Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02004L0017-20130701

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2004/17/2013-07-01

2004L0017 — CS — 01.07.2013 — 012.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/17/ES

ze dne 31. března 2004

o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

(Úř. věst. L 134, 30.4.2004, p.1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

 M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1874/2004 ze dne 28. října 2004,

  L 326

17

29.10.2004

►M2

SMĚRNICE KOMISE 2005/51/ES Text s významem pro EHP ze dne 7. září 2005,

  L 257

127

1.10.2005

 M3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2083/2005 ze dne 19. prosince 2005,

  L 333

28

20.12.2005

 M4

SMĚRNICE RADY 2006/97/ES ze dne 20. listopadu 2006,

  L 363

107

20.12.2006

 M5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1422/2007 ze dne 4. prosince 2007,

  L 317

34

5.12.2007

►M6

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007,

  L 74

1

15.3.2008

►M7

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 9. prosince 2008,

  L 349

1

24.12.2008

►M8

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009

  L 188

14

18.7.2009

►M9

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/81/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. července 2009

  L 216

76

20.8.2009

 M10

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1177/2009 ze dne 30. listopadu 2009,

  L 314

64

1.12.2009

►M11

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1251/2011 ze dne 30. listopadu 2011,

  L 319

43

2.12.2011

►M12

SMĚRNICE RADY 2013/16/EU ze dne 13. května 2013,

  L 158

184

10.6.2013




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/17/ES

ze dne 31. března 2004

o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 3 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 4 ), s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 9. prosince 2003,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

U příležitosti nových změn směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací ( 5 ), které jsou nutné ke splnění požadavků na zjednodušení a modernizaci vyjádřených zadavateli a hospodářskými subjekty v jejich reakcích na Zelenou knihu, kterou přijala Komise dne 27. listopadu 1996, by uvedená směrnice měla být v zájmu srozumitelnosti přepracována. Tato směrnice je založena na judikatuře Evropského soudního dvora, zejména na judikatuře týkající se kritérií pro zadání zakázky, která upřesňuje možnosti zadavatelů vyhovět potřebám dotčené veřejnosti, včetně oblasti životního prostředí nebo sociální oblasti, budou-li tato kritéria spojena s předmětem zakázky, neponechají-li zadavateli neomezenou volnost výběru, budou-li výslovně uvedena a budou-li v souladu se základními zásadami uvedenými v devátém bodu odůvodnění.

(2)

Významným důvodem pro zavedení pravidel pro koordinaci postupů při zadávání zakázek v těchto odvětvích je značné množství způsobů, kterými mohou vnitrostátní orgány ovlivnit jednání těchto subjektů, zejména prostřednictvím kapitálové účasti nebo zastoupením v jejich správních, řídících nebo dozorčích orgánech.

(3)

Dalším z hlavních důvodů nezbytnosti koordinace postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v těchto odvětvích je uzavřený charakter trhů, na kterých působí, způsobený udělováním zvláštních nebo výlučných práv členskými státy na dodávky, obstarávání nebo využívání sítí pro poskytování dotčených služeb.

(4)

Právní předpisy Společenství a zejména nařízení Rady (EHS) č. 3975/87 ze dne 14. prosince 1987, kterým se stanoví postup pro použití pravidel hospodářské soutěže pro podniky v odvětví letecké dopravy ( 6 ) a nařízení (EHS) č. 3976/87 ze dne 14. prosince 1987 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví letecké dopravy ( 7 ) jsou určeny k prohloubení hospodářské soutěže mezi subjekty, které nabízejí služby v letecké dopravě veřejnosti. Není proto vhodné zahrnout tyto subjekty do oblasti působnosti této směrnice. Se zřetelem ke konkurenčnímu postavení lodní dopravy Společenství by bylo též nevhodné podřídit zakázky zadávané v této oblasti pravidlům této směrnice.

(5)

Oblast působnosti směrnice 98/38/EHS v současné době zahrnuje určité zakázky zadávané zadavateli působícími v odvětví telekomunikací. Pro otevření tohoto odvětví byl přijat legislativní rámec obsažený ve čtvrté zprávě o provádění nařízení o telekomunikacích ze dne 25. listopadu 1998. Jedním z jeho důsledků bylo zavedení účinné hospodářské soutěže, jak právní tak faktické, v tomto odvětví. Pro informaci a s ohledem na tuto situaci zveřejnila Komise seznam telekomunikačních služeb ( 8 ), které již mohou být vyňaty z oblasti působnosti uvedené směrnice na základě jejího článku 8. Další pokrok byl potvrzen v sedmé zprávě o provádění nařízení o telekomunikacích ze dne 26. listopadu 2001. Není proto dále nutné upravovat nákupy prováděné subjekty působícími v tomto odvětví.

(6)

Není proto dále vhodné zachovávat Poradní výbor pro zakázky v odvětví telekomunikací, zřízený směrnicí Rady 90/531/EHS ze dne 17. září 1990 o postupech při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací ( 9 ).

(7)

Přesto je vhodné nadále dohlížet na vývoj v odvětví telekomunikací a znovu zvážit situaci, pokud by bylo zjištěno, že v tomto odvětví již není účinná hospodářská soutěž.

(8)

Směrnice 93/38/EHS vyjímá ze své oblasti působnosti telefonní službu, dálnopis, mobilní telefonní, pagingové a družicové služby. Tyto výjimky byly zavedeny pro zohlednění skutečnosti, že zmíněné služby by mohly být v dané zeměpisné oblasti často poskytovány pouze jedním poskytovatelem služeb vzhledem k nepřítomnosti účinné hospodářské soutěže a k existenci zvláštních nebo výlučných práv. Zavedení účinné hospodářské soutěže v odvětví telekomunikací tyto výjimky zbavuje opodstatnění. Je proto nezbytné zahrnout zakázky na uvedené telekomunikační služby do oblasti působnosti této směrnice.

(9)

Pro zajištění otevřeného zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb v hospodářské soutěži je žádoucí, aby byla vypracována ustanovení, která zavádějí na úrovni Společenství koordinaci zakázek překračujících určitou hodnotu. Tato koordinace je založena na požadavcích vyplývajících z článků 14, 28 a 49 Smlouvy o ES a článku 97 Smlouvy o Euratomu, zejména na zásadě rovného zacházení, přičemž zásada zákazu diskriminace je pouze jejím zvláštním vyjádřením, zásadě vzájemného uznávání, zásadě proporcionality, a zásadě transparentnosti. Tato koordinace by s ohledem na druh odvětví, kterých se týká, měla při zachování uplatnění uvedených zásad vytvořit rámec pro zdravou obchodní praxi a měla by umožnit co největší pružnost.

Pokud jde o veřejné zakázky, jejichž hodnota je nižší než částka, pro kterou se použijí ustanovení o koordinaci Společenstvím, je vhodné připomenout judikaturu rozvinutou Evropským soudním dvorem, podle které se používají výše uvedená pravidla a zásady.

(10)

Aby bylo dosaženo skutečné otevření trhu a přiměřená rovnováha při používání pravidel pro zadávání veřejných zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, musí být subjekty, jež mají být zahrnuty, vymezeny na jiném základě než odkazem na jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo ohroženo rovné zacházení se zadavateli z veřejného a soukromého sektoru. Je rovněž třeba zajistit, aby v souladu s článkem 295 Smlouvy nebyla dotčena úprava vlastnictví uplatňovaná v členských státech

(11)

Členské státy by měly zajistit, aby účast uchazeče, který je veřejnoprávním subjektem, v zadávacím řízení nezpůsobila narušení hospodářské soutěže ve vztahu k soukromoprávním uchazečům.

(12)

Podle článku 6 Smlouvy jsou požadavky na ochranu životního prostředí zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství uvedených v článku 3 Smlouvy, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. Tato směrnice proto upřesňuje, jak mohou zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, a současně jim zajišťuje možnost získat pro své zakázky nejlepší poměr kvality a ceny.

(13)

Nic v této směrnici by nemělo bránit zavedení nebo uplatňování opatření nutných k ochraně veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zdraví, života lidí a zvířat, ochraně rostlin, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, za podmínky, že tato opatření jsou v souladu se Smlouvou.

(14)

Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho působnosti, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986 – 1994) ( 10 ) schválilo zejména Dohodu WTO o vládních zakázkách (dále jen „Dohoda“), jejímž cílem je vytvořit mnohostranný rámec vyvážených práv a povinností týkajících se veřejných zakázek se záměrem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. Se zřetelem k mezinárodním právům a závazkům, které vyplývají pro Společenství z přijetí Dohody, jsou opatření, která se mají vztahovat na uchazeče a výrobky ze signatářských třetích zemí, stanoveny Dohodou. Dohoda nemá přímý účinek. Zadavatelé, na které se Dohoda vztahuje, kteří splňují tuto směrnici a kteří ji uplatňují na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři Dohody, jednají tedy v souladu s Dohodou. Je také vhodné, aby tato směrnice zaručovala hospodářským subjektům ze Společenství podmínky pro účast na veřejných zakázkách, které jsou stejně příznivé jako podmínky pro hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři Dohody.

(15)

Před zahájením zadávacího řízení mohou zadavatelé prostřednictvím „technického dialogu“ vyhledávat nebo přijímat informace, které mohou použít při přípravě zadávací dokumentace za předpokladu, že tyto informace nebudou bránit hospodářské soutěži.

(16)

S ohledem na rozmanitost zakázek na stavební práce by zadavatelům mělo být umožněno stanovit buď společné, nebo oddělené zadávání zakázek na návrh a provádění stavebních prací. Záměrem této směrnice není předepsat společné nebo oddělené zadávání. Rozhodnutí zadat zakázku společně nebo odděleně by mělo být založeno na kvalitativních a hospodářských kritériích, která mohou být vymezena vnitrostátním právem.

Zakázka může být považována za zakázku na stavební práce, pouze pokud její předmět zvláště zahrnuje provedení činností uvedených v příloze XII, a to i tehdy, když zakázka zahrnuje poskytování jiných služeb nezbytných k provedení těchto činností. Zakázky na služby, zejména v oblasti správy majetku, mohou za určitých okolností zahrnovat stavební práce. Pokud jsou však tyto stavební práce ve vztahu k hlavnímu předmětu zakázky pouze vedlejší a jsou jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem, skutečnost, že jsou zahrnuty do zakázky, není důvodem, aby byla posuzována jako zakázka na stavební práce.

Pro účely výpočtu odhadované hodnoty zakázky na stavební práce je vhodné vzít za základ hodnotu samotných stavebních prací a případnou odhadovanou hodnotu dodávek a služeb, které zadavatelé dávají k dispozici zhotovitelům, do té míry, do jaké jsou tyto služby nebo dodávky nezbytné k provedení dotčených prací. Mělo by být zřejmé, že pro účely tohoto odstavce jsou dotčenými službami služby, které poskytují zadavatelé prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců. Na druhou stranu výpočet hodnot zakázek na služby poskytnuté či neposkytnuté zhotoviteli na dodatečné provedení stavebních prací se řídí pravidly používanými na zakázky na služby.

(17)

Pro účely použití procesních pravidel této směrnice a pro účely sledování je oblast služeb nejlépe znázorněna rozdělením do kategorií, které odpovídají určitým položkám jednotné nomenklatury, a jejich shromážděním ve dvou přílohách, XVII A a XVII B, podle režimu, kterému podléhají. Pokud jde o služby uvedené v příloze XVII B, nemělo by být příslušnými ustanoveními této směrnice dotčeno použití zvláštních pravidel Společenství pro dané služby.

(18)

Pokud jde o zakázky na služby, mělo by být úplné uplatňování této směrnice na přechodnou dobu omezeno na zadávání zakázek na ty služby, u kterých směrnice dovoluje, aby se v plné míře využil potenciál pro zvýšení přeshraničního obchodu. Zakázky na jiné služby musí být po určitou dobu sledovány před tím, než bude přijato rozhodnutí o plném uplatňování této směrnice. Z tohoto důvodu musí být vymezen mechanismus pro toto sledování. Tento mechanismus by současně měl všem zájemcům umožnit přístup k odpovídajícím informacím.

(19)

Je třeba vyhnout se překážkám volného poskytování služeb. Poskytovatelé služeb proto mohou být buď fyzické, nebo právnické osoby. Tato směrnice by však neměla být na vnitrostátní úrovni na újmu použití pravidel týkajících se podmínek pro výkon činnosti nebo povolání za předpokladu, že jsou slučitelná s právem Společenství.

(20)

Neustále se vyvíjejí určité nové elektronické techniky nákupu. Tyto techniky umožňují zvýšit hospodářskou soutěž a zlepšit efektivitu veřejných nákupů, zejména v oblasti časových a finančních úspor, které s sebou používání těchto technik přináší. Zadavatelé mohou využívat elektronické techniky nákupu, je-li jejich využití v souladu s pra vidly této směrnice a se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V tomto ohledu může mít nabídka podaná uchazečem, zejména podle rámcové dohody nebo pokud je použit dynamický nákupní systém, formu elektronického katalogu tohoto uchazeče, pokud tento katalog používá prostředky sdělování vybrané zadavatelem v souladu s článkem 48.

(21)

S ohledem na rychlé rozšiřování elektronických systémů nákupu je vhodné zavést vhodná pravidla, která by zadavatelům umožnila plně využívat možností nabízených těmito systémy. Za této situace je nezbytné definovat plně elektronický dynamický nákupní systém pro nákupy pro běžnou potřebu a stanovit zvláštní pravidla pro zavedení a provozování tohoto systému, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty, které mají zájem se jej účastnit. Každý hospodářský subjekt by měl mít možnost připojit se k takovému systému, pokud podal předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací a splňuje kritéria pro výběr. Tato technika nákupů umožňuje zadavatelům, prostřednictvím vypracování seznamu již vybraných uchazečů a možností připojit se poskytnutou novým uchazečům, disponovat poměrně širokým spektrem nabídek díky použitým elektronickým prostředkům, a tudíž zajistit optimální využití finančních prostředků prostřednictvím široké hospodářské soutěže.

(22)

Vzhledem k pravděpodobnému nárůstu elektronických dražeb je vhodné stanovit na úrovni Společenství definici těchto dražeb a stanovit pro ně zvláštní pravidla, aby bylo zajištěno, že budou probíhat plně v souladu se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. Proto je vhodné stanovit, aby se tyto elektronické dražby vztahovaly pouze na zakázky na stavební práce, dodávky a služby, pro které mohou být stanoveny přesné specifikace. To může být zejména případ opakujících se zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby. Pro stejný účel musí být rovněž stanovena možnost určit pořadí uchazečů v kterékoli fázi elektronické dražby. Používání elektronických dražeb umožňuje zadavatelům vyžadovat po uchazečích předložení nových snížených cen, a je-li zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, rovněž zkvalitnění jiných prvků nabídky než cen. Aby bylo zajištěno dodržení zásady transparentnosti, mohou být předmětem elektronických dražeb pouze prvky způsobilé k automatickému vyhodnocení elektronickými prostředky bez zásahu nebo vyhodnocování ze strany zadavatele, to znamená pouze prvky, které jsou kvantifikovatelné tak, že mohou být vyjádřeny v absolutních hodnotách nebo v procentech. Naopak hlediska nabídek, která vyžadují vyhodnocení nekvantifikovatelných prvků, by neměla být předmětem elektronických dražeb. V důsledku toho by určité zakázky na stavební práce a služby, jejichž předmětem jsou plnění týkající se duševního vlastnictví, jako je projekt díla, neměly být předmětem elektronických dražeb.

(23)

V členských státech se rozvinuly určité techniky centralizace nákupů. Několik veřejných zadavatelů je pověřeno provedením nákupů nebo zadáním veřejných zakázek nebo uzavřením rámcových dohod pro jiné zadavatele. S ohledem na velké objemy nákupů tyto techniky umožňují zvýšit hospodářskou soutěž a zlepšit efektivitu veřejných nákupů. Je proto vhodné stanovit na úrovni Společenství definici ústředních nákupních subjektů používanou zadavateli. Rovněž by měly být vymezeny podmínky, za kterých mohou být v souladu se zásadami zákazu diskriminace a rovného zacházení zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby prostřednictvím ústředního nákupního subjektu, považováni za vyhovující této směrnici.

(24)

Aby byly vzaty v úvahu rozdíly existující v jednotlivých členských státech, měla by být členským státům dána možnost výběru, zda zadavatelé budou moci využít ústřední nákupní subjekty, dynamické nákupní systémy nebo elektronické dražby, jak jsou definovány a upraveny touto směrnicí.

(25)

Měl by být náležitě vymezen pojem zvláštní a výlučná práva. Důsledkem tohoto vymezení je skutečnost, že možnost subjektu využít za účelem výstavby sítí nebo přístavních či letištních zařízení řízení o vyvlastnění nebo zřízení věcného břemene nebo použít prostor na povrchu, pod povrchem či nad povrchem veřejné komunikace netvoří sama o sobě výlučné či zvláštní právo ve smyslu této směrnice. Ani skutečnost, že subjekt dodává pitnou vodu, elektřinu, plyn nebo teplo do sítě, jež je provozována subjektem, který požívá zvláštní nebo výlučná práva udělená příslušným orgánem daného členského státu, nepředstavuje sama o sobě zvláštní nebo výlučné právo ve smyslu této směrnice. Stejně tak práva přiznaná členským státem v jakékoli formě, včetně koncesí, omezenému počtu podniků na základě objektivních, přiměřených a nediskriminačních kritérií, která umožňují každému zájemci, který je splňuje, využívat těchto práv, by neměla být považována za výlučná či zvláštní práva.

(26)

Je vhodné, aby zadavatelé používali při svých činnostech v odvětví vodního hospodářství společné postupy zadávání zakázek a aby se tato pravidla rovněž používala, pokud veřejní zadavatelé ve smyslu této směrnice zadávají zakázky ohledně svých činností v oblasti projektování vodohospodářských staveb, zavlažování, odvodňování půdy nebo čištění a úpravy odpadních vod. Avšak pravidla pro zadávání veřejných zakázek navržená pro dodávky zboží nejsou vhodná pro nákup vody, protože je třeba získávat vodu ze zdrojů v blízkosti místa, kde bude použita.

(27)

Některé subjekty poskytující veřejnou autobusovou dopravu již byly vyňaty z oblasti působnosti směrnice 93/38/EHS. Tyto subjekty by měly být též vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. Aby byla vyloučena existence velkého množství zvláštních úprav použitelných pouze na určitá odvětví, je vhodné, aby obecný postup, který umožňuje vzít v úvahu účinky otevření se hospodářské soutěži, byl použit rovněž na všechny subjekty poskytující autobusovou dopravu, které nebyly vyňaty z oblasti působnosti směrnice 93/38/EHS podle jejího čl. 2 odst. 4.

(28)

Vzhledem k pokračujícímu otevírání se poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži a vzhledem ke skutečnosti, že tyto služby jsou poskytovány prostřednictvím sítě jak veřejnými zadavateli a veřejnými podniky, tak jinými podniky, je vhodné stanovit, že zakázky zadané zadavateli zajišťujícími poštovní služby budou podřízeny pravidlům této směrnice, včetně těch v článku 30, která, při zajištění použití zásad uvedených v devátém bodu odůvodnění, tvoří rámec pro zdravou obchodní praxi a umožní větší pružnost, než nabízí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 11 ). Pro definici dotyčných činností je vhodné zohlednit definice směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby ( 12 ).

Ať je jejich právní postavení jakékoli, nejsou subjekty poskytující poštovní služby v současnosti podřízeny pravidlům stanoveným směrnicí 93/38/EHS. Přizpůsobení postupů pro zadávání zakázek této směrnici by mohlo déle trvat těmto subjektům než subjektům, které jsou již podřízeny těmto pravidlům a které budou muset pouze přizpůsobit své postupy změnám, jež tato směrnice přináší. Je proto vhodné povolit rozdílné použití směrnice podle lhůt nezbytných pro toto přizpůsobení. S ohledem na rozdílnou situaci dotčených subjektů by členské státy měly mít možnost stanovit přechodné období pro používání pravidel této směrnice na zadavatele působící v odvětví poštovních služeb.

(29)

Zakázky mohou být přiděleny pro uspokojení požadavků, které vyplývají z různých činností, jež mohou být podřízeny různým právním režimům. Mělo by být upřesněno, že právní režim použitelný na jednu zakázku určenou k pokrytí více činností by měl být podřízen pravidlům použitelným na tu činnost, které je zakázka hlavně určena. Stanovení, které činnosti je zakázka především určena, může být založeno na analýze potřeb, kterým musí konkrétní zakázka vyhovovat, uskutečněné zadavatelem za účelem odhadu hodnoty zakázky a vypracování zadávací dokumentace. V některých případech, jako je nákup jednotlivého kusu vybavení určený k vykonávání činností, pro které nejsou k dispozici informace umožňující odhad odpovídající míry využití, by mohlo být objektivně nemožné stanovit které činnosti je zakázka hlavně určena. Měla by být stanovena pravidla, která se v těchto případech použijí.

(30)

Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství, je nutné zjednodušit provádění této směrnice, zejména zjednodušením prahových hodnot a stanovením použitelnosti ustanovení o informacích, které se poskytují účastníkům ohledně rozhodnutí učiněných v souvislosti s řízeními o zadávání zakázek a jejich výsledky, pro všechny zadavatele bez ohledu na odvětví, ve kterém působí. Navíc by v souvislosti s měnovou unií takové prahové hodnoty měly být stanoveny v eurech takovým způsobem, který by zjednodušoval použití těchto ustanovení a zároveň zajistil soulad s prahovými hodnotami uvedenými v Dohodě, které jsou vyjádřeny ve zvláštních právech čerpání (ZPČ). Za tímto účelem by měly být prahové hodnoty vyjádřené v eurech pravidelně přezkoumávány, aby se v případě nutnosti upravily podle možných negativních výkyvů v hodnotě eura ve vztahu k ZPČ. Prahové hodnoty použitelné pro veřejné soutěže by měly být navíc shodné s prahovými hodnotami použitelnými pro zakázky na služby.

(31)

Je třeba stanovit případy, ve kterých je možné upustit od použití opatření pro koordinaci postup z důvodu státní bezpečnosti nebo státního tajemství nebo z důvodu použití zvláštních pravidel pro zakázky, která vyplývají z mezinárodních dohod týkajících se rozmístění ozbrojených sil nebo která jsou vlastní mezinárodním organizacím.

(32)

Je vhodné vyloučit určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadávané přidruženému podniku, jehož hlavní činností je poskytování takových služeb, dodávek nebo stavebních prací, skupině, jejíž je součástí, a nikoli jejich nabízení na trhu. Je též vhodné vyloučit určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadané zadavatelem společnému podniku, který je složen za účelem vykonávání činností, na které se vztahuje tato směrnice, z více zadavatelů, mezi které tento zadavatel patří. Je však nezbytné zajistit, že toto vyloučení nezpůsobí narušení hospodářské soutěže výhodné pro podniky nebo společné podniky, které jsou propojeny se zadavateli; je vhodné stanovit náležitý soubor pravidel, zejména pro maximální hranice, ve kterých mohou podniky obdržet část svého obratu z trhu a mimo které tyto podniky ztrácejí možnost získání zakázky bez výzvy k účasti v soutěži, pro složení společných podniků a stabilitu vazeb mezi těmito společnými podniky a zadavateli, ze kterých se skládají.

(33)

V rámci služeb mají zakázky na nabývání nebo pronájem nemovitostí nebo práv k nim určité zvláštní rysy, které činí použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek nevhodným.

(34)

Rozhodčí a smírčí služby obvykle poskytují právnické nebo fyzické osoby, které jsou určeny nebo vybrány způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání zakázek.

(35)

V souladu s Dohodou nezahrnují finanční služby, na které se vztahuje tato směrnice, zakázky týkající se vydávání, nákupu, prodeje nebo převodu cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů; zejména nejsou zahrnuty transakce zadavatelů, které mají za cíl peněžní či kapitálový zisk.

(36)

Tato směrnice by se měla vztahovat na poskytování služeb, pouze pokud je založeno na smlouvě o zakázce.

(37)

Podle článku 163 Smlouvy je podpora výzkumu a vývoje prostředkem k posílení vědecké a technologické základny průmyslu Společenství a otevření veřejných zakázek na služby přispívá k tomuto cíli. Tato směrnice by se neměla vztahovat na spolufinancování programů výzkumu a vývoje: zakázky na výzkum a vývoj jiné než ty, u kterých dosažený prospěch připadá výhradně zadavateli, aby jej využil pro svou činnost za podmínky, že poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem, proto nejsou předmětem této směrnice.

(38)

Aby se předešlo existenci velkého množství zvláštních úprav vztahujících se pouze na některá odvětví, měly by být současné zvláštní úpravy stanovené článkem 3 směrnice 93/38/EHS a článkem 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků ( 13 ), kterými se řídí subjekty využívající geografickou oblast za účelem vyhledávání nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí a jiných pevných paliv, nahrazeny obecným postupem umožňujícím vynětí odvětví přímo vystavených hospodářské soutěži. Musí však být zajištěno, že tím nebude dotčeno rozhodnutí Komise 93/676/EHS ze dne 10. prosince 1993, kterým se stanoví, že využívání geografických oblastí k průzkumu nebo těžbě ropy nebo zemního plynu nepředstavuje v Nizozemsku činnost definovanou čl. 2 odst. 2 písm. b) bodu i) směrnice Rady 90/531/EHS a že subjekty vykonávající takovouto činnost nejsou v Nizozemsku považovány za působící na základě zvláštních nebo výlučných práv ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. b) směrnice ( 14 ), rozhodnutí Komise 97/367/ES ze dne 30. května 1997, kterým se stanoví, že využívání geografických oblastí k průzkumu nebo těžbě ropy nebo zemního plynu nepředstavuje ve Spojeném království činnost definovanou čl. 2 odst. 2 písm. b) bodem i) směrnice Rady 93/38/EHS a že subjekty vykonávající takovouto činnost nejsou ve Spojeném království považovány za působící na základě zvláštních nebo výlučných práv ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. b) směrnice ( 15 ), rozhodnutí Komise 2002/205/ES ze dne 4. března 2002 na žádost Rakouska o použití zvláštního režimu stanoveného v článku 3 směrnice 98/38/EHS ( 16 ) a rozhodnutí Komise 2004/73/ES na žádost Německa o použití zvláštního postupu uvedeného v článku 3 směrnice 98/38/EHS ( 17 ).

(39)

Zaměstnání a práce tvoří základní prvky pro zajištění rovnosti příležitostí pro všechny a přispívají k začlenění do společnosti. V této souvislosti přispívají chráněné dílny a programy chráněného zaměstnání účinným způsobem k začlenění nebo k opětovnému začlenění zdravotně postižených osob do trhu práce. Tyto dílny však nemusí být schopny získat zakázku za obvyklých podmínek hospodářské soutěže. Je proto vhodné stanovit, že členské státy mohou vyhradit právo účasti v zadávacím řízení veřejných zakázek těmto dílnám nebo vyhradit plnění zakázky v rámci programů chráněného zaměstnání.

(40)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na zakázky určené k povolení výkonu činnosti uvedené v článcích 3 až 7 ani na veřejné soutěže na výkon takové činnosti, pokud je v členském státě, ve kterém je tato činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Je tedy vhodné zavést postup použitelný na všechna odvětví uvedená v této směrnici, který by umožnil vzít v úvahu účinky otevření těchto odvětví hospodářské soutěži, současné nebo budoucí. Takový postup by měl poskytnout dotčeným subjektům právní jistotu a vhodný rozhodovací proces, který by zajistil, v krátkých lhůtách, jednotné uplatňování práva Společenství v této oblasti.

(41)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě objektivních kritérií, která vezmou v úvahu zvláštní rysy dotčeného odvětví. U provádění a uplatňování odpovídajících právních předpisů Společenství, které otevírají určité odvětví nebo jeho část, se má za to, že zajišťují dostatečný předpoklad volného vstupu na dotčený trh. Tyto odpovídající právní předpisy by měly být uvedeny v příloze, kterou může Komise aktualizovat. Při aktualizaci bere Komise v úvahu zejména případné přijetí opatření, jejichž důsledkem je skutečné otevření jiných odvětví, než která jsou již uvedena v příloze XI, hospodářské soutěži, například otevření železniční dopravy. Pokud volný přístup na daný trh nevychází z provádění odpovídajících právních předpisů Společenství, mělo by být prokázáno, že tento přístup je volný právně a fakticky. Za tímto účelem tvoří uplatňování některé směrnice, jako je směrnice 94/22/ES, která otevírá hospodářské soutěži určité odvětví, na jiné odvětví, jako je odvětví uhlí, skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu pro účely článku 30.

(42)

Technické specifikace vypracované kupujícími by měly umožnit otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži. S tímto cílem by mělo být možné podávat nabídky, které odrážejí rozmanitost technických řešení. Proto by mělo být možné vypracovat technické specifikace vyjádřené praktickým výkonem a funkčními požadavky, a je-li činěn odkaz na evropskou normu, nebo pokud taková norma neexistuje, na normu vnitrostátní, měly by být nabídky založené na jiných rovnocenných řešeních, která splňují požadavky zadavatelů a jsou rovnocenná co se týče bezpečnosti, brány zadavateli v úvahu. K prokázání rovnocennosti by uchazeči měli mít možnost využít jakéhokoli důkazu. Zadavatelé by měli být schopni odůvodnit každé rozhodnutí, že v daném případě rovnocennost neexistuje. Zadavatelé, kteří chtějí vymezit požadavky z hlediska životního prostředí v technických specifikacích dané zakázky, mohou stanovit požadavky z hlediska životního prostředí, jako je určitá výrobní metoda nebo konkrétní vliv skupin výrobků nebo služeb na životní prostředí. Mohou, ale nejsou povinni, použít vhodné specifikace vymezené ekoznačkami, jako je evropská ekoznačka, mezinárodní ekoznačka, vnitrostátní ekoznačka nebo jakákoli jiná ekoznačka, za podmínky, že požadavky týkající se značky jsou stanoveny a přijaty na základě vědecké informace v řízení, kterého se mohou účastnit všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři nebo organizace na ochranu životního prostředí, a za podmínky, že značka je přístupná a dostupná všem subjektům, které mají zájem. Kdykoli je to možné, měli by zadavatelé stanovit technické specifikace tak, aby byla vzata v úvahu kritéria dostupnosti pro zdravotně postižené osoby nebo aby byly navrženy pro všechny uživatele. Technické specifikace by měly být jasně uvedeny takovým způsobem, aby všichni uživatelé věděli, co požadavky stanovené zadavatelem zahrnují.

(43)

Za účelem podpory přístupu malých a středních podniků na trh veřejných zakázek je vhodné začlenit ustanovení o subdodávkách.

(44)

Podmínky plnění zakázky jsou slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační a pokud jsou uvedeny v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži nebo jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Mohou mít zejména za cíl podporu odborné přípravy na místě, zaměstnávání osob, které čelí zvláštním těžkostem v začlenění, boj proti nezaměstnanosti nebo ochranu životního prostředí. Jako příklad je možné uvést požadavky – použitelné během uskutečňování zakázky – zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané nebo provádět vzdělávací opatření pro nezaměstnané nebo pro mládež, dodržovat podstatu ustanovení základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) za předpokladu, že tato ustanovení nebyla provedena ve vnitrostátním právu, zaměstnat více tělesně postižených osob, než vyžadují vnitrostátní právní předpisy.

(45)

Právní předpisy a kolektivní smlouvy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství, které platí v oblastech pracovních podmínek a bezpečnosti práce, se uplatňují v průběhu plnění zakázky za podmínky, že tato pravidla a jejich použití jsou v souladu s právem Společenství. V přeshraničních situacích, kdy pracovníci z jednoho členského státu poskytují služby v jiném členském státě za účelem plnění zakázky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16.prosince 1996 o vysílání pra covníků v rámci poskytování služeb ( 18 ) stanoví minimální podmínky, které musí být v hostitelské zemi ve vztahu k těmto vyslaným pracovníkům splněny. Jestliže vnitrostátní právo obsahuje ustanovení k tomuto účelu, může být nedodržení těchto závazků považováno za vážné pochybení nebo porušení práva, které se dotýká profesní etiky daného hospodářského subjektu, a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení veřejné zakázky.

(46)

S přihlédnutím k novým informačním a komunikačním technologiím a ke zjednodušením, která mohou přinést při zveřejňování zakázek a z hlediska účinnosti a transparentnosti zadávacích řízení, by elektronické prostředky měly být postaveny na roveň tradičním prostředkům sdělování a výměny informací. Vybrané prostředky a technologie by měly být co nejvíce slučitelné s technologiemi užívanými v ostatních členských státech.

(47)

Užívání elektronických prostředků vede k úsporám času. V důsledku toho by mělo být upraveno zkrácení minimálních lhůt, jsou-li používány elektronické prostředky, avšak s podmínkou, že jsou slučitelné se zvláštními způsoby přenosu stanovenými na úrovni Společenství. Musí být však zajištěno, aby úhrnný účinek zkracování lhůt nevedl k příliš krátkým lhůtám.

(48)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy ( 19 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) ( 20 ) by se v souvislosti s touto směrnicí měly použít na přenos informací elektronickými prostředky. Postupy pro zadávání veřejných zakázek a pravidla platná pro veřejné soutěže na služby vyžadují vyšší stupeň bezpečnosti a důvěrnosti, než vyžadují tyto směrnice. Proto by měla zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast, plánů a projektů splňovat zvláštní dodatečné požadavky. Za tímto účelem by mělo být co nejvíce podporováno použití elektronického podpisu, a zejména zaručeného elektronického podpisu. Dobrovolné akreditační systémy by navíc mohly vytvářet příznivý rámec pro zvýšení úrovně poskytování osvědčovací služby pro tato zařízení.

(49)

Je vhodné, aby byl účastník zadávacího řízení informován o rozhodnutích směřujících k uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo opuštění řízení v dostatečně krátkých lhůtách, které neznemožní podání návrhu na přezkoumání; tato informace by tedy měla být poskytnuta tak rychle, jak je to jen možné, obecně tedy do 15 dnů po přijetí rozhodnutí.

(50)

Je vhodné upřesnit, že zadavatelé, kteří stanoví kritéria pro výběr v otevřeném zadávacím řízení, tak musí činit podle objektivních pravidel a kritérií, a že rovněž kritéria pro výběr v omezeném zadávacím řízení a vyjednávacím řízení musí být objektivní. Tato objektivní pravidla a kritéria, jakož i kritéria pro výběr, nemusí nutně obsahovat poměrnou váhu.

(51)

Je důležité vzít v úvahu judikaturu Soudního dvora v případech, kdy se hospodářský subjekt dovolává hospodářského, finančního nebo technického postavení jiných subjektů, ať je právní povaha vazeb mezi jím samotným a těmito subjekty jakákoli, pro splnění kritérií pro výběr nebo, v rámci systému kvalifikace, na podporu svých žádostí o kvalifikaci. V tomto případě je na hospodářském subjektu, aby prokázal, že bude skutečně disponovat těmito zdroji po celou dobu platnosti kvalifikace. Pro účely této kvalifikace může zadavatel určit úroveň požadavků, které mají být splněny, a zejména, například pokud se tento subjekt odvolává na finanční schopnosti jiného subjektu, může vyžadovat, aby byl odpovědným tento jiný subjekt, a je-li to nezbytné, tak společně a nerozdílně.

Systémy kvalifikace by měly být používány v souladu s objektivními pravidly a kritérii, která se, dle výběru zadavatelů, mohou týkat schopností hospodářských subjektů nebo vlastností stavebních prací, dodávek nebo služeb zahrnutých do systému. Pro účely kvalifikace mohou zadavatelé provádět vlastní zkoušky za účelem hodnocení vlastností dotčených stavebních prací, dodávek nebo služeb, zejména co se týče slučitelnosti a bezpečnosti.

(52)

Pravidla Společenství o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci se použijí v případě, že je doklad o určité kvalifikaci vyžadován pro účast v zadávacím řízení nebo v soutěži na určitý výkon.

(53)

Ve vhodných případech, kdy povaha stavebních prací nebo služeb odůvodňuje použití opatření nebo systémů řízení z hlediska ochrany životního prostředí během plnění zakázky, může být použití takových opatření nebo systémů vyžadováno. Systémy řízení z hlediska ochrany životníhoprostředí, nezávisle na jejich registraci v souladu s akty Společenství, jako je nařízení (ES) č. 761/2001 (EMAS) ( 21 ), mohou prokázat technickou způsobilost hospodářského subjektu provést zakázku. Kromě toho by popis opatření provedených hospodářským subjektem k zajištění stejné úrovně ochrany životního prostředí měl být přijat jako alternativní důkazní prostředek k registrovaným systémům řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

(54)

Zadání veřejných zakázek hospodářským subjektům, které se účastnily na zločinném spolčení nebo které byly shledány vinnými z korupce nebo podvodu vůči finančním zájmům Evropských společenství nebo z praní peněz, by mělo být vyloučeno. Vzhledem ke skutečnosti, že by zadavatelé, kteří nejsou veřejnými zadavateli, nemuseli mít přístup k nezpochybnitelným důkazům v tomto ohledu, je vhodné ponechat na těchto zadavatelích možnost výběru, zda použijí kritéria pro vyloučení uvedená v čl. 45 odst. 1 směrnice 2004/18/ES. Povinnost použít čl. 45 odst. 1 by tedy měla být omezena pouze na zadavatele, kteří jsou veřejnými zadavateli. Kde je to na místě, měli by zadavatelé od žadatelů o kvalifikaci, zájemců nebo uchazečů požadovat, aby předložili patřičné dokumenty a mohou, mají-li pochybnosti o osobní situaci hospodářského subjektu, požádat o spolupráci příslušné orgány daného členského státu. K vyloučení těchto hospodářských subjektů by mělo dojít, jakmile se veřejný zadavatel dozví o rozhodnutí, které se týká takových protiprávních jednání, je vydáno v souladu s vnitrostátním právem a je pravomocné.

Pokud vnitrostátní právo obsahuje ustanovení za tímto účelem, může být nedodržení právních předpisů týkajících se životního prostředí nebo právních předpisů týkajících se protiprávních dohod v oblasti zakázek, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení.

Nedodržení vnitrostátních předpisů provádějících směrnice Rady 2000/78/ES ( 22 ) a 76/207/EHS ( 23 ), které se týkají rovného zacházení s pracovníky, jež bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, může být považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení.

(55)

Zakázky by měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení a zaručí, že nabídky budou posuzovány v podmínkách účinné hospodářské soutěže. V důsledku toho je vhodné připustit použití pouze dvou kritérií: „nejnižší ceny“ a „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“.

K zajištění dodržení zásady rovného zacházení při zadávání zakázek je vhodné stanovit povinnost – danou judikaturou – zajistit nezbytnou transparentnost, která umožní každému uchazeči, aby byl přiměřeně informován o kritériích a opatřeních, která budou použita pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Je tedy na zadavatelích, aby uvedli kritéria pro zadání zakázky a poměrnou váhu přikládanou každému z těchto kritérií s dostatečným předstihem, aby je hospodářské subjekty znaly při vypracovávání svých nabídek. Zadavatelé mohou upustit od uvedení poměrné váhy kritérií pro výběr v náležitě odůvodněných případech, pro které musí být schopni uvést důvody, pokud poměrná váha nemůže být stanovena předem, zejména z důvodu složitosti zakázky. V těchto případech musí uvést sestupné pořadí důležitosti kritérií.

