Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 01977L0388-20060101

Consolidated text: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (77/388/EHS)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1977/388/2006-01-01

1977L0388 — CS — 01.01.2006 — 013.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ŠESTÁ SMĚRNICE RADY

ze dne 17. května 1977

o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně

(77/388/EHS)

(Úř. věst. L 145, 13.6.1977, p.1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

 M1

JEDENÁCTÁ SMĚRNICE RADY 80/368/EHS ze dne 26. března 1980

  L 90

41

3.4.1980

►M2

DESÁTÁ SMĚRNICE RADY 84/386/EHS ze dne 31. července 1984

  L 208

58

3.8.1984

►M3

OSMNÁCTÁ SMĚRNICE RADY 89/465/EHS ze dne 18. července 1989

  L 226

21

3.8.1989

►M4

SMĚRNICE RADY 91/680/EHS ze dne 16. prosince 1991,

  L 376

1

31.12.1991

►M5

SMĚRNICE RADY 92/77/EHS ze dne 19. října 1992,

  L 316

1

31.10.1992

►M6

SMĚRNICE RADY 92/111/EHS ze dne 14. prosince 1992,

  L 384

47

30.12.1992

►M7

SMĚRNICE RADY 94/4/ES ze dne 14. února 1994,

  L 60

14

3.3.1994

►M8

SMĚRNICE RADY 94/5/ES ze dne 14. února 1994,

  L 60

16

3.3.1994

►M9

SMĚRNICE RADY 94/76/ES ze dne 22. prosince 1994,

  L 365

53

31.12.1994

►M10

SMĚRNICE RADY 95/7/ES ze dne 10. dubna 1995,

  L 102

18

5.5.1995

►M11

SMĚRNICE RADY 96/42/ES ze dne 25. června 1996,

  L 170

34

9.7.1996

 M12

COUNCIL DIRECTIVE 96/95/EC of 20 December 1996 (*)

  L 338

89

28.12.1996

►M13

SMĚRNICE RADY 98/80/ES ze dne 12. října 1998,

  L 281

31

17.10.1998

►M14

SMĚRNICE RADY 1999/49/ES ze dne 25. května 1999,

  L 139

27

2.6.1999

►M15

SMĚRNICE RADY 1999/59/ES ze dne 17. června 1999,

  L 162

63

26.6.1999

►M16

SMĚRNICE RADY 1999/85/ES ze dne 22. října 1999,

  L 277

34

28.10.1999

►M17

SMĚRNICE RADY 2000/17/ES ze dne 30. března 2000,

  L 84

24

5.4.2000

►M18

SMĚRNICE RADY 2000/65/ES ze dne 17. října 2000,

  L 269

44

21.10.2000

►M19

SMĚRNICE RADY 2001/4/ES ze dne 19. ledna 2001,

  L 22

17

24.1.2001

►M20

SMĚRNICE RADY 2001/115/ES ze dne 20. prosince 2001,

  L 15

24

17.1.2002

►M21

SMĚRNICE RADY 2002/38/ES ze dne 7. května 2002,

  L 128

41

15.5.2002

 M22

SMĚRNICE RADY 2002/93/ES ze dne 3. prosince 2002,

  L 331

27

7.12.2002

►M23

SMĚRNICE RADY 2003/92/ES ze dne 7. října 2003,

  L 260

8

11.10.2003

►M24

SMĚRNICE RADY 2004/7/ES ze dne 20. ledna 2004,

  L 27

44

30.1.2004

 M25

SMĚRNICE RADY 2004/15/ES ze dne 10. února 2004,

  L 52

61

21.2.2004

►M26

SMĚRNICE RADY 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004,

  L 168

35

1.5.2004

►M27

SMĚRNICE RADY 2005/92/ES ze dne 12. prosince 2005,

  L 345

19

28.12.2005

►M28

SMĚRNICE RADY 2006/18/ES ze dne 14. února 2006,

  L 51

12

22.2.2006


Ve znění:

 A1

Akt o přistoupení Řecka

  L 291

17

19.11.1979

►A2

  L 302

23

15.11.1985

►A3

Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

  L 236

33

23.9.2003



(*)

Tento akt nebyl nikdy publikován v češtině.



Pozn.: Toto úplné znění obsahuje odkazy na evropskou účetní jednotku a/nebo ECU, které je třeba od 1. ledna 1999 chápat jako odkazy na euro – nařízení Rady (EHS) č. 3308/80 (Úř. věst. L 345, 20.12.1980, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 1103/97 (Úř. věst. L 162, 19.6.1997, s. 1).




▼B

ŠESTÁ SMĚRNICE RADY

ze dne 17. května 1977

o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně

(77/388/EHS)



RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 99 a 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Shromáždění ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

vzhledem k tomu, že všechny členské státy přijaly systém daně z přidané hodnoty v souladu s první a druhou směrnicí Rady ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu ( 3 );

vzhledem k tomu, že rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství ( 4 ) stanoví, že rozpočet Společenství bude bez ohledu na další příjmy plně financován vlastními zdroji Společenství; že tyto zdroje mají zahrnovat i zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty získané uplatněním společné sazby daně na vyměřovací základ určený jednotným způsobem podle pravidel Společenství;

vzhledem k tomu, že by mělo být dosaženo dalšího pokroku v odstraňování omezení pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu a v sjednocování národních hospodářství;

vzhledem k tomu, že by měl být brán na zřetel konečný cíl zrušit zdaňování při dovozu a vracení daně při vývozu v obchodu mezi členskými státy; že by mělo být zajištěno, aby společný systém daní z obratu nediskriminoval zboží ani služby podle původu, aby tak mohlo být konečně dosaženo společného trhu umožňujícího poctivou hospodářskou soutěž a podobajícího se skutečnému vnitřnímu trhu;

vzhledem k tomu, že k posílení nediskriminační povahy daně musí být vyjasněn pojem „osoby povinné k dani“, aby do něj mohly členské státy zahrnout i osoby, jež příležitostně poskytují určitá plnění;

vzhledem k tomu, že pojem „zdanitelné plnění“ vyvolával obtíže, zejména co se týče plnění považovaných za zdanitelná plnění; že tento pojem musí být vyjasněn;

vzhledem k tomu, že určení místa, kde dochází ke zdanitelnému plnění, bylo předmětem sporů o příslušnost mezi členskými státy, zejména co se týče dodání zboží s instalací nebo montáží a poskytování služeb; že ačkoliv místem, kde dochází k poskytnutí služby, by mělo v zásadě být místo, kde má osoba poskytující službu sídlo své podnikatelské činnosti, mělo by být toto místo definováno tak, že se nachází v zemi osoby, které je služba poskytována, zejména v případě určitých služeb poskytovaných mezi osobami povinnými k dani, kde jsou náklady služeb zahrnuty v ceně zboží;

vzhledem k tomu, že pojmy „uskutečnění zdanitelného plnění“ a „daňová povinnost“ musí být harmonizovány, má-li zavedení a jakákoli následná změna sazeb Společenství nabýt účinku zároveň ve všech členských státech;

vzhledem k tomu, že základ daně musí být harmonizován, aby uplatnění sazby Společenství na zdanitelná plnění vedlo k srovnatelným výsledkům ve všech členských státech;

vzhledem k tomu, že sazby uplatňované členskými státy musí umožňovat běžný odpočet daně uplatněné v předchozím stadiu;

vzhledem k tomu, že by měl být sestaven společný seznam osvobození od daně, aby mohly být vlastní zdroje Společenství vybírány jednotným způsobem ve všech členských státech;

vzhledem k tomu, že pravidla pro odpočet daně by měla být harmonizována do té míry, aby se týkala skutečně vybraných částí; že výše odpočtu daně by měla být vypočítávána ve všech členských státech obdobným způsobem;

vzhledem k tomu, že by mělo být blíže určeno, které osoby jsou daňovými dlužníky, zejména co se týče služeb poskytovaných osobou, která je usazena v jiném státě;

vzhledem k tomu, že povinnosti daňových dlužníků musí být co možná nejvíce harmonizovány, aby byl zaručen jednotný způsob vybírání daně ve všech členských státech; že daňoví dlužníci by měli zejména prohlásit svá plnění na vstupu i výstupu, kdykoli se to jeví nezbytným pro zjištění a kontrolu vyměřovacího základu vlastních zdrojů;

vzhledem k tomu, že členské státy by nicméně měly být schopny zachovat si své zvláštní úpravy pro malé podniky v souladu s obecnými ustanoveními a s výhledem těsnější harmonizace; že členské státy by měly i nadále moci uplatňovat zvláštní režim zahrnující paušální vyrovnání pro daň z přidané hodnoty na vstupu pro zemědělce, na něž se nevztahuje základní režim; že by měly být určeny základní zásady této úpravy a přijat společný způsob výpočtu přidané hodnoty u těchto zemědělců pro účely vybírání vlastních zdrojů Společenství;

vzhledem k tomu, že by mělo být zajištěno jednotné použití ustanovení této směrnice; že za tím účelem by měl být upraven konzultační postup v rámci Společenství; vzhledem k tomu, že zřízení Výboru pro daň z přidané hodnoty umožní členským státům a Komisi úzce spolupracovat;

vzhledem k tomu, že členské státy by měly být oprávněny, s určitými omezeními a za určitých podmínek, přijímat nebo zachovávat zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, která mají za účel zjednodušit ukládání daně a zamezit daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem;

vzhledem k tomu, že se může ukázat vhodným povolit členským státům uzavírat s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi dohody obsahující odchylky od této směrnice;

vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné stanovit přechodné období, aby mohly být postupně přijaty vnitrostátní právní předpisy v určitých oborech,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:



HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Členské státy uvedou své stávající systémy daně z přidané hodnoty do souladu s následujícími články.

Členské státy přijmou nezbytné právní a správní předpisy tak, aby pozměněné systémy nabyly účinnosti co nejdříve, nejpozději však do 1. ledna 1978.



HLAVA II

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 2

Předmětem daně z přidané hodnoty je:

1. dodání zboží nebo poskytování služeb za protiplnění uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková;

2. dovoz zboží.



HLAVA III

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

▼M4

Článek 3

1.  Pro účely této směrnice se:

 „územím členského státu“ rozumí tuzemsko, jak je vymezeno pro jednotlivé členské státy v odstavcích 2 a 3,

 „Společenstvím“ a „územím Společenství“ rozumí území členských států, jak je vymezeno pro jednotlivé členské státy v odstavcích 2 a 3,

 „třetím územím“ a „třetí zemí“ rozumí jakékoliv jiné území než to, které je vymezeno v odstavcích 2 a 3 jako území některého členského státu.

2.  Pro účely této směrnice se „tuzemskem“ rozumí území v působnosti Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, jak je vymezeno pro jednotlivé členské státy v článku 227.

3.  Z pojmu „tuzemsko“ jsou vyloučena následující území jednotlivých členských států:

 Spolková republika Německo:

 ostrov Helgoland,

 území Büsingen,

 Španělské království:

 Ceuta,

 Melilla,

 Italská republika:

 Livigno,

 Campione d'Italia,

 italské vody jezera Lugano.

Rovněž následující území jednotlivých členských států se vylučují z pojmu „tuzemsko“:

 Španělské království:

 Kanárské ostrovy,

 Francouzská republika:

 zámořské departementy,

 Řecká republika:

 Άγιο Όρος.

▼M6

4.  Odchylně od odstavce 1 a s ohledem na úmluvy a smlouvy, které uzavřely s Francouzskou republikou, popřípadě Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, se Monacké knížectví a ostrov Man nepovažují pro účely používání této směrnice za třetí území.

Členské země přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby plnění:

 pocházející z Monackého knížectví nebo pro ně určená byla považována za plnění pocházející z Francouzské republiky nebo pro ni určená,

 pocházející z ostrova Man nebo pro něj určená byla považována za plnění pocházející ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska nebo pro ně určená.

▼M4

5.  Dospěje-li Komise k závěru, že ustanovení odstavců 3 a 4 nejsou nadále odůvodněná, zejména s ohledem na soutěžní neutralitu nebo vlastní zdroje, předloží v tomto smyslu vhodné návrhy Radě.

▼B



HLAVA IV

OSOBY POVINNÉ K DANI

Článek 4

1.  „Osobou povinnou k dani“ se rozumí jakákoliv osoba, která na nějakém místě provádí samostatně některou z hospodářských činností vymezených v odstavci 2, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti.

2.  Mezi hospodářské činnosti uvedené v odstavci 1 náleží veškerá činnost producentů, obchodníků a poskytovatelů služeb včetně těžební a zemědělské činnosti a činnosti při výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Za hospodářskou činnost se rovněž považuje využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.

3.  Členské státy mohou rovněž za osobu povinnou k dani považovat každého, kdo příležitostně uskutečňuje plnění v oblasti činností uvedených v odstavci 2, zejména pak některé z následujících:

a) poskytování budov nebo jejich částí před jejich prvním obydlením a pozemků, na nichž stojí; členské státy mohou stanovit podmínky pro použití tohoto kritéria na přestavbu budov a vymezit výraz „pozemky, na nichž stojí“.

Členské státy mohou uplatnit jiná kritéria než první obydlení, jako například dobu uplynulou ode dne dokončení budovy do dne prvního poskytnutí nebo dobu uplynulou ode dne prvního obydlení do dne dalšího poskytnutí, pokud tato období nepřekračují dobu pěti, popřípadě dvou let.

„Budovou“ se rozumí jakákoliv stavba pevně spojená se zemí;

b) poskytnutí stavebního pozemku.

„Stavebním pozemkem“ se rozumí jakýkoliv neupravený nebo upravený pozemek, který jako stavební pozemek vymezují členské státy.

4.  Použitím slova „samostatně“ v odstavci 1 se vylučují z povinnosti odvádět daň zaměstnanci a další osoby, váže-li je k zaměstnavateli pracovní smlouva nebo jiný právní svazek, který zakládá vztah zaměstnavatele a zaměstnance v oblasti pracovních podmínek a odměňování zaměstnance a odpovědnosti zaměstnavatele.

S výhradou konzultací podle článku 29 může každý členský stát považovat za jedinou osobu povinnou k dani osoby, které jsou usazeny na území určité země a které jsou sice právně nezávislé, avšak navzájem jsou úzce propojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami.

5.  Státy, kraje, obce a jiné veřejnoprávní subjekty se nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními dávky, poplatky, příspěvky či platby.

Vykonávají-li takové činnosti nebo plnění, považují se nicméně za osoby povinné k dani v souvislosti s těmito činnostmi či plněními, vedlo-li by jejich nepodléhání dani k výraznému narušení hospodářské soutěže.

V každém případě se tyto subjekty považují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze D, nejsou-li tyto činnosti prováděny v zanedbatelné míře.

Členské státy mohou považovat činnosti těchto subjektů, které jsou osvobozeny od daně podle článku 13 nebo 28, za činnosti, které vykonávají jako orgány veřejné správy.



