložení své žádosti na rok 2014, pokud mu byly platební nároky přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného dne.
Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí celkovou hodnotou podpory poskytnuté v rámci režimu jednotné platby na plochu v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a podle článků 132, a 133a uvedeného nařízení pro rok 2014 v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II uvedeného nařízení.
Členské státy, které se rozhodnou dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení použít, mohou při použití metod výpočtu stanovených v tomto článku rovněž zohlednit rozdíly mezi úrovní podpory poskytované v kalendářním roce 2014 a úrovní podpory, která má být poskytnuta podle hlavy IV tohoto nařízení, za předpokladu, že:
dobrovolná podpora vázaná na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení se poskytne v odvětví, v němž byla v kalendářním roce 2014 poskytnuta podpora podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. a) a b), a pro členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu, podle čl. 68 odst. 1 písm. c) a článků 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009; a
částka dobrovolné podpory vázané na produkci na jednotku je nižší než částka podpory na jednotku v roce 2014.
Pokud se nepoužije redistributivní platba podle článku 41, členské státy pro účely metod výpočtů uvedených v tomto článku plně zohlední podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 podle článků 72a a 125a nařízení (ES) č. 73/2009.
Článek 27
Zahrnutí zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy
V případě Chorvatska se odkazem na vnitrostátní rezervu v článcích 25 a 26 rozumí zahrnutí zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy uvedené v článku 20.
Kromě toho se částka, která je k dispozici ze zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy, odečte od stropů režimu základní platby podle čl. 25 odst. 1 druhého pododstavce, v odst. 5 až 6 uvedeného článku a článku 26.
Článek 28
Neočekávané zisky
Pro účely čl. 25 odst. 4 až 7 a článku 26 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle článku 35 nebo čl. 124 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a přede dnem stanoveným podle čl. 33 odst. 1 tohoto nařízení se zvýšení nebo část zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiznány, má převést do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.
Uvedená objektivní kritéria se stanoví tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň:
minimální dobu trvání pronájmu; a
poměrnou část obdržené platby, která se převede do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.
Článek 29
Oznámení týkající se hodnot platebních nároků a jejich sbližování
Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v článcích,25, 26 a 28 do 1. srpna 2014.
Pokud jde o kalendářní roky 2020 a 2021, členské státy oznámí Komisi svá rozhodnutí uvedená v čl. 25 odst. 11 a 12 do 19. února 2021.
Pro kalendářní rok 2022 členské státy oznámí Komisi své rozhodnutí uvedené v čl. 25 odst. 12 do 1. srpna 2021.
Článek 30
Zřízení a využívání vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv
Členské státy mohou použít své vnitrostátní nebo regionální rezervy k tomu, aby:
přiznaly platební nároky zemědělcům, aby nedocházelo k opouštění půdy, a to i v oblastech, na něž se vztahují restrukturalizační programy nebo programy rozvoje v souvislosti s určitou formou veřejné intervence,
přiznaly platební nároky zemědělcům, aby jim kompenzovaly zvláštní nevýhody;
přiznaly platební nároky zemědělcům, kterým nebylo umožněno přiznání platebních nároků podle této kapitoly v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností;
přiznaly v případech, kdy uplatňují čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení, platební nároky zemědělcům, jejichž počet způsobilých hektarů, které byly ohlášeny v roce 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 a které mají k dispozici ke dni stanovenému členským státem, jež nesmí být pozdější než den stanovený v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu, je vyšší než počet vlastněných nebo pronajatých platebních nároků stanovených v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009, které mají k dispozici ke konečnému dni pro podání žádosti, jež má být stanoven podle čl. 78 písm. b) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013;
trvale lineárně zvýšily hodnotu všech platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jestliže příslušné vnitrostátní nebo regionální rezervy překročí 0,5 % ročního vnitrostátního nebo regionálního stropu pro režim základní platby a pokud zůstane k dispozici dostatečná částka pro přiznání nároků podle odstavce 4, podle písmene a) a b) tohoto odstavce a podle odstavce 9 tohoto článku;
pokryly roční potřeby plateb, které mají být přiznány podle čl. 51 odst. 2 a čl. 65 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení.
Pro účely tohoto odstavce členské státy určí priority, pokud jde o jednotlivé způsoby využití, které jsou zde uvedeny.
Hodnota vnitrostátního nebo regionálního průměru se vypočte tak, že se vnitrostátní strop pro režim základní platby stanovený v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop pro tento režim stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 pro rok přiznání, s výjimkou částky z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, a v případě Chorvatska zvláštní rezervy na odminování půdy, vydělí počtem přiznaných platebních nároků.
Členské státy stanoví kroky pro roční postupné úpravy hodnoty platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy s ohledem na změny vnitrostátního stropu pro režim základní platby stanovený podle čl. 22 odst. 1 nebo regionálního stropu pro tento režim stanovený podle čl. 23 odst. 2, které jsou výsledkem změn úrovně vnitrostátních stropů stanovených v příloze II.
V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se částka vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv, která má být podle druhého pododstavce tohoto odstavce vyloučena, upraví v souladu s čl. 22 odst. 5 druhým pododstavcem. V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se nepoužije třetí pododstavec tohoto odstavce.
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„mladými zemědělci“ zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2 a případně podmínky uvedené v čl. 50 odst. 3 a 11;
„zemědělci zahajujícími zemědělskou činnost“ fyzické nebo právnické osoby, které během pěti let před zahájením zemědělské činnosti neprovozovaly jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na vlastní účet ani nevykonávaly kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. V případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby nebo osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobou, provozovat po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na vlastní účet ani vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. Členské státy mohou pro zemědělce této kategorie doplnit vlastní doplňková objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti týkající se náležitých dovedností, zkušeností nebo vzdělání.
Článek 31
Doplnění vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv
Vnitrostátní rezerva nebo regionální rezervy se doplňují částkami vyplývajícími z:
platebních nároků neopravňujících k platbám během dvou po sobě následujících let v důsledku uplatnění:
článku 9,
čl. 10 odst. 1, nebo
čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení;
počtu platebních nároků odpovídajícího celkovému počtu platebních nároků, které nebyly zemědělcem aktivovány v souladu s článkem 32 tohoto nařízení po dobu dvou po sobě následujících let, s výjimkou případu, kdy jejich aktivaci zabránila vyšší moc nebo mimořádné okolnosti, při stanovení vlastněných nebo pronajatých nároků zemědělce, které se vrátí do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, se upřednostní ty nároky, které mají nejnižší hodnotu;
platebních nároků, které zemědělci dobrovolně navrátili;
uplatňování článku 28 tohoto nařízení;
neoprávněně přiznaných platebních nároků podle článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013;
lineárního snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni, pokud vnitrostátní rezerva nebo regionální rezerva není dostatečná k pokrytí případů uvedených v čl. 23 odst. 7 tohoto nařízení;
pokud to členské státy považují za nezbytné, lineárního snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni u případů uvedených v čl. 30 odst. 6 tohoto nařízení. Kromě toho mohou členské státy, které tohoto lineárního snížení využijí, ve stejném roce uplatnit také lineární snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni u případů uvedených v čl. 30 odst. 7 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto nařízení;
uplatňování čl. 34 odst. 4 tohoto nařízení.
Článek 32
Aktivace platebních nároků
Pro účely této hlavy se „způsobilým hektarem“ rozumí:
jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, včetně ploch, které ke dni 30. června 2003 nebyly v dobrém zemědělském stavu v členských státech, které přistoupily k Unii dne 1. května 2004 a které se při přistoupení rozhodly používat režim jednotné platby na plochu, která je využívána k zemědělské činnosti, nebo pokud je plocha rovněž využívána k nezemědělské činnosti, která je převážně využívána k zemědělské činnosti; nebo
jakákoli plocha, pro kterou měl zemědělec v roce 2008 právo na platby v režimu jednotné platby nebo v režimu jednotné platby na plochu stanoveným v hlavách III a IVA nařízení (ES) č. 1782/2003, a která:
již neodpovídá definici „způsobilého hektaru“ podle písmene a) v důsledku provádění směrnice 92/43/EHS, směrnice 2000/60/ES a směrnice 2009/147/ES;
je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce zalesněnou plochou podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo spadá do vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článkem 22 nařízení (EU) č. 1305/2013; nebo
je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce plochou vyňatou z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013.
Pro účely odst. 2 písm. a):
pokud je zemědělská plocha zemědělského podniku využívána také k nezemědělské činnosti, považuje se tato plocha za plochu využívanou převážně k zemědělské činnosti, pakliže lze uvedenou zemědělskou činnost vykonávat bez podstatného omezení intenzitou, povahou, trváním a harmonogramem nezemědělské činnosti;
mohou členské státy vypracovat seznam ploch, které jsou převážně využívány k nezemědělské činnosti.
Členské státy stanoví kritéria pro provádění tohoto odstavce na svém území.
Článek 33
Ohlášení způsobilých hektarů
Článek 34
Převod platebních nároků
Platební nároky, včetně případu dědictví nebo předpokládaného dědictví. se mohou aktivovat pouze v členském státě, kde byly přiznány.
Platební nároky, včetně případu dědictví nebo předpokládaného dědictví, se mohou aktivovat pouze v regionu, kde byly přiznány.
Tyto regiony se vymezí na vhodné územní úrovni podle objektivních kritérií a způsobem, který zajistí rovné zacházení se zemědělci tak, aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.