Pokud se zadavatelé rozhodnou zadat zakázku podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, měli by nabídky posuzovat tak, aby určili, která z nich nabízí nejlepší poměr kvality a ceny. Proto by měli stanovit hospodářská a kvalitativní kritéria, která, brána jako celek, musí umožnit určit nabídku, která je pro zadavatele nejvýhodnější. Stanovení těchto kritérií závisí na předmětu zakázky do té míry, do jaké musí tato kritéria umožnit jak vyhodnocení úrovně plnění, jakou každá nabídka nabízí vzhledem k předmětu zakázky, jak je definován v technických specifikacích, tak posoudit poměr kvality a ceny u každé nabídky. Aby bylo zaručeno rovné zacházení, měly by kritéria pro zadání umožnit objektivní vyhodnocení a porovnání nabídek. Jsou-li tyto podmínky splněny, mohou hospodářská a kvalitativní kritéria pro zadání zakázky, jako jsou požadavky z hlediska životního prostředí, umožnit zadavateli vyhovět potřebám dotčené veřejnosti, jak jsou uvedeny ve specifikacích zakázky. Za stejných podmínek může zadavatel použít kritéria zaměřená na splnění sociálních požadavků, které odpovídají zejména potřebám – vymezeným ve specifikaci zakázky – zvláště znevýhodněných skupin osob, ke kterým náležejí příjemci nebo uživatelé stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky.

(56)

Kritérii pro zadání zakázky nesmí být dotčeno použití vnitrostátních předpisů, která se týkají odměn za určité služby, jako jsou služby poskytované architekty, inženýry nebo právníky.

(57)

Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny ( 24 ), by se mělo používat pro výpočet lhůt obsažených v této směrnici.

(58)

Touto směrnicí nejsou dotčeny stávající mezinárodní závazky Společenství nebo členských států a není jí dotčeno uplatňování ustanovení Smlouvy, zejména jejích článků 81 a 86.

(59)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států, které se týkají lhůt pro provedení a použití směrnice 93/38/EHS, uvedených v příloze XXV.

(60)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 25 ),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:



OBSAH

HLAVA I:

Obecná ustanovení vztahující se na zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon

Kapitola I:

Základní pojmy

Článek 1

Definice

Kapitola II:

Oblast působnosti: definice zahrnutých činností a subjektů

Oddíl 1:

Subjekty

Článek 2

Zadavatelé

Oddíl 2:

Činnosti

Článek 3

Plyn, teplo a elektřina

Článek 4

Voda

Článek 5

Doprava

Článek 6

Poštovní služby

Článek 7

Ustanovení týkající se průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, jakož i přístavů a letišť

Článek 8

Seznam zadavatelů

Článek 9

Zakázky zahrnující více činností

Kapitola III:

Obecné zásady

Článek 10

Zásady zadávání zakázek

HLAVA II:

Pravidla pro zakázky

Kapitola I:

Obecná ustanovení

Článek 11

Hospodářské subjekty

Článek 12

Podmínky vztahující se k dohodám uzavřeným v rámci Světové obchodní organizace

Článek 13

Důvěrnost

Článek 14

Rámcové dohody

Článek 15

Dynamické nákupní systémy

Kapitola II:

Prahové hodnoty a vyloučení

Oddíl 1:

Prahové hodnoty

Článek 16

Prahové hodnoty zakázek

Článek 17

Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek, rámcových dohod a dynamických nákupních systémů

Oddíl 2:

Zakázky a koncese, jakož i zakázky podléhající zvláštní úpravě

Pododdíl 1:

Článek 18

Koncese na stavební práce a na služby

Pododdíl 2:

Vyloučení vztahující se na všechny zadavatele a všechny druhy zakázek

Článek 19

Zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám

Článek 20

Zakázky zadávané za jiným účelem než vykonávání uvedených činností nebo za účelem vykonávání takové činnosti ve třetí zemi

Článek 21

Tajné zakázky nebo zakázky vyžadující zvláštní bezpečnostní opatření

Článek 22

Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel

Článek 22a

Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti

Článek 23

Zakázky zadávané přidruženému podniku, společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

Pododdíl 3:

Vyloučení vytahující se na všechny zadavatele, ale pouze na zakázky na služby

Článek 24

Zakázky týkající se určitých služeb vyloučených z oblasti působnosti této směrnice

Článek 25

Zakázky na služby zadávané na základě výlučného práva

Pododdíl 4:

Vyloučení vztahující se pouze na určité zadavatele

Článek 26

Zakázky zadávané určitými zadavateli na nákup vody a dodávky energie nebo paliv pro výrobu energie

Pododdíl 5:

Zakázky podléhající zvláštní úpravě, ustanovení týkající se ústředních nákupních subjektů a obecných postupů v případě přímého vystavení hospodářské soutěži

Článek 27

Zakázky podléhající zvláštní úpravě

Článek 28

Vyhrazené zakázky

Článek 29

Zakázky zadávané a rámcové dohody uzavírané ústředními nákupními subjekty

Článek 30

Postup pro stanovení, zda je daná činnost přímo vystavena hospodářské soutěži

Kapitola III:

Úpravy vztahující se na zakázky na služby

Článek 31

Zakázky na služby uvedené v příloze XVII A

Článek 32

Zakázky na služby uvedené v příloze XVII B

Článek 33

Smíšené zakázky na služby uvedené v příloze XVII A a na služby uvedené v příloze XVII B

Kapitola IV:

Zvláštní pravidla pro zadávací dokumentaci a dokumenty týkající se zakázky

Článek 34

Technické specifikace

Článek 35

Sdělování technických specifikací

Článek 36

Varianty

Článek 37

Subdodávky

Článek 38

Podmínky plnění zakázky

Článek 39

Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek

Kapitola V:

Řízení

Článek 40

Použití otevřených, omezených a vyjednávacích řízení

Kapitola VI:

Pravidla pro zveřejňování a transparentnost

Oddíl 1:

Zveřejňování oznámení

Článek 41

Pravidelná předběžná oznámení a oznámení o existenci systému kvalifikace

Článek 42

Oznámení sloužící jako výzva k účasti v soutěži

Článek 43

Oznámení o zadání zakázky

Článek 44

Forma a způsob zveřejňování oznámení

Oddíl 2:

Lhůty

Článek 45

Lhůty pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek

Článek 46

Otevřená řízení: zadávací dokumentace, dodatečné dokumenty a informace

Článek 47

Výzvy k podání nabídek nebo k vyjednávání

Oddíl 3:

Sdělování a informace

Článek 48

Pravidla pro sdělování

Článek 49

Informování žadatelů o kvalifikaci, zájemců a uchazečů

Článek 50

Uchovávání informací o zadávání zakázek

Kapitola VII:

Vedení řízení

Článek 51

Obecná ustanovení

Oddíl 1:

Kvalifikace a kvalitativní výběr

Článek 52

Vzájemné uznávání správních, technických nebo finančních podmínek a osvědčení, zkoušek a dokladů

Článek 53

Systémy kvalifikace

Článek 54

Kritéria pro kvalitativní výběr

Oddíl 2:

Zadání zakázky

Článek 55

Kritéria pro zadání zakázky

Článek 56

Používání elektronických dražeb

Článek 57

Mimořádně nízké nabídky

Oddíl 3:

Nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí a vztahy s těmito zeměmi

Článek 58

Nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí

Článek 59

Vztahy se třetími zeměmi s ohledem na zakázky na stavební práce, dodávky a služby

HLAVA III:

Pravidla pro veřejné soutěže na určitý výkon v oblasti služeb

Článek 60

Obecná ustanovení

Článek 61

Prahové hodnoty

Článek 62

Vyloučené veřejné soutěže na určitý výkon

Článek 63

Pravidla zveřejňování a transparentnosti

Článek 64

Způsoby sdělování

Článek 65

Pravidla týkající se organizování veřejných soutěží na určitý výkon, vybírání účastníků a poroty

Článek 66

Rozhodnutí poroty

HLAVA IV:

Statistické povinnosti, výkonné pravomoci a závěrečná ustanovení

Článek 67

Statistické povinnosti

Článek 68

Postup projednávání ve výboru

Článek 69

Přezkoumávání prahových hodnot

Článek 70

Změny

Článek 71

Provedení

Článek 72

Mechanismy sledování

Článek 73

Zrušení

Článek 74

Vstup v platnost

Článek 75

Určení

Příloha I

Zadavatelé v odvětví dopravy nebo distribuce plynu nebo tepla

Příloha II

Zadavatelé v odvětví výroby, dopravy nebo distribuce elektřiny

Příloha III

Zadavatelé v odvětví výroby, dopravy nebo distribuce pitné vody

Příloha IV

Zadavatelé v oblasti železničních služeb

Příloha V

Zadavatelé v odvětví městských železničních, tramvajových, trolejbusových nebo autobusových služeb

Příloha VI

Zadavatelé v odvětví poštovních služeb

Příloha VII

Zadavatelé v odvětví průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu

Příloha VIII

Zadavatelé v odvětví průzkumu a těžby uhlí a jiných pevných paliv

Příloha IX

Zadavatelé v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných zařízení terminálů

Příloha X

Zadavatelé v oblasti letištních zařízení

Příloha XI

Seznam právních předpisů Společenství uvedených v čl. 30 odst. 3

Příloha XII

Seznam činností uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b)

Příloha XIII

Informace, jež mají být obsaženy v oznámení o zakázce:

A. Otevřená řízení

B. Omezená řízení

C. Vyjednávací řízení

D. Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému

Příloha XIV

Informace, jež mají být obsaženy v oznámení o existenci systému kvalifikace

Příloha XV A

Informace, jež mají být obsaženy v pravidelném předběžném oznámení

Příloha XV B

Informace, jež mají být obsaženy v oznámení o zveřejnění pravidelného oznámení na profilu kupujícího, které neslouží jako výzva k účasti v soutěži

Příloha XVI

Informace, jež mají být obsaženy v oznámení o zadání zakázky

Příloha XVII A

Služby ve smyslu článku 31

Příloha XVII B

Služby ve smyslu článku 32

Příloha XVIII

Informace, jež mají být obsaženy v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon

Příloha XIX

Informace, jež mají být obsaženy v oznámení o výsledcích veřejné soutěže na určitý výkon

Příloha XX

Hlavní vlastnosti zveřejňování

Příloha XXI

Definice některých technických specifikací

Příloha XXII

Souhrnná tabulka lhůt stanovených v článku 45

Příloha XXIII

Mezinárodní pracovněprávní ustanovení ve smyslu čl. 59 odst. 4

Příloha XXIV

Požadavky týkající se zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast, žádostí o kvalifikaci a plánů a projektů ve veřejných soutěžích na určitý výkon

Příloha XXV

Lhůty pro provedení a použití

Příloha XXVI

Srovnávací tabulka



HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE NA ZAKÁZKY A VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON



KAPITOLA I

Základní pojmy

Článek 1

Definice

1.  Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v odstavcích 2 až 12.

2.  

a) „Zakázky na dodávky, stavební práce a služby“ jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více zadavateli uvedenými v čl. 2 odst. 2 a jedním nebo více zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli služeb.

b) „Zakázky na stavební práce“ jsou zakázky, jejichž předmětem je buď provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze XII nebo stavby, nebo provedení stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným zadavatelem, jakýmikoli prostředky. „Stavbou“ se rozumí výsledek souboru stavebních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci.

c) „Zakázky na dodávky“ jsou zakázky jiné než uvedené v písmenu b), jejichž předmětem je koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem či bez něho.

Zakázka, jejímž předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje rovněž umísťovací a instalační práce, se považuje za „zakázku na dodávky“.

d) „Zakázky na služby“ jsou zakázky jiné než zakázky na stavební práce nebo na dodávky, jejichž předmětem je poskytování služeb uvedených v příloze XVII.

Zakázka, jejímž předmětem jsou jak výrobky, tak služby ve smyslu přílohy XVII, se považuje za „zakázku na služby“, pokud hodnota daných služeb překračuje hodnotu výrobků zahrnutých touto zakázkou.

Zakázka, jejímž předmětem jsou služby uvedené v příloze XVII a která zahrnuje činnosti uvedené v příloze XII pouze jako vedlejší součást hlavního předmětu zakázky, se považuje za zakázku na služby.

3.  

a) „Koncese na stavební práce“ je smlouva stejného druhu jako zakázka na stavební práce s tou výjimkou, že protiplnění za provedení stavebních prací spočívá buď výhradně v právu využívat stavbu, nebo v tomto právu společně s platbou.

b) „Koncese na služby“ je smlouva stejného druhu jako zakázka na služby s tou výjimkou, že protiplnění za poskytnutí služeb spočívá buď výhradně v právu využívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou.

4.  „Rámcová dohoda“ je dohoda mezi jedním nebo více zadavateli uvedenými v čl. 2 odst. 2 a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.

5.  „Dynamický nákupní systém“ je plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jehož vlastnosti běžně dostupné na trhu splňují požadavky zadavatele a který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr a podaly předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací.

6.  „Elektronická dražba“ je opakující se proces, který zahrnuje elektronické zařízení pro předkládání nových, snížených cen nebo nových hodnot, které se týkají určitých prvků nabídek, k němuž dochází po prvním úplném vyhodnocení nabídek, a který umožňuje sestavit jejich pořadí za použití automatických metod vyhodnocení. Určité zakázky na služby a na stavební práce, jejichž předmětem jsou plnění týkající se duševního vlastnictví, jako je koncepce díla, proto nemohou být předmětem elektronických dražeb.

7.  „Zhotovitel“, „dodavatel“ nebo „poskytovatel služeb“ může být fyzická nebo právnická osoba nebo zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) nebo b), nebo skupina těchto osob či zadavatelů, která na trhu nabízí, v uvedeném pořadí, provedení stavebních prací nebo staveb, výrobky nebo služby.

Pojem „hospodářský subjekt“ zahrnuje zároveň zhotovitele, dodavatele i poskytovatele služeb. Je používán pouze za účelem zjednodušení.

Uchazeč je hospodářský subjekt, který podává nabídku, a „zájemce“ je ten, kdo se uchází o výzvu k účasti na omezeném nebo vyjednávacím řízení.

8.  „Ústřední nákupní subjekt“ je veřejný zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a), nebo veřejný zadavatel ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES, který:

 získává dodávky nebo služby určené zadavatelům nebo

 zadává veřejné zakázky nebo uzavírá rámcové dohody na stavební práce, dodávky nebo služby určené zadavatelům.

9.  „Otevřená, omezená a vyjednávací řízení“ jsou zadávací řízení použitá zadavateli, přičemž:

a) v případě otevřených řízení může podat nabídku každý hospodářský subjekt, který má zájem;

b) v případě omezených řízení, každý hospodářský subjekt může žádat o účast a pouze ti zájemci, které vyzve zadavatel, mohou podat nabídku;

c) v případě vyjednávacích řízení zadavatel konzultuje hospodářské subjekty podle svého výběru a vyjednává podmínky zakázky s jedním nebo více z nich.

10.  „Veřejné soutěže na určitý výkon“ jsou řízení, která zadavateli umožňují získat plán nebo projekt vybraný porotou v soutěži s udílením nebo bez udílení cen, zvláště v oblasti územního plánování, architektury, stavebního inženýrství či zpracování dat.

11.  Pojmy „písemný“ nebo „písemně“ označují jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován. Tento soubor může zahrnovat informace přenášené a ukládané elektronickými prostředky.

12.  „Elektronický prostředek“ je prostředek používající elektronické vybavení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených po drátě, radiem, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky.

13.  „Společný slovník pro veřejné zakázky“ (Common Procurement Vocabulary, CPV) je referenční nomenklatura platná pro veřejné zakázky, přijatá nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) ( 26 ), při zajištění souladu s ostatními stávajícími nomenklaturami.

V případě odlišných výkladů oblasti působnosti této směrnice, způsobených možnými rozdíly mezi nomenklaturami CPV a NACE, uvedenými v příloze XII, nebo mezi nomenklaturou CPV a nomenklaturou CPC (přechodnou verzí), uvedenými v příloze XII, mají přednost nomenklatura NACE nebo CPC v tomto pořadí.



KAPITOLA II

Oblast působnosti: definice zahrnutých činností a subjektů



Oddíl 1

Subjekty

Článek 2

Zadavatelé

1.  Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„veřejným zadavatelem“

stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty.

„Veřejnoprávním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt:

 založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu,

 který má právní subjektivitu a

 je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo je těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;

b)

„veřejný podnikem“

jakýkoli podnik, ve kterém veřejní zadavatelé mohou vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě jejich vlastnictví podniku, majetkové účasti v něm nebo předpisů, kterými je upraven.

Dominantní vliv veřejných zadavatelů se předpokládá, jestliže ve vztahu k podniku, přímo nebo nepřímo:

 drží většinu upsaného základního kapitálu podniku, nebo

 disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku, nebo

 mohou jmenovat více než polovinu členů správních, řídicích nebo dozorčích orgánů podniku.

2.  Tato směrnice se vztahuje na zadavatele, kteří:

a) jsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v článcích 3 až 7;

b) pokud nejsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky, vykonávají jako jednu ze svých činností kteroukoli z těch, které jsou uvedeny v článcích 3 až 7, nebo více těchto činností a působí na základě zvláštních nebo výlučných práv udělených příslušným orgánem členského státu.

3.  Pro účely této směrnice se „zvláštními nebo výlučnými právy“ rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo správního předpisu, jejichž výsledkem je vyhrazení provozování činnosti uvedené v článcích 3 až 7 jednomu nebo více subjektům a která podstatně ovlivňují možnost jiných podniků provozovat takovou činnost.



Oddíl 2

Činnosti

Článek 3

Plyn, teplo a elektřina

1.  Co se týče plynu a tepla, vztahuje se tato směrnice na tyto činnosti:

a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí plynu nebo tepla; nebo

b) dodávky plynu nebo tepla do takových sítí.

2.  Dodávka plynu nebo tepla do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažuje za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud:

a) výroba plynu nebo tepla dotčeným subjektem je nevyhnutelným důsledkem vykonávání činnosti jiné než těch, jež jsou uvedeny v odstavcích 1 nebo 3 tohoto článku nebo v článcích 4 až 7, a

b) dodávka do veřejné sítě je zaměřená pouze na hospodářské využití takové výroby a nepřesahuje 20 % průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku.

3.  Co se týče elektřiny, vztahuje se tato směrnice na tyto činnosti:

a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny; nebo

b) dodávkou elektřiny do takových sítí.

4.  Dodávka elektřiny do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažují za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud:

a) dotčený subjekt elektřinu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání činnosti jiné než těch, jež jsou uvedeny v odstavcích 1 nebo 3 tohoto článku nebo v článcích 4 až 7, a

b) dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě subjektu a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby elektrické energie subjektu za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku.

Článek 4

Voda

1.  Tato směrnice se vztahuje na tyto činnosti:

a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody; nebo

b) dodávku pitné vody do takových sítí.

2.  Tato směrnice se také vztahuje na zakázky nebo veřejné soutěže na určitý výkon, které zadávají nebo organizují subjekty provozující činnost uvedenou v odstavci 1 a které:

a) souvisejí s projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

b) souvisejí s čištěním a úpravou odpadních vod.

3.  Dodávka pitné vody do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažují za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud:

a) dotčený subjekt pitnou vodu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání činnosti jiné než těch, jež jsou uvedeny v článcích 3 až 7, a

b) dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě subjektu a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby pitné vody subjektu za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku.

Článek 5

Doprava

1.  Tato směrnice se vztahuje na činnosti spojené s poskytováním a provozem sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.

Pokud se týká dopravních služeb, je síť považována za existující tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, jako jsou podmínky pro obsluhované trasy, kapacita, která má být k dispozici, nebo četnost služeb.

2.  Tato směrnice se nevztahuje na subjekty poskytující autobusovou dopravu pro veřejnost, které byly vyloučeny z oblasti působnosti směrnice 93/38/EHS podle jejího čl. 2 odst. 4.

Článek 6

Poštovní služby

1.  Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s poskytováním poštovních služeb, nebo, za podmínek uvedených v odstavci 2, jiných služeb než poštovních.

2.  Pro účely této směrnice a aniž je dotčena směrnice 97/67/ES, se rozumí:

a)

„poštovní zásilkou“ : zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být dodána, bez ohledu na její hmotnost. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty, bez ohledu na svou hmotnost;

b)

„poštovními službami“ :

služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek. Tyto služby zahrnují:

 „vyhrazené poštovní služby“: poštovní služby, které jsou vyhrazené nebo mohou být vyhrazené na základě článku 7 směrnice 97/67/ES,

 „jiné poštovní služby“: poštovní služby, které nemohou být vyhrazené na základě článku 7 směrnice 97/67/ES; a

c)

„jinými službami než poštovními službami“ :

služby poskytované v těchto oblastech

 služby řízení doručovacích služeb (jak služby předcházející odeslání, tak následující po odeslání, jako jsou služby „mailroom management“)

 služby s přidanou hodnotou spojené s elektronickou poštou a plně uskutečněné elektronickou cestou (včetně zabezpečeného přenosu zakódovaných dokumentů elektronickou cestou, služby správy adres a přenosu doporučené elektronické pošty),

 služby týkající se poštovních zásilek nezahrnutých v písmenu a), jako je neadresná reklamní pošta,

 finanční služby, jak jsou definovány v kategorii 6 přílohy XXII A a v čl. 24 písm. c), včetně zejména poštovních převodů peněz a převodů z běžných poštovních účtů,

 filatelistické služby a

 logistické služby (služby spojující fyzické doručení nebo uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi),

za podmínky, že tyto služby jsou poskytovány subjektem poskytujícím rovněž poštovní služby ve smyslu písm. b) první a druhé odrážky a že podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1 nejsou splněny, co se týče služeb, které spadají pod uvedené odrážky.

Článek 7

Ustanovení týkající se průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, jakož i přístavů a letišť

1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem:

a) průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

b) poskytování zařízení letišť a námořních nebo vnitrozemských přístavů, nebo jiných terminálů pro letecké a námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách.

Článek 8

Seznam zadavatelů

Demonstrativní seznamy zadavatelů ve smyslu této směrnice jsou obsaženy v přílohách I až X. Členské státy pravidelně sdělí Komisy změny na svých seznamech.

Článek 9

Zakázky zahrnující více činností

1.  Zakázka, která má zahrnout více činností, se řídí pravidly vztahujícími se na činnost, na kterou je především zaměřena.

Nicméně, výběr mezi zadáním jen jedné zakázky a zadáním více oddělených zakázek nemůže být uskutečněn za účelem vyloučení z oblasti působnosti této směrnice, nebo případně směrnice 2004/18/ES.

2.  Pokud je jedna z činností, pro které je zakázka zamýšlena, předmětem této směrnice a další je předmětem výše zmíněné směrnice 2000/18/ES a pokud je objektivně nemožné určit, pro kterou činnost je zakázka především zamýšlena, zadává se zakázka v souladu se směrnicí 2000/18/ES.

3.  Pokud je jedna z činností, pro které je zakázka zamýšlena, předmětem této směrnice a další není předmětem ani této směrnice ani výše uvedené směrnice 2000/18/ES a pokud je objektivně nemožné určit, pro kterou činnost je zakázka především zamýšlena, zadává se zakázka v souladu s touto směrnicí.



KAPITOLA III

Obecné zásady

Článek 10

Zásady zadávání zakázek

Zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě zásad rovnosti a zákazu diskriminace a postupují transparentním způsobem.



HLAVA II

PRAVIDLA PRO ZAKÁZKY



KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 11

Hospodářské subjekty

1.  Zájemci nebo uchazeči, kteří jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeni, oprávněni poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuti pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byli buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

V případě zakázek na služby a na stavební práce a v případě zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umísťovací nebo instalační práce, však lze po právnických osobách požadovat, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a odpovídající odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou zodpovídat za plnění dané zakázky.

2.  Podávat nabídky nebo postupovat jako zájemci mohou skupiny hospodářských subjektů. Zadavatelé nesmějí od takových skupin vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádosti o účast, avšak od vybrané skupiny může být vyžadováno získání takové právní formy, jestliže jí byla zadána zakázka, pokud je tato přeměna nezbytná pro řádné plnění zakázky.

Článek 12

Podmínky vztahující se k dohodám uzavřeným v rámci Světové obchodní organizace

Pro účely zadávání zakázek zadavateli musí členské státy ve vzájemných vztazích uplatňovat podmínky stejně příznivé jako jsou ty, které poskytují hospodářským subjektům ze třetích zemí při provádění Dohody. Členské státy vedou za tímto účelem vzájemné konzultace o opatřeních, která mají být podle Dohody přijata, v rámci poradního výboru pro veřejné zakázky.

Článek 13

Důvěrnost

1.  V souvislosti s poskytováním technických specifikací hospodářským subjektům, které mají zájem, a s kvalifikací a výběrem hospodářských subjektů a s přidělováním zakázek mohou zadavatelé ukládat požadavky s cílem chránit důvěrnou povahu poskytnutých informací.

2.  Aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, zejména ta, která se týkají povinností v souvislosti s reklamou na zadávané zakázky a s poskytováním informací zájemcům a uchazečům uvedených v článcích 43 a 49, a v souladu s vnitrostátním právem kterým se zadavatel řídí, nezveřejňuje zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné; takové informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrná hlediska nabídek.

Článek 14

Rámcové dohody

1.  Zadavatelé mohou považovat rámcovou dohodu za zakázku ve smyslu čl. 1 odst. 2 a uzavřít ji v souladu s touto směrnicí.

2.  Pokud zadavatelé uzavřeli rámcovou dohodu v souladu s touto směrnicí, mohou při zadávání zakázek založených na této rámcové dohodě použít čl. 40 odst. 3 písm. i).

3.  Pokud nebyla rámcová dohoda uzavřena v souladu s touto směrnicí, nemohou zadavatelé použít čl. 40 odst.3 písm. i).

4.  Zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Článek 15

Dynamické nákupní systémy

1.  Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou použít dynamické nákupní systémy.

2.  K zavedení dynamického nákupního systému postupují zadavatelé podle pravidel otevřeného řízení ve všech jeho fázích až po přidělení zakázek, které mají být zadány v rámci tohoto systému. Všichni uchazeči, kteří splňují kritéria pro výběr a kteří předložili předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací a veškerými případnými dodatečnými dokumenty, mají přístup k tomuto systému; předběžné nabídky mohou být kdykoli vylepšeny za předpokladu, že jsou i nadále v souladu se zadávací dokumentací. Pro zavedení systému a zadávání zakázek v jeho rámci smějí zadavatelé používat pouze elektronické prostředky v souladu s čl. 48 odst. 2 až 5.

3.  Za účelem zavedení dynamického nákupního sytému zadavatelé:

a) zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém jasně sdělí, že bude použit dynamický nákupní systém;

b) upřesní v zadávací dokumentaci mimo jiné povahu zamýšlených nákupů v rámci tohoto systému, jakož i všechny nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického vybavení, technických opatření pro spojení a technických specifikací spojení;

c) poskytnou neomezený a úplný přímý přístup k zadávací dokumentaci a k veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky od zveřejnění oznámení až do ukončení fungování systému a uvedou v oznámení internetovou adresu, na které jsou tyto dokumenty k nahlédnutí.

4.  Zadavatelé umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu podat předběžnou nabídku a být přijat do systému za podmínek uvedených v odstavci 2. Zadavatelé ukončí vyhodnocování nejpozději do 15 dnů ode dne podání předběžné nabídky. Mohou však prodloužit dobu pro vyhodnocení zakázky za předpokladu, že v mezidobí není vydána žádná výzva k podání nabídky.

Zadavatelé informují uchazeče uvedeného v prvním pododstavci v co nejkratší době o jeho přijetí do dynamického nákupního systému či o odmítnutí jeho předběžné nabídky.

5.  Každá jednotlivá zakázka musí být předmětem výzvy k podání nabídky. Před vydáním výzvy k podání nabídky zadavatelé zveřejní zjednodušené oznámení o zakázce, kde vyzvou všechny hospodářské subjekty, které mají zájem, k podání předběžného oznámení v souladu s odstavcem 4 ve lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dní ode dne, kdy bylo zjednodušené oznámení odesláno. Zadavatelé nemohou v zadávacím řízení pokračovat, dokud neukončí vyhodnocení všech předběžných nabídek, které v této lhůtě obdrží.

6.  Zadavatelé vyzvou všechny uchazeče přijaté do systému k podání nabídky pro každou jednotlivou zakázku, která má být v rámci systému zadána. Pro tento účel zadavatelé stanoví lhůtu pro podání nabídek.

Zadavatelé zadají zakázku uchazeči, který předložil nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v oznámení o zakázce pro zavedení dynamického nákupního systému. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě uvedené v prvním pododstavci.

7.  Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než čtyři roky, kromě výjimečných a náležitě odůvodněných případů.

Zadavatelé nesmějí tento systém používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Zúčastněným hospodářským subjektům ani účastníkům systému nesmějí být účtovány žádné poplatky.



KAPITOLA II

Prahové hodnoty a vyloučení



Oddíl 1

Prahové hodnoty

Článek 16

Prahové hodnoty zakázek

Tato směrnice se vztahuje na zakázky, které nejsou vyloučeny podle článků 19 až 26 nebo v souladu s článkem 30, který se týká výkonu dané činnosti, a jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto prahovým hodnotám nebo je vyšší:

a)  ►M11  400 000 EUR ◄ pro zakázky na dodávky a služby,

b)  ►M11  5 000 000 EUR ◄ pro zakázky na stavební práce.

Článek 17

Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek, rámcových dohod a dynamických nákupních systémů

1.  Výpočet odhadované hodnoty zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadované zadavatelem. Tento výpočet bere v úvahu celkovou odhadovanou částku, která zahrnuje jakoukoli formu případné opce a případné obnovení zakázky.

Jestliže zadavatel poskytuje žadatelům či uchazečům ceny nebo platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty zakázky.

2.  Zadavatelé nesmějí obejít použití této směrnice rozdělováním stavebních projektů nebo navrhovaných nákupů za účelem obdržení určitého množství dodávek nebo služeb nebo užíváním zvláštních metod výpočtu odhadované hodnoty zakázek.

3.  U rámcových dohod a dynamických nákupních systémů se v úvahu bere nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH všech zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti dohody nebo trvání systému.

4.  Za účelem použití článku 16 zahrnou zadavatelé do odhadované hodnoty zakázek na stavební práce hodnotu jak stavebních prací, tak všech dodávek a služeb nezbytných k provedení stavebních prací, které zadavatelé dávají zhotoviteli k dispozici.

5.  Hodnota dodávek nebo služeb, které nejsou pro plnění určité zakázky na stavební práce nezbytné, nesmí být k hodnotě zakázky na stavební práce přidána, pokud by tím došlo k vyjmutí zakázek na tyto dodávky nebo služby z oblasti působnosti této směrnice.

6.  

a) Může-li zamýšlená stavba nebo nákup služeb vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 16 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

Zadavatelé se však mohou odchýlit od tohoto ustanovení v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR pro služby a 1 milion EUR pro stavební práce za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí.

b) Může-li záměr na získání podobných dodávek vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, bere se pro účely článku 16 a b) v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovná prahové hodnotě stanovené v článku 16 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

Zadavatelé se však mohou odchýlit od tohoto ustanovení v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR, za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí.

7.  V případě zakázek na dodávky nebo na služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě:

a) buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího účetního období, pokud možno přizpůsobené odhadovaným změnám v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce;

b) nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během finančního roku, je-li delší než dvanáct měsíců.

8.  Základem pro výpočet odhadované hodnoty zakázky zahrnující dodávky i služby je celková hodnota dodávek a služeb, bez ohledu na jejich vzájemný poměr. Výpočet musí zahrnovat hodnotu umísťovacích a instalačních prací.

9.  Pro zakázky na dodávky, jejichž předmětem je koupě najatého zboží, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

a) v případě zakázek na dobu určitou, kdy je tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky nebo, je-li doba trvání zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota, včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48.

10.  Pro účely výpočtu odhadované hodnoty zakázek na služby se berou v úvahu případně tyto částky:

a) pokud se týká pojišťovacích služeb, splatné pojistné a podobné odměny,

b) pokud se týká bankovních a jiných finančních služeb, poplatky, provize, úroky a podobné odměny,

c) pokud se týká zakázek zahrnujících projekt, poplatky, splatné provize a podobné odměny.

11.  Pro zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

a) v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání;

b) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.



Oddíl 2

Zakázky a koncese, jakož i zakázky podléhající zvláštní úpravě



PODODDÍL 1

Článek 18

Koncese na stavební práce a na služby

Tato směrnice se nevztahuje na koncese na stavební práce nebo na služby, jež udělují zadavatelé, kteří vykonávají jednu nebo více činností uvedených v článcích 3 až 7, pokud jsou tyto koncese udělovány pro výkon těchto činností.



PODODDÍL 2

Vyloučení vztahující se na všechny zadavatele a na všechny druhy zakázek

Článek 19

Zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám

1.  Tato směrnice se nevztahuje na zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám za předpokladu, že zadavatel nepožívá žádného zvláštního nebo výlučného práva prodávat nebo pronajímat předmět takových zakázek a jiné subjekty mají možnost volně jej prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako zadavatel.

2.  Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost všechny kategorie výrobků nebo činností, které považují za vyloučené podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie seznamy kategorií výrobků nebo činností, které považuje za takto vyloučené. Komise přitom respektuje veškeré citlivé obchodní aspekty, na které zadavatelé případně upozorní při poskytování informací.

Článek 20

Zakázky zadávané za jiným účelem než vykonávání uvedených činností nebo za účelem vykonávání takové činnosti ve třetí zemi

1.  Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které zadavatelé zadávají za jiným účelem, než je vykonávání jejich činností uvedených v článcích 3 až 7, nebo za účelem vykonávání takových činností ve třetí zemi za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání sítě nebo geografické oblasti v rámci Společenství.

2.  Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost všechny činnosti, které považují za vyloučené podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie seznamy kategorií činností, které považuje za takto vyloučené. Komise přitom respektuje veškeré citlivé obchodní aspekty, na které zadavatelé případně upozorní při poskytování informací.

Článek 21

Tajné zakázky nebo zakázky vyžadující zvláštní bezpečnostní opatření

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které členské státy prohlásí za tajné nebo pokud jejich plnění musí být v souladu s právními a správními předpisy platnými v daném členském státě doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními nebo jestliže to vyžaduje ochrana základních bezpečnostních zájmů tohoto státu.

Článek 22

Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které se řídí jinými procesními pravidly a jež jsou zadávány:

a) podle mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, která se týká dodávek, stavebních prací, služeb nebo veřejných soutěží na určitý výkon, určených pro společné provedení nebo využívání projektu signatářskými státy; všechny dohody se sdělují Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 68;

b) podnikům členského státu nebo třetí země podle mezinárodní smlouvy týkající se rozmístění vojsk;

c) podle zvláštního postupu mezinárodní organizace.

▼M9

Článek 22a

Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti

Tato směrnice se nepoužije na zakázky, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti ( 27 ), ani na zakázky, na které se uvedená směrnice nevztahuje podle svých článků 8, 12 a 13.

▼B

Článek 23

Zakázky zadávané přidruženému podniku, společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

1.  Pro účely tohoto článku se „přidruženým podnikem“ rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 44 odst. 2 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách ( 28 ) ( 29 ) nebo v případě subjektů, na které se výše uvedená směrnice nevztahuje, jakýkoli podnik, ve kterém může zadavatel přímo nebo nepřímo vykonávat dominantní vliv ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b), nebo který může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo který, společně se zadavatelem, podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku v důsledku vlastnictví, majetkové účasti nebo pravidel, jimiž se řídí.

2.  Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, nevztahuje se tato směrnice na zakázky:

a) zadané zadavatelem přidruženému podniku;

b) zadané společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností ve smyslu článků 3 až 7 jednomu z těchto zadavatelů nebo podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů.

3.  Odstavec 2 se použije:

a) na zakázky na služby, pokud alespoň 80 % průměrného obratu přidruženého podniku za služby dosaženého za předchozí tři roky pochází z poskytování takových služeb podnikům, k nimž je přidružen;

b) na zakázky na dodávky, pokud alespoň 80 % průměrného obratu přidruženého podniku za dodávky dosaženého za předchozí tři roky pochází z poskytování dodávek podnikům, k nimž je přidružen;

c) na zakázky na stavební práce, pokud alespoň 80 % průměrného obratu přidruženého podniku za stavební práce dosaženého za předchozí tři roky pochází z poskytování stavebních prací podnikům, k nimž je přidružen.

Pokud kvůli datu, ke kterému přidružený podnik začal vykonávat činnost, není obrat dostupný za předchozí tři roky, postačí, že podnik ukáže, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že uskutečnění obratu uvedeného v písmenech a), b) nebo c) je věrohodné.

Pokud jsou stejné služby, dodávky nebo stavební práce nebo podobné služby, dodávky nebo stavební práce poskytovány zadavateli více než jedním přidruženým podnikem, vypočítají se výše uvedená procenta s ohledem na celkový obrat vyplývající z poskytování služeb, dodávek nebo stavebních prací těmito přidruženými podniky.

4.  Tato směrnice se nevztahuje na zakázky zadané:

a) společným podnikem výlučně tvořeným více zadavateli za účelem vykonávání činností ve smyslu článků 3 až 7 jednomu z těchto zadavatelů, nebo

b) zadavatelem takovému společnému podniku, jehož je součástí, za podmínky, že tento společný podnik byl vytvořen za účelem vykonávání dané činnosti po dobu nejméně tří let a že nástroj tvořící společný podnik zajišťuje, že zadavatelé, kteří jej tvoří, budou jeho součástí po přinejmenším stejné období.

5.  Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost tyto informace týkající se použití odstavců 2, 3 a 4:

a) jména dotčených podniků a dotčených společných podniků,

b) povahu a hodnotu zahrnutých zakázek,

c) důkazy, které Komise považuje za potřebné k prokázání, že vztah mezi podnikem nebo společným podnikem, jemuž byly zakázky zadány, a zadavatelem je v souladu s požadavky tohoto článku.



PODODDÍL 3

Vyloučení vztahující se na všechny zadavatele, ale pouze na zakázky na služby

Článek 24

Zakázky týkající se určitých služeb vyloučených z oblasti působnosti této směrnice

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které se týkají:

a) nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim jakýmikoli způsoby financování; vztahuje se však na smlouvy o finančních službách uzavřené v jakékoli formě současně s uzavřením kupní nebo nájemní smlouvy, před ním nebo po něm;

b) rozhodčích a smírčích služeb;

c) finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, zejména operací zadavatelů, které mají za cíl získat peněžní prostředky či kapitál;

d) pracovních smluv;

e) služeb ve výzkumu a vývoji jiných než těch, kde prospěch připadá výhradně zadavateli, aby jej využil při vlastní činnosti, za podmínky, že poskytovaná služba je plně hrazena zadavatelem.

Článek 25

Zakázky na služby zadávané na základě výlučného práva

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby zadané subjektu, který je sám veřejným zadavatelem ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a), nebo sdružení zadavatelů na základě výlučného práva, které jim náleží podle vyhlášených právních nebo správních předpisů, které jsou slučitelné se Smlouvou.



PODODDÍL 4

Vyloučení vztahující se pouze na určité zadavatele

Článek 26

Zakázky zadávané určitými zadavateli na nákup vody a dodávky energie nebo paliv pro výrobu energie

Tato směrnice se nevztahuje na:

a) zakázky na nákup vody, pokud je zadávají zadavatelé, kteří vykonávají jednu nebo více činností uvedených v čl. 4 odst. 1.

b) zakázky na dodávku energie nebo paliv pro výrobu energie, pokud je zadávají zadavatelé vykonávající činnost uvedenou v čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 3 nebo v čl. 7 písm. a).