HLAVA V

ZDANITELNÁ PLNĚNÍ

Článek 5

Dodání zboží

1.  Výrazem „dodání zboží“ se rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník.

2.  Za hmotný majetek se považují rovněž elektrický proud, plyn, teplo, chlazení a pod.

3.  Členské státy mohou za hmotný majetek považovat rovněž:

a) určitá práva k nemovitostem;

b) věcná práva, která poskytují držiteli užívací právo k nemovitosti;

c) akcie nebo podíly rovnocenné akciím, které držiteli poskytují právně nebo fakticky vlastnické právo nebo právo držby nemovitosti či její části.

4.  Rovněž následující dodání se považují za dodání ve smyslu odstavce 1:

a) převod vlastnictví k majetku za náhradu nebo protiplnění na základě úředního příkazu nebo zákona;

b) skutečné předání zboží na základě smlouvy o nájmu zboží na dobu určitou nebo o prodeji zboží s odložením platby, v níž je stanoveno, že za obvyklých okolností bude vlastnictví převedeno nejpozději k okamžiku zaplacení poslední splátky;

c) převod zboží podle smlouvy, podle níž se vyplácí provize z koupě nebo prodeje.

▼M10

5.  Členské státy mohou považovat za dodání ve smyslu odstavce 1 předání určitých stavebních prací.

▼B

6.  Použije-li osoba povinná k dani zboží, které tvoří součást jejího obchodního jmění, pro svou soukromou potřebu nebo pro potřebu svých zaměstnanců anebo poskytne-li toto zboží bezplatně, popřípadě obecněji řečeno použije-li takové zboží k jiným účelům než pro potřebu svého podniku a daň z přidané hodnoty z dotyčného zboží nebo jeho části přitom byla plně nebo zčásti odpočitatelná, považuje se takové použití za dodání za protiplnění. Je-li však zboží použito jako vzorky nebo jako dárky malé hodnoty pro potřeby podniku osoby povinné k dani, nepovažuje se to za dodání za protiplnění.

7.  Členské státy mohou považovat za dodání za protiplnění:

a) použití zboží osobou povinnou k dani pro účely jejího podnikání, bylo-li toto zboží vyrobeno, postaveno, vytěženo, zpracováno, zakoupeno nebo dovezeno v rámci tohoto podnikání a jestliže by daň z přidané hodnoty z tohoto zboží nebyla plně odpočitatelná, kdyby bylo pořízeno od jiné osoby povinné k dani;

b) použití zboží osobou povinnou k dani pro účely nezdanitelného plnění, stala-li se daň z přidané hodnoty z tohoto zboží plně nebo zčásti odpočitatelnou při jeho pořízení nebo při jeho použití v souladu s písmenem a);

c) s výjimkou případů zmíněných v odstavci 8 ponechání si zboží osobou povinnou k dani nebo jejím právním nástupcem, ukončí-li výkon zdanitelné hospodářské činnosti, přičemž daň z přidané hodnoty z tohoto zboží se stala plně nebo zčásti odpočitatelnou při jeho pořízení nebo při jeho použití podle písmene a).

8.  Je-li převáděn souhrn aktiv nebo jejich části za protiplnění nebo bez něj nebo jako vklad do obchodní společnosti, mohou mít členské státy za to, že nedošlo k dodání zboží, a v takovém případě se příjemce považuje za právního nástupce převodce. Bude-li to vhodné, mohou členské státy přijmout opatření nezbytá k tomu, aby zabránily narušení hospodářské soutěže v případech, kdy příjemce není osobou plně povinnou k dani.

Článek 6

Poskytování služeb

1.  „Poskytováním služeb“ se rozumí jakékoliv plnění, které není dodáním zboží ve smyslu článku 5.

Taková plnění mohou mezi jiným zahrnovat:

 postoupení nehmotného majetku bez ohledu na to, zda je vázán na určitý písemný doklad či nikoli,

 závazek zdržet se určitého jednání nebo snášet určité jednání či situaci,

 poskytování služeb na základě úředního příkazu nebo zákona.

2.  Za poskytování služeb za protiplnění se považují:

a) využívání zboží, které tvoří součást aktiv podniku, pro soukromou potřebu osoby povinné k dani nebo pro potřebu jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro potřebu jejího podniku, je-li přitom daň z přidané hodnoty z tohoto zboží plně nebo zčásti odpočitatelná;

b) poskytování služeb, které bezplatně provádí osoba povinná k dani pro svou soukromou potřebu nebo potřebu svých zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro potřebu svého podniku.

Členské státy se mohou odchýlit od ustanovení tohoto odstavce s podmínkou, že toto odchýlení nepovede k narušení hospodářské soutěže.

3.  Aby zabránily narušení hospodářské soutěže, mohou členské státy za předpokladu provedení konzultací podle článku 29 považovat za poskytnutí služeb za protiplnění služby, které poskytuje osoba povinná k dani pro potřebu svého podniku, pokud by daň z přidané hodnoty z takových služeb nebyla plně odpočitatelná, kdyby byly poskytnuty jinou osobou povinnou k dani.

4.  Jestliže se osoba povinná k dani podílí na poskytování služeb a jedná přitom vlastním jménem, avšak na účet jiné osoby, má se za to, že obdržela i poskytla tyto služby sama.

5.  Ustanovení čl. 5 odst. 8 se stejným způsobem vztahuje i na poskytování služeb.

▼M4

Článek 7

Dovoz

1.  „Dovozem zboží“ se rozumí:

a) vstup zboží, které nesplňuje podmínky stanovené v článcích 9 a 10 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, a u zboží pokrytého Smlouvou o založení Evropského společenství uhlí a oceli vstup zboží, které se nenachází ve volném oběhu, na území Společenství;

▼M6

b) vstup zboží, na které se nevztahuje písmeno a), z třetího území na území Společenství.

▼M4

2.  Místem dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází při vstupu do Společenství.

3.  Odchylně od odstavce 2 je u zboží, které je uvedeno v odst. 1 písm. a) a při svém vstupu do Společenství je propuštěno do některého z režimů uvedených v čl. 16 odst. 1 bodu B ►M6  písm. a), b), c) a d) ◄ nebo do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od daně při dovozu anebo do režimu vnějšího tranzitu, místem dovozu členský stát, na jehož území se na toto zboží přestanou vztahovat uvedené režimy.

▼M6

Obdobně je-li zboží uvedené v odst. 1 písm. b) propuštěno při svém vstupu do Společenství do některého z režimů uvedených v čl. 33a odst. 1 písm. b) nebo c), je místem dovozu členský stát, na jehož území je tento režim ukončen.

▼B



HLAVA VI

MÍSTO ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ

Článek 8

Dodání zboží

1.  Za místo dodání zboží se považuje:

a) je-li zboží odesíláno nebo přepravováno dodavatelem nebo osobou, které je dodáváno, anebo třetí osobou: místo, kde se zboží nachází v době, kdy se začíná uskutečňovat přeprava nebo odeslání zboží k osobě, které má být dodáno. Je-li zboží instalováno nebo smontováno dodavatelem nebo na jeho účet, ať již se zkušebním provozem nebo bez něj, považuje se za místo dodání místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno. Je-li zboží instalováno nebo smontováno ►M4  v jiném členském státě než v členském státě ◄ dodavatele, učiní ►M4  členský stát, na jehož území se uskutečňuje instalace nebo montáž ◄ , všechny nezbytné kroky k zamezení dvojího zdanění v tomto státě;

b) není-li zboží odesíláno ani přepravováno: místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje;

▼M6

c) v případě zboží dodávaného na palubě lodí, letadel nebo ve vlacích během části přepravy cestujících uskutečněné ve Společenství: místo zahájení přepravy cestujících.

Pro účely použití tohoto ustanovení se:

 „částí přepravy cestujících uskutečněné ve Společenství“ rozumí ta část přepravy, která se uskutečňuje bez zastávky na třetím území mezi místem zahájení a místem ukončení přepravy cestujících,

 „místem zahájení přepravy cestujících“ rozumí místo prvního nastoupení cestujících na území Společenství po případném pobytu mimo Společenství,

 „místem ukončení přepravy cestujících“ rozumí poslední místo vystoupení cestujících, kteří nastoupili na území Společenství, nacházející se na území Společenství před případným pobytem mimo Společenství.

V případě zpáteční cesty se přeprava zpět považuje za samostatnou přepravu.

Komise nejpozději do 30. června 1993 předloží Radě zprávu, doprovázenou v případě potřeby vhodnými návrhy týkajícími se místa zdanitelného plnění u zboží, které bylo dodáno ke spotřebě, a dále služeb včetně restauračních služeb, které jsou poskytovány cestujícím na palubě lodí, letadel a ve vlacích.

Rada rozhodne o návrhu Komise jednomyslně po konzultaci Evropského parlamentu do 31. prosince 1993.

Až do 31. prosince 1993 mohou členské státy osvobozovat nebo pokračovat v osvobození od daně zboží dodávaného ke spotřebě na palubě, u něhož je místo zdanitelného plnění určováno podle výše uvedených ustanovení, s právem odpočíst daň z přidané hodnoty, která byla odvedena na předchozím stupni;

▼M23

d) v případě dodání plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo v případě dodání elektrické energie obchodníku povinnému k dani: místo, kde má obchodník povinný k dani sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má trvalé bydliště, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje.

„Obchodníkem povinným k dani“ se pro účely tohoto ustanovení rozumí osoba povinná k dani, jejíž hlavní činností v souvislosti s nákupem plynu a elektrické energie je následný prodej těchto produktů a jejíž vlastní spotřeba těchto produktů je zanedbatelná;

e) v případě dodání plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo v případě dodání elektrické energie, na která se nevztahuje písmeno d): místo, kde zákazník skutečně využívá a spotřebovává zboží. Pokud tento zákazník ve skutečnosti nespotřebuje všechno zboží nebo jeho část, považuje se nespotřebované zboží za využité a spotřebované v místě, kde má zákazník sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává. Nemá-li zákazník takové sídlo či provozovnu, má se za to, že zboží využil a spotřeboval v místě, kde má trvalé bydliště, popřípadě v místě, kde se obvykle zdržuje.

▼M4

2.  Odchylně od odst. 1 písm. a), nachází-li se místo, kde se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, na třetím území, má se za to, že místo dodání zboží dovozcem, jak je vymezuje ►M18  čl. 21 odst. 4 ◄ , a místo případných následných dodání se nacházejí ve členském státě, do nějž se zboží dováží.

▼B

Článek 9

Poskytování služeb

1.  Za místo poskytování služby se považuje místo, kde má poskytovatel sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, z níž službu poskytuje, a nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má trvalé bydliště, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje.

2.  Nicméně:

a) za místo poskytování služeb vztahujících se k nemovitosti včetně služeb realitních kanceláří a odhadců nemovitostí a služeb při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architektů a stavebního dozoru, se považuje místo, kde se nemovitost nachází;

b) za místo poskytování přepravních služeb se považuje místo, kde se přeprava uskutečňuje, s přihlédnutím k pokrytým vzdálenostem;

c) za místo poskytování služeb souvisejících s:

 kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, vzdělávacími, zábavními nebo podobnými činnostmi včetně činnosti organizátorů takových činností a případně též poskytování vedlejších souvisejících služeb,

 vedlejšími přepravními službami jako je nakládka, vykládka, manipulace a podobné služby,

 oceňováním movitého hmotného majetku,

 pracemi na movitém hmotném majetku,

se považuje místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány;

▼M2 —————

▼B

e) za místo poskytování následujících služeb, jsou-li poskytovány zákazníkům usazeným mimo Společenství, nebo osobám povinným k dani usazeným ve Společenství, ale nikoliv ve stejné zemi jako dodavatel, se považuje místo, kde má zákazník sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, pro kterou je služba poskytována, a nemá-li takové ústředí či provozovnu, místo, kde má trvalé bydliště, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje:

 převody a poskytnutí autorských práv, patentů, licencí, ochranných známek a podobných práv,

 propagační služby,

 služby poradců, techniků, poradenských organizací, advokátů, účetních a další podobné služby, jakož i zpracování dat a poskytování informací,

 závazek zcela nebo zčásti nevykonávat podnikatelskou činnosti nebo neuplatňovat právo uvedené v tomto písmenu e),

 bankovní, finanční a pojišťovací operace včetně zajištění, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,

 poskytování zaměstnanců,

 služby zprostředkovatelů, kteří jednají jménem a na účet třetích osob, poskytují-li služby citované v tomto písmenu e),

▼M2

 nájem movitého hmotného majetku, s výjimkou všech dopravních prostředků ►M15  , ◄

▼M23

 poskytování přístupu do distribučních soustav zemního plynu a elektrické energie, přeprava nebo přenos prostřednictvím těchto soustav a poskytování dalších bezprostředně souvisejících služeb,

▼M15

 telekomunikace. Za telekomunikační služby se považují služby vztahující se k přenosu, vysílání a příjmu signálů, písma, obrazu a zvuku nebo informací jiného druhu po okruzích, radiovými, optickými nebo jinými prostředky využívajícími elektromagnetických vln, včetně souvisejícího převedení či přidělení práv na užívání zařízení pro takový přenos, vysílání či příjem. Telekomunikační služby ve smyslu tohoto ustanovení zahrnují rovněž poskytování přístupu do celosvětových informačních sítí ►M21  , ◄

▼M21

 služby rozhlasového a televizního vysílání,

 elektronicky poskytované služby, jako jsou mimo jiné služby uvedené v příloze L;

f) za místo poskytování služeb uvedených v poslední odrážce písmene e), jsou-li poskytovány osobám nepovinným k dani, které jsou usazené, mají své trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě, osobou povinnou k dani, která má sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, odkud poskytuje služby mimo Společenství, nebo nemá-li takové sídlo nebo stálou provozovnu, která má trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, mimo Společenství, se považuje místo, kde je osoba nepovinná k dani usazena, kde má své trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

▼M21

3.  K zamezení dvojího zdanění, nezdanění nebo narušení hospodářské soutěže mohou členské státy v souvislosti s poskytováním služeb uvedených v odst. 2 písm. e), kromě služeb uvedených v poslední odrážce, jsou-li poskytovány osobám nepovinným k dani, a rovněž v souvislosti s nájmem dopravních prostředků považovat:

▼B

a) místo poskytování služeb, které by se podle tohoto článku nacházelo v tuzemsku, za místo nacházející se mimo Společenství, pokud ke skutečnému využití a převzetí služeb dochází mimo Společenství;

b) místo poskytování služeb, které by se podle tohoto článku nacházelo mimo Společenství, za místo nacházející se v tuzemsku, pokud ke skutečnému využití a převzetí služeb dochází v tuzemsku.

▼M21

4.  V případě telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání uvedených v odst. 2 písm. e), jsou-li poskytovány osobám nepovinným k dani, které jsou usazené, mají své trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě, osobou povinnou k dani, která má sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, odkud poskytuje služby mimo Společenství, nebo nemá-li takové sídlo nebo stálou provozovnu, která má trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, mimo Společenství, použijí členské státy odst. 3 písm. b).

