Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02013R1288-20181005

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1288/2018-10-05

02013R1288 — CS — 05.10.2018 — 001.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1288/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 50)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018,

  L 250

1

4.10.2018




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1288/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Působnost programu

1.  Tímto nařízením se zavádí program pro opatření Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu nazvaný „Erasmus +“ (dále jen „program“).

2.  Program bude prováděn v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

3.  Program se při respektování struktur a konkrétních potřeb nejrůznějších odvětví v členských státech vztahuje na:

a) vzdělávání a odbornou přípravu na všech úrovních z hlediska celoživotního učení, včetně školního vzdělávání (Comenius), vysokoškolského vzdělávání (Erasmus), mezinárodního vysokoškolského vzdělávání (Erasmus Mundus), odborného vzdělávání a přípravy (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig);

b) mládež (Mládež v akci), zejména v kontextu neformálního a informálního učení;

c) sport, zejména sport na základní úrovni.

4.  Program má mezinárodní rozměr zaměřený na podporu vnější činnosti Unie, včetně jejích rozvojových cílů, prostřednictvím spolupráce mezi Unií a partnerskými zeměmi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) „celoživotním učením“ se rozumí veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, neformální a informální učení v průběhu života, jejichž výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností a schopností nebo zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb;

2) „neformálním učením“ se rozumí učení, k němuž dochází na základě plánované činnosti (pokud jde o cíle a dobu učení) a při němž existuje určitá forma podpory tohoto učení (například vztah mezi studentem a učitelem), které však není součástí systému formálního vzdělávání a odborné přípravy;

3) „informálním učením“ se rozumí učení, které je výsledkem každodenní činnosti související s prací, rodinou nebo volným časem a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení; z pohledu učící se osoby se může jednat o neúmyslnou činnost;

4) „strukturovaným dialogem“ se rozumí dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže, který slouží jako stálé fórum pro společné uvažování o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže, jejím uplatňováním a hodnocením;

5) „nadnárodní“ se rozumí, není-li stanoveno jinak, každá akce, do níž jsou zapojeny alespoň dvě země programu ve smyslu čl. 24 odst. 1;

6) „mezinárodní“ se rozumí každá akce, do níž je zapojena alespoň jedna země programu a alespoň jedna třetí země („partnerská země“);

7) „vzdělávací mobilitou“ se rozumí fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání nebo neformálního či informálního učení; může mít podobu stáží, učňovských praxí, mládežnických výměn, dobrovolnické činnosti, výuky, nebo účastí na profesním rozvoji a může zahrnovat přípravnou činnost, jako je školení v jazyce hostitelské země, nebo vysílací, hostitelskou a navazující činnost;

8) „spoluprací na inovacích a výměnou osvědčených postupů“ se rozumí nadnárodní a mezinárodní projekty spolupráce, na kterých se podílejí organizace, jež působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy nebo mládeže, a případně i jiné organizace;

9) „podporou reformy politiky“ se rozumí jakýkoli typ činnosti zaměřené na podporu a usnadnění modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy a dále podpora rozvoje evropské politiky mládeže prostřednictvím procesu politické spolupráce mezi členskými státy, zejména otevřené metody koordinace a strukturovaného dialogu s mladými lidmi;

10) „virtuální mobilitou“ se rozumí soubor činností podporovaných informačními a komunikačními technologiemi, včetně elektronického učení, organizovaných na institucionální úrovni, které umožňují nebo usnadňují získání nadnárodních nebo mezinárodních zkušeností ze spolupráce v souvislosti s výukou či učením;

11) „pracovníky“ se rozumí osoby, které se profesionálně nebo jako dobrovolníci podílejí na vzdělávání, odborné přípravě či neformálním učení mládeže a mohou zahrnovat profesory, učitele, školitele, vedoucí pracovníky škol, pracovníky s mládeží a nepedagogické pracovníky;

12) „pracovníkem s mládeží“ se rozumí odborník nebo dobrovolník, který se podílí na neformálním učení a podporuje mladé lidi v jejich osobním sociálně pedagogickém a profesním rozvoji;

13) „mladými lidmi“ se rozumí osoby ve věku 13 až 30 let;

14) „vysokoškolskou institucí“ se rozumí:

a) jakýkoliv druh vysokoškolské instituce podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané kvalifikace na úrovni terciárního vzdělání, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce nazývány;

b) jakákoliv instituce, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí nabízí odborné vzdělání či přípravu na úrovni terciárního vzdělání;

15) „společným diplomem“ se rozumí ucelený studijní program nabízený alespoň dvěma vysokoškolskými institucemi, jehož výsledkem je jeden doklad o dosaženém vzdělání společně vystavený a podepsaný všemi zúčastněnými institucemi a úředně uznávaný v zemích, kde se zúčastněné instituce nacházejí;

16) „dvojím / vícenásobným diplomem“ se rozumí studijní program nabízený alespoň dvěma (dvojí) nebo více (vícenásobný) vysokoškolskými institucemi, kdy student získá po absolvování od každé ze zúčastněných institucí samostatný doklad o dosaženém vzdělání;

17) „činností mládeže“ se rozumí mimoškolní činnost (například výměnný pobyt mládeže, dobrovolnictví nebo odborná příprava mládeže) vykonávaná mladým člověkem buď samostatně, nebo ve skupině, především prostřednictvím mládežnických organizací, která se vyznačuje přístupem neformálního učení;

18) „partnerstvím“ se rozumí dohoda mezi skupinou institucí, případně organizací v různých zemích programu, jejímž účelem je provádění společných evropských činností v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu či vytvoření formální nebo neformální sítě v příslušné oblasti, jako jsou společné vzdělávací projekty pro žáky a jejich učitele ve formě výměnných pobytů tříd a dlouhodobé mobility jednotlivců, intenzivních vysokoškolských programů a spolupráce mezi regionálními a místními orgány s cílem podpořit spolupráci mezi regiony, a to i mezi regiony na různých stranách hranic; dohoda může být za účelem zvýšení kvality partnerství rozšířena i na instituce, případně organizace partnerských zemí;

19) „klíčovými kompetencemi“ se rozumí základní soubor znalostí, dovedností a postojů, které všichni potřebují k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a zaměstnání, jak je uvedeno v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ( 1 );

20) „otevřenou metodou koordinace“ se rozumí mezivládní metoda, která poskytuje rámec pro spolupráci mezi členskými státy, jejichž vnitrostátní politika tak může být směrována k určitým společným cílům; v rozsahu působnosti tohoto programu se otevřená metoda koordinace vztahuje na vzdělávání, odbornou přípravu a mládež;

21) „unijními nástroji pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ se rozumí nástroje, které zúčastněným subjektům pomáhají pochopit, hodnotit a, tam kde je to možné, uznávat výsledky učení a kvalifikace v celé Unii;

22) „zeměmi sousedství“ se rozumí země a území, na které se vztahuje evropská politika sousedství.;

23) „dvojí kariérou“ se rozumí kombinace trénování vrcholového sportu a všeobecného vzdělávání nebo práce;

24) „sportem na základní úrovni“ se rozumí organizovaný sport provozovaný na místní úrovni amatérskými sportovci a sport pro všechny.

