Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02006L0112-20220701

Consolidated text: Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/112/2022-07-01

02006L0112 — CS — 01.07.2022 — 027.003


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE RADY 2006/112/ES

ze dne 28. listopadu 2006

o společném systému daně z přidané hodnoty

(Úř. věst. L 347 11.12.2006, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

 M1

SMĚRNICE RADY 2006/138/ES ze dne 19. prosince 2006,

  L 384

92

29.12.2006

►M2

SMĚRNICE RADY 2007/75/ES ze dne 20. prosince 2007,

  L 346

13

29.12.2007

►M3

SMĚRNICE RADY 2008/8/ES ze dne 12. února 2008,

  L 44

11

20.2.2008

►M4

SMĚRNICE RADY 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008,

  L 14

7

20.1.2009

►M5

SMĚRNICE RADY 2009/47/ES ze dne 5. května 2009,

  L 116

18

9.5.2009

►M6

SMĚRNICE RADY 2009/69/ES ze dne 25. června 2009,

  L 175

12

4.7.2009

►M7

SMĚRNICE RADY 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009,

  L 10

14

15.1.2010

►M8

SMĚRNICE RADY 2010/23/EU ze dne 16. března 2010,

  L 72

1

20.3.2010

►M9

SMĚRNICE RADY 2010/45/EU ze dne 13. července 2010,

  L 189

1

22.7.2010

 M10

SMĚRNICE RADY 2010/88/EU ze dne 7. prosince 2010,

  L 326

1

10.12.2010

 M11

SMĚRNICE RADY 2013/42/EU ze dne 22. července 2013,

  L 201

1

26.7.2013

►M12

SMĚRNICE RADY 2013/43/EU ze dne 22. července 2013,

  L 201

4

26.7.2013

►M13

SMĚRNICE RADY 2013/61/EU ze dne 17. prosince 2013,

  L 353

5

28.12.2013

 M14

SMĚRNICE RADY (EU) 2016/856 ze dne 25. května 2016,

  L 142

12

31.5.2016

►M15

SMĚRNICE RADY (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016,

  L 177

9

1.7.2016

►M16

SMĚRNICE RADY (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017,

  L 348

7

29.12.2017

 M17

Ve znění: ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2020/1109 ze dne 20. července 2020,

  L 244

3

29.7.2020

►M18

SMĚRNICE RADY (EU) 2018/912 ze dne 22. června 2018,

  L 162

1

27.6.2018

►M19

SMĚRNICE RADY (EU) 2018/1695 ze dne 6. listopadu 2018,

  L 282

5

12.11.2018

 M20

SMĚRNICE RADY (EU) 2018/1713 ze dne 6. listopadu 2018,

  L 286

20

14.11.2018

►M21

SMĚRNICE RADY (EU) 2018/1910 ze dne 4. prosince 2018,

  L 311

3

7.12.2018

 M22

SMĚRNICE RADY (EU) 2018/2057 ze dne 20. prosince 2018,

  L 329

3

27.12.2018

►M23

SMĚRNICE RADY (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019,

  L 83

42

25.3.2019

►M24

SMĚRNICE RADY (EU) 2019/1995 ze dne 21. listopadu 2019,

  L 310

1

2.12.2019

►M25

SMĚRNICE RADY (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019,

  L 336

10

30.12.2019

►M26

SMĚRNICE RADY (EU) 2020/1756 ze dne 20. listopadu 2020,

  L 396

1

25.11.2020

►M27

SMĚRNICE RADY (EU) 2020/2020 ze dne 7. prosince 2020,

  L 419

1

11.12.2020

►M28

SMĚRNICE RADY (EU) 2021/1159 ze dne 13. července 2021,

  L 250

1

15.7.2021

►M29

SMĚRNICE RADY (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022,

  L 107

1

6.4.2022

►M30

SMĚRNICE RADY (EU) 2022/890 ze dne 3. června 2022,

  L 155

1

8.6.2022


Ve znění:

►A1

AKT o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii

  L 112

21

24.4.2012


Opravena:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 335, 20.12.2007, s.  60 (2006/112/ES)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 210, 11.8.2010, s.  36 (2010/45/EU)

►C3

Oprava, Úř. věst. L 089, 5.4.2011, s.  26 (2008/8/ES)

 C4

Oprava, Úř. věst. L 125, 22.5.2018, s.  15 (2017/2455)

 C5

Oprava, Úř. věst. L 225, 6.9.2018, s.  1 (2017/2455)

►C6

Oprava, Úř. věst. L 225, 6.9.2018, s.  1 (2017/2455)

►C7

Oprava, Úř. věst. L 329, 27.12.2018, s.  53 (2018/1695)

►C8

Oprava, Úř. věst. L 245, 25.9.2019, s.  9 (2017/2455)

►C9

Oprava, Úř. věst. L 030, 2.2.2023, s.  37 (2017/2455)




▼B

SMĚRNICE RADY 2006/112/ES

ze dne 28. listopadu 2006

o společném systému daně z přidané hodnoty



OBSAH

HLAVA I -

ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI

HLAVA II -

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

HLAVA III -

OSOBY POVINNÉ K DANI

HLAVA IV -

ZDANITELNÁ PLNĚNÍ

Kapitola 1 -

Dodání zboží

Kapitola 2 -

Pořízení zboží uvnitř Společenství

Kapitola 3 -

Poskytnutí služby

Kapitola 4 -

Dovoz zboží

Kapitola 5 -

Společná ustanovení ke kapitolám 1 a 3

HLAVA V -

MÍSTO ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ

Kapitola 1 -

Místo dodání zboží

Oddíl 1 -

Dodání zboží bez přepravy

Oddíl 2 -

Dodání zboží s přepravou

Oddíl 3 -

Dodání zboží na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku

Oddíl 4 -

Dodáni zboží prostřednictvím distribučních soustav

Kapitola 2 -

Místo pořízení zboží uvnitř Společenství

Kapitola 3 -

Místo poskytnutí služby

Oddíl 1 -

Definice

Oddíl 2 -

Obecná pravidla

Oddíl 3 -

Zvláštní ustanovení

Pododdíl 1 -

Poskytnutí služby zprostředkovatelem

Pododdíl 2 -

Poskytnutí služby související s nemovitostí

Pododdíl 3 -

Poskytnutí přepravní služby

Pododdíl 4 -

Poskytnutí služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb, vedlejších přepravních služeb a oceňování movitého majetku nebo práce na tomto majetku

Pododdíl 5 -

Poskytnutí restauračních a cateringových služeb

Pododdíl 6 -

Nájem dopravního prostředku

Pododdíl 7 -

Poskytnutí restauračních a cateringových služeb na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku

Pododdíl 8 -

Poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb osobě nepovinné k dani

Pododdíl 9 -

Poskytnutí služby osobě nepovinné k dani mimo Společenství

Pododdíl 10 -

Zamezení dvojího zdanění nebo nezdanění

Kapitola 3a—

Prahová hodnota pro osoby povinné k dani dodávající zboží podle čl. 33 písm. a) a poskytující služby podle článku 58

Kapitola 4 -

Místo dovozu zboží

HLAVA VI -

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ A VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI

Kapitola 1 -

Obecná ustanovení

Kapitola 2 -

Dodání zboží a poskytnutí služby

Kapitola 3 -

Pořízení zboží uvnitř Společenství

Kapitola 4 -

Dovoz zboží

HLAVA VII -

ZÁKLAD DANĚ

Kapitola 1 -

Definice

Kapitola 2 -

Dodání zboží a poskytnutí služby

Kapitola 3 -

Pořízení zboží uvnitř Společenství

Kapitola 4 -

Dovoz zboží

KAPITOLA 5 -

RŮZNÁ USTANOVENÍ

HLAVA VIII -

SAZBY

Kapitola 1 -

Uplatnění sazeb

Kapitola 2 -

Struktura a výše sazeb

Oddíl 1 -

Základní sazba

Oddíl 2 -

Snížené sazby

Oddíl 2a -

Výjimečné situace

Oddíl 3 -

Zvláštní ustanovení

Kapitola 5 -

Dočasná ustanovení

HLAVA IX -

OSVOBOZENÍ OD DANĚ

Kapitola 1 -

Obecné ustanovení

Kapitola 2 -

Osvobození některých činností od daně ve veřejném zájmu

Kapitola 3 -

Ostatní případy osvobození od daně

Kapitola 4 -

Osvobození od daně vztahující se na plnění uvnitř Společenství

Oddíl 1 -

Osvobození od daně vztahující se na dodání zboží

Oddíl 2 -

Osvobození od daně vztahující se na pořízení zboží uvnitř Společenství

Oddíl 3 -

Osvobození od daně vztahující se na poskytnutí některých přepravních služeb

Kapitola 5 -

Osvobození od daně při dovozu

Kapitola 6 -

Osvobození od daně při vývozu

Kapitola 7

Osvobození od daně vztahující se na mezinárodní přepravu

Kapitola 8 -

Osvobození od daně vztahující se na některá plnění považovaná za vývoz

Kapitola 9 -

Osvobození od daně vztahující se na služby poskytnuté zprostředkovatelem

Kapitola 10 -

Osvobození od daně vztahující se na plnění související s mezinárodním obchodem

Oddíl 1 -

Celní sklady, jiné než celní sklady a podobné režimy

Oddíl 2 -

Plnění osvobozená od daně za účelem vývozu nebo v rámci obchodu mezi členskými státy

Oddíl 3 -

Společné ustanovení k oddílům 1 a 2

HLAVA X -

ODPOČET DANĚ

Kapitola 1 -

Vznik a rozsah nároku na odpočet daně

Kapitola 2 -

Poměrný odpočet daně

Kapitola 3 -

Omezení nároku na odpočet daně

Kapitola 4 -

Pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně

Kapitola 5 -

Oprava odpočtů daně

HLAVA XI -

POVINNOSTI OSOB POVINNÝCH K DANI A NĚKTERÝCH OSOB NEPOVINNÝCH K DANI

Kapitola 1 -

Platební povinnost

Oddíl 1 -

Osoby povinné odvést daň správci daně

Oddíl 2 -

Způsoby platby

Kapitola 2 -

Identifikace

Kapitola 3 -

Fakturace

▼C1

Oddíl 1 -

Definice

▼B

Oddíl 2 -

Pojem faktury

Oddíl 3 -

Vystavování faktur

Oddíl 4 -

Obsah faktur

Oddíl 5 -

Předání faktur elektronickými prostředky

Oddíl 6 -

Zjednodušující opatření

Kapitola 4 -

Účetnictví

Oddíl 1

Definice

Oddíl 2 -

Obecné povinnosti

Oddíl 3 -

Konkrétní povinnosti týkající se uchovávání všech faktur

Oddíl 4 -

Právo na přístup k fakturám uchovávaným elektronickými prostředky v jiném členském státě

Kapitola 5 -

Přiznání k DPH

Kapitola 6 -

Souhrnná hlášení

Kapitola 7 -

Různá ustanovení

Kapitola 8 -

Povinnosti týkající se některého dovozu a vývozu

Oddíl 1

Dovoz

Oddíl 2

Vývoz

HLAVA XII -

ZVLÁŠTNÍ REŽIMY

Kapitola 1 -

Zvláštní režim pro malé podniky

Oddíl 1 -

Zjednodušené postupy vyměřování a výběru daně

Oddíl 2 -

Osvobození od daně nebo odstupňovaná daňová úleva

Oddíl 3 -

Podávání zpráv a přezkum

Kapitola 2 -

Společný režim daňového paušálu pro zemědělce

Kapitola 3 -

Zvláštní režim pro cestovní kanceláře

Kapitola 4 -

Zvláštní režim pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti

Oddíl 1 -

Definice 110

Oddíl 2 -

Zvláštní režim pro obchodníky povinné k dani

Pododdíl 1 -

Režim ziskové přirážky

Pododdíl 2 -

Přechodný režim pro použité dopravní prostředky

Oddíl 3 -

Zvláštní režim pro prodej veřejnou dražbou

Oddíl 4 –

Opatření za účelem zabránění narušení hospodářské soutěže a boje proti daňovým únikům

Kapitola 5 –

Zvláštní režim pro investiční zlato

Oddíl 1 –

Obecná ustanovení

Oddíl 2 –

Osvobození od daně

Oddíl 3 –

Volba zdanění

Oddíl 4 –

Plnění na vázaném trhu zlata

Oddíl 5 –

Zvláštní práva a povinnosti obchodníků s investičním zlatem

Kapitola 6 –

Zvláštní režimy pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby osobám nepovinným k dani

Oddíl 1 –

Obecná ustanovení

Oddíl 2 –

Zvláštní režim pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby poskytnuté osobami povinnými k dani neusazenými ve Společenství

Oddíl 3 –

Zvláštní režim pro prodej zboží na dálku uvnitř Společenství, pro dodání zboží na území členského státu uskutečněné elektronickými rozhraními usnadňujícími tato dodání a pro služby poskytované osobami povinnými k dani usazenými ve Společenství, avšak nikoli v členském státě spotřeby

Oddíl 4—

Zvláštní režim pro prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí

Kapitola 7 –

Zvláštní režim pro přiznání a odvod DPH při dovozu

Kapitola 8 –

Směnné hodnoty

HLAVA XIII –

ODCHYLKY

Kapitola 1 –

Odchylky použitelné do zavedení konečného režimu

Oddíl 1 –

Odchylky pro státy, které byly členy Společenství k 1. lednu 1978

Oddíl 2 –

Odchylky pro státy, které přistoupily ke Společenství po 1. lednu 1978

Oddíl 3 –

Společná ustanovení k oddílům 1 a 2

Kapitola 2 –

Odchylky na základě povolení

Oddíl 1 –

Zjednodušující opatření a opatření k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem

Oddíl 2 –

Mezinárodní dohody

HLAVA XIV –

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1 –

Prováděcí opatření

Kapitola 2 –

Výbor pro DPH

Kapitola 3 –

Přepočítací koeficienty

Kapitola 4 –

Jiné daně, dávky a poplatky

HLAVA XV –

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1 –

Přechodný režim zdanění obchodu mezi členskými státy

Kapitola 2 –

Přechodná opatření použitelná v souvislosti s přistoupením k Evropské unii

Kapitola 2a –

Přechodná opatření pro uplatňování nových právních ustanovení

Kapitola 3 –

Provedení a vstup v platnost

▼C1

PŘÍLOHA I

SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 13 ODST. 1 TŘETÍM PODODSTAVCI

▼B

PŘÍLOHA II –

INFORMATIVNÍ SEZNAM ELEKTRONICKY POSKYTOVANÝCH SLUŽEB PODLE ČLÁNKU 58 PRVNÍHO PODODSTAVCE PÍSM. c)

PŘÍLOHA III –

SEZNAM DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽEB, KTERÁ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM SNÍŽENÉ SAZBY NEBO OSVOBOZENÍ OD DANĚ S NÁROKEM NA ODPOČET DANĚ PODLE ČLÁNKU 98

PŘÍLOHA IV –

SEZNAM SLUŽEB UVEDENÝCH V ČLÁNKU 106

PŘÍLOHA V –

KATEGORIE ZBOŽÍ, KTERÉ JE PROPUŠTĚNO DO REŽIMU USKLADŇOVÁNÍ V JINÉM NEŽ CELNÍM SKLADU PODLE ČL. 160 ODST. 2

PŘÍLOHA VI –

SEZNAM DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽEB PODLE ČL. 199 ODST. 1 PÍSM. d)

PŘÍLOHA VII –

SEZNAM ČINNOSTÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY PODLE ČL. 295 ODST. 1 BODU 4

PŘÍLOHA VIII –

INFORMATIVNÍ SEZNAM ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB PODLE ČL. 295 ODST. 1 BODU 5

PŘÍLOHA IX –

UMĚLECKÁ DÍLA, SBĚRATELSKÉ PŘEDMĚTY A STAROŽITNOSTI PODLE ČL. 311 ODST. 1 BODŮ 2, 3 A 4

Část A –

Umělecká díla

Část B –

Sběratelské předměty

Část C –

Starožitnosti

PŘÍLOHA X –

►A1  SEZNAM PLNĚNÍ, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ ODCHYLKY UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 370 A 371 A ČLÁNCÍCH 375 AŽ 390c ◄

Část A –

Plnění, která mohou členské státy nadále zdaňovat

Část B –

Plnění, která mohou členské státy nadále osvobozovat od daně

PŘÍLOHA XI

Část A –

Zrušené směrnice s postupným i změnami

Část B –

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu (podle článku 411)

PŘÍLOHA XII –

SROVNÁVACÍ TABULKA



HLAVA I

ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

1.  
Tato směrnice zavádí společný systém daně z přidané hodnoty (DPH).
2.  
Společný systém DPH je založen na zásadě, že se na zboží a služby uplatňuje všeobecná daň ze spotřeby v přesném poměru k ceně zboží a služeb, bez ohledu na počet plnění uskutečněných ve výrobním a distribučním procesu před stupněm, ve kterém je daň uplatněna.

Každé plnění podléhá DPH vypočítané z ceny zboží nebo služby podle sazeb platných pro toto zboží nebo tuto službu po odpočtu daně, kterou byly přímo zatíženy jednotlivé nákladové prvky tvořící cenu.

Společný systém DPH se uplatňuje až do stupně maloobchodu včetně.

Článek 2

1.  

Předmětem DPH jsou tato plnění:

a) 

dodání zboží za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková;

b) 

pořízení zboží za úplatu uvnitř Společenství uskutečněné v rámci členského státu:

i) 

osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, je–li prodávajícím osoba povinná k dani, která jedná jako taková a přitom nemá nárok na osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292, ani se na ni nevztahuje článek 33 nebo 36;

ii) 

v případě nových dopravních prostředků, osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, jejíž ostatní pořízení nejsou předmětem daně podle čl. 3 odst. 1, nebo jakoukoli jinou osobou nepovinnou k dani;

iii) 

v případě výrobků podléhajících spotřební dani, pokud lze spotřební daň z pořízení uvnitř Společenství podle směrnice 92/12/EHS vybírat na území členského státu, osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, jejíž ostatní pořízení nejsou předmětem daně podle čl. 3 odst. 1;

c) 

poskytnutí služby za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková;

d) 

dovoz zboží.

2.  
a) 

Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) se „dopravními prostředky“ rozumějí tyto dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží:

i) 

motorová pozemní vozidla s objemem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW;

ii) 

lodě delší než 7,5 m, s výjimkou lodí užívaných k plavbě na volném moři a přepravujících cestující za úplatu nebo lodí užívaných k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti, jakož i lodí užívaných k poskytování záchrany nebo pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu;

iii) 

letadla o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 550 kg, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi, které provozují zejména mezinárodní leteckou přepravu za úplatu.

b) 

Tyto dopravní prostředky se považují za „nové“, jde–li o

i) 

motorová pozemní vozidla, pokud se dodání uskuteční do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo pokud má vozidlo ujeto nejvýše 6 000 km;

ii) 

lodě, pokud se dodání uskuteční do tří měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo pokud má loď najeto nejvýše 100 hodin;

iii) 

letadla, pokud se dodání uskuteční do tří měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo pokud má letadlo nelétáno nejvýše 40 hodin.

c) 

Členské státy stanoví podmínky, za nichž lze skutečnosti podle písmene b) považovat za prokázané.

▼M7

3.  
Za „výrobky podléhající spotřební dani“ se považují energetické výrobky, alkohol a alkoholické nápoje a zpracovaný tabák, vymezené platnými právními předpisy Společenství, avšak nepovažuje se za ně plyn dodávaný prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené.

▼B

Článek 3

1.  

Odchylně od čl. 2 odst. 1 písm. b) bodu i) nejsou předmětem DPH tato plnění:

a) 

pořízení zboží uvnitř Společenství osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, jehož dodání by v rámci členského státu bylo osvobozeno od daně podle článků 148 a 151;

b) 

pořízení zboží uvnitř Společenství jiné než pořízení podle písmene a) a článku 4 a jiné než pořízení nových dopravních prostředků nebo výrobků podléhajících spotřební dani, uskutečněné osobou povinnou k dani pro účely jejího zemědělského, lesnického nebo rybářského podniku, na který se vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce, nebo osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze dodání zboží nebo poskytnutí služeb, u nichž daň není odpočitatelná, anebo právnickou osobou nepovinnou k dani.

2.  

Ustanovení odst. 1 písm. b) se použije jen v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

celková hodnota zboží pořízeného uvnitř Společenství nepřesáhne v běžném kalendářním roce prahovou hodnotu, kterou stanoví členské státy a která nesmí být nižší než 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně;

b) 

celková hodnota zboží pořízeného uvnitř Společenství nepřesáhla v předchozím kalendářním roce prahovou hodnotu stanovenou v písmenu a).

Prahová hodnota, která slouží jako referenční hodnota, sestává z celkové hodnoty zboží podle odst. 1 písm. b) pořízeného uvnitř Společenství, bez DPH, splatné nebo odvedené v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží.

3.  
Členské státy poskytnou osobám povinným k dani a právnickým osobám nepovinným k dani, jež splňují podmínky odst. 1 písm. b), možnost rozhodnout se pro obecný režim stanovený v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodu i).

Členské státy stanoví prováděcí pravidla pro výkon volby podle prvního pododstavce, která se bude v každém případě vztahovat na období nejméně dvou kalendářních let.

Článek 4

Vedle plnění uvedených v článku 3 nejsou předmětem DPH tato plnění:

a) 

pořízení použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, jak jsou definovány v čl. 311 odst. 1 bodech 1 až 4, uvnitř Společenství, je–li prodávající obchodníkem povinným k dani, který jedná jako takový, a bylo–li pořízené zboží předmětem DPH v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží v souladu se zvláštním režimem zdanění ziskové přirážky podle článků 312 až 325;

b) 

pořízení použitých dopravních prostředků, jak jsou definovány v čl. 327 odst. 3, uvnitř Společenství, je–li prodávající obchodníkem povinným k dani, který jedná jako takový, a byly–li pořízené dopravní prostředky předmětem DPH v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy těchto dopravních prostředků v souladu s přechodným režimem pro použité dopravní prostředky;

c) 

pořízení použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, jak jsou definovány v čl. 311 odst. 1 bodech 1 až 4, uvnitř Společenství, je–li prodávající organizátorem prodejů veřejnou dražbou, který jedná jako takový, a bylo–li pořízené zboží předmětem DPH v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží v souladu se zvláštním režimem pro prodej veřejnou dražbou.



HLAVA II

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

Článek 5

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) 

„Společenstvím“ a „územím Společenství“ souhrn území členských států, jak jsou vymezena v bodě 2;

2) 

„členským státem“ a „územím členského státu“ území každého členského státu Společenství, na které se podle svého článku 299 vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství, s výjimkou území uvedeného nebo uvedených v článku 6 této směrnice;

3) 

„třetími územími“ území uvedená v článku 6;

4) 

„třetí zemí“ každý stát nebo každé území, na které se nevztahuje Smlouva.

Článek 6

1.  

Tato směrnice se nevztahuje na tato území, která jsou součástí celního území Společenství:

a) 

hora Athos,

b) 

Kanárské ostrovy,

▼M13

c) 

francouzská území uvedená v článku 349 a čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

▼B

d) 

Ålandy,

e) 

Normanské ostrovy;

▼M23

f) 

Campione d'Italia;

g) 

italské vody jezera Lugano.

▼B

2.  

Tato směrnice se nevztahuje na tato území, která nejsou součástí celního území Společenství:

a) 

ostrov Helgoland,

b) 

území Büsingen,

c) 

Ceuta,

d) 

Melilla,

e) 

Livigno.

▼M23 —————

▼B

Článek 7

1.  
S ohledem na úmluvy a smlouvy uzavřené s Francií, se Spojeným královstvím a s Kyprem se Monacké knížectví, ostrov Man a výsostné oblasti Spojeného království v Akrotiri a Dhekelii nepovažují pro účely této směrnice za třetí země.
2.  
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby plnění pocházející z Monackého knížectví nebo pro ně určená byla považována za plnění pocházející z Francie nebo pro ni určená, aby plnění pocházející z ostrova Man nebo pro něj určená byla považována za plnění pocházející ze Spojeného království nebo pro ně určená a aby plnění pocházející z výsostných oblastí Spojeného království v Akrotiri a Dhekelii nebo pro ně určená byla považována za plnění pocházející z Kypru nebo pro něj určená.

Článek 8

Dospěje–li Komise k závěru, že články 6 a 7 nejsou nadále odůvodněné, zejména s ohledem na neutralitu hospodářské soutěže nebo vlastní zdroje, předloží v tomto smyslu vhodné návrhy Radě.



HLAVA III

OSOBY POVINNÉ K DANI

Článek 9

1.  
„Osobou povinnou k dani“ se rozumí jakákoliv osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti.

„Ekonomickou činností“ se rozumí veškerá činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně těžební činnosti, zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Za ekonomickou činnost se považuje zejména využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.

2.  
Kromě osob uvedených v odstavci 1 se za osobu povinnou k dani považuje každá osoba, která příležitostně dodá nový dopravní prostředek, jenž je odeslán nebo přepraven pořizovateli prodejcem nebo samotným pořizovatelem nebo na účet prodejce nebo pořizovatele mimo území členského státu, avšak na území Společenství.

Článek 10

Podmínka, aby byla ekonomická činnost vykonávána „samostatně“, jak stanoveno v čl. 9 odst. 1, vylučuje ze systému DPH zaměstnance a další osoby, váže–li je k zaměstnavateli pracovní smlouva nebo jiný právní svazek, který zakládá vztah zaměstnavatele a zaměstnance v oblasti pracovních podmínek a odměňování zaměstnance a odpovědnosti zaměstnavatele.

Článek 11

Po konzultaci s Poradním výborem pro daň z přidané hodnoty (dále jen „výbor pro DPH“) může každý členský stát považovat za jedinou osobu povinnou k dani osoby, které jsou usazeny na území tohoto členského státu a které jsou sice právně nezávislé, avšak navzájem jsou úzce propojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami.

Členský stát, který využije možnost stanovenou v prvním pododstavci, může přijmout veškerá opatření potřebná k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem na základě využití tohoto ustanovení.

Článek 12

1.  

Členské státy mohou za osobu povinnou k dani považovat každého, kdo příležitostně uskuteční plnění spočívající v některé z činností uvedených v čl. 9 odst. 1 druhém pododstavci, zejména pak některé z těchto plnění:

a) 

dodání budovy nebo její části před jejím prvním obydlením a pozemku k ní přiléhajícího;

b) 

dodání stavebního pozemku.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. a) se „budovou“ rozumí jakákoliv stavba pevně spojená se zemí.

Členské státy mohou stanovit pravidla pro použití kritéria podle odst. 1 písm. a) na přestavbu budov a mohou vymezit pojem „pozemek k ní přiléhající“.

Členské státy mohou uplatnit jiná kritéria než první obydlení, jako například dobu uplynulou ode dne dokončení budovy do dne prvního dodání nebo dobu uplynulou ode dne prvního obydlení do dne následujícího dodání, pokud tyto doby nepřekračují v prvním případě dobu pěti let a v druhém dobu dvou let.

3.  
Pro účely odst. 1 písm. b) se „stavebním pozemkem“ rozumí jakýkoliv neupravený nebo upravený pozemek, který jako stavební pozemek vymezují členské státy.

Článek 13

1.  
Státy, kraje, obce a jiné veřejnoprávní subjekty se nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, a to i tehdy, vybírají–li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními poplatky, příspěvky či platby.

Uskutečňují–li takové činnosti nebo plnění, považují se však za osoby povinné k dani v souvislosti s těmito činnostmi či plněními, pokud by zacházení s nimi jako s osobami nepovinnými k dani vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže.

Veřejnoprávní subjekty se vždy považují za osoby povinné k dani, pokud uskutečňují činnosti uvedené v příloze I, nejsou–li tyto činnosti uskutečňovány v zanedbatelné míře.

▼A1

2.  
Členské státy mohou činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou osvobozeny od daně podle článků 132, 135, 136 a 371, článků 374 až 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 nebo článků 380 až 390c, považovat za činnosti, které tyto subjekty vykonávají jako orgány veřejné moci.

▼B



HLAVA IV

ZDANITELNÁ PLNĚNÍ



KAPITOLA 1

Dodání zboží

Článek 14

1.  
„Dodáním zboží“ se rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník.
2.  

Kromě plnění podle odstavce 1 se za dodání zboží považují tato plnění:

a) 

převod vlastnického práva k majetku za platbu odškodného na základě příkazu vydaného orgánem veřejné moci nebo jeho jménem nebo vyplývající ze zákona;

b) 

skutečné předání zboží na základě smlouvy o nájmu zboží na dobu určitou nebo o prodeji zboží s odložením platby, v níž je stanoveno, že za obvyklých okolností bude vlastnické právo převedeno nejpozději k okamžiku zaplacení poslední splátky;

c) 

převod zboží na základě smlouvy, podle níž se vyplácí provize z koupě nebo prodeje.

3.  
Členské státy mohou považovat za dodání zboží předání určitých stavebních prací.

▼M16

4.  

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) 

„prodejem zboží na dálku uvnitř Společenství“ dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno dodavatelem nebo na jeho účet z jiného členského státu než členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží pořizovateli, a to i pokud do jeho přepravy či odeslání dodavatel zasahuje nepřímo, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

dodání zboží se uskutečňuje pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, jejíž pořízení zboží uvnitř Společenství není předmětem DPH podle čl. 3 odst. 1, nebo pro jinou osobu nepovinnou k dani;

b) 

předmětem dodání je zboží jiné než nové dopravní prostředky a než zboží, jež je dodáváno s montáží nebo instalací, ať již se zkušebním provozem nebo bez něj, dodavatelem nebo na jeho účet;

2) 

„prodejem na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí“ dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno dodavatelem nebo na jeho účet ze třetího území nebo třetí země pořizovateli v členském státě, a to i pokud do jeho přepravy či odeslání dodavatel zasahuje nepřímo, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

dodání zboží se uskutečňuje pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, jejíž pořízení zboží uvnitř Společenství není předmětem DPH podle čl. 3 odst. 1, nebo pro jinou osobu nepovinnou k dani;

b) 

předmětem dodání je zboží jiné než nové dopravní prostředky a než zboží, jež je dodáváno s montáží nebo instalací, ať již se zkušebním provozem nebo bez něj, dodavatelem nebo na jeho účet.

Článek 14a

1.  
Pokud osoba povinná k dani prostřednictvím elektronického rozhraní, jako je elektronické tržiště, platforma, portál nebo podobný prostředek, usnadňuje prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí v zásilkách, jejichž skutečná hodnota nepřesahuje 150 EUR, má se za to, že toto zboží obdržela a dodala sama.
2.  
Pokud osoba povinná k dani prostřednictvím elektronického rozhraní, jako je elektronické tržiště, platforma, portál nebo podobný prostředek, usnadňuje dodání zboží ve Společenství osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství osobě nepovinné k dani, má se za to, že toto zboží sama obdržela a dodala sama.

▼B

Článek 15

▼M7

1.  
Elektřina, plyn, tepelná nebo chladící energie a podobné se považují za hmotný majetek.

▼B

2.  

Členské státy mohou za hmotný majetek pokládat

a) 

určitá práva k nemovitostem;

b) 

věcná práva, která poskytují držiteli užívací právo k nemovitosti;

c) 

akcie nebo podíly rovnocenné akciím, které držiteli poskytují právně nebo fakticky vlastnické právo nebo právo držby nemovitosti či její části.

Článek 16

Použije–li osoba povinná k dani zboží, které tvoří součást jejího obchodního majetku, pro svou soukromou potřebu nebo pro potřebu svých zaměstnanců, přenechá–li toto zboží bez úplaty, popřípadě obecněji řečeno použije–li takové zboží k jiným účelům než pro účely svého podnikání, považuje se takové použití za dodání zboží za úplatu, pokud byla daň z dotyčného zboží nebo jeho části plně nebo zčásti odpočitatelná.

Je–li však zboží použito jako vzorky nebo jako dárky malé hodnoty pro účely podnikání, nepovažuje se to za dodání zboží za úplatu.

Článek 17

1.  
Za dodání zboží za úplatu se považuje přemístění zboží, které je součástí obchodního majetku osoby povinné k dani, touto osobou do jiného členského státu.

„Přemístěním do jiného členského státu“ se rozumí každé odeslání nebo přeprava movitého hmotného majetku osobou povinnou k dani nebo na její účet mimo území členského státu, v němž se majetek nachází, avšak uvnitř Společenství, pro účely jejího podnikání.

2.  

Za „přemístění do jiného členského státu“ se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží za účelem některého z těchto plnění:

a) 

dodání tohoto zboží osobou povinnou k dani na území členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínek stanovených v článku 33;

b) 

dodání tohoto zboží, které má být předmětem instalace nebo montáže dodavatelem nebo na jeho účet, uskutečněné osobou povinnou k dani na území členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínek stanovených v článku 36;

c) 

dodání tohoto zboží osobou povinnou k dani na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku během přepravy cestujících za podmínek stanovených v článku 37;

▼M7

d) 

dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené, dodání elektřiny nebo dodání tepelné nebo chladící energie prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí za podmínek uvedených v článcích 38 a 39;

▼B

e) 

dodání tohoto zboží osobou povinnou k dani na území členského státu za podmínek stanovených v článcích 138, 146, 147, 148, 151 a 152;

▼M9

f) 

poskytnutí služby osobě povinné k dani spočívající v ocenění dotyčného zboží nebo práci na dotyčném zboží skutečně vykonané na území členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží, je-li zboží po vykonání ocenění nebo práce odesláno zpět této osobě povinné k dani do členského státu, z nějž bylo původně odesláno nebo přepraveno;

▼B

g) 

dočasné použití tohoto zboží na území členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží za účelem poskytnutí služby osobou povinnou k dani usazenou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží;

h) 

dočasné použití tohoto zboží po dobu nepřekračující dvacet čtyři měsíce na území jiného členského státu, v němž by na dovoz stejného zboží z třetí země pro dočasné použití bylo možné uplatnit režim dočasného dovozu s úplným osvobozením od daní při dovozu.

3.  
Není–li nadále plněna některá z podmínek, které jsou předpokladem postupu podle odstavce 2, považuje se toto zboží za přemístěné do jiného členského státu. V takovém případě se má za to, že přemístění nastává v okamžiku, kdy dotyčná podmínka přestane být plněna.

▼M21

Článek 17a

1.  
Za dodání zboží za úplatu se nepovažuje přemístění zboží osobou povinnou k dani, které je součástí jejího obchodního majetku, do jiného členského státu v rámci režimu call-off stock.
2.  

Pro účely tohoto článku se za režim call-of stock považuje situace, kdy jsou splněny následující podmínky:

a) 

zboží je odesláno nebo přepraveno osobou povinnou k dani nebo na její účet třetí osobou do jiného členského státu za účelem jeho dodání v tomto státě v pozdější fázi po ukončení přepravy jiné osobě povinné k dani, která je oprávněna převzít vlastnické právo k tomuto zboží v souladu s dohodou mezi oběma osobami povinnými k dani;

b) 

osoba povinná k dani, která zboží odesílá nebo přepravuje, nemá v členském státě, do kterého se zboží odesílá nebo přepravuje, sídlo ekonomické činnosti ani stálou provozovnu;

c) 

osoba povinná k dani, jíž je zboží určeno k dodání, je v členském státě, do kterého se zboží odesílá nebo přepravuje, identifikována pro účely DPH a její totožnost i identifikační číslo pro DPH přidělené tímto členským státem jsou osobě povinné k dani uvedené v písmeni b) známy v době zahájení odeslání nebo přepravy zboží;

d) 

osoba povinná k dani, která zboží odesílá nebo přepravuje, zaznamená přemístění zboží v evidenci podle čl. 243 odst. 3 a uvede totožnost osoby povinné k dani, která zboží pořizuje, spolu s identifikačním číslem pro DPH přiděleným této osobě členským státem, do kterého je zboží odesláno nebo přepraveno, v souhrnném hlášení, jak stanoví čl. 262 odst. 2.

3.  

Jsou-li podmínky stanovené v odstavci 2 splněny, použijí se v okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník na osobu povinnou k dani podle odst. 2 písm. c) následující pravidla za podmínky, že k tomuto převodu dojde ve lhůtě uvedené v odstavci 4:

a) 

má se za to, že osoba povinná k dani, která zboží odeslala nebo přepravila, ať již sama, nebo na svůj účet prostřednictvím třetí osoby, uskutečnila v členském státě, ze kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno, dodání zboží v souladu s čl. 138 odst. 1;

b) 

má se za to, že osoba povinná k dani, jíž je zboží dodáno, uskutečnila v členském státě, do kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno, pořízení zboží uvnitř Společenství.

4.  
Jestliže do 12 měsíců od ukončení přepravy zboží v členském státě, do kterého bylo odesláno nebo přepraveno, není zboží dodáno osobě povinné k dani, jíž bylo určeno k dodání, jak je uvedeno v odst. 2 písm. c) a v odstavci 6, přičemž nenastala žádná z okolností stanovených v odstavci 7, má se za to, že v den následující po uplynutí tohoto dvanáctiměsíčního období dochází k přemístění ve smyslu článku 17.
5.  

Má se za to, že k přemístění ve smyslu článku 17 nedochází, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

nebylo převedeno právo nakládat se zbožím a toto zboží je vráceno do členského státu, ze kterého bylo odesláno nebo přepraveno, ve lhůtě stanovené v odstavci 4 a

b) 

osoba povinná k dani, která zboží odeslala nebo přepravila, zaznamená jeho vrácení v evidenci podle čl. 243 odst. 3.

6.  

Je-li ve lhůtě uvedené v odstavci 4 osoba povinná k dani uvedená v odst. 2 písm. c) nahrazena jinou osobou povinnou k dani, má se za to, že k přemístění ve smyslu článku 17 v okamžiku tohoto nahrazení nedochází, pokud:

a) 

jsou splněny všechny ostatní příslušné podmínky podle odstavce 2 a

b) 

osoba povinná k dani uvedená v odst. 2 písm. b) zaznamená toto nahrazení v evidenci podle čl. 243 odst. 3.

7.  
Jestliže během lhůty uvedené v odstavci 4 přestane být plněna kterákoli z podmínek uvedených v odstavcích 2 a 6, má se za to, že dochází k přemístění zboží podle článku 17 v okamžiku, kdy některá z těchto podmínek přestane být plněna.

Je-li zboží dodáno jiné osobě, než je osoba povinná k dani uvedená v odst. 2 písm. c) nebo v odstavci 6, má se za to, že podmínky uvedené v odstavcích 2 a 6 přestávají být splněny bezprostředně před tímto dodáním.

Je-li zboží odesláno nebo přepraveno do jiné země než členského státu, ze kterého bylo původně přesunuto, má se za to, že podmínky uvedené v odstavcích 2 a 6 přestávají být splněny bezprostředně předtím, než jsou takové odeslání nebo taková přeprava zahájeny.

V případě zničení, ztráty či krádeže zboží se má za to, že podmínky uvedené v odstavcích 2 a 6 přestávají být splněny v den, kdy bylo zboží skutečně odstraněno či zničeno, nebo nelze-li tento den určit, v den, kdy bylo zjištěno, že je zboží zničeno nebo že chybí.