▼B



HLAVA VII

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ A DAŇOVÁ POVINNOST

Článek 10

1.  

a) „Uskutečněním zdanitelného plnění“ se rozumí situace, při níž se naplňují právní podmínky pro vznik daňové povinnosti.

b) „Daňovou povinností“ se rozumí povinnost odvést daň, jejíž splnění mohou finanční orgány k určitému dni na základě zákona požadovat od daňového dlužníka bez ohledu na skutečnost, že úhrada daně může být odložena.

2.  Zdanitelné plnění se uskuteční a daňová povinnost vzniká dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Dodání zboží jiného, než které je uvedeno v čl. 5 odst. 4 písm. b), a poskytování služeb, na něž navazují postupná vyúčtování nebo postupné platby, se považují za uskutečněná okamžikem, kdy uplyne období, na které se tato zúčtování nebo platby vztahují. ►M18  Členské státy mohou v některých případech stanovit, že při trvajících plněních se dodání zboží a poskytování služeb, která probíhají po určitou dobu, považují alespoň jednou ročně za uskutečněné. ◄

Má-li však být platba provedena na účet ještě před dodáním zboží nebo poskytnutím služby, vzniká daňová povinnost z přijaté částky převzetím platby.

Odchylně od výše uvedených ustanovení mohou členské státy stanovit, že v případě určitých plnění a některých kategorií osob povinných k dani vznikne daňová povinnost:

 nejpozději vystavením faktury ►M20  ————— ◄ , nebo

 nejpozději přijetím platby ceny, nebo

 není-li vystavena faktura ►M20  ————— ◄ nebo je-li vystavena pozdě, v určité době ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

▼M4

3.  Zdanitelné plnění se uskuteční a daňová povinnost vzniká v okamžiku dovozu zboží. Je-li zboží při vstupu do Společenství propuštěno do některého z režimů uvedených v čl. 7 odst. 3, uskuteční se zdanitelné plnění a daňová povinnost vzniká až tehdy, když zboží tyto režimy opustí.

Je-li však dovážené zboží podrobeno clu, zemědělským dávkám nebo poplatkům s rovnocenným účinkem zavedeným v rámci některé společné politiky, uskuteční se zdanitelné plnění a daňová povinnost vzniká tehdy, kdy nastane rozhodná skutečnost pro tyto poplatky Společenství a stanou se splatné.

Není-li dovážené zboží podrobeno žádnému z těchto poplatků Společenství, použijí členské státy k určení dne uskutečnění zdanitelného plnění a vzniku daňové povinnosti platné předpisy týkající se cel.

▼B



HLAVA VIII

ZÁKLAD DANĚ

Článek 11

A.   V tuzemsku

1.  Základem daně je:

a) při dodání zboží a poskytování služeb jiných než těch, které jsou uvedeny dále v písm. b), c) a d), vše, co představuje protiplnění, které dodavatel nebo poskytovatel získal nebo má získat od kupujícího, zákazníka nebo třetí strany za takové dodání zboží nebo poskytnutí služby včetně dotací přímo vázaných na cenu takového dodání zboží nebo poskytnutí služby;

b) při dodáních zboží uvedených v čl. 5 odst. 6 a 7 kupní cena zboží nebo podobného zboží, a nelze-li ji určit, výrobní cena stanovená k okamžiku dodání;

c) při poskytování služeb uvedených v čl. 6 odst. 2 výše výdajů na poskytování služeb vynaložených osobou povinnou k dani;

d) při poskytování služeb uvedených v čl. 6 odst. 3 obvyklá cena poskytovaných služeb.

„Obvyklou cenou“ služby se rozumí částka, kterou by musel zákazník, nacházející se na obchodním stupni, na němž je služba poskytována, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému poskytovateli v tuzemsku v době, kdy je služba poskytována, aby obdržel dotyčnou službu.

2.  Základ daně zahrnuje:

a) daně, cla, dávky a poplatky, s výjimkou samotné daně z přidané hodnoty;

b) doplňkové výdaje, jako jsou provize, náklady na balení, přepravu a pojištění, které účtuje dodavatel zboží nebo poskytovatel služby k tíži kupujícího nebo zákazníka. Členské státy mohou považovat výdaje zahrnuté do samostatné dohody za doplňkové výdaje.

3.  Základ daně nezahrnuje:

a) snížení ceny v podobě slevy za platbu předem;

b) slevy a rabaty poskytnuté zákazníkovi a zaúčtované v okamžiku dodání či poskytnutí;

c) částky, které osoba povinná k dani obdržela od svého kupujícího nebo zákazníka na úhradu výdajů zaplacených jménem a na účet kupujícího nebo zákazníka a které zanesla do svého účetnictví jako průběžné položky. Osoba povinná k dani musí prokázat skutečnou výši těchto výdajů a nesmí si odpočíst žádnou daň, která byla z těchto plnění vyměřena.

▼M8

4.  Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 mohou členské státy, které k 1. lednu 1993 nevyužívaly možnost, kterou jim dává čl. 12 odst. 3 písm. a) třetí pododstavec, rozhodnou-li se využít možnosti, kterou jim dává část B odst. 6, stanovit, že u plnění uvedených v čl. 12 odst. 3 písm. c) druhém pododstavci je základ daně roven podílu částky určené podle odstavců 1, 2 a 3.

Tento podíl se stanoví tak, aby vyměřená daň z přidané hodnoty byla v každém případě rovna nejméně 5 % částky určené podle odstavců 1, 2 a 3.

▼B

B.   Dovoz zboží

▼M6

1.  Základem daně je celní hodnota, stanovená podle platných předpisů Společenství; to platí rovněž pro dovoz zboží uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. b).

▼M4 —————

▼M4

3.  Základ daně zahrnuje následující položky, nejsou-li dosud zahrnuty:

a) daně, cla, dávky a další poplatky splatné mimo dovážející členský stát, jakož i ty, které jsou splatné při dovozu, s výjimkou daně z přidané hodnoty, jež má být vyměřena;

b) doplňkové výdaje, jako je provize, náklady na balení, přepravu a pojištění, vzniklé až do dosažení prvního místa určení na území dovážejícího členského státu.

„Prvním místem určení“ se rozumí místo uvedené v náložném listě nebo jiném přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Není-li takový údaj k dispozici, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení nákladu v dovážejícím členském státě.

Do základu daně se rovněž zahrnují výše zmíněné doprovodné výdaje, jestliže vyplývají z přepravy na jiné místo určení na území Společenství, je-li toto místo v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění známo.

▼B

4.  Základ daně nezahrnuje položky uvedené v části A odst. 3 písm. a) a b).

5.   ►M4  Ze Společenství ◄ bylo dočasně vyvezeno a je dováženo zpět poté, co bylo ►M4  mimo Společenství ◄ opravováno, zpracováváno, upravováno, sestavováno nebo opracováváno, ►M4  ————— ◄ učiní členské státy kroky potřebné k zajištění toho, aby s tímto zbožím bylo pro účely daně z přidané hodnoty zacházeno stejným způsobem, jako kdyby byla výše zmíněná plnění provedena v tuzemsku.

▼M8

6.  Odchylně od odstavců 1 až 4 mohou členské státy, které k 1. lednu 1993 nevyužívaly možnost, kterou jim dává čl. 12 odst. 3 písm. a) třetí pododstavec, stanovit, že u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností, jak je vymezuje čl. 26a část A písm. a), b) a c), je základ daně roven podílu částky určené podle odstavců 1 až 4.

Tento podíl se stanoví tak, aby vyměřená daň z přidané hodnoty při dovozu byla v každém případě rovna nejméně 5 % částky určené podle odstavců 1 až 4.

▼B

C.   Různá ustanovení

1.  Je-li zaplacení ceny zrušeno nebo odmítnuto, je-li cena zcela nebo zčásti nezaplacena nebo je-li snížena po uskutečnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, základ daně se přiměřeně sníží za podmínek stanovených členskými státy.

Členské státy se mohou nicméně odchýlit od tohoto pravidla v případě celkového nebo částečného nezaplacení ceny.

▼M4

2.  Jsou-li údaje potřebné pro stanovení základu daně při dovozu vyjádřeny v jiné měně než měně členského státu, v němž je daň vyměřována, určí se směnný kurz v souladu s předpisy Společenství o výpočtu celní hodnoty.

Jsou-li údaje potřebné pro stanovení základu daně při plnění jiném než dovozu vyjádřeny v jiné měně než měně členského státu, v němž je daň vyměřována, použije se jako směnný kurz poslední zaznamenaný prodejní kurz v době, kdy vzniká daňová povinnost, na nejreprezentativnějším devizovém trhu nebo trzích daného členského státu, nebo kurz určený odkazem na tento trh nebo tyto trhy způsobem stanoveným daným členským státem. U některých takových plnění nebo u určitých kategorií osob povinných k dani mohou členské státy nicméně nadále používat směnný kurz, který byl stanoven podle platných předpisů Společenství o výpočtu celní hodnoty.

▼B

3.  U nákladů na vratné obaly mohou členské státy:

 buď tyto náklady vyjmout ze základu daně a přijmout opatření nezbytná k tomu, aby byla dotyčná částka upravena, nebudou-li obaly vráceny,

 nebo tyto náklady zahrnout do základu daně a přijmout opatření nezbytná k tomu, aby byla dotyčná částka upravena, budou-li obaly skutečně vráceny.



HLAVA IX

SAZBY

Článek 12

1.  Na zdanitelná plnění se vztahuje sazba platná v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Nicméně:

a) v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 druhém a třetím pododstavci se použije sazba platná v okamžiku vzniku daňové povinnosti;

▼M6

b) v případech uvedených v čl. 10 odst. 3 druhém a třetím pododstavci se použije sazba platná ke dni vzniku daňové povinnosti.

▼B

2.  Při změnách sazeb mohou členské státy:

 provést úpravy v případech uvedených v odst. 1 písm. a) s cílem zohlednit sazbu platnou v okamžiku, kdy bylo zboží dodáno nebo služby poskytnuty,

 přijmout veškerá vhodná přechodná opatření.

▼M19

3.  

a) Základní sazbu daně z přidané hodnoty stanoví každý členský stát jako procentní podíl ze základu daně a je stejná pro dodání zboží i pro poskytování služeb. Od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 nesmí být základní sazba nižší než 15 %.

O výši minimální základní sazby, která bude uplatňována po 31. prosinci 2010, rozhodne Rada v souladu s článkem 93 Smlouvy.

Členské státy mohou rovněž uplatňovat jednu či dvě snížené sazby. Tyto sazby se určí jako procentní podíl ze základu daně, který nesmí být nižší než 5 %, a vztahují se pouze na dodání zboží a poskytnutí služeb těch kategorií, které jsou uvedeny v příloze H.

Třetí pododstavec se nepoužije na služby uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. e) poslední odrážce.

▼M28

b) Členské státy mohou uplatňovat sníženou sazbu na dodání zemního plynu, elektřiny a dálkového vytápění, nevznikne-li tím nebezpečí narušení hospodářské soutěže. Členský stát, který má v úmyslu takovou sazbu uplatňovat, o tom musí předem uvědomit Komisi. Komise rozhodne, zda hrozí nebezpečí narušení hospodářské soutěže. Nepřijme-li Komise toto rozhodnutí do tří měsíců od uvědomění, má se za to, že žádné nebezpečí narušení hospodářské soutěže nehrozí.

▼M8

c) Členské státy mohou stanovit, že snížená sazba, popřípadě jedna ze snížených sazeb, které uplatňují v souladu s písm. a) třetím pododstavcem, se vztahuje rovněž na dovoz uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v čl. 26a části A písm. a), b) a c).

Rozhodnou-li členské státy se pro tuto možnost, mohou uplatňovat sníženou sazbu rovněž na dodání uměleckých děl ve smyslu čl. 26a části A písm. a), která jsou uskutečňována

 autorem díla nebo jeho právními nástupci,

 příležitostně jinou osobou povinnou k dani, než je obchodník povinný k dani, byla-li tato umělecká díla dovezena samotnou osobou povinnou k dani nebo byla-li jí dodány autorem díla nebo jeho právními nástupci anebo oprávnila-li ji k plnému odpočtu daně z přidané hodnoty.

▼M11 —————

▼M13 —————

▼B

4.   ►M5  ————— ◄ Každá snížená sazba bude stanovena tak, že výše daně z přidané hodnoty vyplývající z jejího použití bude taková, aby to obvykle umožnilo odpočet celé daně z přidané hodnoty odpočitatelné podle článku 17.

▼M5

Na základě zprávy Komise Rada počínaje rokem 1994 přezkoumává každé dva roky oblast působnosti snížených sazeb. Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o změnách v seznamu zboží a služeb v příloze H.

▼M28

Nejpozději do 30. června 2007 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě, na základě studie provedené skupinou nezávislých ekonomických odborníků, obecnou hodnotící zprávu o dopadu snížených sazeb uplatňovaných na místně poskytované služby, včetně restauračních služeb, zejména z hlediska vytváření pracovních míst, hospodářského růstu a řádného fungování vnitřního trhu.

▼M8

5.  Aniž je dotčen odst. 3 písm. c), použije se na dovoz zboží ta sazba, která se použije na dodání podobného zboží v tuzemsku.

▼A2

6.  Portugalské republika může na plnění uskutečněná v autonomních oblastech Azor a Madeiry a na přímý dovoz do těchto oblastí uplatňovat snížené sazby daně ve srovnání se sazbami, které se uplatňují na pevnině.