Článek 3

Evropský přínos

1.  Program podpoří pouze ty akce a činnosti, které představují potenciální evropský přínos a které přispějí k dosažení obecného cíle uvedeného v článku 4.

2.  Evropský přínos akcí a činností programu bude zajištěn zejména jejich:

a) nadnárodním charakterem, zejména s ohledem na mobilitu a spolupráci s cílem dosáhnout trvalého systémového dopadu;

b) vzájemnou doplňkovostí a spolupůsobením s dalšími programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c) přispěním k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací

Článek 4

Obecný cíl programu

Program přispívá k dosažení:

a) cílů strategie Evropa 2020, včetně hlavního cíle v oblasti vzdělávání;

b) cílů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), včetně odpovídajících referenčních hodnot;

c) udržitelného rozvoje partnerských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

d) celkových cílů obnoveného rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže (2010–2018);

e) cíle rozvoje evropského rozměru ve sportu, zejména v sportu na základní úrovni, v souladu s pracovním plánem Unie pro sport, a

f) prosazování evropských hodnot v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii.



KAPITOLA II

Vzdělávání a odborná příprava

Článek 5

Specifické cíle

1.  V souladu s obecným cílem programu uvedeným v článku 4, zejména s cíli strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy(ET 2020), a na podporu udržitelného rozvoje partnerských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání sleduje program tyto specifické cíle:

a) zlepšit úroveň klíčových kompetencí a dovedností se zvláštním ohledem na jejich význam pro trh práce a přispění k soudržné společnosti, především prostřednictvím větších příležitostí pro vzdělávací mobilitu a prostřednictvím prohloubené spolupráce mezi oblastí vzdělávání a odborné přípravy a světem práce;

b) podporovat zlepšování kvality, špičkovou kvalitu inovací a internacionalizaci na úrovni vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, zejména prostřednictvím lepší nadnárodní spolupráce mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a jinými zúčastněnými subjekty;

c) podpořit vznik evropského prostoru celoživotního vzdělávání a povědomí o něm, chápaného jako doplněk k reformám politik na vnitrostátní úrovni a prosazovat modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, zejména na základě prohloubené politické spolupráce, lepšího využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací a šíření osvědčených postupů;

d) rozšířit mezinárodní rozměr vzdělávání a odborné přípravy, zejména na základě spolupráce mezi institucemi v Unii a partnerských zemích v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a v oblasti vysokoškolského vzdělávání, prostřednictvím zvýšení přitažlivosti evropských vysokoškolských institucí a podporou vnější činnosti Unie, včetně jejích rozvojových cílů, na základě podpory mobility a spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi v Unii a partnerských zemích a cíleného budování kapacit v partnerských zemích;

e) zlepšit výuku a studium jazyků a podporovat značnou jazykovou rozmanitost Unie a mezikulturní povědomí;

f) podporovat dosahování vynikajících výsledků ve výuce a výzkumu v oblasti evropské integrace prostřednictvím činností programu Jean Monnet po celém světě, jak je uvedeno v článku 10.

2.  Pro účely hodnocení programu jsou v příloze I stanoveny měřitelné a relevantní ukazatele související s jednotlivými specifickými cíli uvedenými v odstavci 1.

Článek 6

Akce v rámci programu

1.  V oblasti vzdělávání a odborné přípravy sleduje program své cíle prostřednictvím těchto tří typů akcí:

a) vzdělávací mobility jednotlivců;

b) spolupráce na inovacích a výměny osvědčených postupů;

c) podpory reformy politiky.

2.  Zvláštní činnosti programu Jean Monnet jsou popsány v článku 10.

Článek 7

Vzdělávací mobilita jednotlivců

1.  Vzdělávací mobilita jednotlivců podpoří tyto činnosti v zemích programu uvedených v čl. 24 odst. 1:

a) mobilitu studentů všech cyklů vysokoškolského vzdělávání, studentů, učňů a žáků, v rámci odborného vzdělávání odborné přípravy. Tato mobilita může mít podobu studia v partnerské instituci nebo stáží či získávání zkušeností jako učeň, asistent nebo stážista v zahraničí. Mobilita v rámci magisterského programu může být podporována prostřednictvím nástroje pro záruky za studentské půjčky uvedeného v článku 20;

b) mobilitu pracovníků v rámci zemí programu uvedených v čl. 24 odst. 1. Tato mobilita může mít podobu výuky či asistentských stáží nebo účasti na činnostech profesního rozvoje v zahraničí.

2.  Tato akce bude podporovat také mezinárodní mobilitu studentů a pracovníků do partnerských zemí a z partnerských zemí v souvislosti s vysokoškolským vzděláváním, včetně mobility organizované na základě společných, dvojích nebo vícenásobných diplomů vysoké kvality či společných výzev.

Článek 8

Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů

1.  Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů podpoří:

a) strategická partnerství mezi organizacemi nebo institucemi podílejícími se na vzdělávání a odborné přípravě či z jiných příslušných odvětví, zaměřená na rozvoj a uskutečňování společných iniciativ a na podporu vzájemného učení a výměny zkušeností;

b) partnerství mezi světem práce a vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy ve formě:

 znalostních aliancí zejména mezi vysokoškolskými institucemi a světem práce, zaměřených na podporu kreativity, inovací, učení se na pracovišti a podnikání tím, že nabízejí příslušné příležitosti k učení, včetně rozvoje nových oborů a pedagogických metod;

 aliancí odvětvových dovedností mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a světem práce, zaměřených na podporu zaměstnatelnosti, přispívajících k vytváření nových osnov specifických pro jednotlivá odvětví nebo nových meziodvětvových osnov, vyvíjejících inovativní způsoby odborné výuky a přípravy a uvádějících unijní nástroje pro transparentnost a uznávání kvalifikací do praxe;

c) podpůrné informační platformy, které zahrnují všechna odvětví v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, především včetně elektronického partnerství, umožňují vzájemné učení, virtuální mobilitu a výměnu osvědčených postupů a otevírají přístup účastníkům ze sousedních zemí.

2.  Toto opatření podpoří také rozvoj, budování kapacit, regionální integraci, výměnu znalostí a modernizační procesy prostřednictvím mezinárodních partnerství mezi vysokoškolskými institucemi z Unie a partnerských zemí, zejména pokud jde o vzájemné učení a společné vzdělávací projekty, a také na základě podpory regionální spolupráce a informačních kanceláří v členských státech, především se zeměmi sousedství.

Článek 9

Podpora reformy politiky

1.  Podpora reformy politiky zahrnuje činnosti zahájené na úrovni Unie, které se týkají:

a) naplňování politické agendy Unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v kontextu otevřené metody koordinace a boloňského a kodaňského procesu;

b) zavádění unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací v zemích programu – zejména jednotného rámce Unie pro transparentnost v oblasti kvalifikací a způsobilostí (Europass), evropského rámce kvalifikací (EQF), evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS), evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET, evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET, evropského registru agentur zabezpečujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR a Evropského sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA – a podpory celounijních sítí a evropských nevládních organizací aktivních v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

c) politického dialogu s příslušnými evropskými zúčastněnými subjekty v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

d) národních informačních středisek pro uznávání vysokoškolské kvalifikace (NARIC), sítí Eurydice a Euroguidance i národních středisek Europass.

