a) dotyčné postupy nebo ošetření odpovídají podmínkám stanoveným v čl. 27 odst. 2 a kritériím uvedeným v čl. 30 písm. b) až e) nařízení (ES) č. 479/2008;

b) se tyto postupy nebo ošetření netýkají množství o objemu větším než 50 000 hektolitrů na rok a pokus;

c) příslušný členský stát sdělí Komisi a ostatním členským státům podmínky pro každé povolení před začátkem pokusu;

d) ošetření je uvedeno v průvodním dokladu podle čl. 112 odst. 1 a v evidenci podle čl. 112 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008.

a) červené víno, bílé víno a mošty nebo vína vhodná k získávání těchto druhů vín;

b) víno bez označení původu/chráněného zeměpisného označení, víno s chráněným označením původu (CHOP) a víno s chráněným zeměpisným označením (CHZO), jakož i mošty nebo vína vhodná k získávání těchto druhů vín.

a) obohacování přídavkem zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu;

b) slazení.

a) „Tokaji fordítás“ nebo „Tokajský forditáš“ se připravuje naléváním moštu nebo vína na vymačkanou dužninu „aszú“/„výber“;

b) „Tokaji máslás“ nebo „Tokajský mášláš“ se připravuje naléváním moštu nebo vína na kaly „szamorodni“/„samorodné“ nebo „aszú“/„výber“.

a) 8,0 % pro zónu A;

b) 8,5 % pro zónu B;

c) 9,0 % pro zónu C I;

d) 9,5 % pro zónu C II;

e) 10,0 % pro zónu C III.

1. Kyselina vinná, jejíž užití k odkyselování je stanoveno v části A bodu 13 přílohy I, může být použita pouze pro produkty, které:

pocházejí z odrůd révy Elbling a Riesling a

jsou získány z hroznů sklizených v těchto vinařských oblastech severní části vinařské zóny A:

2. Kyselina vinná, také nazývaná kyselina L(+) vinná, jejíž použití je stanoveno v bodech 12 a 13 této přílohy, musí být zemědělského původu a získaná zejména z vinařských produktů. Musí také splňovat kritéria čistoty stanovená ve směrnici 2008/84/ES.

1. Pryskyřice borovice Aleppo, jejíž užití je stanoveno v části A bodu 14 přílohy I, může být použita pouze pro získávání „Retsina“. Tento enologický postup může být proveden pouze:

a) na zeměpisném území Řecka;

b) u hroznového moštu z hroznů odrůd, pěstitelské oblasti a oblasti vinifikace stanovených v řeckých právních předpisech platných ke dni 31. prosince 1980;

c) přídavkem pryskyřice nejvýše v množství 1 000 gramů na hektolitr ošetřovaného produktu před kvašením nebo – jestliže skutečný obsah alkoholu nepřekračuje jednu třetinu celkového obsahu alkoholu – během kvašení.

2. Zamýšlí-li Řecko změnit právní předpisy uvedené v odst. 1 písm. b), sdělí to předtím Komisi. Uvedené sdělení se provádí v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009. Jestliže se Komise nevyjádří do dvou měsíců ode dne tohoto sdělení, může Řecko provést výše uvedenou změnu.

a) zajištění mikrobiologické stability lahvového vína obsahujícího zkvasitelné cukry;

b) předcházení tvorbě nežádoucích kvasinek a mléčných bakterií;

c) zastavení kvašení sladkých, polosladkých a polosuchých vín.

— v případě účelu a) se přidávání musí provádět jen krátce před plněním vína do lahví,

— užitá látka musí vyhovovat kritériím pro čistotu stanoveným směrnicí 2008/84/ES,

— o tomto ošetření musí být podle čl. 185c odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 vedena evidence.

— snížení hodnoty pH u vína nesmí být vyšší než 0,3 bodu pH,

— ztráta těkavých kyselin musí být nižší než 0,12 g/l (2 meq, vyjádřeno jako kyselina octová),

— ošetření elektrodialýzou neúčinkuje na neiontové látky obsažené ve víně, zejména fenoly a polysacharidy,

— difúze malých molekul jako ethanolu je nízká a nezpůsobí snížení obsahu alkoholu ve víně o více než 0,1 % objemových,

— ošetření a čištění těchto membrán se musí provádět povolenými postupy, pomocí látek schválených pro přípravu potravin,

— membrány se označí, aby bylo možné kontrolovat dodržování pořadí při sestavování,

— použitý materiál je řízen ovládacím zařízením, které vyhovuje nestabilitě každého vína, takže se odstraňuje pouze přebytek hydrogenvinanu draselného a vápenatých solí,

— na provádění ošetření dohlíží kvalifikovaný enolog nebo technik.

1. Mezinárodní kódy pro ureasu: EC 3–5–1–5, CAS č.: 9002–13–5.

2. Působení: Ureasa (účinkuje v kyselém prostředí) rozkládá močovinu na čpavek a oxid uhličitý. Uvedená aktivita existuje při nejméně 5 jednotkách/mg, přičemž 1 jednotka je definována jako množství enzymů, které uvolní při koncentraci močoviny 5 g/l v prostředí pH 4 a při 37 °C jeden μmol NH3 za minutu.

3. Původ: Lactobacillus fermentum.

4. Oblast použití: Snížení obsahu močoviny ve vínech, která mají být déle skladována, jestliže výchozí koncentrace močoviny přesahuje 1 mg/l.

5. Maximální množství: 75 mg enzymatického přípravku na litr ošetřovaného vína, přičemž nesmí být překročeno 375 jednotek ureasy na litr. Na závěr ošetření musí být zbývající enzymatická činnost zastavena filtrací vína (průměr pórů menší než 1 μm).

6. Chemická a mikrobiologická čistota:

1) Požadovaného účelu lze docílit použitím jednotlivých separačních technik nebo jejich kombinací.

2) Ošetřovaná vína nesmí mít organoleptické nedostatky a musí být vhodná pro přímou lidskou spotřebu.