▼B



HLAVA X

OSVOBOZENÍ OD DANĚ

Článek 13

Osvobození od daně v tuzemsku

A.   Osvobození určitých činností ve veřejném zájmu

1.  Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, osvobodí členské státy od daně následující plnění, a to za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu:

a) poskytování služeb, vyjma přepravu cestujících a telekomunikační služby, veřejnými poštami a dodání zboží, které s těmito službami souvisejí;

b) poskytování nemocniční a lékařské péče a s ním úzce související činnosti prováděné veřejnoprávními subjekty nebo za sociálních podmínek srovnatelných s podmínkami veřejnoprávních subjektů, dále nemocnicemi, léčebnými nebo diagnostickými ústavy a dalšími řádně uznanými zařízeními téže povahy;

c) poskytování péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezeny v dotyčném členském státě;

d) dodávání lidských orgánů, krve a mléka;

e) poskytování služeb zubními techniky při výkonu jejich povolání a dodávání zubních náhrad zubními lékaři a zubními techniky;

f) služby, které svým členům poskytují nezávislá seskupení osob, jejichž činnost není předmětem daně z přidané hodnoty nebo je od ní osvobozena, a které jsou přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli vykonávat uvedenou činnost, vyžadují-li tato seskupení od svých členů výlučně náhradu přesně odpovídající jejich podílu na společných výdajích, za podmínky, že takové osvobození od daně není způsobilé narušit hospodářskou soutěž;

g) poskytování služeb a dodání zboží úzce související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením včetně služeb poskytovaných domovy důchodců, veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty, které dotyčné členské státy uznávají za subjekty sociální povahy;

h) poskytování služeb a dodání zboží úzce související s ochranou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty, které dotyčné členské státy uznávají za subjekty sociální povahy;

i) výchova a školské nebo vysokoškolské vzdělávání dětí a mládeže, odborný výcvik nebo rekvalifikace, jakož i poskytování služeb a dodání zboží s nimi úzce související, veřejnoprávními subjekty s tímto posláním nebo jinými subjekty, jejichž cíle dotyčné členské státy uznávají za podobné;

j) poskytování školského nebo vysokoškolského vyučování soukromými učiteli;

k) poskytování pracovníků náboženskými nebo filozofickými institucemi k výkonu činností uvedených v písmenech b), g), h) a i) tohoto článku a za účelem duchovní péče;

l) poskytování služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího, která uskutečňují neziskové organizace politické, odborářské, náboženské, vlastenecké, filozofické, filantropické nebo občanské povahy pro vlastní členy náhradou za členský příspěvek podle svých vnitřních pravidel, a to za podmínky, že takové osvobození od daně není způsobilé narušit hospodářskou soutěž;

m) poskytování určitých služeb, které úzce souvisejí se sportem nebo tělesnou výchovou a které poskytují neziskové organizace osobám účastnícím se sportovních akcí nebo tělesné výchovy;

n) poskytování určitých kulturních služeb a dodání zboží úzce s nimi souvisejícího veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty uznanými dotyčnými členskými státy;

o) poskytování služeb a dodání zboží subjekty, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle výše uvedených písmen b), g), h), i), l), m) a n), při akcích pořádaných za účelem shromažďování finančních prostředků výhradně pro jejich vlastní účely, a to za podmínky, že takové osvobození od daně není způsobilé narušit hospodářskou soutěž. Členské státy mohou zavést jakákoli nezbytná omezení, zejména pokud jde o počet akcí nebo výši příjmů zakládajících nárok na osvobození od daně;

p) poskytování dopravních služeb nemocným nebo zraněným osobám řádně oprávněnými osobami za použití vozidel zvlášť zkonstruovaných k tomuto účelu;

q) činnosti veřejnoprávního rozhlasu a televize s výjimkou činností obchodní povahy.

2.  

a) Členské státy mohou vázat v jednotlivých případech osvobození jiných než veřejnoprávních subjektů od daně podle odst. 1 písm. b), g), h), i), l), m) a n) tohoto článku na jednu či více z těchto podmínek:

 dotyčné subjekty nesmějí systematicky sledovat zisk jako svůj cíl a jakýkoliv případný zisk nesmí být rozdělen, nýbrž určen k pokračování nebo zlepšení poskytovaných služeb,

 musí být řízeny a spravovány v zásadě na základě dobrovolnosti osobami, které nemají přímý či nepřímý zájem samy ani cizím prostřednictvím na výsledcích dotyčné činnosti,

 musí uplatňovat ceny schválené příslušnými veřejnými úřady nebo ceny, které takto schválené ceny nepřekračují, a u služeb nepodléhajících schválení uplatňovat nižší ceny, než za podobné služby uplatňují obchodní podniky povinné k dani z přidané hodnoty,

 osvobození od daně nesmí být způsobilé narušit hospodářskou soutěž, například znevýhodňovat obchodní podniky povinné k dani z přidané hodnoty.

b) Poskytování služeb nebo dodání zboží nebude osvobozeno od daně podle odst. 1 písm. b), g), h), i), l), m) a n) tohoto článku, jestliže:

 není nezbytné pro poskytnutí plnění osvobozeného od daně,

 jejich základním účelem je získání dodatečného příjmu pro subjekt poskytováním plnění, která jsou v přímém soutěžním vztahu s plněními poskytovanými obchodními podniky povinnými k dani z přidané hodnoty.

B.   Ostatní případy osvobození

Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, osvobodí členské země od daně následující plnění, a to za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu:

a) pojišťovací a zajišťovací operace včetně souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty;

b) pacht nebo nájem nemovitého majetku kromě:

1. poskytování ubytování, jak je vymezují právní předpisy členských států, v rámci hotelnictví nebo v odvětví s podobnou funkcí včetně poskytování ubytování v prázdninových táborech a na místech upravených k využívání jako tábořiště,

2. nájmu prostor a míst k parkování vozidel,

3. nájmu trvale instalovaného zařízení a strojů,

4. nájmu bezpečnostních schránek.

Členské státy mohou stanovit další vynětí z oblasti působnosti těchto osvobození od daně;

c) dodání zboží zcela použitého na činnost, která je osvobozena od daně podle tohoto článku nebo podle čl. 28 odst. 3 písm. b), pokud toto zboží nezaložilo nárok na odpočet daně, nebo dodání zboží, při jehož pořízení nebo výrobě se v souladu s čl. 17 odst. 6 daň z přidané hodnoty nestala odpočitatelnou;

d) tyto operace:

1. poskytnutí a sjednání úvěru a správa úvěru osobou, která jej poskytla,

2. sjednání nebo převzetí závazků, ručení a jiných jistot a záruk, jakož i správa úvěrových záruk osobou, která úvěr poskytuje,

3. operace včetně sjednání týkající se vkladových a běžných účtů, plateb, převodů, dluhů, šeků a dalších převoditelných cenných papírů, s výjimkou vymáhání dluhů,

4. operace včetně sjednání týkající se oběživa, bankovek a mincí používaných jako zákonné platidlo, kromě sběratelských předmětů; za „sběratelské předměty“ se v této souvislosti považují zlaté, stříbrné nebo jiné kovové mince anebo bankovky, které se obvykle nepoužívají jako zákonné platidlo nebo které jsou předmětem numismatického zájmu,

5. operace včetně sjednání a vyjma řízení a správu v oblasti akcií, podílů na společnostech nebo sdruženích, dlužních úpisů a jiných cenných papírů, kromě:

 dokladů zakládajících právní nárok na zboží,

 práv nebo cenných papírů uvedených v čl. 5 odst. 3,

6. spravování zvláštních investičních fondů, jak je vymezují členské státy;

e) dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb na území státu, kolků a dalších podobných cenin za nominální hodnotu;

f) sázky, loterie a další formy her za podmínek a omezení stanovených jednotlivými členskými státy;

g) dodání budov nebo jejich částí a pozemků, na nichž stojí, kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 3 písm. a);

h) dodání nezastavěného pozemku kromě stavebního pozemku ve smyslu čl. 4 odst. 3 písm. b).

C.   Volba

Členské státy mohou poskytnout osobám povinným k dani možnost volby zdanění v případě:

a) nájmu a pachtu nemovitého majetku;

b) plnění uvedených v části B písm. d), g) a h) tohoto článku.

Členské státy mohou omezit rozsah možnosti volby a stanoví podrobně způsob jejího uplatňování.

Článek 14

Osvobození od daně při dovozu

1.  Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, osvobodí členské státy od daně následující plnění, a to za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu:

a) konečný dovoz zboží, jehož dodání osobou povinnou k dani by v tuzemsku bylo za všech okolností osvobozeno od daně;

▼M4 —————

▼M6 —————

▼B

d) konečný dovoz zboží, vztahuje-li se na ně osvobození od cla jiné, než jaké stanoví společný celní sazebník ►M4  ————— ◄ . Členské státy nemusí nicméně poskytnout osvobození od daně, pokud by mohlo mít závažný dopad na podmínky hospodářské soutěže ►M4  ————— ◄ .

Toto osvobození se rovněž vztahuje na dovoz zboží ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b), na které by bylo možné vztáhnout výše uvedené osvobození od daně, pokud by bylo dovezeno ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a);

e) zpětný dovoz zboží v tom stavu, v jakém bylo vyvezeno, osobou, která zboží vyvezla, vztahuje-li se na ně osvobození od cla ►M4  ————— ◄ ;

▼M4 —————

▼B

g) dovoz zboží:

 v rámci diplomatických a konzulárních vztahů, vztahuje-li se na ně osvobození od cla ►M4  ————— ◄ ,

 uskutečněný mezinárodními organizacemi, které uznávají za mezinárodní organizace úřady hostitelské země, nebo členy těchto organizací v rámci omezení a v souladu s podmínkami upravenými mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla,

 na území členských států, které jsou stranami Severoatlantické smlouvy, uskutečněný ozbrojenými silami jiných států, které jsou stranami této smlouvy, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí;

h) dovoz produktů rybolovu v nezměněném stavu nebo po konzervaci za účelem uvedení na trh, které dosud nebyly dodány, uskutečněný podniky mořského rybolovu do přístavu;

i) poskytnutí služeb v souvislosti s dovozem zboží, je-li hodnota těchto služeb zahrnuta do základu daně v souladu s čl. 11 částí B odst. 3 písm. b);

j) dovoz zlata centrálními bankami;

▼M23

k) dovoz plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo dovoz elektrické energie.

▼B

2.  Komise předloží Radě při nejbližší příležitosti návrhy směřující ke stanovení daňových pravidel Společenství, která upřesní rozsah osvobození od daně uvedených v odstavci 1, a prováděcích pravidel k nim.

Než tato pravidla vstoupí v platnost, mohou členské státy:

 ponechat v účinnosti vlastní vnitrostátní předpisy k záležitostem, které se týkají výše uvedených ustanovení,

 upravit své vnitrostátní předpisy tak, aby bylo minimalizováno narušení hospodářské soutěže a zejména zamezeno nezdanění nebo dvojímu zdanění daní z přidané hodnoty uvnitř Společenství,

 uplatnit jakékoli správní postupy, které budou považovat za nejvhodnější pro dosažení osvobození od daně.

Členské státy oznámí Komisi opatření, která přijaly nebo přijímají podle předchozích ustanovení, a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 15

▼M4

Osvobození vývozu ze Společenství a obdobných plnění a mezinárodní přepravy od daně

▼B

Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, osvobodí členské státy od daně následující plnění, a to za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu:

1. dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno na místo určení nacházející se ►M4  mimo Společenství ◄ prodávajícím nebo na jeho účet;

2. dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno na místo určení nacházející se ►M4  mimo Společenství ◄ kupujícím neusazeným v tuzemsku nebo na jeho účet, s výjimkou zboží přepravovaného samotným kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí či letadel, popřípadě jiného dopravního prostředku pro soukromé použití.

Na dodání zboží, které má být přepravováno v osobních zavazadlech cestujících, se toto osvobození od daně vztahuje, jestliže

 cestující není usazen uvnitř Společenství,

 zboží je přepravováno na místo nacházející se mimo Společenství do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž se dodání uskutečnilo,

 celková hodnota dodání včetně daně z přidané hodnoty je vyšší než ekvivalent 175 ECU v národní měně, přičemž hodnota ECU se stanoví podle čl. 7 odst. 2 směrnice 69/169/EHS ( 5 ); členské státy mohou nicméně osvobodit od daně i dodání s celkovou hodnotou nižší než tato částka.

Pro účely použití druhého pododstavce se:

 za cestujícího, který není usazen uvnitř Společenství, považuje cestující, jehož trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nenachází uvnitř Společenství. Pro účely tohoto ustanovení se „trvalým bydlištěm nebo místem obvyklého pobytu“ rozumí místo zapsané jako takové v cestovním pasu, průkazu totožnosti nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný členský stát, na jehož území je dodání uskutečňováno,

 vývoz prokáže fakturou nebo jiným dokladem sloužícím jako faktura, který bude potvrzen celním úřadem, kterým zboží opustilo Společenství.

Každý členský stát předá Komisi vzorky razítek, která používá při vydání potvrzení uvedených v druhé odrážce třetího pododstavce. Komise sdělí tyto údaje správcům daně ostatních členských států;

▼M4

3. poskytnutí služeb sestávajících z práce na movitém majetku, který byl pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací na území Společenství a odeslán nebo přepraven mimo Společenství osobou, která tyto služby poskytuje, nebo jejím zákazníkem, který ►M6  není usazen v tuzemsku ◄ , popřípadě na účet některé z těchto osob;

▼B

4. dodání zboží pro zásobování lodí:

a) užívaných k plavbě po volném moři a přepravujících cestující za úplatu nebo užívaných k obchodní či průmyslové činnosti nebo k rybolovu,

b) užívaných k poskytování záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, v tomto případě však s výjimkou dodávek palubních zásob,

c) válečných, jak jsou vymezeny v položce 89.01 A společného celního sazebníku, pokud opouštějí zemi a směřují do zahraničních přístavů nebo kotvišť.

Komise předloží co nejdříve Radě návrhy na vyhlášení daňových pravidel Společenství, která blíže určí oblast působnosti a praktické způsoby provádění tohoto osvobození od daně a osvobození od daně uvedených v bodech 5 až 9. Než tato pravidla vstoupí v platnost, mohou členské státy omezit rozsah osvobození poskytovaných podle tohoto odstavce;

5. dodání, úpravu, opravu, údržbu a nájem námořních lodí uvedených v odst. 4 písm. a) a b) a dodání, nájem, opravu a údržbu zařízení — včetně rybářského vybavení — které je na těchto lodích instalováno nebo používáno;

6. dodání, úpravu, opravu, údržbu a nájem letadel využívaných leteckými společnostmi, které provozují zejména mezinárodní dopravu za úplatu, a dodání, nájem, opravu a údržbu zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno;

7. dodání zboží při zásobování letadel uvedených v odstavci 6;

8. poskytování služeb jiných než uvedených v odstavci 5 k zabezpečení bezprostředních potřeb námořních lodí uvedených ve zmíněném odstavci nebo bezprostředních potřeb jejich nákladu;

9. poskytování služeb jiných než uvedených v odstavci 6 k zabezpečení bezprostředních potřeb letadel uvedených ve zmíněném odstavci nebo bezprostředních potřeb jejich nákladu;

10. dodání zboží a poskytování služeb:

 v rámci diplomatických a konzulárních vztahů,

 mezinárodním organizacím, které uznávají za mezinárodní organizace úřady hostitelské země, nebo členům těchto organizací v rámci omezení a v souladu s podmínkami upravenými mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla,

 uskutečněné na území některého členského státu, který je stranou Severoatlantické smlouvy, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních států, které jsou stranami zmíněné smlouvy, nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí,

▼M4

 směřující do jiného členského státu pro ozbrojené síly kteréhokoli členského státu, jenž je stranou Severoatlantické smlouvy a není sám státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.

▼B

Dokud nebudou přijata daňová pravidla Společenství, ►M4  stanoví ►M6  meze ◄ tohoto osvobození od daně hostitelský členský stát ◄ .

U zboží, není-li odesíláno nebo přepravováno ven ze země, a u služeb se osvobození od daně může uskutečnit v podobě vrácení daně;

11. dodání zlata centrálním bankám;

12. zboží dodávané schváleným subjektům, které je vyvážejí ►M4  ze Společenství ◄ ►M4  mimo Společenství ◄ v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací činnosti. Toto osvobození od daně se může uskutečnit v podobě vrácení daně;

▼M6

13. poskytování služeb včetně dopravních a doprovodných plnění, avšak vyjma poskytování služeb osvobozených od daně podle článku 13, jsou-li tyto služby přímo vázány na vývoz zboží nebo dovoz zboží, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 1 bod A;

▼B

14. služby poskytované makléři a jinými zprostředkovateli, kteří jednají jménem a na účet jiné osoby, jsou-li tyto služby součástí plnění uvedených v tomto článku nebo plnění uskutečňovaných ►M4  mimo Společenství ◄ .