2.  Tato akce rovněž podpoří politický dialog s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Článek 10

Činnosti programu Jean Monnet

Cílem činností programu Jean Monnet je:

a) prosazovat výuku a výzkum evropské integrace po celém světě mezi specializovanými akademiky, studenty a občany, zejména na základě vytváření kateder Jean Monnet a jiné akademické činnosti a také na základě poskytování podpory na jinou činnost v oblasti osvojování si znalostí ve vysokoškolských institucích;

b) podporovat činnost akademických institucí nebo sdružení, které působí v oblasti studia evropské integrace, a prosazovat označení Jean Monnet udělované za vynikající výsledky;

c) podporovat tyto instituce, které sledují jakýkoliv cíl v evropském zájmu:

i) Evropský univerzitní institut ve Florencii,

ii) Evropskou univerzitu (v Brugách a Natolinu);

iii) Evropský institut veřejné správy (EIPA) v Maastrichtu;

iv) Akademii evropského práva v Trevíru;

v) Evropskou agenturu pro rozvoj speciálního vzdělávání v Odense;

vi) Mezinárodní středisko evropského vzdělávání (CIFE), Nice;

d) podporovat politickou debatu a výměny mezi akademickým světem a tvůrci politik v souvislosti s politickými prioritami Unie.



KAPITOLA III

Mládež

Článek 11

Specifické cíle

1.  V souladu s obecným cílem programu uvedeným v článku 4, zejména s cíli obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), sleduje program v oblasti mládeže tyto specifické cíle:

a) zlepšit úroveň klíčových kompetencí a dovedností mladých lidí, včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi, a podporovat jejich zapojení do demokratického života v Evropě a trhu práce, jejich aktivní občanství, mezikulturní dialog, sociální začlenění a solidaritu, především prostřednictvím větších příležitostí mobility ve vzdělávání pro mládež, pro lidi, kteří jsou zapojeni do práce s mládeží nebo do činnosti mládežnických organizací, a pro mládežnické vedoucí a prohlubováním vazeb mezi oblastí mládeže a trhem práce;

b) podpořit zlepšení kvality při práci s mládeží, zejména prostřednictvím prohloubené spolupráce mezi organizacemi působícími v oblasti mládeže nebo jinými zúčastněnými subjekty;

c) vytvořit doplněk k reformám politik na místní, regionální a celostátní úrovni a podporovat rozvoj znalostí a politiky mládeže, která by vycházela z faktických poznatků, a uznávání neformálního a informálního učení, zejména na základě prohloubení politické spolupráce, lepšího využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací a šíření osvědčených postupů;

d) posilovat mezinárodní rozměr činností v oblasti mládeže a úlohu mládežnických pracovníků a organizací, které by měly fungovat jako podpůrné systémy pro mladé lidi, a to jako doplněk vnější činnosti Unie, zejména prostřednictvím podpory mobility a spolupráce mezi Unií, zúčastněnými subjekty z partnerských zemí a mezinárodními organizacemi a prostřednictvím cíleného budování kapacit v partnerských zemích.

2.  Pro účely hodnocení programu jsou v příloze I stanoveny měřitelné a relevantní ukazatele související s jednotlivými specifickými cíli uvedenými v odstavci 1.

Článek 12

Akce v rámci programu

Program sleduje své cíle prostřednictvím těchto typů akcí:

a) vzdělávací mobility v jednotlivců;

b) spolupráce na inovacích a výměny osvědčených postupů;

c) podpory reformy politiky.

▼M1

Článek 13

Vzdělávací mobilita jednotlivců

1.  Vzdělávací mobilita jednotlivců podporuje:

a) mobilitu mladých lidí zapojených do neformálního a informálního učení mezi zeměmi programu; tato mobilita může mít podobu výměny mládeže, jakož i inovačních činností vycházejících ze stávajících ustanovení o mobilitě;

b) mobilitu osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo do činnosti mládežnických organizací, a mobilitu vedoucích mládeže; tato mobilita může mít podobu odborné přípravy a vytváření sítí.

2.  Tato akce podporuje také mobilitu mladých lidí, jakož i mobilitu osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo mládežnických organizací, a vedoucích mládeže do partnerských zemí a z nich, zejména sousedících zemí.

▼B

Článek 14

Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů

1.  Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů podpoří:

a) strategická partnerství zaměřená na rozvoj a uskutečňování společných iniciativ, včetně mládežnických iniciativ a občanských projektů, které podporují aktivní občanství, sociální inovaci, zapojení do demokratického života a podnikání prostřednictvím vzájemného učení a výměny zkušeností;

b) podpůrné informační platformy umožňující vzájemné učení, práci s mládeží založenou na znalostech, virtuální mobilitu a výměnu osvědčených postupů.

2.  Tato akce podpoří rovněž rozvoj, budování kapacit a výměnu znalostí na základě partnerství mezi organizacemi v zemích programu a v partnerských zemích, zejména prostřednictvím vzájemného učení.

Článek 15

Podpora reformy politiky

1.  Podpora reformy politiky zahrnuje opatření týkající se:

a) naplňování politické agendy Unie v oblasti mládeže za použití otevřené metody koordinace;

b) zavádění unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací v zemích programu, zejména pasu mládeže (Youthpass), a podpory sítí a evropských mládežnických nevládních organizací v celé Unii;

c) politického dialogu s příslušnými evropskými zúčastněnými subjekty, včetně strukturovaného dialogu s mladými lidmi;

d) Evropského fóra mládeže, středisek zdrojů pro rozvoj práce s mládeží a sítě Eurodesk.

2.  Tato akce podpoří rovněž politický dialog s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi.



KAPITOLA IV

Sport

Článek 16

Specifické cíle

1.  V souladu s obecným cílem programu uvedeným v článku 4 a s pracovním plánem Unie v oblasti sportu je program zaměřen především na sport na základní úrovni a sleduje tyto specifické cíle:

a) vypořádat se s přeshraničními hrozbami narušujícími integritu sportu, včetně sportu na základní úrovni, jako je doping, manipulace s výsledky zápasů a násilí a jakákoli nesnášenlivost a diskriminace;

b) prosazovat a podporovat řádnou správu ve sportu a dvojí kariéru sportovců;

c) podporovat dobrovolnickou činnost ve sportu a zároveň sociální začleňování prostřednictvím sportu, rovné příležitosti a zdraví upevňující pohybové aktivity, a to větším zapojením do sportu a zpřístupněním sportu pro všechny.

2.  Pro účely hodnocení programu jsou v příloze I stanoveny měřitelné a relevantní ukazatele související s jednotlivými specifickými cíli uvedenými v odstavci 1.

Článek 17

Činnosti

1.  Cíle spolupráce jsou naplňovány prostřednictvím těchto nadnárodních činností, které by se měly zaměřit především na sport na základní úrovni:

a) podpora partnerství založených na spolupráci;

b) podpora neziskových evropských sportovních akcí, na nichž se podílí několik zemí programu a které přispívají k dosažení cílů stanovených v čl. 16 odst. 1 písm. c);

c) podpora posilování základních podkladů pro tvorbu politiky;

d) dialog s příslušnými evropskými zúčastněnými subjekty.