3) Odstranění alkoholu z vína nelze použít, pokud byl na některý z vinařských produktů použitých při výrobě daného vína uplatněn některý způsob obohacování stanovený v příloze XVa nařízení (ES) č. 1234/2007.

4) Obsah alkoholu může být snížen nejvíce o 20 % a celkový skutečný obsah alkoholu konečného výrobku musí být v souladu s obsahem alkoholu stanoveným v bodu 1 druhém pododstavci písm. a) přílohy XIb nařízení (ES) č. 1234/2007.

5) Za provádění ošetření je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik.

6) O tomto ošetření musí být podle čl. 185c odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 vedena evidence.

7) Členské státy mohou stanovit, že toto ošetření musí být předem nahlášeno příslušným orgánům.

1. Ošetření se týká pouze odstranění přebytečných kationtů.

— Víno se nejdříve může zchladit.

— Katexy se ošetří pouze minimální část vína nezbytná k získání stability.

2. Ošetření se provede na měničích kationtů ve formě pryskyřic, které se obnovují v kyselém cyklu.

3. Za provádění všech úkonů je odpovědný kvalifikovaný enolog nebo technik. O tomto ošetření musí být podle čl. 112 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 vedena evidence.

4. Kationtové pryskyřice musí odpovídat předpisům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ( 10 ) a jejich prováděcím ustanovením v právních předpisech Společenství a členských států a předpisům týkajícím se metody rozboru, která je uvedena v dodatku 4 tohoto nařízení. Jejich použití nesmí způsobit žádné nadměrné změny fyzikálně-chemického složení a senzorických vlastností vína a musí se při něm dodržet omezení stanovená v bodě 3 monografie „Měniči kationtů ve formě pryskyřic“ Mezinárodního enologického kodexu zveřejněného Mezinárodní organizací pro révu a víno.

a) Snížení obsahu těžkých kovů, zejména železa, olova, kadmia, mědi;

b) předcházení kovovému zákalu, měděnému zákalu;

c) snížení případných kontaminantů, zejména ochratoxinu A;

d) snížení populací nežádoucích mikroorganismů, zejména Brettanomyces ošetřením pouze chitosanem.

— Dávky se určí po předchozím vyzkoušení. Maximální dávka musí být nižší či rovna:

—

— Usazeniny se odstraňují fyzikálními metodami.

— Kationtové membrány musí být složeny tak, aby umožňovaly pouze extrakci kationtů a zejména kationtu K+.

— Bipolární membrány jsou nepropustné pro anionty a pro kationty moštu a vína.

— Za provádění ošetření je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik. O tomto ošetření musí být podle čl. 185c odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 vedena evidence.

— Používané membrány musí splňovat předpisy stanovené nařízením (ES) č. 1935/2004 a nařízením Komise (EU) č. 10/2011 ( 11 ) a vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tato nařízení provádějí. Membrány musí odpovídat požadavkům uvedeným v Mezinárodním enologickém kodexu zveřejněném Mezinárodní organizací pro révu a víno.

1) Ošetření se provede na katexech ve formě pryskyřic, které se obnovují v kyselém cyklu.

2) Ošetření se omezí pouze na přebytečné kationty.

3) Aby nedošlo k produkci složek moštu nebo vína, bude ošetření prováděno kontinuálně, s postupným přimícháváním ošetřených produktů do produktů původních.

4) Alternativně může být pryskyřice v požadovaném množství vložena přímo do tanku a následně fyzikálně oddělena jakýmkoliv vhodným způsobem.

5) Za provádění všech úkonů je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik.

6) O tomto ošetření musí být podle čl. 185c odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 vedena evidence.

7) Kationtové pryskyřice musí splňovat předpisy stanovené nařízením (ES) č. 1935/2004 a unijními a vnitrostátními právními předpisy, jimiž se toto nařízení provádí, a dále předpisy týkající se metody rozboru, které jsou uvedeny v dodatku 4 této přílohy. Jejich použití nesmí způsobit žádné nadměrné změny fyzikálně-chemického složení a senzorických vlastností moštu nebo vína a musí odpovídat mezím stanoveným v bodě 3 monografie „Katexové pryskyřice“ Mezinárodního enologického kodexu zveřejněného Mezinárodní organizací pro révu a víno.

1) Ošetření má za následek snížení objemu v závislosti na množství a cukernatosti cukerného roztoku odebraného z původního moštu.

2) Tyto postupy musí umožnit zachovat obsah jiných složek moštu než cukru.

3) Snížení obsahu cukru v moštech vylučuje úpravu obsahu alkoholu ve víně vyrobeném z těchto moštů.

4) Ošetření nemůže být použito současně s některým druhem obohacování uvedeným v příloze XVa nařízení (ES) č. 1234/2007.

5) Ošetření je provedeno na objemu moštu určeném v závislosti na požadovaném snížení obsahu cukru.

6) Cílem první fáze je připravit mošt na druhou fázi zvýšení koncentrace a dále zachovat makromolekuly větší než prahová hodnota propustnosti membrány. Tuto fázi lze realizovat ultrafiltrací.

7) Následně je nanofiltrací nebo reverzní osmózou zvýšena koncentrace permeátu získaného v první fázi ošetření.

8) Za ošetření je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik.

9) Používané membrány musí splňovat předpisy stanovené nařízením (ES) č. 1935/2004 a nařízením (EU) č. 10/2011 a vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tato nařízení provádějí. Membrány musí odpovídat požadavkům uvedeným v Mezinárodním enologickém kodexu zveřejněném Mezinárodní organizací pro révu a víno.

1) Aniontové membrány musí být umístěny tak, aby umožňovaly pouze extrakci aniontů a zejména organických kyselin z moštu nebo vína.

2) Bipolární membrány musí být nepropustné pro anionty a pro kationty moštu a vína.

3) Víno získané z moštu nebo vína, které byly odkyseleny tímto ošetřením, musí obsahovat alespoň 1 g.l-1 kyseliny vinné.

4) Odkyselení pomocí membrán a přikyselení se vzájemně vylučují.

5) Za provádění postupu je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik.