PODODDÍL 5

Zakázky podléhající zvláštní úpravě, ustanovení týkající se ústředních nákupních subjektů a obecných postupů v případě přímého vystavení hospodářské soutěži

Článek 27

Zakázky podléhající zvláštní úpravě

Aniž je dotčen článek 30, zajišťují Nizozemské království, Spojené království, Rakouská republika a Spolková republika Německo prostřednictvím podmínek pro povolení nebo prostřednictvím jiných vhodných opatření, aby každý subjekt působící v odvětvích uvedených v rozhodnutích 93/676/EHS, 97/367/EHS, 2002/205/ES a 2004/73/ES:

a) dodržoval zásady zákazu diskriminace a zadávání zakázek na základě soutěže, pokud jde o zadávání zakázek na dodávky, stavební práce a služby, zejména s ohledem na informace o zamýšlených zakázkách, které subjekt poskytuje hospodářským subjektům;

b) sděloval Komisi, za podmínek stanovených v rozhodnutí Komise 93/327/EHS ze dne 13. května 1993, kterým se stanoví podmínky, za kterých zadavatelé využívající geografické oblasti pro účely průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv musí Komisi sdělovat informace o zakázkách, které zadávají ( 30 ), informace týkající se zadávání zakázek.

Článek 28

Vyhrazené zakázky

Členské státy mohou vyhradit účast na zadávacím řízení chráněným dílnám nebo jim vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, kdy většina dotčených zaměstnanců jsou zdravotně postižené osoby, které z důvodu povahy nebo vážnosti svého postižení nemohou vykonávat pracovní činnost v běžných podmínkách.

Oznámení sloužící jako výzva k podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo výzva k účasti v soutěži musí obsahovat odkaz na tento článek.

Článek 29

Zakázky zadávané a rámcové dohody uzavírané ústředními nákupními subjekty

1.  Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou nakupovat stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředních nákupních subjektů.

2.  Má se za to, že zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředních nákupních subjektů v případech uvedených v čl. 1 odst. 8, jednají v souladu s touto směrnicí, pokud tuto směrnici nebo směrnici 2004/18/ES dodržuje ústřední nákupní subjekt.

Článek 30

Postup pro stanovení, zda je daná činnost přímo vystavena hospodářské soutěži

1.  Zakázky určené pro umožnění výkonu činnosti uvedené v článcích 3 až 7 se neřídí touto směrnicí, pokud je v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.

2.  Pro účely odstavce 1 se otázka, zda je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži, rozhoduje na základě kritérií, která jsou v souladu s ustanoveními Smlouvy o hospodářské soutěži, jakými jsou vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, existence alternativních výrobků nebo služeb, ceny a skutečná nebo potenciální přítomnost více než jednoho dodavatele daných výrobků nebo služeb.

3.  Pro účely odstavce 1 se přístup na trh považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje právní předpisy Společenství uvedené v příloze XI.

Pokud volný přístup na trh nemůže být předpokládán na základě prvního pododstavce, musí být prokázáno, že přístup na trh je volný fakticky i právně.

4.  Pokud se členský stát domnívá, že v souladu s odstavci 2 a 3 je odstavec 1 použitelný na danou činnost, uvědomí o tom Komisi a sdělí jí všechny podstatné skutečnosti, především každý právní a správní předpis nebo dohodu týkající se souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, jakož i případně postoj přijatý nezávislým vnitrostátním orgánem, který je příslušný pro danou činnost.

Zakázky určené pro umožnění výkonu dané činnosti se již neřídí touto směrnicí, pokud Komise:

 přijala rozhodnutí, které stanoví použitelnost odstavce 1 v souladu s odstavcem 6 a ve lhůtě, která je jím stanovena, nebo

 nepřijala ve stejné lhůtě rozhodnutí, které se týká uvedené použitelnosti.

Pokud se však předpokládá volný přístup na daný trh na základě odst. 3 prvního pododstavce a pokud nezávislý vnitrostátní orgán příslušný pro dotčenou činnost stanovil použitelnost odstavce 1, neřídí se již zakázky určené k umožnění výkonu dané činnosti touto směrnicí, pokud Komise nestanovila nepoužitelnost odstavce 1 prostřednictvím rozhodnutí přijatého v souladu s odstavcem 6 a ve lhůtě v něm stanovené.

5.  Pokud to právní předpisy dotčeného členského státu stanoví, mohou zadavatelé žádat Komisi o stanovení, ve formě rozhodnutí přijatého v souladu s odstavcem 6, použitelnosti odstavce 1 na danou činnost. Komise o tom v takovém případě ihned informuje dotčený členský stát.

Dotčený členský stát s ohledem na odstavce 2 a 3 uvědomí Komisi o všech podstatných skutečnostech, především o každém právním a správním předpisu nebo dohodě, které se týkají souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, jakož i popřípadě o postoji přijatém nezávislým vnitrostátním orgánem, který je příslušný pro danou činnost.

Komise může také z vlastního podnětu rozhodnout o zahájení řízení k přijetí rozhodnutí, které stanoví použitelnost odstavce 1 pro danou činnost. Komise o tom v takovém případě ihned vyrozumí dotčený členský stát.

Pokud Komise nepřijme ve lhůtě stanovené v odstavci 6 rozhodnutí o použitelnosti odstavce 1 na danou činnost, považuje se odstavec 1 za použitelný.

6.  Pro přijetí rozhodnutí na základě tohoto článku postupem podle čl. 68 odst. 2 má Komise lhůtu tří měsíců od prvního pracovního dne následujícího po dni, ve kterém jí byla žádost oznámena. Tato lhůta však může být v náležitě odůvodněných případech jednou prodloužena nejvýše o tři měsíce, zejména pokud jsou informace obsažené v oznámení, žádosti nebo v přiložených dokumentech neúplné nebo nepřesné nebo pokud v uváděných skutečnostech došlo k podstatným změnám. Toto prodloužení je omezeno na jeden měsíc, pokud nezávislý vnitrostátní orgán, který je příslušný pro dotčenou činnost, stanovil použitelnost odstavce 1 v případech uvedených v odst. 4 třetím pododstavci.

Pokud v dané členském státě je již určitá činnost předmětem řízení podle tohoto článku, nepovažují se nové žádosti, které se týkají stejné činnosti ve stejném členském státě, podané před koncem lhůty stanovené pro první žádost za důvod k zahájení nových řízení a vyřizují se v rámci první žádosti.

Komise přijme prováděcí pravidla k odstavcům 4, 5 a 6 postupem podle čl. 68 odst. 2.

Tato pravidla zahrnují nejméně:

a) zveřejnění v Úředním věstníku, pro informační účely, dne, ke kterému začíná běžet lhůta tří měsíců uvedená ve třetím pododstavci, a pokud byla prodloužena, den prodloužení a dobu, na kterou byla prodloužena;

b) zveřejnění případné použitelnosti odstavce 1 v souladu s odst. 4 druhým a třetím pododstavcem, nebo v souladu s odst. 5 čtvrtým pododstavcem, a

c) způsoby přenosu postojů přijatých nezávislým orgánem, který je příslušný pro dotčenou činnost, k významným otázkám ve smyslu odstavců 1 a 2.



KAPITOLA III

Úpravy vztahující se na zakázky na služby

Článek 31

Zakázky na služby uvedené v příloze XVII A

Zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze XVII A, se zadávají v souladu s články 34 až 59.

Článek 32

Zakázky na služby uvedené v příloze XVII B

Zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze XVII B, se řídí výhradně články 34 a 43.

Článek 33

Smíšené zakázky na služby uvedené v příloze XVII A a na služby uvedené v příloze XVII B

Zakázky, jejichž předmětem jsou jak služby uvedené v příloze XVII A, tak služby uvedené v příloze XVII B, se zadávají v souladu s články 34 až 57, je-li hodnota služeb uvedených v příloze XVII A vyšší než hodnota služeb uvedených v příloze XVII B. V ostatních případech se zakázky zadávají v souladu s články 34 a 43.



KAPITOLA IV

Zvláštní pravidla pro zadávací dokumentaci a dokumenty týkající se zakázky

Článek 34

Technické specifikace

1.  Technické specifikace definované v bodu 1 přílohy XXI se uvádějí v dokumentech týkajících se zakázky, jako jsou oznámení o zakázce, zadávací dokumentace nebo dodatečné dokumenty. Vždy, kdy je to možné, by tyto technické specifikace měly být definovány tak, aby braly v úvahu kritéria přístupnosti pro zdravotně postižené osoby nebo aby byly navrženy pro všechny uživatele.

2.  Technické specifikace musí uchazečům vytvořit podmínky pro rovný přístup a nesmějí vést k vytváření neodůvodněných překážek pro otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži.

3.  Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Společenství, musí být technické specifikace formulovány:

a) buď odkazem na technické specifikace uvedené v příloze XXI a, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy převádějící evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiný technický referenční systém vypracovaný evropskými normalizačními subjekty nebo, pokud neexistují, na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků. Každý odkaz je doprovázen slovy: „nebo rovnocenný“;

b) nebo formou požadavků na výkon nebo funkci; tyto požadavky mohou zahrnovat vlastnosti z hlediska životního prostředí. Tyto parametry však musí být dostatečně přesné, aby umožnily uchazečům určit předmět zakázky a zadavatelům zadat zakázku;

c) nebo formou požadavků na výkon nebo funkci, jak je uvedeno v písmenu b), s odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci;

d) nebo odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon a funkci uvedené v písmenu b) pro ostatní vlastnosti.

4.  Jestliže zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené výrobky a služby nejsou v souladu se specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ke spokojenosti zadavatele ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že řešení, která navrhuje, rovnocenným způsobem vyhovují požadavkům definovaným technickými specifikacemi.

Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

5.  Jestliže zadavatel využije možnosti stanovit požadavky na výkon nebo funkci uvedené v odstavci 3, nesmí odmítnout nabídku na výrobky, služby nebo stavební práce, které jsou v souladu s vnitrostátní normou převádějící evropskou normu, evropským technickým schválením, obecnou technickou specifikací, mezinárodní normou nebo technickým referenčním systémem vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace řeší požadavky na výkon nebo na funkci, které zadavatel stanovil.

Ve své nabídce musí uchazeč prokázat ke spokojenosti zadavatele jakýmikoli vhodnými prostředky, že stavba, výrobek nebo služba, která je v souladu s normou, splňuje požadavky zadavatele na výkon nebo funkci.

Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

6.  Jestliže zadavatelé stanoví vlastnosti z hlediska životního prostředí formou požadavků na výkon nebo na funkci, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b), mohou používat podrobné specifikace nebo, je-li to třeba, jejich části, jak jsou definovány evropskými, mezinárodními nebo vnitrostátními ekoznačkami nebo jakoukoli jinou ekoznačkou, za předpokladu, že:

 tyto specifikace jsou vhodné pro vymezení vlastností dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky,

 požadavky na značku jsou definovány na základě vědeckých informací,

 ekoznačky jsou přijaty za použití řízení, kterého se mohou účastnit všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a organizace na ochranu životního prostředí,

 a jsou přístupné všem subjektům, které mají zájem.

Zadavatelé mohou uvést, že u výrobků a služeb opatřených ekoznačkou platí předpoklad, že splňují technické specifikace stanovené v zadávací dokumentaci; musí přijmout každý vhodný důkazní prostředek, jako je technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

7.  „Uznané subjekty“ ve smyslu tohoto článku jsou zkušební a kalibrační laboratoře a osvědčovací a inspekční subjekty, které splňují platné evropské normy.

Zadavatelé přijímají osvědčení vydaná uznanými subjekty usazenými v jiných členských státech.

8.  Není-li to odůvodněno předmětem zakázky nesmějí technické specifikace odkazovat na určitou výrobu nebo zdroj nebo určitý postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně dovolen, není-li dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odstavců 3 a 4 možný; takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

Článek 35

Sdělování technických specifikací

1.  Zadavatelé na požádání zpřístupní hospodářským subjektům, které mají zájem na získání zakázky, technické specifikace pravidelně uváděné v jejich zakázkách na dodávky, stavební práce nebo služby nebo technické specifikace, které mají v úmyslu použít u zakázek, na něž se vztahují pravidelná předběžná oznámení ve smyslu čl. 41 odst. 1.

2.  Jestliže jsou tyto technické specifikace založeny na dokumentech, které jsou k dispozici hospodářským subjektům, které projevují zájem, postačuje odkaz na tyto dokumenty.

Článek 36

Varianty

1.  Je-li kritériem pro zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou brát zadavatelé v úvahu varianty předložené uchazeči, pokud vyhovují minimálním požadavkům specifikovaným zadavateli.

Zadavatelé uvedou v zadávací dokumentaci, zda povolují podání variant nebo ne, a pokud je povolují, minimální podmínky, jež musí varianty splňovat, a požadavky na jejich podávání.

2.  V zadávacím řízení u zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí zadavatelé, kteří povolili podání variant podle odstavce 1, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, buď spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby.

Článek 37

Subdodávky

V zadávací dokumentaci zadavatel od uchazeče může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí požadovat, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky případně zamýšlí zadat třetím osobám, a všechny navrhované subdodavatele. Tímto sdělením není dotčena odpovědnost hlavního hospodářského subjektu.

Článek 38

Podmínky plnění zakázky

Zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky za předpokladu, že jsou slučitelné s právem Společenství a jsou uvedeny v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži nebo v zadávací dokumentaci. Podmínky, kterými se řídí plnění zakázky, se mohou týkat zejména sociálních faktorů a životního prostředí.

Článek 39

Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek

1.  Zadavatel v zadávací dokumentaci může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí uvést subjekt nebo subjekty, od nichž může zájemce nebo uchazeč získat náležité informace o povinnostech týkajících se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v členském státě, regionu nebo v místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které platí pro stavební práce prováděné na místě a služby poskytované během plnění zakázky.

2.  Zadavatel, který poskytuje informace uvedené v odstavci 1, požádá uchazeče nebo zájemce, kteří se účastní zadávacího řízení, aby uvedli, že při vypracovávání své nabídky vzali v úvahu povinnosti týkající se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v místě, kde mají být provedeny práce nebo poskytnuta služba.

Prvním pododstavcem není dotčeno použití článku 57.



KAPITOLA V

Řízení

Článek 40

Použití otevřených, omezených a vyjednávacích řízení

1.  Při zadávání zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby používají zadavatelé řízení, která odpovídají této směrnici.

2.  Zadavatelé si mohou vybrat jedno z řízení popsaných v čl. 1 odst. 9 písm. a), b) nebo c) za předpokladu, že byla výzva k podání žádostí o účast v zadávacím řízení učiněna v souladu s článkem 41, s výhradou odstavce 3.

3.  Zadavatelé mohou použít řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v těchto případech:

a) jestliže v řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění;

b) jestliže je zakázka zadána výlučně pro účely výzkumu, pokusů, studia či vývoje, a nikoli za účelem zajištění ziskovosti nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj, a pokud zadání takové zakázky není na újmu soutěžnímu zadávání dalších zakázek, které mají především tyto cíle;

c) jestliže zakázka může být z technických nebo uměleckých důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv plněna pouze určitým hospodářským subjektem;

d) pokud je to nezbytně nutné, nelze-li z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, dodržet lhůty stanovené pro otevřená, omezená a vyjednávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži;

e) v případě zakázek na dodávky týkajících se dodatečných dodávek od původního dodavatele, které jsou určeny buď pro částečné nahrazení stávajících dodávek nebo zařízení, nebo rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele získávat materiál, který má odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě;

f) u dodatečných stavebních prací nebo služeb, které nejsou zahrnuty v původně zvažovaném projektu nebo v původní zakázce, ale které se v důsledku nepředvídatelných okolností stanou nezbytnými pro plnění zakázky, za podmínky, že zakázka je zadána zhotoviteli nebo poskytovateli služeb, který plní původní zakázku,

 jestliže tyto dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele, nebo

 jestliže tyto dodatečné stavební práce nebo služby, ačkoli jsou oddělitelné od plnění původní zakázky, jsou, které nejsou zahrnuty v původně zvažovaném projektu nebo v původní zakázce;

g) v případě zakázek na stavební práce pro nové stavební práce, které spočívají v opakování podobných prací svěřených zhotoviteli, kterému stejní zadavatelé zadali předchozí zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce odpovídají základnímu projektu, na který byla první zakázka zadána po výzvě k podání žádostí o účast v zadávacím řízení; možnost použití tohoto řízení se uvádí již při oznámení první zakázky a zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce při použití článků 16 a 17;

h) pro dodávky kotované a nakupované na burzách komodit;

i) pro zakázky, jež mají být zadány na základě rámcové dohody, za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v čl. 14 odst. 2;

j) pro příležitostné koupě, kdy je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí dostupných po velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší, nežli jsou běžné tržní ceny;

k) pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek, buď od dodavatele, který je s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od správců konkursní podstaty nebo likvidátorů v případě úpadku, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

l) jestliže zakázka na služby následuje po veřejné soutěži na určitý výkon organizované v souladu s touto směrnicí a musí být podle platných pravidel zadána vítěznému účastníku nebo jednomu z vítězných účastníků takové veřejné soutěže; v případě více vítězných účastníků musí být k účasti na vyjednávání vyzvání všichni vítězní účastníci.



KAPITOLA VI

Pravidla pro zveřejňování a transparentnost



Oddíl 1

Zveřejňování oznámení

Článek 41

Pravidelná předběžná oznámení a oznámení o existenci systému kvalifikace

1.  Zadavatelé zveřejní nejméně jednou ročně prostřednictvím pravidelného předběžného oznámení uvedeného v příloze XV A, které zveřejňuje Komise nebo oni sami na svém profilu kupujícího, jak je popsán v příloze XX odst. 2 písm. b):

a) pokud jde o dodávky, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod podle skupin výrobků, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců, je-li celková odhadovaná hodnota, s přihlédnutím k článkům 16 a 17, rovná 750 000 EUR nebo vyšší.

Skupiny výrobků stanoví zadavatelé odkazem na nomenklaturu CPV;

b) pokud jde o služby, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod pro každou z kategorií služeb, uvedených v příloze XVII A, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců, je-li celková odhadovaná hodnota, s přihlédnutím k článkům 16 a 17, rovná 750 000 EUR nebo vyšší;

c) pokud jde o stavební práce, základní charakteristiky zakázek nebo rámcových dohod, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců a jejichž odhadovaná hodnota je rovná prahové = hodnotě uvedené v článku 16 nebo vyšší, s přihlédnutím k článku 17.

Oznámení uvedená v písmenech a) a b) se zasílají Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po začátku účetního období.

Oznámení uvedené písmenu c) se zasílá Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po přijetí rozhodnutí, kterým se schvaluje plán zakázek na stavební práce nebo rámcových dohod, které veřejní zadavatelé mají v úmyslu zadat nebo uzavřít.

Zadavatelé, kteří zveřejňují předběžné oznámení na svém profilu kupujícího, zašlou elektronicky Komisi, ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy XX, oznámení o zveřejnění předběžného oznámení na profilu kupujícího.

Zveřejnění oznámení uvedených v písmenech a), b) a c) je povinné jen tehdy, využijí-li veřejní zadavatelé možnost zkrátit lhůty pro doručení nabídek podle čl. 45 odst. 4.

Tento odstavec se nevztahuje na řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži.

2.  Zadavatelé mohou zejména zveřejňovat sami nebo prostřednictvím Komise pravidelná předběžná oznámení vztahující se k významným projektům, aniž by museli opakovat informace již dříve obsažené v pravidelných předběžných oznámeních, je-li jasně uvedeno, že tato oznámení jsou dodatečná.

3.  Pokud se zadavatelé rozhodnou zavést systém kvalifikace v souladu s článkem 53, je tento systém předmětem oznámení uvedeného v příloze XIV, které uvádí účel systému kvalifikace a způsob přístupu k pravidlům jeho fungování. Je-li doba trvání systému delší než tři roky, zveřejňuje se oznámení ročně. Je-li doba trvání kratší, postačuje první oznámení.

Článek 42

Oznámení sloužící jako výzva k účasti v soutěži

1.  V případě zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby může být výzva k účasti v soutěži učiněna:

a) prostřednictvím pravidelného předběžného oznámení vypracovaného v souladu s přílohou XV A; nebo

b) prostřednictvím oznámení o existenci systému kvalifikace vypracovaného v souladu s přílohou XIV; nebo

c) prostřednictvím oznámení o zakázce vypracovaného v souladu s přílohou XIII, části A, B nebo C.

2.  V případě dynamických nákupních systémů se systémová výzva k účasti v soutěži uskutečňuje oznámením o zakázce uvedeným v odst. 1 písm. c), přičemž se výzva k účasti v soutěži o zakázky založené na takových systémech uskutečňuje zjednodušeným oznámením o zakázce, které je uvedeno v příloze XIII, části D.

3.  Je-li výzva k účasti v soutěži učiněna pomocí pravidelného předběžného oznámení, musí toto oznámení:

a) zvlášť odkazovat na dodávky, na stavební práce nebo na služby, které budou předmětem zakázky, která má být zadána;

b) uvádět, že zakázka bude zadána na základě omezeného nebo vyjednávacího řízení bez dalšího zveřejňování oznámení sloužícího jako výzva k účasti v soutěži, a vyzývat hospodářské subjekty, které mají zájem, aby svůj zájem vyjádřily písemně; a

c) být zveřejněno v souladu s přílohou XX nejvýše dvanáct měsíců před datem, kdy je zaslána výzva uvedená v čl. 47 odst. 5. Zadavatel musí kromě toho dodržet lhůty stanovené v článku 45.

Článek 43

Oznámení o zadání zakázky

1.  Zadavatelé, kteří zadali zakázku nebo uzavřeli rámcovou dohodu, zašlou oznámení týkající se zadaných zakázek uvedené v příloze XVI. Toto oznámení se odesílá za podmínek, které stanoví Komise postupem podle čl. 68 odst. 2, ve lhůtě dvou měsíců od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody.

V případě zakázek zadaných podle rámcové dohody ve smyslu čl. 14 odst. 2 nejsou zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě.

Zadavatelé zasílají oznámení týkající se zakázek zadaných na základě dynamického nákupního systému do dvou měsíců od zadání každé zakázky. Mohou však tato oznámení sdružit na čtvrtletním základě. V tom případě zasílají sdružená oznámení do dvou měsíců od konce každého čtvrtletí.

2.  Informace poskytnuté v souladu s přílohou XVI a určené k zveřejnění se zveřejňují v souladu s přílohou XX. V této souvislosti Komise respektuje veškeré citlivé obchodní aspekty, na které zadavatelé případně upozorní při poskytování těchto informací, ohledně počtu obdržených nabídek, totožnosti hospodářských subjektů nebo cen.

3.  Pokud zadavatelé zadávají zakázku na služby ve výzkumu a vývoji pomocí řízení bez výzvy k účasti v soutěži v souladu s čl. 40 odst. 3 písm. b), mohou omezit informace poskytované v souladu s přílohou XVI, které se týkají povahy a množství poskytovaných služeb, na odkaz „služby ve výzkumu a vývoji“.

Pokud zadavatelé zadávají zakázku na služby ve výzkumu a vývoji, která nemůže být zadána pomocí řízení bez výzvy k účasti v soutěži v souladu s čl. 40 odst. 3 písm. b), mohou z důvodu obchodního tajemství omezit informace poskytované v souladu s přílohou XVI, které se týkají povahy a množství poskytovaných služeb.

V takových případech zadavatelé zajistí, že informace zveřejněné na základě tohoto písmene nejsou méně podrobné než informace uvedené v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži zveřejněném v souladu s čl. 42 odst.1.

Pokud používají systém kvalifikace, zajistí zadavatelé v takových případech, že informace nejsou méně podrobné než kategorie uvedená na seznamu způsobilých poskytovatelů služeb vypracovaném v souladu s čl. 53 odst. 7.

4.  V případě zakázek zadávaných na služby uvedené v příloze XVII B uvedou zadavatelé v oznámení, zda souhlasí se zveřejněním.

5.  Informace poskytnuté v souladu s přílohou XVI a označené za neurčené ke zveřejnění se zveřejní pouze ve zjednodušené formě a v souladu s přílohou XX pro statistické účely.

Článek 44

Forma a způsob zveřejňování oznámení

1.  Oznámení obsahují informace uvedené v přílohách XIII, XIV, XV A, XV B a XVI a případně veškeré jiné informace považované zadavatelem za užitečné, ve formě standardních formulářů přijatých Komisí postupem podle čl. 68 odst. 2.

2.  Oznámení zasílaná zadavateli Komisi jsou předávána buď elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy XX, nebo jinými prostředky.

Oznámení uvedená v článcích 41, 42 a 43 se zveřejňují v souladu s technickými charakteristikami pro zveřejnění uvedenými v bodu 1 písm. a) a b) přílohy XX.

3.  Oznámení vypracovaná a zaslaná elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy XX se zveřejní do pěti dnů po jejich odeslání.

Oznámení, která nejsou zaslána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy XX, se zveřejní do 12 dnů po jejich odeslání. Avšak ve výjimečných případech a na žádost zadavatele se oznámení o zakázce uvedená v čl. 42 odst. 1 písm. c) zveřejní ve lhůtě pěti dnů, pokud bylo oznámení odesláno faxem.

4.  Oznámení se zveřejňují v plném znění v úředním jazyku Společenství, který vybral zadavatel, a toto původní jazykové znění je závazné. Shrnutí podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích.

Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Společenství.

5.  Oznámení a jejich obsah nesmějí být zveřejněny na vnitrostátní úrovni přede dnem jejich odeslání Komisi.

Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Komisi nebo zveřejněných na profilu kupujícího v souladu s čl. 41 odst. 1 prvním pododstavcem, a musí uvádět datum odeslání oznámení Komisi nebo zveřejnění na profilu kupujícího.

Pravidelná předběžná oznámení nesmějí být zveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Komisi zasláno oznámení o jejich zveřejnění touto formou, a musí uvádět datum odeslání.

6.  Zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.

7.  Komise vydá zadavateli potvrzení o zveřejnění předaných informací, ve kterém je uveden den zveřejnění. Toto potvrzení je důkazem o zveřejnění.

8.  Zadavatelé mohou v souladu s odstavci 1 až 7 zveřejňovat oznámení týkající se zakázek, na které se nevztahuje povinnost zveřejňování stanovená touto směrnicí.



Oddíl 2

Lhůty

Článek 45

Lhůty pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek

1.  Při stanovení lhůt pro doručení žádostí o účast a nabídek zohledňují zadavatelé zejména složitost zakázky a čas nutný pro vypracování nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené tímto článkem.

2.  V případě otevřených řízení činí minimální lhůta pro doručení nabídek 52 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno.

3.  V případě omezených řízení a vyjednávacích řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži se použijí tato ustanovení:

a) lhůta pro doručení žádostí o účast na základě oznámení zveřejněného podle čl. 42 odst. 1 písm. c) nebo na základě výzvy zadavatele podle čl. 47 odst. 5 se zpravidla stanoví nejméně na 37 dnů ode dne odeslání oznámení nebo výzvy, v žádném případě nesmí být kratší než 22 dní, pokud se oznámení zasílá ke zveřejnění jinými než elektronickými prostředky nebo faxem, a 15 dní, pokud se oznámení zasílá takovými prostředky;

b) lhůta pro obdržení nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými zájemci za předpokladu, že všem zájemcům je poskytnuta stejná lhůta pro vypracování a podání jejich nabídek;

c) jestliže není možné dosáhnout dohody o lhůtě pro doručení nabídek, určí zadavatel lhůtu, která činí zpravidla nejméně 24 dní a která v žádném případě nesmí být kratší než deset dní ode dne výzvy k podání nabídky.

4.  Jestliže zadavatelé zveřejnili pravidelné předběžné oznámení podle čl. 41 odst. 1 v souladu s přílohou XX, nesmí být minimální lhůta pro doručení nabídek v otevřených řízeních zpravidla kratší než 36 dní, ale v žádném případě nesmí být kratší než 22 dní ode dne odeslání oznámení.

Tyto zkrácené lhůty jsou přípustné za předpokladu, že pravidelné předběžné oznámení obsahovalo, navíc k informacím vyžadovaným v části I přílohy XV A, všechny informace vyžadované v části II přílohy XV A, pokud jsou tyto informace dostupné v době zveřejnění oznámení a oznámení bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 42 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce uvedené v čl. 42 odst. 1 písm. c).

5.  Jsou-li oznámení vypracována a zasílána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy XX, mohou být lhůty pro doručení žádostí o účast v omezených a vyjednávacích řízeních a lhůty pro doručení nabídek v otevřených řízeních zkráceny o sedm dnů.

6.  Kromě případu lhůt stanovených vzájemnou dohodou podle odst. 3 písm. b) mohou být lhůty pro doručení nabídek v otevřených, omezených a vyjednávacích řízeních dále zkráceny o pět dní, pokud zadavatel poskytuje volný, přímý a úplný přístup k zadávací dokumentaci a veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky ode dne, kdy je oznámení sloužící jako výzva k účasti v soutěži zveřejněno v souladu s přílohou XX. Toto oznámení musí uvádět internetovou adresu, na které jsou tyto dokumenty přístupné.

7.  V otevřených řízeních nesmí mít kumulativní účinek zkrácení podle odstavců 4, 5 a 6 v žádném případě za následek lhůtu pro doručení nabídek kratší než 15 dní ode dne odeslání oznámení o zakázce.

Pokud však není oznámení o zakázce odesláno faxem nebo elektronickými prostředky, nesmí mít kumulativní účinek zkrácení podle odstavců 4, 5 a 6 v žádném případě za následek zkrácení lhůty pro doručení nabídek v otevřeném řízení na méně než 22 dní ode dne odeslání oznámení o zakázce.

8.  Kumulativní účinek zkrácení podle odstavců 4, 5 a 6 nesmí mít v žádném případě za následek zkrácení lhůty pro doručení žádostí o účast, na základě oznámení zveřejněného podle čl. 42 odst. 1 písm. c) nebo na základě výzvy zadavatelů podle čl. 47 odst. 5, na méně než 15 dní ode dne odeslání oznámení nebo výzvy.

V omezených nebo vyjednávacích řízeních nesmí mít kumulativní účinek zkrácení podle odstavců 4, 5 a 6 v žádném případě, kromě případu lhůt stanovených vzájemnou dohodou v souladu s odst. 3 písm. b), za následek zkrácení lhůty pro doručení nabídek na méně než deset dní ode dne výzvy k podání nabídek.

9.  Jestliže z jakéhokoli důvodu nebyly zadávací dokumentace a dodatečné dokumenty nebo informace poskytnuty ve lhůtách stanovených v článku 45, přestože byly vyžádány včas, nebo pokud nabídky mohou být podány pouze po návštěvě daného místa nebo po kontrole dokumentů připojených k zadávací dokumentaci na místě, prodlouží se lhůty pro doručení nabídek, kromě případu lhůt stanovených vzájemnou dohodou v souladu s odst. 3 písm. b), tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi, které jsou potřebné pro předložení nabídky.

10.  Souhrnná tabulka lhůt stanovených v tomto článku je uvedena v příloze XXII.

Článek 46

Otevřená řízení: zadávací dokumentace, dodatečné dokumenty a informace

1.  Jestliže zadavatelé v otevřených řízeních neposkytují volný, přímý a úplný přístup k zadávací dokumentaci a k veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky v souladu s čl. 45 odst. 6, zašlou zadávací dokumentaci a dodatečné dokumenty hospodářským subjektům do šesti dnů od doručení žádosti, pokud byla žádost podána s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek.

2.  Zadavatelé nebo příslušné útvary poskytnou dodatečné informace k zadávací dokumentaci nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro doručení nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem.

Článek 47

Výzvy k podání nabídek nebo k vyjednávání

1.  V omezených nebo vyjednávacích řízeních zadavatelé současně a písemně vyzývají vybrané zájemce k podání svých nabídek nebo k vyjednávání. Výzva zájemcům zahrnuje:

 buď kopii zadávací dokumentace a veškerých dodatečných dokumentů,

 nebo odkaz na přístup k zadávací dokumentaci a k dodatečným dokumentům uvedeným v první odrážce, jsou-li přímo dostupné elektronickými prostředky v souladu s čl. 45 odst. 6.

2.  Pokud zadávací dokumentací nebo dodatečnými dokumenty disponuje jiný subjekt než zadavatel odpovědný za zadávací řízení, uvádí výzva adresu, na které lze tuto zadávací dokumentaci a dodatečné dokumenty žádat a případně lhůtu pro žádost o tyto dokumenty, jakož i výši a způsob placení poplatku za obdržení těchto dokumentů. Příslušný útvar zašle tyto dokumenty hospodářským subjektům bez prodlení po obdržení žádosti.

3.  Dodatečné informace k zadávací dokumentaci nebo k dodatečným dokumentům sdělí zadavatel nebo příslušný útvar nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro doručení nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem.

4.  Výzva musí kromě toho obsahovat alespoň:

a) případně lhůtu pro podávání žádostí o dodatečné dokumenty a částku a způsob placení poplatku, který musí být případně za tyto dokumenty zaplacen;

b) lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou mají být zaslány, a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány;

c) odkaz na každé zveřejněné oznámení o zakázce;

d) informace o dokumentech, které mají být případně přiloženy;

e) kritéria pro zadání zakázky, pokud nejsou uvedena v oznámení o existenci systému kvalifikace sloužícím jako výzva k účasti v soutěži;

f) poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky nebo, je-li to vhodné, pořadí důležitosti těchto kritérií, není-li tato informace uvedena v oznámení o zakázce, oznámení o existenci systému kvalifikace nebo zadávací dokumentaci.

5.  Pokud je výzva k účasti v soutěži činěna prostřednictvím pravidelného předběžného oznámení, vyzvou zadavatelé následně před zahájením výběru uchazečů nebo účastníků jednání všechny zájemce, aby potvrdili svůj zájem na základě podrobných informací o dotčené zakázce.

Tato výzva musí obsahovat alespoň následující údaje:

a) povahu a rozsah týkající se doplňkových zakázek, včetně všech variant, a případnou odhadovanou dobu, jež je pro vykonání těchto variant k dispozici; v případě opakujících se zakázek povahu a rozsah a případně odhadovaná data zveřejnění budoucích oznámení o zadávacím řízení na stavební práce, dodávky nebo služby, které mají být zadány v řízení;

b) typ řízení: omezené nebo vyjednávací;

c) pokud je to vhodné, datum začátku nebo ukončení dodávání dodávek nebo výkonu prací nebo služeb;

d) adresu a lhůtu pro podávání žádostí o výzvu k podání nabídky a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány;

e) adresu subjektu, který zadává zakázku a poskytuje nezbytné informace pro získání zadávací dokumentace a ostatních dokumentů;

f) hospodářské a technické podmínky, finanční záruky a informace požadované od hospodářských subjektů;

g) částku a způsob placení poplatku za získání zadávací dokumentace;

h) formu zakázky, která je předmětem výzvy k podání nabídek: koupě, koupě najaté věci, koupě na splátky nebo nájem či jejich kombinace; a

i) kritéria pro zadání zakázky a jejich váhu nebo, je-li to vhodné, pořadí důležitosti těchto kritérií, pokud nejsou uvedena v předběžném oznámení nebo v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání.



Oddíl 3

Sdělování a informace

Článek 48

Pravidla pro sdělování

1.  Všechna sdělení a výměna informací uvedené v této hlavě mohou být uskutečněny poštou, faxem, elektronickými prostředky v souladu s odstavci 4 a 5, telefonicky v případech a za podmínek uvedených v odstavci 6, nebo kombinací těchto prostředků, podle výběru zadavatele.

2.  Vybrané sdělovací prostředky musí být obecně dostupné, a nesmějí tudíž omezovat přístup hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.

3.  Sdělování, výměna a ukládání informací se provádí takovým způsobem, aby bylo zajištěno zachování integrity údajů a důvěrné povahy nabídek a žádostí o účast a aby zadavatelé přezkoumávali obsah nabídek a žádostí o účast až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podávání.

4.  Nástroje použité pro sdělování elektronickými prostředky a jejich technické vlastnosti musí být nediskriminační, obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi.

5.  Pro zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast se použijí tato pravidla:

a) informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování, musí být k dispozici subjektům, které mají zájem. Zařízení pro elektronický příjem nabídek a žádostí o účast musí být navíc v souladu s požadavky přílohy XXIV;

b) členské státy mohou v souladu s článkem 5 směrnice 1993/93/ES vyžadovat, aby elektronické nabídky byly doplněny zaručeným elektronickým podpisem podle odstavce 1 uvedeného článku;

c) členské státy mohou zavést nebo udržovat dobrovolné akreditační systémy směřující ke zlepšení úrovně služby osvědčování poskytované pro tyto nástroje;

d) uchazeči nebo zájemci se zavazují, že dokumenty, osvědčení a prohlášení uvedené v čl. 52 odst. 2 a 3 a článcích 53 a 54, pokud nejsou dostupné v elektronické formě, budou podány před uplynutím lhůty stanovené pro podávání nabídek nebo žádostí o účast.

6.  Pro podávání žádostí o účast platí tato pravidla:

a) žádosti o účast v zadávacím řízení mohou být podány písemně nebo telefonicky;

b) je-li žádost o účast podána telefonicky, musí být písemné potvrzení odesláno před vypršením lhůty stanovené pro jejich doručení;

c) zadavatelé mohou vyžadovat, pokud je to nezbytné pro účely právního dokazování, aby byly žádosti o účast podané faxem byly potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky. Tento požadavek a lhůtu pro jeho splnění musí zadavatel uvést v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži nebo ve výzvě uvedené v čl. 47 odst. 5.

Článek 49

Informování žadatelů o kvalifikaci, zájemců a uchazečů

1.  Zadavatelé musí co nejdříve informovat zúčastněné hospodářské subjekty o přijatých rozhodnutích, která se týkají uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo přijetí do dynamického nákupního systému, včetně důvodů pro rozhodnutí upustit od uzavření rámcové dohody nebo zadání zakázky, na kterou byla učiněna výzva k podání žádostí o účast v zadávacím řízení, nebo zahájit znovu řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému; tato informace je poskytnuta písemně, jsou-li o to zadavatelé požádáni.

2.  Na žádost dotčené strany zadavatel co nejdříve sdělí:

 každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti,

 každému neúspěšnému uchazeči důvody zamítnutí jeho nabídky, včetně důvodů svého rozhodnutí o nerovnocennosti v případech uvedených v čl. 34 odst. 4 a 5 nebo důvodů svého rozhodnutí, že stavební práce, dodávky a služby nesplňují požadavkům na výkon a funkci,

 každému uchazeči, který učinil přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody.

Čas potřebný pro vypracování sdělení nesmí být v žádném případě delší než 15 dnů od doručení písemné žádosti.

Zadavatelé však mohou rozhodnout, že nesdělí určité informace uvedené v odstavci 1, které se týkají zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo přijetí do dynamického nákupního systému, pokud by bylo jejich poskytnutí na překážku vynucování práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, poškozovalo by oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů, včetně zájmů hospodářského subjektu, jemuž byla zakázka zadána, nebo pokud by poskytnutí těchto informací mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.

3.  Zadavatelé, kteří zavedli a provozují systém kvalifikace, vyrozumí žadatele o svém rozhodnutí o kvalifikaci ve lhůtě šesti měsíců.

Pokud vydání rozhodnutí trvá déle než čtyři měsíce od podá žádosti, vyrozumí zadavatel žadatele do dvou měsíců od podání žádosti o důvodech prodloužení lhůty a o datu, do kterého bude jeho žádost přijata nebo odmítnuta.