Článek 35
Přenesené pravomoci
Za účelem zajištění právní jistoty a vyjasnění zvláštních situací, jež mohou při uplatňování režimu základní platby nastat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:
pravidla týkající se způsobilosti pro poskytnutí podpory a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v případě pronájmu, změny právního postavení nebo názvu, převodu platebních nároků, fúze nebo rozdělení zemědělského podniku a použití smluvního ustanovení podle čl. 24 odst. 8;
pravidla pro výpočet hodnoty a počtu nebo zvýšení či snížení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním platebních nároků podle některého ustanovení této hlavy, včetně pravidel týkajících se:
možnosti stanovit prozatímní hodnotu a počet či prozatímní zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce,
podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků,
případů, kdy přiznání platebních nároků může být ovlivněno smlouvou o prodeji či pronájmu;
pravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv;
pravidla týkající se úpravy jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a v případě převodu platebních nároků podle čl. 34 odst. 4;
kritéria pro použití možností uvedených v čl. 24 odst. 1 třetím pododstavci písm. a), b) a c);
kritéria pro uplatnění omezení na množství platebních nároků, které mají být přiznány, v souladu s čl. 24 odst. 4 až 7;
kritéria pro přiznání platebních nároků na základě čl. 30 odst. 6 a 7;
kritéria pro stanovení redukčního koeficientu podle čl. 32 odst. 5.
Článek 36
Režim jednotné platby na plochu
Během období používání režimu jednotné platby na plochu se na tyto členské státy nevztahují oddíly 1, 2 a 3 této kapitoly, s výjimkou čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 23 odst. 6, čl. 32 odst. 2 až 6.
Členské státy, které režim jednotné platby na plochu používají v roce 2020, tak činí i po 31. prosinci 2020.
K tomuto účelu členské státy zohlední podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 v rámci jednoho nebo více režimů podle čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a c) a článků 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009.
Kypr může odlišit podporu s přihlédnutím k finančním rámcům pro jednotlivá odvětví podle přílohy XVIIa nařízení (ES) č. 73/2009 sníženým o podporu poskytovanou v tomtéž odvětví podle článku 37 tohoto nařízení.
Pokud se nepoužije redistributivní platba podle článku 41, členské státy za účelem rozlišení částek režimu jednotné platby na plochu plně zohlední podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 podle článku 125a nařízení (ES) č. 73/2009.
Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce lze zvýšit nejvýše o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát takové zvýšení provede, zohlední je Komise při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 31. ledna 2018 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku každý kalendářní rok od roku 2018 zvýšit. Do 19. února 2021 členské státy oznámí Komisi roční procentní podíl, o který se má částka vypočítaná podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit pro kalendářní roky 2021 a 2022.
Členské státy mohou každý rok přezkoumat své rozhodnutí podle druhého pododstavce tohoto odstavce a každé takové rozhodnutí založené na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.
Článek 37
Přechodná vnitrostátní podpora
Členské státy poskytující přechodnou vnitrostátní podporu v období 2015–2020 mohou rozhodnout, že ji budou poskytovat i v letech 2021 a 2022.
Celková částka přechodné vnitrostátní podpory, kterou lze poskytnout zemědělcům v některém z odvětví podle odstavce 2, je omezena procentním podílem finančních rámců pro jednotlivá odvětví povolených Komisí v roce 2013 v souladu s čl. 132 odst. 7 nebo čl. 133a odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009, který představuje:
Pro Kypr se tento procentní podíl vypočítá na základě finančních rámců pro jednotlivá odvětví stanovených v příloze XVIIa nařízení (ES) č. 73/2009.
Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v odstavci 1 Komisi do 31. března každého roku. Toto oznámení musí obsahovat tyto informace:
finanční rámec pro jednotlivá odvětví;
případně maximální sazbu přechodné vnitrostátní podpory.
Článek 38
Provádění režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu
Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, použije se tato hlava na členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle oddílu 4 této kapitoly.
Články 24 až 29 se na tyto členské státy nepoužijí.
Článek 39
První přiznání platebních nároků
Platební nároky se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na získání přímých plateb v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, pokud
žádost o jejich přiznání v rámci režimu základní platby podají v prvním roce provádění režimu základní platby do konečného dne pro podání žádosti stanoveného v souladu s čl. 78 písm. b) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností; a
měli nárok na obdržení plateb před jakýmkoli snížením nebo vyloučením podle hlavy II kapitoly 4 nařízení (ES) č. 73/2009 na základě žádosti o přímé platby nebo o přechodnou vnitrostátní podporu nebo o doplňkové vnitrostátní přímé platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 na rok 2013.
Členské státy mohou rovněž přiznat platební nároky zemědělcům, kteří jsou oprávněni k přímým platbám v souladu s článkem 9 tohoto nařízení a kteří splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a), kteří na základě žádosti o podporu uvedené v písm. b) prvním pododstavci tohoto odstavce neobdrželi platby na rok 2013 a kteří ke dni stanovenému dotčeným členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013 měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.
Článek 40
Hodnota platebních nároků
Pevný procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že se vnitrostátní strop pro režim základní platby stanovený pro první rok provádění režimu základní platby v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení nebo regionální strop pro režim základní platby stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 nebo případně č. 30 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem pro první rok provádění režimu základní platby stanoveným v příloze II. Počet platebních nároků se vyjádří číslem, které odpovídá počtu hektarů.
Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní strop režimu základní platby, který se pro první rok provádění režimu základní platby stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop tohoto režimu v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně 23 odst. 2 vydělí celkovou hodnotou podpory, s výjimkou podpor podle článků 41, 43, 48 a 50 a hlavy IV tohoto nařízení, pro kalendářní rok, který předchází provádění režimu základní platby v daném členském státě nebo regionu, před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013.
V prvním roce provádění režimu základní platby informují členské státy zemědělce o hodnotě jejich nároků vypočtené podle tohoto článku pro každý rok v rámci období, na které se vztahuje toto nařízení.
Uvedená objektivní kritéria se stanoví tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň:
minimální dobu trvání pronájmu;
poměrnou část obdržené platby, která se má převést do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.
KAPITOLA 2
Redistributivní platba
Článek 41
Obecná pravidla
Členské státy oznámí každé takové rozhodnutí Komisi do příslušného data uvedeného v prvním pododstavci.
Regionální průměrnou platbu na hektar uvedenou v odstavci 4 tohoto článku určují členské státy tak, že použijí podíl vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v dotčeném regionu v souladu s čl. 33 odst. 1 v roce 2015. Pro každý region se tento podíl vypočte tak, že se příslušný regionální strop stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem stanoveným podle čl. 22 odst. 1 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 v případě, že se nepoužije odstavec 2 uvedeného článku.
Článek 42
Finanční ustanovení
Členské státy oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.
KAPITOLA 3
Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí
Článek 43
Obecná pravidla
Zemědělskými postupy příznivými pro klima a životní prostředí se rozumějí tyto postupy:
diverzifikace plodin;
zachování stávajících trvalých travních porostů; a
vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu v rámci zemědělských ploch.
Rovnocennými postupy jsou postupy, které zahrnují podobné postupy, jež ve srovnání s jedním nebo několika postupy uvedenými v odstavci 2 představují stejnou nebo vyšší míru přínosu pro klima a životní prostředí. Tyto rovnocenné postupy a postupy podle odstavce 2, s nimiž jsou rovnocenné, jsou uvedeny v příloze IX a vztahují se na ně:
závazky učiněné v souladu s čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013;
celostátní nebo regionální systémy ekologické certifikace, včetně systémů pro osvědčení o dodržování vnitrostátních právních předpisů v oblasti životního prostředí jdoucích nad rámec příslušných povinných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, jejichž záměrem je splnit cíle týkající se kvality půdy a vody, biologické rozmanitosti, ochrany krajiny a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Tyto systémy certifikace mohou zahrnovat postupy uvedené v příloze IX tohoto nařízení, postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo kombinaci uvedených postupů.
Komise posoudí, zda postupy obsažené v konkrétních závazcích nebo systémech certifikace jsou zahrnuty na seznamu uvedeném v příloze IX, a pokud se domnívá, že tomu tak není, uvědomí o tom členský stát prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 71 odst. 2 nebo 3. Pokud Komise členský stát uvědomí, že dané postupy nejsou na seznamu uvedeném v příloze IX zahrnuty, členský stát neuzná jako rovnocenné postupy ve smyslu odstavce 3 tohoto článku konkrétní závazky nebo systémy certifikace, které jsou předmětem oznámení Komisi.
Tato platba se poskytuje formou roční platby na způsobilý hektar ohlášený v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2, formou roční platby na způsobilý hektar hlášený v rámci režimu jednotné platby na plochu; výše této podpory se vypočítá každoročně vydělením částky vyplývající z použití článku 47 celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 v daném členském státě či regionu.
Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy, které se rozhodly uplatnit čl. 25 odst. 2, rozhodnout, že poskytnou platbu uvedenou v tomto odstavci ve formě procentního podílu z celkové hodnoty platebních nároků, které příslušný zemědělec aktivoval v souladu s čl. 33 odst. 1 pro každý příslušný rok.
Pro jednotlivé roky a jednotlivé členské státy nebo regiony se uvedený procentní podíl vypočte tak, že částka vyplývající z použití článku 47 se vydělí celkovou hodnotou všech platebních nároků aktivovaných v souladu s čl. 33 odst. 1 v daném členském státě nebo regionu.
První pododstavec se použije pouze na jednotky zemědělského podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které:
doplňují rovnocenné postupy na seznam uvedený v příloze IX;
stanoví příslušné požadavky pro celostátní nebo regionální systémy certifikace uvedené v odst. 3 písm. b) tohoto článku, včetně úrovně jistoty, která má být těmito systémy zajištěna;
stanoví podrobná pravidla pro výpočet částky uvedené v čl. 28 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 pro postupy uvedené v oddílu I bodech 3 a 4 a oddílu III bodě 7 přílohy IX tohoto nařízení a jakékoli další rovnocenné postupy doplněné do uvedené přílohy podle písmene a) tohoto odstavce, pro něž je třeba zvláštního výpočtu, aby se zabránilo dvojímu financování.
Článek 44
Diverzifikace plodin
Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 30 hektarů a po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy této orné půdy a dvě hlavní plodiny nesmí společně pokrývat více než 95 % plochy této orné půdy.