2.  Činnosti podle odstavce 1 mohou získat doplňkové financování od třetích osob, jako jsou soukromé podniky.



KAPITOLA V

Finanční ustanovení

Článek 18

Rozpočet

▼M1

1.  Finanční krytí pro provádění tohoto programu od 1. ledna 2014 se stanoví na 14 542 724 000  EUR v běžných cenách.

2.  Částka uvedená v odstavci 1 bude rozdělena mezi činnosti programu s rozpětím flexibility nepřesahujícím 5 % každé přidělené částky takto:

a) nejméně 80,8 % na vzdělávání a odbornou přípravu, z čehož budou určeny minimální příděly:

i) 44,3 % na vysokoškolské vzdělávání, což představuje 35,7 % celkového rozpočtu;

ii) 21,4 % na odborné vzdělávání a přípravu, což představuje 17,3 % celkového rozpočtu;

iii) 14,6 % na školní vzdělávání, což představuje 11,8 % celkového rozpočtu;

iv) 4,9 % na vzdělávání dospělých, což představuje 3,9 % celkového rozpočtu;

b) 8,6 % na mládež;

c) až 1,5 % na nástroj pro záruky za studentské půjčky;

d) 1,9 % na činnosti programu Jean Monnet;

e) 1,8 % na sport, z čehož bude nejvýše 10 % přiděleno na činnost uvedenou v čl. 17 odst. 1 písm. b);

f) 3,4 % jako granty na provozní náklady národním agenturám a

g) 1,8 % na pokrytí administrativních výdajů.

3.  Pokud jde o příděly uvedené v odst. 2 písm. a) a b), bude nejméně 63 % přiděleno na vzdělávací mobilitu jednotlivců, nejméně 27 % na spolupráci v oblasti inovací a výměnu osvědčených postupů a nejméně 4,2 % na podporu reformy politiky.

▼B

4.  Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem podpory mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání bude přiděleno dodatečné financování z různých vnějších nástrojů (finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, evropský nástroj sousedství, nástroj partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi a nástroj předvstupní pomoci) na akce v oblasti vzdělávací mobility do jiných zemí nebo z jiných zemí, než jsou partnerské země, a na spolupráci a politický dialog s orgány, institucemi a organizacemi z těchto zemí. Na použití těchto prostředků se použije toto nařízení, přičemž musí být zajištěn soulad s příslušnými nařízeními, kterými se řídí uvedené vnější nástroje a v případě nástroje pro rozvojovou spolupráci musí být splněna kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc, jak jsou stanovena Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Finanční prostředky se budou uvolňovat prostřednictvím dvou víceletých přídělů, z nichž první bude pokrývat první čtyři roky a druhý následující tři roky. Přidělení těchto finančních prostředků se stanoví ve víceletém orientačním programování vnějších nástrojů uvedených v prvním pododstavci, v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotčených zemí. Spolupráce s partnerskými zeměmi může být v případě potřeby založena na dodatečných rozpočtových prostředcích přidělených partnerskými zeměmi v souladu s postupy dohodnutými s těmito zeměmi.

Činnosti v oblasti mobility studentů a pracovníků mezi zeměmi programu a partnerskými zeměmi financované prostřednictvím přídělů z nástroje pro rozvojovou spolupráci se zaměří na oblasti, které jsou podstatné pro udržitelný růst rozvojových zemí podporující začlenění.

5.  Z finančních prostředků určených pro program lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků a informační a komunikační činnosti, včetně komunikace mezi podniky v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení, výdaje spojené s informačními technologiemi zaměřenými na zpracovávání a výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou na základě řízení programu.

6.  Z finančních prostředků lze rovněž hradit výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytnou pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními podle rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření a činnosti, jež nebyly dokončeny do 31. prosince 2020.

7.  Finanční prostředky na vzdělávací mobilitu jednotlivců, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 12 písm. a), které má spravovat národní agentura nebo agentury (dále jen "agentura"), jsou přidělovány na základě počtu obyvatel a životních nákladů v dotyčném členském státě, vzdálenosti mezi hlavními městy členských států a výkonnosti. Parametr výkonnosti tvoří 25 % celkových finančních prostředků podle kritérií uvedených v odstavcích 8 a 9. Finanční prostředky na strategická partnerství uvedená v čl. 8 odst. 1 a v čl. 14 odst. 1 písm. a), která má vybrat a řídit národní agentura, jsou přidělovány na základě kritérií stanovených Komisí v souladu s přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 3. Toto přidělování prostředků by mělo být pokud možno neutrální s ohledem na rozdílné systémy vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, mělo by zamezit výraznému snížení ročních rozpočtů přidělených členským státům v jednotlivých letech provádění programu a minimalizovat nepřiměřenou nerovnováhu ve výši přidělovaných prostředků.

8.  Finanční prostředky se přidělují na základě výkonnosti, tak aby bylo podpořeno účinné a efektivní využívání zdrojů. Kritéria použitá k měření výkonnosti budou vycházet z nejnovějších dostupných údajů a zaměří se zejména na:

a) úroveň ročních uskutečněných výstupů; a

b) úroveň ročních uskutečněných plateb.

9.  Finanční prostředky na rok 2014 se přidělují na základě nejnovějších dostupných údajů o prováděných akcích a čerpání rozpočtu vynaloženém v rámci programu celoživotního učení a programů Mládež v akci a Erasmus Mundus prováděných do 31. prosince 2013 včetně.

10.  Program může poskytovat podporu zvláštními novými způsoby financování, zejména způsoby stanovenými v článku 20.

Článek 19

Zvláštní způsoby financování

1.  Komise poskytuje finanční podporu Unie v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.  Komise může zveřejnit společné výzvy s partnerskými zeměmi nebo jejich organizacemi a agenturami k financování projektů na základě odpovídajících finančních prostředků. Projekty lze hodnotit a vybírat prostřednictvím společných hodnotících a výběrových postupů dohodnutých zúčastněnými financujícími agenturami v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.  Má se za to, že veřejné subjekty, jakož i školy, vysokoškolské instituce a organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní způsobilost k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené způsobilosti.

4.  Odchylně od článku 130 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v řádně odůvodněných případech může Komise považovat za způsobilé pro financováni od 1. ledna 2014 náklady, které se přímo vztahují k provádění podporovaných akcí a vznikly během prvních šesti měsíců roku 2014, a to i v případě, že příjemci vznikly před podáním žádosti o financování.

5.  Částka uvedená v čl. 137 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se nevztahuje na finanční podporu vzdělávací mobility poskytovanou jednotlivcům.

Článek 20

Nástroj pro záruky za studentské půjčky

1.  Nástroj pro záruky za studentské půjčky poskytne částečnou záruku finančním zprostředkovatelům týkající se půjček za nejlepších možných podmínek poskytovaných studentům studujícím v druhém cyklu, jako je magisterské studium, v uznávané vysokoškolské instituci v zemi programu, jak je definována v čl. 24 odst. 1, která není ani zemí jejich bydliště ani zemí, v níž získali kvalifikaci umožňující přístup k magisterskému studiu.