4.  Žadatelé, jejichž kvalifikace je odmítnuta, o tom musí být vyrozuměni, jakož i o důvodech odmítnutí, co nejdříve a v žádném případě ne později než 15 dní ode dne vydání rozhodnutí. Tyto důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v čl. 53 odst. 2.

5.  Zadavatelé, kteří zavedli a provozují systém kvalifikace, mohou ukončit kvalifikaci hospodářského subjektu pouze z důvodů založených na kritériích uvedených v čl. 53 odst. 2. Úmysl ukončit kvalifikaci musí být předem písemně oznámen hospodářskému subjektu nejméně 15 dní před stanoveným dnem ukončení kvalifikace spolu s důvodem nebo důvody, které navrhovaný postup odůvodňují.

Článek 50

Uchovávání informací o zadávání zakázek

1.  Zadavatelé uchovávají dostatečné informace o jednotlivých zakázkách umožňující jim následně odůvodnit rozhodnutí o:

a) kvalifikaci a výběru hospodářských subjektů a o zadání zakázek;

b) použití řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži podle čl. 40 odst. 3;

c) nepoužití kapitol III až VI této hlavy na základě odchylek uvedených v kapitole II hlavy I a v kapitole II této hlavy.

Zadavatelé přijímají vhodná opatření pro dokumentaci postupu v zadávacích řízeních vedených elektronickými prostředky.

2.  Informace musí být uchovány nejméně po čtyři roky ode dne zadání zakázky, aby byl během této doby zadavatel schopen poskytnout Komisi na její žádost potřebné informace.



KAPITOLA VII

Vedení řízení

Článek 51

Obecná ustanovení

1.  Za účelem výběru účastníků ve svých zadávacích řízeních:

a) zadavatelé, kteří stanovili pravidla a kritéria pro vyloučení uchazečů nebo zájemců v souladu s čl. 54 odst. 1, 2 nebo 4, vyloučí hospodářské subjekty, které spadají pod tato pravidla a splňují tato kritéria;

b) vyberou uchazeče a zájemce v souladu s objektivními pravidly a kritérii stanovenými podle článku 54;

c) v omezených a vyjednávacích řízeních s výzvou k účasti v soutěži případně sníží v souladu s článkem 54 počet zájemců vybraných podle písmen a) a b).

2.  Pokud se výzva k účasti v soutěži činí prostřednictvím oznámení o existenci systému kvalifikace a za účelem výběru účastníků v zadávacích řízeních na zvláštní zakázky, která jsou předmětem výzvy k účasti v soutěži, zadavatelé:

a) kvalifikují hospodářské subjekty v souladu s článkem 53;

b) použijí na tyto kvalifikované hospodářské subjekty ustanovení odstavce 1, která se vztahují na omezená nebo vyjednávací řízení.

3.  Zadavatelé ověřují soulad uchazeči podaných nabídek, které jsou takto vybrány, s pravidly a požadavky vztahujícími se na nabídky a zadávají zakázku na základě kritérií stanovených v článcích 55 a 57.



Oddíl 1

Kvalifikace a kvalitativní výběr

Článek 52

Vzájemné uznávání správních, technických nebo finančních podmínek a osvědčení, zkoušek a dokladů

1.  Při výběru účastníků omezeného nebo vyjednávacího řízení nesmějí zadavatelé při přijímání rozhodnutí o kvalifikaci nebo při aktualizaci kritérií a pravidel pro kvalifikaci:

a) klást některým hospodářským subjektům správní, technické nebo finanční podmínky, které nejsou kladeny jiným;

b) požadovat zkoušky nebo doklady, které jsou obsaženy v již předložených objektivních důkazech.

2.  Jestliže zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, odkáží na systémy zajišťování jakosti založené na řadách odpovídajících evropských norem a ověřené subjekty, které vyhovují řadám evropských norem, pokud jde o vydávání osvědčení.

Zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Zadavatelé přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

3.  Pro zakázky na stavební práce a na služby a pouze ve vhodných případech mohou zadavatelé, aby ověřili technické schopnosti hospodářského subjektu, vyžadovat uvedení opatření řízení z hlediska ochrany životního prostředí, které by hospodářský subjekt byl schopen používat při plnění zakázky. V takových případech, pokud zadavatelé žádají vydání ověření vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí, odkáží na systém řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS) nebo na normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí založené na odpovídajících evropských nebo mezinárodních normách, ověřené subjekty, které vyhovují právu Společenství nebo odpovídajícím evropským nebo mezinárodním normám týkajícím se osvědčování.

Zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatření k řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

Článek 53

Systémy kvalifikace

1.  Zadavatelé, kteří si to přejí, mohou zavést a provozovat systém kvalifikace hospodářských subjektů.

Zadavatelé, kteří zavedli nebo provozují systém kvalifikace, zajistí, že hospodářské subjekty mohou kdykoli požádat o kvalifikaci.

2.  Systém podle odstavce 1 může zahrnovat různé kvalifikační stupně.

Musí být provozován na základě objektivních kritérií a pravidel, která určí zadavatel.

Pokud tato kritéria a pravidla zahrnují technické specifikace, použije se článek 34. Kritéria a pravidla mohou být v případě potřeby aktualizována.

3.  Kritéria a pravidla pro kvalifikaci podle odstavce 2 mohou zahrnovat kritéria pro vyloučení uvedená v článku 45 směrnice 2004/18/ES za podmínek tam stanovených.

Pokud je zadavatelem veřejný orgán ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a), zahrnují tato kritéria a pravidla kritéria pro vyloučení uvedená v čl. 45 odst. 1 směrnice 2004/18/ES.

4.  Pokud kritéria a pravidla pro klasifikaci uvedená v odstavci 2 obsahují požadavky týkající se hospodářské a finanční schopnosti hospodářského subjektu, může tento subjekt, je-li to nezbytné, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí zadavateli prokázat, že bude disponovat těmito prostředky po celou dobu trvání systému kvalifikace, například tím, že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru.

Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 11 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

5.  Pokud kritéria a pravidla pro klasifikaci uvedená v odstavci 2 obsahují požadavky týkající se technických nebo odborných schopností hospodářského subjektu, může tento subjekt, je-li to nezbytné, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí zadavateli prokázat, že bude disponovat uvedenými prostředky po celou dobu trvání systému kvalifikace, například tím že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru.

Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 11 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

6.  Kritéria a pravidla pro kvalifikaci uvedená v odstavci 2 jsou na žádost poskytována hospodářským subjektům, které mají zájem. Aktualizace těchto kritérií a pravidel je oznamována hospodářským subjektům, které mají zájem.

Pokud se zadavatel domnívá, že systém kvalifikace určitých jiných zadavatelů nebo subjektů odpovídá jeho požadavkům, sdělí hospodářským subjektům, které mají zájem, jména těchto jiných zadavatelů nebo subjektů.

7.  Písemný záznam kvalifikovaných hospodářských subjektů se uchovává; může být rozdělen do kategorií podle druhu zakázek, pro jejichž plnění platí kvalifikace.

8.  Pokud zadavatelé zavedli a provozují systém kvalifikace, dodržují zejména čl. 41 odst. 3 týkající se oznámení existence systému kvalifikace, čl. 49 odst. 3, 4 a 5 týkající se informací, které mají být poskytnuty hospodářským subjektům, jež podaly žádost o kvalifikaci, čl. 51 odst. 2 týkající se výběru účastníků v případech, kdy byla výzva k účasti v soutěži učiněna oznámením o existenci systému kvalifikace, jakož i článek 52 týkající se vzájemného uznávání v otázkách správních, technických a finančních podmínek a týkající se osvědčení, zkoušek a dokladů.

9.  Pokud je výzva k účasti v soutěži činěna prostřednictvím oznámení o existenci systému kvalifikace, vybírají se uchazeči v omezeném řízení nebo účastníci ve vyjednávacím řízení ze zájemců kvalifikovaných v souladu s takovým systémem.

Článek 54

Kritéria pro kvalitativní výběr

1.  Zadavatelé, kteří v otevřeném řízení stanoví kritéria pro výběr, tak učiní v souladu s objektivními pravidly a kritérii, která jsou k dispozici hospodářským subjektům, které mají zájem.

2.  Zadavatelé, kteří vybírají zájemce pro omezené nebo vyjednávací řízení, tak učiní v souladu s objektivními kritérii a pravidly, která stanovili a která jsou k dispozici hospodářským subjektům, které mají zájem.

3.  V omezených a vyjednávacích řízeních mohou být kritéria založena na objektivní potřebě zadavatele snížit počet zájemců na úroveň, která je odůvodněná potřebou vyvážení zvláštních znaků zadávacího řízení a prostředků potřebných pro jeho uskutečnění. Počet vybraných zájemců však musí zohledňovat nutnost zajištění přiměřené hospodářské soutěže.

4.  Kritéria stanovená v odstavcích 1 a 2 mohou zahrnovat kritéria pro vyloučení uvedená v článku 45 směrnice 2000/18/ES za podmínek tam uvedených.

Pokud je zadavatel veřejným zadavatelem ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a), zahrnují kritéria uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku kritéria pro vyloučení uvedená v čl. 45 odst. 1 směrnice 2004/18/ES.

5.  Pokud kritéria uvedená v odstavcích 1 a 2 obsahují požadavky týkající se hospodářské a finanční schopnosti hospodářského subjektu, může tento subjekt, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru.

Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 11 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

6.  Pokud kritéria a pravidla pro klasifikaci uvedená v odstavcích 1 a 2 obsahují požadavky týkající se technických nebo odborných schopností hospodářského subjektu, může tento subjekt, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí zadavateli prokázat, že pro plnění zakázky bude disponovat těmito prostředky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru.

Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 11 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.



Oddíl 2

Zadání zakázky

Článek 55

Kritéria pro zadání zakázky

1.  Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o odměňování určitých služeb, vycházejí zadavatelé při zadávání zakázek z těchto kritérií:

a) pokud se zakázka zadává na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky z hlediska zadavatele, která zahrnuje různá kritéria spojená s předmětem dané zakázky, jako jsou dodací lhůta a lhůta pro dokončení, provozní náklady, návratnost nákladů, kvalita, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí, technická úroveň, záruční servis a technická pomoc, závazky s ohledem na náhradní díly, zabezpečení dodávek a ceny; nebo

b) pouze nejnižší cena.

2.  Aniž je dotčen třetí pododstavec, uvede v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) zadavatel poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií vybraných k určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

Pokud není podle názoru zadavatele stanovení váhy možné z prokazatelných důvodů, uvede kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.

Tato poměrná váha nebo pořadí významu se uvádějí, podle vhodnosti, v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži, ve výzvě k potvrzení zájmu uvedené v čl. 47 odst. 5, ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání nebo v zadávací dokumentaci.

Článek 56

Používání elektronických dražeb

1.  Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou používat elektronické dražby.

2.  V otevřených, omezených nebo vyjednávacích řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži mohou zadavatelé rozhodnout, že zadání zakázky bude předcházet elektronická dražba, pokud specifikace zakázky mohou být přesně stanoveny.

Za stejných podmínek může být elektronická dražba použita při zahájení soutěže o zakázky, které mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému uvedeného v článku 15.

Elektronická dražba je založena:

a) buď pouze na cenách, pokud je zakázka zadávána podle nejnižší ceny;

b) nebo na cenách nebo hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je zakázka přidělována podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

3.  Zadavatelé, kteří se rozhodnou použít elektronickou dražbu, uvedou tuto skutečnost v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži.

Zadávací dokumentace obsahuje, mimo jiné, tyto informace:

a) prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické dražby, za předpokladu, že tyto prvky jsou kvantifikovatelné a lze je vyjádřit v absolutních hodnotách nebo procentech;

b) případná omezení hodnot, která mohou být navržena, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu zakázky;

c) informace, které budou uchazečům poskytnuty během elektronické dražby, a případně kdy jim budou poskytnuty;

d) důležité informace týkající se průběhu elektronické dražby;

e) podmínky, za kterých budou uchazeči moci při dražbě podávat nabídky, a zejména nejmenší rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;

f) důležité informace týkající se používaného elektronického zařízení a způsobů a technických specifikací spojení.

4.  Než zadavatelé přistoupí k elektronické dražbě, provedou úplné první vyhodnocení nabídek v souladu s jedním nebo více kritérii pro zadání veřejné zakázky a s poměrnou váhou, která jim byla přidělena.

Všichni uchazeči, kteří podali přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni, aby podali nové ceny nebo hodnoty; výzva obsahuje všechny důležité informace pro individuální připojení k použitému elektronickému zařízení a uvádí datum a čas zahájení elektronické dražby. Elektronická dražba se může odehrávat ve více navazujících fázích. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

5.  Má-li být zakázka zadána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, obsahuje i výsledek úplného vyhodnocení nabídky dotyčného uchazeče provedeného v souladu s poměrnou váhou stanovenou v čl. 55 odst. 2 prvním pododstavci.

Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem jsou veškerá případná rozpětí dopředu vyjádřena určitou hodnotou.

Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.

6.  Po celou dobu každé fáze elektronické dražby zadavatelé okamžitě sdělují všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní kdykoli zjistit své momentální pořadí. Mohou též sdělit jiné informace týkající se jiných podaných cen nebo hodnot, za podmínky, že je to uvedeno v zadávací dokumentaci. Mohou rovněž kdykoli oznámit počet účastníků v dané fázi dražby. V žádném případě však nesmí zveřejnit totožnost účastníků v průběhu kterékoli fáze elektronické dražby.

7.  Zadavatelé uzavírají elektronickou dražbu jedním nebo více z následujících způsobů:

a) ve výzvě k účasti na dražbě uvedou předem stanovené datum a čas;

b) pokud neobdrží žádné další nové ceny nebo nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly. V takovém případě zadavatelé ve výzvě k účasti na dražbě lhůtu uvedou dobu od přijetí posledního podání do uzavření elektronické dražby;

c) pokud je počet fází dražby uvedený ve výzvě k účasti na dražbě naplněn.

Pokud se zadavatelé rozhodli uzavřít elektronickou dražbu v souladu s písmenem c), případně v kombinaci s opatřeními uvedenými v písmenu b), uvádí výzva k účasti na dražbě časový plán každé fáze dražby.

8.  Po uzavření elektronické dražby zadavatelé zadají zakázku v souladu s článkem 55 na základě výsledků elektronické dražby.

9.  Zadavatelé nesmějí elektronické dražby zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval nebo měnil předmět zakázky, jak byl pro zakázku stanoven v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži a v zadávací dokumentaci.

Článek 57

Mimořádně nízké nabídky

1.  Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité.

Tato upřesnění se mohou týkat zejména:

a) hospodářských aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo stavebních postupů;

b) zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro dodávku výrobků, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací;

c) původnosti dodávek, služeb nebo stavebních prací navrhovaných uchazečem;

d) souladu s předpisy o ochraně zaměstnanců a pracovních podmínkách platnými v místě, kde mají být stavební práce, služby či dodávky provedeny;

e) možnosti uchazeče obdržet státní podporu.

2.  Zadavatel ověří tyto základní prvky konzultací s uchazečem, přičemž bere v úvahu dodané důkazy.

3.  Jestliže zadavatel zjistí, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč získal státní podporu, může být nabídka odmítnuta jen z tohoto důvodu pouze po konzultaci s uchazečem, a není-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené zadavatelem prokázat, že daná podpora byla poskytnuta podle zákona. Jestliže zadavatel odmítne nabídku za těchto okolností, uvědomí o tom Komisi.



Oddíl 3

Nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí a vztahy s těmito zeměmi

Článek 58

Nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí

1.  Tento článek se vztahuje na nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí, s nimiž Společenství neuzavřelo mnohostrannou ani dvoustrannou dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro podniky ze Společenství na trhy těchto třetích zemí. Tím nejsou dotčeny závazky Společenství nebo jeho členských států vůči třetím zemím.

2.  Jakákoli nabídka učiněná za účelem zadání zakázky na dodávky smí být odmítnuta, jestliže podíl výrobků pocházejících ze třetích zemí, určený v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ( 31 ), přesahuje 50 % celkové hodnoty výrobků představujících nabídku. Pro účely tohoto článku se software používaný v zařízeních telekomunikačních sítí považuje za výrobek.

3.  S výhradou druhého pododstavce, jsou-li dvě nebo více nabídek rovnocenné z hlediska kritérií pro zadání zakázky uvedených v článku 55, mají přednost nabídky, které nesmějí být odmítnuty podle odstavce 2. Ceny těchto nabídek jsou považovány pro účely tohoto článku za rovnocenné, jestliže rozdíl mezi cenami nepřesáhne 3 %.

Podle prvního pododstavce však nesmí být dána přednost jedné nabídce před jinou, pokud by přijetí takové nabídky nutilo zadavatele získávat materiál, který má technické vlastnosti odlišné od vlastností již používaného materiálu, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo neúměrné náklady.

4.  Pro účely tohoto článku se při určování podílu výrobků ze třetích zemí podle odstavce 2 neberou v úvahu ty třetí země, na které byla rozhodnutím Rady podle odstavce 1 rozšířena oblast působnosti této směrnice.

5.  Komise předloží Radě, počínaje druhým pololetím prvního roku po vstupu této směrnice v platnost, roční zprávu o pokroku učiněném v mnohostranných nebo dvoustranných jednáních, která se týkala přístupu podniků ze Společenství na trhy třetích zemí v oblasti působnosti této směrnice, o výsledcích dosažených v těchto jednáních a o praktickém provedení všech dohod, které byly uzavřeny.

Rada může na návrh Komise, vzhledem k takovému vývoji, pozměnit kvalifikovanou většinou ustanovení tohoto článku.

Článek 59

Vztahy se třetími zeměmi s ohledem na zakázky na stavební práce, dodávky a služby

1.  Členské státy informují Komisi o obecných potížích, ať právních či faktických, s nimiž se setkávají jejich podniky při zajišťování zadávání zakázek na služby ve třetích zemích.

2.  Komise předloží Radě zprávu o zpřístupňování zakázek na služby ve třetích zemích a o průběhu jednání s těmito zeměmi o této problematice, zvláště v rámci WTO, do 31. prosince 2005 a poté pravidelně.

3.  Komise musí prostřednictvím oslovení daných třetích zemí usilovat o nápravu situace kdykoli zjistí, buď na základě zpráv uvedených v odstavci 2, nebo jiných informací, že třetí země v souvislosti se zadáváním zakázek na služby:

a) neposkytuje podnikům ze Společenství účinný přístup srovnatelný s přístupem poskytovaným Společenstvím podnikům z této země; nebo

b) neposkytuje podnikům ze Společenství vnitrostátní zacházení nebo stejné soutěžní příležitosti jako mají podniky se sídlem v dané zemi; nebo

c) poskytuje podnikům z jiných třetích zemí příznivější zacházení než podnikům ze Společenství.

4.  Členské státy informují Komisi o obecných potížích, ať právních či faktických, s nimiž se setkaly jejich podniky a které vycházejí z nedodržování mezinárodních pracovněprávních ustanovení uvedených v příloze XXIII, když tyto podniky zkoušely zajistit zadávání zakázek ve třetích zemích.

5.  Za okolností uvedených v odstavcích 3 a 4 může Komise kdykoli navrhnout, aby Rada rozhodla o pozastavení nebo omezení, na dobu stanovenou v rozhodnutí, zadávání zakázek na služby:

a) podnikům podléhajícím právu dané třetí země;

b) podnikům přidruženým k podnikům uvedeným v písmenu a), které mají sídlo ve Společenství, ale nemají žádné přímé a skutečné spojení s hospodářstvím členského státu;

c) podnikům, které podaly nabídky, jejichž předmětem jsou služby pocházející z dané třetí země.

Rada rozhodne kvalifikovanou většinou co nejdříve.

Komise může navrhnout tato opatření z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu.

6.  Tímto článkem nejsou dotčeny závazky Společenství vůči třetím zemím vyplývající z mezinárodních úmluv o veřejných zakázkách, zejména v rámci WTO.



HLAVA III

PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON V OBLASTI SLUŽEB

Článek 60

Obecná ustanovení

1.  Pravidla pro organizaci veřejné soutěže na určitý výkon musí být v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s články 61 a 63 až 66 a být zpřístupněna těm, kdo mají o účast ve veřejné soutěži na určitý výkon zájem.

2.  Přijetí účastníků do veřejné soutěže na určitý výkon nesmí být omezeno:

a) odkazem na území nebo část území členského státu;

b) z důvodu, že by podle práva členského státu, v němž je veřejná soutěž organizována, účastník musel být buď výhradně fyzickou, nebo výhradně právnickou osobou.

Článek 61

Prahové hodnoty

1.  Tato hlava se vztahuje na veřejné soutěže na určitý výkon organizované jako část řízení vedoucího k zadání zakázky na služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je rovna nebo vyšší než ►M11  400 000 EUR ◄ . Pro účely tohoto odstavce se prahovou hodnotou rozumí odhadovaná hodnota zakázky na služby, bez DPH, včetně případných cen nebo plateb účastníkům.

2.  Tato hlava se vztahuje na všechny veřejné soutěže na určitý výkon, u kterých je celková částka soutěžních cen a plateb účastníkům rovna nebo vyšší než ►M11  400 000 EUR ◄ .

Pro účely tohoto odstavce se prahovou hodnotou rozumí celková částka cen a plateb, včetně odhadované hodnoty zakázky na služby, bez DPH, která by mohly být následně zadána podle čl. 40 odst. 3, jestliže zadavatel takové zadání nevyloučí v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.

Článek 62

Vyloučené veřejné soutěže na určitý výkon

Tato hlava se nevztahuje na:

1) veřejné soutěže na určitý výkon, které jsou organizovány ve stejných případech, jaké jsou uvedeny v článcích 20, 21 a 22, pro zakázky na služby;

2) veřejné soutěže na určitý výkon organizované pro vykonávání v daném členském státě činnosti, o které Komise rozhodla, že se na ni vztahuje čl. 30 odst. 1, nebo o které se má za to, že se na ni uvedený odstavec vztahuje, na základě odst. 4 druhého a třetího pododstavce nebo odst. 5 čtvrtého pododstavce uvedeného článku.

Článek 63

Pravidla zveřejňování a transparentnosti

1.  Zadavatelé, kteří chtějí organizovat veřejnou soutěž na určitý výkon, vyzvou k účasti v soutěži prostřednictvím oznámení o veřejné soutěži. Zadavatelé, kteří organizovali veřejnou soutěž na určitý výkon, dají její výsledky na vědomí oznámením. Výzva k účasti v soutěži obsahuje informace uvedené v příloze XVIII a oznámení o výsledcích veřejné soutěže na určitý výkon obsahuje informace uvedené v příloze XIX v souladu s formátem standardních formulářů přijatých Komisí postupem podle čl. 68 odst. 2.

Oznámení o výsledcích veřejné soutěže na určitý výkon se předává Komisi do dvou měsíců od uzavření veřejné soutěže na určitý výkon a za podmínek, které Komise stanoví postupem podle čl. 68 odst. 2. V této souvislosti Komise respektuje veškeré citlivé obchodní aspekty, na které zadavatelé případně upozorní při poskytování těchto informací a které se týkají počtu obdržených projektů nebo plánů, totožnosti hospodářských subjektů a cen navrhovaných uchazeči.

2.  Ustanovení čl. 48 odst. 2 až 8 se použije rovněž pro oznámení týkající se veřejných soutěží na určitý výkon.

Článek 64

Způsoby sdělování

1.  Ustanovení čl. 48 odst. 1, 2 a 4 se použijí pro všechna sdělení týkající se veřejné soutěže na určitý výkon.

2.  Sdělování, výměna a ukládání informací se provádí způsobem, který zajistí, že jsou integrita a důvěrná povaha všech informací předaných účastníky veřejné soutěže na určitý výkon zachovány a že se porota neseznámí s obsahem plánů a projektů dříve, než uplyne lhůta k jejich podání.

3.  Pro zařízení pro elektronický příjem plánů a projektů se použijí tato pravidla:

a) informace, které se týkají specifikací nezbytných pro předkládání plánů a projektů elektronickou cestou, včetně kódování, musí být k dispozici subjektům, které mají zájem. Zařízení pro elektronický příjem plánů a projektů musí být navíc v souladu s požadavky přílohy XXIV;

b) členské státy mohou zavést nebo provozovat dobrovolné akreditační systémy určené ke zlepšení úrovně služeb osvědčování pro taková zařízení.

Článek 65

Pravidla týkající se organizování veřejných soutěží na určitý výkon, vybírání účastníků a poroty

1.  Při organizování veřejných soutěží na určitý výkon uplatňují zadavatelé postupy přizpůsobené ustanovením této směrnice.

2.  Jsou-li veřejné soutěže na určitý výkon omezeny na určitý počet účastníků, stanoví zadavatelé jasná a nediskriminační kritéria pro výběr. Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být v každém případě dostatečný pro zajištění skutečné soutěže.

3.  Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících veřejné soutěže na určitý výkon. Je-li od účastníků veřejné soutěže na určitý výkon vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.

Článek 66

Rozhodnutí poroty

1.  Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá.

2.  Zkoumá plány a projekty, které zájemci podali, anonymně a pouze na základě kritérií, která byla uvedena v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.

3.  Zaznamenává do zprávy podepsané svými členy pořadí projektů sestavené podle hodnoty každého projektu, společně s poznámkami poroty a všemi body, které případně vyžadují objasnění.

4.  Anonymita musí být zachována až do doby, než porota dospěje ke stanovisku nebo k rozhodnutí.

5.  Zájemci mohou být případně vyzváni, aby odpověděli na otázky, které porota zaznamenala v zápisu, a objasnili jakýkoli aspekt projektu.

6.  Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se vypracovává podrobný zápis.



HLAVA IV

STATISTICKÉ POVINNOSTI, VÝKONNÉ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 67

Statistické povinnosti

1.  Členské státy zajišťují, aby Komise obdržela v souladu s úpravou, která bude stanovena postupem podle čl. 68 odst. 2, každý rok statistickou zprávu, která se týká celkové hodnoty zakázek zadaných pod prahovými hodnotami uvedenými v článku 16, na které by se tato směrnice vztahovala, kdyby nebyly pod těmito prahovými hodnotami, rozdělených podle členských států a kategorií činností, na které odkazují přílohy I až X.

2.  Pokud jde o kategorie činností, ke kterým se vztahují přílohy II, III, V, IX a X, zajišťují členské státy, aby Komise v souladu s úpravou, která bude stanovena postupem podle čl. 68 odst. 2, obdržela statistickou zprávu o zadaných zakázkách do 31. října 2004 za předchozí rok a před 31. říjnem každého roku. Statistická zpráva musí obsahovat informace požadované pro ověření řádného uplatňování Dohody.

Informace požadované podle prvního pododstavce nezahrnují informace týkající se zakázek na služby uvedené v kategorii 8 přílohy XVII A, telekomunikační služby uvedené v kategorii 5 přílohy XVII A, jejichž položky CPV odpovídají referenčním číslům CPC 7524, 7525 a 7526, nebo služby uvedené v příloze XVII B.

3.  Úpravy podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem, aby se zajistilo, že:

a) v zájmu správního zjednodušení mohou být zakázky nižší hodnoty vyňaty za předpokladu, že není ohrožena použitelnost statistiky,

b) je zaručena důvěrná povaha poskytovaných informací.

▼M8

Článek 68

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS ( 32 ).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Lhůty stanovené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou čtyři týdny v případě odst. 3 písm. c), dva týdny v případě odst. 4 písm. b) a šest týdnů v případě odst. 4 písm. e).

5.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼B

Článek 69

Přezkoumávání prahových hodnot

1.   ►M8  Komise ověří prahové hodnoty stanovené v článku 16 každé dva roky od 30. dubna 2004, a bude-li to nutné s ohledem na druhý pododstavec, přezkoumá je. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 68 odst. 4. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy podle čl. 68 odst. 5. ◄

Výpočet hodnoty těchto prahových hodnot je založen na průměrné denní hodnotě eura, vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (ZPČ), za 24 měsíců končících posledním dnem měsíce srpna, který předchází přezkoumání s účinkem od 1. ledna. Hodnota takto přezkoumaných prahových hodnot se případně zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno, že platné prahové hodnoty stanovené Dohodou, vyjádřené v ZPČ, budou dodrženy.

2.   ►M8  Současně s přezkoumáním podle odstavce 1 upraví Komise prahové hodnoty stanovené v článku 61 (veřejné soutěže na určitý výkon) podle přezkoumaných prahových hodnot platných pro zakázky na služby. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 68 odst. 4. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy podle čl. 68 odst. 5. ◄

Prahová hodnota stanovená podle odstavce 1 v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie, se v zásadě upravuje každé dva roky počínaje 1. lednem 2004. Výpočet této hodnoty je založen na průměrných denních hodnotách těchto měn, vyjádřených v eurech, za 24 měsíců končících posledním dnem měsíce srpna, který předchází přezkoumání s účinkem od 1. ledna.

3.  Přezkoumané prahové hodnoty uvedené v odstavci 1, jejich hodnoty v národních měnách a upravené prahové hodnoty uvedené v odstavci 2 zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich přezkoumání.

▼M8

Článek 70

Změny

1.  Komise může poradním postupem podle čl. 68 odst. 2 změnit:

a) postup pro zasílání a zveřejňování údajů uvedených v příloze XX z důvodu technického pokroku nebo z administrativních důvodů;

b) postupy pro vypracovávání, zasílání, doručování, překlad, sběr a distribuci oznámení uvedených v článcích 41, 42, 43 a 63;

c) za účelem zjednodušení v souladu s čl. 67 odst. 3 postupy pro používání, vypracovávání, zasílání, doručování, překlad, sběr a distribuci statistických zpráv uvedených v čl. 67 odst. 1 a 2.

2.  Komise může měnit následující prvky:

a) seznam zadavatelů v přílohách I až X tak, aby splňovali kritéria stanovená v článcích 2 až 7;

b) postupy pro zvláštní odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v nomenklatuře CPV;

c) referenční čísla v nomenklatuře stanovené v příloze XVII, pokud se tím nemění věcná působnost této směrnice, a postupy pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v této nomenklatuře v rámci kategorií služeb uvedených v příloze;

d) referenční čísla v nomenklatuře stanovené v příloze XII, pokud se tím nemění věcná působnost této směrnice, postupy pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v této nomenklatuře;

e) přílohu XI;

f) technické podrobnosti a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem uvedené v písmenech a), f) a g) přílohy XXIV;

g) technické postupy pro metody výpočtu uvedené v čl. 69 odst. 1 druhém pododstavci a odst. 2 druhém pododstavci.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 68 odst. 3. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy podle čl. 68 odst. 5.

▼B

Článek 71

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. ledna 2006. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Členské státy se mohou shodnout na dodatečné lhůtě v délce až 35 měsíců od uplynutí lhůty stanovené v prvním pododstavci pro použitelnost předpisů, které jsou nezbytná pro soulad s článkem 6 této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsoby odkazu si stanoví členské státy.

Článek 30 se použije od 30. dubna 2004.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 72

Mechanismy sledování

V souladu se směrnicí Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací ( 33 ) zajišťují členské státy provádění této směrnice účinnými, dostupnými a transparentními mechanismy.

Za tímto účelem mohou, mimo jiné, určit nebo zřídit nezávislý subjekt.

Článek 73

Zrušení

Směrnice 93/38/EHS se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení a používání uvedených v příloze XXV.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XXVI.

Článek 74

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 75

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

▼M7




PŘÍLOHA I

Zadavatelé v odvětví dopravy nebo distribuce plynu nebo tepla

Belgie

 Distrigaz.

 Místní orgány a jejich sdružení, co se týče této části jejich činnosti.

 Fluxys.

Bulharsko

Subjekty zajišťující výrobu nebo dopravu tepla na základě povolení podle čl. 39 odst. 1 Закона за енергетиката (обн., ДВ, бр.107/09.12.2003):

 АЕЦ Козлодуй – ЕАД,

 Брикел – ЕАД,

 „Бул Еко Енергия“ ЕООД,

 „ГЕРРАД“ АД,

 Девен АД,

 ТЕЦ „Марица 3“ – АД,

 „Топлина електроенергия газ екология“ ООД,

 Топлофикация Бургас – ЕАД,

 Топлофикация Варна – ЕАД,

 Топлофикация Велико Търново – ЕАД,

 Топлофикация Враца – ЕАД,

 Топлофикация Габрово – ЕАД,

 Топлофикация Казанлък – ЕАД,

 Топлофикация Лозница – ЕАД,

 Топлофикация Перник – ЕАД,

 ЕВН България Топлофикация – Пловдив – ЕАД,

 Топлофикация Плевен – ЕАД,

 Топлофикация Правец – ЕАД,

 Топлофикация Разград – ЕАД,

 Топлофикация Русе – ЕАД,

 Топлофикация Сливен – ЕАД,

 Топлофикация София – ЕАД,

 Топлофикация Шумен – ЕАД,

 Топлофикация Ямбол – ЕАД.

Subjekty zajišťující dopravu, distribuci nebo veřejné dodávky plynu koncovým dodavatelem na základě povolení podle čl. 39 odst. 1 Закона за енергетиката (обн., ДВ, бр.107/09.12.2003):

 Булгаргаз ЕАД,

 Булгартрансгаз ЕАД,

 Балкангаз 2000 АД,

 Бургасгаз ЕАД,

 Варнагаз АД,

 Велбъждгаз АД,

 Газо-енергийно дружество-Елин Пелин ООД,

 Газинженеринг ООД,

 Газоснабдяване Асеновград АД,

 Газоснабдяване Бургас ЕАД,

 Газоснабдяване Враца ЕАД,

 Газоснабдяване Нова Загора АД,

 Газоснабдяване Нови Пазар АД,

 Газоснабдяване Попово АД,

 Газоснабдяване Първомай АД,

 Газоснабдяване Разград АД,

 Газоснабдяване Русе ЕАД,

 Газоснабдяване Стара Загора ООД,

 Добруджа газ АД,

 Дунавгаз АД,

 Каварна газ ООД,

 Камено-газ ЕООД,

 Кнежа газ ООД,

 Кожухгаз АД,

 Комекес АД,

 Консорциум Варна Про Енерджи ООД,

 Костинбродгаз ООД,

 Ловечгаз 96 АД,

 Монтанагаз АД,

 Овергаз Инк. АД,

 Павгаз АД,

 Плевенгаз АД,

 Правецгаз 1 АД,

 Примагаз АД,

 Промишлено газоснабдяване ООД,

 Раховецгаз 96 АД,

 Рилагаз АД,

 Севлиевогаз-2000 АД,

 Сигаз АД,

 Ситигаз България АД,

 Софиягаз ЕАД,

 Трансгаз Енд Трейд АД,

 Хебросгаз АД,

 Централ газ АД,

 Черноморска технологична компания АД,

 Ямболгаз 92 АД.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která poskytují služby v odvětvích plynárenství a teplárenství, jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění.

Příklady zadavatelů:

 RWE Transgas Net, s.r.o.,

 Pražská plynárenská, a.s.,

 Severomoravská plynárenská, a.s.,

 Plzeňská teplárenská, a.s.,

 Pražská teplárenská, a.s.

Dánsko

 Subjekty distribuující zemní plyn nebo teplo na základě povolení podle § 4 lov om varmeforsyning, viz úplné znění č. 347 ze dne 17. července 2005.

 Subjekty dopravující zemní plyn na základě povolení podle § 10 lov om naturgasforsyning, viz úplné znění č. 1116 ze dne 8. května 2006.

 Subjekty dopravující zemní plyn na základě povolení podle bekendtgørelse nr. 361 om rørledningsanlæg på dansk kontinentalsokkelområde til transport af kulbrinter ze dne 25. dubna 2006.

 Doprava zemního plynu prováděná Energinet Danmark nebo dceřinými společnostmi, jejichž výhradním vlastníkem je Energinet Danmark, podle lov om Energinet Danmark § 2, stk. 2 og 3, viz zákon č. 1384 ze dne 20. prosince 2004.

Německo

Místní orgány, subjekty veřejného práva nebo sdružení subjektů veřejného práva nebo státní podniky, které dodávají energii jiným podnikům, provozují síť pro zásobování energií nebo mají dispoziční právo k síti pro zásobování energií na základě vlastnických práv podle čl. 3 odst. 18 Gesetz über die Elektrizitäts- und Gasversorgung (Energiewirtschaftsgesetz) ze dne 24. dubna 1998, naposledy pozměněného dne 9. prosince 2006.

Estonsko

 Subjekty působící podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332).

 AS Kohtla-Järve Soojus.

 AS Kuressaare Soojus.

 AS Võru Soojus.

Irsko

 Bord Gáis Éireann.

 Jiné subjekty, které mohou být pověřeny distribucí nebo dopravou zemního plynu na základě povolení vydaného Commission for Energy Regulation podle Gas Acts 1976 až 2002.

 Subjekty, jež jsou držiteli povolení podle Electricity Regulation Act 1999 a jež distribuují teplo jako provozovatelé „Combined Heat and Power Plants“.

Řecko

 „Δημόσια Επιχείρηση Αερίου (Δ.ΕΠ.Α.) Α.Ε.“, jež dopravuje a distribuuje zemní plyn podle zákona č. 2364/95, ve znění zákonů č. 2528/97, 2593/98 a 2773/99.

 Διαχειριστής Εθνικού Συστήματος Φυσικού Αερίου (ΔΕΣΦΑ) Α.Ε.

Španělsko

 Enagas, S.A.

 Bahía de Bizkaia Gas, S.L.

 Gasoducto Al Andalus, S.A.

 Gasoducto de Extremadura, S.A.

 Infraestructuras Gasistas de Navarra, S.A.

 Regasificadora del Noroeste, S.A.

 Sociedad de Gas de Euskadi, S.A.

 Transportista Regional de Gas, S.A.

 Unión Fenosa de Gas, S.A.

 Bilbogas, S.A.

 Compañía Española de Gas, S.A.

 Distribución y Comercialización de Gas de Extremadura, S.A.

 Distribuidora Regional de Gas, S.A.

 Donostigas, S.A.

 Gas Alicante, S.A.

 Gas Andalucía, S.A.

 Gas Aragón, S.A.

 Gas Asturias, S.A.

 Gas Castilla – La Mancha, S.A.

 Gas Directo, S.A.

 Gas Figueres, S.A.

 Gas Galicia SDG, S.A.

 Gas Hernani, S.A.

 Gas Natural de Cantabria, S.A.

 Gas Natural de Castilla y León, S.A.

 Gas Natural SDG, S.A.

 Gas Natural de Alava, S.A.

 Gas Natural de La Coruña, S.A.

 Gas Natural de Murcia SDG, S.A.

 Gas Navarra, S.A.

 Gas Pasaia, S.A.

 Gas Rioja, S.A.

 Gas y Servicios Mérida, S.L.

 Gesa Gas, S.A.

 Meridional de Gas, S.A.U.

 Sociedad del Gas Euskadi, S.A.

 Tolosa Gas, S.A.

Francie

 Gaz de France, zřízený a působící podle Loi no46-628 sur la nationalisation de l'électricité et du gaz ze dne 8. dubna 1946, v platném znění.

 GRT Gaz, který řídí rozvodnou síť plynu.

 Subjekty distribuující zemní plyn uvedené v článku 23 Loi no46-628 sur la nationalisation de l'électricité et du gaz ze dne 8. dubna 1946, v platném znění (distribuční společnosti smíšeného hospodářství, obecní správy nebo podobné služby regionálních nebo místních orgánů). Příklady: Gaz de Bordeaux, Gaz de Strasbourg.