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zemědělské podniky,
v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin nebo je půdou ponechanou ladem nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;
v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;
v nichž více než 50 % ploch ohlášených jako orná půda zemědělec neohlásil ve své žádosti o podporu z předchozího roku a u nichž na základě srovnání geoprostorové analýzy žádostí o podporu byla v porovnání s předchozím rokem veškerá orná půda využita k pěstování jiné plodiny;
které se nacházejí v oblastech severně od 62. rovnoběžky nebo v určitých přilehlých oblastech. Pokud orná půda těchto zemědělských podniků zahrnuje více než 10 hektarů, musejí na ní být pěstovány alespoň dvě plodiny a žádná z těchto plodin se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy orné půdy, pokud nejsou hlavní plodinou trávy či jiné bylinné pícniny nebo se jedná o půdu ponechanou ladem.
Pro účely tohoto článku se „plodinou“ rozumí:
jakákoli kultura z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin;
kultura kteréhokoli druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých,
půda ponechaná ladem,
trávy či jiné bylinné pícniny.
Kultury ozimu a jarní plodiny se však považují za odlišné plodiny, přestože náležejí do stejného rodu. Pšenice setá špalda se považuje za plodinu odlišnou od plodin náležejících do stejného rodu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:
uznávání jiných rodů a druhů, než které jsou uvedeny v odstavci 4 tohoto článku; a
stanovení pravidel týkajících se uplatnění přesného výpočtu podílu různých plodin.
Článek 45
Trvalé travní porosty
Pro zajištění ochrany trvalých travních porostů, které jsou cenné z environmentálního hlediska, mohou členské státy rozhodnout, že určí další citlivé oblasti nacházející se mimo oblasti, na které se vztahují směrnice 92/43/EHS nebo 2009/147/ES, včetně trvalých travních porostů na půdách bohatých na uhlík.
Zemědělci nepřemění a nezorají trvalé travní porosty, které se nacházejí v oblastech určených členskými státy podle prvního a případně druhého pododstavce.
Pro účely stanovení referenčního poměru uvedeného v prvním pododstavci se rozumí:
„plochami s trvalými travními porosty“ půdy využívané jako stálé pastviny, které zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, ohlásili v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 v roce 2012 nebo v případě Chorvatska v roce 2013, a dále stálé pastviny ohlášené v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, v roce 2015, které nebyly ohlášeny jako stálé pastviny v roce 2012 nebo v případě Chorvatska v roce 2013;
„celkovou zemědělskou plochou“ zemědělská plocha, kterou zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, ohlásili v roce 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.
Referenční poměr trvalých travních porostů se přepočítá v případech, kdy zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, jsou povinni obnovit na půdě trvalé travní porosty v roce 2015 nebo 2016 v souladu s článkem 93 nařízení (EU) č. 1306/2013. V takových případech se tyto plochy připočtou k plochám s trvalými travními porosty podle druhého pododstavce písm. a) tohoto odstavce.
Poměr trvalých travních porostů se stanoví každoročně na základě ploch, které zemědělci, na něž se vztahují povinnosti podle této kapitoly, ohlásili v uvedeném roce v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.
Povinnost podle tohoto odstavce se uplatní na celostátní, regionální nebo příslušné subregionální úrovni. Členské státy mohou rozhodnout, že povinnost zachovat trvalé travní porosty uplatní na úrovni zemědělského podniku, aby zajistily, že poměr trvalých travních porostů neklesne o více než 5 %. Členské státy každé takové rozhodnutí oznámí Komisi do 1. srpna 2014.
Členské státy referenční poměr a poměr uvedený v tomto odstavci oznámí Komisi.
Pokud však rozloha ploch s trvalými travními porosty vyjádřená v absolutních hodnotách stanovených v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) je zachována v rámci určitých mezí, považuje se povinnost uvedená v odst. 2 prvním pododstavci za splněnou.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:
stanovení rámce, v němž se provede určení dalších citlivých oblastí podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku;
stanovení podrobných metod pro určení poměru trvalých travních porostů a celkové zemědělské plochy, který má být zachován podle odstavce 2 tohoto článku;
stanovení příslušné doby v minulosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku.
Článek 46
Plocha využívaná v ekologickém zájmu
Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se může zvýšit z 5 % na 7 % prostřednictvím legislativního aktu Evropského parlamentu a Rady podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.
Do 31. března 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění prvního pododstavce tohoto odstavce, k níž případně připojí návrh legislativního aktu uvedeného v druhém pododstavci.
Do 1. srpna 2014 členské státy rozhodnou, že za plochy využívané v ekologickém zájmu se má považovat jedna nebo více z těchto ploch:
půda ponechaná ladem;
terasy;
krajinné prvky, včetně takových prvků přilehlých k orné půdě zemědělského podniku, které mohou odchylně od čl. 43 odst. 1 tohoto nařízení zahrnovat krajinné prvky, které nejsou zahrnuty v ploše, na kterou lze poskytnout podporu podle čl. 76 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1306/2013;
ochranné pásy, včetně ochranných pásů pokrytých trvalými travními porosty, pokud se liší od přilehlé zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu;
hektary zemědělsko-lesnické plochy, na které se poskytuje nebo poskytla podpora podle článku 44 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 23 nařízení (EU) č. 1305/2013;
pásy půdy, na jejichž hektary lze poskytnout podporu, ležící na okraji lesa;
plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích bez použití minerálních hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin;
zalesněné plochy uvedené v čl. 32 odst. 2 písm. b) bodu ii) tohoto nařízení;
plochy s meziplodinami nebo zeleným porostem vzniklým v důsledku zasetí a vyklíčení osiv, které podléhají použití váhových koeficientů podle odstavce 3 tohoto článku;
plochy s plodinami, které vážou dusík;
plochy s ozdobnicí čínskou;
plochy s mužákem prorostlým;
půda ležící ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru).
S výjimkou ploch zemědělského podniku uvedených v prvním pododstavci písm. g), h), k) a l) tohoto odstavce musí být plocha využívaná v ekologickém zájmu umístěna na orné půdě zemědělského podniku. V případě ploch uvedených v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce může plocha využívaná v ekologickém zájmu rovněž přiléhat k orné půdě zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.
Odstavec 1 se nevztahuje na zemědělské podniky:
v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin, nebo je půdou ponechanou ladem, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;
v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se buď po významnou část roku, nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány.
Každý zemědělec účastnící se kolektivního provádění zajistí, aby se alespoň 50 % plochy, na niž se vztahuje povinnost uvedená v odstavci 1, nacházelo na půdě jeho zemědělského podniku a bylo v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem. Tohoto kolektivního provádění se účastní nejvýše deset zemědělců.
Plocha pokrytá lesy a poměr plochy pokryté lesy a zemědělské plochy se posoudí na úrovni plochy rovnocenné úrovni LAU2 nebo na úrovni jiné jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast s obdobnými zemědělskými podmínkami.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:
stanovení dalších kritérií umožňujících, aby druhy ploch podle odstavce 2 tohoto článku byly považovány za plochy využívané v ekologickém zájmu;
doplnění jiných druhů ploch, než jsou plochy uvedené v odstavci 2, které lze vzít v úvahu za účelem dodržení procentního podílu uvedeného v odstavci 1;
úpravu přílohy X s cílem stanovit přepočítací a váhové koeficienty uvedené v odstavci 3 a zohlednit kritéria nebo druhy ploch, které určí Komise podle písmen a) a b) tohoto odstavce;
stanovení pravidel pro provádění podle odstavců 5 a 6, včetně minimálních požadavků na daná provádění;
stanovení rámce, v jehož mezích členské státy mají určit kritéria, která mají zemědělské podniky splňovat, aby je bylo možné pro účely odstavce 6 považovat za podniky nacházející se v těsné blízkosti;
stanovení metod určování procentního podílu celkové plochy půdy pokryté lesem a poměru lesní a zemědělské půdy uvedených v odstavci 7.
Článek 47
Finanční ustanovení
Členské státy mohou při použití článku 23 rozhodnout, že platbu uplatní na regionální úrovni. V takovém případě použijí v každém regionu podíl stropu stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku. Pro každý region se tento podíl vypočítá vydělením příslušného regionálního stropu stanoveného v souladu s čl. 23 odst. 2 vnitrostátním stropem stanoveným podle čl. 22 odst. 1 po uplatnění lineárního snížení stanoveného v čl. 30 odst. 1, pokud se nepoužije odstavec 2 uvedeného článku.
KAPITOLA 4
Platba na oblasti s přírodními omezeními
Článek 48
Obecná pravidla
Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rovněž stanovit maximální počet hektarů na zemědělský podnik, na které lze poskytnout podporu podle této kapitoly.
Členské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 49 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.
Platba na oblasti s přírodními omezeními na regionální úrovni se vypočte vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce počtem způsobilých hektarů ohlášených v příslušném regionu v souladu s čl. 33 odst. 1, nebo čl. 36 odst. 2, které se nacházejí v oblastech, u nichž členský stát rozhodl o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
Článek 49
Finanční ustanovení
Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat a změnit své rozhodnutí s účinkem ode dne 1. ledna 2017. Toto rozhodnutí oznámí do 1. srpna 2016 Komisi.
Členské státy poskytující platby v souladu s článkem 48 v kalendářním roce 2020 oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.
KAPITOLA 5
Platba pro mladé zemědělce
Článek 50
Obecná pravidla
Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí fyzické osoby,
které poprvé zřizují zemědělský podnik jako jeho vedoucí, nebo které již takový podnik zřídily v průběhu pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, a
kterým v roce, kdy je předložena žádost uvedená v písmenu a), není více než 40 let.
Odchylně od druhé věty prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že u těch mladých zemědělců, kteří podnik uvedený v odst. 2 písm. a) zřídili v období 2010–2013, se má období pěti let zkrátit o počet let, které uplynuly od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a) do prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce.
Členské státy, které neuplatňují článek 36, každý rok vypočtou částku platby pro mladé zemědělce vynásobením počtu nároků, které zemědělec aktivoval v souladu s čl. 32 odst. 1, hodnotou odpovídající:
25 až 50 % průměrné hodnoty vlastněných nebo pronajatých platebních nároků zemědělce; nebo
25 až 50 % částky vypočtené vydělením hodnoty odpovídající pevnému procentnímu podílu vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2019, který je uveden v příloze II, počtem všech způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1. Tento pevný procentní podíl se rovná podílu zbývajícího vnitrostátního stropu pro režim základní platby v souladu s čl. 22 odst. 1 na rok 2015.