6) O tomto ošetření musí být podle čl. 185c odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 vedena evidence.

7) Používané membrány musí splňovat předpisy stanovené nařízením (ES) č. 1935/2004 a nařízením (EU) č. 10/2011 a vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tato nařízení provádějí. Membrány musí odpovídat požadavkům uvedeným v Mezinárodním enologickém kodexu zveřejněném Mezinárodní organizací pro révu a víno.

1) Tato technika se smí používat po skončení alkoholového kvašení až do lahvování jako náhrada za použití provzdušňovačů nebo systémů na bázi Venturiho trubice.

2) Postup provádí enolog či kvalifikovaný technik.

3) Ošetření se musí zaznamenat do evidence podle čl. 185c odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

4) Používané membrány musí splňovat předpisy stanovené nařízením (ES) č. 1935/2004 a nařízením (EU) č. 10/2011 a vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tato nařízení provádějí. Membrány musí odpovídat požadavkům uvedeným v Mezinárodním enologickém kodexu zveřejněném Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno.

1) Za provádění ošetření je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik.

2) Ošetření se musí zaznamenat do evidenčních knih podle čl. 147 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3) Používané membrány musí splňovat předpisy stanovené nařízeními (ES) č. 1935/2004 a (EU) č. 10/2011 a vnitrostátní právní předpisy přijaté za účelem provádění uvedených nařízení. Membrány musí odpovídat požadavkům uvedeným v Mezinárodním enologickém kodexu zveřejněném Mezinárodní organizací pro révu a víno.

1) Kopolymery musí být odstraněny filtrací nejpozději do dvou dnů po jejich přidání se zohledněním zásady předběžné opatrnosti.

2) V případě kalných moštů se kopolymery musí přidat nejdříve dva dny před filtrací.

3) Za provádění ošetření je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik.

4) Ošetření se musí zaznamenat do evidenčních knih podle čl. 147 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1) Za provádění ošetření je odpovědný enolog nebo kvalifikovaný technik.

2) Ošetření se musí zaznamenat do evidenčních knih podle čl. 147 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3) Chlorid stříbrný přidávaný do vína se musí nanášet na inertní nosič, jako je např. křemelina (hlinka ze skořápek rozsivek), bentonit, kaolin atd. Sraženiny se musí odstranit jakýmkoli vhodným fyzikálním postupem a musí být ošetřeny specializovaným odvětvím.

a) obohacují prostředí o živiny a růstové faktory pro bakterie mléčného kvašení;

b) adsorbují některé inhibitory bakterií.

a) Aktivátory jsou mikrokrystalická celulosa nebo produkty vznikající rozkladem kvasinek (autolyzáty, inaktivované kvasinky, buněčné stěny kvasinek).

b) Aktivátory lze do vína nebo kvasícího vína přidat před jablečno-mléčnou fermentací nebo během ní.

c) Aktivátory nesmí ve vínu způsobovat organoleptické odchylky.

d) Aktivátory jablečno-mléčné fermentace musí splňovat specifikace předepsané v Mezinárodním enologickém kodexu zveřejněném Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno. Je-li aktivátorem mikrokrystalická celulosa, musí aktivátor splňovat specifikace stanovené v příloze nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ( 12 ).

a) Ošetření by se mělo provádět u vyčiřených vín.

b) Filtrační desky by se měly před filtrací vyčistit a vydezinfikovat.

c) Použití zeolitů Y faujasitů by mělo být v souladu s předpisy Mezinárodního enologického kodexu.

a) Optimální dávka polyaspartátu draselného, která se používá na stabilizaci vín, i těch s vysokým stupněm nestability kyseliny vinné, nesmí přesáhnout 10 g/hl. Vyšší dávky stabilizační účinek polyaspartátu draselného neumocní a v některých případech mohou způsobit zákal vína.

b) U červených vín s vysokou koloidní nestabilitou se doporučuje předchozí ošetření bentonitem.

c) Použití polyaspartátu draselného musí být v souladu s předpisy Mezinárodního enologického kodexu.

1. Celkový obsah oxidu siřičitého ve vínu, s výjimkou šumivého a likérového vína, nesmí v okamžiku uvedení do oběhu za účelem přímé lidské spotřeby překročit tyto hodnoty:

a) 150 miligramů na litr u červeného vína;

b) 200 miligramů na litr pro bílé a růžové víno.

2. Odchylně od bodu 1 písm. a) a b) se zvyšuje horní mez obsahu oxidu siřičitého ve vínech, které obsahují nejméně 5 gramů cukru vyjádřeného jako součet glukosy a fruktosy na litr, na:

a) 200 miligramů na litr u červeného vína a

b) 250 miligramů na litr u bílého a růžového vína;

c) 300 miligramů na litr pro:

— vína, pro která lze používat podle předpisů Společenství výraz „Spätlese“,

— bílá vína, pro která lze používat tato chráněná označení původu: Bordeaux supérieur, Graves de Vayres, Côtes de Bordeaux-Saint-Macaire, Premières Côtes de Bordeaux, Côtes de Bergerac, Haut Montravel, Côtes de Montravel, Gaillac, Rosette a Savennières;

— bílá vína, pro která lze používat chráněná označení původu Allela, Navarra, Penedès, Tarragona a Valencia a vína, pro která lze používat chráněná označení původu pocházející z Comunidad Autónoma del Pais Vasco, a označená výrazem „vendimia tardia“;

— sladká vína, pro která lze používat chráněná označení původu „Binissalem-Mallorca“;

— vína pocházející ze Spojeného království vyrobená v souladu s britskými právními předpisy, pokud je obsah cukru vyšší než 45 g/l;

— vína pocházející z Maďarska s chráněným označením původu „Tokaji“ a nesoucí v souladu s maďarskými právními předpisy označení „Tokaji édes szamorodni“ nebo „Tokaji száraz szamorodni“;

— vína, pro která lze používat tato chráněná označení původu: Loazzolo, Alto Adige a Trentino označená výrazy nebo jedním z výrazů „passito“ nebo „vendemmia tardiva“;