▼B

Článek 18

Členské státy mohou považovat za dodání zboží za úplatu tato plnění:

a) 

použití zboží osobou povinnou k dani pro účely jejího podnikání, jestliže bylo toto zboží vyrobeno, postaveno, vytěženo, zpracováno, zakoupeno nebo dovezeno v rámci tohoto podnikání a jestliže by daň z tohoto zboží nebyla plně odpočitatelná, kdyby bylo pořízeno od jiné osoby povinné k dani;

b) 

použití zboží osobou povinnou k dani pro účely činností nepodléhajících dani, stala–li se daň z tohoto zboží plně nebo zčásti odpočitatelnou při jeho pořízení nebo při jeho použití v souladu s písmenem a);

c) 

s výjimkou případů uvedených v článku 19, ponechání si zboží osobou povinnou k dani nebo jejími právními nástupci, ukončí–li výkon zdanitelné ekonomické činnosti, stala–li se daň z tohoto zboží plně nebo zčásti odpočitatelnou při jeho pořízení nebo při jeho použití podle písmene a).

Článek 19

Je–li převáděn souhrn majetku nebo jeho část za úplatu nebo bez úplaty nebo jako vklad do obchodní společnosti, mohou mít členské státy za to, že nedošlo k dodání zboží, a v takovém případě se nabyvatel považuje za právního nástupce převodce.

Členské státy mohou přijmout opatření nezbytá k tomu, aby zabránily narušení hospodářské soutěže v případech, kdy nabyvatel není osobou plně povinnou k dani. Mohou rovněž přijmout veškerá opatření potřebná k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem na základě použití tohoto článku.



KAPITOLA 2

Pořízení zboží uvnitř Společenství

Článek 20

„Pořízením zboží uvnitř Společenství“ se rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník s movitým hmotným majetkem, který byl pořizovateli odeslán nebo přepraven prodávajícím nebo samotným pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich do jiného členského státu než státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží.

Je–li zboží pořízené právnickou osobou nepovinnou k dani odesláno nebo přepraveno z třetího území nebo třetí země a dovezeno touto právnickou osobou nepovinnou k dani do jiného členského státu než členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží, považuje se toto zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu dovozu. Tento členský stát vrátí dovozci určenému nebo uznanému za osobu povinnou odvést daň podle článku 201 daň odvedenou při dovozu, jestliže dovozce prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem DPH v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.

Článek 21

Za pořízení zboží uvnitř Společenství za úplatu se považuje i případ, kdy osoba povinná k dani použije pro účely svého podnikání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno touto osobou nebo na její účet z jiného členského státu, v němž dotyčná osoba dané zboží vyrobila, vytěžila, zpracovala, zakoupila nebo pořídila ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) nebo do nějž je tato osoba povinná k dani dovezla v rámci svého podnikání.

▼M6

Článek 22

▼M25

Za pořízení zboží uvnitř Společenství za úplatu se považuje použití zboží, které nebylo koupeno podle obecných pravidel zdanění na domácím trhu některého členského státu, ozbrojenými silami členského státu, který se podílí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, pro jejich potřeby nebo pro potřeby civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud na dovoz tohoto zboží nelze vztáhnout osvobození od daně podle čl. 143 odst. 1 písm. ga).

▼M6

Za pořízení zboží uvnitř Společenství za úplatu se považuje použití zboží, které nebylo koupeno podle obecných pravidel zdanění na domácím trhu některého členského státu, ozbrojenými silami státu, který je stranou Severoatlantické smlouvy, pro jejich potřeby nebo pro potřeby civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud na dovoz tohoto zboží nelze vztáhnout osvobození od daně podle čl. 143 odst. 1 písm. h).

▼B

Článek 23

Členské státy přijmou opatření, aby zajistily, že za pořízení zboží uvnitř Společenství budou považována plnění, která by se považovala za dodání zboží, kdyby byla uskutečněna na jejich území osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.



KAPITOLA 3

Poskytnutí služby

Článek 24

1.  
„Poskytnutím služby“ se rozumí každé plnění, které není dodáním zboží.
2.  
„Telekomunikačními službami“ se rozumějí služby vztahující se k přenosu, vysílání a příjmu signálů, slov, obrazů a zvuků nebo informací jakéhokoli druhu po drátě, radiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně souvisejícího převedení či postoupení práv na užívání zařízení pro takový přenos, vysílání či příjem, včetně poskytnutí přístupu do celosvětových informačních sítí.

Článek 25

Poskytnutí služby může mimo jiné spočívat v některém z těchto plnění:

a) 

postoupení nehmotného majetku bez ohledu na to, zda je vázán na určitý dokument zakládající vlastnické právo či nikoli;

b) 

přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci;

c) 

vykonání služby na základě příkazu vydaného orgánem veřejné moci nebo jeho jménem nebo vyplývající ze zákona.

Článek 26

1.  

Za poskytnutí služby za úplatu se považují tato plnění:

a) 

použití zboží, které tvoří součást obchodního majetku, pro soukromou potřebu osoby povinné k dani nebo pro potřebu jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro účely jejího podnikání, pokud je daň z tohoto zboží plně nebo zčásti odpočitatelná;

b) 

bezúplatné poskytnutí služby osobou povinnou k dani pro její soukromou potřebu nebo pro potřebu jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro účely jejího podnikání.

2.  
Členské státy se mohou odchýlit od odstavce 1 za podmínky, že toto odchýlení nepovede k narušení hospodářské soutěže.

Článek 27

Aby členské státy zabránily narušení hospodářské soutěže, mohou po konzultaci s výborem pro DPH považovat za poskytnutí služby za úplatu poskytnutí služby osobou povinnou k dani pro účely jejího podnikání, pokud by daň z takové služby nebyla plně odpočitatelná, kdyby byla poskytnuta jinou osobou povinnou k dani.

Článek 28

Jestliže se osoba povinná k dani podílí na poskytnutí služby a jedná přitom vlastním jménem, avšak na účet jiné osoby, má se za to, že obdržela i poskytla tuto službu ona sama.

Článek 29

Článek 19 se použije obdobně i na poskytnutí služby.



KAPITOLA 4

Dovoz zboží

Článek 30

„Dovozem zboží“ se rozumí vstup zboží, které se nenachází ve volném oběhu ve smyslu článku 24 Smlouvy, do Společenství.

Kromě plnění podle prvního pododstavce se za dovoz zboží považuje vstup zboží, které se nachází ve volném oběhu, do Společenství z třetího území, které je součástí celního území Společenství.

▼M15



KAPITOLA 5

Společná ustanovení ke kapitolám 1 a 3

Článek 30a

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) 

„poukazem“ nástroj, se kterým je spojena povinnost přijmout jej jako protiplnění nebo část protiplnění za dodání zboží nebo poskytnutí služby a u kterého je na nástroji samotném nebo v související dokumentaci, včetně podmínek pro jeho použití, uvedeno zboží, jež má být dodáno, či služba, jež má být poskytnuta, nebo totožnost jejich potenciálních dodavatelů či poskytovatelů;

2) 

„jednoúčelovým poukazem“ poukaz, u kterého jsou místo dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, a DPH splatná za toto zboží nebo tuto službu v okamžiku jeho vydání známy;

3) 

„víceúčelovým poukazem“ poukaz jiný než jednoúčelový poukaz.

Článek 30b

1.  
Každý převod jednoúčelového poukazu provedený osobou povinnou k dani vlastním jménem se považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě jednoúčelového poukazu přijatého dodavatelem zboží nebo poskytovatelem služby jako protiplnění nebo část protiplnění se za samostatné plnění nepovažuje.

Je-li převod jednoúčelového poukazu proveden osobou povinnou k dani jménem jiné osoby povinné k dani, považuje se tento převod za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, provedené touto jinou osobou povinnou k dani, jejímž jménem osoba povinná k dani jedná.

Není-li dodavatelem zboží nebo poskytovatelem služby osoba povinná k dani, která jednoúčelový poukaz vlastním jménem vydala, má se přesto za to, že tento dodavatel nebo poskytovatel dodal zboží nebo poskytl službu, na něž se poukaz vztahuje, dané osobě povinné k dani.

2.  
Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu přijatého dodavatelem zboží nebo poskytovatelem služby jako protiplnění nebo část protiplnění je předmětem DPH podle článku 2, zatímco žádný předchozí převod tohoto víceúčelového poukazu předmětem DPH není.

Pokud víceúčelový poukaz převádí osoba povinná k dani jiná než osoba povinná k dani uskutečňující plnění, které je předmětem DPH podle prvního pododstavce, je předmětem DPH každé poskytnutí služby, kterou lze určit, například distribuční nebo propagační služby.

▼B



HLAVA V

MÍSTO ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ



KAPITOLA 1

Místo dodání zboží



Oddíl 1

Dodání zboží bez přepravy

Článek 31

Pokud zboží není odesláno ani přepraveno, je místem dodání místo, kde se zboží nachází v okamžiku, kdy se dodání uskutečňuje.



Oddíl 2

Dodání zboží s přepravou

Článek 32

Pokud je zboží odesláno nebo přepraveno dodavatelem nebo pořizovatelem nebo třetí osobou, považuje se za místo dodání místo, kde se zboží nachází v okamžiku zahájení svého odeslání nebo přepravy pořizovateli.

Nachází–li se však místo zahájení odeslání nebo přepravy zboží na třetím území nebo v třetí zemi, má se za to, že se místo dodání zboží dovozcem, který je určen nebo uznán za osobu povinnou odvést daň podle článku 201, a místo případných následných dodání nacházejí v členském státě dovozu zboží.

▼M16

Článek 33

Odchylně od článku 32:

a) 

za místo dodání u prodeje zboží na dálku uvnitř Společenství se považuje místo, kde se zboží nachází při ukončení odeslání nebo přepravy pořizovateli;

b) 

za místo dodání u prodeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí do jiného členského státu než členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží pořizovateli se považuje místo, kde se zboží nachází při ukončení odeslání nebo přepravy pořizovateli;

c) 

má se za to, že se místo dodání u prodeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží pořizovateli nachází v tomto členském státě, pokud má být DPH z dotyčného zboží přiznána ve zvláštním režimu podle hlavy XII kapitoly 6 oddílu 4.

▼M16 —————

▼M16

Článek 35

Článek 33 se nevztahuje na dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, jak jsou vymezeny v čl. 311 odst. 1 bodech 1 až 4, ani na dodání použitých dopravních prostředků, jak jsou vymezeny v čl. 327 odst. 3, jež jsou předmětem daně podle příslušných zvláštních režimů.

▼B

Článek 36

Je–li zboží odeslané nebo přepravené dodavatelem, pořizovatelem nebo třetí osobou instalováno nebo smontováno dodavatelem nebo na jeho účet, ať již se zkušebním provozem nebo bez něj, považuje se za místo dodání místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.

Je–li zboží instalováno nebo smontováno v jiném členském státě než v členském státě dodavatele, přijme členský stát, na jehož území se instalace nebo montáž uskutečňuje, veškerá opatření nezbytná k zamezení dvojího zdanění v tomto členském státě.

▼M21

Článek 36a

1.  
Je-li totéž zboží předmětem po sobě následujících dodání, přičemž je odesíláno nebo přepravováno z jednoho členského státu do jiného členského státu od prvního dodavatele přímo konečnému pořizovateli v řetězci, připíše se odeslání nebo přeprava pouze k dodání zprostředkujícímu subjektu.
2.  
Odchylně od odstavce 1 se odeslání nebo přeprava připíše pouze k dodání zboží zprostředkujícím subjektem, pokud tento subjekt dodavateli sdělil své identifikační číslo pro DPH, které mu vydal členský stát, ze kterého je zboží odesláno nebo přepraveno.
3.  
Pro účely tohoto článku se „zprostředkujícím subjektem“ rozumí dodavatel v rámci řetězce, který není prvním dodavatelem v tomto řetězci, a který zboží odesílá nebo přepravuje sám, nebo na svůj účet prostřednictvím třetí osoby.
4.  
Tento článek se nepoužije na situace, na něž se vztahuje článek 14a.

▼M24

Článek 36b

Pokud se podle článku 14a má za to, že osoba povinná k dani obdržela a dodala zboží sama, jsou odeslání nebo přeprava zboží přičteny dodání uskutečněnému touto osobou povinnou k dani.

▼B



Oddíl 3

Dodání zboží na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku

Článek 37

1.  
Pokud je zboží dodáváno na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku během úseku přepravy cestujících uskutečněného ve Společenství, považuje se za místo dodání místo zahájení přepravy cestujících.
2.  
Pro účely odstavce 1 se „úsekem přepravy cestujících uskutečněným ve Společenství“ rozumí úsek přepravy uskutečněný bez zastávky mimo Společenství mezi místem zahájení a místem ukončení přepravy cestujících.

„Místem zahájení přepravy cestujících“ se rozumí místo prvního plánovaného nastoupení cestujících ve Společenství po případném přerušení cesty mimo Společenství.

„Místem ukončení přepravy cestujících“ se rozumí poslední plánované místo vystoupení ve Společenství cestujících, kteří nastoupili na území Společenství před případným přerušením cesty mimo Společenství.

V případě zpáteční cesty se přeprava zpět považuje za samostatnou přepravu.

3.  
Komise předloží Radě co nejdříve zprávu doprovázenou v případě potřeby vhodnými návrhy týkajícími se místa zdanění při dodání zboží ke spotřebě na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku a při poskytnutí služeb, včetně restauračních služeb, cestujícím na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku.

Až do přijetí návrhů podle prvního pododstavce mohou členské státy osvobodit nebo nadále osvobozovat od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni dodání zboží ke spotřebě na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku, u něhož se místo zdanění určí podle odstavce 1.

▼M7



Oddíl 4

Dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu, dodání elektřiny a dodání tepelné nebo chladící energie prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí

Článek 38

1.  
V případě dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, v případě dodání elektřiny nebo v případě dodání tepelné nebo chladící energie tepelnými nebo chladicími sítěmi obchodníku povinnému k dani se za místo dodání považuje místo, kde má tento obchodník povinný k dani sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje.
2.  
„Obchodníkem povinným k dani“ se pro účely odstavce 1 rozumí osoba povinná k dani, jejíž hlavní činností v souvislosti s nákupem plynu, elektřiny a tepelné nebo chladící energie je následný prodej těchto produktů a jejíž vlastní spotřeba těchto produktů je zanedbatelná.

Článek 39

V případě dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, v případě dodání elektřiny nebo v případě dodání tepelné nebo chladící energie tepelnými nebo chladicími sítěmi, na která se nevztahuje článek 38, se za místo dodání považuje místo, kde pořizovatel skutečně zboží využívá a spotřebovává.

Pokud pořizovatel skutečně nespotřebuje veškerý plyn, veškerou elektřinu, veškerou tepelnou nebo chladící energii nebo jejich část, považuje se toto nespotřebované zboží za využité a spotřebované v místě, kde má pořizovatel sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává. Nemá-li pořizovatel takové sídlo či provozovnu, má se za to, že zboží využil a spotřeboval v místě, kde má bydliště, nebo v místě, kde se obvykle zdržuje.

▼B



KAPITOLA 2

Místo pořízení zboží uvnitř Společenství

Článek 40

Za místo pořízení zboží uvnitř Společenství se považuje místo, kde se zboží nachází při ukončení odeslání nebo přepravy pořizovateli.

Článek 41

Aniž je dotčen článek 40, má se za to, že se místo pořízení zboží uvnitř Společenství podle čl. 2 odst. 1 písm. b) bodu i) nachází na území členského státu, který vydal identifikační číslo pro DPH, pod nímž pořizovatel zboží pořídil, pokud pořizovatel neprokáže, že toto pořízení bylo předmětem daně podle článku 40.

Je–li pořízení zboží předmětem daně podle článku 40 v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží poté, co bylo předmětem daně podle prvního pododstavce, základ daně se v členském státě, který vydal identifikační číslo pro DPH, pod nímž pořizovatel zboží pořídil, přiměřeně sníží.

Článek 42

Ustanovení čl. 41 prvního pododstavce se nepoužije a pořízení zboží uvnitř Společenství je předmětem daně podle článku 40, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) 

pořizovatel prokáže, že toto pořízení uskutečnil pro potřeby následného dodání na území členského státu určeného podle článku 40, pro které byl příjemce tohoto dodání určen za osobu povinnou odvést daň podle článku 197;

b) 

pořizovatel splnil povinnosti související s předložením souhrnného hlášení stanovené v článku 265.

▼M3



KAPITOLA 3

Místo poskytnutí služby



Oddíl 1

Definice

Článek 43

Pro účely uplatňování pravidel týkajících se místa poskytnutí služby platí, že:

1) 

osoba povinná k dani, která provádí i činnosti nebo uskutečňuje i plnění, jež se nepovažují za zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby ve smyslu čl. 2 odst. 1, se považuje za osobu povinnou k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty;

2) 

právnická osoba nepovinná k dani identifikovaná pro účely DPH se považuje za osobu povinnou k dani.



Oddíl 2

Obecná pravidla

Článek 44

Místem poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková, je místo, kde má tato osoba sídlo ekonomické činnosti. Pokud je však tato služba poskytnuta stálé provozovně osoby povinné k dani nacházející se v místě jiném, než kde je sídlo její ekonomické činnosti, je místem poskytnutí této služby místo, kde se nachází tato stálá provozovna. Pokud takové sídlo nebo stálá provozovna neexistují, je místem poskytnutí služby místo, kde má osoba povinná k dani, které je tato služba poskytnuta, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

Článek 45

Místem poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má poskytovatel služby sídlo ekonomické činnosti. Pokud je však tato služba poskytnuta stálou provozovnou poskytovatele nacházející se v místě jiném, než kde je sídlo jeho ekonomické činnosti, je místem poskytnutí této služby místo, kde se nachází tato stálá provozovna. Pokud takové sídlo nebo stálá provozovna neexistují, je místem poskytnutí služby místo, kde má poskytovatel bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.



Oddíl 3

Zvláštní ustanovení



Pododdíl 1

Poskytnutí služby zprostředkovatelem

Článek 46

Místem poskytnutí služby osobě nepovinné k dani zprostředkovatelem, který jedná jménem a na účet jiné osoby, je místo, kde se v souladu s ustanoveními této směrnice poskytne základní plnění.



Pododdíl 2

Poskytnutí služby související s nemovitostí

Článek 47

Místem poskytnutí služby související s nemovitostí, včetně služeb odhadců a realitních kanceláří, poskytnutí ubytování v hotelech nebo místech s podobnou funkcí, jako jsou prázdninové tábory nebo místa upravená k využívání jako tábořiště, udělení práv na užívání nemovitosti a služeb při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architektů a stavebního dozoru, je místo, kde se nemovitost nachází.



Pododdíl 3

Poskytnutí přepravní služby

Článek 48

Místem poskytnutí služby přepravy cestujících je místo, kde se přeprava uskutečňuje, podle pokryté přepravní vzdálenosti.

Článek 49

Místem poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani, kromě přepravy zboží uvnitř Společenství, je místo, kde se přeprava uskutečňuje, podle pokryté přepravní vzdálenosti.

Článek 50

Místem poskytnutí služby přepravy zboží uvnitř Společenství osobě nepovinné k dani je místo zahájení přepravy.

Článek 51

„Přepravou zboží uvnitř Společenství“ se rozumí přeprava zboží, při níž se místo jejího zahájení a místo jejího ukončení nacházejí na území dvou různých členských států.

„Místem zahájení přepravy“ se rozumí místo, kde přeprava zboží skutečně začíná, bez ohledu na vzdálenost překonanou na místo, kde se zboží nachází, a „místem ukončení přepravy“ se rozumí místo, kde přeprava zboží skutečně končí.

Článek 52

Členské státy nemusí uplatňovat DPH na úsek přepravy zboží uvnitř Společenství pro osoby nepovinné k dani, který se uskutečňuje přes vody, jež netvoří součást území Společenství.



Pododdíl 4

Poskytnutí služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb, vedlejších přepravních služeb a oceňování movitého majetku nebo práce na tomto majetku

►C3  Článek 53

Místem poskytnutí služby spočívající v oprávnění ke vstupu ◄ na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, jako jsou veletrhy a výstavy, nebo vedlejší služby související s tímto vstupem osobě povinné k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná.

▼C3

Článek 54

1.  
Místem poskytnutí služby nebo vedlejší služby vztahující se ke kulturním, uměleckým, sportovním, vědeckým, vzdělávacím, zábavním nebo podobným akcím, jako jsou veletrhy a výstavy, včetně poskytnutí služby organizátorem této akce, osobě nepovinné k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná.

▼M3

2.  

Místem poskytnutí následujících služeb osobě nepovinné k dani je místo, kde je služba skutečně poskynuta:

a) 

vedlejší přepravní služby, jako jsou nakládka, vykládka, manipulace a podobné činnosti;

b) 

oceňování movitého hmotného majetku a práce na tomto majetku.



►C3  Pododdíl 5

Poskytnutí restauračních a cateringových služeb

Článek 55

Místem poskytnutí restaurační nebo cateringové služby, kromě restauračních a cateringových služeb, ◄ které se skutečně poskytují na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku během úseku přepravy cestujících uskutečněného ve Společenství, je místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta.



Pododdíl 6

Nájem dopravního prostředku

Článek 56

1.  
Místem poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku je místo, kde je dopravní prostředek skutečně dán zákazníkovi k dispozici.
2.  
Místem poskytnutí nájmu dopravního prostředku, s výjimkou krátkodobého nájmu, osobě nepovinné k dani je místo, kde je zákazník usazen nebo má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

Místem poskytnutí nájmu rekreační lodi osobě nepovinné k dani, s výjimkou krátkodobého nájmu, je však místo, kde je rekreační loď skutečně dána zákazníkovi k dispozici, pokud má poskytovatel v tomto místě sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, z nichž tuto službu skutečně poskytuje.

3.  
Pro účely odstavců 1 a 2 se „krátkodobým“ nájmem rozumí nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní a u lodí nepřesahující 90 dní.



►C3  Pododdíl 7

Poskytnutí restauračních a cateringových služeb na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku

Článek 57

1.  
Místem poskytnutí restaurační nebo cateringové služby, ◄ která se skutečně poskytuje na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku během úseku přepravy cestujících uskutečněného ve Společenství, je místo zahájení přepravy cestujících.
2.  
Pro účely odstavce 1 se „úsekem přepravy cestujících uskutečněným ve Společenství“ rozumí úsek přepravy uskutečněný bez zastávky mimo Společenství mezi místem zahájení a místem ukončení přepravy cestujících.

„Místem zahájení přepravy cestujících“ se rozumí místo prvního plánovaného nastoupení cestujících ve Společenství po případném přerušení cesty mimo Společenství.

„Místem ukončení přepravy cestujících“ se rozumí místo posledního plánovaného vystoupení ve Společenství cestujících, kteří nastoupili na území Společenství před případným přerušením cesty mimo Společenství.

V případě zpáteční cesty se přeprava zpět považuje za samostatnou přepravu.



Pododdíl 8

Poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb osobě nepovinné k dani

▼M16

Článek 58

1.  

Místem poskytnutí následujících služeb osobě nepovinné k dani je místo, kde je tato osoba usazena nebo má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje:

a) 

telekomunikační služby;

b) 

služby rozhlasového a televizního vysílání;

c) 

elektronicky poskytované služby, zejména služby uvedené v příloze II.

Pokud poskytovatel služby a příjemce komunikují prostřednictvím elektronické pošty, neznamená to samo o sobě, že poskytnutá služba je elektronicky poskytovanou službou.

▼M16 —————

▼M3



Pododdíl 9

Poskytnutí služby osobě nepovinné k dani mimo Společenství

Článek 59

Místem poskytnutí následujících služeb osobě nepovinné k dani, která je usazena nebo má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, mimo Společenství, je místo, kde je tato osoba usazena nebo má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje:

a) 

převod nebo postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky nebo podobného práva;

b) 

reklamní služby;

c) 

poradenské, inženýrské, konzultační, právní, účetní nebo jiné podobné služby, jakož i zpracování dat a poskytnutí informací;

d) 

závazek zdržet se zcela nebo zčásti výkonu profesní činnosti nebo výkonu práva uvedeného v tomto článku;

e) 

bankovní, finanční a pojišťovací činnosti včetně zajištění, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek;

f) 

poskytnutí pracovníků;

g) 

nájem movitého hmotného majetku, s výjimkou všech dopravních prostředků;

▼M7

h) 

poskytnutí přístupu do soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo do jakékoli sítě k takové soustavě připojené, do elektroenergetické soustavy nebo do tepelných nebo chladicích sítí, přeprava, přenos nebo distribuce těmito soustavami nebo sítěmi a poskytnutí dalších s tím přímo souvisejících služeb.

▼M3 —————

▼M3



Pododdíl 10

Zamezení dvojího zdanění nebo nezdanění

Článek 59a

▼M29

K zamezení dvojího zdanění, nezdanění nebo narušení hospodářské soutěže mohou členské státy v souvislosti se službami, jejichž místo poskytnutí upravují články 44 a 45, čl. 54 odst. 1 druhý pododstavec a články 56, 58 a 59, považovat:

▼M3

a) 

místo poskytnutí některých nebo všech těchto služeb, které se nachází na jejich území, za místo nacházející se mimo Společenství, pokud ke skutečnému použití a využití služby dochází mimo Společenství;

b) 

místo poskytnutí některých nebo všech těchto služeb, které se nachází se mimo Společenství, za místo nacházející se na jejich území, pokud ke skutečnému použití a využití služby dochází na jejich území.

▼M3 —————

▼M16



KAPITOLA 3a

Prahová hodnota pro osoby povinné k dani dodávající zboží podle čl. 33 písm. a) a poskytující služby podle článku 58

Článek 59c

1.  

Ustanovení čl. 33 písm. a) a článku 58 se nepoužijí, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

dodavatel nebo poskytovatel je usazen, nebo není-li usazen, má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, pouze v jednom členském státě;

b) 

služby jsou poskytovány osobám nepovinným k dani, které jsou usazeny, mají bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v kterémkoli jiném členském státě než členském státě uvedeném v písmeni a), nebo zboží je odesláno nebo přepravováno do kteréhokoli jiného členského státu než členského státu uvedeného v písmenech a); a

▼C9

c) 

celková hodnota služeb poskytnutých a zboží dodaného podle písmene b), bez DPH, nepřesáhne v běžném kalendářním roce částku 10 000  EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně a nepřesáhla tuto částku ani v průběhu předchozího kalendářního roku.

▼M16

2.  
Je-li v průběhu kalendářního roku prahová hodnota uvedená v odst. 1 písm. c) překročena, použijí se od tohoto okamžiku čl. 33 písm. a) a článek 58.
3.  
Členský stát, na jehož území se nachází zboží v okamžiku zahájení svého odeslání nebo přepravy nebo kde jsou usazeny osoby povinné k dani poskytující telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby, poskytne osobám povinným k dani uskutečňujícím plnění splňující podmínky podle odstavce 1 možnost se rozhodnout, že se místo dodání určí podle čl. 33 písm. a) a místo poskytnutí podle článku 58, přičemž toto rozhodnutí se v každém případě vztahuje na dva kalendářní roky.
4.  
Členské státy přijmou vhodná opatření ke sledování toho, zda osoby povinné k dani splňují podmínky podle odstavců 1, 2 a 3.
5.  
Odpovídající hodnota v národní měně částky uvedené v odst. 1 písm. c) se vypočte s použitím směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou v den přijetí směrnice (EU) 2017/2455.

▼B



KAPITOLA 4

Místo dovozu zboží

Článek 60

Místem dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází při vstupu do Společenství.

Článek 61

Odchylně od článku 60, je–li zboží, které se nenachází ve volném oběhu, propuštěno při vstupu do Společenství do některého z režimů nebo dostane–li se do některé ze situací uvedených v článku 156 nebo je–li propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od daní při dovozu anebo do režimu vnějšího tranzitu, je místem dovozu členský stát, na jehož území se na toto zboží tyto režimy nebo situace přestanou vztahovat.

Obdobně je–li zboží, které se nachází ve volném oběhu, propuštěno při vstupu do Společenství do některého z režimů nebo dostane–li se do některé ze situací uvedených v článcích 276 a 277, je místem dovozu členský stát, na jehož území se na toto zboží tyto režimy nebo situace přestanou vztahovat.



HLAVA VI

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ A VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI



KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 62

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) 

„uskutečněním zdanitelného plnění“ situace, při níž se naplní právní podmínky pro vznik daňové povinnosti;

2) 

„daňovou povinností“ povinnost odvést daň, jejíž splnění může správce daně podle zákona od určitého okamžiku vyžadovat od osoby povinné odvést daň bez ohledu na skutečnost, že úhrada daně může být odložena.



KAPITOLA 2

Dodání zboží a poskytnutí služby

Článek 63

Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost vzniká dodáním zboží nebo poskytnutím služby.

Článek 64

1.  
Dodání zboží jiné než dodání, jehož předmětem je nájem zboží na dobu určitou nebo prodej zboží s odložením platby podle čl. 14 odst. 2 písm. b), a poskytnutí služby, které vede k postupným vyúčtováním nebo postupným platbám, se považuje za uskutečněné uplynutím období, ke kterým se tato vyúčtování nebo tyto platby vztahují.

▼M9

2.  
Dodávání zboží, které probíhá po dobu delší než jeden kalendářní měsíc, je-li v souladu s podmínkami stanovenými v článku 138 zboží odeslané nebo přepravené do členského státu jiného než státu zahájení odeslání nebo přepravy dodáváno osvobozené od daně, nebo je-li zboží přemísťováno osvobozené od daně do jiného členského státu osobou povinnou k dani pro účely jejího podnikání, se považuje za uskutečněné uplynutím každého kalendářního měsíce, dokud dodávání zboží neskončí.

Poskytování služeb, z něhož má podle článku 196 povinnost odvést daň příjemce služeb, které probíhá po dobu delší než jeden rok a které nevede k vyúčtováním nebo platbám během tohoto období, se považuje za uskutečněné uplynutím každého kalendářního roku, dokud poskytování služeb neskončí.

Členské státy mohou stanovit, že v některých případech, jiných než těch uvedených v prvním a druhém pododstavci, se dodávání zboží a poskytování služeb, která probíhají po určitou dobu, považují za uskutečněná alespoň jednou ročně.

▼B

Článek 65

Má–li být platba provedena na účet ještě před dodáním zboží nebo poskytnutím služby, vzniká daňová povinnost z přijaté částky převzetím platby.

Článek 66

Odchylně od článků 63, 64 a 65 mohou členské státy stanovit, že v případě určitých plnění nebo určitých kategorií osob povinných k dani vzniká daňová povinnost v jednom z těchto okamžiků:

a) 

nejpozději vystavením faktury;

b) 

nejpozději přijetím platby;

▼M9

c) 

není-li vystavena faktura, nebo je-li vystavena pozdě, v určité době před uplynutím lhůty pro vystavení faktur stanovené členskými státy podle čl. 222 druhého pododstavce, nebo pokud členský stát takovou lhůtu nestanovil, v určité lhůtě po uskutečnění zdanitelného plnění.

Odchylka podle prvního pododstavce se však nepoužije na poskytnutí služeb, u nichž je daň povinen odvést příjemce podle článku 196, a na dodání nebo přemístění zboží podle článku 67.

▼M24

Článek 66a

Odchylně od článků 63, 64 a 65 se zdanitelné plnění při dodání zboží osobou povinnou k dani, o níž se má za to, že obdržela a dodala zboží sama v souladu s článkem 14a, a dodání zboží této osobě povinné k dani uskutečňuje a daňová povinnost vzniká okamžikem přijetí platby.

▼M9

Článek 67

Pokud je v souladu s podmínkami stanovenými v článku 138 zboží odeslané nebo přepravené do členského státu jiného než státu zahájení odeslání nebo přepravy dodáno osvobozené od daně, nebo pokud je zboží přemístěno osvobozené od daně do jiného členského státu osobou povinnou k dani pro účely jejího podnikání, vzniká daňová povinnost vystavením faktury nebo uplynutím lhůty uvedené v čl. 222 prvním pododstavci, není-li faktura do uvedeného dne vystavena.

Na dodání a přemístění zboží podle prvního pododstavce se nepoužijí čl. 64 odst. 1, čl. 64 odst. 2 třetí pododstavec a článek 65.

▼B



KAPITOLA 3

Pořízení zboží uvnitř Společenství

Článek 68

Zdanitelné plnění je uskutečněno okamžikem uskutečnění pořízení zboží uvnitř Společenství.

Pořízení zboží uvnitř Společenství se považuje za uskutečněné tehdy, kdy je za uskutečněné považováno dodání obdobného zboží na území příslušného členského státu.

▼M9

Článek 69

Při pořízení zboží uvnitř Společenství vzniká daňová povinnost vystavením faktury nebo uplynutím lhůty uvedené v čl. 222 prvním pododstavci, nebyla-li faktura do uvedeného dne vystavena.

▼B



KAPITOLA 4

Dovoz zboží

Článek 70

Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost vzniká okamžikem dovozu zboží.

Článek 71

1.  
Je–li zboží při vstupu do Společenství propuštěno do některého z režimů nebo dostane–li se do některé ze situací uvedených v článcích 156, 276 a 277 nebo do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od daní při dovozu anebo do režimu vnějšího tranzitu, je zdanitelné plnění uskutečněno a daňová povinnost vzniká až tehdy, když se na zboží tyto režimy nebo situace přestanou vztahovat.

Je–li však dovážené zboží předmětem cla, zemědělských dávek nebo poplatků s rovnocenným účinkem zavedených v rámci některé společné politiky, je zdanitelné plnění uskutečněno a daňová povinnost vzniká tehdy, kdy nastane rozhodná událost pro vznik povinnosti zaplatit tyto poplatky.

2.  
Není–li dovážené zboží předmětem žádných poplatků podle odst. 1 druhého pododstavce, použijí členské státy k určení uskutečnění zdanitelného plnění a vzniku daňové povinnosti platné celní předpisy.



HLAVA VII

ZÁKLAD DANĚ



KAPITOLA 1

Definice

Článek 72

Pro účely této směrnice se „obvyklou cenou“ rozumí celá částka, kterou by za účelem získání dotyčného zboží nebo dotyčné služby musel pořizovatel nebo příjemce nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli na území členského státu, v němž je uvedené plnění předmětem daně, aby v daném okamžiku dotyčné zboží pořídil nebo službu přijal.

Nelze–li srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, ►C1  považují se za obvyklou cenu ◄

1) 

v případě zboží částka, která není nižší než kupní cena daných věcí nebo podobných věcí, a nelze–li ji určit, nákladová cena stanovená v okamžiku dodání;

2) 

v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.



KAPITOLA 2

Dodání zboží a poskytnutí služby

Článek 73

Při dodání zboží nebo poskytnutí služby jiných, než jsou plnění uvedená v článcích 74 až 77, zahrnuje základ daně vše, co tvoří protiplnění, které dodavatel nebo poskytovatel získal nebo má získat od pořizovatele, příjemce nebo třetí osoby za takové dodání zboží nebo poskytnutí služby, včetně dotací přímo vázaných k ceně těchto plnění.

▼M15

Článek 73a

Aniž je dotčen článek 73, je při dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněném na základě víceúčelového poukazu základ daně roven protiplnění zaplacenému za poukaz nebo, není-li výše tohoto protiplnění známa, peněžní hodnotě uvedené na víceúčelovém poukazu samotném nebo na související dokumentaci, snížené o výši DPH vztahující se k danému dodání zboží nebo poskytnutí služby.

▼B

Článek 74

Pokud podle článků 16 a 18 osoba povinná k dani použije nebo poskytne zboží, které tvoří součást jejího obchodního majetku, nebo pokud si zboží ponechá osoba povinná k dani nebo její právní nástupce po ukončení výkonu zdanitelné ekonomické činnosti, je základem daně kupní cena zboží nebo podobného zboží, a pokud kupní cena neexistuje, nákladová cena stanovená k okamžiku použití, poskytnutí nebo ponechání si zboží.

Článek 75

Při poskytnutí služby spočívajícím v použití zboží, které tvoří součást obchodního majetku, pro soukromou potřebu nebo při bezúplatném poskytnutí služby uvedeném v článku 26 je základem daně výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.

Článek 76

Při dodání zboží spočívajícím v přemístění do jiného členského státu je základem daně kupní cena zboží nebo podobného zboží, a pokud kupní cena neexistuje, nákladová cena stanovená k okamžiku přemístění.

Článek 77

Při poskytnutí služby osobou povinnou k dani pro účely jejího podnikání podle článku 27 je základem daně obvyklá cena poskytnuté služby.

Článek 78

Základ daně zahrnuje tyto položky:

a) 

daně, cla, dávky a poplatky, s výjimkou samotné DPH;

b) 

vedlejší výdaje, jako jsou náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, které dodavatel zboží nebo poskytovatel služby účtuje k tíži pořizovatele nebo příjemce.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy považovat výdaje zahrnuté do samostatné dohody za vedlejší výdaje.

Článek 79

Základ daně nezahrnuje tyto položky:

a) 

snížení ceny v podobě slevy za platbu předem;

b) 

slevy a rabaty poskytnuté pořizovateli nebo příjemci, které obdrží v okamžiku uskutečnění plnění;

c) 

částky, které osoba povinná k dani obdržela od pořizovatele nebo od příjemce na úhradu výdajů zaplacených jejich jménem a na jejich účet, o kterých účtuje jako o průběžných položkách.

Osoba povinná k dani musí prokázat skutečnou výši výdajů podle prvního pododstavce písm. c) a nesmí si odpočíst daň, která byla u těchto plnění uplatněna.

Článek 80

1.  

Za účelem zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem mohou členské státy přijmout opatření, aby při dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě, s níž má osoba povinná k dani rodinné nebo jiné úzké osobní vazby, organizační vazby a vlastnické, členské, finanční nebo právní vazby, jak je vymezují členské státy, byla základem daně obvyklá cena,

a) 

je–li protiplnění nižší než obvyklá cena a pořizovatel nebo příjemce není oprávněn k plnému odpočtu daně podle článků 167 až 171 a 173 až 177;

▼A1

b) 

je-li protiplnění nižší než obvyklá cena, dodavatel či poskytovatel není oprávněn k plnému odpočtu podle článků 167 až 171 a 173 až 177 a na dodání nebo poskytnutí se vztahuje osvobození podle článků 132, 135, 136, 371, 375, 376 a 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 nebo článků 380 až 390c;

▼B

c) 

je–li protiplnění vyšší než obvyklá cena a dodavatel nebo poskytovatel není oprávněn k plnému odpočtu daně podle článků 167 až 171 a 173 až 177.

Pro účely prvního pododstavce lze za právní vazby považovat i vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo rodinou zaměstnance nebo jinými osobami se zaměstnancem úzce spojenými.