Vnitrostátní průměrná platba na hektar se vypočte vydělením vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2019 uvedeného v příloze II počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2.
Stanovený počet hektarů podle prvního pododstavce tohoto odstavce se vypočte tak, že se celkový počet způsobilých hektarů, ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 mladými zemědělci, kteří žádají o platbu pro mladé zemědělce, vydělí celkovým počtem mladých zemědělců žádajících o uvedenou platbu v roce 2015.
V případě, že dojde ke značné změně počtu mladých zemědělců žádajících o platbu nebo velikosti jejich zemědělských podniků nebo obojímu, může členský stát v kterémkoli roce následujícím po roce 2015 stanovený počet hektarů vypočíst znovu.
Roční paušální částka, kterou lze poskytnout zemědělci, nesmí překročit celkovou výši jeho základní platby před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném roce.
Článek 51
Finanční ustanovení
Členské státy mohou každoročně do 1. srpna zrevidovat svůj odhadovaný procentní podíl s účinkem od roku následujícího po tomto přezkumu. Tento zrevidovaný procentní podíl oznámí Komisi do 1. srpna roku, který předchází roku, v němž se začne přezkoumaný procentní podíl uplatňovat.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.
HLAVA IV
PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI
KAPITOLA 1
Dobrovolná podpora vázaná na produkci
Článek 52
Obecná pravidla
Odchylně od odstavce 3 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří:
jsou ke dni 31. prosince 2014 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a čl. 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a
nemají k dispozici způsobilé hektary nezbytné pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení.
▼M9 —————
S cílem zajistit účinné a cílené využívání prostředků Unie a zabránit dvojímu financování v rámci jiných podobných nástrojů podpory je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví:
podmínky pro poskytnutí podpory vázané na produkci;
pravidla týkající se souladu s dalšími opatřeními Unie a kumulace podpor.
Článek 53
Finanční ustanovení
Členské státy, které do roku podání žádosti 2020 neposkytují dobrovolnou podporu vázanou na produkci, mohou přijmout rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem pro kalendářní rok 2021 do 19. února 2021.
Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 13 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za předpokladu, že:
do 31. prosince 2014:
používají režim jednotné platby na plochu podle hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009,
financují opatření podle článku 111 uvedeného nařízení, nebo
vztahuje se na ně odchylka stanovená v čl. 69 odst. 5, nebo, v případě Malty, v čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení; nebo
v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010-2014 přidělí celkově více než 5 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV s výjimkou její kapitoly 1 oddílu 6 a hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009 na financování:
opatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009,
podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo
opatření podle kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení.
Odchylně od odstavců 1 a 2 členské státy, které v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010-2014 přidělily více než 10 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV s výjimkou její kapitoly 1 oddílu 6 a hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009 na financování:
opatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009,
podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo
opatření kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení,
mohou rozhodnout, že použijí více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení po schválení Komisí v souladu s článkem 55 tohoto nařízení.
Do 8. února 2020 mohou členské státy rovněž přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly v rozsahu nezbytném pro zohlednění rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři pro kalendářní rok 2020 přijatého v souladu s článkem 14.
Členské státy do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022 rozhodnou, zda budou nebo nebudou pokračovat v udělování dobrovolné podpory vázané na produkci pro dotčené roky podání žádosti.
Prostřednictvím přezkumu podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce nebo v souladu s oznámení podle třetího pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že s účinkem od následujícího roku, a v případě kalendářních roků 2020 a 2021 s účinkem od téhož kalendářního roku:
ponechají beze změny, zvýší nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1, 2 a 3, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, nebo že ponechají beze změny nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 4;
změní podmínky poskytování podpory;
ukončí poskytování podpory podle této kapitoly.
Členské státy oznámí Komisi každé rozhodnutí týkající se přezkumu podle prvního, druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce v příslušné lhůtě stanovené v uvedených pododstavcích. V oznámení rozhodnutí týkajícího se přezkumu podle druhého pododstavce tohoto odstavce se vysvětlí vazba mezi přezkumem a rozhodnutím o flexibilitě mezi pilíři pro rozpočtový rok 2020 přijatým v souladu s článkem 14.
Článek 54
Oznámení
Článek 55
Schválení Komisí
Komise přijme prováděcí akty bez použití postupu uvedeného v čl. 71 odst. 2 nebo 3, kterými schválí rozhodnutí uvedené v čl. 53 odst. 4, nebo případně v čl. 53 odst. 6 písm. a), pokud se v dotčeném odvětví nebo regionu prokáže jedna z těchto potřeb:
potřeba zachovat určitou úroveň konkrétní produkce vzhledem k neexistenci alternativ a snížit riziko ukončení produkce a následných sociálních nebo environmentálních problémů;
potřeba poskytovat stabilní dodávky místnímu zpracovatelskému průmyslu, čímž se zabrání negativním sociálním a ekonomickým důsledkům jakékoli následné restrukturalizace;
potřeba kompenzovat nevýhody, které ovlivňují zemědělce v určitém odvětví a jsou důsledkem pokračujících narušení příslušného trhu;
potřeba zasáhnout v případě, že existence jakékoli jiné podpory dostupné podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo jakéhokoli jiného schváleného režimu státní podpory je považována za nedostatečnou ke splnění potřeb uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce.
KAPITOLA 2
Zvláštní podpora pro bavlnu
Článek 56
Oblast působnosti
Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00 , za podmínek stanovených v této kapitole („zvláštní podpora pro bavlnu“).
Článek 57
Způsobilost
Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.
Článek 58
Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky
Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:
Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:
Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro rok 2020 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:
Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro roky 2021 a 2022 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:
Článek 59
Schválené mezioborové organizace
Pro účely této kapitoly se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, provádějící činnosti jako:
pomoc v zájmu lepší koordinace způsobu uvádění bavlny na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumů trhu,
vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie;
orientaci produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele;
aktualizaci metod a prostředků zlepšování jakosti produktu;
rozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti.
S cílem zajistit účinné uplatňování zvláštní podpory pro bavlnu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví:
kritéria pro schválení mezioborových organizací;
povinnosti pro producenty;
pravidla upravující situaci, kdy schválená mezioborová organizace kritéria uvedená v písmenu a) nesplňuje.
Článek 60
Poskytování podpory
HLAVA V
REŽIM PRO MALÉ ZEMĚDĚLCE
Článek 61
Obecná pravidla
Pro účast v režimu pro malé zemědělce se mohou rozhodnout zemědělci, kteří jsou v roce 2015 držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků, nebo, v členských státech uplatňujících článek 36, kteří podají žádost v rámci režimu jednotné platby na plochu a splňují minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1.
První pododstavec se nepoužije, pokud členský stát zvolí způsob platby uvedený v čl. 63 odst. 2 prvním pododstavci písm. a). V takovém případě se na platbu vztahují příslušné podmínky stanovené v hlavách III a IV, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku.
Článek 62
Účast
Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do dne stanoveného členským státem nebo se rozhodli z tohoto režimu vystoupit po tomto dni, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013, nejsou nadále oprávněni se uvedeného režimu účastnit.
Článek 63
Výše platby
Členské státy stanoví výši roční platby pro každého zemědělce účastnícího se režimu pro malé zemědělce na úrovni jedné z těchto částek:
částka nepřesahující 25 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce, kterou určí členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu zemědělců, kteří v roce 2015 ohlásili způsobilé hektary v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 v roce 2015;
částka odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na jeden hektar vynásobená částkou odpovídající počtu hektarů, ale nepřevyšující pět, kterou stanoví členské státy. Vnitrostátní průměrnou platbu na hektar určí členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 v roce 2015.
Částky uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo b) nesmí být nižší než 500 EUR a nesmí být vyšší než 1 250 EUR.
Pokud v důsledku uplatňování prvního pododstavce písm. a) a b) je částka nižší než 500 EUR nebo vyšší než 1 250 EUR, zaokrouhlí se tato částka nahoru, nebo dolů tak, aby bylo dosaženo minimální nebo maximální částky.
Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že zúčastněným zemědělcům poskytnou:
částku ve výši celkové hodnoty přímých plateb, jež mají být zemědělci přiznány podle hlav III a IV každoročně, nebo
částku ve výši celkové hodnoty přímých plateb, jež mají být zemědělci přiznány podle hlav III a IV v roce 2015, kterou může členský stát v následujících letech upravit v zájmu přiměřeného zohlednění změn vnitrostátního stropu podle přílohy II.
Částka uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) nesmí přesáhnout částku stanovenou uvedeným členským státem v rozmezí 500 a 1 250 EUR.
Pokud v důsledku uplatňování prvního pododstavce písm. a) a b) je částka nižší než 500 EUR, může dotčený členský stát rozhodnout o zaokrouhlení této částky na 500 EUR.
Článek 64
Zvláštní podmínky
Během účasti v režimu pro malé zemědělce:
si zemědělci ponechávají alespoň takový počet způsobilých hektarů, jež odpovídá počtu vlastněných nebo pronajatých platebních nároků, jichž jsou držiteli, nebo počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 36 odst. 2;
musejí zemědělci splňovat minimální požadavek stanovený v čl. 10 odst. 1 písm. b).
Vlastněné nebo pronajaté platební nároky, jichž je zemědělec držitelem během své účasti v tomto režimu, se nepovažují za nevyužité platební nároky, které se mají vrátit do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. b).
V členských státech, které uplatňují článek 36, se způsobilé hektary ohlášené v roce 2015 v souladu s čl. 36c odst. 2 zemědělcem, který se účastní režimu pro malé zemědělce, považují za hektary ohlášené po dobu trvání účasti zemědělce v tomto režimu.
Zemědělci, kteří formou dědictví nebo předpokládaného dědictví získají platební nároky od zemědělce, který se účastní režimu pro malé zemědělce, jsou způsobilí k účasti v uvedeném režimu, pokud splňují požadavky, aby mohli využívat režim základní platby, a pokud zdědili všechny platební nároky zemědělce, od nějž platební nároky získali.