— vína, pro která lze používat toto chráněné označení původu: „Colli orientali del Friuli“, k němuž je připojen údaj „Picolit“;

— vína, pro která lze používat chráněná označení původu „Moscato di Pantelleria naturale“ a „Moscato di Pantelleria“;

— vína pocházející z České republiky, pro která lze používat výraz „pozdní sběr“;

— vína pocházející ze Slovenska, pro která lze používat chráněné označení původu a označená výrazem „neskorý zber“ a slovenská vína Tokaj, pro která lze použít chráněné označení původu „Tokajské samorodné suché“ nebo „Tokajské samorodné sladké“;

— vína pocházející ze Slovinska, pro která lze používat chráněné označení původu a označená výrazem „vrhunsko vino ZGP – pozna trgatev“;

— bílá vína s těmito chráněnými zeměpisnými označeními, jejichž celkový obsah alkoholu je vyšší než 15 % objemových a obsah cukru je vyšší než 45 g/l:

—

▼M2

▼B

— sladká vína pocházející z Řecka, jejichž celkový obsah alkoholu je alespoň 15 % objemových a obsah cukru je alespoň 45 g/l, pro která lze používat tato chráněná zeměpisná označení:

—

— sladká vína pocházející z Kypru, jejichž skutečný obsah alkoholu je nejvýše 15 % objemových a obsah cukru je alespoň 45 g/l, pro která lze používat chráněné označení původu Κουμανδαρία (Kommandaria):

— sladká vína pocházející z Kypru, získaná z přezrálých nebo zaschlých hroznů, jejichž celkový obsah alkoholu je alespoň 15 % objemových a obsah cukru je alespoň 45 g/l, pro která lze používat tato chráněná zeměpisná označení:

—

— vína pocházející z Malty, jejichž celkový obsah alkoholu je nejméně 13,5 % obj. a obsah cukru je nejméně 45 g/l, pro která lze používat chráněné označení původu „Malta“ a „Gozo“;

d) 350 miligramů na litr pro:

— vína, pro která lze používat podle předpisů Společenství výraz „Auslese“,

— rumunská bílá vína, pro která lze používat tato chráněná označení původu: Murfatlar, Cotnari, Târnave, Pietroasa, Valea Călugărească;

— vína pocházející z České republiky, pro která lze používat výraz „výběr z hroznů“;

— vína pocházející ze Slovenska, pro která lze používat chráněné označení původu a označená výrazem „výber z hrozna“ a slovenská vína Tokaj, pro která lze použít chráněné označení původu „Tokajský másláš“ nebo „Tokajský forditáš“;

— vína pocházející ze Slovinska, pro která lze používat chráněné označení původu a označená výrazem „vrhunsko vino ZGP – izbor“;

— vína, pro která lze používat tradiční označení „Késői szüretelésű bor“;

— vína typu „aleatico“ pocházející z Itálie a mající nárok na chráněné označení původu „Pergola“, jakož i na tradiční výraz „passito“.

e) 400 miligramů na litr pro:

— vína, pro která lze používat podle předpisů Společenství výrazy „Beerenauslese“, „Ausbruch“, „Ausbruchwein“, „Trockenbeerenauslese“, „Strohwein“, „Schilfwein“ a „Eiswein“;

— bílá vína, pro která lze používat tato chráněná označení původu: Sauternes, Barsac, Cadillac, Cérons, Loupiac, Sainte-Croix-du-Mont, Monbazillac, Bonnezeaux, Quarts de Chaume, Coteaux du Layon, Coteaux de l'Aubance, Graves Supérieures, Sainte-Foy Bordeaux, Saussignac, Jurançon, pokud za ním nenásleduje výraz „sec“, Anjou-Coteaux de la Loire, Coteaux du Layon, po němž následuje název obce původu Chaume, Coteaux de Saumur, Pacherenc du Vic Bilh, pokud však po něm nenásleduje výraz „sec“, Alsace a Alsace grand cru, pokud po něm nenásleduje výraz „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“;

— sladká vína z přezrálých hroznů a sladká vína ze zaschlých hroznů pocházející z Řecka, která mají obsah zbytkového cukru vyjádřený jako cukr alespoň 45 g/l, pro která lze používat tato chráněná označení původu: Σάμος (Samos), Ρόδος (Rhodos), Πατρα (Patras), Ρίο Πατρών (Rio Patron), Κεφαλονία (Kefalonie), Λήμνος (Limnos), Σητεία (Sitia), Σαντορίνη (Santorin), Νεμέα (Nemea), Δαφνές (Dafnis), a sladká vína z přezrálých hroznů a sladká vína ze zaschlých hroznů, pro která lze používat tato chráněná zeměpisná označení: Σιάτιστας (Siatista), Καστοριάς (Kastoria), Κυκλάδων (Kyklády), Μονεμβάσιος (Monemvasia), Αγιορείτικος (Hora Athos – Svatá hora);

— vína pocházející z České republiky, pro která lze používat výraz „výběr z bobulí“, „výběr z cibéb“, „ledové víno“ nebo „slámové víno“;

— vína pocházející ze Slovenska, pro která lze používat chráněné označení původu a označená výrazy „bobuľový výber“, „hrozienkový výber“, „cibébový výber“, „ľadové víno“ nebo „slamové víno“, a slovenská vína Tokaj, pro která lze používat chráněná označení původu „Tokajský výber“, „Tokajská esencia“, „Tokajská výberová esencia“;

— vína pocházející z Maďarska, pro která lze používat chráněné označení původu a nesoucí v souladu s maďarskými právními předpisy označení „Tokaji máslás“, „Tokaji fordítás“, „Tokaji aszúeszencia“, „Tokaji eszencia“, „Tokaji aszú“, „Töppedt szőlőből készült bor“ nebo „Jégbor“;

— vína, pro která lze používat chráněné označení původu „Albana di Romagna“, označená výrazem „passito“;

— lucemburská vína, pro která lze používat chráněné označení původu, a označená výrazy „vendanges tardives“, „vin de glace“ nebo „vin de paille“;