2.  
Pokud členské státy využijí možnost stanovenou v odstavci 1, mohou vymezit kategorie dodavatelů, poskytovatelů, pořizovatelů nebo příjemců, na které se tato opatření vztahují.
3.  
Členské státy oznámí výboru pro DPH zavedení vnitrostátních opatření přijatých podle odstavce 1, pokud se nejedná o opatření, která Rada povolila před 13. srpnem 2006 podle čl. 27 odst. 1 až 4 směrnice 77/388/EHS a která jsou nadále platná podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 81

▼M29

Členské státy, které ke dni 1. ledna 1993 nevyužívaly možnost uplatňování snížené sazby podle článku 98, mohou, rozhodnou-li se využít možnost stanovenou v článku 89, stanovit, že u dodání uměleckých děl podle bodu 26 přílohy III je základ daně roven určitému podílu částky určené podle článků 73, 74, 76, 78 a 79.

▼B

Podíl uvedený v prvním pododstavci se stanoví tak, aby byla splatná daň rovna nejméně 5 % částky určené podle článků 73, 74, 76, 78 a 79.

Článek 82

Členské státy mohou stanovit ohledně dodání zboží nebo poskytnutí služby, že základ daně má zahrnovat cenu investičního zlata osvobozeného ve smyslu článku 346, které poskytl pořizovatel nebo příjemce za účelem zpracování a které v důsledku toho ztrácí svůj status investičního zlata osvobozeného od daně při dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby. Hodnota, která se použije, je obvyklá cena investičního zlata v okamžiku, kdy je toto zboží dodáno nebo služba poskytnuta.



KAPITOLA 3

Pořízení zboží uvnitř Společenství

Článek 83

Při pořízení zboží uvnitř Společenství je základ daně tvořen stejnými položkami, jaké se ►C1  podle kapitoly 2 ◄ použijí ke stanovení základu daně při dodání stejného zboží na území dotyčného členského státu. Zejména v případě plnění, která se považují za pořízení zboží uvnitř Společenství podle článků 21 a 22, je základem daně kupní cena zboží nebo podobného zboží, a pokud kupní cena neexistuje, nákladová cena stanovená k okamžiku dodání.

Článek 84

1.  
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby spotřební daň splatná nebo odvedená osobou, která si pořizuje uvnitř Společenství výrobek podléhající spotřební dani, byla zahrnuta do základu daně v souladu s čl. 78 prvním pododstavcem písm. a).
2.  
Jestliže je poté, co se pořízení zboží uvnitř Společenství uskutečnilo, pořizovateli vrácena spotřební daň odvedená v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží, základ daně se v členském státě, na jehož území se pořízení uskutečnilo, přiměřeně sníží.



KAPITOLA 4

Dovoz zboží

Článek 85

Při dovozu zboží je základem daně celní hodnota stanovená podle platných předpisů Společenství.

Článek 86

1.  

Základ daně zahrnuje tyto položky, nejsou–li dosud zahrnuty:

a) 

daně, cla, dávky a další poplatky splatné mimo členský stát dovozu, jakož i ty, které jsou splatné při dovozu, s výjimkou DPH, jež má být odvedena;

b) 

vedlejší výdaje, jako jsou náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, vzniklé až do dosažení prvního místa určení zboží na území členského státu dovozu, jakož i vedlejší výdaje vyplývající z přepravy na další místo určení ve Společenství, pokud je toto místo v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění známo.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. b) se „prvním místem určení“ rozumí místo uvedené v nákladním listě nebo jiném přepravním dokladu, na jehož základě zboží vstupuje do členského státu dovozu. Není–li takový údaj k dispozici, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v členském státě dovozu.

Článek 87

Základ daně nezahrnuje tyto položky:

a) 

snížení ceny v podobě slevy za platbu předem;

b) 

slevy a rabaty poskytnuté pořizovateli, které obdrží v okamžiku uskutečnění dovozu.

Článek 88

Bylo–li zboží dočasně vyvezeno ze Společenství a je dovezeno zpět poté, co bylo mimo Společenství opraveno, zpracováno, upraveno, sestaveno nebo přepracováno, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby s tímto zbožím bylo pro účely DPH zacházeno stejným způsobem, jako kdyby byly tyto práce provedeny na jejich území.

Článek 89

Členské státy, které k 1. lednu 1993 nevyužívaly možnost uplatňování snížené sazby podle článku 98, mohou stanovit, že při dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, jak jsou vymezeny v čl. 311 odst. 1 bodech 2, 3 a 4, je základ daně roven určitému podílu částky určené podle článků 85, 86 a 87.

Podíl uvedený v prvním pododstavci se stanoví tak, aby byla splatná daň při dovozu rovna nejméně 5 % částky určené podle článků 85, 86 a 87.



KAPITOLA 5

Různá ustanovení

Článek 90

1.  
Je–li zaplacení ceny zrušeno nebo vypovězeno, je–li cena zcela nebo zčásti nezaplacena nebo je–li snížena po uskutečnění plnění, základ daně se přiměřeně sníží za podmínek stanovených členskými státy.
2.  
Členské státy se mohou odchýlit od odstavce 1 v případě celkového nebo částečného nezaplacení ceny.

Článek 91

1.  
Jsou–li položky potřebné pro stanovení základu daně při dovozu vyjádřeny v jiné měně než v měně členského státu, v němž je daň vyměřována, určí se směnný kurz v souladu s předpisy Společenství o výpočtu celní hodnoty.
2.  
Jsou–li položky potřebné pro stanovení základu daně při plnění jiném než dovozu zboží vyjádřeny v jiné měně než v měně členského státu, v němž je daň vyměřována, použije se jako směnný kurz poslední zaznamenaný prodejní kurz v okamžiku vzniku daňové povinnosti na nejreprezentativnějším devizovém trhu nebo trzích daného členského státu, nebo kurz určený odkazem na tento trh nebo tyto trhy způsobem stanoveným daným členským státem.

▼M9

Členské státy místo toho připustí použití posledního směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou v okamžiku vzniku daňové povinnosti. Přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru. Členské státy mohou požadovat, aby byly informovány o uplatnění této možnosti ze strany osoby povinné k dani.

U některých plnění podle prvního pododstavce nebo u některých kategorií osob povinných k dani však mohou členské státy použít směnný kurz stanovený podle platných předpisů Společenství pro výpočet celní hodnoty.

▼B

Článek 92

U nákladů na vratné obaly mohou členské státy přijmout jedno z těchto opatření:

a) 

tyto náklady vyjmout ze základu daně a přijmout opatření nezbytná k tomu, aby byla dotyčná částka upravena, nebudou–li obaly vráceny;

b) 

tyto náklady zahrnout do základu daně a přijmout opatření nezbytná k tomu, aby byla dotyčná částka upravena, budou–li obaly skutečně vráceny.



HLAVA VIII

SAZBY



KAPITOLA 1

Uplatnění sazeb

Článek 93

U zdanitelného plnění se uplatňuje sazba platná v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.

V následujících případech se však uplatňuje sazba platná v okamžiku vzniku daňové povinnosti:

a) 

v případech uvedených v článcích 65 a 66;

b) 

u pořízení zboží uvnitř Společenství;

c) 

u dovozu zboží podle čl. 71 odst. 1 druhého pododstavce a čl. 71 odst. 2.

Článek 94

1.  
U pořízení zboží uvnitř Společenství se uplatňuje sazba, která se uplatňuje na dodání téhož zboží na území členského státu.
2.  
S výhradou možnosti uplatňovat sníženou sazbu podle čl. 103 odst. 1 u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností se u dovozu zboží uplatňuje ta sazba, která se uplatňuje u dodání téhož zboží na území členského státu.

Článek 95

V případě změny sazeb mohou členské státy v případech uvedených v článcích 65 a 66 provést úpravy s cílem zohlednit sazbu platnou v okamžiku dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Členské státy mohou navíc přijmout veškerá vhodná přechodná opatření.



KAPITOLA 2

Struktura a výše sazeb



Oddíl 1

Základní sazba

Článek 96

Členské státy uplatňují základní sazbu DPH, kterou stanoví každý členský stát jako procentní podíl ze základu daně a která je stejná pro dodání zboží i pro poskytnutí služby.

▼M18

Článek 97

Základní sazba nesmí být nižší než 15 %.

▼B



Oddíl 2

Snížené sazby

▼M29

Článek 98

1.  
Členské státy mohou uplatňovat nanejvýš dvě snížené sazby.

Tyto snížené sazby se stanoví jako procentní podíl ze základu daně, který nesmí být nižší než 5 %, a uplatňují se pouze u dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v příloze III.

Členské státy mohou snížené sazby u dodání zboží a poskytnutí služeb uplatňovat nejvýše u 24 z bodů přílohy III.

2.  
Kromě dvou snížených sazeb uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou členské státy uplatňovat sníženou sazbu, která je nižší než minimální sazba ve výši 5 %, a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni, na dodání zboží a poskytnutí služeb zahrnuté nejvýše v sedmi z bodů přílohy III.

Snížená sazba, která je nižší než minimální sazba ve výši 5 %, a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni se mohou uplatnit pouze na dodání zboží nebo poskytnutí služeb u těchto bodů přílohy III:

a) 

body 1 až 6 a 10c;

b) 

kterýkoli jiný bod přílohy III, na který se vztahují možnosti stanovené v čl. 105a odst. 1.

Pro účely písm. b) druhého pododstavce tohoto odstavce se plnění týkající se bydlení uvedená v čl. 105a odst. 1 druhém pododstavci považují za plnění spadající do bodu 10 přílohy III.

Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 uplatňovaly snížené sazby, jež byly nižší než minimální sazba ve výši 5 %, nebo přiznávaly osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni na dodání zboží nebo poskytnutí služeb u více než sedmi z bodů přílohy III, omezí uplatňování těchto snížených sazeb nebo přiznávání těchto osvobození tak, aby zajistily soulad s prvním pododstavcem tohoto odstavce do 1. ledna 2032, nebo do okamžiku přijetí konečného režimu uvedeného v článku 402, podle toho, co nastane dříve. Členské státy mohou libovolně určit, na jaká dodání zboží nebo poskytnutí služeb budou nadále uplatňovat uvedené snížené sazby nebo přiznávat uvedená osvobození od daně.

3.  
Snížené sazby a osvobození od daně uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se nevztahují na elektronicky poskytované služby s výjimkou služeb uvedených v bodech 6, 7, 8 a 13 přílohy III.
4.  
Při uplatňování snížených sazeb a osvobození od daně podle této směrnice mohou členské státy použít ke stanovení přesného rozsahu dotyčné kategorie kombinovanou nomenklaturu, statistickou klasifikaci produkce podle činností nebo obojí.

▼M29 —————

▼M29

Článek 100

Do 31. prosince 2028 a poté každých pět let předloží Komise Radě zprávu o oblasti působnosti přílohy III, a to s příslušnými návrhy, bude-li to třeba.

▼M29 —————

▼M29



Oddíl 2a

Výjimečné situace

Článek 101a

1.  
Pokud Komise povolila členskému státu v souladu s čl. 53 prvním pododstavcem směrnice Rady 2009/132/ES ( 1 ) uplatnit osvobození od daně u zboží dováženého ve prospěch obětí katastrof, může tento členský stát přiznat osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni za stejných podmínek ve vztahu k pořízení uvnitř Společenství a dodání tohoto zboží a poskytnutí služeb souvisejících s tímto zbožím, včetně služeb pronájmu.
2.  
Členský stát, který si přeje uplatnit opatření uvedené v odstavci 1, informuje výbor pro DPH.
3.  
Jsou-li zboží nebo služby pořízené subjekty, které využívají osvobození od daně stanovené v odstavci 1 tohoto článku, použity k jiným účelům, než které jsou stanoveny v hlavě VIII kapitole 4 směrnice 2009/132/ES, podléhá použití tohoto zboží nebo těchto služeb dani za podmínek použitelných v okamžiku, kdy přestanou být splněny podmínky pro osvobození od daně.

▼B



Oddíl 3

Zvláštní ustanovení

▼M29 —————

▼B

Článek 103

1.  
Členské státy mohou stanovit, že se snížená sazba, popřípadě jedna ze snížených sazeb, které uplatňují v souladu s články 98 a 99, uplatní rovněž u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností vymezených v čl. 311 odst. 1 bodech 2, 3 a 4.
2.  

Členské státy, které využijí možnost stanovenou v odstavci 1, mohou uplatňovat sníženou sazbu rovněž u těchto dodání:

a) 

dodání uměleckých děl autorem díla nebo jeho právními nástupci;

b) 

dodání uměleckých děl příležitostně jinou osobou povinnou k dani než obchodníkem povinným k dani, byla–li umělecká díla dovezena samotnou osobou povinnou k dani nebo byla–li jí dodána jejich autorem nebo jeho právními nástupci anebo vznikl–li jí u těchto děl nárok na plný odpočet daně.

▼M29

Článek 104

1.  
Rakousko může v obcích Jungholz a Mittleberg (Kleines Walsertal) uplatňovat druhou základní sazbu, která je nižší než odpovídající sazba uplatňovaná ve zbytku Rakouska, ale nikoli nižší než 15 %.
2.  
Řecko může ve správních obvodech Lesbos, Chios, Samos, Dodekanésos a Kyklady a na ostrovech Thasos, Severní Sporady, Samothraké a Skyros uplatňovat sazby až o 30 % nižší než odpovídající sazby uplatňované v pevninské části Řecka.
3.  
Portugalsko může u plnění uskutečněných v autonomních oblastech Azor a Madeiry a u přímého dovozu do těchto oblastí uplatňovat nižší sazby, než jsou sazby uplatňované na pevnině.
4.  
Portugalsko může jednu ze dvou snížených sazeb stanovených v čl. 98 odst. 1 uplatňovat u mýtného na mostech v lisabonské oblasti.

▼M29 —————

▼M29

Článek 105a

1.  
Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo přiznávaly osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni u dodání zboží nebo poskytnutí služeb uvedených v bodech jiných než 1 až 6 a 10c přílohy III, mohou v souladu s čl. 98 odst. 2 tyto snížené sazby uplatňovat nebo tato osvobození od daně přiznávat i nadále, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, u plnění týkajících se bydlení, jež není součástí sociální politiky, mohou v souladu s čl. 98 odst. 2 tyto snížené sazby uplatňovat i nadále.

Členské státy sdělí výboru pro DPH znění hlavních vnitrostátních právních předpisů a podmínky pro uplatňování snížených sazeb a osvobození od daně týkajících se čl. 98 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) nejpozději do 7. července 2022.

Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jiné členské státy mohou snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni uplatňovat v souladu s čl. 98 odst. 2 prvním pododstavcem u stejných dodání zboží nebo poskytnutí služeb uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce a za stejných podmínek, které se uplatňovaly ke dni 1. ledna 2021 v členských státech uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce.

2.  
Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby nižší než 12 %, včetně snížených sazeb nižších, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo přiznávaly osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni u dodání zboží nebo poskytnutí služeb jiných než těch, které jsou uvedeny v příloze III, mohou v souladu s čl. 98 odst. 1 a 2 tyto snížené sazby uplatňovat nebo tato osvobození od daně přiznávat i nadále až do 1. ledna 2032, nebo do okamžiku přijetí konečného režimu uvedeného v článku 402, podle toho, co nastane dříve, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.
3.  
Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, u dodání zboží nebo poskytnutí služeb jiných než těch, které jsou uvedeny v příloze III, mohou v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem tyto snížené sazby uplatňovat i nadále, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

Členské státy sdělí výboru pro DPH znění hlavních vnitrostátních právních předpisů a podmínky pro uplatňování snížených sazeb uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce nejpozději do 7. července 2022.

Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jiné členské státy mohou snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, uplatňovat v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem u dodání stejného zboží nebo poskytnutí stejných služeb, jako jsou zboží nebo služby uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a za stejných podmínek, jako jsou podmínky, které se uplatňovaly ke dni 1. ledna 2021 v členských státech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

4.  
Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 se snížené sazby nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené v předchozím stupni přestanou uplatňovat ode dne 1. ledna 2030 u fosilních paliv a jiného zboží s obdobným dopadem na emise skleníkových plynů, jako jsou rašelina a palivové dřevo. Snížené sazby nebo osvobození s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni u chemických pesticidů a chemických hnojiv se přestanou uplatňovat ode dne 1. ledna 2032.
5.  
Členské státy, které si v souladu s odst. 1 čtvrtým pododstavcem tohoto článku, odst. 3 třetím pododstavcem tohoto článku a článkem 105b přejí uplatňovat snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni, přijmou do 7. října 2023 podrobná pravidla pro uplatňování těchto možností. Členské státy sdělí znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijaly, výboru pro DPH.
6.  
Do 1. července 2025 Komise na základě informací poskytnutých členskými státy předloží Radě zprávu s úplným seznamem zboží a služeb uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku a v článku 105b, u nichž se v členských státech uplatňují snížené sazby, včetně snížených sazeb nižších, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni.

Článek 105b

Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby, které nejsou nižší než minimální sazba ve výši 5 %, u plnění týkajících se bydlení, jež není součástí sociální politiky, mohou v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem tyto snížené sazby uplatňovat i nadále. V takovém případě nesmí být snížená sazba uplatňovaná u těchto plnění ode dne 1. ledna 2042 nižší než 12 %.

Členské státy sdělí výboru pro DPH znění hlavních vnitrostátních právních předpisů a podmínky pro uplatňování snížených sazeb uvedených v prvním pododstavci nejpozději do 7. července 2022.

Jiné členské státy mohou sníženou sazbu, která není nižší než 12 %, uplatňovat v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem u plnění uvedených v prvním pododstavci tohoto článku za stejných podmínek, které se uplatňovaly ke dni 1. ledna 2021 v členských státech uvedených v prvním pododstavci tohoto článku.

Pro účely čl. 98 odst. 1 třetího pododstavce se plnění uvedená v tomto článku považují za plnění spadající do bodu 10 přílohy III.

▼M5 —————

▼M29 —————

▼B



KAPITOLA 5

Dočasná ustanovení

▼M29 —————

▼M2 —————

▼M29 —————

▼M2 —————

▼M5 —————

▼M29 —————

▼M27

Článek 129a

1.  

Členské státy mohou přijmout jedno z těchto opatření:

a) 

uplatňovat sníženou sazbu na dodání diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pro testování na onemocnění COVID-19 a na poskytování služeb s těmito prostředky úzce souvisejících;

b) 

poskytovat osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH odvedené v předchozím stupni v souvislosti s dodáním diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pro testování na onemocnění COVID-19 a poskytováním služeb s těmito prostředky úzce souvisejících.

Opatření stanovená v prvním pododstavci se vztahují pouze na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro pro testování na onemocnění COVID-19, které jsou ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ( 2 ) nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ( 3 ) a dalšími použitelnými právními předpisy Unie.

2.  
Členské státy mohou poskytovat osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH odvedené v předchozím stupni v souvislosti s dodáním očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a poskytováním služeb s těmito látkami úzce souvisejících.

Osvobození od daně stanovené v prvním pododstavci se vztahuje pouze na očkovací látky proti onemocnění COVID-19 schválené Komisí nebo členskými státy.

3.  
Tento článek se použije do 31. prosince 2022.

▼M2 —————

▼B



HLAVA IX

OSVOBOZENÍ OD DANĚ



KAPITOLA 1

Obecné ustanovení

Článek 131

Osvobození od daně podle kapitol 2 až 9 se uplatňují, aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, a za podmínek, které členské státy stanoví k zajištění správného a jednoduchého uplatňování těchto osvobození a k zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu.



KAPITOLA 2

Osvobození některých činností od daně ve veřejném zájmu

Článek 132

1.  

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

a) 

poskytnutí služeb a dodání zboží, která s těmito službami souvisejí, veřejnými poštami, vyjma přepravu cestujících a telekomunikační služby;

b) 

poskytnutí nemocniční a lékařské péče a s ní úzce související činnosti prováděné veřejnoprávními subjekty nebo za sociálních podmínek srovnatelných s podmínkami veřejnoprávních subjektů, nemocnicemi, léčebnými nebo diagnostickými ústavy a dalšími řádně uznanými zařízeními téže povahy;

c) 

poskytnutí lékařské péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezeny v dotyčném členském státě;

d) 

dodání lidských orgánů, lidské krve a mateřského mléka;

e) 

poskytnutí služeb zubními techniky při výkonu jejich povolání a dodání zubních náhrad zubními lékaři a zubními techniky;

f) 

služby, které svým členům poskytují nezávislá seskupení osob, jež uskutečňují činnost, která je osvobozená od daně nebo při níž nejsou osobami povinnými k dani, a které jsou přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli vykonávat uvedenou činnost, vyžadují–li tato seskupení od svých členů výlučně náhradu přesně odpovídající jejich podílu na společných výdajích, za podmínky, že toto osvobození od daně není s to narušit hospodářskou soutěž;

g) 

poskytnutí služeb a dodání zboží úzce související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením, včetně služeb poskytovaných domovy důchodců, veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty, které dotyčné členské státy uznávají za subjekty sociální povahy;

h) 

poskytnutí služeb a dodání zboží úzce související s ochranou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty, které dotyčné členské státy uznávají za subjekty sociální povahy;

i) 

výchovu dětí a mládeže a školské nebo vysokoškolské vzdělávání, odborný výcvik nebo rekvalifikaci, jakož i poskytnutí služeb a dodání zboží s nimi úzce související, veřejnoprávními subjekty s tímto posláním nebo jinými subjekty, jejichž cíle dotyčné členské státy uznávají za podobné;

j) 

poskytnutí školského nebo vysokoškolského vyučování soukromými učiteli;

k) 

poskytnutí pracovníků náboženskými nebo filozofickými institucemi k výkonu činností uvedených v písmenech b), g), h) a i) tohoto článku a za účelem duchovní péče;

l) 

poskytnutí služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího neziskovými organizacemi politické, odborové, náboženské, vlastenecké, filozofické, filantropické nebo občanské povahy pro vlastní členy náhradou za členský příspěvek podle jejich vnitřních pravidel, pokud toto osvobození od daně není s to narušit hospodářskou soutěž;

m) 

poskytnutí určitých služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, které poskytují neziskové organizace osobám vykonávajícím sportovní nebo tělovýchovnou činnost;

n) 

poskytnutí určitých kulturních služeb a dodání zboží úzce s nimi souvisejícího veřejnoprávními subjekty nebo jinými kulturními subjekty uznanými dotyčným členským státem;

o) 

poskytnutí služeb a dodání zboží subjekty, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen b), g), h), i), l), m) a n), při akcích pořádaných za účelem shromažďování finančních prostředků výhradně pro jejich vlastní použití, pokud toto osvobození od daně není s to narušit hospodářskou soutěž;

p) 

poskytnutí dopravních služeb nemocným nebo zraněným osobám řádně oprávněnými subjekty za použití dopravních prostředků k tomuto účelu zvlášť konstruovaných nebo upravených;

q) 

činnosti veřejnoprávního rozhlasu a televize, s výjimkou činností obchodní povahy.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. o) mohou členské státy zavést jakákoli nezbytná omezení, zejména pokud jde o počet akcí nebo výši příjmů zakládajících nárok na osvobození od daně.

Článek 133

Členské státy mohou vázat v jednotlivých případech osvobození jiných než veřejnoprávních subjektů od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. b), g), h), i), l), m) a n) na jednu či více z těchto podmínek:

a) 

dotyčné subjekty nesmějí systematicky sledovat zisk jako svůj cíl a jakýkoliv případný zisk nesmí být rozdělen, nýbrž určen k pokračování nebo zlepšení poskytovaných služeb;

b) 

dotyčné subjekty musí být řízeny a spravovány v zásadě na základě dobrovolnosti osobami, které nemají přímý či nepřímý zájem samy ani prostřednictvím jiných osob na výsledcích dotyčné činnosti;

c) 

dotyčné subjekty musí uplatňovat ceny schválené příslušnými veřejnými orgány nebo ceny, které schválené ceny nepřekračují, a u služeb nepodléhajících schválení uplatňovat nižší ceny, než jaké za podobné služby uplatňují obchodní podniky podléhající DPH;

d) 

osvobození od daně nesmí být s to narušit hospodářskou soutěž znevýhodněním obchodních podniků podléhajících DPH.

Členské státy, které v souladu s přílohou E směrnice 77/388/EHS uplatňovaly k 1. lednu 1989 DPH na plnění podle čl. 132 odst. 1 písm. m) a n), mohou uplatnit podmínky ►C1  podle písmene d) prvního pododstavce tohoto článku ◄ i v případě, kdy je dodání tohoto zboží nebo poskytnutí těchto služeb veřejnoprávními subjekty osvobozeno od daně.

Článek 134

Dodání zboží nebo poskytnutí služby není osvobozeno od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. b), g), h), i), l), m) a n),

a) 

pokud není nezbytné pro uskutečnění plnění ►C1  osvobozeného od daně; ◄

b) 

pokud jeho základním účelem je získání dodatečného příjmu pro daný subjekt uskutečněním plnění, které je v přímém soutěžním vztahu s plněními uskutečňovanými obchodními podniky podléhajícími DPH.



KAPITOLA 3

Ostatní případy osvobození od daně

Článek 135

1.  

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

a) 

pojišťovací a zajišťovací činnosti včetně souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty;

b) 

poskytnutí a sjednání úvěrů a správa úvěrů osobou, která je poskytla;

c) 

sjednání a převzetí závazků, ručení a jiných jistot a záruk, jakož i správa úvěrových záruk osobou, která úvěry poskytuje;

d) 

činnosti včetně sjednávání týkající se vkladových a běžných účtů, plateb, převodů, pohledávek, šeků a dalších převoditelných cenných papírů, s výjimkou vymáhání pohledávek;

e) 

činnosti včetně sjednávání týkající se oběživa, bankovek a mincí používaných jako zákonné platidlo, kromě sběratelských předmětů, jako jsou zlaté, stříbrné nebo jiné kovové mince anebo bankovky, které se obvykle nepoužívají jako zákonné platidlo nebo které jsou předmětem numismatického zájmu;

f) 

činnosti včetně sjednávání, avšak vyjma řízení a správu, týkající se akcií, podílů na společnostech nebo sdruženích, dluhopisů a jiných cenných papírů, kromě dokladů zakládajících právní nárok na zboží a práv nebo cenných papírů uvedených v čl. 15 odst. 2;

g) 

správa fondů kolektivního investování, jak je vymezují členské státy;

h) 

dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb na jejich území, kolků a dalších podobných cenin za jmenovitou hodnotu;

i) 

sázky, loterie a další formy her za podmínek a omezení stanovených jednotlivými členskými státy;

j) 

dodání budovy nebo její části a pozemku k ní přiléhajícího, kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 12 odst. 1 písm. a);

k) 

dodání nezastavěného pozemku, kromě stavebního pozemku ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. b);

l) 

pacht nebo nájem nemovitosti.

2.  

Z osvobození od daně podle odst. 1 písm. l) jsou vyloučena tato plnění:

a) 

poskytnutí ubytování, jak je vymezují právní předpisy členských států, v rámci hotelnictví nebo v odvětví s podobnou funkcí včetně poskytnutí ubytování v prázdninových táborech a na místech upravených k využívání jako tábořiště;

b) 

nájem prostor a míst k parkování vozidel;

c) 

nájem trvale instalovaných zařízení a strojů;

d) 

nájem bezpečnostních schránek.

Členské státy mohou stanovit další vynětí z oblasti působnosti osvobození od daně podle odst. 1 písm. l).

Článek 136

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

▼A1

a) 

dodání zboží použitého výlučně na činnost, která je osvobozena od daně podle článků 132, 135, 371, 375, 376 a 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 a článků 380 až 390c, pokud u tohoto zboží nevznikl nárok na odpočet daně;

▼B

b) 

dodání zboží, při jehož pořízení nebo použití v souladu s článkem 176 nevznikl nárok na odpočet daně.

▼M24

Článek 136a

Pokud se podle čl. 14a odst. 2 má za to, že osoba povinná k dani obdržela a dodala zboží sama, osvobodí členské státy dodání tohoto zboží dotyčné osobě povinné k dani od daně.

▼B

Článek 137

1.  

Členské státy mohou poskytnout osobám povinným k dani možnost volby zdanění v případě těchto plnění:

a) 

finanční činnosti uvedené v čl. 135 odst. 1 písm. b) až g);

b) 

dodání budovy nebo její části a pozemku k ní přiléhajícího, kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 12 odst. 1 písm. a);

c) 

dodání nezastavěného pozemku, kromě stavebního pozemku ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. b);

d) 

pacht nebo nájem nemovitosti.

2.  
Členské státy stanoví pravidla pro výkon volby podle odstavce 1.

Členské státy mohou omezit rozsah této možnosti volby.



KAPITOLA 4

Osvobození od daně vztahující se na plnění uvnitř Společenství



Oddíl 1

Osvobození od daně vztahující se na dodání zboží

Článek 138

▼M21

1.  

Členské státy osvobodí od daně dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo jejich území, avšak uvnitř Společenství, prodávajícím nebo pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich, jsou-li splněny následující podmínky:

a) 

zboží je dodáváno jiné osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, která jedná jako taková, v jiném členském státě než ve státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží;

b) 

osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, pro niž se dodání uskutečňuje, je identifikována pro účely DPH v jiném členském státě, než ve státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží, a toto identifikační číslo pro DPH sdělila dodavateli.

▼M21

1a.  
Osvobození podle odstavce 1 se neuplatní, pokud dodavatel nesplnil povinnost podle článků 262 a 263 podat souhrnné hlášení nebo pokud jím podané souhrnné hlášení neobsahuje správné údaje týkající se tohoto dodání, jak požaduje článek 264, pokud dodavatel nemůže ke spokojenosti příslušných orgánů nedostatky řádně odůvodnit.

▼B

2.  

Kromě dodání podle odstavce 1 osvobodí členské státy od daně tato plnění:

a) 

dodání nových dopravních prostředků, jež byly pořizovateli odeslány nebo přepraveny mimo jejich území, avšak uvnitř Společenství, prodávajícím nebo pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich, uskutečněné pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, jejíž pořízení zboží uvnitř Společenství není předmětem daně podle čl. 3 odst. 1, nebo pro jakoukoli jinou osobu nepovinnou k dani;

b) 

dodání výrobků podléhajících spotřební dani, jež byly pořizovateli odeslány nebo přepraveny mimo jejich území, avšak uvnitř Společenství, prodávajícím nebo pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich, uskutečněné pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, jejíž pořízení zboží uvnitř Společenství, jiného než výrobku podléhajícího spotřební dani, není předmětem daně podle čl. 3 odst. 1, jsou–li odeslání nebo přeprava těchto výrobků uskutečněny v souladu s čl. 7 odst. 4 a 5 nebo článkem 16 směrnice 92/12/EHS;

c) 

dodání zboží spočívající v jeho přemístění do jiného členského státu, která by byla osvobozena od daně podle odstavce 1 a písmen a) a b) tohoto odstavce, kdyby se uskutečnila pro jinou osobu povinnou k dani.

Článek 139

1.  
Osvobození od daně podle čl. 138 odst. 1 se nevztahuje na dodání zboží uskutečněné osobou povinnou k dani, na kterou se vztahuje osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292.

Osvobození od daně se dále nevztahuje na dodání zboží osobám povinným k dani nebo právnickým osobám nepovinným k dani, jejichž pořízení zboží uvnitř Společenství není předmětem daně podle čl. 3 odst. 1.

2.  
Osvobození od daně podle čl. 138 odst. 2 písm. b) se nevztahuje na dodání výrobků podléhajících spotřební dani uskutečněné osobami povinnými k dani, na které se vztahuje osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292.
3.  
Osvobození od daně podle čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a c) se nevztahuje na dodání zboží, které je předmětem daně podle zvláštního režimu zdanění ziskové přirážky podle článků 312 až 325 nebo zvláštního režimu pro prodej veřejnou dražbou.

Osvobození od daně podle čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. c) se nevztahuje na dodání použitých dopravních prostředků vymezených v čl. 327 odst. 3, které je předmětem daně podle přechodného režimu pro použité dopravní prostředky.



Oddíl 2

Osvobození od daně vztahující se na pořízení zboží uvnitř Společenství

Článek 140

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

a) 

pořízení zboží uvnitř Společenství, jehož dodání osobou povinnou k dani je na jejich území za všech okolností osvobozeno od daně;

▼M6

b) 

pořízení zboží uvnitř Společenství, jehož dovoz je za všech okolností osvobozen od daně podle čl. 143 odst. 1 písm. a), b) a c) a e) až l);

▼B

c) 

pořízení zboží uvnitř Společenství, jestliže je podle článků 170 a 171 pořizovatel zboží za všech okolností oprávněn k plné náhradě daně splatné podle čl. 2 odst. 1 písm. b).

Článek 141

Každý členský stát přijme zvláštní opatření k zajištění toho, aby daň nebyla vybírána při pořízení zboží uvnitř Společenství uskutečněných na jeho území na základě článku 40, jsou–li splněny tyto podmínky:

a) 

pořízení zboží uskutečňuje osoba povinná k dani, která není usazena v tomto členském státě, avšak je identifikována pro účely DPH v jiném členském státě;

b) 

pořízení zboží se uskutečňuje za účelem následného dodání daného zboží, které v témže členském státě uskutečňuje osoba povinná k dani uvedená v písmenu a);

c) 

zboží, které osoba povinná k dani uvedená v písmenu a) takto pořídila, je přímo odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu než toho, v němž je identifikována pro účely DPH, osobě, pro kterou osoba povinná k dani následné dodání uskutečňuje;

d) 

osoba, pro kterou je následné dodání uskutečňováno, je jinou osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani identifikovanou pro účely DPH v témže členském státě;

e) 

osoba uvedená v písmenu d) byla v souladu s článkem 197 určena za osobu povinnou odvést daň splatnou při dodání uskutečněném osobou povinnou k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná.



Oddíl 3

Osvobození od daně vztahující se na poskytnutí některých přepravních služeb

Článek 142

Členské státy osvobodí od daně poskytnutí služby přepravy zboží uvnitř Společenství na ostrovy nebo z ostrovů, které tvoří autonomní oblasti Azory a Madeira, jakož i poskytnutí služby přepravy zboží mezi těmito ostrovy.



KAPITOLA 5

Osvobození od daně při dovozu

Článek 143

▼M6

1.  

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

▼B

a) 

konečný dovoz zboží, jehož dodání osobami povinnými k dani je na jejich území za všech okolností osvobozeno od daně;

b) 

konečný dovoz zboží upravený směrnicemi Rady 69/169/EHS ( 4 ), 83/181/EHS ( 5 ) a 2006/79/ES ( 6 );

c) 

konečný dovoz zboží nacházejícího se ve volném oběhu z třetího území, které je součástí celního území Společenství, na které by bylo možné vztáhnout osvobození od daně podle písmene b), kdyby bylo dovezeno ve smyslu čl. 30 prvního pododstavce;

▼M16

ca) 

dovoz zboží, kdy má být DPH přiznána ve zvláštním režimu podle hlavy XII kapitoly 6 oddílu 4 a kdy bylo příslušnému celnímu orgánu v členském státě dovozu nejpozději při předložení dovozního prohlášení poskytnuto osobní identifikační číslo pro DPH přidělené podle článku 369q dodavateli nebo zprostředkovateli, který jedná na účet dodavatele, pro účely využití zvláštního režimu;

▼B

d) 

dovoz zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno z třetího území nebo třetí země do jiného členského státu než do státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží, je–li dodání tohoto zboží dovozcem určeným nebo uznaným za osobu povinnou odvést daň podle článku 201 osvobozeno od daně podle článku 138;

e) 

zpětný dovoz zboží v tom stavu, v jakém bylo vyvezeno, osobou, která zboží vyvezla, vztahuje–li se na něj osvobození od cla;

f) 

dovoz zboží v rámci diplomatických a konzulárních vztahů, vztahuje–li se na něj osvobození od cla;

▼M7

fa) 

dovoz zboží uskutečněný Evropským společenstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii, Evropskou centrální bankou nebo Evropskou investiční bankou nebo subjekty založenými Společenstvími, na něž se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965, a to v mezích a za podmínek upravených v uvedeném protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž;

▼M28

fb) 

dovoz zboží uskutečněný Komisí nebo agenturou či subjektem založenými podle práva Unie, pokud Komise nebo tato agentura či subjekt toto zboží dováží v rámci plnění úkolů, které jim byly za účelem reakce na pandemii COVID-19 svěřeny právem Unie, s výjimkou případů, kdy Komise nebo agentura či subjekt dovážené zboží použije buď ihned, či k pozdějšímu dni za účelem následných dodání za úplatu;

▼M7

g) 

dovoz zboží uskutečněný mezinárodními organizacemi jinými než uvedenými v písmeni fa), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, nebo uskutečněný členy těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla;

▼M25

ga) 

dovoz zboží na území členských států ozbrojenými silami jiných členských států pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky;

▼B

h) 

dovoz zboží na území členských států, které jsou stranami Severoatlantické smlouvy, ozbrojenými silami jiných států, které jsou stranami uvedené smlouvy, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí;

i) 

dovoz zboží ozbrojenými silami Spojeného království rozmístěnými na ostrově Kypru podle Smlouvy o založení Kyperské republiky ze dne 16. srpna 1960 pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen;

j) 

dovoz produktů rybolovu do přístavu v nezměněném stavu nebo po konzervaci za účelem uvedení na trh, které dosud nebyly předmětem dodání, uskutečněný osobou podnikající v mořském rybolovu;

k) 

dovoz zlata centrálními bankami;

▼M7

l) 

dovoz plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené nebo vpuštěním z plavidla převážejícího plyn do soustavy zemního plynu nebo těžební plynovodní sítě, dovoz elektřiny nebo dovoz tepelné nebo chladící energie prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí.

▼M6

2.  

Osvobození od daně stanovené v odst. 1 písm. d) se použije v případech, kdy po dovozu zboží následuje dodání zboží osvobozené podle čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. c), pouze pokud dovozce v okamžiku dovozu poskytl příslušným orgánům členského státu dovozu alespoň tyto informace:

a) 

své identifikační číslo pro DPH vydané v členském státě dovozu nebo identifikační číslo pro DPH svého daňového zástupce povinného odvést DPH vydané v členském státě dovozu;

b) 

identifikační číslo pro DPH pořizovatele, jemuž má být zboží dodáno podle čl. 138 odst. 1, vydané v jiném členském státě nebo své vlastní identifikační číslo pro DPH vydané v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, má-li toto zboží být přemístěno podle čl. 138 odst. 2 písm. c);

c) 

podklady dokazující, že dovezené zboží je určeno k přepravě nebo odeslání z členského státu dovozu do jiného členského státu.

▼M28

3.  
Pokud podmínky pro osvobození stanovené v odst. 1 písm. fb) přestanou platit, Komise nebo dotčená agentura či subjekt uvědomí členský stát, v němž bylo osvobození uplatněno, a dovoz tohoto zboží podléhá DPH za podmínek platných v dané době.

▼B

Článek 144

Členské státy osvobodí od daně poskytnutí služby vztahující se k dovozu zboží, je–li hodnota této služby zahrnuta do základu daně v souladu s čl. 86 odst. 1 písm. b).