Toto osvobození od daně se nevztahuje na cestovní kanceláře, které poskytují jménem zákazníka a na jeho účet služby uskutečňované v jiném členském státě;

▼A2

15. portugalská republika může k mezinárodní dopravě přiřadit námořní a leteckou dopravu mezi ostrovy, které tvoří autonomní oblasti Azory a Madeira, a mezi těmito oblastmi a pevninou.

▼B

Článek 16

Zvláštní případy osvobození od daně vztahující se na mezinárodní přepravu zboží

1.  Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, mohou členské státy s výhradou konzultací podle článku 29 přijímat zvláštní opatření s cílem nepodrobit všechna nebo některá následující plnění dani z přidané hodnoty, pokud ovšem nejsou zaměřena na konečné užití a/nebo spotřebu a pokud výše daně z přidané hodnoty při propuštění pro domácí spotřebu odpovídá výši daně, která by byla splatná, kdyby každé takové plnění bylo zdaněno při dovozu nebo v tuzemsku:

▼M4

A. dovoz zboží, které má být propuštěno do režimu uskladnění v jiném než celním skladu;

B. dodání zboží, které má být

a) předloženo k proclení a případně umístěno do dočasného skladiště;

b) umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu;

c) propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku;

d) vpuštěno do pobřežních vod:

 aby zde bylo včleněno do těžebních nebo výrobních plošin za účelem výstavby, opravy, údržby, úpravy nebo vybavení těchto plošin nebo za účelem propojení těchto těžebních nebo výrobních plošin s pevninou,

 za účelem zásobování těžebních nebo výrobních plošin;

e) propuštěno do režimu uskladnění v jiném než celním skladu.

V písmenech a), b), c) a d) se uvádějí místa, která takto vymezují platné celní předpisy Společenství;

C. poskytování služeb souvisejících s dodáními zboží uvedenými v bodu B;

D. dodání zboží a poskytování služeb, které se uskutečňují na místech uvedených v bodu B a které se stále nacházejí v některé ze situací tam uvedených;

▼M4

E. dodání

 zboží uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. a), které se nadále nachází v režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla nebo v režimu vnějšího tranzitu,

 zboží uvedeného v článku 7 odst. 1 písm. b), které se nadále nachází v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle článku 33a,

jakož i poskytování služeb spojených s těmito dodáními.

▼B

2.  S výhradou konzultací podle článku 29 mohou členské státy rozhodnout, že osvobodí od daně dovoz a dodání zboží osobě povinné k dani, která hodlá toto zboží vyvézt v nezměněném stavu nebo po zpracování, jakož i poskytování služeb spojených s tímto vývozem, a to až do výše rovnající se hodnotě vývozu během předcházejících 12 měsíců.

3.  Komise předloží Radě co nejdříve návrh na společná pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty u plnění uvedených v odstavcích 1 a 2.



HLAVA XI

ODPOČET DANĚ

Článek 17

Vznik a rozsah nároku na odpočet daně

1.  Nárok na odpočet daně vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně.

2.  Jsou-li zboží a služby použity pro účely jejích zdanitelných plnění, je osoba povinná k dani oprávněna odpočíst od daně, kterou je povinna odvést:

a) daň z přidané hodnoty, která je splatná nebo byla odvedena s ohledem na zboží nebo služby, jež jí byly nebo mají být dodány jinou osobou povinnou k dani;

b) daň z přidané hodnoty, která je splatná nebo byla odvedena s ohledem na dovezené zboží;

c) daň z přidané hodnoty splatnou podle čl. 5 odst. 7 písm. a) a čl. 6 odst. 3.

3.  Členské státy mohou přiznat každé osobě povinné k dani nárok na odpočet nebo vrácení daně z přidané hodnoty uvedený v odstavci 2, je-li zboží a služby použito za účelem:

a) plnění souvisejících s hospodářskými činnostmi uvedenými v čl. 4 odst. 2, která byla uskutečněna v jiné zemi a na která by se vztahoval nárok na odpočet daně, kdyby byla uskutečněna v tuzemsku;

b) plnění, která jsou osvobozena od daně podle čl. 14 odst. 1 písm. i), článku 15 a čl. 16 odst. 1 bodů B, C a D a odst. 2;

c) jakýchkoli plnění osvobozených od daně podle čl. 13 části B písm. a) a d) bodů 1 až 5, je-li zákazník usazen mimo Společenství nebo je-li takové plnění přímo vázáno na zboží určené k vývozu do země mimo Společenství.

4.  Rada stanoví pokud možno do 31. prosince 1977 jednomyslně na návrh Komise prováděcí pravidla Společenství upravující vracení daně v souladu s odstavcem 3 osobám povinným k dani, které nejsou usazeny v tuzemsku. Dokud nevstoupí tato pravidla Společenství v platnost, stanoví členské státy samy způsoby, kterými bude dotyčné vracení daně uskutečňováno. Není-li osoba povinná k dani usazena na území Společenství, mohou členské státy vrácení daně odmítnout nebo je vázat na splnění dalších podmínek.

5.  V případě zboží a služeb, které osoba povinná k dani hodlá použít jak pro plnění, na která se vztahují odstavce 2 a 3 a u nichž je daň z přidané hodnoty odpočitatelná, tak i pro plnění, u nichž daň z přidané hodnoty odpočitatelná není, je odpočitatelný jen podíl daně z přidané hodnoty připadající na hodnotu prvního druhu plnění.

Tento podíl se stanoví v souladu s článkem 19 pro všechna plnění uskutečňovaná osobou povinnou k dani.

Členské státy nicméně mohou:

a) oprávnit osobu povinnou k dani k tomu, aby si tento podíl stanovila pro každou oblast své činnosti, s podmínkou, že pro každou oblast vede oddělené účetnictví;

b) zavázat osobu povinnou k dani, aby si tento podíl stanovila pro každou oblast své činnosti a vedla pak pro každou oblast oddělené účetnictví;

c) oprávnit nebo zavázat osobu povinnou k dani, aby provedla odpočet daně buď pro veškeré zboží a služby, nebo pro některou část;

d) oprávnit nebo zavázat osobu povinnou k dani, aby provedla odpočet daně podle pravidla stanoveného v prvním pododstavci, tj. z veškerého zboží a služeb použitých při všech plněních tam uvedených;

e) stanovit, že pokud je daň z přidané hodnoty, jež není osobou povinnou k dani odpočitatelná, zanedbatelná, nepřihlédne se k ní.

6.  Nejpozději do čtyř let ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, rozhodne Rada jednomyslně na návrh Komise o tom, jaké výdaje nelze odpočíst od daně z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty nebude za žádných okolností odpočitatelná z výdajů, které nejsou přísně provozními výdaji, jako například výdaje na luxusní zboží, na zábavu a reprezentaci.

Dokud výše uvedená pravidla nevstoupí v platnost, mohou členské státy zachovat veškerá vynětí obsažená ve svých vnitrostátních předpisech v době vstupu této směrnice v platnost.

7.  S výhradou konzultací podle článku 29 může každý členský stát z důvodů hospodářského cyklu zcela nebo zčásti vyloučit ze systému odpočtů veškerý nebo některý investiční majetek či jiný majetek. S cílem zachovat stejné podmínky hospodářské soutěže mohou členské státy místo zamítnutí nároku na odpočet zdaňovat zboží, které osoba povinná k dani sama vyrobila nebo které nakoupila v tuzemsku nebo i dovezla, avšak takovým způsobem, aby tato daň nepřekročila daň z přidané hodnoty, která by byla uplatnitelná při pořízení obdobného zboží.

Článek 18

Pravidla uplatňování nároku na odpočet daně

1.  Pro uplatnění nároku na odpočet daně musí osoba povinná k dani:

a) při odpočtu daně podle čl. 17 odst. 2 písm. a) vlastnit fakturu vystavenou v souladu s čl. 22 odst. 3;

b) při odpočtu daně podle čl. 17 odst. 2 písm. b) vlastnit dovozní doklad, v němž je uvedena jako příjemce nebo dovozce a který udává nebo umožňuje výpočet výše splatné daně;

c) při odpočtu daně podle čl. 17 odst. 2 písm. c) splnit náležitosti předepsané jednotlivými členskými státy;

d) je-li žádána, aby zaplatila daň jako zákazník nebo kupující v případech, na které se vztahuje čl. 21 bod 1, splnit náležitosti předepsané jednotlivými členskými státy.

2.  Osoba povinná k dani provede odpočet daně tak, že od celkové výše daně z přidané hodnoty splatné za dané zdaňovací období odečte celkovou výši daně, u níž v průběhu téhož období vznikl nárok na odpočet, který může být uplatněn podle odstavce 1.

Členské státy mohou nicméně požadovat, aby v případě osob povinných k dani, které uskutečňují příležitostná plnění, jak jsou vymezena v čl. 4 odst. 3, byl nárok na odpočet uplatněn pouze v okamžiku dodání.

3.  Členské státy stanoví podmínky a postup, jímž může být osoba povinná k dani oprávněna k provedení odpočtu daně, který neprovedla v souladu s odstavci 1 a 2.

4.  Jestliže za dané zdaňovací období výše přípustného odpočtu daně překročí výši splatné daně, mohou členské státy vrátit daň nebo převést nadměrný odpočet daně do následujícího období v souladu s podmínkami, které samy stanoví.

Členské státy mohou nicméně odmítnout vrácení nadměrného odpočtu daně nebo jeho převedení do dalšího období, jestliže je jeho výše zanedbatelná.

Článek 19

Výpočet odpočitatelného podílu

1.  Podíl odpočitatelný podle čl. 17 odst. 5 prvního pododstavce je dán zlomkem, který má:

 v čitateli celkovou výši ročního obratu vztahujícího se k plněním, u nichž je daň z přidané hodnoty odpočitatelná podle čl. 17 odst. 2 a 3, bez daně z přidané hodnoty,

 ve jmenovateli celkovou výši ročního obratu vztahujícího se k plněním zahrnutým do čitatele a plněním, u nichž není daň z přidané hodnoty odpočitatelná, bez daně z přidané hodnoty. Členské státy mohou do jmenovatele rovněž zahrnout celkovou výši dotací kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 11 části A odst. 1 písm. a).

Podíl se stanoví ročně a definuje se jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento.

2.  Odchylně od odstavce 1 se z výpočtu odpočitatelného podílu vylučuje výše obratu vztahující se k dodáním investičního majetku, který osoba povinná k dani využila pro potřeby svého podniku. Rovněž se vylučuje výše obratu vztahující se k plněním uvedeným v čl. 13 části B písm. d), jsou-li to příležitostná plnění, a dále vztahující se k příležitostným operacím s nemovitostmi a příležitostným finančním operacím. Uplatní-li členské státy možnost volby danou čl. 20 odst. 5 a nebudou požadovat opravu daně vzhledem k investičnímu majetku, mohou k prodeji investičního majetku přihlédnout při výpočtu odpočitatelného podílu.

3.  Prozatímním ročním podílem je podíl vypočtený na základě plnění v předchozím roce. Neexistují-li plnění, z nichž by bylo možné vycházet, nebo jsou-li tato plnění svou výší zanedbatelná, odhadne odpočitatelný podíl prozatímně osoba povinná k dani pod dohledem finančních orgánů na základě vlastního výhledu. Členské státy mohou nicméně zachovat stávající předpisy.

Odpočty daně provedené na základě prozatímního ročního podílu se opraví, jakmile se v průběhu následujícího roku stanoví konečný podíl.

Článek 20

Oprava odpočtů

1.  Původní odpočet se opraví postupy stanovenými členskými státy, zejména:

a) je-li odpočet daně vyšší nebo nižší, než na jaký měla osoba povinná k dani nárok;

b) jestliže se od odevzdání daňového přiznání změnily okolnosti zohledněné při výpočtu výše odpočtu, zejména byly-li zrušeny některé koupě nebo byla-li získána některá snížení ceny; oprava se však neprovede u plnění, která zůstala zcela nebo zčásti nezaplacena, ani při zničení, ztrátě či krádeži majetku, které byly řádně doloženy nebo potvrzeny, ani při použití prostředků na dárky malé hodnoty a poskytnutí vzorků blíže určených v čl. 5 odst. 6. Členské státy mohou nicméně vyžadovat opravu u plnění, která zůstala zcela nebo zčásti nezaplacena, a u krádeží.

2.  U investičního majetku se oprava rozloží na pět let včetně roku, kdy bylo zboží pořízeno nebo vyrobeno. Roční oprava se provede jen v rozsahu jedné pětiny daně uvalené na zboží. Oprava se provádí na základě změn poměru mezi nárokem na odpočet daně v následujících letech a nárokem na odpočet daně za rok, v němž bylo zboží pořízeno nebo vyrobeno.

Odchylně od předchozího pododstavce mohou členské státy provádět opravu na základě období plných pěti let, počítáno od okamžiku, kdy bylo zboží poprvé použito.

▼M10

U nemovitého majetku, který byl pořízen jako investiční majetek, může být opravné období prodlouženo až na dvacet let.

▼B

3.  Při dodání investičního majetku v průběhu opravného období se má za to, že je až do uplynutí opravného období využíván osobou povinnou k dani pro některou její hospodářskou činnost. Tato hospodářská činnost se považuje za plně zdaněnou, je-li zdaněno dodání zmíněného zboží; považuje se za plně osvobozenou od daně, je-li dodání osvobozeno od daně. Oprava se provede jednorázově za celé opravné období, které dosud neuplynulo.

V posledním případě se však mohou členské státy zříci požadavku na opravu, je-li kupujícím osoba povinná k dani, která využívá daného investičního majetku výhradně k plněním, u nichž je daň z přidané hodnoty odpočitatelná.

4.  Pro účely použití odstavců 2 a 3 mohou členské státy:

 vymezit obsah pojmu investiční majetek,

 uvést výši daně, kterou je třeba vzít v úvahu při opravě,

 přijmout jakákoliv vhodná opatření s účelem zaručit, aby opravy neměly za následek neoprávněné výhody,

 umožnit administrativní zjednodušení.

5.  Jestliže by v některém členském státě byly důsledky používání odstavců 2 a 3 zanedbatelné, nemusí tento členský stát s výhradou konzultací podle článku 29 tyto odstavce použít s ohledem na celkový daňový dopad v dotyčném členském státě a na zamezení nadbytečné administrativy za podmínky, že nebude narušena hospodářská soutěž.

6.  Přejde-li osoba povinná k dani z režimu běžného zdanění do některého zvláštního režimu nebo naopak, mohou členské státy přijmout veškerá opatření potřebná k záruce toho, že taková osoba povinná k dani nebude neoprávněně zvýhodněna ani poškozena.