 Místní orgány nebo jejich sdružení dodávající teplo.

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy budují (poskytují) nebo provozují pevné sítě pro poskytování veřejných služeb souvisejících s výrobou, přenosem a distribucí plynu a tepelné energie a dodávkou plynu nebo tepelné energie do pevných sítí, například zadavatelé, kteří se uvedeným činnostem věnují na základě udělené licence pro vykonávání činnosti z oblasti energetiky v souladu s energetickým zákonem (úřední věstník 120/12).

▼M7

Itálie

 SNAM Rete Gas SpA, S.G.M. e EDISON T. e S., dopravující zemní plyn.

 Subjekty distribuující zemní plyn podle úplného znění zákonů o přímém převzetí kontroly nad veřejnými službami místními orgány a okresy, schválených Regio Decreto č. 2578 ze dne 15. října 1925 a Decreto del P.R. č. 902 ze dne 4. října 1986 a články 14 a 15 Decreto Legislativo č. 164 ze dne 23. května 2000.

 Subjekty distribuující teplo veřejnosti uvedené v článku 10 zákona č. 308 ze dne 29. května 1982 – Norme sul contenimento dei consumi energetici, lo sviluppo delle fonti rinnovabili di energia, l'esercizio di centrali elettriche alimentate con combustibili diversi dagli idrocarburi.

 Místní orgány nebo jejich sdružení dodávající teplo veřejnosti.

 Società di trasporto regionale, jejíž sazebník byl schválen Autorità per l'energia elettrica ed il gas.

Kypr

Lotyšsko

 Akciju sabiedrība „Latvijas gāze“.

 Veřejnoprávní subjekty místní samosprávy dodávající teplo veřejnosti.

Litva

 Akcinė bendrovė „Lietuvos dujos“.

 Jiné subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a provádějící dopravu, distribuci nebo dodávky zemního plynu podle zákona Litevské republiky o zemním plynu (Úřední věstník č. 89–2743, 2000; č. 43–1626, 2007).

 Subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a provádějící dodávky tepla podle zákona Litevské republiky o teple (Úřední věstník č. 51–2254, 2003, č. 130–5259, 2007).

Lucembursko

 Société de transport de gaz SOTEG S.A.

 Gaswierk Esch-Uelzecht S.A.

 Service industriel de la Ville de Dudelange.

 Service industriel de la Ville de Luxembourg.

 Místní orgány nebo jejich sdružení dodávající teplo veřejnosti.

Maďarsko

 Subjekty dopravující nebo distribuující zemní plyn podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a na základě povolení podle 2003. évi XLII. törvény a földgázellátásról.

 Subjekty dopravující nebo distribuující teplo podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a na základě povolení podle 2005. évi XVIII. törvény a távhőszolgáltatásról.

Malta

 Korporazzjoni Enemalta (Enemalta Corporation).

Nizozemsko

 Subjekty vyrábějící, dopravující nebo distribuující zemní plyn na základě licence (vergunning) udělené místními orgány podle Gemeentewet, např. NV Nederlandse Gasunie.

 Místní orgány nebo orgány provincií dopravující nebo distribuující zemní plyn podle Gemeentewet nebo Provinciewet.

 Místní orgány nebo jejich sdružení dodávající teplo veřejnosti.

Rakousko

 Subjekty oprávněné k dopravě nebo distribuci zemního plynu podle Energiewirtschaftsgesetz, dRGBl. I, pp. 1451–1935 nebo Gaswirtschaftgesetz, BGBl. I No 121/2000, v platném znění.

 Subjekty oprávněné k dopravě nebo distribuci tepla podle Gewerbeordnung, BGBl. No 194/1994, v platném znění.

Polsko

Energetické společnosti ve smyslu ustawa z dnia 10 kwietnia 1997 r. Prawo energetyczne, zahrnující mimo jiné:

 Dolnośląska Spółka Gazownictwa Sp. z o.o. we Wrocławiu,

 Europol Gaz S.A Warszawa,

 Gdańskie Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej Sp. z o.o.,

 Górnośląska Spółka Gazownictwa Sp. z o.o., Zabrze,

 Karpacka Spółka Gazownictwa Sp. z o.o. w Tarnowie,

 Komunalne Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej Sp. z o.o., Karczew,

 Mazowiecka Spółka Gazownictwa Sp. z o.o. Warszawa,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej S. Α., Tarnów,

 OPEC Grudziądz Sp. z o.o.,

 Ostrowski Zakład Ciepłowniczy S.A., Ostrów Wielkopolski,

 Pomorska Spółka Gazownictwa Sp. z o.o., Gdańsk,

 Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej – Gliwice Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej w Dąbrowie Górniczej S.A.,

 Stołeczne Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej S.A., Warszawa,

 Wielkopolska Spółka Gazownictwa Sp. z o.o, Poznań,

 Wojewódzkie Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej w Legnicy S.A.,

 Zakład Energetyki Cieplnej w Wołominie Sp. z o.o.,

 Zespół Elektrociepłowni Bydgoszcz S.A.,

 Zespół Elektrociepłowni Bytom S.A.,

 Elektrociepłownia Zabrze S.A.,

 Ciepłownia Łańcut Sp. z.ο.ο.

Portugalsko

Subjekty, které dopravují nebo distribuují zemní plyn podle:

 Decreto-Lei no 30/2006, de 15 de Fevereiro, que estabelece os princípios gerais de organização e funcionamento do Sistema Nacional de Gás Natural (SNGN), bem como o exercício das actividades de recepção, armazenamento, transporte, distribuição e comercialização de gás natural,

 Decreto-Lei no 140/2006, de 26 de Julho, que desenvolve os princípios gerais relativos à organização e funcionamento do SNGN, regulamentando o regime jurídico aplicável ao exercício daquelas actividades.

Rumunsko

 „Societatea Națională de Transport Gaze Naturale Transgaz – SA Mediaș“.

 SC Distrigaz Sud SA.

 E. ON Gaz România SA.

 E.ON Gaz Distribuție SA – Societăți de distribuție locală.

Slovinsko

Subjekty dopravující nebo distribuující zemní plyn podle Energetski zakon (Uradni list RS, 79/99) a subjekty dopravující nebo distribuující teplo podle rozhodnutí vydaných obcemi:



IČO

Název

PSČ

Místo

5226406

Javno Podjetje Energetika Ljubljana D.O.O.

1000

Ljubljana

5796245

Podjetje Za Oskrbo Z Energijo Ogrevanje Piran D.O.O. Piran

6330

Piran – Pirano

5926823

Jeko – In, Javno Komunalno Podjetje, D.O.O., Jesenice

4270

Jesenice

1954288

Geoplin Plinovodi D.O.O.

1000

Ljubljana

5034477

Plinarna Maribor, Družba Za Proizvodnjo, Distribucijo Energentov, Trgovino In Storitve D.D.

2000

Maribor

5705754

Petrol Energetika D.O.O. Ravne na Koroškem

2390

Ravne na Koroškem

5789656

Javno Podjetje Plinovod Sevnica

8290

Sevnica

5865379

Adriaplin Podjetje Za Distribucijo Zemeljskega Plina D.O.O. Ljubljana

1000

Ljubljana

5872928

Mestni Plinovodi Distribucija Plina D.O.O.

6000

Koper – Capodistria

5914531

Energetika Celje Javno Podjetje D.O.O.

3000

Celje

5015731

Javno Komunalno Podjetje Komunala Trbovlje D.O.O.

1420

Trbovlje

5067936

Komunala D.O.O. Javno Podjetje Murska Sobota

9000

Murska Sobota

5067804

Javno Komunalno Podjetje Komunala Kočevje D.O.O.

1330

Kočevje

1574558

Oks Občinske Komunalne Storitve D.O.O. Šempeter Pri Gorici

5290

Šempeter Pri Gorici

1616846

Energetika Preddvor, Energetsko Podjetje D.O.O.

4205

Preddvor

5107199

Javno Podjetje Toplotna Oskrba, D.O.O., Maribor

2000

Maribor

5231787

Javno Podjetje Komunalna Energetika Nova Gorica D.O.O.

5000

Nova Gorica

5433215

Toplarna Železniki, Proizvodnja In Distribucija Toplotne Energije D.O.O.

4228

Železniki

5545897

Toplarna Hrastnik, Javno Podjetje Za Proizvodnjo, Distribucijo In Prodajo Toplotne Energije, D.O.O.

1430

Hrastnik

5615402

Spitt D.O.O. Zreče

3214

Zreče

5678170

Energetika Nazarje D.O.O.

3331

Nazarje

5967678

Javno Podjetje Dom Nazarje, Podjetje Za Oskrbo Z Energijo In Vodo Ter Upravljanje Z Mestnimi Napravami D.O.O.

3331

Nazarje

5075556

Loška Komunala, Oskrba Z Vodo In Plinom, D.D. Škofja Loka

4220

Škofja Loka

5222109

Komunalno Podjetje Velenje D.O.O. Izvajanje Komunalnih Dejavnosti D.O.O.

3320

Velenje

5072107

Javno Komunalno Podjetje Slovenj Gradec D.O.O.

2380

Slovenj Gradec

5073162

Komunala Slovenska Bistrica, Podjetje Za Komunalne In Druge Storitve, D.O.O.

2310

Slovenska Bistrica

Slovensko

 Subjekty, které na základě povolení poskytují nebo provádějí výrobu, distribuci, dopravu, skladování a dodávky zemního plynu veřejnosti podle zákona č. 656/2004 Sb.

 Subjekty, které na základě povolení poskytují nebo provádějí výrobu, distribuci a dodávky tepla veřejnosti podle zákona č. 657/2004 Sb.

 Příklad:

 

 Slovenský plynárenský priemysel, a.s.

Finsko

Veřejné nebo jiné subjekty provozující systém dopravy zemního plynu a dopravující nebo distribuující zemní plyn na základě licence podle kapitoly 3 čl. 1 nebo kapitoly 6 čl. 1 maakaasumarkkinalaki//naturgasmarknadslagen (508/2000), jakož i obecní subjekty nebo veřejné podniky vyrábějící, dopravující nebo distribuující teplo nebo zajišťující dodávky tepla do sítí.

Švédsko

 Subjekty dopravující nebo distribuující zemní plyn nebo teplo na základě povolení podle lagen (1978:160) om vissa rörledningar.

Spojené království

 Veřejný subjekt přepravující zemní plyn, jak je vymezen v čl. 7 odst. 1 Gas Act 1986.

 Osoba prohlášená za dodavatele zemního plynu podle článku 8 Gas (Northern Ireland) Order 1996.

 Místní orgán zajišťující nebo provozující pevnou síť, která poskytuje nebo bude poskytovat službu veřejnosti související s výrobou, dopravou nebo distribucí tepla.

 Osoba, která je držitelem povolení podle čl. 6 odst. 1 písm. a) Electricity Act 1989, jejíž povolení zahrnuje ustanovení uvedená v čl. 10 odst. 3 uvedeného zákona.




PŘÍLOHA II

Zadavatelé v odvětví výroby, dopravy nebo distribuce elektřiny

Belgie

 Místní orgány a jejich sdružení, co se týče této části jejich činnosti.

 Société de Production d'Electricité/Elektriciteitsproductie Maatschappij.

 Electrabel / Electrabel.

 Elia.

Bulharsko

Subjekty zajišťující výrobu, dopravu, distribuci nebo veřejné dodávky elektřiny koncovým dodavatelem na základě povolení podle čl. 39 odst. 1 Закона за енергетиката (обн., ДВ, бр.107/09.12.2003):

 АЕЦ Козлодуй – ЕАД,

 Болкан Енерджи АД,

 Брикел – ЕАД,

 Българско акционерно дружество Гранитоид АД,

 Девен АД,

 ЕВН България Електроразпределение АД,

 ЕВН България Електроснабдяване АД,

 ЕЙ И ЕС – 3С Марица Изток 1,

 Енергийна компания Марица Изток III – АД,

 Енерго-про България – АД,

 ЕОН България Мрежи АД,

 ЕОН България Продажби АД,

 ЕРП Златни пясъци АД,

 ЕСО ЕАД,

 ЕСП „Златни пясъци“ АД,

 Златни пясъци-сервиз АД,

 Калиакра Уинд Пауър АД,

 НЕК ЕАД,

 Петрол АД,

 Петрол Сторидж АД,

 Пиринска Бистрица-Енергия АД,

 Руно-Казанлък АД,

 Сентрал хидроелектрик дьо Булгари ЕООД,

 Слънчев бряг АД,

 ТЕЦ – Бобов Дол ЕАД,

 ТЕЦ – Варна ЕАД,

 ТЕЦ „Марица 3“ – АД,

 ТЕЦ Марица Изток 2 – ЕАД,

 Топлофикация Габрово – ЕАД,

 Топлофикация Казанлък – ЕАД,

 Топлофикация Перник – ЕАД,

 Топлофикация Плевен – ЕАД,

 ЕВН България Топлофикация – Пловдив – ЕАД,

 Топлофикация Русе – ЕАД,

 Топлофикация Сливен – ЕАД,

 Топлофикация София – ЕАД,

 Топлофикация Шумен – ЕАД,

 Хидроенергострой ЕООД,

 ЧЕЗ България Разпределение АД,

 ЧЕЗ Електро България АД.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která poskytují služby v odvětví elektroenergetiky, jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění.

Příklady zadavatelů:

 ČEPS, a.s.,

 ČEZ, a. s.,

 Dalkia Česká republika, a.s.,

 PREdistribuce, a.s.,

 Plzeňská energetika, a.s.,

 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

Dánsko

 Subjekty vyrábějící elektřinu na základě povolení podle § 10 lov om elforsyning, viz úplné znění č. 1115 ze dne 8. listopadu 2006.

 Subjekty dopravující elektřinu na základě povolení podle § 19 lov om elforsyning, viz úplné znění č. 1115 ze dne 8. listopadu 2006.

 Doprava elektřiny prováděná Energinet Danmark nebo dceřinými společnostmi, jejichž výhradním vlastníkem je Energinet Danmark, podle lov om Energinet Danmark § 2, stk. 2 og 3, viz zákon č. 1384 ze dne 20. prosince 2004.

Německo

Místní orgány, subjekty veřejného práva nebo sdružení subjektů veřejného práva nebo státní podniky, které dodávají energii jiným podnikům, provozují síť pro zásobování energií nebo mají dispoziční právo k síti pro zásobování energií na základě vlastnických práv podle čl. 3 odst. 18 Gesetz über die Elektrizitäts- und Gasversorgung (Energiewirtschaftsgesetz) ze dne 24. dubna 1998, naposledy pozměněného dne 9. prosince 2006.

Estonsko

 Subjekty působící podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332):

 AS Eesti Energia,

 OÜ Jaotusvõrk (Jaotusvõrk LLC),

 AS Narva Elektrijaamad,

 OÜ Põhivõrk.

Irsko

 The Electricity Supply Board.

 ESB Independent Energy (ESBIE – dodávky elektřiny).

 Synergen Ltd. (výroba elektřiny).

 Viridian Energy Supply Ltd. (dodávky elektřiny).

 Huntstown Power Ltd. (výroba elektřiny).

 Bord Gáis Éireann (dodávky elektřiny).

 Dodavatelé a výrobci elektřiny s povolením podle Electricity Regulation Act 1999.

 EirGrid plc.

Řecko

„Δημόσια Επιχείρηση Ηλεκτρισμού Α.Ε.“, zřízená podle zákona č. 1468/1950 περί ιδρύσεως της ΔΕΗ a působící podle zákona č. 2773/1999 a prezidentského dekretu č. 333/1999.

Španělsko

 Red Eléctrica de España, S.A.

 Endesa, S.A.

 Iberdrola, S.A.

 Unión Fenosa, S.A.

 Hidroeléctrica del Cantábrico, S.A.

 Electra del Viesgo, S.A.

 Jiné subjekty provádějící výrobu, dopravu a distribuci elektřiny podle „Ley 54/1997, de 27 de noviembre, del Sector eléctrico“ a prováděcích předpisů.

Francie

 Electricité de France, zřízená a působící podle Loi no46-628 sur la nationalisation de l'électricité et du gaz ze dne 8. dubna 1946, v platném znění.

 RTE, který řídí elektrickou rozvodnou síť.

 Subjekty distribuující elektřinu uvedené v článku 23 Loi no46-628 sur la nationalisation de l'électricité et du gaz ze dne 8. dubna 1946, v platném znění (distribuční společnosti smíšeného hospodářství, obecní správy nebo podobné služby sestávající z regionálních nebo místních orgánů). Příklady: Gaz de Bordeaux, Gaz de Strasbourg.

 Compagnie nationale du Rhône.

 Electricité de Strasbourg.

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy budují (poskytují) nebo provozují pevné sítě pro poskytování veřejných služeb souvisejících s výrobou, přenosem a distribucí elektřiny a dodávkou elektřiny do pevných sítí, například zadavatelé, kteří se uvedeným činnostem věnují na základě udělené licence pro vykonávání činnosti z oblasti energetiky v souladu s energetickým zákonem (úřední věstník 120/12).

▼M7

Itálie

 Společnosti náležející do Gruppo Enel, které mají povolení vyrábět, dopravovat a distribuovat elektřinu ve smyslu Decreto Legislativo No79 ze dne 16. března 1999 ve znění pozdějších změn a dodatků.

 TERNA- Rete elettrica nazionale SpA.

 Jiné podniky působící na základě povolení ve smyslu Decreto Legislativo No79 ze dne 16. března 1999.

Kypr

 Η Αρχή Ηλεκτρισμού Κύπρου, zřízená περί Αναπτύξεως Ηλεκτρισμού Νόμο, Κεφ. 171.

 Διαχειριστής Συστήματος Μεταφοράς byla zřízena v souladu s článkem 57 Περί Ρύθμισης της Αγοράς Ηλεκτρισμού Νόμου 122(Ι) του 2003.

Jiné osoby, subjekty nebo podniky, které provozují činnost podle článku 3 směrnice 2004/17/ES a které provozují činnost na základě povolení uděleného podle článku 34 περί Ρύθμισης της αγοράς Ηλεκτρισμού Νόμου του 2003 {Ν. 122(Ι)/2003}.

Lotyšsko

VAS „Latvenergo“ a jiné společnosti, které vyrábějí, dopravují a distribuují elektřinu a které provádějí nákup podle zákona „Par iepirkumu sabiedrisko pakalpojumu sniedzēju vajadzībām“.

Litva

 Státní atomová elektrárna Ignalina.

 Akcinė bendrovė „Lietuvos energija“.

 Akcinė bendrovė „Lietuvos elektrinė“.

 Akcinė bendrovė Rytų skirstomieji tinklai.

 Akcinė bendrovė „VST“.

 Jiné subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a provádějící výrobu, dopravu nebo distribuci elektřiny podle zákona Litevské republiky o elektrické energii (Úřední věstník č. 66–1984, 2000; č. 107–3964, 2004) a zákona Litevské republiky o atomové energii (Úřední věstník č. 119–2771, 1996).

Lucembursko

 Compagnie grand-ducale d'électricité de Luxembourg (CEGEDEL), vyrábějící nebo distribuující elektřinu podle convention concernant l'établissement et l'exploitation des réseaux de distribution d'énergie électrique dans le Grand-Duché du Luxembourg ze dne 11. listopadu 1927, schválené zákonem ze dne 4. ledna 1928.

 Místní orgány odpovídající za dopravu nebo distribuci elektřiny.

 Société électrique de l'Our (SEO).

 Syndicat de communes SIDOR.

Maďarsko

Subjekty vyrábějící, dopravující nebo distribuující elektřinu podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 2007. évi LXXXVI. törvény a villamos energiáról.

Malta

Korporazzjoni Enemalta (Enemalta Corporation).

Nizozemsko

Subjekty distribuující elektřinu na základě licence (vergunning) udělené orgány provincií podle Provinciewet. Příklady:

 Essent,

 Nuon.

Rakousko

Subjekty, které podle Elektrizitätswirtschafts- und Organisationsgesetz, BGBl. I No 143/1998 v platném znění, nebo podle Elektrizitätswirtschafts(wesen)gesetze devíti spolkových zemí provozují dopravní nebo distribuční síť.

Polsko

Energetické společnosti ve smyslu ustawa z dnia 10 kwietnia 1997 r. Prawo energetyczne, zahrnující mimo jiné:

 BOT Elektrownia „Opole“ S.A., Brzezie,

 BOT Elektrownia Bełchatów S.A,

 BOT Elektrownia Turów S.A., Bogatynia,

 Elbląskie Zakłady Energetyczne S.A. w Elblągu,

 Elektrociepłownia Chorzów „ELCHO“ Sp. z o.o.,

 Elektrociepłownia Lublin – Wrotków Sp. z o.o.,

 Elektrociepłownia Nowa Sarzyna Sp. z o.o.,

 Elektrociepłownia Rzeszów S.A.,

 Elektrociepłownie Warszawskie S.A.,

 Elektrownia „Kozienice“ S.A.,

 Elektrownia „Stalowa Wola“ S.A.,

 Elektrownia Wiatrowa, Sp. z o.o., Kamieńsk,

 Elektrownie Szczytowo-Pompowe S.A., Warszawa,

 ENEA S.A., Poznań,

 Energetyka Sp. z o.o, Lublin,

 EnergiaPro Koncern Energetyczny S.A., Wrocław,

 ENION S.A., Kraków,

 Górnośląski Zakład Elektroenergetyczny S.A., Gliwice,

 Koncern Energetyczny Energa S.A., Gdańsk,

 Lubelskie Zakłady Energetyczne S.A.,

 Łódzki Zakład Energetyczny S.A.,

 PKP Energetyka Sp. z o.o., Warszawa,

 Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A., Warszawa,

 Południowy Koncern Energetyczny S.A., Katowice,

 Przedsiębiorstwo Energetyczne w Siedlcach Sp. z o.o.,

 PSE-Operator S.A., Warszawa,

 Rzeszowski Zakład Energetyczny S.A.,

 Zakład Elektroenergetyczny „Elsen“ Sp. z o.o., Częstochowa,

 Zakład Energetyczny Białystok S.A.,

 Zakład Energetyczny Łódź-Teren S.A.,

 Zakład Energetyczny Toruń S.A.,

 Zakład Energetyczny Warszawa-Teren,

 Zakłady Energetyczne Okręgu Radomsko-Kieleckiego S.A.,

 Zespół Elektrociepłowni Bydgoszcz S.A.,

 Zespół Elektrowni Dolna Odra S.A., Nowe Czarnowo,

 Zespół Elektrowni Ostrołęka S.A.,

 Zespół Elektrowni Pątnów-Adamów-Konin S.A.,

 Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A.,

 Przedsiębiorstwo Energetyczne MEGAWAT Sp. z ο.ο.,

 Zespół Elektrowni Wodnych Niedzica S.A.,

 Energetyka Południe S.A.

Portugalsko

1.   Výroba elektřiny:

Subjekty, které vyrábějí elektřinu podle:

 Decreto-Lei no29/2006, de 15 de Fevereiro que estabelece as bases gerais da organização e o funcionamento dos sistema eléctrico nacional (SEN), e as bases gerais aplicáveis ao exercício das actividades de produção, transporte, distribuição e comercialização de electricidade e à organização dos mercados de electricidade,

 Decreto-Lei no 172/2006, de 23 de Agosto, que desenvolve os princípios gerais relativos à organização e ao funcionamento do SEN, regulamentando o diploma a trás referido.

 Subjekty, které vyrábějí elektřinu v rámci zvláštního režimu podle Decreto-Lei no 189/88 de 27 de Maio, com a redacção dada pelos Decretos-Lei no 168/99, de 18 de Maio, no 313/95, de 24 de Novembro, no 538/99, de 13 de Dezembro, no 312/2001 e no 313/2001, ambos de 10 de Dezembro, Decreto-Lei no 339-C/2001, de 29 de Dezembro, Decreto-Lei no 68/2002, de 25 de Março, Decreto-Lei no 33-A/2005, de 16 de Fevereiro, Decreto-Lei no 225/2007, de 31 de Maio e Decreto-Lei no 363/2007, de 2 Novembro.

2.   Doprava elektřiny:

Subjekty, které dopravují elektřinu podle:

 Decreto-Lei no29/2006, de 15 de Fevereiro e do Decreto-lei no 172/2006, de 23 de Agosto.

3.   Distribuce elektřiny:

 Subjekty, které distribuují elektřinu podle Decreto-Lei no29/2006, de 15 de Fevereiro, e do Decreto-lei no 172/2006, de 23 de Agosto.

 Subjekty, které distribuují elektřinu podle Decreto-Lei no 184/95, de 27 de Julho, com a redacção dada pelo Decreto-Lei no 56/97, de 14 de Março e do Decreto-Lei no 344-B/82, de 1 de Setembro, com a redacção dada pelos Decreto-Lei no 297/86, de 19 de Setembro, Decreto-Lei no 341/90, de 30 de Outubro e Decreto-Lei no 17/92, de 5 de Fevereiro.

Rumunsko

 Societatea Comercială de Producere a Energiei Electrice Hidroelectrica-SA București.

 Societatea Națională „Nuclearelectrica“ SA.

 Societatea Comercială de Producere a Energiei Electrice și Termice Termoelectrica SA.

 S. C. Electrocentrale Deva S.A.

 S.C. Electrocentrale București S.A.

 SC Electrocentrale Galați SA.

 S.C. Electrocentrale Termoelectrica SA.

 SC Complexul Energetic Craiova SA.

 SC Complexul Energetic Rovinari SA.

 SC Complexul Energetic Turceni SA.

 Compania Națională de Transport a Energiei Electrice Transelectrica SA București.

 Societatea Comercială Electrica SA, București.

 S.C. Filiala de Distribuție a Energiei Electrice.

 „Electrica Distribuție Muntenia Nord“ S.A.

 S.C. Filiala de Furnizare a Energiei Electrice.

 „Electrica Furnizare Muntenia Nord“ S.A.

 S.C. Filiala de Distribuție și Furnizare a Energiei Electrice Electrica Muntenia Sud.

 S.C. Filiala de Distribuție a Energiei Electrice.

 „Electrica Distribuție Transilvania Sud“ S.A.

 S.C. Filiala de Furnizare a Energiei Electrice.

 „Electrica Furnizare Transilvania Sud“ S.A.

 S.C. Filiala de Distribuție a Energiei Electrice.

 „Electrica Distribuție Transilvania Nord“ S.A.

 S.C. Filiala de Furnizare a Energiei Electrice.

 „Electrica Furnizare Transilvania Nord“ S.A.

 Enel Energie.

 Enel Distribuție Banat.

 Enel Distribuție Dobrogea.

 E.ON Moldova SA.

 CEZ Distribuție.

Slovinsko

Subjekty vyrábějící, dopravující nebo distribuující elektřinu podle Energetski zakon (Uradni list RS, 79/99).



IČO

Název

PSČ

Místo

1613383

Borzen D.O.O.

1000

Ljubljana

5175348

Elektro Gorenjska D.D.

4000

Kranj

5223067

Elektro Celje D.D.

3000

Celje

5227992

Elektro Ljubljana D.D.

1000

Ljubljana

5229839

Elektro Primorska D.D.

5000

Nova Gorica

5231698

Elektro Maribor D.D.

2000

Maribor

5427223

Elektro – Slovenija D.O.O.

1000

Ljubljana

5226406

Javno Podjetje Energetika Ljubljana, D.O.O.

1000

Ljubljana

1946510

Infra D.O.O.

8290

Sevnica

2294389

Sodo Sistemski Operater Distribucijskega Omrežja Z Električno Energijo, D.O.O.

2000

Maribor

5045932

Egs-Ri D.O.O.

2000

Maribor

Slovensko

Subjekty, které na základě povolení provádějí výrobu elektřiny, její dopravu prostřednictvím přenosové soustavy, distribuci a dodávky elektřiny veřejnosti prostřednictvím distribuční sítě podle zákona č. 656/2004 Sb.

Příklady:

 Slovenské elektrárne, a.s.,

 Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a.s.,

 Západoslovenská energetika, a.s.,

 Stredoslovenská energetika, a.s.,

 Východoslovenská energetika, a.s.

Finsko

Obecní subjekty a veřejné podniky vyrábějící elektřinu a subjekty odpovědné za údržbu elektrických přenosových nebo distribučních sítí a za dopravu elektřiny nebo za elektroenergetický systém na základě povolení podle článku 4 nebo 16 sähkömarkkinalaki/elmarknadslagen (386/1995) a podle laki vesi- ja energiahuollon, liikenteen ja postipalvelujen alalla toimivien yksiköiden hankinnoista (349/2007)/lag om upphandling inom sektorerna vatten, energi, transporter och posttjänster (349/2007).

Švédsko

Subjekty dopravující nebo distribuující elektřinu na základě povolení podle ellagen (1997:857).

Spojené království

 Osoba, která je držitelem povolení podle článku 6 Electricity Act 1989.

 Osoba, která je držitelem povolení podle čl. 10 odst. 1 Electricity (Northern Ireland) Order 1992.

 National Grid Electricity Transmission plc.

 System Operation Northern Ireland Ltd.

 Scottish & Southern Energy plc.

 SPTransmission plc.




PŘÍLOHA III

Zadavatelé v odvětví výroby, dopravy nebo distribuce pitné vody

Belgie

 Místní orgány a jejich sdružení, co se týče této části jejich činnosti.

 Société Wallonne des Eaux.

 Vlaams Maatschappij voor Watervoorziening.

Bulharsko

 „Тузлушка гора“ – ЕООД, Антоново.

 „В И К – Батак“ – ЕООД, Батак.

 „В и К – Белово“ – ЕООД, Белово.

 „Водоснабдяване и канализация Берковица“ – ЕООД, Берковица.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Благоевград.

 „В и К – Бебреш“ – ЕООД, Ботевград.

 „Инфрастрой“ – ЕООД, Брацигово.

 „Водоснабдяване“ – ЕООД, Брезник.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕАД, Бургас.

 „Лукойл Нефтохим Бургас“ АД, Бургас.

 „Бързийска вода“ – ЕООД, Бързия.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Варна.

 „ВиК“ ООД, к.к. Златни пясъци.

 „Водоснабдяване и канализация Йовковци“ – ООД, Велико Търново.

 „Водоснабдяване, канализация и териториален водоинженеринг“ – ЕООД, Велинград.

 „ВИК“ – ЕООД, Видин.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Враца.

 „В И К“ – ООД, Габрово.

 „В И К“ – ООД, Димитровград.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Добрич.

 „Водоснабдяване и канализация – Дупница“ – ЕООД, Дупница.

 ЧПСОВ, в.с. Елени.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Исперих.

 „Аспарухов вал“ ЕООД, Кнежа.

 „В И К – Кресна“ – ЕООД, Кресна.

 „Меден кладенец“ – ЕООД, Кубрат.

 „ВИК“ – ООД, Кърджали.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Кюстендил.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Ловеч.

 „В и К – Стримон“ – ЕООД, Микрево.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Монтана.

 „Водоснабдяване и канализация – П“ – ЕООД, Панагюрище.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Перник.

 „В И К“ – ЕООД, Петрич.

 „Водоснабдяване, канализация и строителство“ – ЕООД, Пещера.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Плевен.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Пловдив.

 „Водоснабдяване–Дунав“ – ЕООД, Разград.

 „ВКТВ“ – ЕООД, Ракитово.

 ЕТ „Ердуван Чакър“, Раковски.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Русе.

 „Екопроект-С“ ООД, Русе.

 „УВЕКС“ – ЕООД, Сандански.

 „ВиК-Паничище“ ЕООД, Сапарева баня.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕАД, Свищов.

 „Бяла“ – ЕООД, Севлиево.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Силистра.

 „В и К“ – ООД, Сливен.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Смолян.

 „Софийска вода“ – АД, София.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, София.

 „Стамболово“ – ЕООД, Стамболово.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Стара Загора.

 „Водоснабдяване и канализация-С“ – ЕООД, Стрелча.

 „Водоснабдяване и канализация – Тетевен“ – ЕООД, Тетевен.

 „В и К – Стенето“ – ЕООД, Троян.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Търговище.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Хасково.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ООД, Шумен.

 „Водоснабдяване и канализация“ – ЕООД, Ямбол.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která poskytují služby v odvětví vodárenství, jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.

Příklady zadavatelů:

 Veolia Voda Česká Republika, a.s.,

 Pražské vodovody a kanalizace, a.s.,

 Severočeská vodárenská společnost, a.s.,

 Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s.,

 Ostravské vodárny a kanalizace, a.s., Severočeská vodárenská společnost, a.s.

Dánsko

 Subjekty, které dodávají vodu, jak je vymezeno v § 3(3) lov om vandforsyning m.v., viz úplné znění č. 71 ze dne 17. ledna 2007.

Německo

 Subjekty vyrábějící nebo distribuující vodu podle Eigenbetriebsverordnungen nebo Eigenbetriebsgesetze spolkových zemí (podniky veřejné služby).

 Subjekty vyrábějící nebo distribuující vodu podle Gesetze über die kommunale Gemeinschaftsarbeit oder Zusammenarbeit spolkových zemí.

 Subjekty vyrábějící vodu podle Gesetz über Wasser- und Bodenverbände ze dne 12. února 1991, naposledy pozměněného dne 15. května 2002.

 Veřejné podniky vyrábějící nebo distribuující vodu podle Kommunalgesetze, zejména Gemeindeverordnungen spolkových zemí.

 Podniky zřízené podle Aktiengesetz ze dne 6. září 1965, naposledy pozměněného dne 5. ledna 2007, nebo GmbH-Gesetz ze dne 20. dubna 1892, naposledy pozměněného dne 10. listopadu 2006, nebo které mají právní postavení Kommanditgesellschaft (komanditní společnosti na akcie) a vyrábějí nebo distribuují vodu na základě zvláštní smlouvy s regionálními nebo místními orgány.

Estonsko

 Subjekty působící podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332):

 AS Haapsalu Veevärk,

 AS Kuressaare Veevärk,

 AS Narva Vesi,

 AS Paide Vesi,

 AS Pärnu Vesi,

 AS Tartu Veevärk,

 AS Valga Vesi,

 AS Võru Vesi.

Irsko

Subjekty vyrábějící nebo distribuující vodu podle Local Government (Sanitary Services) Act 1878 až 1964.

Řecko

 „Εταιρεία Υδρεύσεως και Αποχετεύσεως Πρωτευούσης Α.Ε.“ („Ε.Υ.Δ.Α.Π.“ nebo „Ε.Υ.Δ.Α.Π. Α.Ε.“). Právní postavení společnosti se řídí ustanoveními úplného znění zákona č. 2190/1920, zákona č. 2414/1996 a dodatečně ustanoveními zákona č. 1068/80 a zákona č. 2744/1999.

 „Εταιρεία Ύδρευσης και Αποχέτευσης Θεσσαλονίκης Α.Ε.“ („Ε.Υ.Α.Θ. A.E.“), která se řídí ustanoveními zákona č. 2937/2001 (řecký úřední věstník 169 A') a zákona č. 2651/1998 (řecký úřední věstník 248 A').

 „Δημοτική Επιχείρηση Ύδρευσης και Αποχέτευσης Μείζονος Περιοχής Βόλου“ („ΔΕΥΑΜΒ“) působící podle zákona č. 890/1979.

 „Δημοτικές Επιχειρήσεις Ύδρευσης – Αποχέτευσης“, (obecní vodovody a kanalizace), které vyrábějí a distribuují vodu podle zákona č. 1069/80 ze dne 23. srpna 1980.

 „Σύνδεσμοι Ύδρευσης“, (obecní a komunální sdružení dodavatelů vody) působící podle prezidentského dekretu č. 410/1995 v souladu s Κώδικoς Δήμων και Κοινοτήτων.

 „Δήμοι και Κοινότητες“, (obce a komunity) působící podle prezidentského dekretu č. 410/1995 v souladu s Κώδικoς Δήμων και Κοινοτήτων.

Španělsko

 Mancomunidad de Canales de Taibilla.

 Aigües de Barcelona S.A., y sociedades filiales.

 Canal de Isabel II.

 Agencia Andaluza del Agua.

 Agencia Balear de Agua y de la Calidad Ambiental.

 Jiné veřejné subjekty, které jsou součástí „Comunidades Autónomas“ a „Corporaciones locales“ nebo na nich závisejí, a působí v oblasti distribuce pitné vody.

 Jiné soukromé subjekty, které požívají zvláštních nebo výlučných práv udělených „Corporaciones locales“ v oblasti distribuce pitné vody.

Francie

Regionální nebo místní orgány a veřejné místní subjekty, které vyrábějí nebo distribuují pitnou vodu:

 Régies des eaux (např. Régie des eaux de Grenoble, régie des eaux de Megève, Régie municipale des eaux et de l'assainissement de Mont-de-Marsan, Régie des eaux de Venelles).

 Subjekty dopravující, dodávající a vyrábějící vodu (např. Syndicat des eaux d'Ile de France, syndicat départemental d'alimentation en eau potable de la Vendée, syndicat des eaux et de l'assainissement du Bas-Rhin, syndicat intercommunal des eaux de la région grenobloise, syndicat de l'eau du Var-est, syndicat des eaux et de l'assainissement du Bas-Rhin).

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy budují (poskytují) nebo provozují pevné sítě pro poskytování veřejných služeb souvisejících s výrobou, přenosem a distribucí pitné vody a dodávkou pitné vody do pevných sítí, například zadavatelé zřízení místními samosprávnými celky, kteří vystupují jako veřejný dodavatel vodovodních nebo kanalizačních služeb v souladu s vodním zákonem (úřední věstník 153/09 a 130/11).

▼M7

Itálie

 Subjekty odpovědné za řízení služeb distribuce vody podle úplného znění zákonů o přímém převzetí kontroly nad veřejnými službami místními orgány a okresy, schválených Regio Decreto č. 2578 ze dne 15. října 1925 a Decreto del P.R. č. 902 ze dne 4. října 1986 a decreto legislativo n. 267 ze dne 18. srpna 2000, který stanoví úplné znění zákonů o struktuře místních orgánů, zejména jeho článků 112 a 116.

 Acquedotto Pugliese S.p.A. (D.lgs. 11.5.1999 n. 141).

 Ente acquedotti siciliani, zřízená podle Legge Regionale No2/2 ze dne 4. září 1979 a Lege Regionale No81 ze dne 9. srpna 1980, in liquidazione con Legge Regionale No9 ze dne 31. května 2004 (čl. 1).

 Ente sardo acquedotti e fognature, zřízená zákonem č. 9 ze dne 5. července 1963. Poi ESAF S.p.A. nel 2003 – confluita in ABBANOA S.p.A: : ente soppresso il 29.7.2005 e posto in liquidazione con L.R. 21.4.2005 no7 (art. 5, comma 1)- Legge finanziaria 2005.

Kypr

 Τα Συμβούλια Υδατοπρομήθειας, distribuující vodu v obecních a jiných oblastech podle περί Υδατοπρομήθειας Δημοτικών και Άλλων Περιοχών Νόμου, Κεφ. 350.

Lotyšsko

 Veřejnoprávní a soukromoprávní subjekty, které vyrábějí, dopravují a distribuují pitnou vodu do pevné sítě a které provádějí nákup podle zákona „Par iepirkumu sabiedrisko pakalpojumu sniedzēju vajadzībām“.

Litva

 Subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a provádějící výrobu, dopravu nebo distribuci pitné vody podle zákona Litevské republiky o pitné vodě a nakládání s odpadními vodami (Úřední věstník č. 82–3260, 2006).

Lucembursko

 Odbory místních orgánů, které zodpovídají za distribuci vody.