Článek 145

1.  
V případě potřeby předloží Komise Radě neprodleně návrhy za účelem upřesnění oblasti působnosti osvobození od daně podle článků 143 a 144 a stanovení prováděcích pravidel k nim.
2.  
Do vstupu pravidel podle odstavce 1 v platnost mohou členské státy nadále používat platné vnitrostátní předpisy.

Členské státy mohou upravit své vnitrostátní předpisy, aby omezily narušení hospodářské soutěže, a zejména zamezily případům nezdanění nebo dvojího zdanění ve Společenství.

Členské státy mohou pro dosažení osvobození od daně uplatnit správní postupy, které považují za nejvhodnější.

3.  
Členské státy oznámí Komisi platné vnitrostátní předpisy, které nebyly dosud oznámeny, a předpisy, které přijmou podle odstavce 2, a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.



KAPITOLA 6

Osvobození od daně při vývozu

Článek 146

1.  

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

a) 

dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo Společenství prodávajícím nebo na jeho účet;

b) 

dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo Společenství pořizovatelem neusazeným na jejich území nebo na jeho účet, s výjimkou zboží přepravovaného samotným pořizovatelem a určeného k vybavení nebo zásobení rekreačních lodí a letadel nebo jiných dopravních prostředků pro soukromé použití;

c) 

dodání zboží schváleným subjektům, které je vyvážejí ze Společenství v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací činnosti prováděné mimo Společenství;

d) 

poskytnutí služby spočívající v práci na movité věci, která byla pořízena nebo dovezena za účelem provedení těchto prací ve Společenství a odeslána nebo přepravena mimo Společenství poskytovatelem služby nebo příjemcem neusazeným na jejich území nebo na účet jednoho z nich;

e) 

poskytnutí služby včetně přepravy a vedlejších plnění, s výjimkou poskytnutí služby osvobozené od daně podle článků 132 a 135, je–li tato služba přímo vázána na vývoz nebo dovoz zboží, na nějž se vztahují článek 61 a čl. 157 odst. 1 písm. a).

2.  
Osvobození od daně podle odst. 1 písm. c) se může uskutečnit v podobě vrácení daně.

Článek 147

1.  

Na dodání zboží podle čl. 146 odst. 1 písm. b), které má být odneseno v osobních zavazadlech cestujících, se osvobození od daně vztahuje jen při splnění těchto podmínek:

a) 

cestující není usazen ve Společenství;

b) 

zboží je přepraveno mimo Společenství do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž se dodání uskutečnilo;

c) 

celková hodnota dodání včetně DPH je vyšší než 175 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně stanovený jednou ročně za použití směnného kurzu platného první pracovní den měsíce října s účinkem od 1. ledna následujícího roku.

Členské státy však mohou osvobodit od daně i dodání s celkovou hodnotou nižší, než je částka uvedená v prvním pododstavci písm. c).

2.  
Pro účely odstavce 1 se „cestujícím, který není usazen ve Společenství,“ rozumí cestující, jehož bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nenachází ve Společenství. V takovém případě se „bydlištěm nebo místem, kde se obvykle zdržuje,“ rozumí místo zapsané jako takové v cestovním pase, průkazu totožnosti nebo jiném dokladu, který uznává za doklad o totožnosti členský stát, na jehož území je dodání uskutečňováno.

Vývoz se prokazuje fakturou nebo jiným dokladem sloužícím jako faktura, který je potvrzen celním úřadem výstupu ze Společenství.

Každý členský stát předá Komisi vzory razítek, která používá při vydávání potvrzení uvedených v druhém pododstavci. Komise sdělí tyto údaje správcům daně ostatních členských států.



KAPITOLA 7

Osvobození od daně vztahující se na mezinárodní přepravu

Článek 148

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

a) 

dodání zboží pro zásobení lodí užívaných k plavbě po volném moři a přepravujících cestující za úplatu nebo používaných k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti, jakož i lodí užívaných k poskytování záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, v tomto případě však s výjimkou dodání palubních zásob;

b) 

dodání zboží pro zásobení lodí válečných, spadajících pod kód kombinované nomenklatury (KN) 8906 10 00, pokud opouštějí jejich území a směřují do zahraničních přístavů nebo kotvišť mimo dotyčný členský stát;

c) 

dodání, úpravu, opravu, údržbu a nájem, a to i včetně posádky, lodí uvedených v písmenu a) a dodání, nájem, opravu a údržbu zařízení, včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno;

d) 

poskytnutí služby jiné než uvedené v písmenu c) k zabezpečení bezprostředních potřeb lodí uvedených v písmenu a) nebo jejich nákladu;

e) 

dodání zboží pro zásobení letadel využívaných leteckými společnostmi, které provozují zejména mezinárodní dopravu za úplatu;

f) 

dodání, úpravu, opravu, údržbu a nájem, a to i včetně posádky, letadel uvedených v písmenu e) a dodání, nájem, opravu a údržbu zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno;

g) 

poskytnutí služby jiné než uvedené v písmenu f) k zabezpečení bezprostředních potřeb letadel uvedených v písmenu e) nebo jejich nákladu.

Článek 149

Portugalsko může za mezinárodní přepravu považovat námořní a leteckou přepravu mezi ostrovy, které tvoří autonomní oblasti Azory a Madeira, a mezi těmito oblastmi a pevninou.

Článek 150

1.  
V případě potřeby předloží Komise Radě neprodleně návrhy za účelem upřesnění oblasti působnosti osvobození od daně podle článku 148 a stanovení prováděcích pravidel k nim.
2.  
Do vstupu pravidel podle odstavce 1 v platnost mohou členské státy omezit rozsah osvobození od daně poskytovaných podle čl. 148 písm. a) a b).



KAPITOLA 8

Osvobození od daně vztahující se na některá plnění považovaná za vývoz

Článek 151

1.  

Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

a) 

dodání zboží a poskytnutí služby v rámci diplomatických a konzulárních vztahů;

▼M7

aa) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby Evropskému společenství, Evropskému společenství pro atomovou energii, Evropské centrální bance nebo Evropské investiční bance nebo subjektům založeným Společenstvími, na něž se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965, a to v mezích a za podmínek upravených v uvedeném protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž;

▼M28

ab) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby Komisi nebo agentuře či subjektu založeným podle práva Unie, pokud Komise nebo tato agentura či subjekt toto zboží nebo tuto službu nakupuje v rámci plnění úkolů, které jim byly za účelem reakce na pandemii COVID-19 svěřeny právem Unie, s výjimkou případů, kdy Komise nebo tato agentura či subjekt použije pořízené zboží a služby buď ihned, či k pozdějšímu dni za účelem následných dodání za úplatu;

▼M7

b) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby mezinárodním organizacím jiným než uvedeným v písmeni aa), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, a členům těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla;

▼M25

ba) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby na území členského státu určené buď pro ozbrojené síly jiných členských států pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky;

bb) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby do jiného členského státu určené pro ozbrojené síly kteréhokoli členského státu, který není sám státem určení, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky;

▼B

c) 

dodání zboží a poskytnutí služby na území členských států, které jsou stranami Severoatlantické smlouvy, pro použití ozbrojenými silami ostatních států, které jsou stranami uvedené smlouvy, nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí;

d) 

dodání zboží a poskytnutí služby směřující do jiného členského státu pro ozbrojené síly kteréhokoli členského státu, jenž je stranou Severoatlantické smlouvy a není sám státem určení, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí;

e) 

dodání zboží a poskytnutí služby ozbrojeným silám Spojeného království rozmístěným na ostrově Kypru podle Smlouvy o založení Kyperské republiky ze dne 16. srpna 1960 pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen.

▼M28

Do přijetí jednotných daňových pravidel se osvobození od daně podle prvního pododstavce jiná než ta, která jsou uvedena v písm. ab), poskytují v mezích stanovených hostitelským členským státem.

▼B

2.  
U zboží, jež není odesíláno nebo přepravováno z členského státu, v němž se dodání tohoto zboží uskutečňuje, a u poskytnutí služby se osvobození od daně může uskutečnit v podobě vrácení daně.

▼M28

3.  
Pokud podmínky pro osvobození stanovené v odst. 1 prvním pododstavci písm. ab) přestanou platit, Komise nebo dotčená agentura či subjekt, které jsou příjemci dodání osvobozeného od daně, uvědomí členský stát, v němž bylo osvobození uplatněno, a dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby podléhá DPH za podmínek platných v dané době.

▼B

Článek 152

Členské státy osvobodí od daně dodání zlata centrálním bankám.



KAPITOLA 9

Osvobození od daně vztahující se na služby poskytnuté zprostředkovatelem

Článek 153

Členské státy osvobodí od daně poskytnutí služby zprostředkovatelem, který jedná jménem a na účet jiné osoby, zprostředkovává–li plnění uvedená v kapitolách 6, 7 a 8 nebo plnění uskutečňovaná mimo Společenství.

Osvobození od daně podle prvního pododstavce se nevztahuje na cestovní kanceláře, které poskytují jménem cestujícího a na jeho účet služby uskutečňované v jiných členských státech.



KAPITOLA 10

Osvobození od daně vztahující se na plnění související s mezinárodním obchodem



Oddíl 1

Celní sklady, jiné než celní sklady a podobné režimy

Článek 154

Pro účely tohoto oddílu se „jinými než celními sklady“ rozumějí u výrobků podléhajících spotřební dani prostory považované za sklady s daňovým dozorem pro účely čl. 4 písm. b) směrnice 92/12/EHS a u výrobků nepodléhajících spotřební dani prostory považované za takové členskými státy.

Článek 155

Aniž jsou dotčeny jiné daňové předpisy Společenství, mohou členské státy po konzultaci s výborem pro DPH přijímat zvláštní opatření s cílem osvobodit od daně všechna plnění uvedená v tomto oddíle nebo některá z nich, pokud nejsou zaměřena na konečné užití nebo spotřebu a pokud výše daně splatné při ukončení režimů nebo situací uvedených v tomto oddíle odpovídá výši daně, která by byla splatná, kdyby každé takové plnění bylo zdaněno na jejich území.

Článek 156

1.  

Členské státy mohou osvobodit od daně tato plnění:

a) 

dodání zboží, které má být předloženo k proclení a případně umístěno do dočasného skladu;

b) 

dodání zboží, které má být umístěno do svobodného pásma nebo do svobodného skladu;

c) 

dodání zboží, které má být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku;

d) 

dodání zboží, které má být vpuštěno do teritoriálních vod, aby zde bylo zabudováno do těžebních nebo výrobních plošin za účelem výstavby, opravy, údržby, úpravy nebo vybavení těchto plošin nebo za účelem propojení těchto těžebních nebo výrobních plošin s pevninou;

e) 

dodání zboží, které má být vpuštěno do teritoriálních vod za účelem zásobení těžebních nebo výrobních plošin.

2.  
Místa uvedená v odstavci 1 jsou ta, která takto vymezují platné celní předpisy Společenství.

Článek 157

1.  

Členské státy mohou osvobodit od daně tato plnění:

a) 

dovoz zboží, které má být propuštěno do režimu uskladnění v jiném než celním skladu;

b) 

dodání zboží, které má být na jejich území propuštěno do režimu uskladnění v jiném než celním skladu.

2.  
Členské státy nesmějí zavádět jiné režimy uskladnění než uskladnění v celním skladu pro zboží nepodléhající spotřební dani, pokud je toto zboží určeno k dodání na maloobchodním stupni.

Článek 158

1.  

Odchylně od čl. 157 odst. 2 mohou členské státy režim uskladnění v jiném než celním skladu zavést v těchto případech:

a) 

je–li zboží určeno pro bezdaňové prodejny za účelem dodání zboží, které má být odneseno v osobních zavazadlech cestujícího, který cestuje leteckou nebo námořní dopravou na třetí území nebo do třetí země, jsou–li tato dodání osvobozena od daně podle čl. 146 odst. 1 písm. b);

b) 

je–li zboží určeno pro osoby povinné k dani za účelem dodání cestujícím na palubě letadla nebo lodi v průběhu letu či námořní plavby, pokud se cílové místo nachází mimo Společenství;

c) 

je–li zboží určeno pro osoby povinné k dani za účelem dodání osvobozených od daně podle článku 151.

2.  
Využijí–li členské státy možnost osvobození od daně stanovenou v odst. 1 písm. a), přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zajistily správné a jednoduché uplatňování tohoto osvobození a zabránily jakýmkoli daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu.
3.  
Pro účely odst. 1 písm. a) se „bezdaňovou prodejnou“ rozumí zařízení umístěné na letišti nebo v přístavu, jež splňuje podmínky stanovené příslušnými orgány veřejné moci.

Článek 159

Členské státy mohou osvobodit od daně poskytnutí služby související s dodáními zboží uvedenými v článku 156, v čl. 157 odst. 1 písm. b) a v článku 158.

Článek 160

1.  

Členské státy mohou osvobodit od daně tato plnění:

a) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby, které se uskutečňuje v místech podle čl. 156 odst. 1 při zachování některé ze situací uvedených v témže odstavci na jejich území;

b) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby, které se uskutečňuje v místech podle čl. 157 odst. 1 písm. b) a podle článku 158 při zachování některé ze situací uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. b) nebo v čl. 158 odst. 1 na jejich území.

2.  
Využijí–li členské státy možnost stanovenou v odst. 1 písm. a) pro plnění uskutečněná v celních skladech, přijmou opatření nezbytná k zavedení režimů uskladnění v jiném než celním skladu, jež umožní použít odst. 1 písm. b) na stejná plnění týkající se zboží uvedeného v příloze V uskutečněná v takových jiných než celních skladech.

Článek 161

Členské státy mohou osvobodit od daně následující dodání zboží, jakož i poskytnutí služby s nimi související:

a) 

dodání zboží uvedeného v čl. 30 prvním pododstavci, které se nadále nachází v režimu dočasného dovozu s úplným osvobozením od daní při dovozu nebo v režimu vnějšího tranzitu;

b) 

dodání zboží uvedeného v čl. 30 druhém pododstavci, které se nadále nachází v tranzitním režimu uvnitř Společenství podle článku 276.

Článek 162

Využijí–li členské státy možnost stanovenou v tomto oddíle, přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby se na pořízení zboží uvnitř Společenství, má–li být toto zboží propuštěno do některého z režimů nebo dostat se do některé ze situací uvedených v článku 156, v čl. 157 odst. 1 písm. b) a v článku 158, vztahovaly stejné předpisy jako na dodání zboží, která se uskutečňují za stejných podmínek na jejich území.

Článek 163

Má–li skutečnost, že se na zboží přestane vztahovat režim nebo situace uvedená v tomto oddíle, za následek uskutečnění dovozu ve smyslu článku 61, přijme členský stát dovozu opatření nezbytná k zamezení dvojímu zdanění.



Oddíl 2

Plnění osvobozená od daně za účelem vývozu nebo v rámci obchodu mezi členskými státy

Článek 164

1.  

Členské státy mohou po konzultaci s výborem pro DPH osvobodit od daně následující plnění uskutečněná osobou povinnou k dani nebo pro osobu povinnou k dani, a to až do výše rovnající se hodnotě vývozu, který tato osoba uskutečnila během předcházejících dvanácti měsíců:

a) 

pořízení zboží uvnitř Společenství osobou povinnou k dani a dovoz a dodání zboží osobě povinné k dani za účelem vývozu tohoto zboží mimo Společenství v nezměněném stavu nebo po zpracování;

b) 

poskytnutí služby spojené s vývozní činností této osoby povinné k dani.

2.  
Využijí–li členské státy možnost osvobození od daně stanovenou v odstavci 1, osvobodí po konzultaci s výborem pro DPH od daně i plnění spojená s dodáními uskutečněnými osobou povinnou k dani za podmínek stanovených v článku 138, a to až do výše rovnající se hodnotě dodání, která tato osoba uskutečnila za stejných podmínek během předchozích dvanácti měsíců.

Článek 165

Členské státy mohou stanovit společnou maximální částku pro plnění, která osvobodí od daně podle článku 164.



Oddíl 3

Společné ustanovení k oddílům 1 a 2

Článek 166

V případě potřeby předloží Komise Radě neprodleně návrhy na společná pravidla pro uplatňování daně při plněních uvedených v oddílech 1 a 2.



HLAVA X

ODPOČET DANĚ



KAPITOLA 1

Vznik a rozsah nároku na odpočet daně

Článek 167

Nárok na odpočet daně vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně.

▼M9

Článek 167a

Členské státy mohou v rámci volitelného režimu stanovit, že u osoby povinné k dani, jejíž povinnost k dani vznikne výhradně podle čl. 66 písm. b), dochází k odkladu nároku na odpočet daně, dokud není daň ze zboží dodaného nebo služby poskytnuté této osobě zaplacena dodavateli zboží nebo poskytovateli služby.

Členské státy, které uplatňují volitelný režim uvedený v prvním pododstavci, stanoví pro osoby povinné k dani, které využívají tento režim na jejich území, práh založený na ročním obratu osoby povinné k dani vypočítaném podle článku 288. Tento práh nesmí přesáhnout 500 000  EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně. Členské státy mohou po konzultaci s výborem pro DPH tento práh zvýšit až na 2 000 000  EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně. Konzultace výboru pro DPH se však nevyžaduje v případě členských států, které uplatňovaly práh vyšší než 500 000  EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně k 31. prosinci 2012.

Členské státy informují výbor pro DPH o vnitrostátních právních předpisech přijatých podle prvního pododstavce.

▼B

Článek 168

Jsou–li zboží a služby použity pro účely zdaněných plnění osoby povinné dani, má tato osoba nárok ve členském státě, v němž tato plnění uskutečňuje, odpočíst od daně, kterou je povinna odvést, tyto částky:

a) 

DPH, která je splatná nebo byla odvedena v tomto členském státě za zboží, jež jí bylo nebo bude dodáno, nebo za službu, jež jí byla nebo bude poskytnuta jinou osobou povinnou k dani;

b) 

DPH, která je splatná při plněních považovaných za dodání zboží nebo poskytnutí služby podle čl. 18 písm. a) a článku 27;

c) 

DPH, která je splatná při pořízeních zboží uvnitř Společenství podle čl. 2 odst. 1 písm. b) bodu i);

d) 

DPH, která je splatná při plněních považovaných za pořízení zboží uvnitř Společenství podle článků 21 a 22;

e) 

DPH, která je splatná nebo byla odvedena při dovozu zboží do tohoto členského státu.

▼M7

Článek 168a

1.  
V případě nemovitosti, která tvoří součást obchodního majetku osoby povinné k dani a která je užívána jak pro účely jejího podnikání, tak pro její soukromou potřebu nebo soukromou potřebu jejích zaměstnanců, či obecněji k jiným účelům než pro účely jejího podnikání, je DPH u výdajů souvisejících s touto nemovitostí odpočitatelná v souladu se zásadami stanovenými v článcích 167, 168, 169 a 173 pouze do výše podílu, v jakém je nemovitost užívána pro účely podnikání osoby povinné k dani.

Odchylně od článku 26 se změny podílu užívání nemovitosti podle prvního pododstavce zohlední v souladu se zásadami stanovenými v článcích 184 až 192, jak je uplatňuje příslušný členský stát.

2.  
Členské státy mohou rovněž použít odstavec 1 ve vztahu k DPH u výdajů souvisejících s dalším zbožím, které členské státy vymezí a které tvoří součást obchodního majetku.

▼B

Článek 169

Kromě odpočtu podle článku 168 má osoba povinná k dani nárok na odpočet daně podle uvedeného článku, jsou–li zboží a služby použity za účelem těchto jejích plnění:

a) 

plnění spočívajících v činnostech uvedených v čl. 9 odst. 1 druhém pododstavci, která byla uskutečněna mimo členský stát, v němž je daná daň splatná nebo byla odvedena, a u kterých by jí vznikl nárok na odpočet daně, kdyby byla uskutečněna v tomto členském státě;

▼M24

b) 

plnění osvobozených od daně podle článků 136a, 138, 142 nebo 144, článků 146 až 149, článků 151, 152, 153 nebo 156, čl. 157 odst. 1 písm. b), článků 158 až 161 nebo článku 164;

▼B

c) 

plnění osvobozených od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až f), je–li příjemce usazen mimo Společenství nebo jsou–li tato plnění přímo vázána na zboží určené k vývozu ze Společenství.

Článek 170

▼M3

Každá osoba povinná k dani, která ve smyslu článku 1 směrnice 86/560/EHS ( 7 ), čl. 2 bodu 1 a článku 3 směrnice 2008/9/ES ( 8 ) a článku 171 této směrnice není usazena v členském státě, ve kterém uskutečňuje nákup zboží a služeb nebo dovoz zboží, jenž je předmětem DPH, má nárok na vrácení této daně, pokud jsou dané zboží nebo dané služby použity pro tyto účely:

▼B

a) 

plnění podle článku 169;

b) 

plnění, z nichž je daň povinen odvést výlučně pořizovatel nebo příjemce v souladu s články 194 až 197 a článkem 199.

Článek 171

▼M3

1.  
Osobě povinné k dani neusazené v členském státě, ve kterém uskutečňuje nákup zboží a služeb nebo dovoz zboží, jenž je předmětem DPH, ale usazené v jiném členském státě se daň vrací v souladu s prováděcími pravidly stanovenými ve směrnici 2008/9/ES.

▼B

2.  
Osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství se daň vrací v souladu s prováděcími pravidly stanovenými směrnicí 86/560/EHS.

Osoby povinné k dani uvedené v článku 1 směrnice 86/560/EHS se rovněž považují pro účely použití uvedené směrnice za osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, jestliže v členském státě, ve kterém uskutečňují nákup zboží a služeb nebo dovoz zboží, jež jsou předmětem DPH, uskutečňovaly pouze taková dodání zboží a poskytnutí služeb, u nichž byl v souladu s články 194 až 197 a 199 za osobu povinnou odvést daň určen pořizovatel nebo příjemce.

▼M3

3.  

Směrnice 86/560/EHS se nevztahuje na:

a) 

částky DPH, které byly podle právních předpisů členského státu vrácení daně fakturovány nesprávně;

b) 

fakturované částky DPH za dodání zboží, která jsou nebo mohou být osvobozena od daně podle článku 138 nebo čl. 146 odst. 1 písm. b).

▼M3

Článek 171a

Členské státy mohou namísto vrácení daně podle směrnice 86/560/EHS nebo 2008/9/ES za dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani, z nichž je tato osoba povinná k dani povinna odvést daň podle článků 194 až 197 nebo článku 199, povolit odpočet této daně postupem podle článku 168. Stávající omezení podle čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 směrnice 86/560/EHS mohou být zachována.

Za tímto účelem mohou členské státy dotyčnou osobu povinnou k dani, která je povinna odvést daň, vyjmout z postupu vrácení daně podle směrnice 86/560/EHS nebo 2008/9/ES.

▼B

Článek 172

1.  
Každá osoba považovaná za osobu povinnou k dani z toho důvodu, že příležitostně dodává nový dopravní prostředek za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. a), má v členském státě, v němž se dodání uskutečnilo, nárok na odpočet daně zahrnuté do kupní ceny nebo odvedené při dovozu tohoto dopravního prostředku nebo jeho pořízení uvnitř Společenství, a to až do výše nepřekračující výši daně, kterou by byla povinna odvést, kdyby toto dodání nebylo osvobozeno od daně.

Nárok na odpočet daně vzniká a může být uplatněn pouze v okamžiku dodání nového dopravního prostředku.

2.  
Členské státy přijmou prováděcí pravidla k odstavci 1.



KAPITOLA 2

Poměrný odpočet daně

Článek 173

1.  
V případě zboží a služeb, které osoba povinná k dani používá jak pro plnění, u nichž je daň odpočitatelná podle článků 168, 169 a 170, tak i pro plnění, u nichž daň odpočitatelná není, je odpočitatelný jen podíl daně připadající na hodnotu prvního druhu plnění.

Odpočitatelný podíl se stanoví v souladu s články 174 a 175 pro všechna plnění uskutečněná osobou povinnou k dani.

2.  

Členské státy mohou přijmout tato opatření:

a) 

povolit osobě povinné k dani, aby si tento podíl stanovila pro každou oblast své činnosti, s podmínkou, že pro každou oblast vede oddělené účetnictví;

b) 

vyžadovat od osoby povinné k dani, aby si tento podíl stanovila pro každou oblast své činnosti a vedla pro každou oblast oddělené účetnictví;

c) 

povolit osobě povinné k dani nebo od ní vyžadovat, aby provedla odpočet daně na základě použití buď veškerého zboží a služeb, nebo jejich části;

d) 

povolit osobě povinné k dani nebo od ní vyžadovat, aby provedla odpočet daně podle pravidla stanoveného v odst. 1 prvním pododstavci u veškerého zboží a služeb použitých při všech plněních tam uvedených;

e) 

stanovit, že pokud je daň, jež není osobou povinnou k dani odpočitatelná, zanedbatelná, nepřihlédne se k ní.

Článek 174

1.  

Odpočitatelný podíl je dán zlomkem, který obsahuje tyto částky:

a) 

v čitateli celkovou výši ročního obratu, bez DPH, vztahujícího se k plněním, u nichž je daň odpočitatelná podle článků 168 a 169;

b) 

ve jmenovateli celkovou výši ročního obratu, bez DPH, vztahujícího se k plněním zahrnutým do čitatele a k plněním, u nichž daň není odpočitatelná.

Členské státy mohou do jmenovatele zahrnout celkovou výši dotací jiných než těch, které jsou přímo spojeny s cenou dodání zboží nebo poskytnutí služby podle článku 73.

2.  

Odchylně od odstavce 1 se z výpočtu odpočitatelného podílu vylučují tyto částky:

a) 

výše obratu vztahující se k dodáním investičního majetku, který osoba povinná k dani využila pro účely svého podnikání;

b) 

výše obratu vztahující se k vedlejším operacím s nemovitostmi a vedlejším finančním činnostem;

c) 

výše obratu vztahující se k plněním uvedeným v čl. 135 odst. 1 písm. b) až g), jsou–li tato plnění vedlejšími plněními.

3.  
Pokud členské státy využijí možnost stanovenou v článku 191 a nepožadují opravu daně u investičního majetku, mohou do výpočtu odpočitatelného podílu zahrnout výnos z převodu tohoto majetku.

Článek 175

1.  
Odpočitatelný podíl se stanoví ročně a definuje se jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.
2.  
Prozatímním ročním podílem je podíl vypočtený na základě plnění v předchozím roce. Neexistují–li plnění, z nichž by bylo možné vycházet, nebo jsou–li tato plnění svou výší zanedbatelná, určí odpočitatelný podíl prozatímně osoba povinná k dani pod dohledem správce daně na základě vlastního odhadu.

Členské státy však mohou nadále používat vlastní předpisy platné k 1. lednu 1979, nebo jde–li o členské státy, které přistoupily ke Společenství po tomto dni, ke dni svého přistoupení.

3.  
Odpočty daně provedené na základě prozatímního ročního podílu se opraví, jakmile se v průběhu následujícího roku stanoví konečný podíl.



KAPITOLA 3

Omezení nároku na odpočet daně

Článek 176

Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodne o tom, z jakých výdajů nelze daň odpočíst. V žádném případě nelze daň odpočíst z výdajů, které nejsou přísně provozními výdaji, jako například výdaje na luxusní zboží, na zábavu a reprezentaci.

Do vstupu ustanovení uvedených v prvním pododstavci v platnost mohou členské státy zachovat veškerá vyloučení obsažená ve svých vnitrostátních předpisech k 1. lednu 1979, nebo jde–li o členské státy, které přistoupily ke Společenství po tomto dni, ke dni svého přistoupení.

Článek 177

Po konzultaci s výborem pro DPH může každý členský stát z důvodů hospodářského cyklu zcela nebo zčásti vyloučit z režimu odpočtů veškerý nebo některý investiční majetek či jiný majetek.

S cílem zachovat stejné podmínky hospodářské soutěže mohou členské státy místo odmítnutí nároku na odpočet daně zdaňovat zboží, které osoba povinná k dani sama vyrobila nebo které nakoupila ve Společenství nebo i dovezla, a to takovým způsobem, aby tato daň nepřekročila výši daně, která by se uplatnila při pořízení obdobného zboží.



KAPITOLA 4

Pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně

Článek 178

Pro uplatnění nároku na odpočet daně musí osoba povinná k dani splňovat tyto podmínky:

▼M9

a) 

při odpočtu daně podle čl. 168 písm. a) při dodáních zboží a poskytnutích služeb musí mít fakturu vystavenou v souladu s hlavou XI kapitolou 3 oddíly 3 až 6;

▼B

b) 

při odpočtu daně podle čl. 168 písm. b) při plněních považovaných za dodání zboží nebo poskytnutí služby musí splnit náležitosti stanovené jednotlivými členskými státy;

▼M9

c) 

při odpočtu daně podle čl. 168 písm. c) při pořízeních zboží uvnitř Společenství musí uvést v přiznání k dani podaném podle článku 250 veškeré údaje potřebné pro stanovení výše daně splatné při pořízení zboží uvnitř Společenství a mít fakturu vystavenou v souladu s hlavou XI kapitolou 3 oddíly 3 až 5;

▼B

d) 

při odpočtu daně podle čl. 168 písm. d) při plněních považovaných za pořízení zboží uvnitř Společenství musí splnit náležitosti stanovené jednotlivými členskými státy;

e) 

při odpočtu daně podle čl. 168 písm. e) při dovozu zboží musí mít dovozní doklad, v němž je uvedena jako příjemce zboží nebo dovozce a který uvádí výši splatné daně nebo umožňuje její výpočet;

f) 

má–li povinnost odvést daň jako pořizovatel nebo příjemce v případech, na které se vztahují články 194 až 197 a článek 199, musí splnit náležitosti stanovené jednotlivými členskými státy.

Článek 179

Osoba povinná k dani provede odpočet daně tak, že od celkové výše daně splatné za dané zdaňovací období odečte celkovou výši daně, u níž v průběhu téhož období vznikl nárok na odpočet daně, který je uplatňován podle článku 178.

Členské státy však mohou požadovat, aby v případě osob povinných k dani, které uskutečňují příležitostně plnění uvedená v článku 12, byl nárok na odpočet daně uplatněn pouze v okamžiku dodání.

Článek 180

Členské státy mohou povolit osobě povinné k dani, aby uplatnila odpočet daně, který nebyl proveden v souladu s články 178 a 179.

▼M9

Článek 181

Členské státy mohou povolit osobě povinné k dani, která nemá fakturu vystavenou v souladu s hlavou XI kapitolou 3 oddíly 3 až 5, aby uplatnila odpočet daně podle čl. 168 písm. c) při pořízení zboží uvnitř Společenství.

▼B

Článek 182

Členské státy stanoví podmínky a prováděcí pravidla k článkům 180 a 181.

Článek 183

Pokud za dané zdaňovací období výše odpočtu daně překročí výši splatné daně, mohou členské státy buď převést nadměrný odpočet daně do následujícího období, nebo vrátit daň v souladu s podmínkami, které samy stanoví.

Členské státy však mohou odmítnout vrácení nadměrného odpočtu daně nebo jeho převedení do dalšího období, jestliže je jeho výše zanedbatelná.



KAPITOLA 5

Oprava odpočtů daně

Článek 184

Počáteční odpočet daně se opraví, je–li vyšší nebo nižší, než na jaký měla osoba povinná k dani nárok.

Článek 185

1.  
Oprava se provede, zejména pokud se po podání přiznání k dani změní okolnosti zohledněné při výpočtu výše odpočtu, například byly–li zrušeny určité koupě nebo byla–li získána určitá snížení ceny.
2.  
Odchylně od odstavce 1 se oprava neprovádí u plnění, která zůstala zcela nebo zčásti nezaplacena, ani při zničení, ztrátě či krádeži majetku, které byly řádně doloženy nebo potvrzeny, ani při použití prostředků na dárky malé hodnoty a poskytnutí vzorků uvedených v článku 16.

Členské státy však mohou vyžadovat opravu u plnění, která zůstala zcela nebo zčásti nezaplacena, a u krádeží.

Článek 186

Členské státy stanoví prováděcí pravidla k článkům 184 a 185.

Článek 187

1.  
V případě investičního majetku se oprava rozloží na pět let včetně roku, kdy bylo zboží pořízeno nebo vyrobeno.

Členské státy však mohou při provedení opravy vycházet z období plných pěti let, počítáno od okamžiku, kdy bylo zboží poprvé použito.

U nemovitostí, které byly pořízeny jako investiční majetek, může být opravné období prodlouženo až na dvacet let.

2.  
Roční oprava se provede jen v rozsahu jedné pětiny daně, nebo bylo–li opravné období prodlouženo, v rozsahu odpovídajícího podílu daně uplatněné u investičního majetku.

Oprava podle prvního pododstavce se provádějí na základě změn poměru mezi nárokem na odpočet daně v následujících letech a nárokem na odpočet daně za rok, v němž bylo zboží pořízeno, vyrobeno, nebo případně poprvé použito.

Článek 188

1.  
Při dodání investičního majetku v průběhu opravného období se má za to, že je až do uplynutí opravného období využíván osobou povinnou k dani pro její ekonomickou činnost.

Ekonomická činnost se považuje za plně zdaněnou, je–li dodání investičního majetku zdaněno.

Ekonomická činnost se považuje za plně osvobozenou od daně, je–li dodání investičního majetku osvobozeno od daně.

2.  
Oprava podle odstavce 1 se provede jednorázově za celé opravné období, které dosud neuplynulo. Je–li však dodání investičního majetku osvobozeno od daně, mohou členské státy nevyžadovat opravu, je–li pořizovatelem osoba povinná k dani, která využívá daný investiční majetek výhradně k plněním, u nichž je daň odpočitatelná.

Článek 189

Pro účely použití článků 187 a 188 mohou členské státy přijmout tato opatření:

a) 

vymezit obsah pojmu investiční majetek;

b) 

upřesnit výši daně, kterou je třeba vzít v úvahu při opravě;

c) 

přijmout jakákoliv vhodná opatření k zajištění toho, aby opravy neměly za následek neoprávněnou výhodu;

d) 

umožnit administrativní zjednodušení.

Článek 190

Pro účely článků 187, 188, 189 a 191 mohou členské státy považovat za investiční majetek služby, které mají povahu obdobnou povaze obvykle přisuzované investičnímu majetku.

Článek 191

Jestliže jsou důsledky uplatňování článků 187 a 188 v některém členském státě zanedbatelné, nemusí tento členský stát po konzultaci s výborem pro DPH tyto články uplatňovat s ohledem na celkový dopad daně v dotyčném členském státě a na potřebu zjednodušení administrativy za podmínky, že tím není narušena hospodářská soutěž.

Článek 192

Přejde–li osoba povinná k dani z běžného režimu DPH do některého zvláštního režimu nebo opačně, mohou členské státy přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, že tato osoba povinná k dani není neoprávněně zvýhodněna ani poškozena.



HLAVA XI

POVINNOSTI OSOB POVINNÝCH K DANI A NĚKTERÝCH OSOB NEPOVINNÝCH K DANI



KAPITOLA 1

Platební povinnost



Oddíl 1

Osoby povinné odvést daň správci daně

▼M3

Článek 192a

Pro účely tohoto oddílu se osoba povinná k dani, která má stálou provozovnu na území členského státu, v němž je daň splatná, považuje za osobu povinnou k dani, která není usazena v tomto členském státě, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

osoba povinná k dani uskutečňuje zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby na území tohoto členského státu;

b) 

provozovna, kterou má dodavatel zboží nebo poskytovatel služby na území tohoto členského státu, se neúčastní tohoto dodání zboží nebo poskytnutí služby.

▼C7

Článek 193

Daň je povinna odvést osoba povinná k dani uskutečňující zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou případů, kdy daň odvádí jiná osoba podle článků 194 až 199b a článku 202.

▼B

Článek 194

1.  
Uskutečňuje–li zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, mohou členské státy stanovit, že osobou povinnou odvést daň je pořizovatel nebo příjemce.
2.  
Členské státy stanoví podmínky pro uplatňování odstavce 1.

Článek 195

Daň je povinna odvést osoba identifikovaná pro účely DPH v členském státě, ve kterém je daň splatná, jíž je dodáno zboží za podmínek stanovených v článcích 38 a 39, pokud dodání uskutečňuje osoba povinná k dani, která není usazena v tomto členském státě.

▼M3

Článek 196

Daň je povinna odvést osoba povinná k dani, nebo právnická osoba nepovinná k dani identifikovaná pro účely DPH, která je příjemcem služby uvedené v článku 44, jestliže tuto službu poskytla osoba povinná k dani, která není usazena v tomto členském státě.

▼B

Článek 197

1.  

Daň je povinen odvést pořizovatel zboží, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) 

zdanitelným plněním je dodání zboží za podmínek stanovených v článku 141;

b) 

pořizovatel je jinou osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani identifikovanou pro účely DPH v členském státě, v němž se dodání uskutečňuje;

▼M9

c) 

faktura vystavená osobou povinnou k dani, která není usazena v členském státě pořizovatele, je vystavena v souladu s kapitolou 3 oddíly 3 až 5.

▼B

2.  
Je–li za osobu povinnou odvést daň ustanoven daňový zástupce podle článku 204, mohou členské státy stanovit odchylku od odstavce 1 tohoto článku.

Článek 198

1.  
Jsou–li určitá plnění týkající se investičního zlata mezi osobou povinnou k dani, která je účastníkem vázaného trhu zlata, a jinou osobou povinnou k dani, která není účastníkem tohoto trhu, zdaněna podle článku 352, určí členské státy pořizovatele za osobu povinnou odvést daň.

Je–li pořizovatel, který není účastníkem vázaného trhu zlata, osobou povinnou k dani, která má povinnost být identifikována pro účely DPH v členském státě, v němž je daň splatná, jen z důvodu plnění uvedených v článku 352, splní prodávající daňové povinnosti pořizovatele jeho jménem v souladu s předpisy tohoto členského státu.

2.  
Pokud dodání zlata surového nebo ve formě polotovarů o ryzosti 325 tisícin nebo vyšší nebo dodání investičního zlata vymezeného v čl. 344 odst. 1 uskuteční osoba povinná k dani, která využila některé z možností stanovených v článcích 348, 349 a 350, mohou členské státy určit za osobu povinnou odvést daň pořizovatele.
3.  
Členské státy stanoví postupy a podmínky pro uplatňování odstavců 1 a 2.

Článek 199

1.  

Členské státy mohou stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je dodáno některé z dále uvedeného zboží nebo poskytnuta některá z dále uvedených služeb:

a) 

provedení stavebních prací, včetně oprav, úklidu, údržby, přestavby a demolice, týkajících se nemovitosti, jakož i předání stavebních prací považované za dodání zboží podle čl. 14 odst. 3;

b) 

poskytnutí pracovníků pro činnosti, na něž se vztahuje písmeno a);

c) 

dodání nemovitosti podle čl. 135 odst. 1 písm. j) a k), pokud si dodavatel zvolil možnost zdanění dodání podle článku 137;

d) 

dodání použitého materiálu, včetně takového, který bez úprav nelze opětovně použít, šrotu, průmyslového a neprůmyslového odpadu, recyklovatelného odpadu a částečně zpracovaného odpadu a dodání některých druhů zboží a poskytnutí některých druhů služeb uvedených v příloze VI;

e) 

dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné takové osobě při realizaci této záruky;

f) 

dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem;

g) 

dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji.