HLAVA XII

DAŇOVÍ DLUŽNÍCI

Článek 21

Daňoví dlužníci vůči finančním orgánům

Následující osoby jsou povinny odvádět daň z přidané hodnoty:

1. v rámci vnitřního systému:

a) osoby povinné k dani uskutečňující zdanitelná plnění jiná než ta, která jsou uvedena v čl. 9 odst. 2 písm. e) a uskutečňována osobou povinnou k dani usazenou v zahraničí. Uskutečňuje-li zdanitelné plnění osoba povinná k dani usazená v zahraničí, mohou členské státy přijmout předpisy, na jejichž základě je povinna odvádět daň jiná osoba než osoba povinná k dani usazená v zahraničí. Za takovou jinou osobu může být mimo jiné ustanoven daňový zástupce nebo jiná osoba, pro kterou se zdanitelné plnění provádí. Členské státy mohou rovněž stanovit, že někdo jiný než osoba povinná k dani je povinen odvádět daň společně a nerozdílně,

▼M15

b) osoby povinné k dani, kterým poskytuje služby uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. e) osoba povinná k dani usazená v zahraničí, anebo osoby, které jsou registrovány pro daň z přidané hodnoty v tuzemsku a kterým poskytuje služby uvedené v čl. 28b částech C, D, E a F osoba povinná k dani usazená v zahraničí; členské státy mohou nicméně požadovat, aby poskytovatel služeb byl povinen odvádět daň společně a nerozdílně,

▼B

c) každá osoba, která uvádí daň z přidané hodnoty na faktuře nebo jiném dokladu sloužícím jako faktura;

2. při dovozu: osoba nebo osoby, které členský stát, do kterého je zboží dováženo, označí nebo uzná jako daňové dlužníky.



HLAVA XIII

POVINNOSTI DAŇOVÝCH DLUŽNÍKŮ

Článek 22

Povinnosti v rámci vnitřního systému

1.  Každá osoba povinná k dani oznámí zahájení, změnu nebo ukončení činnosti, kterou vykonává jako osoba povinná k dani.

2.  Každá osoba povinná k dani vede účetnictví dostatečně podrobné k tomu, aby finančním orgánům umožnilo uplatnit a prověřit daň z přidané hodnoty.

3.  

a) Každá osoba povinná k dani vystaví fakturu nebo jiný doklad sloužící jako faktura za zboží a služby, které dodala nebo poskytla jiné osobě povinné k dani, a ponechá si jejich opisy.

Každá osoba povinná k dani rovněž vystaví fakturu za každou platbu uskutečněnou na její účet jinou osobou povinnou k dani předtím, než je poskytnutí služeb nebo dodání zboží uskutečněno nebo dokončeno.

b) Faktura musí jednoznačně uvádět cenu bez daně a příslušnou daň podle jednotlivých sazeb a také případná osvobození od daně.

c) Členské státy stanoví kritéria pro posouzení toho, zda doklad slouží jako faktura.

4.  Každá osoba povinná k dani předloží ve lhůtě stanovené členskými státy daňové přiznání. Tato lhůta nesmí překročit dva měsíce od konce jednotlivých zdaňovacích období. Členské státy mohou stanovit zdaňovací období jako měsíční, dvouměsíční nebo čtvrtletní. Členské státy mohou nicméně stanovit odlišná období s podmínkou, že nepřekročí jeden rok.

Daňové přiznání musí obsahovat všechny údaje potřebné k výpočtu splatné daně a k provedení odpočtu daně případně, v míře nezbytné ke stanovení základu daně, včetně celkové výše plnění vztahujících se k této dani a odpočtu a celkové výše plnění osvobozených od daně.

5.  Každá osoba povinná k dani zaplatí při odevzdání daňového přiznání čistou výši daně z přidané hodnoty. Členské státy mohou nicméně pro odvedení této daně určit jiný den nebo mohou požadovat zálohu.

6.  Členské státy mohou na osobě povinné k dani požadovat, aby předložila prohlášení obsahující údaje uvedené v odstavci 4 týkající se všech plnění uskutečněných v předchozím roce. Toto prohlášení musí poskytovat veškeré údaje potřebné pro jakékoliv opravy.

7.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které se podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) považují za daňové dlužníky namísto osoby povinné k dani usazené v zahraničí nebo které jsou společně a nerozdílně povinny odvádět daň, dodržovaly výše uvedené povinnosti týkající se prohlášení a platby.

8.  Aniž jsou dotčeny předpisy, jež budou přijaty podle čl. 17 odst. 4, mohou členské státy ukládat další povinnosti, které považují za nezbytné k správnému uložení a výběru daně a k předcházení daňovým únikům.

9.  Členské státy mohou zprostit osoby povinné k dani:

 určitých povinností,

 všech povinností, pokud tyto osoby povinné k dani uskutečňují pouze zdanitelná plnění osvobozená od daně,

 odvedení splatné daně, je-li její výše zanedbatelná.

▼M20

Článek 22a

Právo na přístup k fakturám uchovávaným elektronicky v jiném členském státě

Uchovává-li osoba povinná k dani faktury, které vystavuje nebo přijímá, elektronickými prostředky zajišťujícími přístup k informacím on-line a nachází-li se místo uchovávání v jiném členském státě, než kde má sídlo, jsou příslušné orgány členského státu, v němž je usazena, pro účely této směrnice oprávněny tyto faktury získávat elektronickými prostředky, stahovat je a používat je v mezích stanovených předpisy členského státu, ve kterém je usazena osoba povinná k dani, pokud je tento stát potřebuje pro účely kontroly.

▼B

Článek 23

Povinnosti při dovozu

U dováženého zboží stanoví členské státy podrobná pravidla o vyplňování daňového přiznání a odvádění daně.

Členské státy mohou zejména stanovit, že daň z přidané hodnoty splatná při dovozu zboží osobami povinnými k dani nebo daňovými dlužníky, popřípadě určitými kategoriemi těchto osob, nemusí být odvedena v okamžiku dovozu za podmínky, že bude jako taková uvedena v daňovém přiznání, které má být podáno podle čl. 22 odst. 4.



HLAVA XIV

ZVLÁŠTNÍ REŽIMY

Článek 24

Zvláštní režim pro malé podniky

1.  Členské státy, které se mohou setkávat s obtížemi při uplatňování běžného daňového režimu na malé podniky z důvodu jejich činnosti nebo struktury, mají možnost za podmínek a v mezích, které si mohou samy stanovit, avšak s výhradou konzultací podle článku 29, používat zjednodušené postupy vyměřování a výběru daně, například režimy daňového paušálu, nemají-li tyto režimy za následek snížení daně.

2.  Až do dne, který určí Rada jednomyslně na návrh Komise a který nesmí nastat později než den, ke kterému se zruší zdaňování při dovozu a vracení daně při vývozu v rámci obchodu mezi členskými státy:

a) mohou členské státy, které využily možnost danou článkem 14 druhé směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967 a zavedly osvobození od daně nebo odstupňované daňové úlevy, zachovat tato osvobození a prováděcí pravidla k nim, jsou-li v souladu se systémem daně z přidané hodnoty.

Členské státy, které poskytují osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je menší než ekvivalent 5 000 evropských zúčtovacích jednotek v národní měně při směnném kurzu platném ke dni přijetí této směrnice, mohou zvýšit toto osvobození od daně až na 5 000 evropských zúčtovacích jednotek.

Členské státy, které uplatňují odstupňované daňové úlevy, nesmějí zvýšit strop odstupňovaných daňových úlev ani zavést příznivější podmínky pro poskytování těchto úlev;

b) mohou členské státy, které tuto možnost nevyužily, poskytnout osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je nejvýše rovný ekvivalentu 5 000 evropských zúčtovacích jednotek v národní měně při směnném kurzu platném ke dni přijetí této směrnice. Případně mohou poskytnout odstupňovanou daňovou úlevu osobám povinným k dani, jejichž roční obrat překračuje strop, který členské státy stanovily pro poskytnutí osvobození od daně;

c) mohou členské státy, které poskytují osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je roven nebo vyšší než ekvivalent 5 000 evropských zúčtovacích jednotek v národní měně při směnném kurzu platném ke dni přijetí této směrnice, tuto mez zvýšit, aby zachovaly její reálnou hodnotu.

3.  Pojmy osvobození od daně a odstupňovaná daňová úleva se vztahují na dodání zboží a poskytování služeb malými podniky.

Členské státy mohou vyloučit některá plnění z režimů uvedených v odstavci 2. Ustanovení odstavce 2 se v žádném případě nevztahují na plnění uvedená v čl. 4 odst. 3.

4.  Obrat, ke kterému se přihlíží pro účely použití odstavce 2, sestává z částky bez daně z přidané hodnoty vyjadřující hodnotu zboží a služeb dodaných nebo poskytnutých podle článků 5 a 6 v rozsahu, ve kterém jsou zdaněny, včetně plnění osvobozených od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni podle čl. 28 odst. 2, a dále z částky vyjadřující hodnotu plnění osvobozených od daně podle článku 15, z částky vyjadřující hodnotu operací s nemovitostmi a finančních operací uvedených v čl. 13 části B písm. d), jakož i hodnotu pojišťovacích služeb, nejsou-li tato plnění doprovodnými plněními.

Při výpočtu obratu se však nebere zřetel na převod hmotného nebo nehmotného investičního majetku podniku.

5.  Osoby povinné k dani osvobozené od daně nemají nárok na odpočet daně podle článku 17 ani nemohou vykazovat daň na svých fakturách ►M20  ————— ◄ .

6.  Osoby povinné k dani způsobilé k osvobození od daně se mohou rozhodnout buď pro běžný režim daně z přidané hodnoty, nebo pro zjednodušené postupy uvedené v odstavci 1. V tomto případě mají nárok na jakoukoliv odstupňovanou daňovou úlevu podle vnitrostátních předpisů.

7.  S výhradou odstavce 1 se osoby povinné k dani, na něž se vztahuje odstupňovaná úleva, považují za osoby povinné k dani, na které se vztahuje běžný režim daně z přidané hodnoty.

8.  Každé čtyři roky, poprvé k 1. lednu 1982, a po konzultacích s členskými státy, podává Komise Radě zprávy o používání tohoto článku. K těmto zprávám může v případě potřeby a s ohledem na nezbytnost zajistit dlouhodobé sbližování vnitrostátních předpisů přikládat návrhy na:

a) zlepšení, která je třeba provést ve zvláštním režimu pro malé podniky;

b) úpravu vnitrostátních systémů týkající se osvobození od daně a odstupňovaných úlev na dani z přidané hodnoty;

c) úpravu hranice 5 000 evropských zúčtovacích jednotek, uvedené v odstavci 2.

9.  Rada ve vhodném čase rozhodne, zda uskutečnění cíle uvedeného v článku 4 první směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967 vyžaduje zavedení zvláštního režimu pro malé podniky a v případě potřeby stanoví meze a společné prováděcí podmínky pro tento režim. Až do zavedení takového režimu mohou členské státy zachovat vlastní zvláštní režimy, které budou uplatňovat v souladu s tímto článkem a následnými akty Rady.

▼M26

Článek 24a

Při provádění čl. 24 odst. 2 až 6 mohou následující členské státy poskytnout osvobození od daně z přidané hodnoty osobám podléhajícím dani, jejichž roční obrat je nižší než ekvivalent v národní měně podle přepočítacího koeficientu platného ke dni přistoupení:

 v České republice: 35 000 eur,

 v Estonsku: 16 000 eur,

 na Kypru: 15 600 eur,

 v Lotyšsku: 17 200 eur,

 v Litvě: 29 000 eur,

 v Maďarsku: 35 000 eur,

 na Maltě: 37 000 eur, pokud hospodářská činnost sestává převážně z dodávek zboží, 24 300 eur, pokud hospodářská činnost sestává převážně z poskytování služeb s nízkou přidanou hodnotou (vysoké vstupy), a 14 600 eur v ostatních případech, tedy u poskytovatelů služeb s vysokou přidanou hodnotou (nízké vstupy),

 v Polsku: 10 000 eur,

 ve Slovinsku: 25 000 eur,

 na Slovensku: 35 000 eur.

▼B

Článek 25

Společný režim daňového paušálu pro zemědělce

1.  Jestliže by použití běžného režimu daně z přidané hodnoty nebo zjednodušeného režimu podle článku 24 vedlo k obtížím, mohou členské státy na zemědělce použít režim daňového paušálu, jehož účelem je náhrada daně z přidané hodnoty zaplacené při nákupu zboží a služby zemědělcům, na něž se vztahuje režim daňového paušálu podle tohoto článku.

2.  Pro účely tohoto článku se:

 „zemědělcem“ rozumí osoba povinná k dani, která vykonává svou činnost v některém z níže uvedených podniků,

 „zemědělským, lesnickým nebo rybářským podnikem“ rozumí podnik považovaný za zemědělský, lesnický nebo rybářský v daném členské státě v rámci činností zemědělské produkce, které jsou uvedeny v příloze A,

 „zemědělcem podléhajícím daňovému paušálu“ rozumí zemědělec, na nějž se vztahuje režim daňového paušálu uvedený v odstavci 3 a následujících,

 „zemědělským produktem“ rozumí zboží vyprodukované zemědělským, lesnickým nebo rybářským podnikem v daném členské státě v rámci činností uvedených v příloze A,

 „zemědělskou službou“ rozumí kterákoliv služba uvedená v příloze B, kterou poskytuje zemědělec za použití vlastní pracovní síly a/nebo vybavení, které bývá běžně k dispozici v zemědělském, lesnickém nebo rybářském podniku, jejž zemědělec provozuje,

 „daní z přidané hodnoty na vstupu“ rozumí celková výše daně z přidané hodnoty ze zboží a služeb nakoupených všemi zemědělskými, lesnickými a rybářskými podniky v daném členském státě, na které se vztahuje režim daňového paušálu, jestliže tuto daň mohl zemědělec podléhající běžnému režimu daně z přidané hodnoty odpočíst podle článku 17,

 „sazbami paušální náhrady“ rozumějí procentní sazby, které členské státy stanoví v souladu s odstavcem 3 a používají v případech uvedených v odstavci 5, jejichž účelem je nahradit zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu stanovenou sazbou daň z přidané hodnoty na vstupu,

 „paušální náhradou“ rozumí částka vzniklá použitím sazby paušální náhrady podle odstavce 3 na obrat zemědělce podléhajícího daňovému paušálu v případech uvedených v odstavci 5.

3.  Členské státy stanoví v případě potřeby sazby paušální náhrady a oznámí je Komisi před jejich uplatněním. Sazby budou založeny na makroekonomických statistických údajích, které se týkají výlučně zemědělců podléhajících daňovému paušálu, za předešlé tři roky. Nesmí vést k tomu, aby zemědělci podléhající daňovému paušálu získali celkem náhradu vyšší, než je celková daň z přidané hodnoty na vstupu. Členské státy mají možnost snížit tuto sazbu až na nulovou hodnotu. Sazbu lze zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů na nejbližší polovinu procentního bodu.