 Sdružení místních orgánů vyrábějící nebo distribuující vodu, zřízená podle loi concernant la création des syndicats de communes ze dne 23. února 2001 pozměněného a doplněného zákonem ze dne 23. prosince 1958 a zákonem ze dne 29. července 1981 a podle loi ayant pour objet le renforcement de l'alimentation en eau potable du Grand-Duché de Luxembourg à partir du réservoir d'Esch-sur-Sûre ze dne 31. července 1962:

 Syndicat de communes pour la construction, l’exploitation et l’entretien de la conduite d’eau du Sud-Est – SESE,

 Syndicat des Eaux du Barrage d’Esch-sur-Sûre – SEBES,

 Syndicat intercommunal pour la distribution d’eau dans la région de l’Est – SIDERE,

 Syndicat des Eaux du Sud – SES,

 Syndicat des communes pour la construction, l’exploitation et l’entretien d’une distribution d’eau à Savelborn-Freckeisen,

 Syndicat pour la distribution d’eau dans les communes de Bous, Dalheim, Remich, Stadtbredimus et Waldbredimus – SR,

 Syndicat de distribution d’eau des Ardennes – DEA,

 Syndicat de communes pour la construction, l’exploitation et l’entretien d’une distribution d’eau dans les communes de Beaufort, Berdorf et Waldbillig,

 Syndicat des eaux du Centre – SEC.

Maďarsko

 Subjekty vyrábějící, dopravující nebo distribuující pitnou vodu podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 1995. évi LVII. törvény a vízgazdálkodásról.

Malta

 Korporazzjoni għas-Servizzi ta’ l-Ilma (Water Services Corporation).

 Korporazzjoni għas-Servizzi ta’ Desalinazzjoni (Water Desalination Services).

Nizozemsko

Subjekty vyrábějící nebo distribuující vodu podle Waterleidingwet.

Rakousko

Místní orgány a sdružení místních orgánů, které vyrábějí, dopravují nebo distribuují pitnou vodu podle Wasserversorgungsgesetze devíti spolkových zemí.

Polsko

Vodovody a kanalizace ve smyslu ustawa z dnia 7 czerwca 2001 r., o zbiorowym zaopatrzeniu w wodę i zbiorowym odprowadzaniu ścieków, provádějící hospodářskou činnost poskytováním vody veřejnosti nebo poskytováním služeb odstraňování odpadních vod veřejnosti, zahrnující mimo jiné:

 AQUANET S.A., Poznań,

 Górnośląskie Przedsiębiorstwo Wodociągów S.A. w Katowicach,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji S.A. w Krakowie,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji Sp. z o. o. Wrocław,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji w Lublinie Sp. z o.o.,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji w m. st. Warszawie S.A.

 Rejonowe Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji w Tychach S.A,

 Rejonowe Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji Sp. z o.o. w Zawierciu,

 Rejonowe Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji w Katowicach S.A.

 Wodociągi Ustka Sp. z o.o.

 Zakład Wodociągów i Kanalizacji Sp. z o.o. Łódź,

 Zakład Wodociągów i Kanalizacji Sp. z o.o., Szczecin.

Portugalsko

 Meziobecní systémy – podniky zahrnující stát nebo jiné veřejné subjekty vlastnící většinový podíl a soukromé podniky podle Decreto-Lei No 379/93 do 5 de Novembro 1993, alterado pelo Decreto-Lei No 176/99 do 25 de Outubro 1999, Decreto-Lei No 439-A/99 do 29 de Outubro 1999 and Decreto-Lei No 103/2003 do 23 de Maio 2003. Přímá správa státem je povolena.

 Obecní systémy – místní orgány, sdružení místních orgánů, služby místních orgánů, podniky, jejichž celý základní kapitál nebo jeho nadpoloviční část je veřejná nebo podniky soukromé podle Lei 53-F/2006, do 29 de Dezembro 2006 a podle Decreto-Lei No 379/93 do 5 de Novembro 1993 ve znění Decreto-Lei No 176/99 ze dne 25. října 1999, Decreto-Lei No 439-A/99 do 29 de Outubro 1999 e Decreto-Lei No 103/2003 do 23 de Maio 2003.

Rumunsko

Departamente ale Autorităților locale și Companii care produc, transportă și distribuie apă (odbory orgánů místní správy a společnosti, které vyrábějí, dopravují a distribuují vodu); příklady:

 S.C. APA –C.T.T.A., S.A. Alba Iulia, Alba,

 S.C. APA –C.T.T.A., S.A. Filiala Alba Iulia SA., Alba Iulia, Alba,

 S.C. APA –C.T.T.A., S.A Filiala Blaj, Blaj, Alba,

 Compania de Apă Arad,

 S.C. Aquaterm AG 98 S.A. Curtea de Argeș, Argeș,

 S.C. APA Canal 2000 S.A. Pitești, Argeș,

 S.C. APA Canal S.A. Onești, Bacău,

 Compania de Apă-Canal, Oradea, Bihor,

 R.A.J.A., Aquabis Bistrița, Bistrița-Năsăud,

 S.C. APA Grup SA Botoșani, Botoșani,

 Compania de Apă, Brașov, Brașov,

 R.A., APA, Brăila, Brăila,

 S.C. Ecoaquasa Sucursala Călărași, Călărași, Călărași,

 S.C. Compania de Apă Someș S.A., Cluj, Cluj-Napoca,

 S.C. Aquasom S.A. Dej, Cluj,

 Regia Autonomă Județeană de Apă, Constanța, Constanța,

 R.A.G.C., Târgoviște, Dâmbovița,

 R.A., APA Craiova, Craiova, Dolj,

 S.C. Apa-Canal S.A., Bailești, Dolj,

 S.C. Apa-Prod S.A. Deva, Hunedoara,

 R.A.J.A.C., Iași, Iași,

 Direcția Apă-Canal, Pașcani, Iași,

 Societatea Națională a Apelor Minerale (SNAM).

Slovinsko

Subjekty zajišťující výrobu, dopravu nebo distribuci pitné vody v souladu s koncesí vydanou podle Zakon o varstvu okolja (Uradni list RS, 32/93, 1/96) a v souladu s rozhodnutími vydanými obcemi.



IČO

Název

PSČ

Místo

5015731

Javno Komunalno Podjetje Komunala Trbovlje D.O.O.

1420

Trbovlje

5067936

Komunala D.O.O. Javno Podjetje Murska Sobota

9000

Murska Sobota

5067804

Javno Komunalno Podjetje Komunala Kočevje D.O.O.

1330

Kočevje

5075556

Loška Komunala, Oskrba Z Vodo In Plinom, D.D. Škofja Loka

4220

Škofja Loka

5222109

Komunalno Podjetje Velenje D.O.O. Izvajanje Komunalnih Dejavnosti D.O.O.

3320

Velenje

5072107

Javno Komunalno Podjetje Slovenj Gradec D.O.O.

2380

Slovenj Gradec

1122959

Komunala Javno Komunalno Podjetje D.O.O. Gornji Grad

3342

Gornji Grad

1332115

Režijski Obrat Občine Jezersko

4206

Jezersko

1332155

Režijski Obrat Občine Komenda

1218

Komenda

1357883

Režijski Obrat Občine Lovrenc Na Pohorju

2344

Lovrenc Na Pohorju

1563068

Komuna, Javno Komunalno Podjetje D.O.O. Beltinci

9231

Beltinci

1637177

Pindža Javno Komunalno Podjetje D.O.O. Petrovci

9203

Petrovci

1683683

Javno Podjetje Edš – Ekološka Družba, D.O.O. Šentjernej

8310

Šentjernej

5015367

Javno Podjetje Kovod Postojna, Vodovod, Kanalizacija, D.O.O., Postojna

6230

Postojna

5015707

Komunalno Podjetje Vrhnika Proizvodnja In Distribucija Vode, D.D.

1360

Vrhnika

5016100

Komunalno Podjetje Ilirska Bistrica

6250

Ilirska Bistrica

5046688

Javno Podjetje Vodovod – Kanalizacija, D.O.O. Ljubljana

1000

Ljubljana

5062403

Javno Podjetje Komunala Črnomelj D.O.O.

8340

Črnomelj

5063485

Komunala Radovljica, Javno Podjetje Za Komunalno Dejavnost, D.O.O.

4240

Radovljica

5067731

Komunala Kranj, Javno Podjetje, D.O.O.

4000

Kranj

5067758

Javno Podjetje Komunala Cerknica D.O.O.

1380

Cerknica

5068002

Javno Komunalno Podjetje Radlje D.O.O. Ob Dravi

2360

Radlje Ob Dravi

5068126

Jkp, Javno Komunalno Podjetje D.O.O. Slovenske Konjice

3210

Slovenske Konjice

5068134

Javno Komunalno Podjetje Žalec D.O.O.

3310

Žalec

5073049

Komunalno Podjetje Ormož D.O.O.

2270

Ormož

5073103

Kop Javno Komunalno Podjetje Zagorje Ob Savi, D.O.O.

1410

Zagorje Ob Savi

5073120

Komunala Novo Mesto D.O.O., Javno Podjetje

8000

Novo Mesto

5102103

Javno Komunalno Podjetje Log D.O.O.

2390

Ravne Na Koroškem

5111501

Okp Javno Podjetje Za Komunalne Storitve Rogaška Slatina D.O.O.

3250

Rogaška Slatina

5112141

Javno Podjetje Komunalno Stanovanjsko Podjetje Litija, D.O.O.

1270

Litija

5144558

Komunalno Podjetje Kamnik D.D.

1241

Kamnik

5144574

Javno Komunalno Podjetje Grosuplje D.O.O.

1290

Grosuplje

5144728

Ksp Hrastnik Komunalno – Stanovanjsko Podjetje D.D.

1430

Hrastnik

5145023

Komunalno Podjetje Tržič D.O.O.

4290

Tržič

5157064

Komunala Metlika Javno Podjetje D.O.O.

8330

Metlika

5210461

Komunalno Stanovanjska Družba D.O.O. Ajdovščina

5270

Ajdovščina

5213258

Javno Komunalno Podjetje Dravograd

2370

Dravograd

5221897

Javno Podjetje Komunala D.O.O. Mozirje

3330

Mozirje

5227739

Javno Komunalno Podjetje Prodnik D.O.O.

1230

Domžale

5243858

Komunala Trebnje D.O.O.

8210

Trebnje

5254965

Komunala, Komunalno Podjetje D.O.O.,Lendava

9220

Lendava – Lendva

5321387

Komunalno Podjetje Ptuj D.D.

2250

Ptuj

5466016

Javno Komunalno Podjetje Šentjur D.O.O.

3230

Šentjur

5475988

Javno Podjetje Komunala Radeče D.O.O.

1433

Radeče

5529522

Radenska-Ekoss, Podjetje Za Stanovanjsko, Komunalno In Ekološko Dejavnost, Radenci D.O.O.

9252

Radenci

5777372

Vit-Pro D.O.O. Vitanje; Komunala Vitanje, Javno Podjetje D.O.O.

3205

Vitanje

5827558

Komunalno Podjetje Logatec D.O.O.

1370

Logatec

5874220

Režijski Obrat Občine Osilnica

1337

Osilnica

5874700

Režijski Obrat Občine Turnišče

9224

Turnišče

5874726

Režijski Obrat Občine Črenšovci

9232

Črenšovci

5874734

Režijski Obrat Občine Kobilje

9223

Dobrovnik

5881820

Režijski Obrat Občina Kanal Ob Soči

5213

Kanal

5883067

Režijski Obrat Občina Tišina

9251

Tišina

5883148

Režijski Obrat Občina Železniki

4228

Železniki

5883342

Režijski Obrat Občine Zreče

3214

Zreče

5883415

Režijski Obrat Občina Bohinj

4264

Bohinjska Bistrica

5883679

Režijski Obrat Občina Črna Na Koroškem

2393

Črna Na Koroškem

5914540

Vodovod – Kanalizacija Javno Podjetje D.O.O. Celje

3000

Celje

5926823

Jeko – In, Javno Komunalno Podjetje, D.O.O., Jesenice

4270

Jesenice

5945151

Javno Komunalno Podjetje Brezovica D.O.O.

1352

Preserje

5156572

Kostak, Komunalno In Stavbno Podjetje D.D. Krško

8270

Krško

1162431

Vodokomunalni Sistemi Izgradnja In Vzdrževanje Vodokomunalnih Sistemov D.O.O. Velike Lašče

 

Velike Lašče

1314297

Vodovodna Zadruga Golnik, Z.O.O.

4204

Golnik

1332198

Režijski Obrat Občine Dobrovnik

9223

Dobrovnik – Dobronak

1357409

Režijski Obrat Občine Dobje

3224

Dobje Pri Planini

1491083

Pungrad, Javno Komunalno Podjetje D.O.O. Bodonci

9265

Bodonci

1550144

Vodovodi In Kanalizacija Nova Gorica D.D.

5000

Nova Gorica

1672860

Vodovod Murska Sobota Javno Podjetje D.O.O.

9000

Murska Sobota

5067545

Komunalno Stanovanjsko Podjetje Brežice D.D.

8250

Brežice

5067782

Javno Podjetje – Azienda Publica Rižanski Vodovod Koper D.O.O. – S.R.L.

6000

Koper – Capodistria

5067880

Mariborski Vodovod Javno Podjetje D.D.

2000

Maribor

5068088

Javno Podjetje Komunala D.O.O. Sevnica

8290

Sevnica

5072999

Kraški Vodovod Sežana Javno Podjetje D.O.O.

6210

Sežana

5073251

Hydrovod D.O.O. Kočevje

1330

Kočevje

5387647

Komunalno-Stanovanjsko Podjetje Ljutomer D.O.O.

9240

Ljutomer

5817978

Vodovodna Zadruga Preddvor, Z.B.O.

4205

Preddvor

5874505

Režijski Obrat Občina Laško

 

Laško

5880076

Režijski Obrat Občine Cerkno

5282

Cerkno

5883253

Režijski Obrat Občine Rače Fram

2327

Rače

5884624

Vodovodna Zadruga Lom, Z.O.O.

4290

Tržič

5918375

Komunala, Javno Podjetje, Kranjska Gora, D.O.O.

4280

Kranjska Gora

5939208

Vodovodna Zadruga Senično, Z.O.O.

4294

Križe

1926764

Ekoviz D.O.O.

9000

Murska Sobota

5077532

Komunala Tolmin, Javno Podjetje D.O.O.

5220

Tolmin

5880289

Občina Gornja Radgona

9250

Gornja Radgona

1274783

Wte Wassertechnik Gmbh, Podružnica Kranjska Gora

4280

Kranjska Gora

1785966

Wte Bled D.O.O.

4260

Bled

1806599

Wte Essen

3270

Laško

5073260

Komunalno Stanovanjsko Podjetje D.D. Sežana

6210

Sežana

5227747

Javno Podjetje Centralna Čistilna Naprava Domžale – Kamnik D.O.O.

1230

Domžale

1215027

Aquasystems Gospodarjenje Z Vodami D.O.O.

2000

Maribor

1534424

Javno Komunalno Podjetje D.O.O. Mežica

2392

Mežica

1639285

Čistilna Naprava Lendava D.O.O.

9220

Lendava – Lendva

5066310

Nigrad Javno Komunalno Podjetje D.D.

2000

Maribor

5072255

Javno Podjetje-Azienda Pubblica Komunala Koper, D.O.O. – S.R.L.

6000

Koper – Capodistria

5156858

Javno Podjetje Komunala Izola, D.O.O. Azienda Pubblica Komunala Isola, S.R.L.

6310

Izola – Isola

5338271

Gop Gradbena, Organizacijska In Prodajna Dejavnost, D.O.O.

8233

Mirna

5708257

Stadij, D.O.O., Hruševje

6225

Hruševje

5144647

Komunala, Javno Komunalno Podjetje Idrija, D.O.O.

5280

Idrija

5105633

Javno Podjetje Okolje Piran

6330

Piran – Pirano

5874327

Režijski Obrat Občina Kranjska Gora

4280

Kranjska Gora

1197380

Čista Narava, Javno Komunalno Podjetje D.O.O. Moravske Toplice

9226

Moravske Toplice

Slovensko

 Subjekty, které provozují veřejné vodovody v souvislosti s výrobou nebo dopravou a distribucí pitné vody veřejnosti na základě obchodního povolení a osvědčení o profesní způsobilosti provozovat veřejné vodovody udělených podle zákona č. 442/2002 Sb. ve znění zákonů č. 525/2003 Sb., č. 364/2004 Sb., č. 587/2004 Sb. a č. 230/2005 Sb.

 Subjekty, které provozují vodárny podle podmínek uvedených v zákoně č. 364/2004 Sb., ve znění zákonů č. 587/2004 Sb. a č. 230/2005 Sb., na základě povolení uděleného podle zákona č. 135/1994 Sb., ve znění zákonů č. 52/1982 Sb., č. 595/1990 Sb., č. 128/1991 Sb., č. 238/1993 Sb., č. 416/2001 Sb., č. 533/2001 Sb., a zároveň provádějí dopravu nebo distribuci pitné vody veřejnosti podle zákona č. 442/2002 Sb., ve znění zákonů č. 525/2003 Sb., č. 364/2004 Sb., č. 587/2004 Sb. a č. 230/2005 Sb.

Příklady:

 Bratislavská vodárenská spoločnosť, a.s.,

 Západoslovenská vodárenská spoločnosť, a.s.,

 Považská vodárenská spoločnosť, a.s.,

 Severoslovenské vodárne a kanalizácie, a.s.,

 Stredoslovenská vodárenská spoločnosť, a.s.,

 Podtatranská vodárenská spoločnosť, a.s.,

 Východoslovenská vodárenská spoločnosť, a.s.

Finsko

 Orgány dodávající vodu podle článku 3 vesihuoltolaki/lagen om vattentjänster (119/2001).

Švédsko

Místní orgány a obecní společnosti, které vyrábějí, dopravují nebo distribuují pitnou vodu podle lagen (2006:412) om allmänna vattentjänster.

Spojené království

 Společnost jmenovaná jako vodárenská nebo kanalizační podle Water Industry Act 1991.

 Vodárenský a kanalizační orgán zřízený podle článku 62 Local Government etc (Scotland) Act 1994.

 The Department for Regional Development (Northern Ireland).




PŘÍLOHA IV

Zadavatelé v oblasti železničních služeb

Belgie

 SNCB Holding / NMBS Holding.

 Société nationale des Chemins de fer belges//Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen.

 Infrabel.

Bulharsko

 Национална компания „Железопътна инфраструктура“.

 „Български държавни железници“ ЕАД.

 „БДЖ – Пътнически превози“ ЕООД.

 „БДЖ – Тягов подвижен състав (Локомотиви)“ ЕООД.

 „БДЖ – Товарни превози“ ЕООД.

 „Българска Железопътна Компания“ АД.

 „Булмаркет – ДМ“ ООД.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která poskytují služby v oblasti drážní dopravy, jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění.

Příklady zadavatelů:

 ČD Cargo, a.s.,

 České dráhy, a.s.,

 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Dánsko

 DSB.

 DSB S-tog A/S.

 Metroselskabet I/S.

Německo

 Deutsche Bahn AG.

 Jiné podniky poskytující železniční služby veřejnosti podle čl. 2 odst. 1 Allgemeines Eisenbahngesetz ze dne 27. prosince 1993, naposledy pozměněného dne 26. února 2008.

Estonsko

 Subjekty působící podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332).

 AS Eesti Raudtee.

 AS Elektriraudtee.

Irsko

 Iarnród Éireann / Irish Rail.

 Railway Procurement Agency.

Řecko

 „Oργανισμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος Α.Ε.“ („Ο.Σ.Ε. Α.Ε.“), podle zákona č. 2671/98.

 „ΕΡΓΟΣΕ Α.Ε.“ podle zákona č. 2366/95.

Španělsko

 Ente público Administración de Infraestructuras Ferroviarias (ADIF).

 Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles (RENFE).

 Ferrocarriles de Vía Estrecha (FEVE).

 Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya (FGC).

 Eusko Trenbideak (Bilbao).

 Ferrocarrils de la Generalitat Valenciana. (FGV).

 Serveis Ferroviaris de Mallorca (Ferrocarriles de Mallorca).

 Ferrocarril de Soller.

 Funicular de Bulnes.

Francie

 Société nationale des chemins de fer français a jiné veřejné železniční sítě uvedené v Loi d'orientation des transports intérieurs no 82-1153 ze dne 30. prosince 1982, hlava II, kapitola 1.

 Réseau ferré de France, státní společnost zřízená zákonem č. 97-135 ze dne 13 února 1997.

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy poskytují nebo provozují sítě veřejných služeb železniční dopravy.

▼M7

Itálie

 Ferrovie dello Stato S. p. A. including le Società partecipate.

 Subjekty, společnosti a podniky zajišťující železniční služby na základě povolení podle článku 10 regio decreto č. 1447 ze dne 9. května 1912, kterým se schvaluje úplné znění zákonů o le ferrovie concesse all'industria privata, le tramvie a trazione meccanica e gli automobili.

 Subjekty, společnosti a podniky zajišťující železniční služby na základě povolení podle článku 4 zákona č. 410 ze dne 4. června 1949 – Concorso dello Stato per la riattivazione dei pubblici servizi di trasporto in concessione.

 Subjekty, společnosti a podniky nebo místní orgány zajišťující železniční služby na základě povolení podle článku 14 zákona 1221 ze dne 2. srpna 1952 – Provvedimenti per l'esercizio ed il potenziamento di ferrovie e di altre linee di trasporto in regime di concessione.

 Subjekty, společnosti a podniky zajišťující služby veřejné dopravy podle článků 8 a 9 decreto legislativo No422 ze dne 19. listopadu 1997 – Conferimento alle regioni ed agli enti locali di funzioni e compiti in materia di trasporto pubblico locale, a norma dell'articolo 4, comma 4, della L. 15 marzo 1997, n. 9 – ve znění decreto legislativo No400 ze dne 20. září 1999 a článku 45 Legge No166 ze dne 1. srpna 2002.

Kypr

Lotyšsko

 Valsts akciju sabiedrība „Latvijas dzelzceļš“.

 Valsts akciju sabiedrība „Vaiņodes dzelzceļš“.

Litva

 Akcinė bendrovė „Lietuvos geležinkeliai“.

 Jiné subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a působící v oblasti železničních služeb v souladu s Kodexem železniční dopravy Litevské republiky (Úřední věstník č. 72–2489, 2004).

Lucembursko

 Chemins de fer luxembourgeois (CFL).

Maďarsko

 Subjekty poskytující železniční dopravní služby veřejnosti podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 2005. évi CLXXXIII. törvény a vasúti közlekedésről a na základě povolení podle 45/2006. (VII. 11.) GKM rendelet a vasúti társaságok működésének engedélyezéséről.

 Příklad:

 

 Magyar Államvasutak (MÁV).

Malta

Nizozemsko

Zadavatelé v oblasti železničních služeb, např.:

 Nederlandse Spoorwegen,

 ProRail.

Rakousko

 Österreichische Bundesbahn.

 Schieneninfrastrukturfinanzierungs-Gesellschaft mbH.

 Subjekty, které jsou oprávněny poskytovat dopravní služby podle Eisenbahngesetz, BGBl. No 60/1957, v platném znění.

Polsko

Subjekty zajišťující železniční dopravní služby a působící na základě ustawa o komercjalizacji, restrukturyzacji i prywatyzacji przedsiębiorstwa państwowego „Polskie Koleje Państwowe“ z dnia 8 września 2000 r., zahrnující mimo jiné:

 PKP Intercity Sp, z o.o.,

 PKP Przewozy Regionalne Sp. z o.o.,

 PKP Polskie Linie Kolejowe S.A.,

 „Koleje Mazowieckie – KM“ Sp. z o.o.,

 PKP Szybka Kolej Miejska w Trójmieście Sp. z ο.ο.,

 PKP Warszawska Kolej Dojazdowa Sp. z o.o.

Portugalsko

 CP – Caminhos de Ferro de Portugal, E.P., podle Decreto-Lei No 109/77 ze dne 23. března 1977.

 REFER, E.P., podle Decreto-Lei No 104/97 ze dne 29. dubna 1997.

 RAVE, S.A., podle Decreto-Lei No 323-H/2000 ze dne 19. prosince 2000.

 Fertagus, S.A., podle Decreto-Lei 78/2005, ze dne 13. dubna.

 Veřejné orgány a veřejné podniky zajišťující železniční služby podle Lei No 10/90 ze dne 17. března 1990.

 Soukromé podniky zajišťující železniční služby podle Lei No 10/90 ze dne 17. března 1990, pokud mají zvláštní nebo výlučná práva.

Rumunsko

 Compania Națională Căi Ferate – CFR.

 Societatea Națională de Transport Feroviar de Marfă „CFR – Marfă“,– Societatea Națională de Transport Feroviar de Călători „CFR – Călători“.

Slovinsko



IČO

Název

PSČ

MÍSTO

5142733

Slovenske železnice, d. o. o.

1000

LJUBLJANA

Slovensko

 Subjekty provozující železnice a lanové dráhy a související zařízení podle zákona č. 258/1993 Sb., ve znění zákonů č. 152/1997 Sb. a č. 259/2001 Sb.

 Subjekty, které jsou dopravci pro veřejnou železniční dopravu podle zákona č. 164/1996 Sb., ve znění zákonů č. 58/1997 Sb., č. 260/2001 Sb., č. 416/2001 Sb. a č. 114/2004 Sb., a na základě nařízení vlády č. 662 ze dne 7. července 2004.

Příklady:

 Železnice Slovenskej republiky, a.s.,

 Železničná spoločnosť Slovensko, a.s.

Finsko

VR Osakeyhtiö//VR Aktiebolag.

Švédsko

 Veřejné subjekty provozující železniční služby v souladu s järnvägslagen (2004:519) a järnvägsförordningen (2004:526). Regionální a místní veřejné subjekty provozující regionální nebo místní železnice podle lagen (1997:734) om ansvar för viss kollektiv persontrafik.

 Soukromé subjekty provozující železniční služby na základě povolení vydaného podle förordningen (1996:734) om statens spåranläggningar, pokud je toto povolení v souladu s čl. 2 odst. 3 směrnice.

Spojené království

 Network Rail plc.

 Eurotunnel plc.

 Northern Ireland Transport Holding Company.

 Northern Ireland Railways Company Limited.

 Poskytovatelé železničních služeb, kteří působí na základě zvláštních nebo výlučných práv udělených Department of Transport nebo jiným příslušným orgánem.




PŘÍLOHA V

Zadavatelé v odvětví městských železničních, tramvajových, trolejbusových nebo autobusových služeb

Belgie

 Société des Transports intercommunaux de Bruxelles/Maatschappij voor intercommunaal Vervoer van Brussel

 Société régionale wallonne du Transport et ses sociétés d'exploitation (TEC Liège–Verviers, TEC Namur–Luxembourg, TEC Brabant wallon, TEC Charleroi, TEC Hainaut)/Société régionale wallonne du Transport en haar exploitatiemaatschappijen (TEC Liège–Verviers, TEC Namur–Luxembourg, TEC Brabant wallon, TEC Charleroi, TEC Hainaut).

 Vlaamse Vervoermaatschappij (De Lijn).

 Soukromé společnosti, které mají zvláštní nebo výlučná práva.

Bulharsko

 „Метрополитен“ ЕАД, София.

 „Столичен електротранспорт“ ЕАД, София.

 „Столичен автотранспорт“ ЕАД, София.

 „Бургасбус“ ЕООД, Бургас.

 „Градски транспорт“ ЕАД, Варна.

 „Тролейбусен транспорт“ ЕООД, Враца.

 „Общински пътнически транспорт“ ЕООД, Габрово.

 „Автобусен транспорт“ ЕООД, Добрич.

 „Тролейбусен транспорт“ ЕООД, Добрич.

 „Тролейбусен транспорт“ ЕООД, Пазарджик.

 „Тролейбусен транспорт“ ЕООД, Перник.

 „Автобусни превози“ ЕАД, Плевен.

 „Тролейбусен транспорт“ ЕООД, Плевен.

 „Градски транспорт Пловдив“ ЕАД, Пловдив.

 „Градски транспорт“ ЕООД, Русе.

 „Пътнически превози“ ЕАД, Сливен.

 „Автобусни превози“ ЕООД, Стара Загора.

 „Тролейбусен транспорт“ ЕООД, Хасково.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která poskytují služby v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo veřejné autobusové dopravy, jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění.

Příklady zadavatelů:

 Dopravní podnik hl.m. Prahy, a. s.,

 Dopravní podnik města Brna, a. s.,

 Dopravní podnik Ostrava a.s.,

 Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.,

 Dopravní podnik města Olomouce, a.s.

Dánsko

 DSB.

 DSB S-tog A/S.

 Subjekty poskytující autobusové služby veřejnosti (běžné pravidelné služby) na základě povolení podle lov om buskørsel, viz úplné znění č. 107 ze dne 19. února 2003.

 Metroselskabet I/S.

Německo

Subjekty poskytující dopravní služby veřejnosti na krátkou vzdálenost na základě povolení podle Personenbeförderungsgesetz ze dne 21. března 1961, naposledy pozměněného dne 31. října 2006.

Estonsko

 Subjekty působící podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332).

 AS Tallinna Autobussikoondis.

 AS Tallinna Trammi- ja Trollibussikoondis.

 Narva Bussiveod AS.

Irsko

 Iarnród Éireann (Irish Rail).

 Railway Procurement Agency.

 Luas (Dublin Light Rail).

 Bus Éireann (Irish Bus).

 Bus Átha Cliath (Dublin Bus).

 Subjekty poskytující dopravní služby veřejnosti podle pozměněného zákona Road Transport Act 1932.

Řecko

 „Ηλεκτροκίνητα Λεωφορεία Περιοχής Αθηνών – Πειραιώς Α.Ε.“ („Η.Λ.Π.Α.Π. Α.Ε.“) (Athens-Pireaeus Trolley Buses S.A), zřízená a působící podle dekretu č. 768/1970 (Α'273), zákona č. 588/1977 (Α'148) a zákona č. 2669/1998 (Α'283).

 „Ηλεκτρικοί Σιδηρόδρομοι Αθηνών – Πειραιώς“ („Η.Σ.Α.Π. Α.Ε.“) (Athens-Piraeus Electric Railways), zřízená a působící podle zákonů č. 352/1976 (Α' 147) a 2669/1998 (Α'283).

 „Οργανισμός Αστικών Συγκοινωνιών Αθηνών Α.Ε.“ („Ο.Α.ΣΑ. Α.Ε.“) (Athens Urban Transport Organization S.A), zřízená a působící podle zákonů č. 2175/1993 (Α'211) a 2669/1998 (Α'283).

 „Εταιρεία Θερμικών Λεωφορείων Α.Ε.“ („Ε.Θ.Ε.Λ. Α.Ε.“), (Company of Thermal Buses S.A.), zřízená a působící podle zákonů č. 2175/1993 (Α'211) a 2669/1998 (Α'283).

 „Αττικό Μετρό Α.Ε.“ (Attiko Metro S.A), zřízená a působící podle zákona č. 1955/1991.

 „Οργανισμός Αστικών Συγκοινωνιών Θεσσαλονίκης“ („Ο.Α.Σ.Θ.“), zřízená a působící podle dekretu č. 3721/1957, dekretu č. 716/1970 a zákonů č. 866/79 a 2898/2001 (Α'71).

 „Κοινό Ταμείο Είσπραξης Λεωφορείων“ („Κ.Τ.Ε.Λ.“), působící podle zákona č. 2963/2001 (Α'268).

 „Δημοτικές Επιχειρήσεις Λεωφορείων Ρόδου και Κω“, nazývaná rovněž „ΡΟΔΑ“ či „ΔΕΑΣ ΚΩ“, působící podle zákona č. 2963/2001 (Α'268).

Španělsko

 Subjekty poskytující městské dopravní služby podle „Ley 7/1985 Reguladora de las Bases de Régimen Local, ze dne 2. dubna 1985; Real Decreto legislativo 781/1986, de 18 de abril, por el que se aprueba el texto refundido de las disposiciones legales vigentes en materia de régimen local“ a případně odpovídajících regionálních právních předpisů.

 Subjekty poskytující autobusové dopravní služby veřejnosti podle přechodného ustanovení číslo tři „Ley 16/1987, de 30 de julio, de Ordenación de los Transportes Terrestres“.

 Příklady:

 

 Empresa Municipal de Transportes de Madrid,

 Empresa Municipal de Transportes de Málaga,

 Empresa Municipal de Transportes Urbanos de Palma de Mallorca,

 Empresa Municipal de Transportes Públicos de Tarragona,

 Empresa Municipal de Transportes de Valencia,

 Transporte Urbano de Sevilla, S.A.M. (TUSSAM),

 Transporte Urbano de Zaragoza, S.A. (TUZSA),

 Entitat Metropolitana de Transport – AMB,

 Eusko Trenbideak, s.a.,

 Ferrocarril Metropolitá de Barcelona, sa,

 Ferrocariles de la Generalitat Valenciana,

 Consorcio de Transportes de Mallorca,

 Metro de Madrid,

 Metro de Málaga, S.A.,

 Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles (Renfe).

Francie

 Subjekty poskytující dopravní služby veřejnosti podle článk 7-II Loi d'orientation des transports intérieurs no 82-1153 ze dne 30. prosince 1982.

 Régie des transports de Marseille.

 RDT 13 Régie départementale des transports des Bouches du Rhône.

 Régie départementale des transports du Jura.

 RDTHV Régie départementale des transports de la Haute-Vienne.

 Régie autonome des transports parisiens, Société nationale des chemins de fer français a jiné subjekty poskytující dopravní služby veřejnosti na základě povolení uděleného Syndicat des transports d'Ile-de-France podle Ordonnance no59-151 ze dne 7. ledna 1959 v platném znění a jeho décrets d’application s ohledem na organizaci osobní dopravy v regionu Ile-de-France.

 Réseau ferré de France, státní společnost zřízená zákonem č. 97-135 ze dne 13. února 1997.

 Regionální nebo místní orgány nebo seskupení regionálních nebo místních orgánů, které jsou organizačním orgánem pro dopravu (např. Communauté urbaine de Lyon).

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy poskytují nebo provozují sítě veřejných služeb v oblasti městské železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvají, autobusů, trolejbusů a lanovek (lanových drah), například zadavatelé, kteří se uvedeným veřejným službám věnují v souladu se zákonem o veřejných službách (úřední věstník 36/95, 70/97, 128/99, 57/00, 129/00, 59/01, 26/03, 82/04, 110/04, 178/04, 38/09, 79/09, 153/09, 49/11, 84/11, 90/11).

▼M7

Itálie

Subjekty, společnosti a podniky poskytující veřejné dopravní služby železnicí, automatizovanými systémy, tramvajemi, trolejbusy nebo autobusy nebo řídící příslušnou infrastrukturu na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni.

Zahrnují například:

 subjekty, společnosti a podniky poskytující dopravní služby na základě povolení podle dekretu Ministro dei Trasporti No316 ze dne 1. prosince 2006„Regolamento recante riordino dei servizi automobilistici interregionali di competenza statale“,

 subjekty, společnosti a podniky poskytující dopravní služby veřejnosti podle čl. 1 odst. 4 nebo 15 Regio Decreto No 2578 ze dne 15. října 1925 – Approvazione del testo unico della legge sull'assunzione diretta dei pubblici servizi da parte dei comuni e delle province,

 subjekty, společnosti a podniky poskytující dopravní služby veřejnosti podle Decreto Legislativo No422 ze dne 19. listopadu 1997 – Conferimento alle regioni ed agli enti locali di funzioni e compiti in materia di trasporto pubblico locale, za podmínek čl. 4 odst. 4 Legge No59 ze dne 15. března 1997 – ve znění Decreto Legislativo No400 ze dne 20. září 1999 a článku 45 Legge No166 ze dne 1. srpna 2002,

 subjekty, společnosti a podniky poskytující dopravní služby veřejnosti podle článku 113 úplného znění zákonů o struktuře místních orgánů, schváleného Legge No267 ze dne 18. srpna 2000 ve znění článku 35 Legge No448 ze dne 28. prosince 2001,

 subjekty, společnosti a podniky působící na základě povolení podle článku 242 nebo 256 Regio Decreto No1447 ze dne 9. května 1912, kterým se schvaluje úplné znění zákonů o le ferrovie concesse all'industria privata, le tramvie a trazione meccanica e gli automobili,

 subjekty, společnosti a podniky a místní orgány působící na základě povolení podle článku 4 Legge No410 ze dne 4. června 1949 – Concorso dello Stato per la riattivazione dei pubblici servizi di trasporto in concessione,

 subjekty, společnosti a podniky působící na základě povolení podle článku 14 Legge No1221 ze dne 2. srpna 1952 – Provvedimenti per l'esercizio ed il potenziamento di ferrovie e di altre linee di trasporto in regime di concessione.

Kypr

Lotyšsko

Veřejnoprávní a soukromoprávní subjekty, které poskytují služby osobní dopravy autobusy, trolejbusy a/nebo tramvajemi alespoň v těchto městech: Riga, Jurmala Liepaja, Daugavpils, Jelgava, Rezekne a Ventspils.

Litva

 Akcinė bendrovė „Autrolis“.

 Uždaroji akcinė bendrovė „Vilniaus autobusai“.

 Uždaroji akcinė bendrovė „Kauno autobusai“.

 Uždaroji akcinė bendrovė „Vilniaus troleibusai“.

 Jiné subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a působící v oblasti drážních, tramvajových, trolejbusových nebo autobusových služeb v souladu s Kodexem železniční dopravy Litevské republiky (Úřední věstník č. 119–2772, 1996).

Lucembursko

 Chemins de fer luxembourgeois (CFL).

 Service communal des autobus municipaux de la Ville de Luxembourg.

 Transports intercommunaux du canton d'Esch–sur–Alzette (TICE).

 Podniky autobusových služeb působící podle règlement grand-ducal concernant les conditions d'octroi des autorisations d'établissement et d'exploitation des services de transports routiers réguliers de personnes rémunérées ze dne 3. února 1978.

Maďarsko

 Subjekty poskytující pravidelné místní a dálkové veřejné autobusové dopravní služby podle článků 162 až 163 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 1988. évi I. törvény a közúti közlekedésről.

 Subjekty poskytující vnitrostátní veřejnou osobní železniční dopravu podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 2005. évi CLXXXIII. törvény a vasúti közlekedésről.

Malta

 L-Awtorita' dwar it-Trasport ta' Malta (Malta Transport Authority).

Nizozemsko

Subjekty poskytující dopravní služby veřejnosti podle kapitoly II (Openbaar Vervoer) Wet Personenvervoer, např.:

 RET (Rotterdam),

 HTM (Den Haag),

 GVB (Amsterdam).

Rakousko

 Subjekty oprávněné k poskytování dopravních služeb podle Eisenbahngesetz, BGBl. No 60/1957, v platném znění, nebo Kraftfahrliniengesetz, BGBl. I No 203/1999, v platném znění.

Polsko

1. Subjekty poskytující městské železniční služby působící na základě povolení vydaného v souladu s ustawa z dnia 28 marca 2003 r. o transporcie kolejowym.