Článek 65
Finanční ustanovení
Pro financování platby uvedené v této hlavě si členské státy z celkových částek, které jsou k dispozici pro příslušné platby, odečtou částky, na které by měl malý zemědělec nárok:
v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu podle hlavy III kapitoly 1,
jako na redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2,
jako na platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle hlavy III kapitoly 3,
jako na platbu na oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 4,
jako na platbu pro mladé zemědělce podle hlavy III kapitoly 5 a
jako na podporu vázanou na produkci podle hlavy IV.
V členských státech, které zvolily výpočet výše platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), se každá částka poměrně sníží, pokud součet těchto částek pro jednotlivého zemědělce přesahuje maximální jimi stanovenou částku.
Rozdíl mezi součtem všech plateb splatných v rámci režimu pro malé zemědělce a celkovou částkou financovanou v souladu s odstavcem 1 se financuje jedním nebo více z těchto způsobů:
použitím čl. 30 odst. 5 v příslušném roce;
použitím finančních prostředků, které v příslušném roce zůstaly nevyužity, k financování platby určené mladým zemědělcům podle hlavy III kapitoly 5;
uplatněním lineárního snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty v souladu s články 32 nebo 36.
Stejná výjimka se uplatní pro členské státy, které stanovily výši platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bez použití čl. 63 odst. 2 třetího pododstavce, jejichž vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro rok 2019 je vyšší než pro rok 2015 a které použily metodu výpočtu uvedenou v čl. 25 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2.
HLAVA VI
NÁRODNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ PROGRAMY PRO ODVĚTVÍ BAVLNY
Článek 66
Použití ročního rozpočtu na restrukturalizační programy
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1
Oznámení a mimořádné situace
Článek 67
Oznamovací povinnost
Získané informace mohou být ve vhodných případech předávány nebo zpřístupňovány mezinárodním organizacím a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny, s výhradou ochrany osobních údajů a oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.
Pro zajištění toho, aby oznámení uvedená v odstavci 1 byla rychlá, účinná, přesná a nákladově efektivní, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví další pravidla týkající se:
povahy a druhu oznamovaných informací;
kategorií údajů, jež mají být zpracovány, a maximálních lhůt pro jejich uchovávání;
přístupových práv k informacím nebo dostupným informačním systémům,
podmínek zveřejňování informací.
Komise přijme prováděcí akty, které stanoví:
způsoby oznamování;
pravidla pro poskytování nezbytných informací pro účely použití tohoto článku;
opatření pro správu oznamovaných informací, jakož i pravidla týkající se obsahu, formy, harmonogramu, četnosti a lhůt oznámení;
opatření pro předávání nebo zpřístupňování informací a dokumentů členským státům, mezinárodním organizacím, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti, s výhradou ochrany osobních údajů a oprávněných zájmů zemědělců a podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.
Článek 68
Zpracování a ochrana osobních údajů
Článek 69
Opatření k řešení konkrétních problémů
KAPITOLA 2
Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení
Článek 70
Výkon přenesené pravomoci
Článek 71
Postup projednávání ve výboru
Pokud v případě aktů uvedených v čl. 24 odst. 11, čl. 31 odst. 2 a čl. 67 odst. 3 výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA 3
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 72
Zrušení
V členských státech, které využily možnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení, však zůstane v platnosti do dne 31. prosince 2017.
Nadále se však používá pro žádosti o podporu týkající se roků pro podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2015.
Aniž je dotčen odstavec 3, odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení nebo nařízení (EU) č. 1306/2013 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI tohoto nařízení.
Článek 73
Přechodná pravidla
S cílem zajistit hladký přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 73/2009 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o nezbytná opatření na ochranu veškerých nabytých práv a oprávněných očekávání zemědělců.
Článek 74
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2015.
Článek 8, čl. 9 odst. 6, čl. 11 odst. 6, článek 14, článek 16, čl. 21 odst. 2 a 3, čl. 22 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 23 odst. 1 první pododstavec, čl. 23 odst. 6, čl. 24 odst. 10, čl. 29, čl. 36 odst. 1 první pododstavec, čl41 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 43 odst. 2 a 13, čl. 45 odst. 2 čtvrtý pododstavec, čl. 46 odst. 2 a 8, čl. 32 odst. 1e, čl. 49 odst. 1, čl. 51 odst. 1, článek 53, článek 54, čl. 66 odst. 1, články 67 a 70 a čl. 72 odst. 1 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Seznam režimů podpory
Odvětví |
Právní základ |
Poznámky |
Režim základní platby |
Hlava III kapitola 1 oddíly 1, 2 a 3 a 5 tohoto nařízení |
Platba oddělená od produkce |
Režim jednotné platby na plochu |
Článek 36 tohoto nařízení |
Platba oddělená od produkce |
Redistributivní platba |
Hlava III kapitola 2 tohoto nařízení |
Platba oddělená od produkce |
Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí |
Hlava III kapitola 3 tohoto nařízení |
Platba oddělená od produkce |
Platba na oblasti s přírodními omezeními |
Hlava III kapitola 4 tohoto nařízení |
Platba oddělená od produkce |
Platba pro mladé zemědělce |
Hlava III kapitola 5 tohoto nařízení |
Platba oddělená od produkce |
Dobrovolná podpora vázaná na produkci |
Hlava IV kapitola 1 tohoto nařízení |
|
Zvláštní podpora pro bavlnu |
Hlava IV kapitola 2 tohoto nařízení |
Podpora na plochu |
Platba pro malé zemědělce |
Hlava V tohoto nařízení |
Platba oddělená od produkce |
Posei |
Kapitola IV nařízení (EU) č. 228/2013 |
Přímé platby na základě opatření stanovených v programech |
Ostrovy v Egejském moři |
Kapitola IV nařízení (EU) č. 229/2013 |
Přímé platby na základě opatření stanovených v programech |
PŘÍLOHA II
Vnitrostátní stropy uvedené v článku 6
(v tisících EUR) |
||||||||
Kalendářní rok |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
►M17 2021 ◄ |
►M18 2022 ◄ |
Belgie |
523 658 |
509 773 |
502 095 |
488 964 |
481 857 |
►M15 505 266 ◄ |
►M17 494 926 ◄ |
►M18 471 996 ◄ |
Bulharsko |
721 251 |
792 449 |
793 226 |
794 759 |
796 292 |
►M15 866 720 ◄ |
►M17 788 626 ◄ |
►M18 797 255 ◄ |
Česká republika |
844 854 |
844 041 |
843 200 |
861 708 |
861 698 |
►M14 872 809 ◄ |
►M17 848 107 ◄ |
►M18 848 107 ◄ |
Dánsko |
870 751 |
852 682 |
834 791 |
826 774 |
818 757 |
►M14 818 757 ◄ |
►M17 802 001 ◄ |
►M18 783 029 ◄ |
Německo |
4 912 772 |
4 880 476 |
4 848 079 |
4 820 322 |
4 792 567 |
►M14 4 717 291 ◄ |
►M17 4 620 753 ◄ |
►M18 4 522 439 ◄ |
Estonsko |
114 378 |
114 562 |
123 704 |
133 935 |
143 966 |
►M14 169 366 ◄ |
►M17 190 715 ◄ |
►M18 193 576 ◄ |
Irsko |