Členské státy mohou stanovit pro lesnictví, pro různá pododvětví zemědělství a pro rybářství rozdílné sazby paušální náhrady.

4.  Členské státy mohou zprostit zemědělce podléhající daňovému paušálu povinností, které osobám povinným k dani ukládá článek 22.

5.  Sazba paušální náhrady podle odstavce 3 se uplatní na ceny bez daně zemědělských produktů dodaných a zemědělských služeb poskytnutých zemědělci podléhajícími daňovému paušálu osobám povinným k dani jiným než zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu. Tato náhrada vylučuje všechny jiné formy odpočtu.

6.  Členské státy mohou stanovit, že paušální náhradu zaplatí:

a) buď osoba povinná k dani, které je zboží dodáno nebo služba poskytnuta. V takovém případě je osoba povinná k dani, které je zboží dodáno nebo služba poskytnuta, oprávněna postupem stanoveným členskými státy odpočíst od daně z přidané hodnoty, kterou je povinna odvést, výši paušální náhrady, kterou zaplatila zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu,

b) nebo veřejné orgány.

7.  Členské státy přijmou veškeré předpisy nezbytné ke kontrole řádného placení paušálních náhrad zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu.

8.  U dodání zemědělských produktů a poskytování zemědělských služeb kromě těch, na které se vztahuje odstavec 5, se paušální náhrada považuje za zaplacenou kupujícím nebo zákazníkem.

9.  Každý členský stát může vyloučit z režimu daňového paušálu určité kategorie zemědělců a zemědělce, u kterých uplatňování běžného režimu daně z přidané hodnoty nebo zjednodušeného režimu podle čl. 24 odst. 1 nevede k administrativním obtížím.

10.  Každý zemědělec podléhající daňovému paušálu se může rozhodnout v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými daným členským státem pro použití běžného režimu daně z přidané hodnoty, popřípadě pro použití zjednodušeného režimu podle čl. 24 odst. 1.

11.  Komise předloží Radě před skončením pátého roku od vstupu této směrnice v platnost nové návrhy týkající se uplatňování daně z přidané hodnoty u plnění týkajících se zemědělských produktů a služeb.

12.  Rozhodne-li se členský stát využít možnost danou tímto článkem, stanoví jednotný základ daně z přidané hodnoty pro účely systému vlastních zdrojů za použití společné metody výpočtu uvedené v příloze C.

Článek 26

Zvláštní režim pro cestovní kanceláře

1.  Členské státy uplatní daň z přidané hodnoty na plnění uskutečňovaná cestovními kancelářemi v souladu s tímto článkem, jednají-li cestovní kanceláře se zákazníky svým vlastním jménem a k uskutečnění cesty využívají dodání zboží a poskytování služeb jinými osobami povinnými k dani. Tento článek se nevztahuje na cestovní kanceláře, které vystupují jen jako zprostředkovatelé a na které se vztahuje čl. 11 část A odst. 3 písm. c). V tomto článku zahrnuje výraz „cestovní kancelář“ též organizátory turistických zájezdů.

2.  Veškerá plnění uskutečňovaná cestovní kanceláří v souvislosti s cestou se považují za jedinou službu poskytnutou cestovní kanceláří zákazníkovi. Ta se zdaní v tom členském státě, v němž má cestovní kancelář sídlo své hospodářské činnosti nebo v němž má stálou provozovnu, z níž službu poskytla. Základem daně a cenou bez daně ve smyslu čl. 22 odst. 3 písm. b) vzhledem k této službě se rozumí ziskové rozpětí cestovní kanceláře, tj. rozdíl mezi celkovou částkou, kterou má zaplatit zákazník, bez daně z přidané hodnoty, a skutečnými náklady cestovní kanceláře na zboží dodané a služby poskytnuté jinými osobami povinnými k dani, pokud byla tato plnění uskutečněna k přímému prospěchu zákazníka.

3.  Uskutečňují-li plnění, která cestovní kancelář svěřila jiným osobám povinným k dani, tyto osoby mimo Společenství, považuje se služba cestovní kanceláře za zprostředkovatelskou činnost osvobozenou od daně podle čl. 15 bodu 14. Jsou-li tato plnění uskutečňována jak uvnitř Společenství, tak mimo ně, může být osvobozena od daně jen ta část služby poskytované cestovní kanceláří, která se týká plnění uskutečňovaných mimo Společenství.

4.  Daň, kterou cestovní kanceláři účtují jiné osoby povinné k dani z plnění uvedených v odstavci 2, přičemž tato plnění jsou uskutečňována k přímému prospěchu zákazníka, nezakládá v žádném členském státě nárok na odpočet nebo vrácení daně.

▼M8

Článek 26a

Zvláštní režim pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti

A.   Definice

Pro účely tohoto článku a aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství se:

a) „uměleckými díly“ rozumějí předměty uvedené v písm. a) přílohy I.

Členské státy mohou nicméně nepovažovat za „umělecká díla“ předměty uvedené v posledních třech odrážkách písm. a) přílohy I;

b) „sběratelskými předměty“ rozumějí předměty uvedené v písm. b) přílohy I;

c) „starožitnostmi“ rozumějí předměty uvedené v písm. c) přílohy I;

d) „použitým zbožím“ rozumí hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v daném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností a kromě drahých kovů a drahokamů, jak jsou vymezeny členskými státy;

e) „obchodníkem povinným k dani“ rozumí osoba povinná k dani, která v rámci své hospodářské činnosti nakupuje nebo si pořizuje pro účely svého podnikání, popřípadě dováží se záměrem následného prodeje použité zboží a/nebo umělecká díla, sběratelské předměty nebo starožitnosti, bez ohledu na to, jedná-li přitom vlastním jménem nebo jménem jiné osoby na základě smlouvy, podle níž jí z koupě nebo prodeje přísluší provize;

f) „pořadatelem prodeje veřejnou dražbou“ rozumí jakákoliv osoba povinná k dani, která v rámci své hospodářské činnosti nabízí zboží k prodeji veřejnou dražbou s cílem předat je osobě, která podá nejvyšší nabídku;

g) „příkazcem pořadatele prodeje veřejnou dražbou“ rozumí jakákoliv osoba, která předává zboží pořadateli prodeje veřejnou dražbou na základě smlouvy, podle níž z prodeje náleží provize, pokud jsou splněny tyto podmínky:

 pořadatel prodeje veřejnou dražbou nabízí zboží k prodeji vlastním jménem, ale na účet svého příkazce,

 pořadatel prodeje veřejnou dražbou předá zboží vlastním jménem, ale na účet svého příkazce osobě, které bylo při veřejné dražbě zboží přiřknuto.

B.   Zvláštní úprava pro obchodníky povinné k dani

1.  Na dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností, která uskutečňují obchodníci povinní k dani, použijí členské státy zvláštní úpravu zdanění ziskového rozpětí dosaženého obchodníkem povinným k dani v souladu s následujícími ustanoveními.

2.  Za dodání zboží podle odstavce 1 se považují obchodníkem povinným k dani uskutečňovaná dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které mu byly dodány v rámci Společenství

 osobou nepovinnou k dani

 nebo

 jinou osobou povinnou k dani, pokud je dodání zboží touto jinou osobou povinnou k dani osvobozeno od daně podle čl. 13 části B písm. c),

 nebo

 jinou osobou povinnou k dani, zakládá-li dodání zboží touto jinou osobou povinnou k dani nárok na osvobození od daně podle článku 24 a zahrnuje kapitálová aktiva,

 nebo

 jiným obchodníkem povinným k dani, pokud bylo dodání zboží tímto jiným obchodníkem povinným k dani předmětem daně z přidané hodnoty podle této zvláštní úpravy.

3.  Základem daně při dodáních zboží uvedených v odstavci 2 je ziskové rozpětí dosažené obchodníkem povinným k dani bez daně z přidané hodnoty vztahující se k tomuto ziskovému rozpětí. Toto ziskové rozpětí je rovno rozdílu mezi prodejní cenou účtovanou obchodníkem povinným k dani za zboží a kupní cenou.

Pro účely tohoto odstavce platí tyto definice:

 „prodejní cenou“ se rozumí vše, co tvoří protiplnění, jež obdržel nebo má obdržet obchodník povinný k dani od kupujícího nebo třetí strany včetně dotací přímo vázaných na toto plnění, daní, cel, dávek a poplatků a doplňkových výdajů, jako je provize či náklady na balení, přepravu a pojištění, které obchodník povinný k dani účtoval kupujícímu, kromě částek uvedených v čl. 11 části A odst. 3,

 „kupní cenou“ se rozumí vše, co tvoří protiplnění, jak je vymezeno v první odrážce, jež obdržel nebo má obdržet od obchodníka povinného k dani jeho dodavatel.

4.  Členské státy poskytnou obchodníkům povinným k dani možnost rozhodnout se pro použití zvláštní úpravy na dodání

a) uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které sami dovezli;

b) uměleckých děl, které jim dodali jejich autoři nebo jejich právní nástupci;

c) uměleckých děl, které jim dodala osoba povinná k dani jiná než obchodník povinný k dani, byla-li na dodání touto jinou osobou povinnou k dani uplatněna snížená sazba podle čl. 12 odst. 3 písm. c).

Členské státy určí podrobná pravidla pro využívání této možnosti, která se budou v každém případě vztahovat na období minimálně dvou kalendářních let.

Bude-li tato možnost využita, stanoví se základ daně podle odstavce 3. Při dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které dovezl sám obchodník povinný k dani, je kupní cena, ke které se přihlédne při výpočtu ziskového rozpětí, rovna základu daně při dovozu stanovenému podle čl. 11 části B včetně daně z přidané hodnoty splatné nebo zaplacené při dovozu.

5.  Uskutečňují-li se za podmínek stanovených v článku 15, jsou dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů či starožitností, na něž se vztahuje zvláštní úprava zdanění ziskového rozpětí, osvobozena od daně.

6.  Osoby povinné k dani nejsou oprávněny odpočíst od daně, kterou jsou povinni odvést, daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou ze zboží, které jim dodal nebo má dodat obchodník povinný k dani, podléhá-li dodání tohoto zboží obchodníkem povinným k dani zvláštní úpravě zdanění ziskového rozpětí.

7.  Používá-li zboží za účelem jeho dodání, na které se vztahuje zvláštní úprava zdanění ziskového rozpětí, není obchodník povinný k dani vzhledem k tomuto zboží oprávněn odpočíst od daně, kterou je povinen zaplatit,

a) daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou z uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které sám dovezl;

b) daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou z uměleckých děl, které mu byly nebo mají být dodány jejich autory nebo jejich právními nástupci;

c) daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou z uměleckých děl, které mu byly nebo mají být dodány osobou povinnou k dani jinou, než je obchodník povinný k dani.

8.  Má-li obchodník povinný k dani používat jak běžný režim daně z přidané hodnoty, tak zvláštní úpravu zdanění ziskového rozpětí, musí ve svém účetnictví samostatně vykazovat plnění spadající pod tyto rozdílné úpravy v souladu s pravidly přijatými členskými státy.

9.  Obchodník povinný k dani nesmí na fakturách, které vystavuje, ►M20  ————— ◄ uvádět odděleně daň týkající se dodání zboží, která zdaňuje podle zvláštní úpravy zdaňování ziskového rozpětí.

10.  Ke zjednodušení postupu vyměřování daně a s výhradou konzultací podle článkem 29 mohou členské státy stanovit, že u určitých plnění nebo určitých kategorií obchodníků povinných k dani se základ daně z dodání zboží podléhajících zvláštní úpravě zdanění ziskového rozpětí stanoví pro každé zdaňovací období, za které musí obchodník povinný k dani předložit daňové přiznání uvedené v čl. 22 odst. 4.

V takovém případě je základem daně za dodání zboží, na která se uplatňuje stejná sazba daně z přidané hodnoty, celkové ziskové rozpětí dosažené obchodníkem povinným k dani bez daně z přidané hodnoty týkající se tohoto rozpětí.

Celkové ziskové rozpětí je rovno rozdílu mezi

 celkovou hodnotou dodání zboží, na která se vztahuje zvláštní úprava zdanění ziskového rozpětí a která obchodník povinný k dani uskutečnil v průběhu zdaňovacího období; tato hodnota je rovna celkovým prodejním cenám určeným podle odstavce 3 a

 celkovou hodnotou nákupů zboží uvedených v odstavci 2, které obchodník povinný k dani uskutečnil v průběhu zdaňovacího období; tato hodnota je rovna celkovým kupním cenám určeným podle odstavce 3.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby dotyčné osoby povinné k dani nebyly neoprávněně zvýhodněny nebo poškozeny.

11.  Obchodník povinný k dani může na každé dodání, na které se vztahuje zvláštní úprava podle odstavce 2 nebo 4, použít běžný režim daně z přidané hodnoty.

Jestliže obchodník povinný k dani použije běžný režim daně z přidané hodnoty na

a) dodání uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, který sám dovezl, je oprávněn odpočíst od daně, kterou je povinen odvést, daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou při dovozu tohoto zboží;

b) dodání uměleckého díla, které mu byla dodáno jeho autorem nebo jeho právními nástupci, je oprávněn odpočíst od daně, kterou je povinen odvést, daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou z uměleckého díla jemu dodaného;

c) dodání uměleckého díla, které mu byla dodáno osobou povinnou k dani jinou, než je obchodník povinný k dani, je oprávněn odpočíst od daně, kterou je povinen odvést, daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou z uměleckého díla jemu dodaného.

Tento nárok na odpočet vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z dodání, u kterého se obchodník povinný k dani rozhodne pro použití běžného režimu daně z přidané hodnoty.

C.   Zvláštní úprava pro prodej veřejnou dražbou

1.  Odchylně od části B mohou členské státy určit, v souladu s následujícími ustanoveními, základ daně pro dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, která uskutečnil pořadatel prodeje veřejnou dražbou, jednající vlastním jménem na základě smlouvy, podle níž mu přísluší z prodeje takového zboží při veřejné dražbě provize, na účet

 osoby nepovinné k dani

 nebo

 jiné osoby povinné k dani, je-li dodání zboží ve smyslu čl. 5 odst. 4 písm. c) touto jinou osobou povinnou k dani osvobozeno od daně podle čl. 13 části B písm. c),

 nebo

 jiné osoby povinné k dani, lze-li na dodání zboží ve smyslu čl. 5 odst. 4 písm. c) touto jinou osobou povinnou k dani vztáhnout osvobození od daně podle článku 24 a zahrnuje-li kapitálová aktiva,

 nebo

 obchodníka povinného k dani, vztahuje-li se na dodání zboží ve smyslu čl. 5 odst. 4 písm. c) tímto obchodníkem povinným k dani zvláštní úprava zdanění ziskového rozpětí uvedená v části B.