2. Subjekty poskytující městské autobusové služby veřejnosti působící na základě povolení podle ustawa z dnia 6 września 2001 r. o transporcie drogowym a subjekty poskytující městské dopravní služby veřejnosti,

zahrnující mimo jiné:

 Komunalne Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z o.o, Białystok,

 Komunalny Zakład Komunikacyjny Sp. z o.o Białystok,

 Miejski Zakład Komunikacji Sp. z o.o Grudziądz,

 Miejski Zakład Komunikacji Sp. z o.o w Zamościu,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne – Łódź Sp. z o.o.,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z o. o. Lublin,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne S.A., Kraków,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne SA., Wrocław,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z o.o., Częstochowa,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z ο.ο., Gniezno,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z ο, ο., Olsztyn,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z o.o., Radomsko,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z ο.ο, Wałbrzych,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne w Poznaniu Sp. z o.o.,

 Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z o. o. w Świdnicy,

 Miejskie Zakłady Komunikacyjne Sp. z o.o, Bydgoszcz,

 Miejskie Zakłady Autobusowe Sp. z o.o., Warszawa,

 Opolskie Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej S.A. w Opolu,

 Polbus – PKS Sp. z o.o., Wrocław,

 Polskie Koleje Linowe Sp. z o.o Zakopane,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Miejskiej Sp. z o.o., Gliwice,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Miejskiej Sp. z o.o. w Sosnowcu,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej Leszno Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej S.A, Kłodzko,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej SA, Katowice,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Brodnicy S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Dzierżoniowie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Kluczborku Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Krośnie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Raciborzu Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Rzeszowie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Strzelcach Opolskich S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej Wieluń Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Kamiennej Górze Sp. z.ο.ο,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Białymstoku S.A,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Bielsku Białej S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Bolesławcu Sp. z.o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Cieszynie Sp. z.ο, ο.,

 Przedsiębiorstwo Przewozu Towarów Powszechnej Komunikacji Samochodowej S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Bolesławcu Sp. z.ο.ο,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Mińsku Mazowieckim S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Siedlcach S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej „SOKOŁÓW“ w Sokołowie Podlaskim S.A,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Garwolinie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Lubaniu Sp. z.o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Łukowie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Wadowicach S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Staszowie Sp. z.o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Krakowie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Dębicy S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Zawierciu S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Żyrardowie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Pszczynie Sp. z.o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Płocku S.A.,

 Przedsiębiorstwo Spedycyjno-Transportowe „Transgór“ Sp. z.o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Stalowej Woli S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Jarosławiu S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Ciechanowie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Mławie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Nysie Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Ostrowcu Świętokrzyskim S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Kielcach S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Końskich S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Jędrzejowie Spółka Akcyjna,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Oławie Spółka Akcyjna,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Wałbrzychu Sp. z.o.o,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Busku Zdroju S.A,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Ostrołęce S.A.,

 Tramwaje Śląskie S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Olkuszu S.A,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Przasnyszu S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Nowym Sączu S.A,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej Radomsko Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Myszkowie Sp. z.ο.ο.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Lublińcu Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Głubczycach Sp. z.o.o.,

 PKS w Suwałkach S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Koninie S.A,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Turku S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Zgorzelcu Sp. z o.o.,

 PKS Nowa Sól Sp. z.o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej Zielona Góra Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej Sp. z o.o, w Przemyślu,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Koło,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Biłgoraj,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej Częstochowa S.A,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Gdańsk,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Kalisz,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Konin,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Nowy Dwór Mazowiecki,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Starogard Gdański,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Toruń,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej, Warszawa,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Białymstoku S.A.,

 Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej w Cieszynie Sp, z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej w Gnieźnie,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej w Krasnymstawie,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej w Olsztynie,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej w Ostrowie Wlkp.,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej w Poznaniu,

 Przedsiębiorstwo Państwowej Komunikacji Samochodowej w Zgorzelcu Sp. z o.o.,

 Szczecińsko-Polickie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne Sp. z o.o.,

 Tramwaje Śląskie S.A., Katowice,

 Tramwaje Warszawskie Sp. z o.o.,

 Zakład Komunikacji Miejskiej w Gdańsku Sp. z o.o.

Portugalsko

 Metropolitano de Lisboa, E.P., podle Decreto-Lei No 439/78 ze dne 30. prosince 1978.

 Místní orgány, služby místních orgánů a podniky místních orgánů podle zákona č. 58/98 ze dne 18. srpna 1998, které poskytují dopravní služby podle Lei No 159/99 ze dne 14. září 1999.

 Veřejné orgány a veřejné podniky zajišťující železniční služby podle zákona č. 10/90 ze dne 17. března 1990.

 Subjekty zajišťující veřejné dopravní služby podle článku 98 Regulamento de Transportes em Automóveis (Decreto No 37272 ze dne 31. prosince 1948).

 Subjekty zajišťující veřejné dopravní služby podle Lei No 688/73 ze dne 21. prosince 1973.

 Subjekty zajišťující veřejné dopravní služby podle Decreto-Lei No 38144 ze dne 31. prosince 1950.

 Metro do Porto, S.A., podle Decreto-Lei No 394-A/98 ze dne 15. prosince 1998, ve znění Decreto-Lei No 261/2001 ze dne 26. září 2001.

 Normetro, S.A., podle Decreto-Lei No 394-A/98 ze dne 15. prosince 1998, ve znění Decreto-Lei No 261/2001 ze dne 26. září 2001.

 Metropolitano Ligeiro de Mirandela, S.A., podle Decreto-Lei No 24/95 ze dne 8. února 1995.

 Metro do Mondego, S.A., podle Decreto-Lei No 10/2002 ze dne 24. ledna 2002.

 Metro Transportes do Sul, S.A., podle Decreto-Lei No 337/99 ze dne 24. srpna 1999.

 Místní orgány a podniky místních orgánů zajišťující dopravní služby podle Lei No 159/99 ze dne 14. září 1999.

Rumunsko

 S.C. de Transport cu Metroul București – „Metrorex“ SA.

 Regii Autonome Locale de Transport Urban de Călători.

Slovinsko

Společnosti poskytující městskou autobusovou dopravu podle Zakon o prevozih v cestnem prometu (Uradni list RS, 72/94, 54/96, 48/98 in 65/99).



IČO

Název

PSČ

MÍSTO

1540564

AVTOBUSNI PREVOZI RIŽANA D.O.O. Dekani

6271

DEKANI

5065011

AVTOBUSNI PROMET Murska Sobota D.D.

9000

MURSKA SOBOTA

5097053

Alpetour Potovalna Agencija

4000

KRANJ

5097061

ALPETOUR, Špedicija In Transport, D.D. Škofja Loka

4220

ŠKOFJA LOKA

5107717

INTEGRAL BREBUS Brežice D.O.O.

8250

BREŽICE

5143233

IZLETNIK CELJE D.D. Prometno In Turistično Podjetje Celje

3000

CELJE

5143373

AVRIGO DRUŽBA ZA AVTOBUSNI PROMET IN TURIZEM D.D. NOVA GORICA

5000

NOVA GORICA

5222966

JAVNO PODJETJE LJUBLJANSKI POTNIŠKI PROMET D.O.O.

1000

LJUBLJANA

5263433

CERTUS AVTOBUSNI PROMET MARIBOR D.D.

2000

MARIBOR

5352657

I & I – Avtobusni Prevozi D.D. Koper

6000

KOPER – CAPODISTRIA

5357845

Meteor Cerklje

4207

Cerklje

5410711

KORATUR Avtobusni Promet In Turizem D.D. Prevalje

2391

PREVALJE

5465486

INTEGRAL, Avto. Promet Tržič, D.D.

4290

TRŽIČ

5544378

KAM-BUS Družba Za Prevoz Potnikov, Turizem In Vzdrževanje Vozil, D.D. Kamnik

1241

KAMNIK

5880190

MPOV Storitve In Trgovina D.O.O. Vinica

8344

VINICA

Slovensko

 Dopravci, kteří na základě povolení provozují veřejnou osobní dopravu na tramvajové, trolejbusjové, speciální nebo lanové dráze podle článku 23 zákona č. 164/1996 Sb., ve znění zákonů č. 58/1997 Sb., č. 260/2001 Sb., č. 416/2001 Sb. a č. 114/2004 Sb.

 Dopravci, kteří provozují pravidelnou vnitrostátní veřejnou autobusovou dopravu na území Slovenské republiky nebo v části území cizího státu nebo v určité části území Slovenské republiky na základě povolení provozovat autobusovou dopravu a na základě licence pro speciální trasu, které se udělují podle zákona č. 168/1996 Sb., ve znění zákonů č. 386/1996 Sb., č. 58/1997 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 416/2001 Sb., č. 506/2002 Sb., č. 534/2003 Sb. a č. 114/2004 Sb.

 Příklady:

 

 Dopravný podnik Bratislava, a.s.,

 Dopravný podnik mesta Košice, a.s.,

 Dopravný podnik mesta Prešov, a.s.,

 Dopravný podnik mesta Žilina, a.s.

Finsko

Subjekty zajišťující pravidelné autobusové dopravní služby na základě zvláštního nebo výlučného povolení podle laki luvanvaraisesta henkilöliikenteestä tiellä/lagen om tillståndspliktig persontrafik på väg (343/1991) a obecní dopravní orgány a veřejné podniky zajišťující veřejné dopravní služby autobusy, železniční nebo podzemní dráhou nebo udržující sítě za účelem poskytování takovýchto služeb.

Švédsko

 Subjekty provozující městské železniční nebo tramvajové služby podle lagen (1997:734) om ansvar för viss kollektiv persontrafik a lagen (1990:1157) säkerhet vid tunnelbana och spårväg.

 Veřejné či soukromé subjekty provozující trolejbusové nebo autobusové služby podle lagen (1997:734) om ansvar för viss kollektiv persontrafik a yrkestrafiklagen (1998:490).

Spojené království

 London Regional Transport.

 London Underground Limited.

 Transport for London.

 Dceřiná společnost Transport of London ve smyslu čl. 424 odst. 1 Greater London Authority Act 1999.

 Strathclyde Passenger Transport Executive.

 Greater Manchester Passenger Transport Executive.

 Tyne and Wear Passenger Transport Executive.

 Brighton Borough Council.

 South Yorkshire Passenger Transport Executive.

 South Yorkshire Supertram Limited.

 Blackpool Transport Services Limited.

 Conwy County Borough Council.

 Osoba, která poskytuje místní službu v Londýně, jak je vymezeno v čl. 179 odst. 1 Greater London Authority Act 1999 (autobusová služba) na základě dohody uzavřené Transport for London podle čl. 156 odst. 2 uvedeného předpisu nebo dohody dceřiné dopravní společnosti podle článku 169 uvedeného předpisu.

 Northern Ireland Transport Holding Company.

 Osoba, která má povolení na silniční služby podle čl. 4 odst. 1 Transport Act (Northern Ireland) 1967, které jí opravňuje k poskytování pravidelných služeb ve smyslu uvedeného povolení.




PŘÍLOHA VI

Zadavatelé v odvětví poštovních služeb

Belgie

 De Post//La Poste.

Bulharsko

 „Български пощи“ ЕАД.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která poskytují služby v odvětví poštovních služeb, jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění.

Příklady zadavatelů:

 Česká pošta, s.p.

Dánsko

 Post Danmark, viz zákon č. 409 o Post Danmark A/S ze dne 6. června 2002.

Německo

Estonsko

 AS Eesti Post.

Irsko

 An Post plc.

Řecko

 Ελληνικά Ταχυδρομεία ΕΛ.ΤΑ, zřízená dekretem č. 496/70 a působící podle zákona č. 2668/98 (ELTA).

Španělsko

 Correos y Telégrafos, S.A.

Francie

 La Poste.

 La Poste interarmées.

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy poskytují poštovní služby a další služby, jež se za poštovní služby ve smyslu čl. 112 odst. 4 uvedeného zákona nepovažují.

▼M7

Itálie

 Poste Italiane S.p.A.

Kypr

 Τμήμα Ταχυδρομικών Υπηρεσιών.

Lotyšsko

 VAS „Latvijas Pasts“.

Litva

 Akcinė bendrovė „Lietuvos paštas“.

 Jiné subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a působící v odvětví poštovních služeb v souladu s poštovním zákonem Litevské republiky (Úřední věstník č. 36–1070, 1999; č. 61–2125, 2004).

Lucembursko

 Entreprise des Postes et Télécommunications Luxembourg.

Maďarsko

 Subjekty poskytující poštovní služby podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 2003. évi CI. törvény a postáról.

 Příklad:

 

 Magyar Posta.

Malta

 Maltapost plc.

Nizozemsko

 TNT.

Rakousko

 Österreichische Post AG.

Polsko

 Państwowe Przedsiębiorstwo Użyteczności Publicznej „Poczta Polska“.

Portugalsko

 CTT – Correios de Portugal.

Rumunsko

 Compania Națională „Poșta Română SA“.

Slovinsko



IČO

Název

PSČ

MÍSTO

5881447

Pošta Slovenije, d.o.o.

2000

Maribor

Slovensko

Subjekty, které požívají výlučného práva při poskytování určitých poštovních služeb na základě povolení uděleného podle zákona č. 507/2001 Sb.

Příklad:

 Slovenská pošta, a.s.

Finsko

Itella Oyj.

Švédsko

 Posten Meddelande AB.

 Posten Logistik AB.

Spojené království

The Royal Mail Group Ltd.




PŘÍLOHA VII

Zadavatelé v odvětví průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu

Belgie

Bulharsko

Subjekty provádějící průzkum nebo těžbu ropy nebo zemního plynu podle Закона за подземните богатства (обн., ДВ, бр.23/12.3.1999) nebo Закона за концесиите (обн., ДВ, бр. 36/2.5.2006):

 „Дайрект Петролеум България“ – ЕООД, София,

 „Петреко-България“ – ЕООД, София,

 „Проучване и добив на нефт и газ“ – АД, София,

 „Мерлоуз Рисорсиз“ – ООД, Люксембург,

 „Мерлоуз Рисорсиз САРЛ“, Люксембург,

 „ОМВ (България) Извънтериториално проучване“ – ООД, Виена, Австрия,

 „Джей Кей Екс България Лимитид“ – Лондон, Англия,

 „Рамко България Лимитид“ – Абърдийн, Шотландия,

 „Болкан Експлорърс (България) Лимитид“ – Дъблин, Ирландия,

 ОАО „Башкиргеология“, Уфа, Руска федерация,

 „Винтидж Петролеум България, Инк.“ – Кайманови острови.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která využívají geograficky vymezené území za účelem průzkumu nebo dobývání ropy nebo plynu (jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění).

Příklady zadavatelů:

 Moravské naftové doly, a.s.

Dánsko

Subjekty ve smyslu:

 Lov om Danmarks undergrund, viz úplné znění č. 889 ze dne 4. července 2007.

 Lov om kontinentalsoklen, viz úplné znění č. 1101 ze dne 18. listopadu 2005.

Německo

 Podniky podle Bundesberggesetz ze dne 13. srpna 1980, naposledy pozměněného dne 9. prosince 2006.

Estonsko

 Subjekty jednající podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332).

Irsko

 Subjekty s povolením, licencí, schválením nebo koncesí na výzkum nebo těžbu ropy a zemního plynu podle následujících ustanovení:

 Continental Shelf Act 1968,

 Petroleum and Other Minerals Development Act 1960,

 Licensing Terms for Offshore Oil and Gas Exploration and Development 1992,

 Petroleum (Production) Act (NI) 1964.

Řecko

 „Ελληνικά Πετρέλαια Α.Ε.“, podle zákona č. 2593/98 για την αναδιοργάνωση της Δ.Ε.Π. Α.Ε. και των θυγατρικών της εταιρειών, το καταστατικό αυτής και άλλες διατάξεις.

Španělsko

 BG International Limited Quanum, Asesores & Consultores, S.A.

 Cambria Europe, Inc.

 CNWL oil (España), S.A.

 Compañía de investigación y explotaciones petrolíferas, S.A.

 Conoco limited.

 Eastern España, S.A.

 Enagas, S.A.

 España Canadá resources Inc.

 Fugro – Geoteam, S.A.

 Galioil, S.A.

 Hope petróleos, S.A.

 Locs oil compay of Spain, S.A.

 Medusa oil Ltd.

 Murphy Spain oil company.

 Onempm España, S.A.

 Petroleum oil & gas España, S.A.

 Repsol Investigaciones petrolíferas, S.A.

 Sociedad de hidrocarburos de Euskadi, S.A.

 Taurus petroleum, AN.

 Teredo oil limited.

 Unión Fenosa gas exploración y producción, S.A.

 Wintersahll, AG.

 YCI España, L.C.

 Jiné subjekty působící podle „Ley 34/1998, de 7 de octubre, del Sector de hidrocarburos“ a jeho prováděcích předpisů.

Francie

 Subjekty odpovědné za průzkum a těžbu ropy nebo zemního plynu podle code minier a jeho prováděcích předpisů, zejména Décret no95-427 ze dne 19. dubna 1995 a Décret no2006-648 ze dne 2. června 2006 relatif aux titres miniers et aux titres de stockage souterrain.

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy vykonávají činnosti související s využíváním geografické oblasti za účelem průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu, například dodavatelé vykonávající tyto aktivity v souladu se zákonem o těžbě (úřední věstník 75/09 a 49/11).

▼M7

Itálie

Subjekty s povolením, schválením, licencí nebo koncesí na výzkum nebo těžbu ropy a zemního plynu nebo na podzemní skladování zemního plynu podle následujících ustanovení:

 zákon č. 136 ze dne 10. února 1953,

 zákon č. 6 ze dne 11. ledna 1957, ve znění zákona č. 613 ze dne 21. července 1967,

 zákon č. 9 ze dne 9. ledna 1991,

 dekret č. 625 ze dne 25. listopadu 1996,

 zákon č. 170 ze dne 26. dubna 1974, ve znění dekretu č. 164 ze dne 23. května 2000.

Kypr

Lotyšsko

Veškeré společnosti, které obdržely příslušnou licenci a započaly s průzkumem a těžbou ropy nebo zemního plynu.

Litva

 Akciová společnost „Geonafta“.

 Litevsko-dánská společnost s ručením omezeným „Minijos nafta“.

 Litevsko-švédská společnost s ručením omezeným „Genčių nafta“.

 Společnost s ručením omezeným „Geobaltic“.

 Společnost s ručením omezeným „Manifoldas“.

 Jiné subjekty jednající v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a působící v odvětvích průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu v souladu se zákonem o nerostných surovinách Litevské republiky (Úřední věstník č. 53–1582, 1995; č. 35–1164, 2001).

Lucembursko

Maďarsko

 Subjeky provádějící průzkum nebo těžbu ropy nebo zemního plynu na základě povolení nebo koncese podle 1993. évi XLVIII. törvény a bányászatról.

Malta

 The Petroleum (Production) Act (Cap. 156) a sekundární právní předpisy podle tohoto zákona a Continental Shelf Act (Cap. 194) a sekundární právní předpisy podle tohoto zákona.

Nizozemsko

 Subjekty ve smyslu Mijnbouwwet (1. ledna 2003).

Rakousko

 Subjekty s povolením k průzkumu nebo těžbě ropy nebo zemního plynu podle Mineralrohstoffgesetz, BGBl. I No 38/1999, v platném znění.

Polsko

Subjekty provádějící činnost související s vyhledáváním, průzkumen nebo těžbou ropy, zemního plynu a jeho přírodních derivátů, hnědého uhlí, černého uhlí a jiných pevných paliv na základě ustawa z dnia 4 lutego 1994 r. Prawo geologiczne i górnicze, zahrnující mimo jiné:

 Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A.,

 Petrobaltic S.A.,

 Zakład Odmetanowienia Kopalń Sp. z.o.o.,

 Operator Gazociągów Przesyłowych GAZ-SYSTEM Spółka Akcyjna.

Portugalsko

Subjekty, které jsou držiteli povolení, licenční nebo koncesní smlouvy na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu podle:

 Decreto-Lei no 109/94, de 26 de Abril; Declaração de rectificação no 64/94, de 94-05-31 e Portaria no 790/94, de 5 de Setembro,

 Despacho no 82/94 de 94-08-24 e Despacho Conjunto no A-87/94-XII, de 17 de Janeiro,

 Aviso, D.R. III, no 167, de 94-07-21 e Aviso, DR III no 60, de 02-03-12.

Rumunsko

 Societatea Națională „Romgaz“ S.A. Mediaș.

 S.C. PETROM S.A.

Slovinsko

Subjekty činné ve vyhledávání a těžbě ropy podle Zakon o rudarstvu (Uradni list RS, 56/99).



IČO

Název

PSČ

MÍSTO

1328255

Nafta Lendava

9220

Lendava

Slovensko

 Subjekty provádějící těžbu zemního plynu na základě povolení uděleného podle zákona č. 656/2004 Sb.

 Subjekty provádějící geologický průzkum nebo těžbu ropných ložisek na základě povolení k těžbě uděleného podle zákona č. 51/1988 Sb., ve znění zákonů č. 499/1991 Sb., č. 154/1995 Sb., č. 58/1998 Sb., č. 533/2004 Sb. a podle zákona č. 214/2002 Sb.

Finsko

Švédsko

Subjekty s koncesí na průzkum nebo těžbu ropy nebo zemního plynu podle minerallagen (1991:45) nebo které obdržely povolení podle lagen (1966:314) om kontinentalsockeln.

Spojené království

 Osoba činná na základě povolení vydaného podle Petroleum Act 1998 nebo s podobným účinkem.

 Osoba s povolením podle Petroleum (Production) Act (Northern Ireland) 1964.




PŘÍLOHA VIII

Zadavatelé v odvětví průzkumu a těžby uhlí a jiných pevných paliv

Belgie

Bulharsko

Subjekty provádějící průzkum nebo těžbu uhlí nebo jiných pevných paliv podle Закона за подземните богатства (обн., ДВ, бр.23/12.3.1999) nebo Закона за концесиите (обн., ДВ, бр. 36/2.5.2006):

 „Балкан МК“ – ЕООД,

 „Въгледобив Бобов дол“ – ЕООД,

 „Въглища Перник“ – ООД,

 „Геология и геотехника“ – ООД,

 „Елшица-99“ – АД,

 „Енемона“ – АД,

 „Карбон Инвест“ – ООД,

 „Каусто-голд“ – АД,

 „Мес Ко ММ5“ – ЕООД,

 „Мина Балкан – 2000“ – АД,

 „Мина Бели брег“ – АД,

 „Мина Открит въгледобив“ – АД,

 „Мина Станянци“ – АД,

 „Мина Черно море – Бургас“ – ЕАД,

 „Мина Чукурово“ – АД,

 „Мининвест“ – ООД,

 „Мини Марица-изток“ – ЕАД,

 „Минно дружество Белоградчик“ – АД,

 „Рекоул“ – АД,

 „Руен Холдинг“ – АД,

 „Фундаментал“ – ЕООД.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která využívají geograficky vymezené území za účelem průzkumu nebo dobývání uhlí nebo jiných pevných paliv (jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění).

Příklady zadavatelů:

 Mostecká uhelná, a. s.,

 OKD, a.s.,

 Severočeské doly, a.s.,

 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

Dánsko

 Subjekty provádějící průzkum nebo těžbu uhlí nebo jiných pevných paliv podle úplného znění zákona č. 784 ze dne 21. června 2007.

Německo

 Podniky podle Bundesberggesetz ze dne 13. srpna 1980, naposledy pozměněného dne 9. prosince 2006.

Estonsko

 AS Eesti Põlevkivi.

Irsko

 Bord na Mona plc., zřízená a působící podle Turf Development Act 1946 až 1998.

Řecko

 „Δημόσια Επιχείρηση Ηλεκτρισμού“, provádějící průzkum a těžbu uhlí nebo jiných pevných paliv podle těžebního zákoníku z roku 1973, ve znění zákona ze dne 27. dubna 1976.

Španělsko

 Alto Bierzo, S.A.

 Antracitas de Arlanza, S.A.

 Antracitas de Gillon, S.A.

 Antracitas de La Granja, S.A.

 Antracitas de Tineo, S.A.

 Campomanes Hermanos, S.A.

 Carbones de Arlanza, S.A.

 Carbones de Linares, S.A.

 Carbones de Pedraforca, S.A.

 Carbones del Puerto, S.A.

 Carbones el Túnel, S.L.

 Carbones San Isidro y María, S.A.

 Carbonífera del Narcea, S.A.

 Compañía Minera Jove, S.A.

 Compañía General Minera de Teruel, S.A.

 Coto minero del Narcea, S.A.

 Coto minero del Sil, S.A.

 Empresa Nacional Carbonífera del Sur, S.A.

 Endesa, S.A.

 González y Díez, S.A.

 Hijos de Baldomero García, S.A.

 Hullas del Coto Cortés, S.A.

 Hullera Vasco-leonesa, S.A.

 Hulleras del Norte, S.A.

 Industrial y Comercial Minera, S.A.

 La Carbonífera del Ebro, S.A.

 Lignitos de Meirama, S.A.

 Malaba, S.A.

 Mina Adelina, S.A.

 Mina Escobal, S.A.

 Mina La Camocha, S.A.

 Mina La Sierra, S.A.

 Mina Los Compadres, S.A.

 Minas de Navaleo, S.A.

 Minas del Principado, S.A.

 Minas de Valdeloso, S.A.

 Minas Escucha, S.A.

 Mina Mora primera bis, S.A.

 Minas y explotaciones industriales, S.A.

 Minas y ferrocarriles de Utrillas, S.A.

 Minera del Bajo Segre, S.A.

 Minera Martín Aznar, S.A.

 Minero Siderúrgica de Ponferrada, S.A.

 Muñoz Sole hermanos, S.A.

 Promotora de Minas de carbón, S.A.

 Sociedad Anónima Minera Catalano-aragonesa.

 Sociedad minera Santa Bárbara, S.A.

 Unión Minera del Norte, S.A.

 Union Minera Ebro Segre, S.A.

 Viloria Hermanos, S.A.

 Virgilio Riesco, S.A.

 Jiné subjekty působící podle „Ley 22/1973, de 21 de julio, de Minas“ a jeho prováděcích předpisů.

Francie

 Subjekty provádějící průzkum nebo těžbu uhlí nebo jiných pevných paliv podle code minier a jeho prováděcích pravidel, zejména Décret no95-427 ze dne 19. dubna 1995 a Décret no2006-648 ze dne 2. června 2006 relatif aux titres miniers et aux titres de stockage souterrain.

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy vykonávají činnosti související s využíváním geografické oblasti za účelem průzkumu a těžby uhlí nebo jiných pevných paliv, například dodavatelé vykonávající tyto aktivity v souladu se zákonem o těžbě (úřední věstník 75/09 a 49/11).

▼M7

Itálie

 Carbosulcis S.p.A.

Kypr

Lotyšsko

Litva

 Subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a působící v odvětvích průzkumu a těžby uhlí a jiných pevných paliv v souladu se zákonem o nerostných surovinách Litevské republiky (Úřední věstník č. 63–1582, 1995; č. 35–1164, 2001).

Lucembursko

Maďarsko

 Subjeky provádějící průzkum nebo těžbu uhlí a jiných pevných paliv na základě povolení nebo koncese podle 1993. évi XLVIII. törvény a bányászatról.

Malta

Nizozemsko

 Subjekty ve smyslu Mijnbouwwet (1. ledna 2003).

Rakousko

 Subjekty s povolením k průzkumu nebo těžbě uhlí nebo jiných pevných paliv podle Mineralrohstoffgesetz, BGBl. I No 38/1999, v platném znění.

Polsko

Subjekty provádějící činnost související s vyhledáváním, průzkumen nebo těžbou ropy, zemního plynu a jeho přírodních derivátů, hnědého uhlí, černého uhlí a jiných pevných paliv na základě ustawa z dnia 4 lutego 1994 r. Prawo geologiczne i górnicze, zahrnující mimo jiné:

 Kompania Węglowa S.A.,

 Jastrzębska Spółka Węglowa S.A.,

 Katowicki Holding Węglowy S.A,

 Kopalnia Węgla Kamiennego Sobieski Jaworzno Ш,

 Lubelski Węgiel „Bogdanka“ S.A.,

 Kopalnia Węgla Kamiennego Budryk S.A.,

 Kopalnia Węgla Kamiennego Kazimierz-Juliusz Spółka z o.o.,

 Kopalnia Węgla Brunatnego Bełchatów S.A.,

 Kopalnia Węgla Brunatnego Turów S.A.,

 Kopalnia Węgla Brunatnego „Konin“ S.A.,

 Kopalnia Węgla Brunatnego „Sieniawa“ S.A.,

 Kopalnia Węgla Brunatnego „Adamów“ S.A w Turku,

 Kopalnia Węgla Brunatnego Konin w Kleczewie S.A,

 Południowy Koncern Węglowy S.A.

Portugalsko

 Empresa de Desenvolvimento Mineiro, SA, nos termos dos Decretos-Lei no 90/90 e no 87/90, ambos de 16 de Março.

Rumunsko

 Compania Națională a Huilei – SA Petroșani.

 Societatea Națională a Lignitului Oltenia – SA.

 Societatea Națională a Cărbunelui – SA Ploiești.

 Societatea Comercială Minieră „Banat-Anina“ SA.

 Compania Națională a Uraniului SA București.

 Societatea Comercială Radioactiv Mineral Măgurele.

Slovinsko

Subjekty činné ve vyhledávání a těžbě uhlí podle Zakon o rudarstvu (Uradni list RS, 56/99).



IČO

Název

PSČ

MÍSTO

5920850

RTH, RUDNIK TRBOVLJE-HRASTNIK, D.O.O.

1420

TRBOVLJE

5040361

Premogovnik Velenje

3320

VELENJE

Slovensko

Subjekty provádějící geologický průzkum nebo těžbu uhelných nalezišť na základě povolení k těžbě uděleného podle zákona č. 51/1988 Sb., ve znění zákonů č. 499/1991 Sb., č. 154/1995 Sb., č. 58/1998 Sb., č. 533/2004 Sb. a podle zákona č. 214/2002 Sb.

Finsko

Subjekty se zvláštní koncesí na průzkum nebo těžbu pervných paliv podle laki oikeudesta luovuttaa valtion kiinteistövarallisuutta//lagn om rätt att överlåta statlig fastighetsförmögenhet (973/2002).

Švédsko

Subjekty s koncesí na průzkum nebo těžbu uhlí nebo jiných pevných paliv na základě koncese podle minerallagen (1991:45) nebo lagen (1985:620) om vissa torvfyndigheter nebo kterým bylo uděleno povolení podle lagen (1966:314) om kontinentalsockeln.

Spojené království

 Každý schválený subjekt (ve smyslu Coal Industry Act 1994).

 The Department of Enterprise, Trade and Investment (Northern Ireland).

 Osoba působící na základě licence na průzkum, pronájmu, licence nebo schválení těžební činnosti ve smyslu čl. 57 ods. 1 Mineral Development Act (Northern Ireland) 1969.




PŘÍLOHA IX

Zadavatelé v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných zařízení terminálů

Belgie

 Gemeentelijk Havenbedrijf van Antwerpen.

 Havenbedrijf van Gent.

 Maatschappij der Brugse Zeevaartinrichtigen.

 Port autonome de Charleroi.

 Port autonome de Namur.

 Port autonome de Liège.

 Port autonome du Centre et de l'Ouest.

 Société régionale du Port de Bruxelles/Gewestelijk Vennootschap van de Haven van Brussel.

 Waterwegen en Zeekanaal.

 De Scheepvaart.

Bulharsko

ДП „Пристанищна инфраструктура“.

Subjekty, které na základě zvláštních nebo výlučných práv využívají přístavy pro veřejnou dopravu s celostátním významem nebo jejich částí uvedené v příloze I článku 103a Закона за морските пространства, вътрешните водни пътища и пристанищата на Република България (обн., ДВ, бр.12/11.2.2000):

 „Пристанище Варна“ ЕАД,

 „Порт Балчик“ АД,

 „БМ Порт“ АД,

 „Пристанище Бургас“ ЕАД,

 „Пристанищен комплекс – Русе“ ЕАД,

 „Пристанищен комплекс – Лом“ ЕАД,

 „Пристанище Видин“ ЕООД,

 „Драгажен флот – Истър“ АД,

 „Дунавски индустриален парк“ АД,

Subjekty, které na základě zvláštních nebo výlučných práv využívají přístavy pro veřejnou dopravu s regionálním významem nebo jejich částí uvedené v příloze 2 článku 103a Закона за морските пространства, вътрешните водни пътища и пристанищата на Република България (обн., ДВ, бр.12/11.2.2000):

 „Фиш Порт“ АД,

 Кораборемонтен завод „Порт – Бургас“ АД,

 „Либърти металс груп“ АД,

 „Трансстрой – Бургас“ АД,

 „Одесос ПБМ“ АД,

 „Поддържане чистотата на морските води“ АД,

 „Поларис 8“ ООД,

 „Лесил“ АД,

 „Ромпетрол – България“ АД,

 „Булмаркет – ДМ“ ООД,

 „Свободна зона – Русе“ ЕАД,

 „Дунавски драгажен флот“ – АД,

 „Нарен“ ООД,

 „ТЕЦ Свилоза“ АД,

 НЕК ЕАД – клон „АЕЦ – Белене“,

 „Нафтекс Петрол“ ЕООД,

 „Фериботен комплекс“ АД,

 „Дунавски драгажен флот Дуним“ АД,

 „ОМВ България“ ЕООД,

 СО МАТ АД – клон Видин,

 „Свободна зона – Видин“ ЕАД,

 „Дунавски драгажен флот Видин“,

 „Дунав турс“ АД,

 „Меком“ ООД,

 „Дубъл Ве Ко“ ЕООД.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která využívají geograficky vymezené území za účelem poskytování a provozování letišť, námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách (jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění).

Příklady zadavatelů:

 České přístavy, a.s.

Dánsko

 Přístavy vymezené v § 1 lov om havne, viz zákon č. 326 ze dne 28. května 1999.

Německo

 Námořní přístavy vlastněné výhradně nebo částečně územně správními celky (Länder, Kreise Gemeinden).

 Vnitrozemské přístavy podléhající Hafenordnung podle Wassergesetze spolkových zemí.

Estonsko

 Subjekty působící podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332):

 AS Saarte Liinid,

 AS Tallinna Sadam.

Irsko

 Přístavy působící podle Harbours Acts 1946 až 2000.

 Přístav Rosslare Harbour působící podle Fishguard and Rosslare Railways and Harbours Acts 1899.

Řecko

 „Οργανισμός Λιμένος Βόλου Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.Β. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Ελευσίνας Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.Ε. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Ηγουμενίτσας Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.ΗΓ. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Ηρακλείου Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.Η. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Καβάλας Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.Κ. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Κέρκυρας Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.ΚΕ. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Πατρών Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.ΠΑ. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Λαυρίου Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.Λ. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 „Οργανισμός Λιμένος Ραφήνας Ανώνυμη Εταιρεία“ („Ο.Λ.Ρ. Α.Ε.“), podle zákona č. 2932/01.

 (Přístavní orgány).

 Jiné přístavy, Δημοτικά και Νομαρχιακά Ταμεία (obecní a prefekturální přístavy) podle prezidentského dekretu č. 649/1977, zákona 2987/02, prezidentského dekretu 362/97 a zákona 2738/99.

Španělsko

 Ente público Puertos del Estado.

 Autoridad Portuaria de Alicante.

 Autoridad Portuaria de Almería – Motril.

 Autoridad Portuaria de Avilés.

 Autoridad Portuaria de la Bahía de Algeciras.

 Autoridad Portuaria de la Bahía de Cádiz.

 Autoridad Portuaria de Baleares.

 Autoridad Portuaria de Barcelona.

 Autoridad Portuaria de Bilbao.

 Autoridad Portuaria de Cartagena.

 Autoridad Portuaria de Castellón.

 Autoridad Portuaria de Ceuta.

 Autoridad Portuaria de Ferrol – San Cibrao.

 Autoridad Portuaria de Gijón.

 Autoridad Portuaria de Huelva.

 Autoridad Portuaria de Las Palmas.

 Autoridad Portuaria de Málaga.

 Autoridad Portuaria de Marín y Ría de Pontevedra.

 Autoridad Portuaria de Melilla.

 Autoridad Portuaria de Pasajes.

 Autoridad Portuaria de Santa Cruz de Tenerife.

 Autoridad Portuaria de Santander.

 Autoridad Portuaria de Sevilla.

 Autoridad Portuaria de Tarragona.

 Autoridad Portuaria de Valencia.

 Autoridad Portuaria de Vigo.

 Autoridad Portuaria de Villagarcía de Arousa.

 Jiné přístavní orgány „Comunidades Autónomas“ v regionech Andalucía, Asturias, Baleares, Canarias, Cantabria, Cataluña, Galicia, Murcia, País Vasco y Valencia.

Francie

 Port autonome de Paris, zřízený podle Loi no68-917 relative au port autonome de Paris ze dne 24. října 1968.

 Port autonome de Strasbourg, zřízený podle convention entre l'Etat et la ville de Strasbourg relative à la construction du port rhénan de Strasbourg et à l'exécution de travaux d'extension de ce port ze dne 20. května 1923, schválené zákonem ze dne 26. dubna 1924.

 Ports autonomes působící podle článků L. 111-1 et seq. code des ports maritimes, s právní subjektivitou:

 

 Port autonome de Bordeaux,

 Port autonome de Dunkerque,

 Port autonome de La Rochelle,

 Port autonome du Havre,

 Port autonome de Marseille,

 Port autonome de Nantes-Saint-Nazaire,

 Port autonome de Pointe-à-Pitre,

 Port autonome de Rouen.

 Přístavy bez právní subjektivity vlastněné státem (décret no2006-330 ze dne 20. března 2006 fixant la liste des ports des départements d'outre-mer exclus du transfert prévu à l'article 30 de la loi du 13 août 2004 relative aux libertés et responsabilités locales), jejichž správa byla svěřena místním chambres de commerce et d'industrie:

 

 Port de Fort de France (Martinique),

 Port de Dégrad des Cannes (Guyane),

 Port-Réunion (île de la Réunion),

 Ports de Saint-Pierre et Miquelon.

 Přístavy bez právní subjektivity, jejichž majetek byl převeden na regionální nebo místní orgány a jejichž správa byla svěřena místním chambres de commerce et d'industrie (článek 30 Loi no2004-809 ze dne 13. srpna 2004 relative aux libertés et responsabilités locales, ve znění Loi no2006-1771 ze dne 30. prosince 2006):

 

 Port de Calais,

 Port de Boulogne-sur-Mer,

 Port de Nice,

 Port de Bastia,

 Port de Sète,

 Port de Lorient,

 Port de Cannes,

 Port de Villefranche-sur-Mer.

 Voies navigables de France, veřejný subjekt podle článku 124 Loi no90-1168 ze dne 29. prosince 1990, v platném znění.

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy vykonávají činnosti související s využíváním geografické oblasti za účelem zpřístupnění námořních přístavů, říčních přístavů a jiných dopravních terminálů pro provozovatele námořní nebo říční dopravy, například dodavatelé vykonávající tyto aktivity v souladu s námořní legislativou (úřední věstník 158/03, 100/04, 141/06 a 38/09).

▼M7

Itálie

 Státní přístavy (porti statali) a jiné přístavy řízené Capitaneria di Porto podle Codice della navigazione, Regio Decreto No327 ze dne 30. března 1942.

 Autonomní přístavy (enti portuali), zřízené zvláštními zákony podle článku 19 Codice della navigazione, Regio Decreto No327 ze dne 30. března 1942.

Kypr

Η Αρχή Λιμένων Κύπρου, zřízený περί Αρχής Λιμένων Κύπρου Νόμο του 1973.

Lotyšsko

Úřady spravující přístavy podle zákona „Likumu par ostām“:

 Rīgas brīvostas pārvalde,

 Ventspils brīvostas pārvalde,

 Liepājas speciālas ekonomiskās zona pārvalde,

 Salacgrīvas ostas pārvalde,

 Skultes ostas pārvalde,

 Lielupes ostas pārvalde,

 Engures ostas pārvalde,

 Mērsraga ostas pārvalde,

 Pāvilostas ostas pārvalde,

 Rojas ostas pārvalde.