— vína pocházející z Portugalska a mající nárok na chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení a na výraz „colheita tardia“;

— vína pocházející ze Slovinska, pro která lze používat chráněné označení původu, a označená výrazy: „vrhunsko vino ZGP – jagodni izbor“ nebo „vrhunsko vino ZGP – ledeno vino“ nebo „vrhunsko vino ZGP – suhi jagodni izbor“;

— bílá vína pocházející z Kanady, pro která lze používat výraz „Icewine“;

3. Seznamy vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, které jsou uvedeny v bodu 2 písm. c) a d) mohou být změněny, jestliže se změní podmínky výroby dotyčných vín nebo jejich zeměpisné označení či označení původu. ►M5  Členské státy poskytnou Komisi předem v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009 všechny nezbytné technické informace týkající se dotyčných vín, včetně jejich specifikací a množství vyrobených za rok. ◄

4. Jestliže je to nutné z důvodu povětrnostních podmínek, může Komise postupem podle čl. 113 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 rozhodnout, že v určitých vinařských zónách Společenství mohou dotčené členské státy povolit zvýšení celkového obsahu oxidu siřičitého nižšího než 300 miligramů na litr uvedeného v tomto bodu nejvýše o 50 miligramů na litr pro vína vyrobená na jejich území. Seznam případů, ve kterých mohou členské státy toto zvýšení povolit, je uveden v dodatku 1.

5. Členské státy mohou na vína vyrobená na jejich území použít přísnější předpisy.

1. Celkový obsah oxidu siřičitého v šumivém vínu, nesmí v okamžiku uvedení do oběhu za účelem přímé lidské spotřeby překročit tyto hodnoty:

a) 185 miligramů na litr u všech kategorií jakostního šumivého vína a

b) 235 miligramů na litr u všech ostatních šumivých vín.

2. Jestliže je to je to nutné z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Společenství, mohou dotčené členské státy povolit u šumivých vín uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) vyrobených na svém území zvýšení celkového obsahu oxidu siřičitého nejvýše o 40 miligramů na litr, pokud vína, u nichž bylo povoleno uvedené zvýšení, nebudou z dotyčných členských států vyvezena.

1. Obsah těkavých kyselin nesmí překročit následující hodnoty:

a) 18 miliekvivalentů na litr v případě částečně zkvašeného hroznového moštu;

b) 18 miliekvivalentů na litr u bílého a růžového vína nebo

c) 20 miliekvivalentů na litr u červeného vína.

2. Obsahy uvedené v odstavci 1 platí pro:

a) produkty z hroznů sklizených ve Společenství, které jsou v etapě produkce a ve všech etapách obchodování;

b) částečně zkvašený hroznový mošt a víno pocházející ze třetích zemí ve všech etapách od jejich vstupu na zeměpisné území Společenství.

3. Odchylky od bodu 1 mohou být stanoveny pro:

a) některá vína s chráněným označením původu (CHOP) a některá vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO),

— pokud prošla dobou zrání alespoň dvou let nebo

— pokud byla vyrobena zvláštním způsobem;

b) vína o celkovém obsahu alkoholu nejméně 13 % objemových.

1. Slazení vína je povoleno pouze v případě, že se provádí jedním nebo více z těchto výrobků:

a) hroznový mošt;

b) zahuštěný hroznový mošt;

c) rektifikovaný moštový koncentrát.

2. Slazení dovezených vín určených k přímé lidské spotřebě a se zeměpisným označením se na území Společenství zakazuje. Na slazení ostatních dovezených vín se vztahují stejné podmínky jako ty, které se použijí na vína vyrobená ve Společenství.

3. Slazení vína s chráněným označením původu může členský stát povolit jen tehdy, pokud:

a) jsou dodrženy podmínky a mezní hodnoty stanovené jinde v této příloze;

b) se provádí v oblasti, ze které dotyčné víno pochází, nebo v její bezprostřední blízkosti.

4. Slazení vína je povoleno pouze ve výrobní etapě a v etapě velkoobchodu.

5. Slazení vína se musí provádět při dodržování těchto zvláštních správních pravidel:

a) Fyzické nebo právnické osoby, které provádějí slazení, zašlou odpovídající prohlášení příslušnému orgánu členského státu, na jehož území bude slazení provedeno.

b) Tato prohlášení se provádějí písemně. Musí být doručena příslušnému orgánu nejméně 48 hodin před dnem provedení úkonu.

c) Jestliže některý podnik provádí slazení často nebo trvale, mohou členské státy povolit, aby prohlášení příslušnému orgánu platilo pro více úkonů nebo určité období. Takové prohlášení lze povolit pouze tehdy, když podnik vede evidenci o jednotlivých úkonech a o údajích podle písmene d).

d) Prohlášení obsahuje tyto údaje:

— množství vína a jeho celkový a skutečný obsah alkoholu,

— množství přidávaného hroznového moštu a jeho celkový a skutečný obsah alkoholu, případně množství a hustotu přidávaného zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu,

— celkový a skutečný obsah alkoholu vína po provedeném slazení.

1. Pro účely tohoto bodu, jakož i bodu B a C této přílohy se rozumí:

a) „tirážním likérem“

b) „expedičním likérem“

2. Expediční likér může obsahovat pouze:

— sacharosu,

— hroznový mošt,

— částečně zkvašený hroznový mošt,

— zahuštěný hroznový mošt,

— rektifikovaný moštový koncentrát,

— víno nebo

— jejich směs,

3. Aniž je dotčeno povolené obohacování jednotlivých složek kupáže podle nařízení (ES) č. 479/2008, je jakékoliv obohacování kupáže zakázáno.

4. Přesto může každý členský stát pro určité oblasti a odrůdy, jestliže je to z technického hlediska opodstatněno, povolit obohacování kupáže v místě přípravy šumivého vína za těchto podmínek:

a) u žádné ze složek kupáže dosud neproběhlo obohacení;

b) tyto složky sestávají výhradně z hroznů sklizených na jeho území;

c) obohacení se provede jen jednou;

d) nebudou překročeny následující mezní hodnoty:

i) 3 % objemových v případě kupáže ze složek z vinařské zóny A;

ii) 2 % objemových v případě kupáže ze složek z vinařské zóny B;

iii) 1,5 % objemových v případě kupáže ze složek z vinařské zóny C;

e) bude jako metody použito přídavku sacharosy, zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu.