2.  
Využije–li členský stát možnost stanovenou v odstavci 1, může vymezit dodání zboží a poskytnutí služeb, na něž se vztahuje, a kategorie dodavatelů, poskytovatelů, pořizovatelů nebo příjemců, u nichž lze tato opatření uplatnit.

▼C1

3.  

Pro účely odstavce 1 mohou členské státy přijmout tato opatření:

▼B

a) 

stanovit, že se osoba povinná k dani, která provádí i činnosti nebo uskutečňuje i plnění, jež se nepovažují za zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby ve smyslu článku 2, považuje za osobu povinnou k dani ve vztahu k veškerému zboží, které jí je dodáno, nebo službám, které jí jsou poskytnuty podle odstavce 1 tohoto článku; nebo

b) 

stanovit, že se veřejnoprávní subjekt nepovinný k dani považuje za osobu povinnou k dani ve vztahu k přijatým dodáním zboží podle odst. 1 písm. e), f) a g).

4.  
Členské státy informují výbor pro DPH o zavedení vnitrostátních opatření přijatých podle odstavce 1, pokud se nejedná o opatření, která Rada povolila před 13. srpnem 2006 v souladu s čl. 27 odst. 1 až 4 směrnice 77/388/EHS a která jsou nadále platná podle odstavce 1 tohoto článku.

▼M8

Článek 199a

▼M12

1.  

►M30  Členské státy mohou do 31. prosince 2026 stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je dodáno některé z tohoto zboží nebo poskytnuta některá z těchto služeb: ◄

▼M8

a) 

převod povolenek na emise skleníkových plynů ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství ( 9 ), které jsou převoditelné v souladu s článkem 12 uvedené směrnice,

b) 

převod jiných jednotek, které mohou provozovatelé používat pro plnění požadavků téže směrnice,

▼M12

c) 

dodání mobilních telefonů, to jest zařízení vyrobených nebo upravených pro použití ve spojení se sítí, která má licenci, a provozovaných na stanovených frekvencích, bez ohledu na to, zda mají další využití,

d) 

dodání zařízení s integrovanými obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele,

e) 

dodání plynu a elektřiny obchodníkovi povinnému k dani definovanému v čl. 38 odst. 2,

f) 

dodání certifikátů plynu a elektřiny,

g) 

poskytnutí telekomunikačních služeb definovaných v čl. 24 odst. 2,

h) 

dodání herních konzolí, tabletů a laptopů,

i) 

dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které nejsou běžně používány v nezměněném stavu ke konečné spotřebě,

j) 

dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů, na které se jinak nevztahuje čl. 199 odst. 1 písm. d), zvláštní režim pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti podle článků 311 až 343 ani zvláštní režim pro investiční zlato podle článků 344 až 356.

1a.  
Členské státy mohou stanovit podmínky pro používání mechanismu uvedeného v odstavci 1.
1b.  
Používání mechanismu uvedeného v odstavci 1, pokud jde o dodání kteréhokoli ze zboží nebo poskytnutí kterýchkoli služeb uvedených v písm. c) až j) uvedeného odstavce, je podmíněno zavedením vhodných a účinných ohlašovacích povinností pro osoby povinné k dani, které dodávají zboží nebo poskytují služby, na něž se vztahuje mechanismus uvedený v odstavci 1.

▼M12

2.  

Členské státy uvědomí výbor pro DPH o používání mechanismu uvedeného v odstavci 1 v okamžiku zavedení tohoto mechanismu, přičemž Komisi poskytnou tyto informace:

a) 

oblast působnosti opatření, kterým se mechanismus zavádí, společně s druhem a charakteristikou podvodu, a podrobný popis doprovodných opatření, včetně veškerých ohlašovacích povinností uložených osobám povinným k dani a jakýchkoli kontrolních opatření;

b) 

opatření přijatá s cílem informovat příslušné osoby povinné k dani o zavedení používání mechanismu;

c) 

hodnotící kritéria umožňující srovnání podvodných jednání ve vztahu ke zboží a službám uvedeným v odstavci 1 před zavedením mechanismu a po jeho zavedení, srovnání podvodných jednání ve vztahu k jinému zboží a jiným službám před zavedením mechanismu a po jeho zavedení, jakož i posouzení případného nárůstu jiných druhů podvodných jednání po zavedení mechanismu oproti době před jeho zavedením;

d) 

datum začátku používání opatření, kterým se mechanismus zavádí, a dobu, po kterou se bude používat.

▼M30 —————

▼M19

Článek 199b

1.  
V naléhavě nutných případech a v souladu s odstavci 2 a 3 může členský stát odchylně od článku 193 určit za osobu povinnou odvést daň z určitého dodání zboží či poskytnutí služeb pořizovatele tohoto zboží nebo příjemce těchto služeb, jakožto zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým podvodům, které mohou vést ke značným a nenapravitelným finančním ztrátám.

Toto zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podléhá náležitým kontrolním opatřením dotčeného členského státu, pokud jde o osoby povinné k dani dodávající zboží nebo poskytující služby, na které se toto opatření vztahuje, a zůstává v platnosti po dobu nepřesahující devět měsíců.

2.  
Členský stát, který si přeje zavést zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 1, předloží Komisi oznámení prostřednictvím standardizovaného formuláře stanoveného podle odstavce 4 a zároveň toto oznámení zašle ostatním členským státům. Členský stát Komisi poskytne informace upřesňující dotčené odvětví, druh a charakteristiku podvodu, důvody naléhavé nutnosti, náhlou a rozsáhlou povahu podvodu a jeho důsledky v podobě značných a nenapravitelných finančních ztrát. Pokud se Komise domnívá, že nemá k dispozici veškeré potřebné informace, kontaktuje do dvou týdnů od obdržení oznámení dotyčný členský stát a upřesní, které dodatečné údaje požaduje. Veškeré dodatečné údaje poskytnuté dotyčným členským státem Komisi se zároveň zasílají ostatním členským státům. Nejsou-li poskytnuté dodatečné údaje dostačující, Komise o tom dotyčný členský stát informuje do jednoho týdne.

Členský stát, který hodlá zavést zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 1 tohoto článku, zároveň podá Komisi žádost postupem podle čl. 395 odst. 2 a 3.

V naléhavě nutných případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí být postup stanovený v čl. 395 odst. 2 a 3 ukončen do šesti měsíců ode dne, kdy Komise obdrží žádost.

3.  
Jakmile má Komise k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení oznámení podle odst. 2 prvního pododstavce, informuje o tom členské státy. Pokud má vůči zvláštnímu opatření mechanismu rychlé reakce námitky, vypracuje do jednoho měsíce od obdržení oznámení negativní stanovisko a informuje o něm dotčený členský stát a výbor pro DPH. Pokud námitky nemá, potvrdí tuto skutečnost ve stejné lhůtě písemně dotyčnému členskému státu a výboru pro DPH. Členský stát může zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce přijmout ode dne obdržení uvedeného potvrzení. Při posuzování oznámení vezme Komise v úvahu písemně zaslaný názor jakéhokoli jiného členského státu.
4.  
Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví standardizovaný formulář pro předložení oznámení o zvláštním opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 2 a pro poskytnutí informací podle odst. 2 prvního pododstavce. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle odstavce 5.
5.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 10 ) a výborem pro tento účel je výbor zřízený článkem 58 nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ( 11 ).

▼M30

6.  
Zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 1 se použije do 31. prosince 2026.

▼B

Článek 200

Daň je povinna odvést osoba uskutečňující zdanitelné pořízení zboží uvnitř Společenství.

Článek 201

Při dovozu je povinna odvést daň osoba nebo osoby, které za osoby povinné odvést daň určí nebo uzná členský stát dovozu.

Článek 202

Daň je povinna odvést osoba, která způsobí, že se na zboží přestanou vztahovat režimy nebo situace uvedené v článcích 156, 157, 158, 160 a 161.

Článek 203

Daň z přidané hodnoty je povinna odvést každá osoba, která uvede tuto daň na faktuře.

Článek 204

1.  
Je–li podle článků 193 až 197 a článků 199 a 200 osobou povinnou odvést daň osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, mohou jí členské státy povolit, aby za osobu povinnou odvést daň ustanovila daňového zástupce.

Kromě toho, uskutečňuje–li zdanitelné plnění osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, a se zemí, ve které má tato osoba sídlo nebo v níž je usazena, neexistuje právní nástroj, který by upravoval vzájemnou pomoc rozsahem obdobnou té, jakou stanoví směrnice 76/308/EHS ( 12 ) a nařízení (ES) č. 1798/2003 ( 13 ), mohou členské státy přijmout předpisy, které stanoví, že osobou povinnou odvést daň je daňový zástupce ustanovený osobou povinnou k dani, která není usazena v tuzemsku.

▼M24

Členské státy však nesmějí použít možnost uvedenou v druhém pododstavci na osobu povinnou k dani ve smyslu čl. 358a bodu 1, která se rozhodla pro zvláštní režim pro služby poskytnuté osobami povinnými k dani, které nejsou usazeny ve Společenství.

▼B

2.  
Možnost podle odst. 1 prvního pododstavce je vázána na splnění podmínek a postupů, které stanoví každý členský stát.

Článek 205

V situacích uvedených v článcích 193 až 200, 202, 203 a 204 mohou členské státy stanovit, že za odvod daně ručí společně a nerozdílně jiná osoba než osoba povinná odvést daň.



Oddíl 2

Způsoby platby

Článek 206

Každá osoba povinná k dani, která je osobou povinnou odvést daň, zaplatí při podání přiznání k dani podle článku 250 čistou výši daně. Členské státy však mohou pro odvedení této daně určit jiný den nebo mohou požadovat předběžné splátky.

Článek 207

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které se podle článků 194 až 197 a článků 199 a 204 považují za osoby povinné odvést daň namísto osoby povinné k dani, která není usazena na jejich území, splnily povinnosti stanovené v tomto oddíle týkající se odvodu daně.

Členské státy rovněž přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které podle článku 205 ručí společně a nerozdílně za odvod daně, tyto povinnosti pro odvod daně splnily.

Článek 208

Určí–li členské státy pořizovatele investičního zlata za osobu povinnou odvést daň podle čl. 198 odst. 1 nebo využijí–li v případě zlata surového nebo ve formě polotovarů nebo investičního zlata vymezeného v čl. 344 odst. 1 možnost stanovenou v čl. 198 odst. 2 a určí za osobu povinnou odvést daň pořizovatele, přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, že tato osoba splní povinnost týkající se odvodu daně v souladu s tímto oddílem.

Článek 209

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osoby nepovinné k dani, které jsou osobami povinnými odvést daň při pořízení zboží uvnitř Společenství, na které se vztahuje čl. 2 odst. 1 písm. b) bod i), dodržovaly povinnost odvodu daně podle tohoto oddílu.

Článek 210

Členské státy přijmou pravidla upravující odvod daně z pořízení nových dopravních prostředků uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě ii) uvnitř Společenství a z pořízení výrobků podléhajících spotřební dani uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě iii) uvnitř Společenství.

Článek 211

Členské státy přijmou pravidla upravující odvod daně při dovozu zboží.

Členské státy mohou zejména stanovit, že daň splatná při dovozu zboží osobami povinnými k dani nebo osobami povinnými odvést daň, popřípadě určitými kategoriemi těchto osob, nemusí být odvedena v okamžiku dovozu za podmínky, že bude jako taková uvedena v přiznání k dani podaném podle článku 250.

Článek 212

Členské státy mohou osoby povinné k dani osvobodit od odvodu splatné daně, je–li její výše zanedbatelná.



KAPITOLA 2

Identifikace

Článek 213

1.  
Každá osoba povinná k dani oznámí zahájení, změnu nebo ukončení činnosti, kterou vykonává jako osoba povinná k dani.

Členské státy umožní a mohou i vyžadovat podávání těchto oznámení elektronickými prostředky v souladu s podmínkami, které stanoví.

2.  
Aniž je dotčen odst. 1 první pododstavec, oznámí každá osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která uskutečňuje pořízení zboží uvnitř Společenství, jež nejsou předmětem daně podle čl. 3 odst. 1, že uskutečňuje tato pořízení, jestliže již přestaly být splňovány podmínky pro to, aby tato plnění nebyla předmětem DPH podle uvedeného článku.

Článek 214

1.  

Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby bylo následujícím osobám přiděleno osobní identifikační číslo:

a) 

každé osobě povinné k dani s výjimkou osob uvedených v čl. 9 odst. 2, která uskutečňuje na jejich území dodání zboží nebo poskytnutí služeb, při kterých jí vzniká nárok na odpočet daně, kromě dodání zboží nebo poskytnutí služeb, při nichž daň odvádí podle článků 194 až 197 a článku 199 výhradně pořizovatel nebo příjemce;

b) 

každé osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, která uskuteční pořízení zboží uvnitř Společenství, jež jsou předmětem daně podle čl. 2 odst. 1 písm. b), nebo která využila možnost učinit svá pořízení uvnitř Společenství předmětem daně podle čl. 3 odst. 3;

c) 

každé osobě povinné k dani, která uskutečňuje na jejich území pořízení zboží uvnitř Společenství pro potřeby svých plnění v rámci činností uvedených v čl. 9 odst. 1 druhém pododstavci a prováděných mimo toto území;

▼M3

d) 

každé osobě povinné k dani, která je na jejich území příjemcem služeb, z nichž je povinna odvést daň podle článku 196;

e) 

každé osobě povinné k dani, která je usazena na jejich území a poskytuje služby na území jiného členského státu, z nichž je podle článku 196 povinen odvést daň výhradně příjemce služby.

▼B

2.  
Členské státy nejsou povinny přidělit osobní identifikační číslo pro účely daně určitým osobám povinným k dani, které uskutečňují příležitostně plnění uvedená v článku 12.

Článek 215

Osobní identifikační číslo pro DPH obsahuje předponu podle kódu ISO 3166 – alfa 2, podle níž lze určit vydávající členský stát.

Řecko je však oprávněno používat předponu „EL“.

▼M26

Pro Severní Irsko se použije předpona „XI“.

▼B

Článek 216

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, že jejich identifikační systémy umožní odlišit osoby povinné k dani uvedené v článku 214, a k zajištění správného uplatňování přechodného režimu zdanění plnění uskutečněných uvnitř Společenství uvedeného v článku 402.



KAPITOLA 3

Fakturace



Oddíl 1

Definice

▼M9

Článek 217

Pro účely této směrnice se „elektronickou fakturou“ rozumí faktura, která obsahuje údaje požadované v této směrnici a která byla vystavena a obdržena v jakémkoli elektronickém formátu.

▼B



Oddíl 2

Pojem faktury

Článek 218

Členské státy pro účely této směrnice uznávají za faktury veškeré doklady nebo veškerá sdělení v papírové nebo elektronické podobě, jež splňují podmínky stanovené v této kapitole.

Článek 219

Za fakturu se považuje i každý doklad nebo sdělení, které mění původní fakturu a výslovně a jednoznačně na ni odkazuje.



Oddíl 3

Vystavování faktur

▼M16

Článek 219a

1.  
Fakturace podléhá pravidlům použitelným v členském státě, v němž se dodání zboží nebo poskytnutí služby považuje za uskutečněné v souladu s hlavou V.
2.  

Odchylně od odstavce 1 se na fakturaci vztahují tato pravidla:

a) 

pravidla použitelná v členském státě, v němž má dodavatel nebo poskytovatel sídlo své ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, z níž je dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněno, nebo pokud takové sídlo nebo stálá provozovna neexistují, pravidla použitelná v členském státě, v němž má dodavatel nebo poskytovatel bydliště nebo v němž se obvykle zdržuje, jestliže:

i) 

dodavatel nebo poskytovatel není usazen v členském státě, v němž se dodání zboží nebo poskytnutí služby považuje za uskutečněné v souladu s hlavou V, nebo provozovna dodavatele nebo poskytovatele v uvedeném členském státě se neúčastní dodání zboží nebo poskytnutí služby ve smyslu čl. 192a písm. b), a osobou povinnou odvést daň je osoba, které je zboží dodáno nebo služba poskytnuta, pokud pořizovatel nebo příjemce nevystaví fakturu;

ii) 

dodání zboží nebo poskytnutí služby se nepovažuje za uskutečněné ve Společenství v souladu s hlavou V;

b) 

pravidla použitelná v členském státě, v němž je dodavatel nebo poskytovatel využívající některý ze zvláštních režimů podle hlavy XII kapitoly 6 identifikován.

3.  
Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí, aniž jsou dotčeny články 244 až 248.

▼M9

Článek 220

1.  

Každá osoba povinná k dani zajistí, že buď ona sama, nebo pořizovatel zboží nebo příjemce služby, nebo jejím jménem a na její účet třetí osoba vystaví fakturu v těchto případech:

1) 

za dodání zboží nebo poskytnutí služby jiné osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani;

▼C8

2) 

za dodání zboží uvedená v čl. 33 písm. a), pokud osoba povinná k dani nevyužívá zvláštní režim podle hlavy XII kapitoly 6 oddílu 3;

▼M9

3) 

za dodání zboží za podmínek uvedených v článku 138;

4) 

za platbu na její účet předtím, než se uskuteční jedno z dodání zboží podle bodů 1 a 2;

5) 

za platbu na její účet provedenou jinou osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani předtím, než je poskytnutí služby dokončeno.

2.  
Odchylně od odstavce 1 a aniž je dotčen čl. 221 odst. 2, vystavení faktury není vyžadováno u poskytnutí služby osvobozeného od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až g).

▼M9

Článek 220a

1.  

Členské státy povolí osobám povinným k dani vystavit zjednodušenou fakturu v kterémkoli z těchto případů:

a) 

není-li částka faktury vyšší než 100 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně;

b) 

je-li vystavenou fakturou doklad nebo sdělení, jež jsou za fakturu považovány podle článku 219.

2.  
Členské státy nedovolí osobám povinným k dani vystavit zjednodušenou fakturu, pokud musí být faktury vystaveny podle čl. 220 odst. 1 bodů 2 a 3 nebo pokud zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby uskuteční osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, nebo jejíž provozovna v tomto členském státě se neúčastní dodání zboží nebo poskytnutí služby ve smyslu článku 192a, a osobou povinnou odvést daň je osoba, jíž je zboží dodáno nebo služba poskytnuta.

▼M9

Článek 221

1.  
Členské státy mohou osobám povinným k dani uložit povinnost vystavit fakturu v souladu s údaji vyžadovanými podle článků 226 nebo 226b za jiná dodání zboží nebo za jiná poskytnutí služeb, než jsou uvedena v čl. 220 odst. 1.
2.  
Členské státy mohou osobám povinným k dani, které mají na jejich území sídlo své ekonomické činnosti nebo mají na jejich území stálou provozovnu, z níž je poskytnutí služby uskutečněno, uložit povinnost vystavit fakturu v souladu s údaji vyžadovanými v článcích 226 nebo 226b za poskytnutí služeb osvobozená od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až g), která tyto osoby povinné k dani uskutečnily na jejich území nebo mimo Společenství.

▼M29

3.  
Členské státy mohou osoby povinné k dani zprostit podle čl. 220 odst. 1 nebo článku 220a povinnosti vystavovat faktury za dodání zboží nebo poskytnutí služeb, která uskutečnily na jejich území a která jsou na základě čl. 98 odst. 2, článků 105a a 132, čl. 135 odst. 1 písm. h) až l), článků 136, 371, 375, 376 a 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 a článků 380 až 390c osvobozena od daně, a to s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni i bez něj.

▼M9

Článek 222

U dodání zboží uskutečněných v souladu s podmínkami stanovenými v článku 138 nebo u poskytnutí služeb, u nichž je daň povinen odvést příjemce podle článku 196, je faktura vystavena nejpozději patnáctý den měsíce následujícího po měsíci, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění.

U ostatních dodání zboží či poskytnutí služeb mohou členské státy uložit osobám povinným k dani lhůty pro vystavení faktur.

Článek 223

Členské státy umožní osobám povinným k dani vystavit souhrnné faktury, které obsahují podrobné údaje pro několik samostatných dodání zboží nebo poskytnutí služeb za předpokladu, že u dodání zboží nebo poskytnutí služeb uvedených v souhrnné faktuře vzniká daňová povinnost během téhož kalendářního měsíce.

Aniž je dotčen článek 222, mohou členské státy povolit, aby souhrnné faktury zahrnovaly dodání zboží či poskytnutí služeb, u nichž daňová povinnost vznikla v časovém období delším než jeden kalendářní měsíc.

Článek 224

Fakturu za dodání zboží pořizovateli nebo poskytnutí služby příjemci osobou povinnou k dani může po předchozí dohodě mezi oběma stranami vystavit pořizovatel nebo příjemce, pokud existuje postup pro akceptaci každé faktury osobou povinnou k dani, která zboží dodala nebo službu poskytla. Členské státy mohou vyžadovat, aby tyto faktury byly vystavovány jménem a na účet osoby povinné k dani.

Článek 225

Členské státy mohou osobám povinným k dani uložit zvláštní podmínky pro případy, že třetí osoba nebo pořizovatel nebo příjemce, který vystavuje faktury, je usazen v zemi, pro kterou neexistuje žádný právní nástroj, který by upravoval vzájemnou pomoc rozsahem obdobnou té, jakou stanoví směrnice 2010/24 /EU ( 14 ) a nařízení (ES) č. 1798/2003 ( 15 ).

▼B



Oddíl 4

Obsah faktur

Článek 226

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení této směrnice, uvádějí se na fakturách vystavovaných podle článků 220 a 221 pro účely daně z přidané hodnoty povinně pouze tyto údaje:

1) 

datum vystavení;

2) 

pořadové číslo založené na jedné nebo více sériích, které jednoznačně určují fakturu;

3) 

identifikační číslo pro DPH uvedené v článku 214, pod nímž osoba povinná k dani dodala zboží nebo poskytla službu;

4) 

identifikační číslo pro DPH pořizovatele nebo příjemce uvedené v článku 214, pod kterým obdržel dodání zboží nebo poskytnutí služby, pro které je osobou povinnou odvést daň, anebo dodání zboží podle článku 138;

5) 

plné jméno a adresu osoby povinné k dani a pořizovatele nebo příjemce;

6) 

množství a druh dodaného zboží nebo rozsah a druh poskytnuté služby;

7) 

den, kdy bylo uskutečněno nebo dokončeno dodání zboží nebo poskytnutí služby, nebo den, kdy byla provedena platba uvedená v čl. 220 bodech 4 a 5, pokud jej lze určit a liší se ode dne vystavení faktury;

▼M9

7a) 

vzniká-li daňová povinnost v okamžiku přijetí platby podle čl. 66 písm. b) a okamžikem vzniku daňové povinnosti vzniká nárok na odpočet, poznámka „hotovostní účetnictví“;

▼B

8) 

základ daně pro každou sazbu nebo osvobození, jednotkovou cenu bez DPH a veškeré slevy nebo rabaty, pokud nejsou obsaženy v jednotkové ceně;

9) 

uplatněnou sazbu daně;

10) 

výši daně, jež má být odvedena, není–li uplatněn zvláštní režim, pro který tato směrnice tento údaj nepřipouští;

▼M9

10a) 

vystavuje-li fakturu namísto dodavatele nebo poskytovatele pořizovatel nebo příjemce, poznámka „vystaveno zákazníkem“;

▼M9

11) 

v případě osvobození od daně, odkaz na příslušné ustanovení této směrnice nebo odpovídající vnitrostátní ustanovení nebo jakýkoli jiný odkaz uvádějící, že dodání zboží nebo poskytnutí služby je od daně osvobozeno;

▼M9

11a) 

je-li osobou povinnou odvést daň pořizovatel nebo příjemce, poznámka „daň odvede zákazník“;

▼B

12) 

v případě dodání nových dopravních prostředků uskutečněného za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. a) údaje uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b);

▼M9

13) 

uplatňuje-li se zvláštní režim pro cestovní kanceláře, poznámka „zvláštní režim – cestovní kanceláře“;

14) 

uplatňuje-li se jeden ze zvláštních režimů pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti, poznámka „zvláštní režim – použité zboží“, „zvláštní režim – umělecká díla“ nebo „zvláštní režim – sběratelské předměty a starožitnosti“;

▼B

15) 

je–li osobou povinnou odvést daň daňový zástupce ve smyslu článku 204, identifikační číslo pro DPH tohoto daňového zástupce uvedené v článku 214 a jeho plné jméno a adresu.

▼M9

Článek 226a

Je-li faktura vystavena osobou povinnou k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, nebo jejíž provozovna v tomto členském státě se neúčastní dodání zboží ani poskytnutí služby ve smyslu článku 192a a která uskutečňuje dodání zboží pro pořizovatele nebo poskytnutí služeb pro příjemce povinného odvést daň, může osoba povinná k dani vynechat údaje uvedené v čl. 226 bodech 8, 9 a 10 a namísto toho uvést s odkazem na množství nebo rozsah dodaného zboží nebo poskytnutých služeb a jejich povahu základ daně u tohoto zboží nebo služeb.

Článek 226b

U zjednodušených faktur vystavených podle článku 220a a čl. 221 odst. 1 a 2 vyžadují členské státy alespoň tyto údaje:

a) 

datum vystavení;

b) 

identifikaci osoby povinné k dani, jež dodává zboží nebo poskytuje službu;

c) 

identifikaci druhu dodaného zboží nebo poskytnuté služby;

d) 

výši daně, která má být odvedena, nebo údaje potřebné k jejímu výpočtu;

e) 

je-li vystavenou fakturou doklad nebo sdělení, jež jsou za fakturu považovány podle článku 219, konkrétní a jednoznačný odkaz na původní fakturu a konkrétní údaje, jež se mění.

Členské státy nesmí vyžadovat, aby byly na faktuře uvedeny údaje jiné než ty, které jsou stanoveny v článcích 226, 227 a 230.

▼B

Článek 227

Členské státy mohou od osob povinných k dani, které jsou usazeny na jejich území a dodávají zboží nebo poskytují služby na jejich území, vyžadovat uvedení identifikačního čísla pro DPH pořizovatele nebo příjemce uvedeného v článku 214 i v jiných případech, než jsou uvedeny v čl. 226 bodě 4.

▼M9 —————

▼B

Článek 229

Členské státy nevyžadují, aby faktury byly podepsány.

▼M9

Článek 230

Částky uvedené na faktuře lze vyjadřovat v jakékoli měně za předpokladu, že výše daně, jež má být odvedena nebo opravena, je vyjádřena v národní měně příslušného členského státu s využitím přepočtového mechanismu stanoveného v článku 91.

▼M9 —————

▼B



Oddíl 5

▼M9

Papírové faktury a elektronické faktury

Článek 232

S použitím elektronické faktury musí souhlasit příjemce.

Článek 233

1.  
Věrohodnost původu faktury, neporušenost jejího obsahu a její čitelnost, bez ohledu na to, zda jde o fakturu v papírové nebo elektronické podobě, musí být zajištěny od okamžiku vystavení faktury do konce doby jejího uchovávání.

Každá osoba povinná k dani si zvolí způsob zajištění věrohodnosti původu faktury, neporušenosti jejího obsahu a její čitelnosti. Toho lze dosáhnout prostřednictvím jakýchkoli kontrolních mechanismů podnikových procesů, které vytvářejí spolehlivou auditní stopu mezi fakturou a dodáním zboží nebo poskytnutím služby.

„Věrohodností původu“ se rozumí zaručení totožnosti dodavatele zboží či poskytovatele služeb nebo vystavovatele faktury.

„Neporušeností obsahu“ se rozumí, že obsah požadovaný podle této směrnice nebyl změněn.

2.  

Vedle kontrolních mechanismů podnikových procesů popsaných v odstavci 1 jsou níže uvedeny příklady technologií, které zajišťují věrohodnost původu a neporušenost obsahu elektronické faktury:

a) 

zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy ( 16 ), který je založen na kvalifikovaném osvědčení a vytvořen prostředky pro bezpečné vytváření podpisu ve smyslu čl. 2 bodů 6 a 10 směrnice 1999/93/ES;

b) 

►C2  elektronická výměna dat (EDI) ve smyslu v článku 2 přílohy 1 doporučení Komise 94/820/ES ze dne 19. října 1994 o ◄ právních aspektech elektronické výměny dat ( 17 ), jestliže dohoda o této výměně stanoví užití postupů zaručujících věrohodnost původu a neporušenost dat.

▼M9 —————

▼M9

Článek 235

Členské státy mohou stanovit zvláštní podmínky pro vystavování elektronických faktur za zboží dodané nebo služby poskytnuté na jejich území ze země, pro kterou neexistuje žádný právní nástroj, který by upravoval vzájemnou pomoc rozsahem obdobnou té, jakou stanoví směrnice 2010/24/EU a nařízení (ES) č. 1798/2010.

Článek 236

V případě většího počtu elektronických faktur předávaných nebo zpřístupňovaných stejnému příjemci mohou být údaje společné jednotlivým fakturám uvedeny pouze jednou, pokud jsou u každé faktury přístupné všechny informace.

Článek 237

Komise do 31. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkovém zhodnocení dopadu pravidel fakturace použitelných ke dni 1. ledna 2013, a zejména rozsahu, v jakém skutečně vedla ke snížení administrativní zátěže podniků, přičemž tato zpráva bude založena na nezávislé ekonomické studii a případně doplněna vhodným návrhem na změnu příslušných pravidel.

▼B



Oddíl 6

Zjednodušující opatření

Článek 238

▼M9

1.  

Po konzultaci s výborem pro DPH mohou členské státy za podmínek jimi určených stanovit, že v následujících případech obsahují faktury za dodání zboží nebo poskytnutí služeb pouze náležitosti stanovené v článku 226b:

a) 

pokud je částka faktury vyšší než 100 EUR, avšak ne vyšší než 400 EUR, nebo ekvivalent této částky v národní měně;

b) 

pokud obchodní nebo správní praxe v daném hospodářském odvětví nebo technické podmínky, za nichž jsou faktury vystavovány, činí dodržení všech požadavků uvedených v článcích 226 nebo 230 obzvlášť obtížným.

▼M9 —————

▼M9

3.  
Zjednodušení stanovená v odstavci 1 se nepoužijí, pokud je požadováno vystavení faktury podle čl. 220 odst. 1 bodů 2 a 3 nebo pokud zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby uskuteční osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, nebo jejíž provozovna v tomto členském státě se neúčastní dodání zboží nebo poskytnutí služby ve smyslu článku 192a, a osobou povinnou odvést daň je osoba, jíž je zboží dodáno nebo služba poskytnuta.

▼B

Článek 239

Jestliže členské státy využijí možnost stanovenou v čl. 272 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a upustí od přidělení identifikačního čísla pro DPH osobám povinným k dani, které neuskutečňují žádné z plnění uvedených v článcích 20, 21, 22, 33, 36, 138 a 141, je třeba namísto tohoto identifikačního čísla, které nebylo dodavateli, poskytovateli, pořizovateli nebo zákazníkovi přiděleno, použít jiné číslo, zvané daňové registrační číslo, definované dotyčným členským státem.

Článek 240

Bylo–li osobě povinné k dani přiděleno identifikační číslo pro DPH, mohou členské státy, které využijí možnost stanovenou v čl. 272 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), dále požadovat, aby faktura obsahovala

1) 

u poskytnutí služeb uvedených v článcích 44, 47, 50, 53, 54 a 55 a u dodání zboží uvedených v článcích 138 a 141 identifikační číslo pro DPH a daňové registrační číslo dodavatele nebo poskytovatele;

2) 

u jiných dodání zboží a poskytnutí služeb pouze daňové registrační číslo dodavatele nebo poskytovatele, anebo pouze identifikační číslo pro DPH.



KAPITOLA 4

Účetnictví



Oddíl 1

Definice

Článek 241

Pro účely této kapitoly se „uchováváním faktury elektronickými prostředky“ rozumí uchovávání dat prostřednictvím elektronických zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat, a to po drátě anebo radiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky.



Oddíl 2

Obecné povinnosti

Článek 242

Každá osoba povinná k dani vede účetnictví dostatečně podrobné k uplatnění daně a kontrole jejího uplatnění správcem daně.

▼M16

Článek 242a

1.  
Pokud osoba povinná k dani prostřednictvím elektronického rozhraní, jako je elektronické tržiště, platforma, portál nebo podobný prostředek, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služeb ve Společenství osobě nepovinné k dani v souladu s hlavou V, má povinnost o těchto dodáních nebo poskytnutích uchovávat záznamy. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné k tomu, aby správci daně členského státu, v němž jsou tato dodání zboží nebo poskytnutí služeb zdanitelná, umožnily ověřit, zda byla daň správně zúčtována.
2.  
Záznamy uvedené v odstavci 1 musí být dotčenému členskému státu na žádost elektronicky zpřístupněny.

Záznamy se uchovávají po dobu deseti let od konce roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno.

▼M9

Článek 243

1.  
Každá osoba povinná k dani vede seznam zboží, které odeslala či přepravila nebo které bylo odesláno či přepraveno na její účet do místa určení mimo území členského státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží, ale uvnitř Společenství, pro účely plnění spočívajících v ocenění tohoto zboží nebo práci na tomto zboží nebo v jeho dočasném používání, která jsou uvedena v čl. 17 odst. 2 písm. f), g) a h).
2.  
Každá osoba povinná k dani vede dostatečně podrobné účetnictví umožňující identifikaci zboží jí odeslaného z jiného členského státu osobou povinnou k dani identifikovanou pro účely DPH v tomto jiném členském státě nebo na její účet, v souvislosti s poskytnutím služby spočívající v ocenění tohoto zboží nebo v práci na tomto zboží.

▼M21

3.  
Každá osoba povinná k dani, která přemísťuje zboží v režimu call-off stock uvedeném v článku 17a, vede evidenci, jež správcům daně umožňuje ověřit správné uplatňování uvedeného článku.

Každá osoba povinná k dani, které je dodáváno zboží v režimu call-off stock uvedeném v článku 17a, vede evidenci tohoto zboží.

▼B



Oddíl 3

Konkrétní povinnosti týkající se uchovávání všech faktur

Článek 244

Každá osoba povinná k dani zajistí, že jsou uchovány kopie faktur, které sama vystavila nebo které vystavil pořizovatel nebo příjemce nebo třetí osoba jejím jménem a na její účet, a všechny faktury, které obdržela.

Článek 245

1.  
Pro účely této směrnice může osoba povinná k dani určit místo uchovávání všech faktur pod podmínkou, že faktury nebo informace uchovávané v souladu s článkem 244 zpřístupní bez zbytečného prodlení příslušným orgánům, kdykoli o to požádají.
2.  
Členské státy mohou požadovat, aby jim osoby povinné k dani usazené na jejich území oznámily místo uchovávání faktur, pokud je mimo jejich území.

Členské státy kromě toho mohou požadovat, aby osoby povinné k dani usazené na jejich území uchovávaly na jejich území faktury vystavené jimi samými, pořizovatelem nebo příjemcem nebo třetí osobou jejich jménem a na jejich účet, jakož i všechny faktury, které obdržely, pokud nejsou uchovány elektronickými prostředky zaručujícími plný přístup on–line k dotyčným údajům.

▼M9 —————

▼B

Článek 247

1.  
Každý členský stát určí období, po něž musí osoby povinné k dani zajistit uchovávání faktur za zboží dodané nebo služby poskytnuté na jeho území a faktury, které obdržely osoby povinné k dani usazené na jeho území.

▼M9

2.  
Aby se zaručilo plnění požadavků stanovených v článku 233, může členský stát uvedený v odstavci 1 požadovat, aby byly faktury uchovávány v původní podobě, papírové nebo elektronické, ve které byly předány nebo zpřístupněny. Jsou-li faktury uchovávány elektronickými prostředky, může daný členský stát také požadovat, aby byla rovněž elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu faktur a neporušenost jejich obsahu, jak je stanoveno v článku 233.
3.  
Členský stát uvedený v odstavci 1 může stanovit zvláštní podmínky zakazující nebo omezující uchovávání faktur v zemi, pro kterou neexistuje žádný právní nástroj, který by upravoval vzájemnou pomoc rozsahem obdobnou té, jakou stanoví směrnice 2010/24/EU a nařízení (ES) č. 1798/2003, a právo na přístup elektronickými prostředky, stahování a používání podle článku 249.

▼B

Článek 248

Členské státy mohou za podmínek, které stanoví, vyžadovat uchovávání faktur obdržených osobami nepovinnými k dani.



Oddíl 4

Právo na přístup k fakturám uchovávaným elektronickými prostředky v jiném členském státě

▼M9

Článek 248a

Pro účely kontroly a v souvislosti s fakturami za dodání zboží nebo poskytnutí služeb na jejich území a s fakturami obdrženými osobami povinnými k dani usazenými na jejich území mohou členské státy u některých osob povinných k dani nebo v některých případech vyžadovat překlad do jejich úředních jazyků. Členské státy však nesmí uložit obecnou povinnost překládat faktury.

▼M9

Článek 249

Uchovává-li osoba povinná k dani faktury, které vystavuje nebo přijímá, elektronickými prostředky zajišťujícími přístup on-line k dotyčným údajům, jsou pro účely kontroly příslušné orgány členského státu, v němž je usazena, a je-li daň splatná v jiném členském státě, příslušné orgány tohoto jiného členského státu oprávněny mít k těmto fakturám přístup, stahovat je a používat je.

▼B



KAPITOLA 5

Přiznání k DPH

Článek 250

1.  
Každá osoba povinná k dani podá přiznání k dani z přidané hodnoty, které obsahuje všechny údaje potřebné k výpočtu splatné daně a k provedení odpočtu daně, včetně celkové hodnoty plnění vztahujících se k této dani a odpočtu a celkové hodnoty plnění osvobozených od daně, do té míry, do jaké je to nezbytné ke stanovení základu daně.
2.  
V souladu s jimi stanovenými podmínkami členské státy umožní podání přiznání k dani podle odstavce 1 elektronickými prostředky a mohou rovněž použití elektronických prostředků vyžadovat.

Článek 251

Kromě údajů uvedených v článku 250 uvádí přiznání k dani za dané zdaňovací období tyto údaje:

a) 

celkovou hodnotu, bez DPH, dodání zboží uvedených v článku 138, při nichž v daném zdaňovacím období vznikla daňová povinnost;

b) 

celkovou hodnotu, bez DPH, dodání zboží uvedených v článcích 33 a 36 a uskutečněných na území jiného členského státu, při nichž v daném zdaňovacím období vznikla daňová povinnost, pokud se místo zahájení odeslání nebo přepravy zboží nachází v členském státě, v němž musí být přiznání k dani podáno;

c) 

celkovou hodnotu, bez DPH, pořízení zboží uvnitř Společenství a plnění, jež se za taková pořízení podle článků 21 a 22 považují, uskutečněných v členském státě, v němž musí být přiznání k DPH podáno, a při nichž v daném zdaňovacím období vznikla daňová povinnost;

d) 

celkovou hodnotu, bez DPH, dodání zboží uvedených v článcích 33 a 36 a uskutečněných v členském státě, v němž musí být přiznání k DPH podáno, při nichž v daném zdaňovacím období vznikla daňová povinnost, pokud se místo zahájení odeslání nebo přepravy zboží nachází na území jiného členského státu;

e) 

celkovou hodnotu, bez DPH, dodání zboží uskutečněných v členském státě, v němž musí být přiznání k DPH podáno, pro něž byla osoba povinná k dani určena za osobu povinnou odvést daň v souladu s článkem 197 a při nichž v daném zdaňovacím období vznikla daňová povinnost.