1 215 003 |
1 213 470 |
1 211 899 |
1 211 482 |
1 211 066 |
►M14 1 211 066 ◄ |
►M17 1 186 282 ◄ |
►M18 1 186 282 ◄ |
Řecko |
1 921 966 |
1 899 160 |
1 876 329 |
1 855 473 |
1 834 618 |
►M14 1 834 618 ◄ |
►M17 1 797 077 ◄ |
►M18 1 796 193 ◄ |
Španělsko |
4 842 658 |
4 851 682 |
4 866 665 |
4 880 049 |
4 893 433 |
►M14 4 893 433 ◄ |
►M17 4 800 590 ◄ |
►M18 4 797 439 ◄ |
Francie |
7 302 140 |
7 270 670 |
7 239 017 |
6 900 842 |
6 877 179 |
►M14 6 877 179 ◄ |
►M17 6 736 440 ◄ |
►M18 6 726 426 ◄ |
Chorvatsko (*1) |
183 735 |
202 865 |
241 125 |
279 385 |
317 645 |
►M15 348 281 ◄ |
►M17 364 968 ◄ |
►M18 403 228 ◄ |
Itálie |
3 902 039 |
3 850 805 |
3 799 540 |
3 751 937 |
3 704 337 |
►M14 3 704 337 ◄ |
►M17 3 628 529 ◄ |
►M18 3 628 529 ◄ |
Kypr |
50 784 |
50 225 |
49 666 |
49 155 |
48 643 |
►M14 48 643 ◄ |
►M17 47 648 ◄ |
►M18 47 648 ◄ |
Lotyšsko |
181 044 |
205 764 |
230 431 |
255 292 |
280 154 |
►M14 302 754 ◄ |
►M17 314 055 ◄ |
►M18 319 140 ◄ |
Litva |
417 890 |
442 510 |
467 070 |
475 319 |
483 680 |
►M14 517 028 ◄ |
►M17 569 965 ◄ |
►M18 578 515 ◄ |
Lucembursko |
33 604 |
33 546 |
33 487 |
33 460 |
33 432 |
►M15 35 276 ◄ |
►M17 33 432 ◄ |
►M18 33 432 ◄ |
Maďarsko |
1 345 746 |
1 344 461 |
1 343 134 |
1 343 010 |
1 342 867 |
►M14 1 331 588 ◄ |
►M17 1 305 715 ◄ |
►M18 1 305 715 ◄ |
Malta |
5 241 |
5 241 |
5 242 |
5 243 |
5 244 |
►M14 5 244 ◄ |
►M17 5 244 ◄ |
►M18 5 244 ◄ |
Nizozemsko |
749 315 |
736 840 |
724 362 |
682 616 |
670 870 |
►M14 660 870 ◄ |
►M17 661 382 ◄ |
►M18 609 775 ◄ |
Rakousko |
693 065 |
692 421 |
691 754 |
691 746 |
691 738 |
►M14 691 738 ◄ |
►M17 677 582 ◄ |
►M18 677 582 ◄ |
Polsko |
3 378 604 |
3 395 300 |
3 411 854 |
3 431 236 |
3 450 512 |
►M14 3 390 991 ◄ |
►M17 3 360 049 ◄ |
►M18 3 391 233 ◄ |
Portugalsko |
565 816 |
573 954 |
582 057 |
590 706 |
599 355 |
►M15 684 355 ◄ |
►M17 680 873 ◄ |
►M18 685 528 ◄ |
Rumunsko |
1 599 993 |
1 772 469 |
1 801 335 |
1 872 821 |
1 903 195 |
►M14 1 903 195 ◄ |
►M17 1 891 805 ◄ |
►M18 1 919 363 ◄ |
Slovinsko |
137 987 |
136 997 |
136 003 |
135 141 |
134 278 |
►M14 134 278 ◄ |
►M17 131 530 ◄ |
►M18 131 530 ◄ |
Slovensko |
438 299 |
441 478 |
444 636 |
448 155 |
451 659 |
►M14 394 385 ◄ |
►M17 417 082 ◄ |
►M18 396 034 ◄ |
Finsko |
523 333 |
523 422 |
523 493 |
524 062 |
524 631 |
►M14 524 631 ◄ |
►M17 515 713 ◄ |
►M18 517 532 ◄ |
Švédsko |
696 890 |
697 295 |
697 678 |
698 723 |
699 768 |
►M14 699 768 ◄ |
►M17 685 676 ◄ |
►M18 685 904 ◄ |
Spojené království |
3 173 324 |
3 179 880 |
3 186 319 |
3 195 781 |
3 205 243 |
►M14 — ◄ |
|
|
(*1)
Vnitrostátní strop pro Chorvatsko na kalendářní rok 2021 činí 344 340 000 EUR a na kalendářní rok 2022 činí 382 600 000 EUR. |
PŘÍLOHA III
Čisté stropy uvedené v článku 7
(v milionech EUR) |
||||||||
Kalendářní rok |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
►M17 2021 ◄ |
►M18 2022 ◄ |
Belgie |
523,7 |
509,8 |
502,1 |
489,0 |
481,9 |
►M15 505,3 ◄ |
►M17 494,9 ◄ |
►M18 472,0 ◄ |
Bulharsko |
720,9 |
788,8 |
789,6 |
791,0 |
792,5 |
►M15 867,1 ◄ |
►M17 789,3 ◄ |
►M18 799,0 ◄ |
Česká republika |
840,1 |
839,3 |
838,5 |
856,7 |
856,7 |
►M14 871,8 ◄ |
►M17 847,1 ◄ |
►M18 847,1 ◄ |
Dánsko |
870,2 |
852,2 |
834,3 |
826,3 |
818,3 |
►M14 818,1 ◄ |
►M17 801,3 ◄ |
►M18 782,3 ◄ |
Německo |
4 912,8 |
4 880,5 |
4 848,1 |
4 820,3 |
4 792,6 |
►M14 4 717,3 ◄ |
►M17 4 620,8 ◄ |
►M18 4 522,4 ◄ |
Estonsko |
114,4 |
114,5 |
123,7 |
133,9 |
143,9 |
►M14 169,4 ◄ |
►M17 190,7 ◄ |
►M18 193,6 ◄ |
Irsko |
1 214,8 |
1 213,3 |
1 211,8 |
1 211,4 |
1 211,0 |
►M14 1 211,1 ◄ |
►M17 1 186,3 ◄ |
►M18 1 186,3 ◄ |
Řecko |
2 109,8 |
2 087,0 |
2 064,1 |
2 043,3 |
2 022,4 |
►M14 2 022,5 ◄ |
►M17 1 981,1 ◄ |
►M18 1 980,2 ◄ |
Španělsko |
4 902,3 |
4 911,3 |
4 926,3 |
4 939,7 |
4 953,1 |
►M14 4 953,8 ◄ |
►M17 4 859,1 ◄ |
►M18 4 856,0 ◄ |
Francie |
7 302,1 |
7 270,7 |
7 239,0 |
6 900,8 |
6 877,2 |
►M14 6 877,2 ◄ |
►M17 6 736,4 ◄ |
►M18 6 726,4 ◄ |
Chorvatsko (*1) |
183,7 |
202,9 |
241,1 |
279,4 |
317,6 |
►M15 348,3 ◄ |
►M17 365,0 ◄ |
►M18 403,2 ◄ |
Itálie |
3 897,1 |
3 847,3 |
3 797,2 |
3 750,0 |
3 702,4 |
►M14 3 698,3 ◄ |
►M17 3 622,5 ◄ |
►M18 3 623,1 ◄ |
Kypr |
50,8 |
50,2 |
49,7 |
49,1 |
48,6 |
►M14 48,6 ◄ |
►M17 47,6 ◄ |
►M18 47,6 ◄ |
Lotyšsko |
181,0 |
205,7 |
230,3 |
255,0 |
279,8 |
►M14 302,5 ◄ |
►M17 313,8 ◄ |
►M18 318,9 ◄ |
Litva |
417,9 |
442,5 |
467,1 |
475,3 |
483,3 |
►M14 517,0 ◄ |
►M17 570,0 ◄ |
►M18 578,5 ◄ |
Lucembursko |
33,6 |
33,5 |
33,5 |
33,5 |
33,4 |
►M15 35,3 ◄ |
►M17 33,4 ◄ |
►M18 33,4 ◄ |
Maďarsko |
1 276,7 |
1 275,5 |
1 274,1 |
1 274,0 |
1 273,9 |
►M14 1 301,4 ◄ |
►M17 1 275,5 ◄ |
►M18 1 275,5 ◄ |
Malta |
5,2 |
5,2 |
5,2 |
5,2 |
5,2 |
►M14 5,2 ◄ |
►M17 5,2 ◄ |
►M18 5,2 ◄ |
Nizozemsko |
749,2 |
736,8 |
724,3 |
682,5 |
670,8 |
►M14 660,8 ◄ |
►M17 661,3 ◄ |
►M18 609,7 ◄ |
Rakousko |
693,1 |
692,4 |
691,8 |
691,7 |
691,7 |
►M14 691,7 ◄ |
►M17 677,6 ◄ |
►M18 677,6 ◄ |
Polsko |
3 359,2 |
3 375,7 |
3 392,0 |
3 411,2 |
3 430,2 |
►M14 3 375,7 ◄ |
►M17 3 345,3 ◄ |
►M18 3 376,7 ◄ |
Portugalsko |
565,9 |
574,0 |
582,1 |
590,8 |
599,4 |
►M15 684,5 ◄ |
►M17 681,0 ◄ |
►M18 685,6 ◄ |
Rumunsko |
1 600,0 |
1 772,5 |
1 801,3 |
1 872,8 |
1 903,2 |
►M14 1 903,2 ◄ |
►M17 1 891,8 ◄ |
►M18 1 919,4 ◄ |
Slovinsko |
138,0 |
137,0 |
136,0 |
135,1 |
134,3 |
►M14 134,3 ◄ |
►M17 131,5 ◄ |
►M18 131,5 ◄ |
Slovensko |
435,5 |
438,6 |
441,8 |
445,2 |
448,7 |
►M14 392,6 ◄ |
►M17 415,3 ◄ |
►M18 394,5 ◄ |
Finsko |
523,3 |
523,4 |
523,5 |
524,1 |
524,6 |
►M14 524,6 ◄ |
►M17 515,7 ◄ |
►M18 517,5 ◄ |
Švédsko |
696,8 |
697,2 |
697,6 |
698,7 |
699,7 |
►M14 699,8 ◄ |
►M17 685,7 ◄ |
►M18 685,9 ◄ |
Spojené království |
3 170,7 |
3 177,3 |
3 183,6 |
3 192,2 |
3 201,4 |
►M14 — ◄ |
|
|
(*1)
Čistý strop pro Chorvatsko na kalendářní rok 2021 činí 344 340 000 EUR a na kalendářní rok 2022 činí 382 600 000 EUR. |
PŘÍLOHA IV
Limity pro úpravu prahové hodnoty podle čl. 10 odst. 2
Členské státy |
Limity pro prahovou hodnotu v EUR (čl. 10 odst. 1 písm. a)) |
Limity pro prahovou hodnotu v hektarech (čl. 10 odst. 1 písm. b)) |
Belgie |
400 |
2 |
Bulharsko |
200 |
0,5 |
Česká republika |
200 |
5 |
Dánsko |
300 |
5 |
Německo |
300 |
4 |
Estonsko |
100 |
3 |
Irsko |
200 |
3 |
Řecko |
400 |
0,4 |
Španělsko |
300 |
2 |
Francie |
300 |
4 |
Chorvatsko |
100 |
1 |
Itálie |
400 |
0,5 |
Kypr |
300 |
0,3 |
Lotyšsko |
100 |
1 |
Litva |
100 |
1 |
Lucembursko |
300 |
4 |
Maďarsko |
200 |
0,3 |
Malta |
500 |
0,1 |
Nizozemsko |
500 |
2 |
Rakousko |
200 |
2 |
Polsko |
200 |
0,5 |
Portugalsko |
200 |
0,3 |
Rumunsko |
200 |
0,3 |
Slovinsko |
300 |
0,3 |
Slovensko |
200 |
2 |
Finsko |
200 |
3 |
Švédsko |
200 |
4 |
Spojené království |
200 |
5 |
PŘÍLOHA V
Finanční ustanovení pro Bulharsko a Rumunsko uvedená v článcích 10, 16 a 18
A. Částky pro uplatnění čl. 10 odst. 1 písm. a) a výpočet vnitrostátních stropů pro platby uvedené v článku 16 v roce 2015:
Bulharsko |
: |
790 909 000 EUR |
Rumunsko |
: |
1 783 426 000 EUR |
B. Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb k režimu základní platby uvedená v čl. 18 odst. 1 v roce 2015:
Bulharsko |
: |
69 657 000 EUR |
Rumunsko |
: |
153 536 000 EUR |
C. Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb ke zvláštní podpoře pro bavlnu uvedená v čl. 18 odst. 2: v roce 2015:
Bulharsko |
: |
258 952 EUR |
PŘÍLOHA VI
Finanční ustanovení pro Chorvatsko uvedená v článcích 10 a 19
Částka pro použití ustanovení čl. 10 odst. 1 písm. a):
382 600 000 EUR
Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb podle čl. 19 odst. 3:
(v tisících EUR) |
||||||
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
248 690 |
229 560 |
191 300 |
153 040 |
114 780 |
76 520 |
38 260 |
PŘÍLOHA VIa
Maximální částky uvedené v čl. 14 odst. 2
(v EUR) |
|
Belgie |
10 076 707 |
Bulharsko |
70 427 849 |
Česko |
38 815 980 |
Dánsko |
11 371 893 |
Německo |
148 488 749 |
Estonsko |
21 968 972 |
Irsko |
39 700 643 |
Řecko |
76 438 741 |
Španělsko |
250 300 720 |
Francie |
181 388 880 |
Chorvatsko |
42 201 225 |
Itálie |
190 546 556 |
Kypr |
2 398 093 |
Lotyšsko |
29 326 817 |
Litva |
48 795 629 |
Lucembursko |
1 843 643 |
Maďarsko |
62 430 371 |
Malta |
1 831 098 |
Nizozemsko |
10 972 679 |
Rakousko |
72 070 055 |
Polsko |
329 472 633 |
Portugalsko |
123 303 715 |
Rumunsko |
241 375 835 |
Slovinsko |
15 337 318 |
Slovensko |
56 920 680 |
Finsko |
73 005 307 |
Švédsko |
52 887 719 |
PŘÍLOHA VII
Maximální částky, které mají být doplněny k částkám stanoveným v příloze II podle čl. 20 odst. 2
(v tisících EUR) |
|||||||
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
3 360 |
3 840 |
4 800 |
5 760 |
6 720 |
7 680 |
8 640 |
9 600 |
PŘÍLOHA VIII
Průměrná velikost zemědělského podniku podle čl. 41 odst. 4
Členské státy |
Průměrná velikost zemědělského podniku (v hektarech) |
Belgie |
29 |
Bulharsko |
6 |
Česká republika |
89 |
Dánsko |
60 |
Německo |
46 |
Estonsko |
39 |
Irsko |
32 |
Řecko |
5 |
Španělsko |
24 |
Francie |
52 |
Chorvatsko |
5,9 |
Itálie |
8 |
Kypr |
4 |
Lotyšsko |
16 |
Litva |
12 |
Lucembursko |
57 |
Maďarsko |
7 |
Malta |
1 |
Nizozemsko |
25 |
Rakousko |
19 |
Polsko |
6 |
Portugalsko |
13 |
Rumunsko |
3 |
Slovinsko |
6 |
Slovensko |
28 |
Finsko |
34 |
Švédsko |
43 |
Spojené království |
54 |
PŘÍLOHA IX
Seznam rovnocenných postupů podle čl. 43 odst. 3
Postupy rovnocenné diverzifikaci plodin:
Diverzifikace plodin
Požadavek: alespoň tři plodiny, s hlavní plodinou maximálně na 75 % výměry, a jeden nebo více z následujících požadavků:
Střídání plodin
Požadavek: alespoň tři plodiny, s hlavní plodinou maximálně na 75 % výměry, a jeden nebo oba z následujících požadavků:
Půdní pokryv v zimním období ( *1 )
Meziplodiny (*1)
Postupy rovnocenné požadavku na zachování trvalých travních porostů:
Obhospodařování luk nebo pastvin
Požadavek: zachování trvalých travních porostů a současně jeden nebo více z následujících požadavků:
Systémy extenzivní pastvy
Požadavek: zachování trvalých travních porostů a současně jeden nebo více z následujících požadavků:
Postupy rovnocenné vymezení ploch využívaných v ekologickém zájmu:
Požadavek: následující postupy použité minimálně na procentech orné půdy stanovených v čl. 46 odst. 1
Vynětí půdy z produkce v rámci ekologického hospodářství
Vytvoření ochranných pásem pro oblasti vysoké přírodní hodnoty, lokality sítě Natura 2000 nebo jiné lokality chránící biologickou rozmanitost, včetně oblastí podél mezí a vodních toků
Obhospodařování neobdělávaných ochranných pásů a souvratí (vysekávání, místní/určené odrůdy trav nebo osevní plán, dosev regionálními odrůdami, bez používání pesticidů, bez používání statkových a minerálních hnojiv), bez zavlažování a činností vedoucích k utužení půdy
Meze a remízky uvnitř půdních bloků obhospodařované pro volně žijící nebo určité živočichy (ohraničení bylinným porostem, ochrana hnízd, pásy planě rostoucích květin, směs osiva místních druhů, nesklizené plodiny)
Údržba (ošetřování a prořez, termíny, metody, obnova) krajinných prvků (solitérních dřevin, stromořadí, skupin dřevin, teras, kamenných zídek, travnatých údolnic a mezí, příkopů a rybníků)
Ponechání travního porostu na orných rašelinných nebo vlhkých půdách (bez použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin)
Produkce na orné půdě bez použití hnojiv (minerálních a statkových) nebo přípravků na ochranu rostlin a bez zavlažování, přičemž ve dvou po sobě jdoucích letech nebude na této ploše vyseta stejná plodina (*1)
Přeměna orné půdy na extenzivně obhospodařované trvalé travní porosty
PŘÍLOHA X
Přepočítací a váhové koeficienty podle čl. 46 odst. 3
Znaky |
Přepočítávací koeficient (m/strom na m2) |
Váhový faktor |
Plocha využívaná v ekologickém zájmu (pokud se použijí oba faktory) |
||
Půda ponechaná ladem (na 1 m2) |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
||
Terasy (na 1 m) |
2 |
1 |
2 m2 |
||
Krajinné prvky: |
|
|
|
||
|
Živé ploty/zalesněné pásy/stromy ve stromořadí (na 1 m) |
5 |
2 |
10 m2 |
|
|
Solitérní stromy (na jeden strom) |
20 |
1,5 |
30 m2 |
|
|
Plochy porostlé houštím (na 1 m2) |
nepoužije se |
1,5 |
1,5 m2 |
|
|
Rybníky (na 1 m2) |
nepoužije se |
1,5 |
1,5 m2 |
|
|
Příkopy (na 1 m) |
5 |
2 |
10 m2 |
|
|
Tradiční kamenné zdi (na 1 m) |
1 |
1 |
1 m2 |
|
|
Jiné prvky, které nejsou uvedeny výše, ale jsou chráněné v rámci GAEC 7, SMR 2 nebo SMR 3 (na 1 m2) |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
|
Ochranné pásy a souvratě (na 1 m) |
6 |
1,5 |
9 m2 |
||
Hektary zemědělsko-lesnické plochy (na 1 m2) |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
||
Pásy půdy, na jejíž hektary lze poskytnout podporu, ležící na okraji lesa (na 1 m) |
|
|
|
||
|
Bez produkce |
6 |
1,5 |
9 m2 |
|
S produkcí |
6 |
0,3 |
1,8 m2 |
||
Plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (na 1 m2) |
nepoužije se |
0,5 |
0,5 m2 |
||
Zalesněné plochy uvedené v čl. 32 odst. 2 písm. b) bodu ii) (na 1 m2) |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
||
Plochy s meziplodinami nebo zeleným porostem (na 1 m2) |
nepoužije se |
0,3 |
0,3 m2 |
||
Plochy s plodinami, které vážou dusík (na 1 m2) |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
||
Plochy s ozdobnicí čínskou |
nepoužije se |
0,7 |
0,7 m2 |
||
Plochy s mužákem prorostlým |
nepoužije se |
0,7 |
0,7 m2 |
||
Půda ležící ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) |
nepoužije se |
1,5 |
1,5 m2 |
||
Přepočítací a váhové koeficienty uvedené v čl. 46 odst. 3, jež se použijí u prvků zahrnutých v rovnocenných postupech, jak jsou uvedeny v příloze IX oddíle III
Rovnocenná plocha využívaná v ekologickém zájmu |
Podobná standardní plocha využívaná v ekologickém zájmu |
Přepočítávací koeficient |
Váhový koeficient |
Plocha využívaná v ekologickém zájmu (pokud se použijí oba koeficienty) |
1) Vynětí půdy z produkce z ekologických důvodů (na 1 m2) |
Půda ponechaná ladem |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
2) Vytvoření „nárazníkových zón“ (na 1 m) |
Ochranné pásy a souvratě |
6 |
1,5 |
9 m2 |
3) Obhospodařování neobdělávaných ochranných pásů a souvratí (na 1 m) |
Ochranné pásy a souvratě |
6 |
1,5 |
9 m2 |
4) Ohraničení, meze a remízky: |
|
|
|
|
Ohraničení, meze (na 1 m) |
Ochranné pásy a souvratě |
6 |
1,5 |
9 m2 |
Remízky (na 1 m2) |
Plochy porostlé houštím |
nepoužije se |
1,5 |
1,5 m2 |
5) Péče o krajinné prvky |
|
|
|
|
Solitérní stromy (na jeden strom) |