2.  Záruky vydané prostřednictvím nástroje pro záruky za studentské půjčky pokrývají nové způsobilé studentské půjčky až do výše 12 000  EUR pro jednoleté programy a do výše 18 000  EUR pro dvouleté programy nebo jejich ekvivalent v místní měně.

3.  Správa nástroje pro záruky za studentské půjčky na unijní úrovni je svěřena Evropskému investičnímu fondu (EIF) v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 na základě dohody o přenesení pravomocí s Komisí, v níž se stanovují podrobná pravidla a požadavky upravující používání nástroje pro záruky za studentské půjčky i příslušné povinnosti stran. Na základě toho Evropský investiční fond uzavře dohody s finančními zprostředkovateli, jako jsou banky, vnitrostátní nebo regionální úvěrové instituce poskytující půjčky studentům nebo jiné uznávané finanční instituce a vyvine úsilí k zajištění výběru finančního zprostředkovatele pro každou zúčastněnou zemi s cílem zajistit, aby studenti ze všech zemí programu měli k nástroji pro záruky za studentské půjčky přístup konzistentním a nediskriminujícím způsobem.

4.  Technické informace týkající se fungování nástroje pro záruky za studentské půjčky jsou uvedeny v příloze II.



KAPITOLA VI

Výkonnost, výsledky a šíření

Článek 21

Sledování a hodnocení výkonnosti a výsledků

1.  Komise ve spolupráci s členskými státy pravidelně sleduje výkonnost a výsledky programu v porovnání s jeho cíli a informuje o nich, zejména pokud jde o:

a) evropský přínos uvedený v článku 3;

b) rozdělení finančních prostředků do oblastí vzdělávání, odborné přípravy a mládeže s cílem zajistit do konce programu přidělení financování, které zaručí trvalý systémový dopad.

c) využití finančních prostředků získaných z vnějších nástrojů, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 4, a jejich příspěvek k cílům a zásadám příslušných vnějších nástrojů.

2.  Kromě provádění průběžného sledování Komise nejpozději do 31. prosince 2017 předloží hodnotící zprávu v polovině období za účelem posouzení účinnosti opatření přijatých k dosažení cílů programu a posouzení efektivity programu a jeho evropské přidané hodnoty, k níž případně přiloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Hodnotící zpráva o v polovině období se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení programu, na jeho vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech jeho cílů, jakož i na příspěvek přijatých opatření k realizaci strategie Evropa 2020. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření (celoživotní vzdělávání, Mládež v akci, Erasmus Mundus a další mezinárodní programy vysokoškolského vzdělávání).

3.  Komise předloží hodnotící zprávu v polovině období uvedenou v odstavci 2 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.  Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole VII a povinnosti národních agentur uvedené v článku 28, členské státy Komisi předloží do 30. června 2017 zprávu o provádění a dopadu programu na jejich území.

5.  Do 30. června 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů závěrečné hodnocení programu.

Článek 22

Komunikace a šíření

1.  Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí šíření informací, publicitu a návaznost v souvislosti se všemi akcemi a činnostmi podporovanými v rámci programu, jakož i šíření výsledků předchozího programu celoživotního vzdělávání, programu Mládež v akci a programu Erasmus Mundus

2.  Příjemci projektů podporovaných prostřednictvím akcí a činností uvedených v článcích 6, 10, 12, 17 a 20 by měli zajistit řádné šíření dosažených výsledků a dopadů a jejich komunikaci. To může zahrnovat ustanovení o vzájemném informování o možnostech mobility.

3.  Národní agentury uvedené v článku 28 vypracují jednotnou politiku, pokud jde o účinné šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích, a informují příslušné cílové skupiny o akcích v jejich zemi.

4.  Veřejné i soukromé subjekty působící v těch odvětvích, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus+“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu. Pro jednotlivé části programu se použijí následující značky:

 „Comenius“ pro oblast školního vzdělávání;

 „Erasmus“ pro všechny typy vysokoškolského vzdělávání v zemích programu,

 „Erasmus Mundus“ pro všechny typy činností v rámci vysokoškolského vzdělávání mezi zeměmi programu a partnerskými zeměmi,

 „Leonardo da Vinci“ pro oblast odborného vzdělávání a odborné přípravy,

 „Grundtvig“ pro oblast vzdělávání dospělých,

 „Mládež v akci“ pro oblast neformálního a informálního učení mládeže,

 „Sport“ pro činnosti v oblasti sportu.

5.  Komunikační činnosti přispívají také ke komunikaci mezi podniky v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecného cíle tohoto nařízení.



KAPITOLA VII

Přístup k programu

Článek 23

Přístup k programu

1.  Jakýkoli veřejný či soukromý subjekt, který působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu na základní úrovni může požádat o finanční prostředky z programu. V případě činností uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) a čl. 14 odst. 1 písm. a) je cílem programu rovněž podpora účasti skupin mladých lidí, které jsou zapojeny do práce s mládeží, která však nemusí nutně probíhat v rámci mládežnických organizací.

2.  Komise a členské státy vynaloží při provádění programu zvláštní úsilí na podporu sociálního začlenění a účasti osob se zvláštními potřebami nebo omezenými příležitostmi, mimo jiné výběrem účastníků a přidělováním stipendií.

Článek 24

Účast zemí

1.  Programu se mohou účastnit tyto země (dále jen „země programu“):

a) členské státy;

b) přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, v souladu se všeobecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

c) ty země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s ustanoveními uvedené dohody;

d) Švýcarská konfederace na základě dvoustranné dohody, která s ní bude uzavřena;

e) země, na které se vztahuje evropská politika sousedství a které s Unií uzavřely dohody umožňující jejich účast v programech Unie pod podmínkou uzavření dvoustranné dohody s Unií o podmínkách účasti v tomto programu.

2.  Na země programu se vztahují všechny povinnosti a všechny úkoly stanovené tímto nařízením ve vztahu k členským státům.

3.  Program podpoří spolupráci s partnerskými zeměmi, zejména se sousedními zeměmi, v akcích a činnostech uvedených v článcích 6, 10 a 12.



KAPITOLA VIII

Systém řízení a auditu

Článek 25

Doplňkovost

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou jednotnost a doplňkovost programu s:

a) příslušnými politikami a programy, zejména v oblasti kultury, sdělovacích prostředků, zaměstnanosti, výzkumu, inovací, průmyslu a podniků, politiky soudržnosti a rozvoje a rovněž politiky rozšiřování a iniciativ, nástrojů a strategií v oblasti regionální politiky a vnějších vztahů;

b) ostatními příslušnými zdroji financování Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, zejména s Evropským sociálním fondem a dalšími finančními nástroji, které se týkají zaměstnanosti a sociálního začleňování, Evropským fondem pro regionální rozvoj, s Horizontem 2020 - rámcovým programem pro výzkum a inovace, s finančními nástroji, které se týkají spravedlnosti, občanství a zdraví, s programy vnější spolupráce a s předvstupními nástroji.