Článek 252

1.  
Přiznání k dani se podává ve lhůtě, kterou stanoví členské státy. Tato lhůta nesmí překročit dva měsíce od konce každého zdaňovacího období.
2.  
Zdaňovací období stanoví členské státy jako měsíční, dvouměsíční nebo tříměsíční.

Členské státy však mohou stanovit odlišná období s podmínkou, že nepřekročí jeden rok.

Článek 253

Švédsko může u malých a středních podniků uplatňovat zjednodušený postup, podle něhož mohou osoby povinné k dani, které uskutečňují zdanitelná plnění pouze v tuzemsku, podávat přiznání k dani tři měsíce po konci ročního zdaňovacího období pro přímé daně.

Článek 254

U dodání nových dopravních prostředků za podmínek stanovených čl. 138 odst. 2 písm. a), která uskuteční osoba povinná k dani identifikovaná pro účely DPH pořizovateli neidentifikovanému pro účely DPH nebo která uskuteční osoba povinná k dani uvedená v čl. 9 odst. 2, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, že prodávající sdělí veškeré údaje potřebné k uplatnění daně a kontrole jejího uplatnění správcem daně.

Článek 255

Určí–li členské státy pořizovatele investičního zlata za osobu povinnou odvést daň podle čl. 198 odst. 1 nebo využijí–li v případě zlata surového nebo ve formě polotovaru nebo investičního zlata vymezeného v čl. 344 odst. 1 možnost stanovenou v čl. 198 odst. 2 a určí–li za osobu povinnou odvést daň pořizovatele, přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, že tato osoba splní povinnosti ohledně podání přiznání k dani podle této kapitoly.

Článek 256

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které se podle článků 194 až 197 a článku 204 považují za osoby povinné odvést daň namísto osoby povinné k dani, která není usazena na jejich území, splnily povinnosti ohledně podání přiznání k dani podle této kapitoly.

Článek 257

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osoby nepovinné k dani, které jsou osobami povinnými odvést daň při pořízeních zboží uvnitř Společenství uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě i), splnily povinnosti ohledně podání přiznání k dani podle této kapitoly.

Článek 258

Členské státy stanoví pravidla pro podávání příznání k dani při pořízení nových dopravních prostředků uvnitř Společenství uvedeném v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě ii) a při pořízení výrobků podléhajících spotřební dani uvedeném v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě iii) uvnitř Společenství.

Článek 259

Členské státy mohou od osob, které uskutečňují pořízení nových dopravních prostředků uvnitř Společenství uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě ii), vyžadovat, aby při podání přiznání k dani poskytly veškeré údaje potřebné k uplatnění daně a kontrole jejího uplatnění správcem daně.

Článek 260

Členské státy stanoví pravidla pro podávání přiznání k dani při dovozu zboží.

Článek 261

1.  
Členské státy mohou od osoby povinné k dani vyžadovat, aby podala přiznání obsahující údaje uvedené v článcích 250 a 251, které se týkají všech plnění uskutečněných v předchozím roce. Toto přiznání musí obsahovat veškeré údaje potřebné pro jakékoliv opravy.
2.  
V souladu s jimi stanovenými podmínkami umožní členské státy podání přiznání podle odstavce 1 elektronickými prostředky a mohou rovněž použití elektronických prostředků vyžadovat.



KAPITOLA 6

Souhrnná hlášení

▼M21

Článek 262

1.  

Každá osoba povinná k dani identifikovaná pro účely DPH podává souhrnné hlášení, ve kterém uvede tyto údaje:

a) 

pořizovatele identifikované pro účely DPH, kterým dodala zboží za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. c);

b) 

osoby identifikované pro účely DPH, kterým dodala zboží v rámci pořízení zboží uvnitř Společenství podle článku 42;

c) 

osoby povinné k dani i právnické osoby nepovinné k dani identifikované pro účely DPH, kterým poskytla služby jiné než služby, které jsou v členském státě, v němž je plnění zdanitelné, osvobozeny od DPH a u nichž je podle článku 196 povinen odvést daň příjemce služby.

2.  
Kromě údajů uvedených v odstavci 1 poskytne každá osoba povinná k dani údaj o identifikačním čísle pro účely DPH osob povinných k dani, jimž je určeno zboží, jež se odesílá nebo přepravuje v režimu call-off stock v souladu s podmínkami stanovenými v článku 17a, a o veškerých změnách poskytnutých údajů.

▼M4

Článek 263

1.  
Souhrnné hlášení se vypracovává za každý kalendářní měsíc ve lhůtě nepřekračující jeden měsíc a postupem stanoveným členskými státy.
1a.  
Za podmínek a v mezích, které mohou stanovit, však mohou členské státy osobám povinným k dani povolit, aby podávaly souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí ve lhůtě nepřekračující jeden měsíc od konce daného čtvrtletí, pokud celková hodnota dodání zboží podle čl. 264 odst. 1 písm. d) a čl. 265 odst. 1 písm. c) za čtvrtletí bez DPH nepřesáhne v daném čtvrtletí ani v žádném ze čtyř předcházejících čtvrtletí částku 50 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.

Možnost stanovenou v prvním pododstavci nelze uplatnit od konce měsíce, ve kterém celková hodnota dodání zboží podle čl. 264 odst. 1 písm. d) a čl. 265 odst. 1 písm. c) bez DPH přesáhne za běžné čtvrtletí částku 50 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně. V takovém případě se souhrnné hlášení vypracuje za měsíc nebo měsíce, které uplynuly od začátku čtvrtletí, ve lhůtě nepřekračující jeden měsíc.

1b.  
Do 31. prosince 2011 mohou členské státy stanovit hodnotu uvedenou v odstavci 1a na 100 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.
1c.  
Za podmínek a v mezích, které mohou stanovit, mohou členské státy osobám povinným k dani povolit, pokud jde o poskytnutí služeb podle čl. 264 odst. 1 písm. d), aby podávaly souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí ve lhůtě nepřekračující jeden měsíc od konce daného čtvrtletí.

Členské státy mohou zejména vyžadovat, aby osoby povinné k dani, které uskutečňují dodání zboží nebo poskytnutí služeb podle čl. 264 odst. 1 písm. d), podávaly souhrnné hlášení ve lhůtě podle odstavců 1 až 1b.

2.  
Za podmínek, které stanoví, umožní členské státy podání souhrnného hlášení podle odstavce 1 zasláním souboru elektronickými prostředky a mohou rovněž zaslání souboru elektronickými prostředky vyžadovat.

▼B

Článek 264

1.  

Souhrnné hlášení uvádí tyto údaje:

▼M3

a) 

identifikační číslo pro DPH osoby povinné k dani v členském státě, v němž musí být souhrnné hlášení podáno, pod nímž uskutečnila dodání zboží za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 nebo pod nímž uskutečnila zdanitelné poskytnutí služby za podmínek uvedených v článku 44;

b) 

identifikační číslo pro DPH pořizovatele zboží nebo příjemce služby v jiném členském státě než v členském státě, v němž musí být souhrnné hlášení podáno, pod nímž mu bylo zboží dodáno nebo služba poskytnuta;

▼B

c) 

identifikační číslo pro DPH osoby povinné k dani v členském státě, v němž musí být souhrnné hlášení podáno, pod kterým uskutečnila přemístění do jiného členského státu podle čl. 138 odst. 2 písm. c), a její identifikační číslo v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží;

▼M3

d) 

pro každého pořizovatele zboží nebo příjemce služby celkovou hodnotu dodání zboží nebo celkovou hodnotu poskytnutí služeb uskutečněných osobou povinnou k dani;

▼B

e) 

u dodání zboží spočívajících v přemístění do jiného členského státu podle čl. 138 odst. 2 písm. c) celkovou hodnotu tohoto dodání určenou v souladu s článkem 76;

f) 

hodnotu oprav provedených podle článku 90.

▼M4

2.  
Hodnota uvedená v odst. 1 písm. d) se přiznává za období stanovené v souladu s čl. 263 odst. 1 až 1c, v jehož průběhu vznikla daňová povinnost.

Hodnota uvedená v odst. 1 písm. f) se přiznává za období stanovené v souladu s čl. 263 odst. 1 až 1c, v jehož průběhu je pořizovateli oprava oznámena.

▼B

Článek 265

1.  

V případě pořízení zboží uvnitř Společenství uvedených v článku 42 uvede osoba povinná k dani identifikovaná pro účely DPH v členském státě, který jí přidělil číslo pro DPH, pod nímž uskutečila tato pořízení, jasně v souhrnném hlášení tyto údaje:

a) 

své identifikační číslo pro DPH v tomto členském státě, pod nímž uskutečnila pořízení a následné dodání zboží;

b) 

identifikační číslo pro DPH příjemce následného dodání uskutečněného osobou povinnou k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží; a

c) 

za každého příjemce následného dodání celkovou hodnotu, bez DPH, dodání uskutečněných osobou povinnou k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.

▼M4

2.  
Hodnota uvedená v odst. 1 písm. c) se přiznává za období stanovené v souladu s čl. 263 odst. 1 až 1b, v jehož průběhu vznikla daňová povinnost.

▼B

Článek 266

Odchylně od článků 264 a 265 mohou členské státy stanovit, že souhrnné hlášení musí uvádět další údaje.

Článek 267

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které se podle článků 194 a 204 považují za osoby povinné odvést daň namísto osoby povinné k dani, která není usazena na jejich území, splnily povinnost podat souhrnná hlášení podle této kapitoly.

Článek 268

Členské státy mohou od osob povinných k dani, které na jejich území uskutečňují pořízení zboží uvnitř Společenství a plnění, jež se za taková pořízení podle článků 21 a 22 považují, vyžadovat, aby podaly prohlášení obsahující podrobnosti o tomto pořízení, přičemž však tato prohlášení nemohou být požadována za dobu kratší než jeden měsíc.

Článek 269

Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření uvedená v článcích 270 a 271 ke zjednodušení povinnosti podávat souhrnná hlášení podle této kapitoly. Tato opatření nesmějí ohrozit řádnou kontrolu plnění uvnitř Společenství.

Článek 270

Na základě povolení uvedeného v článku 269 mohou členské státy povolit osobám povinným k dani podávání ročního souhrnného hlášení, které uvádí identifikační čísla pro DPH v jiném členském státě pořizovatele, kterému osoba povinná k dani dodala zboží za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. c), splňuje–li daná osoba povinná k dani tyto tři podmínky:

a) 

celková roční hodnota, bez DPH, jí dodaného zboží a jí poskytnutých služeb nepřekročila o více než 35 000 EUR nebo o ekvivalent této částky v národní měně roční obrat, který slouží jako východisko pro uplatnění osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292;

b) 

celková roční hodnota, bez DPH, dodání zboží jí uskutečněných za podmínek stanovených v článku 138 nepřekročila částku 15 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně;

c) 

dodání zboží jí uskutečněná za podmínek stanovených v článku 138 nejsou dodáními nových dopravních prostředků.

Článek 271

Na základě povolení uvedeného v článku 269 mohou členské státy, které stanoví delší než tříměsíční délku zdaňovacího období, za které musí osoba povinná k dani podat přiznání k dani podle článku 250, povolit této osobě podání souhrnného hlášení za stejné období, splňuje–li tato osoba povinná k dani tyto tři podmínky:

a) 

celková roční hodnota, bez DPH, jí dodaného zboží a jí poskytnutých služeb nepřekročila částku 200 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně;

b) 

celková roční hodnota, bez DPH, dodání zboží jí uskutečněných za podmínek stanovených v článku 138 nepřekročila částku 15 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně;

c) 

dodání zboží jí uskutečněná za podmínek stanovených v článku 138 nejsou dodáními nových dopravních prostředků.



KAPITOLA 7

Různá ustanovení

Článek 272

1.  

Členské státy mohou zprostit tyto osoby povinné k dani některých nebo všech povinností uvedených v kapitolách 2 až 6:

a) 

osoby povinné k dani, jejichž pořízení zboží uvnitř Společenství nejsou předmětem daně podle čl. 3 odst. 1;

▼M24

b) 

osoby povinné k dani, které neuskutečňují žádné z plnění uvedených v článcích 20, 21, 22, 33, 36, 136a, 138 a 141;

▼B

c) 

osoby povinné k dani, které uskutečňují výhradně dodání zboží nebo poskytnutí služeb osvobozená od daně podle článků 132, 135 a 136, článků 146 až 149 a článků 151, 152 a 153;

d) 

osoby povinné k dani, na které se vztahuje osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292;

e) 

osoby povinné k dani, na které se vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce.

▼M9

Členské státy nesmějí zprostit osoby povinné k dani uvedené v prvním pododstavci písm. b) fakturačních povinností stanovených v kapitole 3 oddílech 3 až 6 a v kapitole 4 oddílu 3.

▼B

2.  
Využijí–li členské státy možnost stanovenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. e), přijmou opatření nezbytná k zajištění správného uplatňování přechodného režimu zdanění plnění uskutečněných uvnitř Společenství.
3.  
Členské státy mohou zprostit osoby povinné k dani jiné než osoby uvedené v odstavci 1 některých z účetních povinností uvedených v článku 242.

Článek 273

Členské státy mohou uložit další povinnosti, které považují za nezbytné k správnému výběru daně a k předcházení daňovým únikům, dostojí–li požadavku rovného zacházení s domácími plněními i plněními mezi členskými státy uskutečňovanými osobami povinnými k dani, a za podmínky, že tyto povinnosti nevedou při obchodu mezi členskými státy k formalitám spojeným s překračováním hranic.

Možnost stanovená v prvním pododstavci nemůže být využita k ukládání dodatečných fakturačních povinností nad povinnosti stanovené v kapitole 3.



KAPITOLA 8

Povinnosti týkající se některého dovozu a vývozu



Oddíl 1

Dovoz

Článek 274

Články 275, 276 a 277 se použijí na dovoz zboží nacházejícího se ve volném oběhu, které vstupuje do Společenství z některého třetího území, jež je součástí celního území Společenství.

Článek 275

Pro dovoz zboží uvedeného v článku 274 musí být splněny tytéž formality, jaké stanoví platné celní předpisy Společenství pro dovoz zboží na celní území Společenství.

Článek 276

Nachází–li se místo ukončení odeslání nebo přepravy zboží uvedené v článku 274 mimo členský stát, v němž vstoupilo do Společenství, nachází se toto zboží ve Společenství v režimu vnitřního tranzitu Společenství, jak je vymezen platnými celními předpisy Společenství, pokud bylo předmětem prohlášení, kterým bylo při vstupu do Společenství propuštěno do tohoto režimu.

Článek 277

Nachází–li se v okamžiku vstupu do Společenství zboží uvedené v článku 274 v některé ze situací, která by mu, kdyby bylo dovezeno ve smyslu čl. 30 prvního pododstavce, poskytovala nárok na některý z režimů nebo na některou ze situací uvedených v článku 156 nebo na režim dočasného použití s úplným osvobozením od daní při dovozu, přijmou členské státy opatření k zajištění toho, že zboží může zůstat ve Společenství za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny pro použití těchto režimů nebo situací.



Oddíl 2

Vývoz

Článek 278

Články 279 a 280 se použijí na vývoz zboží nacházejícího se ve volném oběhu, které je odesláno nebo přepraveno z členského státu na třetí území, jež je součástí celního území Společenství.

Článek 279

Pro vývoz zboží uvedeného v článku 278 mimo území Společenství musí být splněny tytéž formality, jaké stanoví platné celní předpisy Společenství pro vývoz zboží mimo celní území Společenství.

Článek 280

V případě zboží, které je dočasně vyváženo mimo Společenství, aby bylo dovezeno zpět, přijmou členské státy opatření k zajištění toho, že se při zpětném dovozu do Společenství na toto zboží budou vztahovat stejné předpisy, jako kdyby bylo dočasně vyvezeno mimo celní území Společenství.



HLAVA XII

ZVLÁŠTNÍ REŽIMY



KAPITOLA 1

Zvláštní režim pro malé podniky



Oddíl 1

Zjednodušené postupy vyměřování a výběru daně

Článek 281

Členské státy, které by se mohly setkat s obtížemi při uplatňování běžného režimu DPH na malé podniky z důvodu jejich činnosti nebo struktury, mohou za podmínek a v mezích, které samy stanoví, a po konzultaci s výborem pro DPH uplatňovat zjednodušené postupy vyměřování a výběru daně, například režimy daňového paušálu, nemají–li za následek snížení daně.



Oddíl 2

Osvobození od daně nebo odstupňovaná daňová úleva

Článek 282

Osvobození a úlevy podle tohoto oddílu se vztahují na dodání zboží a poskytnutí služeb malými podniky.

Článek 283

1.  

Z režimu podle tohoto oddílu jsou vyloučena tato plnění:

a) 

plnění uskutečněná příležitostně uvedená v článku 12;

b) 

dodání nových dopravních prostředků uskutečněná za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. a);

c) 

dodání zboží a poskytnutí služeb uskutečněná osobou povinnou k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná.

2.  
Členské státy mohou vyloučit z režimu podle tohoto oddílu jiná plnění než ta, která jsou uvedena v odstavci 1.

Článek 284

1.  
Členské státy, které využily možnost stanovenou v článku 14 směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty ( 18 ) a zavedly osvobození od daně nebo odstupňované daňové úlevy, mohou tato osvobození a tyto úlevy, jakož i prováděcí pravidla k nim zachovat, jsou–li v souladu se systémem DPH.
2.  
Členské státy, které k 17. květnu 1977 poskytovaly osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat byl menší než ekvivalent 5 000 evropských zúčtovacích jednotek v národní měně při směnném kurzu platném k uvedenému dni, mohou toto osvobození od daně zvýšit až na 5 000 EUR.

Členské státy, které uplatňovaly odstupňované daňové úlevy, nesmějí zvýšit horní mez odstupňovaných daňových úlev ani zavést příznivější podmínky pro poskytování těchto úlev.

Článek 285

Členské státy, které možnost stanovenou v článku 14 směrnice 67/228/EHS nevyužily, mohou poskytnout osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven částce 5 000 EUR nebo ekvivalentu této částky v národní měně.

Členské státy uvedené v prvním pododstavci mohou poskytnout odstupňovanou daňovou úlevu osobám povinným k dani, jejichž roční obrat překračuje horní mez, kterou stanovily pro poskytnutí osvobození od daně.

Článek 286

Členské státy, které k 17. květnu 1977 poskytovaly osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat byl roven ekvivalentu 5 000 evropských zúčtovacích jednotek v národní měně při směnném kurzu platném k uvedenému dni nebo vyšší než tento ekvivalent, mohou tuto mez zvýšit, aby zachovaly její reálnou hodnotu.

Článek 287

Členské státy, které přistoupily po 1. lednu 1978, mohou poskytnout osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven ekvivalentu v národní měně následujících částek při kurzu platném ke dni jejich přistoupení:

1) 

Řecko: 10 000 evropských zúčtovacích jednotek,

2) 

Španělsko: 10 000 ECU,

3) 

Portugalsko: 10 000 ECU,

4) 

Rakousko: 35 000 ECU,

5) 

Finsko: 10 000 ECU,

6) 

Švédsko: 10 000 ECU,

7) 

Česká republika: 35 000 EUR,

8) 

Estonsko: 16 000 EUR,

9) 

Kypr: 15 600 EUR,

10) 

Lotyšsko: 17 200 EUR,

11) 

Litva: 29 000 EUR,

12) 

Maďarsko: 35 000 EUR,

13) 

Malta: 37 000 EUR, pokud ekonomická činnost sestává převážně z dodávání zboží, 24 300 EUR, pokud ekonomická činnost sestává převážně z poskytování služeb s nízkou přidanou hodnotou (vysoké vstupy), a 14 600 EUR v ostatních případech, tedy u poskytovatelů služeb s vysokou přidanou hodnotou (nízké vstupy),

14) 

Polsko: 10 000 EUR,

15) 

Slovinsko: 25 000 EUR,

16) 

Slovensko: 35 000 EUR,

▼M7

17) 

Bulharsko: 25 600  EUR,

18) 

Rumunsko: 35 000  EUR,

▼A1

19) 

Chorvatsko: 35 000 EUR.

▼B

Článek 288

Obrat, ke kterému se přihlíží pro účely použití režimu podle tohoto oddílu, sestává z těchto částek bez DPH:

1) 

hodnoty zboží dodaného a služeb poskytnutých v rozsahu, ve kterém jsou zdaněny;

▼M29

2) 

hodnoty plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni podle čl. 98 odst. 2 nebo článku 105a;

▼B

3) 

hodnoty plnění osvobozených od daně podle článků 146 až 149 a článků 151, 152 nebo 153;

4) 

hodnoty operací s nemovitostmi a finančních činností uvedených v čl. 135 odst. 1 písm. b) až g) a hodnoty pojišťovacích služeb, nejsou–li tato plnění vedlejšími plněními.

Při výpočtu obratu se však nebere zřetel na převod hmotného nebo nehmotného investičního majetku podniku.

Článek 289

Osoby povinné k dani, které jsou osvobozeny od daně, nemají nárok na odpočet daně podle článků 167 až 171 a článků 173 až 177 ani tuto daň nemohou vykazovat na svých fakturách.

Článek 290

Osoby povinné k dani, které jsou způsobilé k osvobození od daně, se mohou rozhodnout buď pro běžný režim DPH, nebo pro zjednodušené postupy uvedené v článku 281. V tomto případě mají nárok na případnou odstupňovanou daňovou úlevu podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 291

S výhradou článku 281 se osoby povinné k dani, na něž se vztahuje odstupňovaná úleva, považují za osoby povinné k dani, na které se vztahuje běžný režim DPH.

Článek 292

Režim podle tohoto oddílu se používá až do dne, který určí Rada v souladu s článkem 93 Smlouvy a který nesmí nastat později než den vstupu konečného režimu uvedeného v článku 402 v platnost.



Oddíl 3

Podávání zpráv a přezkum

Článek 293

Každé čtyři roky od přijetí této směrnice podává Komise Radě zprávu o uplatňování této kapitoly, vycházející z informací získaných od členských států, doprovázenou v případě potřeby a s ohledem na nezbytnost zajistit dlouhodobé sbližování vnitrostátních předpisů návrhy, jejichž předmětem je

1) 

zdokonalení zvláštního režimu pro malé podniky;

2) 

úprava vnitrostátních režimů týkající se osvobození od daně a odstupňovaných daňových úlev;

3) 

úprava mezí uvedených v oddíle 2.

Článek 294

Rada rozhodne v souladu s článkem 93 Smlouvy, zda je zvláštní režim pro malé podniky v rámci konečného režimu nezbytný, a případně stanoví meze a společné prováděcí podmínky pro tento zvláštní režim.



KAPITOLA 2

Společný režim daňového paušálu pro zemědělce

Článek 295

1.  

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1) 

„zemědělcem“ osoba povinná k dani, která vykonává svou činnost v zemědělském, lesnickém nebo rybářském podniku;

2) 

„zemědělským, lesnickým nebo rybářským podnikem“ podnik považovaný za zemědělský, lesnický nebo rybářský v daném členské státě v rámci činností zemědělské výroby, které jsou uvedeny v příloze VII;

3) 

„zemědělcem podléhajícím daňovému paušálu“ zemědělec, na nějž se vztahuje režim daňového paušálu uvedený v této kapitole;

4) 

„zemědělským produktem“ zboží vyrobené zemědělským, lesnickým nebo rybářským podnikem v daném členské státě v rámci činností uvedených v příloze VII;

5) 

„poskytnutím zemědělské služby“ poskytnutí služby, zejména některé ze služeb uvedených v příloze VIII, které uskutečňuje zemědělec za použití vlastní pracovní síly nebo běžného vybavení svého zemědělského, lesnického nebo rybářského podniku, které obvykle přispívá k provádění zemědělské výroby;

6) 

„DPH na vstupu“ celková výše DPH ze zboží a služeb nakoupených všemi zemědělskými, lesnickými a rybářskými podniky v daném členském státě, na které se vztahuje režim daňového paušálu, jestliže tuto daň mohl zemědělec podléhající běžnému režimu DPH odpočíst podle článků 167, 168 a 169 a článků 173 až 177;

7) 

„sazbami paušální náhrady“ procentní sazby, které členské státy stanoví v souladu s články 297, 298 a 299 a uplaňují v případech uvedených v článku 300, jejichž účelem je umožnit zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu využít paušální náhradu DPH na vstupu;

8) 

„paušální náhradou“ částka vzniklá použitím sazby paušální náhrady na obrat zemědělce podléhajícího daňovému paušálu v případech uvedených v článku 300.

2.  
Zpracovává–li zemědělec s pomocí prostředků běžně používaných v zemědělském, lesnickém nebo rybářském podniku produkty získané v zásadě vlastní zemědělskou výrobou, považuje se i toto zpracování za činnosti zemědělské výroby uvedené v příloze VII.

Článek 296

1.  
Jestliže by uplatnění běžného režimu DPH nebo zvláštního režimu podle kapitoly 1 pro zemědělce vedlo k obtížím, mohou pro ně členské státy uplatnit režim daňového paušálu, jehož účelem je náhrada daně zaplacené při nákupu zboží a služeb zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu podle této kapitoly.
2.  
Každý členský stát může vyloučit z režimu daňového paušálu některé kategorie zemědělců a zemědělce, u kterých uplatňování běžného režimu DPH nebo zjednodušených postupů podle článku 281 nevede k administrativním obtížím.
3.  
Každý zemědělec podléhající daňovému paušálu se může rozhodnout v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými daným členským státem pro použití běžného režimu DPH nebo pro použití zjednodušených postupů podle článku 281.

Článek 297

Členské státy stanoví v případě potřeby sazby paušální náhrady. Mohou stanovit pro lesnictví, pro různá pododvětví zemědělství a pro rybářství rozdílné sazby paušální náhrady.

Členské státy oznámí Komisi sazby paušální náhrady stanovené podle prvního pododstavce před jejich uplatněním.

Článek 298

Sazby paušální náhrady se stanoví na základě makroekonomických údajů, které se týkají výlučně zemědělců podléhajících daňovému paušálu, za předešlé tři roky.

Sazbu lze zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů na nejbližší polovinu procentního bodu. Členské státy mají rovněž možnost snížit tuto sazbu až na nulovou hodnotu.

Článek 299

Sazby paušální náhrady nesmějí vést k tomu, aby zemědělci podléhající daňovému paušálu získali celkem náhradu vyšší, než je DPH na vstupu.

Článek 300

Sazba paušální náhrady se uplatňuje na ceny bez DPH tohoto zboží a těchto služeb:

1) 

zemědělské produkty dodané zemědělci podléhajícími daňovému paušálu osobám povinným k dani jiným než těm, které mohou v členském státě, ve kterém se toto dodání uskutečnilo, využít tento režim daňového paušálu;

2) 

zemědělské produkty dodané zemědělci podléhajícími daňovému paušálu za podmínek stanovených v článku 138 právnickým osobám nepovinným k dani, jejichž pořízení zboží uvnitř Společenství jsou předmětem daně v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy dodaných zemědělských produktů;

3) 

zemědělské služby poskytnuté zemědělci podléhajícími daňovému paušálu osobám povinným k dani jiným než těm, které mohou v členském státě, ve kterém se toto poskytnutí uskutečnilo, využít tento režim daňového paušálu.

Článek 301

1.  
V případě dodání zemědělských produktů a poskytnutí zemědělských služeb uvedených v článku 300 členské státy stanoví, že paušální náhradu zaplatí pořizovatel nebo příjemce nebo orgány veřejné moci.
2.  
U dodání zemědělských produktů a poskytnutí zemědělských služeb jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 300, se paušální náhrada považuje za zaplacenou pořizovatelem nebo příjemcem.

Článek 302

Má–li zemědělec podléhající daňovému paušálu nárok na paušální náhradu, nemá nárok na odpočet daně ohledně činností, na které se vztahuje tento režim daňového paušálu.

Článek 303

1.  
Pokud pořizovatel nebo příjemce povinný k dani zaplatí paušální náhradu v souladu s čl. 301 odst. 1, je za podmínek uvedených v článcích 167, 168 a 169 a v článcích 173 až 177 oprávněn postupem stanoveným členskými státy odpočíst výši této paušální náhrady od daně, kterou je v členském státě, ve němž svá zdanitelná plnění uskutečňuje, povinen odvést.
2.  

Členské státy nahradí pořizovateli nebo příjemci výši paušální náhrady, již zaplatil v souvislosti s některým z těchto plnění:

a) 

dodání zemědělského produktu za podmínek stanovených v článku 138, pokud je pořizovatelem osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která jedná jako taková v jiném členském státě, na jehož území jsou její pořízení zboží uvnitř Společenství předmětem daně v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b);

b) 

dodání zemědělského produktu za podmínek stanovených v článcích 146, 147, 148 a 156, čl. 157 odst. 1 písm. b) a článcích 158, 160 a 161 pořizovateli povinnému k dani usazenému mimo Společenství, jestliže tento pořizovatel použije dotyčný zemědělský produkt k plněním uvedeným v čl. 169 písm. a) a b) nebo k poskytnutím služeb, která se považují za uskutečněná na území členského státu, v němž je příjemce usazen, a z nichž odvádí daň výhradně příjemce podle článku 196;

c) 

poskytnutí zemědělské služby příjemci povinnému k dani usazenému ve Společenství, avšak v jiném členském státě, nebo příjemci povinnému k dani usazenému mimo Společenství, jestliže tento příjemce použije dotyčnou službu k plněním uvedeným v čl. 169 písm. a) a b) nebo k poskytnutím služeb, která se považují za uskutečněná na území členského státu, v němž je příjemce usazen, a z nichž odvádí daň výhradně příjemce podle článku 196.

3.  
Členské státy stanoví způsob, jakým se uskuteční vrácení daně podle odstavce 2. Zejména mohou použít ustanovení směrnic 79/1072/EHS a 86/560/EHS.

Článek 304

Členské státy přijmou veškeré předpisy nezbytné ke kontrole řádného placení paušálních náhrad zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu.

Článek 305

Uplatní–li členské státy tento režim daňového paušálu, přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, že u dodání zemědělských produktů mezi členskými státy za podmínek uvedených v článku 33 bude uplatňován týž způsob zdanění bez ohledu na to, zda dodání uskutečnil zemědělec podléhající daňovému paušálu nebo jiná osoba povinná k dani.



KAPITOLA 3

Zvláštní režim pro cestovní kanceláře

Článek 306

1.  
Členské státy uplatňují zvláštní režim DPH na plnění uskutečňovaná cestovními kancelářemi v souladu s touto kapitolou, jednají–li cestovní kanceláře s cestujícími svým vlastním jménem a k uskutečnění cesty využívají dodání zboží a poskytnutí služeb jinými osobami povinnými k dani.

Tento zvláštní režim se nevztahuje na cestovní kanceláře, které vystupují jen jako zprostředkovatelé a na které se pro výpočet základu daně vztahuje čl. 79 první pododstavec písm. c).

2.  
Pro účely této kapitoly se za cestovní kanceláře považují též organizátoři turistických zájezdů.

Článek 307

Plnění uskutečňovaná cestovní kanceláří za podmínek uvedených v článku 306 v souvislosti s uskutečněním cesty se považují za jediné poskytnutí služby cestovní kanceláří cestujícímu.

Toto jediné poskytnutí služby se zdaní v tom členském státě, v němž má cestovní kancelář sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, z níž službu poskytla.

Článek 308

Za základ daně a cenu bez DPH ve smyslu čl. 226 bodu 8 při jediném poskytnutí služby cestovní kanceláří se považuje přirážka cestovní kanceláře, tj. rozdíl mezi celkovou částkou bez DPH, kterou má zaplatit cestující, a skutečnými náklady cestovní kanceláře na zboží dodané a služby poskytnuté jinými osobami povinnými k dani, pokud tato plnění slouží k přímému prospěchu cestujícího.

Článek 309

Jsou–li plnění, jež cestovní kancelář svěřila jiným osobám povinným k dani, uskutečněna těmito osobami mimo Společenství, považuje se poskytnutí služby cestovní kanceláří za zprostředkovatelskou činnost osvobozenou od daně podle článku 153.

Jsou–li plnění uvedená v prvním pododstavci uskutečněna jak uvnitř Společenství, tak mimo ně, může být od daně osvobozena jen ta část služeb poskytnutých cestovní kanceláří, která se týká plnění uskutečněných mimo Společenství.

Článek 310

Daň z přidané hodnoty, kterou cestovní kanceláři účtují jiné osoby povinné k dani při plněních uvedených v článku 307, jež slouží k přímému prospěchu cestujícího, není v žádném členském státě nárok odpočitatelná ani navratitelná.



KAPITOLA 4

Zvláštní režim pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti



Oddíl 1

Definice

Článek 311

1.  

Pro účely této kapitoly a aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, se rozumí:

1) 

„použitým zbožím“ movitý hmotný majetek, který je vhodný k dalšímu použití v daném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností a kromě drahých kovů a drahokamů, jak jsou vymezeny členskými státy;

2) 

„uměleckými díly“ předměty uvedené v části A přílohy IX;

3) 

„sběratelskými předměty“ předměty uvedené v části B přílohy IX;

4) 

„starožitnostmi“ předměty uvedené v části C přílohy IX;

5) 

„obchodníkem povinným k dani“ osoba povinná k dani, která v rámci své ekonomické činnosti se záměrem následného prodeje nakupuje nebo pořizuje pro účely svého podnikání nebo dováží použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty nebo starožitnosti, bez ohledu na to, jedná–li přitom na vlastní účet nebo na účet jiné osoby na základě smlouvy, podle níž jí z koupě nebo prodeje přísluší provize;

6) 

„pořadatelem prodeje veřejnou dražbou“ osoba povinná k dani, která v rámci své ekonomické činnosti nabízí zboží k prodeji veřejnou dražbou s cílem vydat je osobě, která podá nejvyšší nabídku;

7) 

„příkazcem pořadatele prodeje veřejnou dražbou“ osoba, která předává zboží pořadateli prodeje veřejnou dražbou na základě smlouvy, podle níž z prodeje přísluší provize.

2.  
Členské státy nemusí za umělecká díla považovat předměty uvedené v části A bodech 5, 6 a 7 přílohy IX.
3.  
Smlouva, podle níž z prodeje přísluší provize, uvedená v odst. 1 bodě 7 musí stanovit, že pořadatel prodeje nabízí zboží k prodeji veřejnou dražbou vlastním jménem, ale na účet svého příkazce, a že vydá zboží vlastním jménem, ale na účet svého příkazce osobě, která podá nejvyšší nabídku a jíž je ve veřejné dražbě zboží přiřknuto.



Oddíl 2

Zvláštní režim pro obchodníky povinné k dani



Pododdíl 1

Režim ziskové přirážky

Článek 312

Pro účely tohoto pododdílu se rozumí:

1) 

„prodejní cenou“ vše, co tvoří protiplnění, jež obdržel nebo má obdržet obchodník povinný k dani od pořizovatele nebo třetí osoby včetně dotací přímo vázaných na plnění, daní, cel, dávek a poplatků a vedlejších výdajů, jako jsou náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, které obchodník povinný k dani účtuje k tíži pořizovatele, kromě částek uvedených v článku 79;

2) 

„kupní cenou“ vše, co tvoří protiplnění, jak je vymezeno v bodě 1, jež obdržel nebo má obdržet od obchodníka povinného k dani jeho dodavatel.

Článek 313

1.  
Na dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností, která uskutečňují obchodníci povinní k dani, uplatňují členské státy zvláštní režim zdanění ziskové přirážky dosažené obchodníkem povinným k dani v souladu s tímto pododdílem.
2.  
Až do zavedení konečného režimu uvedeného v článku 402 se režim uvedený v odstavci 1 tohoto článku nepoužije na dodání nových dopravních prostředků uskutečněná za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. a).

Článek 314

Režim ziskové přirážky se uplatňuje na dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uskutečněná obchodníkem povinným k dani, pokud mu toto zboží bylo dodáno jednou z těchto osob:

a) 

osobou nepovinnou k dani;

b) 

jinou osobou povinnou k dani, je–li dodání zboží touto jinou osobou povinnou k dani osvobozeno od daně podle článku 136;

c) 

jinou osobou povinnou k dani, zakládá–li dodání zboží touto jinou osobou povinnou k dani nárok na osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292 a zahrnuje–li investiční majetek;

d) 

jiným obchodníkem povinným k dani, pokud byla při dodání zboží tímto jiným obchodníkem povinným k dani uplatněna daň podle tohoto zvláštního režimu.

Článek 315

Základem daně při dodáních zboží uvedených v článku 314 je zisková přirážka dosažená obchodníkem povinným k dani snížená o daň vztahující se k této ziskové přirážce.

Zisková přirážka obchodníka povinného k dani je rovna rozdílu mezi prodejní cenou účtovanou obchodníkem povinným k dani za zboží a kupní cenou.

Článek 316

1.  

Členské státy přiznají obchodníkům povinným k dani možnost rozhodnout se pro použití režimu ziskové přirážky na dodání tohoto zboží:

a) 

uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které sami dovezli;

b) 

uměleckých děl, která jim dodali jejich autoři nebo jejich právní nástupci;

c) 

uměleckých děl, která jim dodala osoba povinná k dani jiná než obchodník povinný k dani, byla–li při dodání touto jinou osobou povinnou k dani uplatněna snížená sazba podle článku 103.

2.  
Členské státy stanoví pravidla pro výkon volby uvedené v odstavci 1, která se bude v každém případě vztahovat na období nejména dvou kalendářních let.

Článek 317

Využije–li obchodník povinný k dani možnost stanovenou v článku 316, stanoví se základ daně podle článku 315.

Při dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které dovezl sám obchodník povinný k dani, je kupní cena, ke které se přihlédne při výpočtu ziskové přirážky, rovna základu daně při dovozu stanovenému podle článků 85 až 89 a zvýšenému o daň splatnou nebo odvedenou při dovozu.

Článek 318

1.  
Ke zjednodušení postupu výběru daně a po konzultaci s výborem pro DPH mohou členské státy stanovit, že u určitých plnění nebo určitých kategorií obchodníků povinných k dani se základ daně z dodání zboží podléhajících režimu ziskové přirážky stanoví pro každé zdaňovací období, za které musí obchodník povinný k dani podat přiznání k dani uvedené v článku 250.

V případě uvedeném v prvním pododstavci je základem daně při dodáních zboží, na která se uplatňuje stejná sazba daně, celková zisková přirážka dosažená obchodníkem povinným k dani snížená o výši daně vztahující se k této přirážce.

2.  