5. Přídavek tirážního a expedičního likéru není považován za obohacování ani za slazení. Přídavek tirážního likéru může zvýšit celkový obsah alkoholu kupáže nejvýše o 1,5 % objemových. Toto zvýšení se vypočte z rozdílu mezi celkovým obsahem alkoholu kupáže a celkovým obsahem alkoholu šumivého vína před případným přídavkem expedičního likéru.

6. Přídavek expedičního likéru může zvýšit skutečný obsah alkoholu šumivého vína nejvýše o 0,5 % objemových.

7. Slazení kupáže a jejích jednotlivých složek je zakázáno.

8. Mimo případné přikyselení či odkyselení jednotlivých složek v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 479/2008, lze přikyselit nebo odkyselit i kupáž. Přikyselení a odkyselení kupáže se vzájemně vylučují. Přikyselení lze provést nejvýše v množství 1,5 gramů na litr, vyjádřeno v kyselině vinné, tj. 20 miliekvivalentů na litr.

9. V letech s výjimečnými povětrnostními podmínkami může být horní mez zvýšena z 1,5 gramů na litr, tj. 20 miliekvivalentů na litr, na 2,5 gramů na litr, tj. 34 miliekvivalentů na litr, pokud přirozený obsah kyselin není nižší než 3 gramy na litr vyjádřeno v kyselině vinné, tj. 40 miliekvivalentů na litr.

10. Oxid uhličitý v šumivém vínu může pocházet pouze z alkoholového kvašení kupáže, ze které je víno připravováno.

11. Pokud jde o jiná šumivá vína než šumivá vína s chráněným označením původu:

a) může tirážní likér určený k jejich výrobě obsahovat pouze:

— hroznový mošt,

— částečně zkvašený hroznový mošt,

— zahuštěný hroznový mošt,

— rektifikovaný moštový koncentrát nebo

— sacharosu a víno;

b) musí vykazovat nejméně 9,5 % objemových skutečného obsahu alkoholu včetně alkoholu, který je obsažen v případně přidaném expedičním likéru.

1. Tirážní likér pro jakostní šumivé víno může obsahovat pouze:

a) sacharosu,

b) zahuštěný hroznový mošt,

c) rektifikovaný moštový koncentrát,

d) hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt nebo

e) víno.

2. Producentské členské státy mohou pro jakostní šumivé víno, na které se vztahuje tato hlava a které je vyráběno na jejich území, stanovit doplňující parametry a podmínky výroby a oběhu nebo zpřísnit stávající parametry a podmínky.

3. Na výrobu jakostního šumivého vína se vztahují rovněž pravidla uvedená:

— v části A bodech 1 až 10,

— v části C bodu 3, pokud jde o skutečný obsah alkoholu, v části C bodu 5, pokud jde o minimální přetlak, a v části C bodu 6 a části C bodu 7, pokud jde o minimální doby procesu výroby, aniž je tím dotčena tato část B bod 4 písm. d).

4. Pro jakostní aromatické šumivé víno platí toto:

a) není-li stanoveno jinak, může být získáno pouze tím, že se pro kupáž použije výhradně hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán z odrůd vinné révy uvedených na seznamu uvedeném v dodatku 1. ►M1  Jakostní aromatické šumivé víno však může být vyrobeno tradičním způsobem z kupáže složené z vín získaných z hroznů odrůdy „Glera“ sklizených v regionech Veneto a Friuli-Venezia Giulia; ◄

b) řízení kvasného procesu před vytvořením a po vytvoření kupáže může za účelem tvorby oxidu uhličitého probíhat pouze chlazením nebo jinými fyzikálními postupy;

c) přídavek expedičního likéru se zakazuje;

d) doba procesu výroby jakostního aromatického šumivého vína musí činit nejméně jeden měsíc.

1. Celkový obsah alkoholu kupáže určené k výrobě jakostního šumivého vína s chráněným označením původu musí vykazovat nejméně:

— 9,5 % objemových ve vinařských zónách C III,

— 9 % objemových v ostatních vinařských zónách.

2. Přesto mohou kupáže určené k výrobě jakostních šumivých vín s chráněným označením původu „Prosecco“, „Conegliano Valdobbiadene – Prosecco“ a „Colli Asolani – Prosecco“ nebo „Asolo – Prosecco“, které byly získány z jediné odrůdy révy, vykazovat celkový obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových.

3. Jakostní šumivé víno s chráněným označením původu musí vykazovat nejméně 10 % objemových skutečného obsahu alkoholu včetně alkoholu, který je obsažen v případném přidaném expedičním likéru.

4. Tirážní likér pro šumivá vína a jakostní šumivá vína s chráněným označením původu může obsahovat pouze:

a) sacharosu,

b) zahuštěný hroznový mošt,

c) rektifikovaný moštový koncentrát,

a) hroznový mošt,

b) částečně zkvašený hroznový mošt,

c) víno,

5. Odchylně od bodu 5 písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 jakostní šumivé víno s chráněným označením původu, které je uchováváno v uzavřených nádobách s objemem menším než 25 cl při 20 °C, může vykazovat přetlak nejméně 3 baru.

6. Doba výrobního procesu jakostních šumivých vín s chráněným označením původu včetně zrání v produkčním podniku od počátku kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého činí alespoň:

a) šest měsíců, pokud dochází k uvedenému kvašení v uzavřeném tanku;

b) devět měsíců, pokud dochází k uvedenému kvašení v lahvi.

7. Doba kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně:

— 90 dní,

— 30 dnů, pokud kvašení probíhá v nádobách s míchacím zařízením.

8. Pravidla uvedená v části A bodu 1 až 10 a v části B bodu 2 se použijí rovněž na šumivá vína a jakostní šumivá vína s chráněným označením původu.