Článek 26

Prováděcí subjekty

Program provádějí důsledně tyto subjekty:

a) Komise na úrovni Unie;

b) národní agentury na vnitrostátní úrovni v zemích programu.

Článek 27

Vnitrostátní orgán

1.  Pojmem „vnitrostátní orgán“ se rozumí jeden nebo více vnitrostátních orgánů v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí.

2.  Do 22 ledna 2014 členské státy prostřednictvím formálního oznámení předaného jejich stálým zastoupením oznámí Komisi osoby, které jsou ze zákona oprávněny jednat jejich jménem jako „vnitrostátní orgán“ pro účely tohoto nařízení. V případě nahrazení vnitrostátního orgánu v průběhu trvání programu to členský stát Komisi okamžitě oznámí v souladu se stejným postupem.

3.  Členské státy přijme veškerá vhodná opatření k odstranění právních a správních překážek řádného fungování programu, zahrnující pokud možno i opatření zaměřená na řešení otázek, které jsou příčinou obtíží při získáváním víz.

4.  Do 22. března 2014 vnitrostátní orgán určí národní agenturu nebo národní agentury. V případech, kdy existuje více než jedna národní agentura, zřídí členské státy vhodný mechanismus koordinovaného řízení při provádění programu na vnitrostátní úrovni, zejména s cílem zajistit v tomto ohledu jednotné a nákladově efektivní provádění programu a účinný kontakt s Komisí a usnadnit případné převody finančních prostředků mezi agenturami, čímž umožní flexibilitu a lepší využívání prostředků přidělených členským státům. Aniž je dotčen čl. 29 odst. 3, každý členský stát rozhodne, jakým způsobem budou uspořádány vztahy mezi vnitrostátním orgánem a národní agenturou, mimo jiné pokud jde o úkoly, jako je vypracování ročního pracovního programu národní agentury.

Vnitrostátní orgán Komisi předloží příslušné posouzení shody ex ante dokládající, že národní agentura splňuje ustanovení čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu v) a vi) a čl. 60 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a článku 38 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ( 2 ), jakož i požadavky Unie, které se týkají norem vnitřní kontroly národních agentur a pravidel pro jejich správu finančních prostředků programu určených na grantovou podporu.

5.  Vnitrostátní orgán pověří nezávislého auditora, uvedeného v článku 30.

6.  Při posouzení shody ex ante bude vnitrostátní orgán vycházet z vlastních kontrol a auditů nebo kontrol a auditů provedených nezávislým auditorem uvedeným v článku 30.

7.  V případě, že národní agentura určená pro tento program je shodná s národní agenturou určenou pro předchozí program celoživotního vzdělávání nebo program Mládež v akci, může být rozsah kontrol a auditů v rámci posouzení shody ex ante omezen na požadavky, které jsou nové a specifické pro tento program.

8.  Vnitrostátní orgán sleduje program a dohlíží na jeho řízení na vnitrostátní úrovní. Informuje Komisi a konzultuje s ní v dostatečném předstihu předtím, než přijme jakékoli rozhodnutí, které může mít významný dopad na řízení programu, zejména pokud jde o národní agenturu.

9.  Vnitrostátní orgán poskytne odpovídající spolufinancování na provoz národní agentury, aby bylo zajištěno, že program je řízen podle platných pravidel Unie.

10.  V případě, že Komise na základě svého hodnocení posouzení shody ex ante zamítne určení národní agentury, vnitrostátní orgán zajistí přijetí nezbytných nápravných opatření, aby národní agentura splňovala minimální požadavky stanovené Komisí, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán.

11.  Na základě ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury, stanoviska nezávislého auditora k němu a analýzy dodržování předpisů a výkonnosti národní agentury provedené Komisí vnitrostátní orgán do 31. října každého roku poskytne Komisi informace o činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

12.  Vnitrostátní orgán převezme odpovědnost za řádnou správu finančních prostředků Unie, jež Komise převedla na národní agenturu jako grantovou podporu, která má být v rámci programu poskytnuta.

13.  V případě jakýchkoli nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu, které lze přičíst národní agentuře, jakož i v případě závažných nedostatků nebo nízké výkonnosti národní agentury, kdy uvedená skutečnost vede ke vzniku nároku Komise vůči národní agentuře, odpovídá vnitrostátní orgán Komisi za vrácení prostředků, jež nejsou získány zpět.

14.  V případech uvedených v odstavci 13 může vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření buď ze své vlastní iniciativy, nebo na žádost Komise. V případě, že vnitrostátní orgán chce odejmout národní agentuře pověření z jiných oprávněných důvodů, oznámí toto odnětí Komisi alespoň šest měsíců před předpokládaným datem ukončení pověření národní agentury. V tomto případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních a přechodných opatřeních.

15.  V případě odnětí pověření národní agentuře provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými této národní agentuře a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu na novou národní agenturu. Vnitrostátní orgán poskytne národní agentuře, jejíž pověření odvolal finanční podporu potřebnou k pokračování v plnění svých smluvních povinností k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

16.  Pokud o to Komise požádá, určí vnitrostátní orgán instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast na zvláštních akcích programu na jejich území.

Článek 28

Národní agentura

1.  Pojmem „národní agentura“ se rozumí jeden nebo více národních agentur v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí.

2.  Národní agentura:

a) musí mít právní subjektivitu nebo je součástí subjektu, který má právní subjektivitu, a řídí se právem dotyčného členského státu. Jako národní agenturu nelze určit ministerstvo;

b) musí mít odpovídající kapacity pro řízení, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů a zajistí účinné a efektivní řízení programu a řádnou správu finančních prostředků Unie;

c) musí mít provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d) musí mít odpovídající finanční záruky, poskytnuté pokud možno orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat;

e) musí být určena na dobu, která pokrývá trvání programu.

3.  Národní agentura odpovídá za řízení všech fázích projektu u následujících akcí programu v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) body v) a vi) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s článkem 44 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012:

a) akce programu „vzdělávací mobilita jednotlivců“, s výjimkou mobility organizované na základě společných nebo dvojích / vícenásobných diplomů, rozsáhlých dobrovolnických projektů a nástroje pro záruky za studentské půjčky;

b) strategická partnerství v rámci klíčové akce „spolupráce na inovacích a výměně osvědčených postupů“;

c) řízení činností malého rozsahu podporujících strukturovaný dialog v oblasti mládeže v rámci klíčové akce „podpora reformy politiky“.

4.  Odchylně od odstavce 3 mohou být rozhodnutí o výběru a udělení u strategických partnerství podle odst. 3 písm. b) přijímána na úrovni Unie, je-li příslušné rozhodnutí přijato přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 3, a to pouze ve zvláštních případech, kde pro centralizaci existují zřejmé důvody.

5.  Národní agentura poskytne grantovou podporu příjemcům prostřednictvím grantové dohody nebo rozhodnutí o grantu, jak pro dotčenou akci v rámci programu specifikuje Komise.