Celková zisková přirážka je rovna rozdílu mezi těmito dvěma částkami:

a) 

celková hodnota dodání zboží, na která se vztahuje režim ziskové přirážky a která obchodník povinný k dani uskutečnil v průběhu zdaňovacího období pokrytého přiznáním k dani, tj. součet prodejních cen;

b) 

celková hodnota nákupů zboží uvedených v článku 314, které obchodník povinný k dani uskutečnil v průběhu zdaňovacího období pokrytého přiznáním k dani, tj. součet kupních cen.

3.  
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby obchodníci povinní k dani uvedení v odstavci 1 nebyli neoprávněně zvýhodněni ani poškozeni.

Článek 319

Obchodník povinný k dani může na každé dodání, na které se vztahuje režim ziskové přirážky, použít běžný režim DPH.

Článek 320

1.  
Jestliže obchodník povinný k dani použije běžný režim DPH na dodání uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, jež sám dovezl, má nárok odpočíst od daně, kterou je povinen odvést, daň splatnou nebo odvedenou při dovozu tohoto zboží.

Jestliže obchodník povinný k dani použije běžný režim DPH na dodání uměleckého díla, které mu bylo dodáno jeho autorem nebo jeho právními nástupci nebo osobou povinnou k dani jinou, než je obchodník povinný k dani, má nárok odpočíst od daně, kterou je povinen odvést, daň splatnou nebo odvedenou z uměleckého díla jemu dodaného.

2.  
Nárok na odpočet daně vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti při dodání, u kterého se obchodník povinný k dani rozhodne pro použití běžného režimu DPH.

Článek 321

Uskutečňuje–li se za podmínek stanovených v článcích 146, 147, 148 a 151, je dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, na něž se vztahuje režim ziskové přirážky, osvobozeno od daně.

Článek 322

Používá–li obchodník povinný k dani zboží za účelem jeho dodání, na které se vztahuje režim ziskové přirážky, nesmí odpočíst od daně, kterou je povinen odvést, tyto částky:

a) 

daň splatnou nebo odvedenou z uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které sám dovezl;

b) 

daň splatnou nebo odvedenou z uměleckých děl, která mu byla nebo budou dodána jejich autory nebo jejich právními nástupci;

c) 

daň splatnou nebo odvedenou z uměleckých děl, která mu byla nebo budou dodána osobou povinnou k dani jinou, než je obchodník povinný k dani.

Článek 323

Osoba povinná k dani nesmí odpočíst od daně, kterou je povinna odvést, daň splatnou nebo odvedenou ze zboží, které jí dodal nebo dodá obchodník povinný k dani, podléhá–li dodání tohoto zboží obchodníkem povinným k dani režimu ziskové přirážky.

Článek 324

Obchodník povinný k dani, který používá jak běžný režim DPH, tak režim ziskové přirážky, musí ve svém účetnictví samostatně vykazovat plnění spadající pod tyto rozdílné úpravy v souladu s pravidly stanovenými členskými státy.

Článek 325

Obchodník povinný k dani nesmí na fakturách, které vystavuje, uvádět odděleně DPH z dodání zboží, na která používá režim ziskové přirážky.



Pododdíl 2

Přechodný režim pro použité dopravní prostředky

Článek 326

Členské státy, které k 31. prosinci 1992 uplatňovaly na dodání použitých dopravních prostředků uskutečněná obchodníkem povinným k dani zvláštní režim zdanění jiný než režim ziskové přirážky, mohou pokračovat v uplatňování takového režimu až do zavedení konečného režimu uvedeného v článku 402, pokud tento režim vyhovuje nebo bude upraven tak, aby vyhovoval podmínkám stanoveným v tomto pododdíle.

Dánsko je oprávněno zavést režim uvedený v prvním pododstavci.

Článek 327

1.  
Tento přechodný režim se uplatňuje na dodání použitých dopravních prostředků uskutečněné obchodníkem povinným k dani, a to podle režimu ziskové přirážky.
2.  
Tento přechodný režim se nepoužije na dodání nových dopravních prostředků uskutečněná za podmínek uvedených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. a).
3.  
Pro účely odstavce 1 se „použitými dopravními prostředky“ rozumějí pozemní vozidla, lodě a letadla podle čl. 2 odst. 2 písm. a), pokud jsou použitým zbožím a pokud nesplňují podmínky pro to, aby mohly být považovány za nové dopravní prostředky.

Článek 328

Daň splatná z každého dodání uvedeného v článku 327 je rovna výši daně, která by byla splatná, kdyby se na dodání vztahoval běžný režim DPH, snížené o výši daně, která se považuje za zahrnutou do kupní ceny dopravního prostředku obchodníkem povinným k dani.

Článek 329

Daň, která se považuje za zahrnutou do kupní ceny dopravního prostředku obchodníkem povinným k dani, se vypočte takto:

a) 

kupní cenou, ke které se přihlédne, je kupní cena ►C1  ve smyslu čl. 312 bodu 2 ◄ ;

b) 

má se za to, že kupní cena, kterou zaplatil obchodník povinný k dani, zahrnuje daň, která by byla splatná, kdyby dodavatel obchodníka povinného k dani použil na dodání běžný režim DPH;

c) 

sazbou, ke které se přihlédne, je sazba, která se uplatňuje podle článku 93 v členském státě, na jehož území se v souladu s články 31 a 32 nachází místo uskutečnění dodání obchodníku povinnému ku dani.

Článek 330

Daň splatná z každého dodání dopravních prostředků uvedeného v čl. 327 odst. 1, určená v souladu s článkem 328, nesmí být nižší než daň, která by byla splatná, kdyby se na toto dodání použil režim ziskové přirážky.

Členské státy mohou stanovit, že v případě, kdy se na dodání použije režim ziskové přirážky, nesmí být tato přirážka nižší než 10 % prodejní ceny ►C1  ve smyslu čl. 312 bodu 1 ◄ .

Článek 331

Osoba povinná k dani nesmí odpočíst od daně, kterou je povinna odvést, daň splatnou nebo odvedenou z použitých dopravních prostředků, které jí dodal obchodník povinný k dani, je–li na dodání tohoto zboží obchodníkem povinným k dani uplatněna daň podle tohoto přechodného režimu.

Článek 332

Obchodník povinný k dani nesmí na fakturách, které vystavuje, uvádět odděleně DPH z dodání zboží, na která používá tento přechodný režim.



Oddíl 3

Zvláštní režim pro prodej veřejnou dražbou

Článek 333

1.  
Členské státy mohou uplatňovat zvláštní režim zdanění ziskové přirážky dosažené pořadatelem prodeje veřejnou dražbou v souladu s tímto oddílem při dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, která uskutečnil tento pořadatel jednající vlastním jménem a na účet osob uvedených v článku 334 na základě smlouvy, podle níž mu z prodeje takového zboží při veřejné dražbě přísluší provize.
2.  
Režim stanovený v odstavci 1 se nepoužije na dodání nových dopravních prostředků uskutečněné za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. a).

Článek 334

Tento zvláštní režim se uplatňuje na dodání, které uskuteční pořadatel prodeje veřejnou dražbou jednající vlastním jménem na účet jedné z těchto osob:

a) 

osoby nepovinné k dani;

b) 

jiné osoby povinné k dani, je–li dodání zboží touto osobou povinnou k dani uskutečněné na základě smlouvy, podle níž jí z prodeje přísluší provize, osvobozeno od daně podle článku 136;

c) 

jiné osoby povinné k dani, zakládá–li dodání zboží touto osobou povinnou k dani uskutečněné na základě smlouvy, podle níž jí z prodeje přísluší provize, nárok na osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292 a zahrnuje–li investiční majetek;

d) 

obchodníka povinného k dani, pokud byla při dodání zboží tímto obchodníkem povinným k dani uskutečněném na základě smlouvy, podle níž mu z prodeje přísluší provize, uplatněna daň podle režimu ziskové přirážky.

Článek 335

Dodání zboží osobě povinné k dani, která je pořadatelem prodeje veřejnou dražbou, se považuje za uskutečněné okamžikem, kdy se uskuteční vlastní prodej tohoto zboží při dražbě.

Článek 336

Základem daně při každém dodání zboží uvedeném v tomto oddíle je celková částka, kterou podle článku 339 účtuje pořizovateli pořadatel prodeje veřejnou dražbou, snížená o

a) 

čistou částku, kterou zaplatil nebo má zaplatit pořadatel prodeje veřejnou dražbou svému příkazci, určenou podle článku 337; a

b) 

výši daně, kterou je povinen zaplatit pořadatel prodeje veřejnou dražbou v souvislosti se svým dodáním.

Článek 337

Čistá částka, kterou zaplatil nebo má zaplatit pořadatel prodeje veřejnou dražbou svému příkazci, je rovna rozdílu mezi dražební cenou zboží při veřejné dražbě a výší provize, kterou obdržel nebo má obdržet pořadatel prodeje veřejnou dražbou od svého příkazce na základě smlouvy, podle níž mu z prodeje přísluší provize.

Článek 338

Pořadatelé prodeje veřejnou dražbou, kteří dodávají zboží za podmínek stanovených v článcích 333 a 334, musí ve svém účetnictví uvádět jako průběžné položky tyto částky:

a) 

částky, které obdrželi nebo mají obdržet od pořizovatele zboží;

b) 

částky, které uhradili nebo mají uhradit prodávajícímu zboží.

Částky uvedené v prvním pododstavci musí být řádně doloženy.

Článek 339

Pořadatel prodeje veřejnou dražbou musí pořizovateli vystavit fakturu, která odděleně uvádí

a) 

dražební cenu zboží;

b) 

daně, cla, dávky a poplatky;

c) 

vedlejší výdaje, jako jsou náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, které pořadatel účtuje k tíži pořizovatele zboží.

Faktura vystavená pořadatelem prodeje veřejnou dražbou nesmí uvádět žádnou DPH odděleně.

Článek 340

1.  
Pořadatel prodeje veřejnou dražbou, kterému bylo zboží předáno na základě smlouvy, podle níž mu z prodeje veřejnou dražbou přísluší provize, musí svému příkazci vystavit výkaz.

Výkaz vystavený pořadatelem prodeje veřejnou dražbou musí uvádět odděleně celkovou hodnotu plnění, tj. dražební cenu zboží sníženou o výši provize, kterou pořadatel prodeje veřejnou dražbou obdržel nebo má obdržet od příkazce.

2.  
Výkaz sestavený za podmínek stanovených v odstavci 1 slouží jako faktura, kterou musí příkazce, je–li osobou povinnou k dani, vystavit pořadateli prodeje veřejnou dražbou podle článku 220.

Článek 341

Členské státy, které uplatňují režim stanovený v tomto oddíle, jej použijí rovněž na dodání použitých dopravních prostředků, jak jsou vymezeny v čl. 327 odst. 3, které uskuteční pořadatel prodeje veřejnou dražbou vlastním jménem a na účet obchodníka povinného k dani na základě smlouvy, podle níž mu z prodeje tohoto zboží veřejnou dražbou přísluší provize, pokud by stejné dodání obchodníkem povinným k dani bylo předmětem daně v souladu s přechodným režimem pro použité dopravní prostředky.



Oddíl 4

Opatření za účelem zabránění narušení hospodářské soutěže a boje proti daňovým únikům

Článek 342

Členské státy mohou přijmout opatření týkající se nároku na odpočet daně k zamezení toho, aby obchodníci povinní k dani, na něž se vztahuje některý z režimů obsažených v oddíle 2, nebyli neoprávněně zvýhodněni ani poškozeni.

Článek 343

Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření za účelem boje proti daňovým únikům tím, že stanoví, že daň splatná podle režimu ziskové přirážky nesmí být nižší než daň, která by byla splatná, kdyby byla zisková přirážka rovna určitému procentnímu podílu z prodejní ceny.

Procentní podíl z prodejní ceny se určí s ohledem na obvyklé ziskové přirážky uplatňované hospodářskými subjekty v daném oboru.



KAPITOLA 5

Zvláštní režim pro investiční zlato



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 344

1.  

Pro účely této směrnice a aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, se „investičním zlatem“ rozumí:

1) 

zlato v podobě prutů nebo destiček o hmotnosti připouštěné na trhy zlatem a ryzosti nejméně 995 tisícin, bez ohledu na to, zda je zastoupeno cennými papíry nebo nikoli;

2) 

zlaté mince, které mají ryzost nejméně 900 tisícin, byly vyraženy po roce 1800, jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje obvyklou cenu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.

2.  
Členské státy mohou z tohoto zvláštního režimu vyjmout malé zlaté pruty nebo destičky o hmotnosti nejvýše 1 g.
3.  
Pro účely této směrnice se má za to, že mince uvedené v odst. 1 bodě 2 nejsou prodávány z numismatického zájmu.

Článek 345

Počínaje rokem 1999 sdělí každý členský stát Komisi před 1. červencem každého roku, se kterými mincemi vyhovujícími kritériím uvedeným v čl. 344 odst. 1 bodě 2 je v tomto členském státě obchodováno. Před 1. prosincem každého roku zveřejní Komise úplný seznam těchto mincí v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. U mincí uvedených ve zveřejněném seznamu se má za to, že splňují kritéria po celý rok, pro který je seznam zveřejněn.



Oddíl 2

Osvobození od daně

Článek 346

Členské státy osvobodí od daně dodání, pořízení uvnitř Společenství a dovoz investičního zlata včetně investičního zlata zastoupeného osvědčeními, ať již fyzicky odděleného nebo ne, nebo obchodovaného na zlatých účtech, a to zejména půjčky a výměnné obchody (swapy) znějící na zlato, které jsou založeny na vlastnickém právu nebo pohledávce k investičnímu zlatu, jakož i plnění týkající se investičního zlata na základě termínových obchodů (futures a forwardů), které vedou k převodu vlastnického práva nebo pohledávky k investičnímu zlatu.

Článek 347

Členské státy osvobodí od daně služby poskytnuté zprostředkovateli, kteří jednají jménem a na účet jiné osoby, pokud zprostředkovávají dodání investičního zlata svému příkazci.



Oddíl 3

Volba zdanění

Článek 348

Členské státy přiznají osobě povinné k dani, která vyrábí investiční zlato nebo přeměňuje zlato na investiční zlato, možnost rozhodnout se pro zdanění dodání investičního zlata jiné osobě povinné k dani, které by jinak bylo osvobozeno od daně podle článku 346.

Článek 349

1.  
Členské státy mohou přiznat osobě povinné k dani, která v rámci své ekonomické činnosti obvykle dodává zlato určené k průmyslovým účelům, možnost rozhodnout se pro zdanění dodání zlatých prutů nebo destiček uvedených v čl. 344 odst. 1 bodě 1 jiné osobě povinné k dani, které by jinak bylo osvobozeno od daně podle článku 346.
2.  
Členské státy mohou omezit rozsah možnosti stanovené v odstavci 1.

Článek 350

Využil–li dodavatel možnost rozhodnout se pro zdanění podle článků 348 a 349, přiznají členské státy zprostředkovateli možnost rozhodnout se pro zdanění služeb uvedených v článku 347.

Článek 351

Členské státy stanoví pravidla pro výkon práv volby uvedených v tomto oddíle a sdělí je Komisi.



Oddíl 4

Plnění na vázaném trhu zlata

Článek 352

Každý členský stát může po konzultaci s výborem pro DPH uplatňovat DPH na zvláštní plnění týkající se investičního zlata, jež se uskutečňují v tomto členském státě mezi osobami povinnými k dani, které jsou účastníky vázaného trhu zlata v dotyčném členském státě, nebo mezi takovou osobou povinnou k dani a jinou osobou povinnou k dani, která účastníkem tohoto trhu není. Členský stát však nesmí uplatňovat DPH na dodání uskutečněná za podmínek stanovených v článku 138 ani na vývoz investičního zlata.

Článek 353

Členské státy, jež podle článku 352 zdaňují plnění mezi osobami povinnými k dani, které jsou účastníky vázaného trhu zlata, povolí za účelem zjednodušení odklad odvodu daně a zprostí osoby povinné k dani požadavků na účetnictví týkajících se DPH.



Oddíl 5

Zvláštní práva a povinnosti obchodníků s investičním zlatem

Článek 354

Je–li následující dodání investičního zlata uskutečněné osobou povinnou k dani osvobozeno od daně podle této kapitoly, je tato osoba povinná k dani oprávněna odpočíst tyto částky:

a) 

splatnou nebo odvedenou daň z investičního zlata, které jí bylo dodáno osobou, jež využila možnosti stanovené v článcích 348 a 349, nebo které jí bylo dodáno v souladu s oddílem 4;

b) 

splatnou nebo odvedenou daň z dodání této osobě povinné k dani anebo z pořízení uvnitř Společenství nebo z dovozu touto osobou jiného než investičního zlata, které je následně jí nebo jejím jménem přeměněno na investiční zlato;

c) 

splatnou nebo odvedenou daň ze služeb poskytnutých této osobě povinné k dani, které spočívaly ve změně podoby, hmotnosti nebo ryzosti zlata včetně investičního zlata.

Článek 355

Osoby povinné k dani, které vyrábějí investiční zlato nebo přeměňují zlato na investiční zlato, mají nárok na odpočet daně jimi splatné nebo odvedené daně z dodání, pořízení uvnitř Společenství nebo dovozu zboží nebo poskytnutí služby spojeného s výrobou nebo přeměnou tohoto zlata, jako by bylo následné dodání tohoto zlata osvobozené od daně podle článku 346 zdaněno.

Článek 356

1.  
Členské státy zajistí, aby obchodníci s investičním zlatem vedli přinejmenším účetnictví o všech důležitých plněních uskutečněných s investičním zlatem a uchovávali doklady umožňující určit zákazníky zúčastněné na těchto plněních.

Obchodníci uchovávají údaje uvedené v prvním pododstavci po dobu nejméně pěti let.

2.  
Členské státy mohou přijmout povinnosti rovnocenné prováděcím opatřením k jiným právním předpisům Společenství, například směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu ( 19 ), k dosažení souladu s požadavky odstavce 1.
3.  
Členské státy mohou stanovit přísnější povinnosti, zejména pokud jde o vedení zvláštní dokumentace nebo o zvláštní požadavky na účetnictví.



KAPITOLA 6

▼M24

Zvláštní režimy pro osoby povinné k dani poskytující služby osobám nepovinným k dani nebo uskutečňující prodej zboží na dálku či určitá domácí dodání zboží

▼B



Oddíl 1

Obecná ustanovení

▼M3 —————

▼M3

Článek 358

Pro účely této kapitoly a aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, se rozumí:

▼M16 —————

▼M3

4) 

„přiznáním k dani“ prohlášení obsahující informace nezbytné k vyměření výše splatné daně v každém členském státě.

▼B



Oddíl 2

▼M16

Zvláštní režim pro služby poskytované osobami povinnými k dani neusazenými ve Společenství

▼M3

Článek 358a

Pro účely tohoto oddílu a aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, se rozumí:

▼M16

1) 

„osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství“ osoba povinná k dani, která nemá sídlo ekonomické činnosti ani stálou provozovnu na území Společenství;

▼M3

2) 

„členským státem identifikace“ členský stát, který si osoba povinná k dani neusazená ve Společenství zvolí pro oznámení zahájení své činnosti jako osoby povinné k dani na území Společenství v souladu s tímto oddílem;

▼M16

3) 

„členským státem spotřeby“ členský stát, v němž se poskytnutí služeb považuje za uskutečněné v souladu s hlavou V kapitolou 3.

▼M16

Článek 359

Členské státy povolí použití tohoto zvláštního režimu osobě povinné k dani neusazené ve Společenství poskytující služby osobě nepovinné k dani, která je usazena nebo má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě. Tento režim se použije na všechny tyto služby poskytnuté ve Společenství.

▼M3

Článek 360

Osoba povinná k dani neusazená ve Společenství oznámí členskému státu identifikace zahájení a ukončení činnosti, kterou vykonává jako osoba povinná k dani, nebo takové její změny, které způsobí, že přestane splňovat podmínky pro použití tohoto zvláštního režimu. Toto oznámení se podává elektronicky.

Článek 361

1.  

Informace předložené osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství členskému státu identifikace při zahájení její zdanitelné činnosti musí obsahovat tyto identifikační údaje:

a) 

plné jméno;

b) 

poštovní adresu;

c) 

elektronické adresy včetně internetových stránek;

d) 

vnitrostátní daňové číslo, pokud existuje;

▼M16

e) 

prohlášení, že osoba nemá sídlo své ekonomické činnosti ani stálou provozovnu na území Společenství.

▼M3

2.  
Osoba povinná k dani neusazená ve Společenství oznámí členskému státu identifikace veškeré změny předložených informací.

▼M16

Článek 362

Členský stát identifikace přidělí osobě povinné k dani neusazené ve Společenství pro účely využití tohoto zvláštního režimu osobní identifikační číslo pro DPH a sdělí jí ho elektronickými prostředky. Na základě informací použitých pro tuto identifikaci mohou členské státy spotřeby využít vlastní identifikační systémy.

▼M3

Článek 363

Členský stát identifikace vymaže osobu povinnou k dani neusazenou ve Společenství z identifikačního registru v těchto případech:

▼M16

a) 

tato osoba mu oznámí, že již služby, na které se vztahuje tento zvláštní režim, neposkytuje;

▼M3

b) 

lze jinak mít za to, že zdanitelné činnosti této osoby skončily;

c) 

tato osoba přestane splňovat podmínky pro použití tohoto zvláštního režimu;

d) 

tato osoba soustavně porušuje pravidla tohoto zvláštního režimu.

▼M16

Článek 364

Osoba povinná k dani neusazená ve Společenství, která využívá tohoto zvláštního režimu, podává elektronickými prostředky členskému státu identifikace přiznání k dani za každé kalendářní čtvrtletí, a to i v případě, že služby, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, nebyly poskytnuty. Přiznání k dani se podává do konce měsíce následujícího po konci zdaňovacího období, za které se přiznání k dani podává.

Článek 365

Přiznání k dani obsahuje osobní identifikační číslo pro DPH pro účely využití tohoto zvláštního režimu a pro každý členský stát spotřeby, kde je daň splatná, celkovou hodnotu, bez DPH, služeb, na něž se tento zvláštní režim vztahuje, poskytnutých ve zdaňovacím období a celkovou výši příslušné DPH rozdělenou podle jednotlivých sazeb. V přiznání k dani se rovněž uvedou příslušné sazby daně a celková splatná daň.

Pokud je v přiznání k dani po jeho podání nutné provést jakékoli změny, uvedou se v některém z následných přiznání do tří let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání v souladu s článkem 364. V uvedeném následném přiznání se označí příslušný členský stát spotřeby, zdaňovací období a výše daně, u nichž je potřeba provést jakékoli změny.

▼B

Článek 366

▼M3

1.  
Údaje v přiznání k dani se vyjadřují v eurech.

Členské státy, které nepřijaly euro, mohou požadovat, aby údaje v přiznání k dani byly vyjádřeny v jejich národní měně. Pokud byly při poskytnutí služby použity jiné měny, použije osoba povinná k dani neusazená ve Společenství pro vyplnění přiznání k dani směnný kurz platný poslední den zdaňovacího období.

▼B

2.  
Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den.

▼M3

Článek 367

Osoba povinná k dani neusazená ve Společenství odvede daň při podání přiznání k dani s odkazem na příslušné přiznání k dani, nejpozději však do uplynutí lhůty pro podání přiznání k dani.

Odvod se provádí na bankovní účet vedený v eurech, který určí členský stát identifikace. Členské státy, které nepřijaly euro, mohou požadovat, aby byl odvod proveden na bankovní účet vedený v jejich vlastní měně.

▼M16

Článek 368

Osoba povinná k dani neusazená ve Společenství, která využívá tohoto zvláštního režimu, si nesmí odpočíst daň podle článku 168 této směrnice. Bez ohledu na čl. 1 bod 1 směrnice 86/560/EHS se této osobě povinné k dani daň vrací podle uvedené směrnice. Ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 4 odst. 2 směrnice 86/560/EHS se nepoužijí na vrácení daně v souvislosti se službami, na něž se vztahuje tento zvláštní režim.

Musí-li být osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, registrována v členském státě pro činnosti, na něž se tento zvláštní režim nevztahuje, odpočte si v přiznání k dani, jež má podat podle článku 250 této směrnice, daň vzniklou v daném členském státě v souvislosti se zdanitelnými činnostmi, na něž se vztahuje tento zvláštní režim.

▼B

Článek 369

▼M3

1.  
Osoba povinná k dani neusazená ve Společenství vede záznamy o plněních, na něž se vztahuje tento zvláštní režim. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné k tomu, aby správci daně členského státu spotřeby umožnily ověřit, zda je přiznání k dani správné.

▼B

2.  
Záznamy uvedené v odstavci 1 musí být na žádost zpřístupněny členskému státu identifikace nebo členskému státu spotřeby v elektronické formě.

Záznamy se uchovávají po dobu deseti let od 31. prosince roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno.

▼M3



Oddíl 3

▼M24

Zvláštní režim pro prodej zboží na dálku uvnitř Společenství, pro dodání zboží na území členského státu uskutečněné elektronickými rozhraními usnadňujícími tato dodání a pro služby poskytované osobami povinnými k dani usazenými ve Společenství, avšak nikoli v členském státě spotřeby

Článek 369a

Pro účely tohoto oddílu a aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, se rozumí:

1) 

„osobou povinnou k dani neusazenou v členském státě spotřeby“ osoba povinná k dani, která má sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu ve Společenství, avšak nemá sídlo ekonomické činnosti ani stálou provozovnu na území členského státu spotřeby;

2) 

„členským státem identifikace“ členský stát, na jehož území má osoba povinná k dani sídlo ekonomické činnosti nebo v němž, pokud nemá sídlo ekonomické činnosti ve Společenství, má stálou provozovnu.

Nemá-li osoba povinná k dani ve Společenství sídlo ekonomické činnosti, ale má v něm více než jednu stálou provozovnu, je členským státem identifikace členský stát, v němž se nachází stálá provozovna a v němž osoba povinná k dani oznámí, že hodlá použít tento zvláštní režim. Osoba povinná k dani je tímto rozhodnutím vázána pro dotyčný kalendářní rok a pro dva následující kalendářní roky.

Pokud osoba povinná k dani nemá sídlo ekonomické činnosti a stálou provozovnu ve Společenství, je členským státem identifikace členský stát, v němž je zahájeno odeslání nebo přeprava zboží. Jsou-li odeslání nebo přeprava zboží zahájeny ve více než jednom členském státě, osoba povinná k dani uvede, který z těchto členských států je členským státem identifikace. Osoba povinná k dani je tímto rozhodnutím vázána pro dotyčný kalendářní rok a pro dva následující kalendářní roky;

3) 

„členským státem spotřeby“:

a) 

v případě poskytování služeb členský stát, v němž se poskytnutí považuje za uskutečněné v souladu s hlavou V kapitolou 3;

b) 

v případě prodeje zboží na dálku uvnitř Společenství členský stát ukončení odeslání nebo přepravy zboží pořizovateli;

c) 

v případě dodání zboží uskutečněného osobou povinnou k dani usnadňující tato dodání v souladu s čl. 14a odst. 2, pokud odeslání nebo přeprava dodaného zboží začíná a končí v témže členském státě, dotyčný členský stát.

Článek 369b

Členské státy povolí použití tohoto zvláštního režimu těmto osobám povinným k dani:

a) 

osobě povinné k dani uskutečňující prodej zboží na dálku uvnitř Společenství;

b) 

osobě povinné k dani usnadňující dodání zboží v souladu s čl. 14a odst. 2, pokud odeslání nebo přeprava dodaného zboží začíná a končí v témže členském státě;

c) 

osobě povinné k dani neusazené v členském státě spotřeby, která poskytuje služby osobě nepovinné k dani.

Tento zvláštní režim se použije na veškeré zboží nebo služby dodané nebo poskytnuté ve Společenství dotčenou osobou povinnou k dani.

▼M16

Článek 369c

Osoba povinná k dani oznámí členskému státu identifikace zahájení a ukončení zdanitelných činností, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, nebo takové jejich změny, které způsobí, že přestane splňovat podmínky pro použití tohoto zvláštního režimu. Toto oznámení se podává elektronicky.

▼M3

Článek 369d

Osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, je pro zdanitelná plnění uskutečňovaná v rámci tohoto režimu identifikována pro účely DPH pouze v členském státě identifikace. K tomuto účelu použije členský stát osobní identifikační číslo pro DPH, které již bylo osobě povinné k dani přiděleno pro účely plnění jejích povinností v rámci vnitřního systému.

Na základě informací použitých pro tuto identifikaci mohou členské státy spotřeby vést vlastní identifikační systémy.

Článek 369e

▼M16

Členský stát identifikace vyloučí osobu povinnou k dani z tohoto zvláštního režimu v těchto případech:

▼M24

a) 

tato osoba oznámí, že již nedodává zboží a neposkytuje služby, na něž se vztahuje tento zvláštní režim;

▼M3

b) 

lze jinak mít za to, že zdanitelné činnosti této osoby, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, skončily;

c) 

tato osoba přestane splňovat podmínky pro použití tohoto zvláštního režimu;

d) 

tato osoba soustavně porušuje pravidla tohoto zvláštního režimu.

▼M24

Článek 369f

Osoba povinná k dani využívající tohoto zvláštního režimu podává elektronickými prostředky členskému státu identifikace přiznání k dani za každé kalendářní čtvrtletí, a to i v případě, že se dodání zboží a poskytnutí služby, na něž se vztahuje tento režim, neuskutečnily. Přiznání k dani se podává do konce měsíce následujícího po konci zdaňovacího období, za které se přiznání k dani podává.

▼M16

Článek 369g

▼M24

1.  

Přiznání k dani obsahuje identifikační číslo pro DPH uvedené v článku 369d a pro každý členský stát spotřeby, kde je daň splatná, celkovou hodnotu, bez DPH, platné sazby daně, celkovou výši příslušné daně rozdělenou podle jednotlivých sazeb a celkovou splatnou daň s ohledem na níže uvedená dodání, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, uskutečněná ve zdaňovacím období:

a) 

prodej zboží na dálku uvnitř Společenství;

b) 

dodání zboží v souladu s čl. 14a odst. 2, pokud odeslání nebo přeprava tohoto zboží začíná a končí v témže členském státě;

c) 

poskytování služeb.

V přiznání k dani se uvedou také změny vztahující se k předchozím zdaňovacím obdobím, jak je stanoveno v odstavci 4 tohoto článku.

2.  

Je-li zboží odesláno nebo přepraveno z jiných členských států, než je členský stát identifikace, obsahuje přiznání k dani rovněž celkovou hodnotu bez DPH, platné sazby daně, celkovou výši příslušné daně rozdělenou podle jednotlivých sazeb a celkovou splatnou daň s ohledem na níže uvedená dodání, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, pro každý členský stát, z něhož je toto zboží odesláno nebo přepraveno:

a) 

prodej zboží na dálku uvnitř Společenství vyjma prodeje uskutečněného osobou povinnou k dani v souladu s čl. 14a odst. 2;

b) 

prodej zboží na dálku uvnitř Společenství a dodání zboží, pokud odeslání nebo přeprava tohoto zboží začíná a končí v témže členském státě, uskutečněné osobou povinnou k dani v souladu s čl. 14a odst. 2.

Ve vztahu k dodáním uvedeným v písmenu a) obsahuje přiznání k dani také osobní identifikační číslo pro DPH nebo daňové registrační číslo přidělené každým členským státem, z něhož je toto zboží odesláno nebo přepraveno.

Ve vztahu k dodáním uvedeným v písmenu b) obsahuje přiznání k dani také osobní identifikační číslo pro DPH nebo daňové registrační číslo přidělené každým členským státem, z něhož je toto zboží odesláno nebo přepraveno, jsou-li tyto údaje k dispozici.

Přiznání k dani obsahuje údaje uvedené v tomto odstavci v rozdělení podle členských států spotřeby.

3.  
Má-li osoba povinná k dani poskytující služby, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, jednu nebo více stálých provozoven, z nichž poskytuje služby, jinde než v členském státě identifikace, obsahuje přiznání k dani také celkovou hodnotu bez DPH, platné sazby daně, celkovou výši příslušné daně rozdělenou podle jednotlivých sazeb a celkovou splatnou daň s ohledem na tato dodání, a to pro každý členský stát, v němž má daná osoba povinná k dani provozovnu, spolu s osobním identifikačním číslem pro DPH nebo daňovým registračním číslem dané provozovny, a v členění podle členských států spotřeby.

▼M16

4.  
Pokud je v přiznání k dani po jeho podání nutné provést jakékoli změny, uvedou se v některém z následných přiznání do tří let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání v souladu s článkem 369f. V uvedeném následném přiznání se označí příslušný členský stát spotřeby, zdaňovací období a výše daně, u nichž je potřeba provést jakékoli změny.

▼M3

Článek 369h

1.  
Údaje v přiznání k dani se vyjadřují v eurech.

Členské státy, které nepřijaly euro, mohou požadovat, aby údaje v přiznání k dani byly vyjádřeny v jejich národní měně. ►M16  Pokud byly při dodání zboží nebo poskytnutí služby použity jiné měny, použije osoba povinná k dani využívající tohoto zvláštního režimu pro vyplnění přiznání k dani směnný kurz platný poslední den zdaňovacího období. ◄

2.  
Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den.

Článek 369i

▼M16

Osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, odvede daň s odkazem na příslušné přiznání k dani nejpozději při uplynutí lhůty pro podání přiznání k dani.

▼M3

Odvod se provádí na bankovní účet vedený v eurech, který určí členský stát identifikace. Členské státy, které nepřijaly euro, mohou požadovat, aby byl odvod proveden na bankovní účet vedený v jejich vlastní měně.

▼M16

Článek 369j

Osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, si nesmí odpočíst podle článku 168 této směrnice daň vzniklou v členském státě spotřeby u zdanitelných činností, na něž se vztahuje tento režim. Bez ohledu na čl. 2 bod 1, článek 3 a čl. 8 odst. 1 písm. e) směrnice 2008/9/ES se této osobě povinné k dani daň vrací podle uvedené směrnice.

Musí-li být povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, registrována v členském státě pro činnosti, na něž se nevztahuje tento zvláštní režim, odpočte si v přiznání k dani, jež má podat podle článku 250 této směrnice, daň vzniklou v daném členském státě v souvislosti se zdanitelnými činnostmi, na něž se vztahuje tento zvláštní režim.

▼M3

Článek 369k

▼M16

1.  
Osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, vede záznamy o plněních, na něž se tento zvláštní režim vztahuje. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné k tomu, aby správci daně členského státu spotřeby umožnily ověřit, zda je přiznání k dani správné.

▼M3

2.  
Záznamy uvedené v odstavci 1 musí být na žádost zpřístupněny členskému státu spotřeby a členskému státu identifikace v elektronické formě.

Záznamy se uchovávají po dobu deseti let od 31. prosince roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno.

▼M16



ODDÍL 4

Zvláštní režim pro prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí

Článek 369l

Pro účely tohoto oddílu se prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí vztahuje pouze na zboží, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, v zásilkách, jejichž skutečná hodnota nepřesahuje 150 EUR.

Pro účely tohoto oddílu, a aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, se rozumí:

1) 

„osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství“ osoba povinná k dani, která nemá sídlo ekonomické činnosti ani stálou provozovnu na území Společenství;

2) 

„zprostředkovatelem“ osoba usazená ve Společenství, kterou osoba povinná k dani uskutečňující prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí určí jako osobu povinnou odvést daň a splnit povinnosti stanovené v tomto zvláštním režimu jménem a na účet osoby povinné k dani;

3) 

„členským státem identifikace“:

a) 

není-li osoba povinná k dani usazená ve Společenství, členský stát, v němž se tato osoba rozhodne registrovat;

b) 

má-li osoba povinná k dani sídlo ekonomické činnosti mimo Společenství, ale má v něm jednu nebo více stálých provozoven, členský stát, v němž se nachází stálá provozovna a v němž osoba povinná k dani oznámí, že hodlá použít tento zvláštní režim;

c) 

má-li osoba povinná k dani sídlo ekonomické činnosti v členském státě, tento členský stát;

d) 

má-li zprostředkovatel sídlo ekonomické činnosti v členském státě, tento členský stát;

e) 

má-li zprostředkovatel sídlo ekonomické činnosti mimo Společenství, ale má v něm jednu nebo více stálých provozoven, členský stát, v němž se nachází stálá provozovna a v němž zprostředkovatel oznámí, že hodlá použít tento zvláštní režim.

Pro účely písmen b) a e), má-li osoba povinná k dani nebo zprostředkovatel více než jednu stálou provozovnu ve Společenství, zaváže se rozhodnutím oznámit členský stát usazení na daný kalendářní rok a na dva po něm následující kalendářní roky;

4) 

„členským státem spotřeby“ členský stát ukončení odeslání nebo přepravy zboží pořizovateli.

Článek 369m

1.  

Členské státy povolí využívat tento zvláštní režim těmto osobám povinným k dani uskutečňujícím prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí:

a) 

osobám povinným k dani usazeným ve Společenství, které uskutečňují prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí;

b) 

osobám povinným k dani usazeným nebo neusazeným ve Společenství, které uskutečňují prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí a které jsou zastoupeny zprostředkovatelem usazeným ve Společenství;

c) 

osobám povinným k dani usazeným ve třetí zemi, s níž Unie uzavřela dohodu o vzájemné pomoci s podobnou oblastí působnosti jako směrnice Rady 2010/24/EU ( 20 ) a nařízení (EU) č. 904/2010, které uskutečňují prodej zboží na dálku z této třetí země.

Tyto osoby povinné k dani uplatní tento zvláštní režim na všechny své podeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí.

2.  
Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nemůže osoba povinná k dani jmenovat současně více než jednoho zprostředkovatele.
3.  
Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví seznam třetích zemí podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011 a výborem pro tento účel je výbor zřízený článkem 58 nařízení (EU) č. 904/2010.

Článek 369n

Při prodeji na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí, u něhož se přiznává daň podle tohoto zvláštního režimu, je zdanitelné plnění uskutečněno a daňová povinnost vzniká v okamžiku dodání zboží. Zboží se považuje za dodané v okamžiku přijetí platby za zboží.

Článek 369o

Osoba povinná k dani využívající tohoto zvláštního režimu nebo zprostředkovatel jednající na její účet oznámí členskému státu identifikace zahájení a ukončení činnosti, kterou vykonává podle tohoto zvláštního režimu, nebo takové její změny, které způsobí, že přestane splňovat podmínky pro použití tohoto zvláštního režimu. Toto oznámení se podává elektronicky.

Článek 369p

1.  

Informace předložené osobou povinnou k dani, která nepoužívá zprostředkovatele, členskému státu identifikace předtím, než začne používat tento zvláštní režim, musí obsahovat tyto identifikační údaje:

a) 

plné jméno;

b) 

poštovní adresu;

c) 

elektronickou adresu a internetové stránky;

d) 

identifikační číslo pro DPH nebo vnitrostátní daňové číslo.

2.  

Informace předložené zprostředkovatelem členskému státu identifikace předtím, než začne využívat tento zvláštní režim na účet osoby povinné k dani, musí obsahovat tyto identifikační údaje:

a) 

plné jméno;

b) 

poštovní adresu;

c) 

elektronickou adresu:

d) 

identifikační číslo pro DPH.