9. Pro jakostní aromatické šumivé víno s chráněným označením původu platí toto:

a) může být získáno pouze tím, že se pro vytvoření kupáže použije výhradně hroznový mošt a částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán z odrůd révy uvedených na seznamu v dodatku 1, pokud tyto odrůdy jsou v pěstitelské oblasti, jejíž název jakostní šumivé víno s chráněným označením původu nese, uznány za vhodné k výrobě jakostního šumivého vína s chráněným označením původu; ►M1  odchylně může být získáno aromatické jakostní šumivé víno s chráněným označením původu tím, že pro vytvoření kupáže se použijí vína z hroznů odrůdy „Glera“, které byly sklizeny v pěstitelských oblastech s označením původu „Prosecco“, „Conegliano-Valdobbiadene – Prosecco“, „Colli Asolani – Prosecco“ a „Asolo – Prosecco“; ◄

b) řízení kvasného procesu před vytvořením a po vytvoření kupáže může za účelem tvorby oxidu uhličitého probíhat pouze chlazením nebo jinými fyzikálními postupy;

c) přídavek expedičního likéru se zakazuje;

d) skutečný obsah alkoholu jakostního aromatického šumivého vína s chráněným označením původu musí činit nejméně 6 % objemových;

e) celkový obsah alkoholu jakostního aromatického šumivého vína s chráněným označením původu musí činit nejméně 10 % objemových;

f) jakostní aromatické šumivé víno s chráněným označením původu uchovávané v uzavřených nádobách při 20 °C musí vykazovat přetlak nejméně 3 bary;

g) odchylně od části C bodu 6 musí činit doba procesu výroby jakostního aromatického šumivého vína s chráněným označením původu nejméně jeden měsíc.

Airén

Albariño

Aleatico N

Alvarinho

Ασύρτικο (Assyrtiko)

Bourboulenc B

Brachetto N.

Busuioacă de Bohotin

Clairette B

Colombard B

Csaba gyöngye B

Cserszegi fűszeres B

Devín

Fernão Pires

Freisa N

Gamay N

Gewürztraminer Rs

Girò N

Glera

Γλυκερύθρα (Glykerythra)

Huxelrebe

Irsai Olivér B

Macabeo B

Macabeu B

Toutes les Malvasías

Tous les Malvoisies

Mauzac blanc et rosé

Monica N

Tous les Moscateles

Μοσχοφίλερο (Moschofilero)

Müller-Thurgau B

Tous les Muscats

Manzoni moscato

Nektár

Pálava B

Parellada B

Perle B

Piquepoul B

Poulsard

Ροδίτης (Roditis)

Scheurebe

Tămâioasă românească

Torbato

Touriga Nacional

Verdejo

Zefír B

1. Produkty uvedené v bodu 3 písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 sloužící k výrobě likérových vín a likérových vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením mohou být případně zpracovávány pouze enologickými postupy a ošetřeními stanovenými v nařízení (ES) č. 479/2008 nebo v tomto nařízení.

2. Avšak:

a) zvýšení přirozeného obsahu alkoholu je možno uskutečnit jen za použití produktů uvedených v bodu 3 písm. e) a f) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 a

b) odchylně je Španělsko oprávněno povolit použití síranu vápenatého pro španělská vína označená tradičním výrazem „vino generoso“ nebo „vino generoso de licor“, pokud jde o tradiční postup a obsah síranů takto ošetřeného produktu nepřekročí hodnotu 2,5 gramu na litr, vyjádřených jako síran draselný. Takto získaná vína mohou být doplňkově přikyseleny až do 1,5 gramu na litr.

3. Aniž jsou dotčeny přísnější předpisy, které členské státy mohou stanovit pro likérová vína a likérová vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením vyrobená na jejich území, povolují se u těchto produktů enologické postupy uvedené v nařízení (ES) č. 479/2008 nebo v tomto nařízení.

4. Rovněž je povoleno:

a) slazení uvedené v prohlášení a evidenci, pokud u užitých produktů neproběhlo obohacení zahuštěným hroznovým moštem, pomocí:

— zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu, pokud zvýšení celkového obsahu alkoholu dotyčného vína nepřesáhne 3 % objemových,

— zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu či hroznového moštu ze zaschlých hroznů, do něhož byl přidán neutrální alkohol vinného původu s cílem zamezit fermentaci, v případě španělského vína označeného tradičním výrazem „vino generoso de licor“, pokud zvýšení celkového obsahu alkoholu dotyčného vína nepřesáhne 8 % objemových,

— zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu v případě likérových vín s chráněným označením původu „Madeira“, pokud zvýšení celkového obsahu alkoholu dotyčného vína nepřesáhne 8 % objemových;

b) přidání lihu, destilátu nebo pálenky uvedených v bodu 3 písm. e) a f) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008, aby se vyrovnaly ztráty, které vzniknou odparem během zrání;

c) zrání v nádobách při teplotě nepřesahující 50 °C v případě likérových vín s chráněným označením původu „Madeira“.

5. Odrůdy révy, z nichž se získávají produkty uvedené v bodu 3 písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 sloužící k výrobě likérových vín a likérových vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, se vybírají z odrůd uvedených v čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

6. Přirozený obsah alkoholu u produktů uvedených v bodu 3 písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 sloužících k výrobě likérových vín a likérových vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením musí být alespoň 12 % objemových.

1. Seznam likérových vín s chráněným označením původu, jejichž výroba zahrnuje užití hroznového moštu nebo směsi hroznového moštu s vínem, uvedených v bodu 3 písm. c) čtvrté odrážce přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 je uveden v dodatku 1 části A této přílohy.

2. Seznam likérových vín s chráněným označením původu, do nichž mohou být přidány produkty uvedené v bodu 3 písm. f) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008, je uveden v dodatku 1 části B této přílohy.