6.  Národní agentura podává Komisi a vnitrostátnímu orgánu, který ji určil, každoročně zprávu v souladu s ustanoveními čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Národní agentura odpovídá za provádění připomínek Komise předložených na základě jí provedené analýzy ročního prohlášení řídícího subjektu, jakož i příslušného stanoviska nezávislého auditora.

7.  Národní agentura nesmí bez předchozího písemného povolení od vnitrostátního orgánu a Komise na žádnou třetí osobu přenést žádný úkol v rámci programu ani plnění rozpočtu, kterým byla pověřena. Národní agentura zůstává plně odpovědná za úkoly, kterými pověřila třetí osobu.

8.  V případě odvolání pověření národní agentury zůstává tato národní agentura právně odpovědná za provádění svých smluvních povinností ve vztahu k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

9.  Národní agentura je pověřena řízením a ukončováním finančních dohod, které se týkají předchozího programu celoživotního vzdělávání a programu Mládež v akci a které ještě nejsou ukončené při zahájení tohoto programu.

Článek 29

Evropská komise

1.  Do dvou měsíců od obdržení posouzení shody ex-ante podle čl. 27 odst. 4 od vnitrostátního orgánu Komise přijme, podmíněně přijme, nebo zamítne určení národní agentury. Komise uzavře s národní agenturou smluvní vztah až po přijetí posouzení shody ex ante. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření.

2.  Po přijetí posouzení shody ex ante národní agentury určené pro program, Komise formalizuje právní odpovědnost v souvislosti s finančními dohodami, které se týkají předchozího programu celoživotního učení a programu Mládež v akci a které na začátku programu ještě nejsou ukončené.

3.  V souladu s čl. 27 odst. 4 dokument, který upravuje smluvní vztah mezi Komisí a národní agenturou:

a) stanovuje normy vnitřní kontroly pro národní agentury a pravidla pro správu finančních prostředků Unie národními agenturami na grantovou podporu;

b) obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie;

c) stanovuje požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

4.  Komise národní agentuře každoročně v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

a) finanční prostředky na grantovou podporu v členském státě pro opatření v rámci programu, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b) finanční příspěvek na podporu úkolů národní agentury v oblasti řízení programu. Ten se poskytuje v podobě paušálního příspěvku na provozní náklady národní agentury a stanoví na základě částky finančních prostředků Unie na grantovou podporu svěřených národní agentuře.

5.  Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí příslušný pracovní program této agentury.

6.  S ohledem na požadavky pro národní agentury týkající se shody uvedené v čl. 27 odst. 4 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontrol, zejména na základě na jí předloženého posouzení shody ex ante provedeného vnitrostátním orgánem, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury a stanoviska nezávislého auditora k tomuto prohlášení, s přihlédnutím k roční zprávě vnitrostátního orgánu o jeho činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

7.  Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

8.  V případě, že je pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu nepřijatelné, nebo pokud národní agentura reaguje na připomínky Komise neuspokojivým způsobem, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

9.  Komise bude pořádat pravidelné schůzky se sítí národních agentur, aby zajistila soudržné provádění programu ve všech zemích programu.

Článek 30

Nezávislý auditor

1.  Nezávislý auditor vydává stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle v čl. 60 odst. 5 písm. nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.  Nezávislý auditor:

a) musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b) zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c) nesmí být ve střetu zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí. Zejména musí být funkčně nezávislý na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí.

3.  Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.



KAPITOLA IX

Kontrolní systém

Článek 31

Zásady kontrolního systému

1.  Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním opatření, která zabraňují podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.  Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí a činností programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorským subjektem.

3.  Národní agentura je odpovědná za primární kontroly příjemců grantů na akce a činnosti programu uvedené v čl. 28 odst. 3. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.  Pokud jde o finanční prostředky v rámci programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 32

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou oprávněny provádět na základě kontroly dokumentů nebo inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů a dalších třetích osob, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie. Mohou rovněž provádět audity a kontroly národních agentur.

2.  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 3 ), s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.  Aniž jsou dotčeny první a druhý odstavec, musejí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě.



KAPITOLA X

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 33

Přenesení pravomocí na Komisi

Za účelem zajištění co nejvhodnější úrovně řízení úkolů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 týkající se změny čl. 28 odst. 3, ale pouze pokud jde o stanovení dalších akcí, které mají být řízeny národními agenturami.

Článek 34

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 33 je Komisi svěřena na dobu trvání programu.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 33 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 33 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35

Provádění programu

Za účelem provádění programu Komise přijme roční pracovní programy ve formě prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 3. Jednotlivé roční pracovní programy zajistí, aby obecné a specifické cíle stanovené v článcích 4, 5, 11 a 16 byly každoročně důsledně prováděny, a stanoví očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou výši. Roční pracovní programy zároveň musí obsahovat popis akcí, které budou financovány, částku přidělenou každé akci i rozdělení finančních prostředků mezi členské státy na akce řízené prostřednictvím národních agentur a orientační harmonogram provádění. V případě grantů musí obsahovat maximální míru spolufinancování, která zohlední specifika cílových skupin, zejména jejich kapacitu pro spolufinancování a možnosti získat financování od třetích stran. Zejména u akcí zaměřených na organizace s omezenými finančními kapacitami bude minimální míra spolufinancování stanovena na 50 %.

Článek 36

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Výbor se může scházet ve specifickém složení, aby jednal o odvětvových otázkách. Pokud je to vhodné a v souladu s jeho jednacím řádem, mohou být ad hoc k účasti na jeho zasedáních ve funkci pozorovatelů přizváni externí odborníci, včetně zástupců sociálních partnerů.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.



KAPITOLA XI

Závěrečná ustanovení

Článek 37

Zrušení a přechodná ustanovení

1.  Rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES se zrušují ode dne 1. ledna 2014

2.  Akce zahájené do 31. prosince 2013 včetně na základě rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES, a č. 1298/2008/ES jsou v příslušných případech spravovány v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3.  Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s předchozími programy v oblastech celoživotního učení, mládeže a mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 38

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

UKAZATELE PRO HODNOCENÍ PROGRAMU

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru ukazatelů:



Evropa 2020 Hlavní vzdělávací cíle

Procentní zastoupení osob ve věku 18–24 let, které mají pouze nižší sekundární vzdělání a které se neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy.

Procentní zastoupení osob ve věku 30-34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním.

Cíl mobility v souladu se závěry Rady o cílech pro vzdělávací mobilitu

Procentní zastoupení absolventů vysokoškolského vzdělávání, kteří absolvovali část vysokoškolského studia nebo odborné přípravy (včetně odborných stáží) v zahraničí.

Procentní zastoupení osob ve věku 18-34 let s počátečním odborným vzděláváním a přípravou, kteří absolvovali počáteční odborné vzdělávání a přípravu nebo odborný výcvik (včetně odborných stáží) v zahraničí.