3.  

Informace předložené zprostředkovatelem členskému státu identifikace za každou osobu povinnou k dani, již zastupuje, předtím, než tato osoba povinná k dani začne využívat tento zvláštní režim na účet osoby povinné k dani, musí obsahovat tyto identifikační údaje:

a) 

plné jméno;

b) 

poštovní adresu;

c) 

elektronickou adresu a internetové stránky;

d) 

identifikační číslo pro DPH nebo vnitrostátní daňové číslo;

▼C6

e) 

osobní identifikační číslo přidělené v souladu s čl. 369q odst. 2.

▼M16

4.  
Osoba povinná k dani využívající tohoto zvláštního režimu nebo případně její zprostředkovatel oznámí členskému státu identifikace veškeré změny předložených informací.

Článek 369q

1.  
Členský stát identifikace přidělí osobě povinné k dani využívající tento zvláštní režim osobní identifikační číslo pro DPH pro účely využití tohoto zvláštního režimu a sdělí jí je elektronickými prostředky.
2.  
Členský stát identifikace přidělí zprostředkovateli osobní identifikační číslo a sdělí mu je elektronickými prostředky.
3.  
Členský stát identifikace přidělí osobní identifikační číslo pro DPH pro účely využití tohoto zvláštního režimu zprostředkovateli za každou osobu povinnou k dani, za niž je určen.
4.  
Identifikační číslo pro DPH přidělené podle odstavců 1, 2 a 3 se použije pouze pro účely tohoto zvláštního režimu.

Článek 369r

1.  

Členský stát identifikace vymaže osobu povinnou k dani nevyužívající zprostředkovatele z identifikačního registru v těchto případech:

a) 

tato osoba mu oznámí, že již neuskutečňuje prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí;

b) 

lze jinak mít za to, že zdanitelné činnosti prodeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí skončily;

c) 

tato osoba přestane splňovat nezbytné podmínky pro použití tohoto zvláštního režimu;

d) 

tato osoba soustavně porušuje pravidla tohoto zvláštního režimu.

2.  

Členský stát identifikace vymaže zprostředkovatele z identifikačního registru v těchto případech:

a) 

zprostředkovatel po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletí nejednal jako zprostředkovatel na účet osoby povinné k dani využívající tento zvláštní režim;

b) 

zprostředkovatel přestane splňovat ostatní nezbytné podmínky pro činnost zprostředkovatele;

c) 

zprostředkovatel soustavně porušuje pravidla tohoto zvláštního režimu.

3.  

Členský stát identifikace vymaže osobu povinnou k dani zastupovanou zprostředkovatelem z identifikačního registru v těchto případech:

a) 

zprostředkovatel mu oznámí, že osoba povinná k dani, za kterou je určen, již neuskutečňuje prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí;

b) 

lze jinak mít za to, že zdanitelné činnosti této osoby povinné k dani týkající se prodeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí skončily;

c) 

tato osoba povinná k dani přestane splňovat nezbytné podmínky pro využití tohoto zvláštního režimu;

d) 

tato osoba povinná k dani soustavně porušuje pravidla tohoto zvláštního režimu;

e) 

zprostředkovatel oznámí členskému státu identifikace, že tuto osobu povinnou k dani již nezastupuje.

Článek 369s

Osoba povinná k dani využívající tento zvláštní režim nebo její zprostředkovatel podávají elektronickými prostředky členskému státu identifikace přiznání k dani za každý měsíc, a to i v případě, že se prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí neuskutečnil. Přiznání k dani se podává do konce měsíce následujícího po konci zdaňovacího období, za které se přiznání k dani podává.

Pokud má být podáno přiznání k dani v souladu s prvním pododstavcem, členský stát neukládá pro účely DPH žádné další povinnosti ani nestanoví jiné formality při dovozu.

Článek 369t

1.  
Přiznání k dani obsahuje identifikační číslo pro DPH podle článku 369q a pro každý členský stát spotřeby, kde je daň splatná, celkovou hodnotu, bez DPH, prodeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí, u něhož vzniká daňová povinnost v daném zdaňovacím období, a celkovou výši příslušné daně rozdělenou podle jednotlivých sazeb. V přiznání k dani se rovněž uvedou příslušné sazby daně a celková splatná daň.
2.  
Pokud je v přiznání k dani po jeho podání nutné provést jakékoli změny, uvedou se v některém z následných přiznání do tří let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání v souladu s článkem 369s. V uvedeném následném přiznání se označí příslušný členský stát spotřeby, zdaňovací období a výše daně, u nichž je potřeba provést jakékoli změny.

Článek 369u

1.  
Údaje v přiznání k dani se vyjadřují v eurech.

Členské státy, jejich měnou není euro, mohou požadovat, aby údaje v přiznání k dani byly vyjádřeny v jejich národní měně. Pokud byly při dodání zboží použity jiné měny, použije osoba povinná k dani využívající tohoto zvláštního režimu nebo její zprostředkovatel pro vyplnění přiznání k dani směnný kurz platný poslední den zdaňovacího období.

2.  
Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den.

Článek 369v

Osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, nebo její zprostředkovatel odvedou daň s odkazem na příslušné přiznání k dani nejpozději do uplynutí lhůty pro podání přiznání k dani.

Odvod se provádí na bankovní účet vedený v eurech, který určí členský stát identifikace. Členské státy, které nepřijaly euro, mohou požadovat, aby byl odvod proveden na bankovní účet vedený v jejich vlastní měně.

Článek 369w

Osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, si nesmí odpočíst podle článku 168 této směrnice daň vzniklou v členských státech spotřeby u zdanitelných činností, na něž se vztahuje tento režim. Bez ohledu na čl. 1 bod 1 směrnice 86/560/EHS a čl. 2 bod 1 a článek 3 směrnice 2008/9/ES se této osobě povinné k dani daň vrací podle uvedených směrnic. Ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 4 odst. 2 směrnice 86/560/EHS se nepoužijí na vrácení daně v souvislosti se zbožím, na něž se vztahuje tento zvláštní režim.

Musí-li být osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, registrována v členském státě pro činnosti, na něž se tento zvláštní režim nevztahuje, odpočte si v přiznání k dani, jež má podat podle článku 250 této směrnice, daň vzniklou v daném členském státě v souvislosti se zdanitelnými činnostmi, na něž se vztahuje tento zvláštní režim.

Článek 369x

1.  
Osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, vede záznamy o plněních, na něž se tento zvláštní režim vztahuje. Zprostředkovatel vede záznamy za každou z osob povinných k dani, jež zastupuje. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné k tomu, aby správci daně členského státu spotřeby umožnily ověřit, zda je přiznání k dani správné.
2.  
Záznamy uvedené v odstavci 1 musí být na žádost zpřístupněny členskému státu spotřeby a členskému státu identifikace v elektronické formě.

Záznamy se uchovávají po dobu deseti let od 31. prosince roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno.



KAPITOLA 7

Zvláštní režim pro přiznání a odvod DPH při dovozu

Článek 369y

Pokud pro dovoz zboží, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, obsaženého v zásilkách, jejichž skutečná hodnota nepřesahuje 150 EUR, není použit zvláštní režim podle kapitoly 6 oddílu 4, povolí členský stát dovozu osobě, která zboží předkládá k celnímu řízení na účet osoby, jíž je zboží určeno na území Společenství, využít zvláštního režim pro přiznání a odvod DPH při dovozu zboží, jehož odeslání nebo přeprava je v tomto členském státě ukončena.

Článek 369z

1.  

Pro účely tohoto zvláštního režimu platí toto:

a) 

osobou povinnou odvést daň je osoba, jíž je zboží určeno;

b) 

výběr daně od osoby, jíž je zboží určeno, a odvod této daně zajistí osoba, která zboží předkládá k celnímu řízení na území Společenství.

2.  
Členské státy stanoví, že osoba, která předkládá zboží k celnímu řízení na území Společenství, musí přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby osoba, jíž je zboží určeno, odvedla daň správně.

Článek 369za

Odchylně od čl. 94 odst. 2 mohou členské státy stanovit, že při použití tohoto zvláštního režimu se uplatňuje základní sazba daně platná v členském státě dovozu.

Článek 369zb

1.  
Členské státy umožní, aby se daň vybraná podle tohoto zvláštního režimu uváděla elektronicky v měsíčním prohlášení. V prohlášení se uvádí celková daně vybraná v příslušném kalendářním měsíci.

▼M24

2.  
Členské státy vyžadují, aby DPH uvedená v odstavci 1 byla splatná měsíčně ve lhůtě k úhradě vztahující se na úhradu dovozního cla.

▼M16

3.  
Osoby používající tento zvláštní režim vedou záznamy o plněních, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, po dobu, kterou určí členský stát dovozu. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné k tomu, aby správci daně nebo celnímu orgánu členského státu dovozu umožnily ověřit, zda je přiznaná daň správná, a musí být na žádost zpřístupněny členskému státu dovozu v elektronické podobě.



KAPITOLA 8

Směnné hodnoty

Článek 369zc

1.  
Směnná hodnota eura v národní měně, ke které se přihlíží pro účely částky uvedené v článcích 369l a 369y, se stanoví jednou ročně. Použijí se sazby platné v první pracovní den měsíce října s účinkem od 1. ledna následujícího roku.
2.  
Členské státy mohou zaokrouhlit částku v národní měně získanou přepočtem částek v eurech.
3.  
Členské státy mohou ponechat uvedenou částku beze změny i po roční úpravě podle odstavce 1, jestliže přepočet částky vyjádřené v eurech vede před zaokrouhlením podle odstavce 2 ke změně částky vyjádřené v národní měně nižší než 5 % nebo k jejímu snížení.

▼B



HLAVA XIII

ODCHYLKY



KAPITOLA 1

Odchylky použitelné do zavedení konečného režimu



Oddíl 1

Odchylky pro státy, které byly členy Společenství k 1. lednu 1978

Článek 370

Členské státy, které k 1. lednu 1978 zdaňovaly plnění uvedená v části A přílohy X, mohou ve zdaňování těchto plnění pokračovat.

Článek 371

Členské státy, které k 1. lednu 1978 osvobozovaly od daně plnění uvedená v části B přílohy X, mohou v osvobození těchto plnění od daně pokračovat za podmínek platných v dotyčném členském státě k témuž dni.

Článek 372

Členské státy, které k 1. lednu 1978 uplatňovaly předpisy odchylující se od zásady okamžitého odpočtu stanovené v čl. 179 prvním pododstavci, mohou v uplatňování těchto předpisů pokračovat.

Článek 373

Členské státy, které k 1. lednu 1978 uplatňovaly předpisy odchylující se od článku 28 a čl. 79 prvního pododstavce písm. c), mohou v uplatňování těchto předpisů pokračovat.

Článek 374

Odchylně od článků 169 a 309 mohou členské státy, které k 1. lednu 1978 osvobozovaly od daně bez nároku na odpočet daně odvedené na předchozím stupni poskytnutí služeb cestovních kanceláří uvedených v článku 309, v osvobození těchto poskytnutí od daně pokračovat. Tato odchylka se použije rovněž na cestovní kanceláře jednající jménem cestujícího a na jeho účet.



Oddíl 2

Odchylky pro státy, které přistoupily ke Společenství po 1. lednu 1978

Článek 375

Řecko může pokračovat v osvobození od daně u plnění uvedených v části B bodech 2, 8, 9, 11 a 12 přílohy X za podmínek platných v tomto členském státě k 1. lednu 1987.

Článek 376

Španělsko může pokračovat v osvobození od daně u poskytnutí služeb autorem, která jsou uvedena v části B bodě 2 přílohy X, a u plnění, která jsou uvedena v části B bodech 11 a 12 přílohy X, za podmínek platných v tomto členském státě k 1. lednu 1993.

Článek 377

Portugalsko může pokračovat v osvobození od daně u plnění uvedených v části B bodech 2, 4, 7, 9, 10 a 13 přílohy X za podmínek platných v tomto členském státě k 1. lednu 1989.

Článek 378

1.  
Rakousko může pokračovat ve zdaňování plnění uvedených v části A bodě 2 přílohy X.
2.  

Dokud stejná osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 1994, může Rakousko za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u těchto plnění:

a) 

plnění uvedených v části B bodech 5 a 9 přílohy X;

b) 

s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni veškeré části mezinárodní letecké, námořní a vnitrozemské vodní přepravy osob, s výjimkou přepravy osob na Bodamském jezeře.

Článek 379

1.  
Finsko může pokračovat ve zdaňování plnění uvedených v části A bodě 2 přílohy X, dokud jsou stejná plnění zdaňována v některém z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 1994.
2.  
Finsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u poskytnutí služeb autorem, umělcem nebo výkonným umělcem, která jsou uvedena v části B bodě 2 přílohy X, a plnění, která jsou uvedena v části B bodech 5, 9 a 10 přílohy X, dokud stejná osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 1994.

Článek 380

Švédsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u poskytnutí služeb autorem, umělcem nebo výkonným umělcem, která jsou uvedena v části B bodě 2 přílohy X, a u plnění, která jsou uvedena v části B bodech 1, 9 a 10 přílohy X, dokud stejná osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 1994.

Článek 381

Česká republika může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

Článek 382

Estonsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

Článek 383

Kypr může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u těchto plnění:

a) 

dodání stavebních pozemků uvedených v části B bodě 9 přílohy X až do 31. prosince 2007;

b) 

mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje jeden z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

Článek 384

Dokud stejná osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004, může Lotyšsko za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u těchto plnění:

a) 

poskytnutí služeb autorem, umělcem nebo výkonným umělcem uvedených v části B bodě 2 přílohy X;

b) 

mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X.

Článek 385

Litva může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

Článek 386

Maďarsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

Článek 387

Dokud stejná osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004, může Malta za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u těchto plnění:

a) 

bez nároku na odpočet daně odvedené na předchozím stupni, dodání vody veřejnoprávními subjekty uvedených v části B bodě 8 přílohy X;

b) 

bez nároku na odpočet daně odvedené na předchozím stupni, dodání budov a stavebních pozemků uvedených v části B bodě 9 přílohy X;

▼M29 —————

▼B

Článek 388

Polsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

Článek 389

Slovinsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

Článek 390

Slovensko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 30. dubnu 2004.

▼M7

Článek 390a

Bulharsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 2006.

Článek 390b

Rumunsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 2006.

▼A1

Článek 390c

Chorvatsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u těchto plnění:

a) 

dodání stavebního pozemku, s budovami, které na něm stojí, či bez nich, jak je uvedeno v čl. 135 odst. 1 písm. j) a v části B bodě 9 přílohy X, do 31. prosince 2014, přičemž toto období nelze prodloužit;

b) 

mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Unie před přistoupením Chorvatska.

▼B



Oddíl 3

Společná ustanovení k oddílům 1 a 2

▼A1

Článek 391

Členské státy, které osvobodí od daně plnění uvedená v článcích 371, 375, 376 nebo 377, v čl. 378 odst. 2, v čl. 379 odst. 2 nebo v článcích 380 až 390c, mohou poskytovat osobám povinným k dani možnost rozhodnout se pro zdanění těchto plnění.

▼B

Článek 392

Členské státy mohou stanovit, že v případě dodání budov a stavebních pozemků, které za účelem následného prodeje zakoupila osoba povinná k dani, jíž nevznikl při koupi nárok na odpočet daně, je základem daně rozdíl mezi prodejní a kupní cenou.

Článek 393

1.  
Aby Rada usnadnila přechod ke konečnému režimu podle článku 402, přezkoumá na základě zprávy Komise situaci s ohledem na odchylky uvedené v oddílech 1 a 2 a rozhodne v souladu s článkem 93 Smlouvy, zda mají být některé nebo všechny tyto odchylky zrušeny.
2.  
V konečném režimu bude přeprava osob zdaňována v členském státě zahájení přepravy vzhledem k tomu úseku cesty, který se uskuteční ve Společenství, v souladu s pravidly, která stanoví Rada v souladu s článkem 93 Smlouvy.



KAPITOLA 2

Odchylky na základě povolení



Oddíl 1

Zjednodušující opatření a opatření k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem

Článek 394

Členské státy, které k 1. lednu 1977 uplatňovaly zvláštní opatření, jejichž cílem je zjednodušit výběr daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, mohou tato opatření zachovat s podmínkou, že je do 1. ledna 1978 oznámily Komisi a že zjednodušující opatřeníodpovídají požadavku stanovenému v čl. 395 odst. 1 druhém pododstavci.

Článek 395

1.  
Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem.

Opatření, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně, smějí ovlivnit výši daňových příjmů členského státu vybranou na stupni konečné spotřeby pouze v zanedbatelném rozsahu.

2.  
Členský stát, který hodlá zavést opatření podle odstavce 1, podá Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné údaje. Jestliže se Komise domnívá, že nemá k dispozici veškeré potřebné údaje, kontaktuje do dvou měsíců od obdržení žádosti dotyčný členský stát a upřesní, které dodatečné údaje požaduje.

Jakmile má Komise k dispozici všechny údaje, které jsou podle jejího názoru k posouzení žádosti potřebné, uvědomí o tom do jednoho měsíce členský stát, který žádost podal, a předá žádost v původním jazyce ostatním členským státům.

3.  
Do tří měsíců od uvědomení podle odst. 2 druhého pododstavce předloží Komise Radě příslušný návrh, anebo jí sdělí své námitky, pokud požadovaná odchylka takové námitky vyvolává.
4.  
Postup uvedený v odstavcích 2 a 3 musí být v každém případě ukončen do osmi měsíců od obdržení žádosti Komisí.

▼M19 —————

▼B



Oddíl 2

Mezinárodní dohody

Článek 396

1.  
Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoli členskému státu, aby uzavřel s třetí zemí nebo s mezinárodní organizací dohodu, která obsahuje odchylky od této směrnice.
2.  
Členský stát, který hodlá uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1, podá Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné údaje. Jestliže se Komise domnívá, že nemá k dispozici veškeré potřebné údaje, kontaktuje do dvou měsíců od obdržení žádosti dotyčný členský stát a upřesní, které dodatečné údaje požaduje.

Jakmile má Komise k dispozici všechny údaje, které jsou podle jejího názoru k posouzení žádosti potřebné, uvědomí o tom do jednoho měsíce členský stát, který žádost podal, a předá žádost v původním jazyce ostatním členským státům.

3.  
Do tří měsíců od uvědomení podle odst. 2 druhého pododstavce předloží Komise Radě příslušný návrh, nebo jí sdělí své námitky, pokud požadovaná odchylka takové námitky vyvolává.
4.  
Postup uvedený v odstavcích 2 a 3 musí být v každém případě ukončen do osmi měsíců od obdržení žádosti Komisí.



HLAVA XIV

RŮZNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA 1

Prováděcí opatření

Článek 397

Rada na návrh Komise jednomyslně přijímá opatření nezbytná k provedení této směrnice.



KAPITOLA 2

Výbor pro DPH

Článek 398

1.  
Zřizuje se Poradní výbor pro daň z přidané hodnoty (dále jen „výbor pro DPH“).
2.  
Výbor pro DPH se skládá ze zástupců členských států a Komise.

Předsedou výboru je zástupce Komise.

Sekretariát výboru zajišťují útvary Komise.

3.  
Výbor pro DPH přijme svůj jednací řád.
4.  
Kromě otázek, u nichž jsou podle této směrnice konzultace povinné, projednává výbor pro DPH záležitosti, které mu přednese předseda z vlastního podnětu nebo na žádost zástupce některého členského státu a které se týkají uplatňování předpisů Společenství o dani z přidané hodnoty.



KAPITOLA 3

Přepočítací koeficienty

Článek 399

Aniž jsou dotčena ostatní zvláštní ustanovení, určuje se ekvivalent částek, které jsou vyjádřeny v eurech, v národních měnách podle této směrnice za použití přepočítacího koeficientu eura k národním měnám platného k 1. lednu 1999. Členské státy, které přistoupily ke Společenství po tomto dni a které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, použijí přepočítací koeficient platný ke dni jejich přistoupení.

Článek 400

Při přepočtu částek podle článku 399 na národní měny mohou členské státy zaokrouhlovat částky získané přepočtem nahoru nebo dolů až o 10 %.



KAPITOLA 4

Jiné daně, dávky a poplatky

Článek 401

Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, nebrání tato směrnice tomu, aby si kterýkoli členský stát zachoval nebo zavedl daně z pojistných smluv a ze sázek a her, spotřební daně, kolkovné a obecně jakékoliv daně, dávky nebo poplatky, které nemají povahu daně z obratu, pokud výběr těchto daní, dávek nebo poplatků nevede při obchodu mezi členskými státy ke vzniku formalit spojených s překračováním hranic.



HLAVA XV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA 1

Přechodný režim zdanění obchodu mezi členskými státy

Článek 402

1.  
Režim zdanění obchodu mezi členskými státy podle této směrnice je přechodný a bude nahrazen konečným režimem založeným na zásadě zdaňování dodání zboží nebo poskytnutí služby v členském státě původu.
2.  
Rada po přezkoumání zprávy uvedené v článku 404 a poté, co shledá, že jsou splněny podmínky pro přechod ke konečnému režimu, přijme v souladu s článkem 93 Smlouvy předpisy nezbytné ke vstupu v platnost a fungování konečného režimu.

▼M21 —————

▼B



KAPITOLA 2

Přechodná opatření použitelná v souvislosti s přistoupením k Evropské unii

Článek 405

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1) 

„Společenstvím“ území Společenství, jak je vymezeno v čl. 5 bodě 1, před přistoupením nových členských států;

2) 

„novými členskými státy“ území členských států, které přistoupily k Evropské unii po 1. lednu 1995, jak je pro každý z těchto členských států vymezeno v čl. 5 bodě 2;

3) 

„rozšířeným Společenstvím“ území Společenství, jak je vymezeno v čl. 5 bodě 1, po přistoupení nových členských států.

Článek 406

Předpisy platné v okamžiku, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od daní při dovozu nebo do jednoho z režimů nebo situací uvedených v článku 156 nebo do režimu či situace podobných jednomu z těchto režimů nebo situací v některém z nových členských států, se nadále použijí až do okamžiku, kdy se tento režim nebo tato situace předstane na zboží vztahovat po dni přistoupení, jsou–li splněny tyto podmínky:

a) 

zboží vstoupilo do Společenství nebo do jednoho z nových členských států přede dnem přistoupení;

b) 

zboží bylo při jeho vstupu do Společenství nebo do jednoho z nových členských států propuštěno do tohoto režimu nebo se dostalo do této situace;

c) 

na zboží se tento režim nebo tato situace nepřestala vztahovat přede dnem přistoupení.

Článek 407

Předpisy platné v okamžiku, kdy bylo zboží propuštěno do celního režimu tranzitu, se nadále použijí až do okamžiku, kdy se na zboží přestane tento režim vztahovat po dni přistoupení, jsou–li splněny tyto podmínky:

a) 

zboží bylo přede dnem přistoupení propuštěno do celního režimu tranzitu;

b) 

na zboží se tento režim nepřestal vztahovat přede dnem přistoupení.

Článek 408

1.  

Za dovoz zboží, u něhož je prokázáno, že se nacházelo ve volném oběhu v některém z nových členských států nebo ve Společenství, se považují tyto případy:

a) 

každá skutečnost, na jejímž základě se na zboží přestane vztahovat, a to i nedovoleně, režim dočasného použití, do něhož bylo zboží propuštěno přede dnem přistoupení za podmínek stanovených v článku 406;

b) 

každá skutečnost, na jejímž základě se na zboží přestane vztahovat, a to i nedovoleně, jeden z režimů nebo situací uvedených v článku 156 nebo podobný režim nebo situace, do nichž bylo zboží propuštěno nebo se dostalo přede dnem přistoupení za podmínek stanovených v článku 406;

c) 

ukončení jednoho z režimů uvedených v článku 407, zahájeného přede dnem přistoupení na území některého z nových členských států pro účely dodání zboží za úplatu uskutečněného před tímto dnem na území daného členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková;

d) 

každá nesrovnalost nebo porušení předpisů, k nimž dojde v průběhu celního režimu tranzitu zahájeného za podmínek uvedených v písmenu c).

2.  

Kromě případu uvedeného v odstavci 1 se za dovoz zboží považuje použití zboží, které bylo osobě povinné k dani nebo osobě nepovinné k dani dodáno přede dnem přistoupení na území Společenství nebo některého z nových členských států, touto osobou po dni přistoupení na území členského státu, jsou–li splněny tyto podmínky:

a) 

dodání tohoto zboží bylo nebo mohlo být osvobozeno od daně podle čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle obdobného ustanovení v nových členských státech;

b) 

zboží nebylo dovezeno do některého z nových členských států nebo do Společenství přede dnem přistoupení.

Článek 409

V případech uvedených v čl. 408 odst. 1 je místem dovozu ve smyslu článku 61 členský stát, na jehož území se na zboží přestal vztahovat režim nebo situace, do něhož bylo propuštěno nebo do níž se dostalo přede dnem přistoupení.

Článek 410

1.  

Odchylně od článku 71 se dovoz zboží ve smyslu článku 408 uskuteční, aniž by se uskutečnilo zdanitelné plnění, jsou–li splněny tyto podmínky:

a) 

dovezené zboží je odesláno nebo přepraveno mimo rozšířené Společenství;

b) 

zboží dovezené ve smyslu čl. 408 odst. 1 písm. a) je jiné než dopravní prostředek a je opětovně odesláno nebo přepraveno do členského státu, z něhož bylo vyvezeno, a osobě, která je vyvezla;

c) 

zboží dovezené ve smyslu čl. 408 odst. 1 písm. a) je dopravním prostředkem, který byl pořízen nebo dovezen přede dnem přistoupení podle obecných podmínek zdanění platných na domácím trhu některého z nových členských států nebo některého z členských států Společenství, nebo se na ně v souvislosti s jeho vývozem nevztahovalo osvobození od daně ani vrácení daně.

2.  

Podmínka stanovená v odst. 1 písm. c) se považuje za splněnou v těchto případech:

a) 

uplynulo–li mezi dnem prvního uvedení dopravního prostředku do provozu a dnem přistoupení k Evropské unii více než osm let;

b) 

je–li výše daně, která by byla splatná v souvislosti s dovozem, zanedbatelná.

▼M15



KAPITOLA 2a

Přechodná opatření pro uplatňování nových právních ustanovení

Článek 410a

Články 30a, 30b a 73a se použijí pouze na poukazy vydané po 31. prosinci 2018.

Článek 410b

Do 31. prosince 2022 předloží Komise na základě informací získaných od členských států Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o používání ustanovení této směrnice, pokud jde o zacházení s poukazy z hlediska DPH, zejména s ohledem na definici poukazů, na pravidla pro DPH týkající se zdanění poukazů v distribučním řetězci a na nevyčerpané poukazy; tuto zprávu podle potřeby doplní vhodným návrhem na změnu příslušných pravidel.

▼B



KAPITOLA 3

Provedení a vstup v platnost

Článek 411

1.  
Zrušují se směrnice 67/227/EHS a 77/388/EHS, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o lhůty pro provedení těchto směrnic ve vnitrostátním právu a pro jejich použitelnost ►C1  uvedené v části B přílohy XI. ◄
2.  
Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XII.

Článek 412

1.  
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 2 odst. 3, článkem 44, čl. 59 odst. 1, článkem 399 a přílohou III bodem 18 k 1. lednu 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi nimi a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti upravené touto směrnicí.

Článek 413

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2007.

Článek 414

Tato směrnice je určena členským státům.




PŘÍLOHA I

SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 13 ODST. 1 TŘETÍM PODODSTAVCI

1) 

Telekomunikační služby;

2) 

dodání vody, plynu, elektřiny a páry;

3) 

přeprava zboží;

4) 

přístavní a letištní služby;

5) 

přeprava osob;

6) 

dodání nového zboží vyrobeného na prodej;

7) 

plnění uskutečněná orgány zemědělské intervence týkající se zemědělských produktů podle nařízení o společné organizaci trhu s těmito produkty;

8) 

pořádání obchodních veletrhů a výstav;

9) 

skladování;

10) 

činnost obchodních reklamních subjektů;

11) 

činnost cestovních kanceláří;

12) 

provozování prodejen pro zaměstnance, družstevních a závodních jídelen a podobných zařízení;

13) 

činnosti rozhlasu a televize, nejsou-li osvobozeny od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. q).




PŘÍLOHA II

▼M3

INFORMATIVNÍ SEZNAM ELEKTRONICKY POSKYTOVANÝCH SLUŽEB PODLE ČLÁNKU 58 PRVNÍHO PODODSTAVCE PÍSM. c)

▼B

1) 

Hostitelství internetových stránek (web-site hosting a web-page hosting), dálková údržba programů a zařízení;

2) 

dodání programového vybavení a jeho aktualizace;

3) 

dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází;

4) 

dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her a loterií, a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních pořadů a událostí;

5) 

poskytnutí služby výuky na dálku.




PŘÍLOHA III

▼M29

SEZNAM DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽEB, KTERÁ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM SNÍŽENÉ SAZBY NEBO OSVOBOZENÍ OD DANĚ S NÁROKEM NA ODPOČET DANĚ PODLE ČLÁNKU 98

▼B

1) 

Potraviny (včetně nápojů, avšak s výjimkou alkoholických nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu; živá zvířata, semena, rostliny a přísady obvykle určené k použití při přípravě potravin; výrobky obvykle určené k použití jako doplněk nebo náhražka potravin;

2) 

rozvod vody;

▼M29

3) 

farmaceutické výrobky používané pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků používaných k antikoncepci a ženské hygienické ochraně, a savé hygienické výrobky;

4) 

lékařské vybavení, zařízení, přístroje, předměty, pomůcky a ochranné pomůcky, včetně masek na ochranu zdraví, které jsou obvykle určeny k použití ve zdravotní péči nebo pro zdravotně postižené osoby, zboží nezbytné ke kompenzaci a překonání zdravotního postižení, jakož i úpravy, opravy, pronájem a leasing tohoto zboží;

5) 

přeprava osob a přeprava zboží, které je doprovází, jako například zavazadel, jízdních kol včetně elektrických jízdních kol, motorových nebo jiných vozidel, nebo poskytování služeb souvisejících s přepravou osob;

6) 

dodání knih, novin a časopisů (včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných, vodopisných nebo obdobných map) buď na fyzickém nosiči, nebo elektronicky, nebo oběma způsoby, a to včetně dodání na výpůjčku knihovnami, nejedná-li se o publikace výlučně nebo převážně určené k propagaci ani o publikace výlučně nebo převážně sestávající ze zvukového hudebního nebo video obsahu; výroba publikací neziskových organizací a služby související s touto výrobou;

7) 

oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na jiné kulturní akce nebo do jiných kulturních zařízení nebo přístup k živým přenosům z těchto akcí nebo návštěv nebo obojí;

8) 

zpřístupnění příjmu televizních nebo rozhlasových pořadů a internetové vysílání týchž pořadů poskytované poskytovatelem mediálních služeb; služby přístupu k internetu poskytované v rámci politiky digitalizace vymezené členskými státy;

▼B

9) 

poskytnutí služeb spisovateli, skladateli a výkonnými umělci a jejich autorské odměny;

▼M29

10) 

dodání a výstavba bydlení v rámci sociální politiky vymezené členskými státy; renovace a přestavba, včetně demolice a rekonstrukce, a opravy bydlení a soukromých obydlí; pronájem nemovitostí za účelem bydlení;

10a) 

výstavba a renovace veřejných a jiných budov využívaných pro činnosti ve veřejném zájmu;

▼M5

10b) 

čištění oken a úklid v domácnostech;

▼M29

10c) 

dodání a instalace solárních panelů na soukromých obydlích, domech a veřejných a jiných budovách využívaných pro činnosti ve veřejném zájmu a v blízkosti těchto obydlí, domů a budov;

▼M29

11) 

dodání zboží a poskytnutí služeb obvykle určených k použití v zemědělské výrobě, vyjma investičního majetku, jako jsou stroje a budovy, a do 1. ledna 2032 dodání chemických pesticidů a chemických hnojiv;

▼M29

11a) 

živí koňovití a poskytnutí služeb souvisejících s živými koňovitými;

▼B

12) 

poskytnutí ubytování hotelovými a jinými obdobnými zařízeními, včetně poskytnutí ubytování v prázdninových táborech a na místěch uprvených k využívání jako tábořiště a parkovišť pro obytné přívěsy;

▼M5

12a) 

restaurační a cateringové služby, přičemž je možné vyloučit dodání (alkoholických nebo nealkoholických) nápojů;

▼M29

13) 

oprávnění ke vstupu na sportovní akce nebo přístup k živému přenosu těchto akcí nebo obojí; využívání sportovních zařízení a poskytování kurzů sportovních nebo fyzických cvičení, a to i ve formě živého přenosu;

▼M29 —————

▼M29

15) 

dodání zboží a poskytnutí služeb organizacemi, které provádějí činnost v oblasti sociální péče a sociálního zabezpečení, jak jsou vymezeny členskými státy, a které členské státy uznávají za subjekty sociální povahy, nejsou-li tato plnění osvobozena od daně podle článků 132, 135 a 136;

▼B

16) 

poskytnutí služeb pohřebními ústavy a krematorii, jakož i dodání souvisejícího zboží;

17) 

poskytnutí lékařské, zubolékařské a lázeňské péče, není-li osvobozeno od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. b) až e);

▼M29

18) 

poskytnutí služeb v souvislosti s čištěním odpadních vod, úklidem veřejných komunikací, odvozem a zpracováním domovního odpadu nebo recyklací odpadů, nejedná-li se o takové služby poskytované subjekty uvedenými v článku 13;

19) 

poskytování služeb opravy spotřebičů pro domácnost, obuvi a koženého zboží, oděvů a bytového textilu (včetně spravování a přešívání);

▼M5

20) 

domácí pečovatelské služby (např. pomoc v domácnosti a péče o děti, staré, nemocné nebo postižené osoby);

▼M29

21) 

kadeřnické služby;

▼M29

22) 

dodání elektřiny, dálkového vytápění a dálkového chlazení a bioplynu vyrobeného ze surovin uvedených v příloze IX části A směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 ( 21 ); dodání a instalace vysoce účinných systémů vytápění s nízkými emisemi, které splňují referenční hodnoty emisí (částic) stanovené v příloze V nařízení Komise (EU) 2015/1189 ( 22 ) a v příloze V nařízení Komise (EU) 2015/1185 ( 23 ) a které obdržely energetický štítek EU prokazující splnění kritéria uvedeného v čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ( 24 ), a do 1. ledna 2030 dodání zemního plynu a palivového dřeva;

23) 

živé rostliny a jiné květinářské produkty, včetně cibulí, bavlny, kořenů a obdobných produktů, řezaných květin a ozdobného listoví;

24) 

dětské oděvy a obuv; dodání dětských sedaček do automobilu;

25) 

dodání jízdních kol, včetně elektrických jízdních kol; pronájem a opravy těchto jízdních kol;

26) 

dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze IX částech A, B a C;

27) 

právní služby poskytované osobám pracujícím v základním pracovněprávním vztahu a nezaměstnaným osobám v soudním řízení v pracovněprávních věcech a právní služby poskytované v rámci právní pomoci vymezené členskými státy;

28) 

nářadí a jiné vybavení obvykle určené k použití při záchranných službách nebo službách první pomoci, jsou-li dodávány veřejnoprávním subjektům nebo neziskovým organizacím působícím v oblasti civilní ochrany nebo komunitní ochrany;

29) 

poskytnutí služeb v souvislosti s provozem majákových lodí, majáků nebo jiných navigačních pomůcek a záchranných služeb, včetně organizace služby záchranných člunů a jejich údržby.

▼M5 —————

▼B




PŘÍLOHA V

KATEGORIE ZBOŽÍ, KTERÉ JE PROPUŠTĚNO DO REŽIMU USKLADŇOVÁNÍ V JINÉM NEŽ CELNÍM SKLADU PODLE ČL. 160 ODST. 2



 

Kód KN

Popis zboží

1)

0701

Brambory

2)

0711 20

Olivy

3)

0801

Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy

4)

0802

Ostatní skořápkové ovoce

5)

0901 11 00

Nepražená káva

 

0901 12 00

6)

0902

Čaj

7)

1001 až 1005

Obiloviny

 

1007 až 1008

8)

1006

Nezpracovaná rýže

9)

1201 až 1207

Zrna, olejnatá semena (včetně sójových bobů) a olejnaté plody

10)

1507 až 1515

Rostlinné oleje a tuky a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

11)

1701 11

Surový cukr

 

1701 12

12)

1801

Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené

13)

2709

Minerální oleje, též surové, propan a butany

 

2710

 

2711 12

 

2711 13

14)

Kapitoly 28 a 29

Chemikálie volně ložené

15)

4001

Kaučuk, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech

 

4002

16)

5101

Vlna

17)

7106

Stříbro

18)

7110 11 00

Platina, palladium, rhodium

 

7110 21 00

 

7110 31 00

19)

7402

Měď

 

7403

 

7405

 

7408

20)

7502

Nikl

21)

7601

Hliník

22)

7801

Olovo

23)

7901

Zinek

24)

8001

Cín

25)

ex 8112 92

Indium

 

ex 8112 99




PŘÍLOHA VI

SEZNAM DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽEB PODLE ČL. 199 ODST. 1 PÍSM. D)

1) 

Dodání železného a neželezného odpadu, šrotu a použitého materiálu, včetně předvýrobků vznikajících při zpracování, výrobě nebo roztavení železných nebo neželezných kovů nebo jejich slitin;

2) 

dodání železných a neželezných částečně zpracovaných výrobků a poskytnutí některých souvisejících zpracovatelských služeb;

3) 

dodání reziduí a jiného recyklovatelného materiálu obsahujícího železné a neželezné kovy, jejich slitiny, strusky a popely a průmyslových reziduí obsahujících kovy nebo jejich slitiny a poskytnutí služeb v oblasti třídění, řezání, štěpení a lisování těchto produktů;

4) 

dodání železného a neželezného odpadu, jakož i odřezků, zlomků, odpadu a použitého a recyklovatelného materiálu obsahujícího střepy, sklo, papír, kartón a lepenku, hadry, kosti, useň, koženku, pergamen, surové kůže a kožky, šlachy a vazivo, vlákna, šňůry, provazy, lana, pryž a plast, včetně poskytnutí některých souvisejících zpracovatelských služeb;

5) 

dodání materiálů uvedených v této příloze po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévaní do ingotů;

6) 

dodání šrotu a odpadu ze zpracování základního materiálu.




PŘÍLOHA VII

SEZNAM ČINNOSTÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY PODLE ČL. 295 ODST. 1 BODU 4

1) 

Rostlinná výroba:

a) 

zemědělství všeobecně, včetně vinohradnictví,

b) 

pěstování ovoce (včetně oliv) a zeleniny, květin a okrasných rostlin jak na otevřeném prostranství, tak ve sklenících,

c) 

pěstování hub, koření, semen a rozmnožovacího materiálu,

d) 

školky;

2) 

živočišná výroba včetně obdělávání půdy:

a) 

chov hospodářských zvířat všeobecně,

b) 

chov drůbeže,

c) 

chov králíků,

d) 

včelařství,

e) 

chov bource morušového,

f) 

chov hlemýžďů;