Jiné instituce provádějící nákup podle zákona „Par iepirkumu sabiedrisko pakalpojumu sniedzēju vajadzībām“ a spravující přístavy podle zákona „Likumu par ostām“.

Litva

 Státní společnost Klaipėda státní správa námořních přístavů jednající v souladu se zákonem o Klaipėda státní správě námořních přístavů Litevské republiky (Úřední věstník č. 53–1245, 1996).

 Státní společnost „Vidaus vandens kelių direkcija“ jednající v souladu s Kodexem vnitrozemské vodní dopravy Litevské republiky (Úřední věstník č. 105–2393, 1996).

 Jiné subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a působící v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných zařízení terminálů v souladu s Kodexem vnitrozemské vodní dopravy Litevské republiky.

Lucembursko

 Port de Mertert, zřízený a působící podle loi relative à l'aménagement et à l'exploitation d'un port fluvial sur la Moselle ze dne 22. července 1963, v platném znění.

Maďarsko

 Přístavy působící podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 2000. évi XLII. törvény a vízi közlekedésről.

Malta

 L-Awtorita' Marittima ta' Malta (Malta Maritime Authority).

Nizozemsko

Zadavatelé v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavních nebo jiných terminálových zařízení, např.:

 Havenbedrijf Rotterdam.

Rakousko

 Vnitrozemské přístavy vlastněné výhradně nebo částečně Länder a/nebo Gemeinden.

Polsko

Subjekty zřízené na základě ustawa z dnia 20 grudnia 1996 r. o portach i przystaniach morskich, zahrnující mimo jiné:

 Zarząd Morskiego Portu Gdańsk S.A,

 Zarząd Morskiego Portu Gdynia S.A.,

 Zarząd Portów Morskich Szczecin i Świnoujście S.A.,

 Zarząd Portu Morskiego Darłowo Sp. z o.o.,

 Zarząd Portu Morskiego Elbląg Sp. z o.o.,

 Zarząd Portu Morskiego Kołobrzeg Sp. z o.o.,

 Przedsiębiorstwo Państwowe Polska Żegluga Morska.

Portugalsko

 APDL – Administração dos Portos do Douro e Leixões, S.A., podle Decreto-Lei No 335/98 do 3 de Novembro 1998.

 APL – Administração do Porto de Lisboa, S.A., podle Decreto-Lei No 336/98 do 3 de Novembro 1998.

 APS – Administração do Porto de Sines, S.A., podle Decreto-Lei No 337/98 do 3 de Novembro 1998.

 APSS – Administração dos Portos de Setúbal e Sesimbra, S.A., podle Decreto-Lei No 338/98 do 3 de Novembro 1998.

 APA – Administração do Porto de Aveiro, S.A., podle Decreto-Lei No 339/98 do 3 de Novembro 1998.

 Instituto Portuário dos Transportes Marítimos, I.P. (IPTM, I.P.), podle Decreto-Lei No 146/2007, do 27 de Abril 2007.

Rumunsko

 Compania Națională „Administrația Porturilor Maritime“ SA Constanța.

 Compania Națională „Administrația Canalelor Navigabile SA“.

 Compania Națională de Radiocomunicații Navale „RADIONAV“ SA.

 Regia Autonomă „Administrația Fluvială a Dunării de Jos“.

 Compania Națională „Administrația Porturilor Dunării Maritime“.

 Compania Națională „Administrația Porturilor Dunării Fluviale“ SA.

 Porturile: Sulina, Brăila, Zimnicea și Turnul-Măgurele.

Slovinsko

Námořní přístavy ve výhradním nebo částečném vlastnictví státu poskytující veřejnou hospodářskou službu podle Pomorski Zakonik (Uradni list RS, 56/99).



IČO

Název

PSČ

MÍSTO

5144353

LUKA KOPER D.D.

6000

KOPER – CAPODISTRIA

5655170

Sirio d.o.o.

6000

KOPER

Slovensko

Subjekty provozující neveřejné vnitrozemské přístavy za účelem provozování říční dopravy dopravci na základě souhlasu uděleného státním orgánem nebo subjekty zřízené uvedeným státním orgánem za účelem provozování veřejných říčních přístavů podle zákona č. 338/2000 Sb., ve znění zákonů č. 57/2001 Sb. a č. 580/2003 Sb.

Finsko

 Přístavy působící podle laki kunnallisista satamajärjestyksistä ja liikennemaksuista/

 lagen om kommunala hamnanordningar och trafikavgifter (955/1976) a přístavy zřízené na základě licence podle článku 3 laki yksityisistä yleisistä satamista/lagen om privata allmänna hamnar (1156/1994).

 Saimaan kanavan hoitokunta/Förvaltningsnämnden för Saima kanal.

Švédsko

Přístavní a jiná zařízení terminálů podle lagen (1983:293) om inrättande, utvidgning och avlysning av allmän farled och allmän hamn a förordningen (1983:744) om trafiken på Göta kanal.

Spojené království

 Místní orgán, který využívá geografické území za účelem poskytování námořních nebo vnitrozemských přístavních zařízení nebo jiných zařízení terminálů námořním nebo vnitrozemských vodním dopravcům.

 Přístavní orgán ve smyslu článku 57 Harbours Act 1964.

 British Waterways Board.

 Přístavní orgán vymezený čl. 38 odst. 1 Harbours Act (Northern Ireland) 1970.




PŘÍLOHA X

Zadavatelé v oblasti letištních zařízení

Belgie

 Brussels International Airport Company.

 Belgocontrol.

 Luchthaven Antwerpen.

 Internationale Luchthaven Oostende-Brugge.

 Société Wallonne des Aéroports.

 Brussels South Charleroi Airport.

 Liège Airport.

Bulharsko

Главна дирекция „Гражданска въздухоплавателна администрация“.

ДП „Ръководство на въздушното движение“.

Provozovatelé civilních letišť užívaných veřejností a určených Radou ministrů podle čl. 43 odst. 3 Закона на гражданското въздухоплаване (обн., ДВ, бр.94/1.12.1972):

 „Летище София“ ЕАД,

 „Фрапорт Туин Стар Еърпорт Мениджмънт“ АД,

 „Летище Пловдив“ ЕАД,

 „Летище Русе“ ЕООД,

 „Летище Горна Оряховица“ ЕАД.

Česká republika

Všichni zadavatelé v odvětvích, která využívají geograficky vymezené území za účelem poskytování a provozování letišť (jak je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném znění).

Příklady zadavatelů:

 Česká správa letišť, s.p.,

 Letiště Karlovy Vary, s.r.o.,

 Letiště Ostrava, a.s.,

 Správa Letiště Praha, s. p.

Dánsko

 Letiště provozovaná na základě povolení podle § 55 odst. 1 lov om luftfart, viz úplné znění č. 731 ze dne 21. června 2007.

Německo

 Letiště ve smyslu čl. 38 odst. 2 bodu 1 Luftverkehrs-Zulassungs-Ordnung ze dne 19. června 1964, naposledy pozměněného dne 5. ledna 2007.

Estonsko

 Subjekty působící podle čl. 10 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.2.2007, 15, 76) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332):

 AS Tallinna Lennujaam,

 Tallinn Airport GH AS.

Irsko

 Letiště v Dublinu, Corku a Shannonu řízená Aer Rianta–Irish Airports.

 Letiště provozovaná na základě public use licence udělené podle Irish Aviation Authority Act 1993, ve znění Air Navigation and Transport (Amendment) Act, 1998, a na kterých jsou všechny letecké služby zajišťovány letadly určenými k veřejné dopravě cestujících, pošty nebo nákladu.

Řecko

 „Υπηρεσία Πολιτικής Αεροπορίας“ („ΥΠΑ“) působící podle dekretu č. 714/70, ve znění zákona č. 1340/83; organizace společnosti je stanovena prezidentským dekretem č. 56/89 v platném znění.

 Společnost „Διεθνής Αερολιμένας Αθηνών“ ve Spatě působící na základě dekretu č. 2338/95 Κύρωση Σύμβασης Ανάπτυξης του Νέου Διεθνούς Αεροδρομίου της Αθήνας στα Σπάτα, „ίδρυση της εταιρείας“ Διεθνής Αερολιμένας Αθηνών Α.Ε. „έγκριση περιβαλλοντικών όρων και άλλες διατάξεις“).

 „Φορείς Διαχείρισης“ v souladu s prezidentským dekretem č. 158/02 „Ίδρυση, κατασκευή, εξοπλισμός, οργάνωση, διοίκηση, λειτουργία και εκμε- τάλλευση πολιτικών αερολιμένων από φυσικά πρόσωπα, νομικά πρόσωπα ιδιωτικού δικαίου και Οργανισμούς Τοπικής Αυτοδιοίκησης“ (řecký úřední věstník Α 137).

Španělsko

 Ente público Aeropuertos Españoles y Navegación Aérea (AENA).

Francie

 Letiště provozovaná státními společnostmi podle článků L.251-1, L.260-1 a L.270-1 code de l'aviation civile.

 Letiště provozovaná na základě koncese vydané státem podle článku R.223-2 code de l'aviation civile.

 Letiště provozovaná podle arrêté préfectoral portant autorisation d'occupation temporaire.

 Letiště zřízená veřejným orgánem, která jsou předmětem úmluvy, jak je stanoveno v článku L.221-1 code de l'aviation civile.

 Letiště, jejichž majetek byl převeden na regionální nebo místní orgány nebo na jejich seskupení podle Loi no2004-809 ze dne 13. srpna 2004 relative aux libertés et responsabilités locales, zejména článku 28 uvedeného zákona:

 

 Aérodrome d'Ajaccio Campo-dell'Oro,

 Aérodrome d'Avignon,

 Aérodrome de Bastia-Poretta,

 Aérodrome de Beauvais-Tillé,

 Aérodrome de Bergerac-Roumanière,

 Aérodrome de Biarritz-Anglet-Bayonne,

 Aérodrome de Brest Bretagne,

 Aérodrome de Calvi-Sainte-Catherine,

 Aérodrome de Carcassonne en Pays Cathare,

 Aérodrome de Dinard-Pleurthuit-Saint-Malo,

 Aérodrome de Figari-Sud Corse,

 Aérodrome de Lille-Lesquin,

 Aérodrome de Metz-Nancy-Lorraine,

 Aérodrome de Pau-Pyrénées,

 Aérodrome de Perpignan-Rivesaltes,

 Aérodrome de Poitiers-Biard,

 Aérodrome de Rennes-Saint-Jacques.

 Civilní letiště vlastněná státem, jejichž správa byla svěřena chambre de commerce et d'industrie (článek 7 Loi no2005-357 ze dne 21. dubna 2005 relative aux aéroports a Décret no2007-444 ze dne 23. února 2007 relatif aux aérodromes appartenant à l'Etat):

 

 Aérodrome de Marseille-Provence,

 Aérodrome d'Aix-les-Milles et Marignane-Berre,

 Aérodrome de Nice Côte-d'Azur et Cannes-Mandelieu,

 Aérodrome de Strasbourg-Entzheim,

 Aérodrome de Fort-de France-le Lamentin,

 Aérodrome de Pointe-à-Pitre-le Raizet,

 Aérodrome de Saint-Denis-Gillot.

 Jiná civilní letiště vlastněná státem, jež byla vyloučena z převodu na regionální a místní orgány podle Décret no2005-1070 ze dne 24. srpna 2005, v platném znění:

 

 Aérodrome de Saint-Pierre Pointe Blanche,

 Aérodrome de Nantes Atlantique et Saint-Nazaire-Montoir.

 Aéroports de Paris (Loi no2005-357 ze dne 20. dubna 2005 a Décret no2005-828 ze dne 20. července 2005).

▼M12

Chorvatsko

Zadavatelé uvedení v článku 6 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), kteří v souladu se zvláštními právními předpisy vykonávají činnosti související s využíváním geografické oblasti za účelem zpřístupnění letišť a dalších koncových zařízení pro provozovatele letecké dopravy, například dodavatelé vykonávající tyto aktivity v souladu se zákonem o letištích (úřední věstník 19/98 a 14/11).

▼M7

Itálie

 Ode dne 1. ledna 1996 Decreto Legislativo No497 ze dne 25. listopadu 1995, relativo alla trasformazione dell'Azienda autonoma di assistenza al volo per il traffico aereo generale in ente pubblico economico, denominato ENAV, Ente nazionale di assistenza al volo, několikrát obnoven a následně změněn v zákon, Legge No 665 ze dne 21. prosince 1996 s konečnou platností založil přeměnu tohoto subjektu na akciovou společnost (S.p.A) s platností ode dne 1. ledna 2001.

 Řídící subjekty v rámci zvláštních zákonů.

 Subjekty provozující letištní zařízení na základě koncese udělené podle článku 694 Codice della navigazione, Regio Decreto No327 ze dne 30. března 1942.

 Letištní subjekty včetně řídících společností SEA (Milan) a ADR (Fiumicino).

Kypr

Lotyšsko

 Valsts akciju sabiedrība „Latvijas gaisa satiksme“.

 Valsts akciju sabiedrība „Starptautiskā lidosta ‚Rīga‘“.

 SIA Aviasabiedrība „Liepāja“.

Litva

 Státní podnik Vilnius International Airport.

 Státní podnik Kaunas Airport.

 Státní podnik Palanga International Airport.

 Státní podnik „Oro navigacija“.

 Obecní podnik „Šiaulių oro uostas“.

 Jiné subjekty v souladu s požadavky čl. 70 odst. 1 a 2 zákona Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 84–2000, 1996; č. 4–102, 2006) a působící v oblasti letištních zařízení v souladu se zákonem o letectví Litevské republiky (Úřední věstník č. 94–2918, 2000).

Lucembursko

 Aéroport de Findel.

Maďarsko

 Letiště provozovaná podle článků 162 až 163 zákona 2003. évi CXXIX. törvény a közbeszerzésekről a 1995. évi XCVII. törvény a légiközlekedésről.

 Budapest Ferihegy Nemzetközi Repülőtér řízené Budapest Airport Rt. na základě 1995. évi XCVII. törvény a légiközlekedésről a 83/2006. (XII. 13.) GKM rendelet a légiforgalmi irányító szolgálatot ellátó és a légiforgalmi szakszemélyzet képzését végző szervezetről.

Malta

 L-Ajruport Internazzjonali ta' Malta (Malta International Airport).

Nizozemsko

Letiště provozovaná podle článků 18 a násl. Luchtvaartwet, např.:

 Luchthaven Schiphol.

Rakousko

 Subjekty s povolením provozovat letištní zařízení podle Luftfahrtgesetz, BGBl. No 253/1957, v platném znění.

Polsko

 Veřejný podnik „Porty Lotnicze“ provozovaný na základě ustawa z dnia 23 października l987 r. o przedsiębiorstwie państwowym „Porty Lotnicze“.

 Port Lotniczy Bydgoszcz S.A.

 Port Lotniczy Gdańsk Sp. z o.o.

 Górnośląskie Towarzystwo Lotnicze S.A. Międzynarodowy Port Lotniczy Katowice.

 Międzynarodowy Port Lotniczy im. Jana Pawła II Kraków – Balice Sp. z o.o.

 Lotnisko Łódź Lublinek Sp. z o.o.

 Port Lotniczy Poznań – Ławica Sp. z o.o.

 Port Lotniczy Szczecin – Goleniów Sp. z o. o.

 Port Lotniczy Wrocław S.A.

 Port Lotniczy im. Fryderyka Chopina w Warszawie.

 Port Lotniczy Rzeszów – Jasionka.

 Porty Lotnicze „Mazury- Szczytno“ Sp. z o. o. w Szczytnie.

 Port Lotniczy Zielona Góra – Babimost.

Portugalsko

 ANA – Aeroportos de Portugal, S.A., zřízené podle Decreto-Lei No 404/98 do 18 de Dezembro 1998.

 NAV – Empresa Pública de Navegação Aérea de Portugal, E. P., zřízené podle Decreto-Lei No 404/98 do 18 de Dezembro 1998.

 ANAM – Aeroportos e Navegação Aérea da Madeira, S. A., zřízené podle Decreto-Lei No 453/91 do 11 de Dezembro 1991.

Rumunsko

 Compania Națională „Aeroporturi București“ SA.

 Societatea Națională „Aeroportul Internațional Mihail Kogălniceanu-Constanța“.

 Societatea Națională „Aeroportul Internațional Timișoara-Traian Vuia“-SA.

 Regia Autonomă „Administrația Română a Serviciilor de Trafic Aerian ROMAT“ SA.

 Aeroporturile aflate în subordinea Consiliilor Locale.

 SC Aeroportul Arad SA.

 Regia Autonomă Aeroportul Bacău.

 Regia Autonomă Aeroportul Baia Mare.

 Regia Autonomă Aeroportul Cluj Napoca.

 Regia Autonomă Aeroportul Internațional Craiova.

 Regia Autonomă Aeroportul Iași.

 Regia Autonomă Aeroportul Oradea.

 Regia Autonomă Aeroportul Satu-Mare.

 Regia Autonomă Aeroportul Sibiu.

 Regia Autonomă Aeroportul Suceava.

 Regia Autonomă Aeroportul Târgu Mureș.

 Regia Autonomă Aeroportul Tulcea.

 Regia Autonomă Aeroportul Caransebeș.

Slovinsko

Veřejná civilní letiště provozovaná podle Zakon o letalstvu (Uradni list RS, 18/01).



IČO

Název

PSČ

Místo

1589423

Letalski Center Cerklje Ob Krki

8263

Cerklje Ob Krki

1913301

Kontrola Zračnega Prometa D.O.O.

1000

Ljubljana

5142768

Aerodrom Ljubljana D.D.

4210

Brnik-Aerodrom

5500494

Aerodrom Portorož, D.O.O.

6333

Sečovlje – Sicciole

Slovensko

Subjekty provozující letiště na základě souhlasu uděleného státním orgánem a subjekty zajišťující vzdušné telekomunikační služby podle zákona č. 143/1998 Sb., ve znění zákonů č. 57/2001 Sb., č. 37/2002 Sb., č. 136/2004 Sb. a č. 544/2004 Sb.

Příklady:

 Letisko M.R.Štefánika, a.s., Bratislava,

 Letisko Poprad – Tatry, a.s.,

 Letisko Košice, a.s..

Finsko

Letiště řízená „Ilmailulaitos Finavia/Luftfartsverket Finavia“ nebo obecním nebo veřejným podnikem podle ilmailulaki/luftfartslagen (1242/2005) a laki Ilmailulaitoksesta/lag om Luftfartsverket (1245/2005).

Švédsko

 Veřejná letiště provozovaná v souladu s luftfartslagen (1957:297).

 Soukromá letiště provozovaná na základě licence na provoz podle uvedeného zákona, pokud tato licence je v souladu s kritérii čl. 2 odst. 3 směrnice.

Spojené království

 Místní orgán, který využívá geografické území pro účely poskytování letištních nebo jiných terminálových zařízení leteckým dopravcům.

 Letištní subjekt ve smyslu Airports Act 1986, který řídí letiště na základě hospodářské regulace podle části IV uvedeného zákona.

 Highland and Islands Airports Limited.

 Letištní subjekt ve smyslu Airports (Northern Ireland) Order 1994.

 BAA Ltd.

▼B




PŘÍLOHA XI

SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SPOLEČENSTVÍ UVEDENÝCH V ČL. 30 ODST. 3

A.   PŘEPRAVA NEBO DISTRIBUCE PLYNU NEBO TEPLA

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem ( 34 )

B.   VÝROBA, PŘEPRAVA NEBO DISTRIBUCE ELEKTŘINY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou ( 35 )

C.   VÝROBA, PŘEPRAVA NEBO DISTRIBUCE PITNÉ VODY

D.   ZADAVATELÉ V OBLASTI ŽELEZNIČNÍCH SLUŽEB

E.   ZADAVATELÉ V OBLASTI MĚSTSKÝCH ŽELEZNIČNÍCH, TRAMVAJOVÝCH, TROLEJBUSOVÝCH NEBO AUTOBUSOVÝCH SLUŽEB

F.   ZADAVATELÉ V OBLASTI POŠTOVNÍCH SLUŽEB

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby ( 36 )

G.   PRŮZKUM A TĚŽBA ROPY NEBO ZEMNÍHO PLYNU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků ( 37 )

H.   PRŮZKUM A TĚŽBA UHLÍ NEBO JINÝCH PEVNÝCH PALIV

I.   ZADAVATELÉ V OBLASTI NÁMOŘNÍCH NEBO VNITROZEMSKÝCH PŘÍSTAVŮ NEBO JINÝCH TERMINÁLOVÝCH ZAŘÍZENÍ

J.   ZADAVATELÉ V OBLASTI LETIŠTNÍCH ZAŘÍZENÍ




PŘÍLOHA XII

SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2 PÍSM. b) ( 38 )

▼M6



NACE (1)

Kód CPV

SEKCE F

STAVEBNICTVÍ

Oddíl

Skupina

Třída

Popis

Poznámky

45

 
 

Stavebnictví

Obsah tohoto oddílu:

stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy

45000000

 

45.1

 

Příprava staveniště

 

45100000

 
 

45.11

Demolice a bourání budov; příprava území a zemní práce

Obsah této třídy:

— demolice budov a jiných staveb

— úklid stavenišť

— zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod.

— příprava nalezišť:

— 

— ražení důlních děl, odstraňování nadloží a jiné rozvojové a přípravné práce

Tato třída dále zahrnuje:

— odvodňování stavenišť

— odvodňování zemědělských a lesních ploch

45110000

 
 

45.12

Průzkumné vrtné a hloubící práce

Obsah této třídy:

— průzkumné vrtné práce a jádrové vrty pro stavební, geofyzikální, geologické nebo podobné účely

Tato třída nezahrnuje:

— vrtné práce v ložiscích ropy a zemního plynu za účelem těžby, viz 11.20

— studnařské práce, viz 45.25

— hloubení šachet, viz 45.25

— průzkum ložisek ropy a zemního plynu, geofyzikální, geologická a seizmická měření, viz 74.20

45120000

 

45.2

 

Realizace kompletních staveb nebo jejich částí; stavební inženýrství

 

45200000

 
 

45.21

Všeobecná výstavba budov a stavebněinženýrských děl

Obsah této třídy:

— výstavba budov všeho druhu

— výstavba stavebně

— inženýrských staveb– mosty, včetně dálničních nadjezdů, viadukty, tunely a podzemní dráhy

— dálková potrubí, telekomunikační a elektrická vedení

— městské potrubní, kabelové a elektrické sítě;

— související městské práce montáž a výstavba montovaných staveb na staveništi

Tato třída nezahrnuje:

— vedlejší a příležitostné služby související s těžbou ropy a zemního plynu, viz 11.20

— výstavba kompletních montovaných staveb z nebetonových dílů vlastní výroby, viz oddíly 20, 26 a 28

— stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, viz 45.23

— stavební instalace, viz 45.3

— dokončování budov, viz 45.4

— činnosti architektů a inženýrské činnosti, viz 74.20

— řízení stavebních projektů, viz 74.20

45210000

kromě:

-45213316

45220000

45231000

45232000

 
 

45.22

Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin

Obsah této třídy:

— montáž střech

— pokládání střech

— izolace proti vodě a vlhkosti

45261000

 
 

45.23

Výstavba dálnic a silnic, letišť a sportovních zařízení

Obsah této třídy:

— výstavba dálnic, silnic, ulic jiných cest pro vozidla a pěší

— výstavba železnic

— výstavba letištních drah

— stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení

— nátěry a značení povrchu silnic a parkovišť

Tato třída nezahrnuje:

— přípravné zemní práce, viz 45.11

45212212 a DA03

45230000

kromě:

-45231000

-45232000

-45234115

 
 

45.24

Výstavba vodních děl

Tato třída zahrnuje výstavbu:

— vodních cest, přístavů (včetně jachetních), říčních děl, zdymadel apod.

— přehrad a hrází

— bagrování pod vodou

— podzemní práce

45240000

 
 

45.25

Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla

Obsah této třídy:

— specializované činnosti vyžadující zvláštní odbornou kvalifikaci nebo vybavení

— výstavba základů včetně pilotovánívrtání a výstavba studen, hloubení šachet

— montáž ocelových prvků nikoli vlastní výroby

— ohýbání oceli

— zednické a dlaždičské práce

— montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu

— výstavba komínů a průmyslových pecí

Tato třída nezahrnuje:

— pronájem lešení bez jejich montáže a demontáže, viz 71.32

45250000

45262000

 

45.3

 

Stavebně montážní práce

 

45300000

 
 

45.31

Instalace elektrických rozvodů a zařízení

Obsah této třídy:

montáž v budovách a jiných stavbách:

— elektrických rozvodů a zařízení

— telekomunikačních systémů

— elektrického vytápění

— rozhlasových a televizních antén (pro obytné budovy)

— protipožárních hlásičů

— zabezpečovacích zařízení proti vloupání

— výtahů a eskalátorů

— hromosvodů apod.

45213316

45310000

kromě:

-45316000

 
 

45.32

Izolační práce

Obsah této třídy:

— montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách

Tato třída nezahrnuje:

— izolaci proti vodě a vlhkosti, viz 45.22

45320000

 
 

45.33

Instalatérské práce

Obsah této třídy:

— montáž v budovách a jiných stavbách:

— 

— vodovodního a sanitárního zařízení

— plynového potrubí

— vytápěcího, ventilačního, chladícího nebo klimatizačního zařízení a vedení

— postřikovacích zařízení

Tato třída nezahrnuje:

— montáž elektrického vytápění, viz 45.31

45330000

 
 

45.34

Ostatní stavební montážní práce

Obsah této třídy:

— montáž osvětlovacích a signálních zařízení pro silnice, železnice, letiště a přístavy

— montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách

45234115

45316000

45340000

 

45.4

 

Kompletační a dokončovací práce

 

45400000

 
 

45.41

Omítkářské a štukatérské práce

Obsah této třídy:

— omítání a štukování, včetně s tím souvisejícího laťování, na budovách a jiných stavbách a v jejich interiérech

45410000

 
 

45.42

Truhlářské kompletační práce

Obsah této třídy:

— montáž dveří, oken, dveřních a okenních rámů, vestavěných kuchyní, schodišť, zařízení obchodů apod. nikoli vlastní výroby ze dřeva nebo jiných materiálů

— dokončovací práce v interiéru jako obkládání stropů, stěn, montáž mobilních příček

Tato třída nezahrnuje:

— pokládka parket a jiných dřevěných podlahových krytin, viz 45.43

45420000

 
 

45.43

Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin

Obsah této třídy:

— lepení nebo pokládka v budovách a jiných stavbách:

— 

— keramických, betonových nebo kamenných dlaždic a obkládaček

— parket a jiných dřevěných podlahových krytin, podlahových koberců a linoleí, včetně gumových a plastových podlahových krytin

— teracových, mramorových, žulových nebo břidlicových podlahových krytin a obkladů stěn

— lepení tapet

45430000

 
 

45.44

Sklenářské, malířské a natěračské práce

Obsah této třídy:

— aplikace vnitřních a vnějších nátěrů budov

— natírání inženýrských staveb

— montáž skel a zrcadel

Tato třída nezahrnuje:

— montáž oken

45440000

 
 

45.45

Ostatní dokončovací stavební práce

Obsah této třídy:

— montáž soukromých bazénů

— čištění fasád tlakovou párou, pískem a podobné činnosti, které se týkají vnějšího pláště budov

— ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené

Tato třída nezahrnuje:

— čištění interiérů budov a jiných staveb, viz 74.70

45212212 a DA04

45450000

 

45.5

 

Nájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

 

45500000

 
 

45.50

Nájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

Tato třída nezahrnuje:

— nájem stavebních nebo demoličních strojů a zařízení bez obsluhy, viz 71.32

45500000

(1)   Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (EHS) č. 761/93 (Úř. věst. L 83, 3.4.1993, s. 1).

▼B




PŘÍLOHA XIII

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT OBSAŽENY V OZNÁMENÍ O ZAKÁZCE

A.   OTEVŘENÁ ŘÍZENÍ

1.

Název, adresa, telegrafická adresa, elektronická adresa, telefonní, dálnopisné a faxové číslo zadavatele.

2.

Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

3.

Povaha zakázky (na dodávky, na stavební práce nebo na služby; popřípadě informace, jde-li o rámcovou dohodu) nebo dynamický nákupní systém.

Kategorie služby podle přílohy XVII A nebo XVII B a popis (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

Popřípadě údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

4.

Místo dodání nebo provedení.

5.

Pro zakázky na dodávky a stavební práce:

a) povaha a množství zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury), včetně opcí na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, odhadovaný termín, kdy bude možné taková práva uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na zboží, které má být dodáno, a povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, a obecná povaha stavebních prací (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b) informace, zda se dodavatelé mohou ucházet o část nebo veškeré požadované zboží.

Jestliže je u zakázek na stavební práce zakázka nebo práce rozdělena do několika položek, pořadí podle velikosti jednotlivých položek a možnost ucházet se o jednu, několik, nebo všechny položky.

c) pro zakázky na stavební práce: informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování projektu.

6.

Pro zakázky na služby:

a) povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, včetně opcí na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, odhadovaný termín, kdy bude možné takové opce uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na služby, které mají být poskytnuty;

b) informace, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání;

c) odkaz na právní a správní předpisy;

d) informace, zda mají právnické osoby uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou odpovědní za poskytnutí služeb;

e) informace, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část dotčených služeb.

7.

Informace, zda existuje možnost podávat varianty (je-li známa).

8.

Dodací lhůta, lhůta pro dokončení nebo trvání zakázky na služby, a pokud je to možné, den započetí.

9.

a) Adresa útvaru, u kterého lze žádat zadávací dokumentaci a dodatečné dokumenty.

b) Popřípadě náklady a platební podmínky pro obdržení těchto dokumentů.

10.

a) Lhůta pro obdržení nabídek nebo předběžných oznámení, je-li zaváděn dynamický nákupní systém.

b) Adresa, na kterou mají být zaslány.

c) Jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány.

11.

a) Popřípadě osoby oprávněné k tomu, aby byly přítomny otevírání nabídek.

b) Den, čas a místo tohoto otevírání.

12.

Popřípadě požadované zálohy a záruky.

13.

Hlavní podmínky týkající se financování a placení nebo odkazy na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

14.

Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina hospodářských subjektů, kterým bude zadána zakázka.

15.

Minimální hospodářské a technické požadavky na hospodářský subjekt, kterému má být zadána zakázka.

16.

Lhůta, po kterou je uchazeč svou nabídkou vázán.

17.

Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

18.

Kritéria podle článku 55, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“, nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí jejich významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci.

19.

Popřípadě odkaz na zveřejnění pravidelného předběžného oznámení nebo oznámení o zveřejnění takového oznámení v rámci profilu kupujícího, ke kterému se zakázka vztahuje, v Úředním věstníku Evropské unie.

20.

Název a adresa orgánu odpovědného za odvolací, případně mediační řízení. Podrobné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

21.

Den odeslání oznámení zadavatelem.

22.

Den, kdy Úřad pro úřední tisky Evropských společenství obdržel oznámení (určí tento úřad).

23.

Další důležité informace.

B.   OMEZENÁ ŘÍZENÍ

1.

Název, adresa, telegrafická adresa, elektronická adresa, telefonní, dálnopisné a faxové číslo zadavatele.

2.

Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

3.

Povaha zakázky (na dodávky, na stavební práce nebo na služby; popřípadě informace, jde-li o rámcovou dohodu).

Kategorie služby podle přílohy XVII A nebo XVII B a popis (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

Popřípadě údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

4.

Místo dodání nebo provedení.

5.

Pro zakázky na dodávky a stavební práce:

a) povaha a množství zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury), včetně opcí na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, odhadovaný termín, kdy bude možné takové opce uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na zboží, které má být dodáno, a povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, a obecná povaha stavebních prací (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b) informace, zda se dodavatelé mohou ucházet o část nebo veškeré požadované zboží.

Jestliže je u zakázek na stavební práce zakázka nebo práce rozdělena do několika položek, pořadí podle velikosti jednotlivých položek a možnost ucházet se o jednu, několik, nebo všechny položky.

c) informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování projektu.

6.

Pro zakázky na služby:

a) povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, včetně opcí na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, odhadovaný termín, kdy bude možné takové opce uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na služby, které mají být poskytnuty;

b) informace, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání;

c) odkaz na právní a správní předpisy;

d) informace, zda mají právnické osoby uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou odpovědní za poskytnutí služeb;

e) informace, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část dotčených služeb.

7.

Informace, zda existuje možnost podávat varianty (je-li známa).

8.

Dodací lhůta, lhůta pro dokončení nebo trvání zakázky na služby, a pokud je to možné, pro započetí.

9.

Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina hospodářských subjektů, kterým bude zadána zakázka.

10.

a) Lhůta pro obdržení žádostí o účast.

b) Adresa, na kterou mají být zaslány.

c) Jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány.

11.

Lhůta pro odeslání výzev k účasti v soutěži.

12.

Popřípadě požadované zálohy a záruky.

13.

Hlavní podmínky týkající se financování a placení nebo odkaz na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

14.

Informace týkající se postavení hospodářského subjektu a minimální hospodářské a technické požadavky, které musí splnit.

15.

Kritéria podle článku 55, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“, nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí jejich významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídky.

16.

Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

17.

Popřípadě odkaz na zveřejnění pravidelného předběžného oznámení nebo oznámení o zveřejnění takového oznámení v rámci profilu kupujícího, ke kterému se zakázka vztahuje, v Úředním věstníku Evropské unie.

18.

Název a adresa orgánu odpovědného za odvolací, případně mediační řízení. Podrobné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

19.

Den odeslání oznámení.

20.

Den, kdy Úřad pro úřední tisky Evropských společenství obdržel oznámení (určí tento úřad).

21.

Další důležité informace.

C.   VYJEDNÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.

Název, adresa, telegrafická adresa, elektronická adresa, telefonní, dálnopisné a faxové číslo zadavatele.

2.

Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

3.

Povaha zakázky (na dodávky, na stavební práce nebo na služby; popřípadě informace, jde-li o rámcovou dohodu).

Kategorie služby podle přílohy XVII A nebo XVII B a popis (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

Popřípadě údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

4.

Místo dodání nebo provedení.

5.

Pro zakázky na dodávky a stavební práce:

a) povaha a množství zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury), včetně opcí na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, odhadovaný termín, kdy bude možné takové opce uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na zboží, které má být dodáno, a povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, a obecná povaha stavebních prací (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b) informace, zda se dodavatelé mohou ucházet o část nebo veškeré požadované zboží.

Jestliže je u zakázek na stavební práce zakázka nebo práce rozdělena do několika položek, pořadí podle velikosti jednotlivých položek a možnost ucházet se o jednu, několik, nebo všechny položky.

c) informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování projektu.

6.

Pro zakázky na služby:

a) povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, včetně opcí na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, odhadovaný termín, kdy bude možné takové opce uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na služby, které mají být poskytnuty;

b) informace, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání;

c) odkaz na právní a správní předpisy;

d) informace, zda mají právnické osoby uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou odpovědní za poskytnutí služeb;

e) informace, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část dotčených služeb.

7.

Informace, zda existuje možnost podávat varianty (je-li známa).

8.

Dodací lhůta, lhůta pro dokončení nebo trvání zakázky na služby, a pokud je to možné, pro započetí.

9.

Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina hospodářských subjektů, kterým bude zadána zakázka.

10.

a) Lhůta pro přijetí žádostí o účast.

b) Adresa, na kterou mají být zaslány.

c) Jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány.

11.

Případné požadované zálohy a záruky.

12.

Hlavní podmínky týkající se financování a placení nebo odkaz na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

13.

Informace týkající se postavení hospodářského subjektu a minimální hospodářské a technické požadavky, které musí splnit.

14.

Kritéria podle článku 55, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“, nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí jejich významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny ve specifikacích nebo ve výzvě k vyjednávání.

15.

Případná jména a adresy hospodářských subjektů již vybraných zadavatelem.

16.

Popřípadě den (dny) předchozího zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

17.

Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

18.

Popřípadě odkaz na zveřejnění pravidelného předběžného oznámení nebo oznámení o zveřejnění takového oznámení v rámci profilu kupujícího, ke kterému se zakázka vztahuje, v Úředním věstníku Evropské unie.

19.

Název a adresa orgánu odpovědného za odvolací, případně mediační řízení. Podrobné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

20.

Datum odeslání oznámení.

21.

Den, kdy Úřad pro úřední tisky Evropských společenství obdržel oznámení (určí tento úřad).

22.

Další důležité informace.

D.   ZJEDNODUŠENÉ OZNÁMENÍ O ZAKÁZCE V RÁMCI DYNAMICKÉHO NÁKUPNÍHO SYSTÉMU ( 39 )

1.

Země zadavatele.

2.

Název a elektronická adresa zadavatele.

3.

Odkaz na zveřejnění oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému.

4.

Elektronická adresa, na je dostupná zadávací dokumentace a další podklady k dynamickému nákupnímu systému.

5.

Předmět zakázky: popis referenčním číslem (čísly) nomenklatury CPV a množství nebo rozsah zadávané zakázky.

6.

Lhůta pro podání předběžných oznámení.




PŘÍLOHA XIV

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT OBSAŽENY V OZNÁMENÍ O EXISTENCI SYSTÉMU KVALIFIKACE

1. Název, adresa, telefonní číslo, telegrafická adresa, elektronická adresa, telefonní číslo, dálnopisné a faxové číslo zadavatele.

2. Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

3. Účel systému kvalifikace (popis zboží, služeb nebo stavebních prací nebo jejich kategorií, které mají být zadány prostřednictvím systému –referenční číslo (čísla) nomenklatury).

4. Podmínky, které mají hospodářské subjekty splnit vzhledem ke své kvalifikaci podle systému, a metodika prověřování každé z těchto podmínek. Je-li popis těchto podmínek a prověřovacích metod objemný a vychází-li z podkladů, které mají hospodářské subjekty k dispozici, postačí shrnutí hlavních podmínek a metod a odkaz na tyto podklady.

5. Doba trvání systému kvalifikace a formality pro jeho prodloužení.

6. Údaj o tom, zda je oznámení použito jako výzva k účasti v soutěži.

7. Adresa, na které lze obdržet další informace o systému kvalifikace (liší-li se od adres stanovených v bodu 1).

8. Název a adresa orgánu odpovědného za odvolací, případně mediační řízení. Podrobné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

9. Kritéria podle článku 55, která budou použita pro zadání zakázky, jsou-li známa: „nejnižší cena“, nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí jejich významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání.

10. Další důležité informace.




PŘÍLOHA XV A

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT OBSAŽENY V PRAVIDELNÉM PŘEDBĚŽNÉM OZNÁMENÍ

I.   POVINNÉ RUBRIKY PRO VŠECHNY PŘÍPADY

1.

Název, adresa, telefonní číslo, telegrafická adresa, elektronická adresa, telefonní číslo, dálnopisné a faxové číslo zadavatele nebo útvaru, u kterého lze obdržet dodatečné informace.

2.

a) U zakázek na dodávky: povaha a množství nebo hodnota služeb nebo zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b) U zakázek na stavební práce: povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, hlavní charakteristiky stavebních prací nebo položek odkazem na stavební práce (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

c) U zakázek na služby: předpokládaný celkový rozsah služeb, jejichž kategorie jsou uvedeny v příloze XVII A (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

3.

Den odeslání oznámení nebo odeslání oznámení o zveřejnění takového oznámení na profilu kupujícího.

4.

Den, kdy Úřad pro úřední tisky Evropských společenství obdržel oznámení (určí tento úřad).