3. Produkty uvedené v bodu 3 písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008, jakož i zahuštěný hroznový mošt a částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů podle bodu 3 písm. f) podbodu iii) uvedené přílohy IV použité k výrobě likérového vína s chráněným označením původu, musí pocházet z oblasti, jejíž název dotyčné likérové víno s chráněným označením původu nese.

4. Úkony uvedené v části A bodu 1 až 4 této přílohy pro výrobu likérového vína s chráněným označením původu mohou být prováděny jen uvnitř oblasti uvedené v bodu 3.

5. Aniž jsou dotčeny přísnější předpisy, které členské státy mohou stanovit pro likérová vína s chráněným označením původu vyrobená na svém území:

a) nesmí být přirozený obsah alkoholu u produktů sloužících k výrobě likérových vín s chráněným označením původu uvedených v bodu 3 písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 nižší než 12 % objemových. Některá likérová vína s chráněným označením původu uvedená na jednom ze seznamů v dodatku 2 části A této přílohy však lze získat:

i) buď z hroznového moštu o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 10 % objemových v případě likérových vín s chráněným označením původu, která byla vyrobena s přísadou pálenky z vína nebo matolinové pálenky s označením původu a pocházejících případně ze stejného podniku;

ii) nebo z částečně zkvašeného hroznového moštu nebo v případě druhé odrážky uvedené níže z vína s původním přirozeným obsahem alkoholu nejméně:

— 11 % objemových, jedná-li se o likérová vína s chráněným označením původu, která byla vyrobena přidáním neutrálního alkoholu nebo vinného destilátu se skutečným obsahem alkoholu nejméně 70 % objemových nebo z pěstitelské vínovice,

— 10,5 % objemových, jedná-li se o vína, která byla vyrobena z bílého hroznového moštu uvedeného na seznamu 3 v části A dodatku 2,

— 9 % objemových, jedná-li se o portugalské likérové víno s chráněným označením původu „Madeira“, které bylo vyrobeno tradičním a obvyklým způsobem výroby podle vnitrostátních právních předpisů, jež takový způsob výroby výslovně stanoví;

b) Seznam likérových vín s chráněným označením původu, která mají odchylně od bodu 3 písm. b) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 celkový obsah alkoholu nižší než 17,5 % objemových, aniž by však byl nižší než 15 % objemových, jak to výslovně stanovily vnitrostátní právní předpisy, které se na ně používaly před 1. lednem 1985, je uveden v části B dodatku 2.

6. Tradiční zvláštní výrazy „οίνος γλυκύς φυσικός“, „vino dulce natural“, „vino dolce naturale“ a „vinho doce natural“ jsou vyhrazeny likérovým vínům s chráněným označením původu, která:

— byla získána z hroznů pocházejících minimálně z 85 % z odrůd uvedených na seznamu v dodatku 3,

— byla vyrobena z moštu, který vykazuje minimální obsah původního přírodního cukru 212 gramů na litr,

— byla bez jakéhokoli jiného obohacování získána přidáním lihu, destilátu nebo pálenky uvedených v bodu 3 písm. e) a f) přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008.

7. Pokud je to podle tradičních výrobních postupů nutné, mohou členské státy pro likérová vína s chráněným označením původu vyráběná na svém území stanovit, že zvláštní tradiční výraz „vin doux naturel“ je vyhrazen pro likérová vína s chráněným označením původu, která jsou:

— vinifikovaná přímo producentem sklízejícím hrozny a pocházejí výhradně z hroznů muškátových odrůd a odrůd Grenache, Maccabéo nebo Malvoise; mohou být však použity hrozny z vinic, jejichž celková plocha obsahuje nejvýše 10 % jiných odrůd révy než čtyři výše uvedené odrůdy,

— získaná při maximálním hektarovém výnosu 40 hektolitrů hroznového moštu podle bodu 3 písm. c) první a čtvrté odrážky přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008, přičemž důsledkem jakéhokoli překročení výnosu je ztráta nároku na použití označení „vin doux naturel“ pro celou sklizeň,

— vyrobena z výše uvedeného hroznového moštu, který vykazuje minimální obsah původního přírodního cukru alespoň 252 gramů na litr,

— vyrobena bez jakéhokoli jiného obohacování přídavkem alkoholu vinného původu odpovídajícího obsahem čistého alkoholu nejméně 5 % objemu použitého výše uvedeného hroznového moštu a nejvýše té z následujících dvou hodnot, která je nižší:

—

8.  ►M3  Zvláštní tradiční výraz „vino generoso“ je v případě likérových vín vyhrazen suchým likérovým vínům s chráněným označením původu, která se vyrábějí zcela nebo částečně povrchovým působením kvasinek a: ◄

— je získáno z bílých hroznů odrůd révy Palomino de Jerez, Palomino fino, Pedro Ximénez, Verdejo, Zalema a Garrido Fino,

— se dodává ke spotřebě po průměrné době zrání 2 let v dubových sudech.

9. Zvláštní tradiční výraz „vinho generoso“ je vyhrazen likérovým vínům s chráněným označením původu „Porto“, „Madeira“, „Moscatel de Setúbal“ a „Carcavelos“ ve spojení s odpovídajícím označením původu.

10. Zvláštní tradiční výraz „vino generoso de licor“ je vyhrazen likérovému vínu s chráněným označením původu:

— vyráběnému z „vino generoso“ uvedeného v bodu 8 nebo z vína s využitím povrchového působení kvasinek vhodného k získávání tohoto „vino generoso“, k němuž se buď přidává hroznový mošt ze zaschlých hroznů, do něhož byl přídán neutrální alkohol vinného původu s cílem zamezit fermentaci, nebo rektifikovaný moštový koncentrát, nebo „vino dulce natural“,

— se dodává ke spotřebě po průměrné době zrání 2 let v dubových sudech.

Porto – Port

Moscatel de Setúbal, Setúbal

Carcavelos

Moscatel do Douro.

Moscato di Noto

Jerez-Xérès-Sherry

Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda

Condado de Huelva

Rueda

— teplota nástřiku: 200 °C,

— teplota kolony: 130 °C,

— rychlost proudění nosného plynu helia: 20 ml za minutu.