Solitérní stromy |
20 |
1,5 |
30 m2 |
Stromy ve stromořadí (na 1 m) |
Živé ploty/zalesněné pásy/stromy ve stromořadí |
5 |
2 |
10 m2 |
Skupina stromů/plochy porostlé houštím (na 1 m2) |
Plochy porostlé houštím |
nepoužije se |
1,5 |
1,5 m2 |
Živé ploty (na 1 m) |
Živé ploty/zalesněné pásy/stromy ve stromořadí |
5 |
2 |
10 m2 |
Dřevinný břehový porost (na 1 m) |
Živé ploty/zalesněné pásy/stromy ve stromořadí |
5 |
2 |
10 m2 |
Terasy (na 1 m) |
Terasy |
2 |
1 |
2 m2 |
Kamenné zdi (na 1 m) |
Tradiční kamenné zdi |
1 |
1 |
1 m2 |
Příkopy (na 1 m) |
Příkopy |
5 |
2 |
10 m2 |
Rybníky (na 1 m2) |
Rybníky |
nepoužije se |
1,5 |
1,5 m2 |
6) Ponechání travního porostu na orných rašelinných nebo vlhkých půdách (bez použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin) (na 1 m2) |
Půda ponechaná ladem |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
7) Produkce na orné půdě bez použití hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin a bez zavlažování, přičemž ve dvou po sobě jdoucích letech nebude vyseta stejná plodina (na 1 m2) |
Plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích Pásy podél okrajů lesa s produkcí Plochy s plodinami, které vážou dusík |
nepoužije se |
0,3 0,7 u plodin, které vážou dusík |
0,3 m2 0,7 m2 |
8) Přeměna orné půdy na trvalé travní porosty (na 1 m2) |
Půda ponechaná ladem |
nepoužije se |
1 |
1 m2 |
PŘÍLOHA XI
Srovnávací tabulka
zařazení do seznamu podle čl. 72 odst. 2
Nařízení (ES) č. 73/2009 |
Toto nařízení |
Nařízení (ES) č. 1306/2013 |
Článek 1 |
Článek 1 |
— |
Článek 2 |
Článek 4 |
— |
Článek 3 |
Článek 5 |
— |
Čl. 4 odst. 1 |
— |
Článek 91 |
Čl. 4 odst. 2 |
— |
Článek 95 |
Článek 5 |
— |
Článek 93 |
Čl. 6 odst. 1 |
— |
Článek 94 |
Čl. 6 odst. 2 |
— |
— |
Článek 7 |
— |
— |
Článek 8 |
Článek 7 |
— |
Článek 9 |
— |
— |
Článek 10 |
— |
— |
Článek 10a |
— |
— |
Článek 10b |
— |
— |
Článek 10c |
— |
— |
Článek 10d |
— |
— |
Článek 11 |
Článek 8 |
Čl. 26 odst. 1 a 2 |
Čl. 11 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 2 |
— |
Článek 11a |
Čl. 8 odst. 3 |
— |
Čl. 12 odst. 1 a 2 |
— |
Článek 12 |
Čl. 12 odst. 3 |
— |
Článek 14 |
Čl. 12 odst. 4 |
— |
— |
Článek 13 |
— |
Čl. 13 odst. 2 |
Článek 14 |
— |
Článek 67 |
Článek 15 |
— |
Čl. 68 odst. 1 a 2 |
Článek 16 |
— |
Článek 69 |
Článek 17 |
— |
Článek 70 |
Článek 18 |
— |
Článek 71 |
Článek 19 |
— |
Článek 72 |
Článek 20 |
— |
Čl. 74 odst. 1, 2 a 3 |
Článek 21 |
— |
Čl. 74 odst. 4 |
Článek 22 |
— |
Článek 96 |
Článek 23 |
— |
Článek 97 |
Článek 24 |
— |
Článek 99 |
Článek 25 |
— |
Článek 100 |
Článek 26 |
— |
Článek 61 |
Čl. 27 odst. 1 |
— |
Čl. 102 odst. 3 |
Čl. 27 odst. 2 |
— |
Článek 47 |
Čl. 27 odst. 3 |
— |
Čl. 68 odst. 3 |
Čl. 28 odst. 1 |
Článek 10 |
— |
Čl. 28 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 3 |
— |
Čl. 28 odst. 3 |
Čl. 31 odst. 1 písm. a) body i) a ii) |
— |
Článek 29 |
— |
Článek 75 |
Článek 30 |
— |
Článek 60 |
Článek 31 |
— |
Čl. 2 odst. 2 |
Článek 32 |
Článek 15 |
— |
Článek 33 |
— |
— |
Čl. 34 odst. 2 |
Čl. 32 odst. 2 a 4 |
— |
Článek 35 |
Článek 33 |
— |
Článek 36 |
— |
— |
Článek 37 |
Článek 12 |
— |
Článek 38 |
— |
— |
Čl. 39 odst. 1 |
Čl. 32 odst. 6 |
— |
Čl. 39 odst. 2 |
Čl. 35 odst. 3 |
— |
Čl. 40 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 1 |
— |
Čl. 41 odst. 1 |
Čl. 30 odst. 1 |
— |
Čl. 41 odst. 2 |
Čl. 30 odst. 3 a 6 |
— |
Čl. 41odst. 3 |
Čl. 30 odst. 3 a 7 písm. a) |
— |
Čl. 41odst. 4 |
— |
— |
Čl. 41odst. 5 |
Čl. 30 odst. 10 |
— |
Čl. 41odst. 6 |
— |
— |
Článek 42 |
Čl. 31 odst. 1 písm. b) |
— |
Čl. 43odst. 1 |
Čl. 34odst. 1, 2 a 3 |
— |
Čl. 43odst. 2 |
— |
|
Čl. 43odst. 3 |
Čl. 34odst. 4 |
— |
Článek 44 |
— |
— |
Článek 45 |
— |
— |
Článek 46 |
— |
— |
Článek 47 |
— |
— |
Článek 48 |
— |
— |
Článek 49 |
— |
— |
Článek 50 |
— |
— |
Článek 51 |
— |
— |
Článek 52 |
— |
— |
Článek 53 |
— |
— |
Článek 54 |
— |
— |
Článek 55 |
— |
— |
Článek 56 |
— |
— |
Článek 57 |
— |
— |
Článek 57a |
Článek 20 a Příloha VII |
— |
Článek 58 |
— |
— |
Článek 59 |
— |
— |
Článek 60 |
— |
— |
Článek 61 |
— |
— |
Článek 62 |
— |
— |
Článek 63 |
— |
— |
Článek 64 |
— |
— |
Článek 65 |
— |
— |
Článek 66 |
— |
— |
Článek 67 |
— |
— |
Článek 68 |
— |
— |
Článek 69 |
— |
— |
Článek 70 |
— |
— |
Článek 71 |
— |
— |
Článek 72 |
— |
— |
Článek 73 |
— |
— |
Článek 74 |
— |
— |
Článek 75 |
— |
— |
Článek 76 |
— |
— |
Článek 77 |
— |
— |
Článek 78 |
— |
— |
Článek 79 |
— |
— |
Článek 80 |
— |
— |
Článek 81 |
— |
— |
Článek 82 |
— |
— |
Článek 83 |
— |
— |
Článek 84 |
— |
— |
Článek 85 |
— |
— |
Článek 86 |
— |
— |
Článek 87 |
— |
— |
Článek 88 |
Článek 56 |
— |
Článek 89 |
Článek 57 |
— |
Článek 90 |
Článek 58 |
— |
Článek 91 |
Článek 59 |
— |
Článek 92 |
Článek 60 |
— |
Článek 93 |
— |
— |
Článek 94 |
— |
— |
Článek 95 |
— |
— |
Článek 96 |
— |
— |
Článek 97 |
— |
— |
Článek 98 |
— |
— |
Článek 99 |
— |
— |
Článek 100 |
— |
— |
Článek 101 |
— |
— |
Článek 102 |
— |
— |
Článek 103 |
— |
— |
Článek 104 |
— |
— |
Článek 105 |
— |
— |
Článek 106 |
— |
— |
Článek 107 |
— |
— |
Článek 108 |
— |
— |
Článek 109 |
— |
— |
Článek 110 |
— |
— |
Článek 111 |
— |
— |
Článek 112 |
— |
— |
Článek 113 |
— |
— |
Článek 114 |
— |
— |
Článek 115 |
— |
— |
Článek 116 |
— |
— |
Článek 117 |
— |
— |
Článek 118 |
— |
— |
Článek 119 |
— |
— |
Článek 120 |
— |
— |
Článek 121 |
Články 16 a 17 |
— |
Článek 121a |
— |
Článek 98 druhý pododstavec |
Článek 122 |
— |
— |
Článek 123 |
— |
— |
Čl. 124 odst. 1 až 5, 7 a 8 |
— |
— |
Čl. 124odst. 6 |
— |
Článek 98 první pododstavec |
Článek 125 |
— |
— |
Článek 126 |
— |
— |
Článek 127 |
— |
— |
Článek 128 |
— |
— |
Článek 129 |
— |
— |
Článek 130 |
— |
— |
Článek 131 |
— |
— |
Článek 132 |
Články 18 a 19 |
— |
Článek 133 |
— |
— |
Článek 133a |
Článek 37 |
— |
Článek 134 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 135 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 136 |
— |
— |
Článek 137 |
— |
— |
Článek 138 |
Článek 3 |
— |
Článek 139 |
Článek 13 |
— |
Článek 140 |
Článek 67 |
— |
Článek 141 |
Článek 71 |
— |
Čl. 142 písm. a) až q) a s) |
Článek 70 |
— |
Čl. 142 písm. r) |
Článek 69 |
— |
Článek 143 |
— |
— |
Článek 144 |
— |
— |
Článek 145 |
— |
— |
Článek 146 |
Článek 72 |
— |
Článek 146a |
— |
— |
Článek 147 |
Článek 73 |
— |
Článek 148 |
— |
— |
Článek 149 |
Článek 74 |
— |
Příloha I |
Příloha I |
— |
Příloha II |
— |
Příloha II |
Příloha III |
— |
Příloha II |
Příloha IV |
Příloha III |
— |
Příloha V |
— |
— |
Příloha VI |
— |
— |
Příloha VII |
Příloha IV |
— |
Příloha VIII |
Příloha II |
— |
Příloha IX |
— |
— |
Příloha X |
— |
— |
Příloha XI |
— |
— |
Příloha XII |
— |
— |
Příloha XIII |
— |
— |
Příloha XIV |
— |
— |
Příloha XV |
— |
— |
Příloha XVI |
— |
— |
Příloha XVII |
— |
— |
Příloha XVIIa |
— |
— |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č, 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1601/96, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 2 ) Nařízení Rady (EU) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).
( 3 ) Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65).
( *1 ) Postupy, na které se vztahuje výpočet uvedený v čl. 43 odst. 12 písm. c).