Kvantita (obecně)

Počet zaměstnanců podporovaných programem podle zemí a odvětví

Počet účastníků se zvláštními potřebami nebo menšími příležitostmi

Počet a typ organizací a projektů podle země a činnosti

Vzdělávání a odborná příprava

Počet žáků, studentů a stážistů účastnících se programu podle země, odvětví, činnosti a pohlaví

Počet vysokoškolských studentů, kteří dostávají podporu ke studiu v partnerské zemi, a rovněž počet studentů z partnerských zemí přicházejících studovat do země programu

Počet vysokoškolských institucí v partnerských zemích, které se účastní akcí mobility a spolupráce

Počet uživatelů Euroguidance

Procentní zastoupení účastníků, kteří získali osvědčení, diplom nebo jiný druh formálního uznání jejich účasti v programu

Procentní zastoupení účastníků, kteří prohlašují, že si zvýšili své klíčové kompetence

Procentní zastoupení účastníků v dlouhodobé mobilitě, kteří prohlašují, že si zvýšili své jazykové znalosti

Jean Monnet

Počet studentů, kteří získali odborné vzdělání prostřednictvím činností programu Jean Monnet

Mládež

Počet mladých lidí zapojených do činností mobility podporovaných programem podle zemí, činnosti a pohlaví

Počet mládežnických organizací ze zemí programu i partnerských zemí zapojených do akcí mezinárodní mobility a spolupráce

Počet uživatelů sítě Eurodesk

Procentní zastoupení účastníků, kteří získali osvědčení, např. Youthpass, diplom nebo jiný druh formálního uznání jejich účasti v programu

Procentní zastoupení účastníků, kteří prohlašují, že si zvýšili své klíčové kompetence

Procentní zastoupení účastníků v dobrovolnické činnosti, kteří prohlašují, že si zvýšili své jazykové znalosti

Sport

Rozsah členství sportovních organizací žádajících o účast a účastnících se programu podle zemí

Procentní zastoupení účastníků, kteří využili výsledků přeshraničních projektů

a)  k boji proti hrozbám, kterým sport čelí

b)  ke zlepšení řádné správy a řízení sportu a dvojí kariéry

c)  ke zvýšení míry sociálního začlenění, rovných příležitostí a účasti ve sportu




PŘÍLOHA II

TECHNICKÉ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE NÁSTROJE PRO ZÁRUKY ZA STUDENTSKÉ PŮJČKY

1.   Výběr finančních zprostředkovatelů

Finanční zprostředkovatelé jsou vybíráni na základě výzvy k vyjádření zájmu v souladu s osvědčenými tržními postupy, mimo jiné s ohledem na:

a) objem finančních prostředků, které budou studentům poskytnuty;

b) nejvýhodnější možné podmínky nabízené studentům při splnění minimálních norem pro půjčky, jak jsou stanoveny v bodu 2;

c) přístup k financování pro všechny obyvatele zemí programu, jak jsou definovány v čl. 24 odst. 1;

d) opatření na prevenci podvodů a

e) dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ( 4 )

2.   Ochrana příjemců úvěru

Níže uvedená opatření jsou minimálními zárukami, které musejí poskytnout finanční zprostředkovatelé, chtějí-li poskytovat studentské půjčky, na které se vztahuje záruka poskytovaná nástrojem pro záruky za studentské půjčky:

a) nebude požadována paralelní či rodičovská záruka;

b) půjčky jsou přidělovány na nediskriminačním základě;

c) jako součást procesu posuzování zváží finanční zprostředkovatel riziko nadměrného zadlužení studenta, a to na základě hodnoty akumulovaných dluhů a s ohledem na rozhodnutí soudu týkající se nesplacených dluhů, a

d) splácení probíhá na základě hybridního modelu, který kombinuje standardizované hypoteční platby se sociálními zárukami, jako jsou zejména:

i) výrazně snížená úroková sazba oproti tržním sazbám;

ii) počáteční lhůta odkladu zahájení splátek, která trvá nejméně 12 měsíců po ukončení studijního programu, nebo, pokud vnitrostátní právní předpisy takový odklad neumožňují, ustanovení o splácení v nominální výši po dobu 12 měsíců;

iii) ustanovení, které umožňuje přerušení splátek na dobu nejméně 12 měsíců během trvání půjčky, které lze poskytnout na základě žádosti absolventa, nebo, pokud vnitrostátní právní předpisy takový odklad neumožňují, ustanovení o splácení v nominální výši po dobu 12 měsíců;

iv) možnost odkladu splácení úroků po dobu studia;

v) pojištění pro případ smrti či zdravotního postižení a

vi) žádné sankce za předčasné celé nebo částečné splacení.

Finanční zprostředkovatelé mohou nabízet splácení podle příjmu a také lepší podmínky, například delší lhůty odkladu, delší přerušení splátek nebo pozdější dobu splatnosti, které zohledňují specifické potřeby absolventů, jako jsou například absolventi pokračující v doktorském studijním programu nebo poskytnou absolventům více času absolventům na to, aby si našli zaměstnání. Poskytování těchto lepších podmínek je zohledněno při výběru finančních zprostředkovatelů.

3.   Sledování a hodnocení

Nástroj pro záruky za studentské půjčky bude sledován a hodnocen podle článku 21 tohoto nařízení a na základě čl. 140 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Jako součást tohoto procesu Komise podává zprávy o účincích nástroje pro záruky za studentské půjčky na příjemce a na systémy vysokoškolského vzdělávání. Zpráva Komise bude obsahovat mimo jiné údaje a navrhovaná opatření pro řízení všech oblastí, pokud jde o:

a) počet studentů, kteří jsou příjemci půjček, za něž ručí nástroj pro záruky za studentské půjčky, včetně údajů o jejich splácení;

b) objem půjček poskytnutých na základě smluv s finančními zprostředkovateli;

c) úroveň úrokové sazby;

d) míra zadlužení a neplnění závazků, včetně opatření přijatých finančním zprostředkovatelem vůči těm, kdo nesplácejí půjčky;

e) opatření na prevenci podvodů přijatá finančním zprostředkovatelem;

f) profil podporovaných studentů, včetně jejich socioekonomického zázemí, studijního oboru a země původu a destinace v souladu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu údajů;

g) zeměpisná rovnováha čerpání z nástroje pro záruky za studentské půjčky a

h) zeměpisné pokrytí finančními zprostředkovateli

V případě, že předpokládané čerpání nebo účast finančních zprostředkovatelů nejsou uspokojivé, Komise posoudí návrh vhodných regulačních změn, včetně legislativních změn, bez ohledu na pravomoci Evropského parlamentu a Rady podle čl. 140 odst. 9 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Rozpočet

Rozpočtové prostředky pokryjí veškeré náklady nástroje pro záruky za studentské půjčky, včetně platebních závazků vůči zúčastněným finančním zprostředkovatelům vyplývajících z částečných záruk a správních poplatků EIF.

Rozpočet přidělený na nástroj pro záruky za studentské půjčky, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 2 písm. c), nebude vyšší než 3,5 % celkového rozpočtu programu.

5.   Zviditelňování a zvyšování povědomí o nástroji

Všichni zúčastnění finanční zprostředkovatelé přispívají k podpoře nástroje pro záruky za studentské půjčky poskytováním informací studentům. Za tímto účelem Komise mimo jiné poskytne národním agenturám v zemích programu nezbytné informace, které jim umožní jednat jako informační prostředník v oblasti nástroje pro záruky za studentské půjčky.



( 1 ) Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10).

( 2 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

( 3 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 č 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

Top