2.  Základem daně pro každé dodání zboží uvedené v odstavci 1 je celková částka, kterou podle odstavce 4 účtuje kupujícímu pořadatel prodeje veřejnou dražbou, avšak bez

 čisté částky, kterou zaplatil nebo má zaplatit pořadatel prodeje veřejnou dražbou svému příkazci, určené podle odstavce 3,

 a

 daně, kterou je povinen zaplatit pořadatel prodeje veřejnou dražbou v souvislosti s jeho dodáním.

3.  Čistá částka, kterou zaplatil nebo má zaplatit pořadatel prodeje veřejnou dražbou svému příkazci, je rovna rozdílu mezi

 cenou zboží při veřejné dražbě

 a

 výší provize, kterou obdržel nebo má obdržet pořadatel prodeje veřejnou dražbou od svého příkazce na základě smlouvy, která stanoví povinnost zaplatit provizi z prodeje.

4.  Pořadatel prodeje veřejnou dražbou musí vystavit kupujícímu fakturu ►M20  ————— ◄ , který obsahuje

 dražební cenu zboží,

 daně, dávky a poplatky,

 doplňkové výdaje, jako jsou provize, náklady na balení, přepravu a pojištění, které pořadatel účtuje kupujícímu zboží.

Tato faktura nesmí uvádět jakoukoliv daň z přidané hodnoty odděleně.

5.  Pořadatel prodeje veřejnou dražbou, kterému bylo zboží předáno na základě smlouvy, která stanoví povinnost zaplatit provizi z prodeje veřejnou dražbou, musí svému příkazci vystavit výkaz.

Tento výkaz musí obsahovat celkovou hodnotu plnění, tj. dražební cenu zboží bez výše provize, kterou pořadatel prodeje veřejnou dražbou obdržel nebo má obdržet od příkazce.

Takto sestavený výkaz slouží jako faktura, kterou musí příkazce, je-li osobou povinnou k dani, vystavit pořadateli prodeje veřejnou dražbou podle čl. 22 odst. 3.

6.  Pořadatelé prodeje veřejnou dražbou, kteří dodávají zboží za podmínek stanovených v odstavci l, musí ve svém účetnictví na zálohách vést

 částky, které obdrželi nebo mají obdržet od kupujících zboží,

 částky, které zpětně uhradili nebo mají uhradit prodávajícím zboží.

Tyto částky musí být řádně doloženy.

7.  Dodání zboží osobě povinné k dani, která je pořadatelem prodeje veřejnou dražbou, se považuje za uskutečněné okamžikem, kdy se uskuteční vlastní prodej tohoto zboží při dražbě.

D.   Přechodná úprava zdanění obchodu mezi členskými státy

V průběhu období uvedeného v článku 28l uplatňují členské státy tato ustanovení:

a) dodání nových dopravních prostředků ve smyslu čl. 28a odst. 2, uskutečněné za podmínek stanovených v čl. 28c části A, je vyloučeno ze zvláštních úprav uvedených v částech B a C;

b) odchylně od čl. 28a odst. 1 písm. a) není pořízení použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvnitř Společenství předmětem daně z přidané hodnoty, jestliže je prodávající obchodníkem povinným k dani, který jedná jako takový, a jestliže bylo pořízené zboží zdaněno v členském státě, v němž se přeprava nebo odeslání zboží začaly uskutečňovat, a to podle zvláštní úpravy zdanění ziskového rozpětí uvedené v části B, anebo jestliže je prodávající pořadatelem prodeje veřejnou dražbou, který jedná jako takový, a jestliže pořízené zboží bylo zdaněno v členském státě, v němž se přeprava nebo odeslání zboží začaly uskutečňovat, a to podle zvláštní úpravy uvedené v části C;

c) ustanovení čl. 28b části B a čl. 28c části A písm. a), c) a d) se nevztahují na zboží, které je předmětem daně z přidané hodnoty podle některé ze zvláštních úprav uvedených v částech B a C.

▼M13

Článek 26b

Zvláštní režim pro investiční zlato

A.   Definice

Pro účely této směrnice a aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství se „investičním zlatem“ rozumí:

i) zlato v podobě prutů nebo destiček o hmotnosti připouštěné na trhy zlatem a ryzosti nejméně 995 tisícin, bez ohledu na to, zda je zastoupeno cennými papíry nebo nikoli. Členské státy mohou z režimu vyjmout malé zlaté pruty nebo destičky o hmotnosti nejvýše 1 g;

ii) zlaté mince, které:

 mají ryzost nejméně 900 tisícin,

 byly vyraženy po roce 1800,

 jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a

 jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.

Pro účely této směrnice se má za to, že tyto mince nejsou prodávány z numismatického zájmu.

Každý členský stát sdělí Komisi před 1. červencem každého roku počínaje rokem 1999, s kterými mincemi vyhovujícími těmto kritériím je v tomto státě obchodováno. Před 1. prosincem každého roku zveřejní Komise úplný seznam těchto mincí v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství. U mincí uvedených ve zveřejněném seznamu se má za to, že splňují kritéria po celý rok, pro který je seznam zveřejněn.

B.   Zvláštní úprava pro plnění týkající se investičního zlata

Členské státy osvobodí od daně z přidané hodnoty pořízení uvnitř Společenství a dovoz investičního zlata včetně investičního zlata zastoupeného osvědčeními, ať již fyzicky odděleného nebo ne, nebo obchodovaného na zlatých účtech, a to zejména úvěry a výměnné obchody (swapy) znějící na zlato, které jsou založeny na vlastnickém nebo věřitelském právu k investičnímu zlatu, jakož i plnění týkající se investičního zlata na základě termínovaných obchodů (futures a forwardů), které vedou k převodu vlastnického práva nebo závazkového nároku k investičnímu zlatu.

Členské státy rovněž osvobodí od daně služby poskytnuté zprostředkovateli, kteří jednají jménem a na účet třetí osoby, pokud zprostředkovávají dodání investičního zlata svému zadavateli.

C.   Volba zdanění

Členské státy přiznají osobám povinným k dani, které vyrábějí investiční zlato nebo přeměňují zlato jakéhokoliv původu na investiční zlato, jak je vymezeno v části A, možnost rozhodnout se pro zdaňování dodání investičního zlata jiné osobě povinné k dani, které by jinak byly osvobozeny od daně na základě části B.

Členské státy mohou přiznat osobám povinným k dani, které v rámci své hospodářské činnosti obvykle dodávají zlato určené k průmyslovým účelům, možnost rozhodnout se pro zdaňování dodání investičního zlata, jak je vymezeno v části A bod i), jiné osobě povinné k dani, které by jinak byly osvobozeny od daně na základě části B. Členské státy mohou omezit rozsah této možnosti.

Využije-li dodavatel možnosti rozhodnout se pro zdanění, která je mu dána v prvním a druhém pododstavci, poskytnou členské státy zprostředkovateli možnost rozhodnout se pro zdaňování služeb uvedených v části B druhý pododstavec.

Členské státy určí podrobnosti výkonu této volby a sdělí Komisi své vnitrostátní prováděcí předpisy k výkonu této volby.

D.   Právo na odpočet daně

1. Osoby povinné k dani jsou oprávněny odpočíst od daně:

a) splatnou nebo odvedenou daň z investičního zlata, které jim bylo dodáno osobou, jež využila možnosti uvedené v části C, nebo které jim bylo dodáno postupem podle části G;

b) splatnou nebo odvedenou daň z dodání, pořízení uvnitř Společenství nebo dovozu jiného než investičního zlata, které je následně jimi nebo jejich jménem přeměněno na investiční zlato;

c) splatnou nebo odvedenou daň ze služeb jim poskytnutých, které sestávaly ze změny podoby, hmotnosti nebo ryzosti zlata včetně investičního zlata,

jestliže je následující dodání tohoto zlata osvobozeno od daně podle tohoto článku.

2. Osoby povinné k dani, které vyrábějí investiční zlato nebo přeměňují zlato jakéhokoliv původu na investiční zlato, jsou oprávněny odpočíst svou splatnou nebo odvedenou daň z dodání, pořízení uvnitř Společenství nebo dovozu zboží nebo služeb spojených s výrobou nebo přeměnou tohoto zlata, jako by následující dodání tohoto zlata osvobozené od daně podle tohoto článku podléhalo dani.

E.   Zvláštní povinnosti obchodníků investičním zlatem

Členské státy dbají přinejmenším na to, aby obchodníci s investičním zlatem vedli účetnictví o všech důležitých plněních uskutečněných s investičním zlatem a uchovávali doklady umožňující určit zákazníky zúčastněné na těchto plněních.

Obchodníci uchovávají tyto údaje pod dobu nejméně pěti let.

Členské státy mohou přijmout povinnosti rovnocenné prováděcím opatřením k jiným předpisům Společenství, například směrnici Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz ( 6 ) k dosažení souladu s požadavky prvního pododstavce.

Členské státy mohou stanovit přísnější povinnosti, zejména o vedení zvláštní dokumentace nebo o zvláštních požadavcích na účetnictví.

F.   Postup přenesení daňové povinnosti

Odchylně od čl. 21 odst. 1 písm. a) ve znění článku 28g mohou členské státy v případě dodání zlata v podobě suroviny nebo polotovaru o ryzosti vyšší než 325 tisícin nebo dodání investičního zlata, pokud byla využita některá možnost daná v části C tohoto článku, označit kupujícího jako daňového dlužníka postupem a za podmínek, které samy stanoví. Využijí-li členské státy této možnosti, přijmou opatření k zajištění toho, že osoba označená jako daňový dlužník splní ohlašovací povinnost a povinnost odvést daň v souladu s článkem 22.

G.   Postup pro plnění na vázaném trhu zlatem

1. Členský stát může za předpokladu provedení konzultace uvedené v článku 29 nepoužít osvobození od daně stanovené tímto zvláštním režimem pro investiční zlato na zvláštní plnění jiná než dodání uvnitř Společenství nebo vývozy týkající se investičního zlata, které se uskutečnily v tomto členském státě:

a) mezi osobami povinnými k dani, které jsou účastníky vázaného trhu zlatem v dotyčném členském státě, a

b) uskutečnily se mezi účastníkem vázaného trhu zlatem v dotyčném členském státě a jinou osobou povinnou k dani, která není účastníkem tohoto trhu.

Za těchto okolností jsou uvedená plnění zdanitelná a použijí se na ně následující ustanovení.

2. 

a) U plnění uvedených v bodu 1 písm. a) za účelem zjednodušení mohou členské státy oprávnit k odložení vybírání daně a osvobodit od některých požadavků na účetnictví v oblasti daně z přidané hodnoty.

b) U plnění uvedených v bodu 1 písm. b) lze použít postup přenesení daňové povinnosti podle části F. Není-li osoba, která není účastníkem trhu zlatem, vyjma těchto plnění v dotyčném členském státě povinna registrovat se pro daň z přidané hodnoty, splní její daňové povinnosti účastník jejím jménem v souladu s předpisy zmíněného členského státu.

▼M21

Článek 26c

Zvláštní režim pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují elektronické služby osobám nepovinným k dani

A.   Definice

Pro účely tohoto článku a aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, se použijí tyto definice:

a) „neusazenou osobou povinnou k dani“ se rozumí osoba povinná k dani, která nemá sídlo své hospodářské činnosti ani stálou provozovnu na území Společenství a která nemá jinak povinnost být identifikována pro daňové účely podle článku 22;

b) „elektronickými službami“ a „elektronicky poskytovanými službami“ se rozumějí služby uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. e) poslední odrážce;

c) „členským státem identifikace“ se rozumí členský stát, který si neusazená osoba povinná k dani zvolila pro oznámení zahájení své činnosti coby osoby povinné k dani na území Společenství v souladu s ustanoveními tohoto článku;

d) „členským státem spotřeby“ se rozumí členský stát, který se podle čl. 9 odst. 2 písm. f) považuje za místo poskytování elektronických služeb;

e) „daňovým přiznáním“ se rozumí prohlášení obsahující informace nezbytné k vyměření výše splatné daně v každém členském státě.

B.   Zvláštní režim pro elektronicky poskytované služby

1.  Členské státy povolí neusazeným osobám povinným k dani poskytujícím elektronické služby osobám nepovinným k dani, které jsou usazeny, mají trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě, aby používaly zvláštní režim v souladu s následujícími ustanoveními. Zvláštní režim se použije na všechna taková poskytnutí služeb uvnitř Společenství.

2.  Neusazená osoba povinná k dani oznámí členskému státu identifikace zahájení činnosti, kterou vykonává jako osoba povinná k dani, její ukončení nebo změny v takovém rozsahu, v němž není nadále oprávněna používat zvláštní režim. Toto oznámení se podává elektronicky.

Informace předložené neusazenou osobou povinnou k dani členskému státu identifikace při zahájení její zdanitelné činnosti musí obsahovat tyto podrobnosti k identifikaci: název, poštovní adresu, elektronické adresy včetně webových stránek, vnitrostátní daňové číslo, pokud existuje, a prohlášení, že osoba není identifikovaná pro účely daně z přidané hodnoty uvnitř Společenství. Neusazená osoba povinná k dani oznámí členskému státu identifikace jakékoli změny předložených informací.

3.  Členský stát identifikace identifikuje neusazenou osobu povinnou k dani pomocí osobního identifikačního čísla. Na základě informací použitých pro tuto identifikaci mohou členské státy spotřeby vést vlastní identifikační systémy.

Členský stát identifikace sdělí neusazené osobě povinné k dani elektronickými prostředky identifikační číslo, které jí bylo přiděleno.

4.  Členský stát identifikace vyjme neusazenou osobu povinnou k dani z identifikačního registru, když

a) tato osoba oznámí, že nadále neposkytuje elektronické služby, nebo

b) lze jinak mít za to, že její zdanitelné činnosti skončily, nebo

c) tato osoba nadále nesplňuje podmínky nezbytné k možnosti používání zvláštního režimu nebo

d) tato osoba opakovaně porušuje pravidla týkající se zvláštního režimu.

5.  Neusazená osoba povinná k dani podá elektronickými prostředky členskému státu identifikace daňové přiznání za každé kalendářní čtvrtletí, a to i v případě, že elektronické služby nebyly poskytovány. Daňové přiznání se podává do 20 dnů po ukončení zdaňovacího období, za které se daňové přiznání podává.

Daňové přiznání obsahuje identifikační číslo a pro každý členský stát spotřeby, kde je daň splatná, celkovou hodnotu bez daně z přidané hodnoty poskytnutých elektronických služeb za zdaňovací období a celkovou výši příslušné daně. Uvedou se rovněž příslušné sazby daně a celková splatná daň.

6.  Údaje v daňovém přiznání se uvádějí v eurech. Členské státy, které nepřijaly euro, mohou požadovat, aby údaje v daňovém přiznání byly uvedeny v jejich národní měně. Pokud jsou částky za služby uvedeny v jiných měnách, použije se pro vyplnění daňového přiznání směnný kurz platný poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo, pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den.

7.  Neusazená osoba povinná k dani odvede daň z přidané hodnoty při podání daňového přiznání. Odvod se provádí na bankovní účet vedený v eurech, který určí členský stát identifikace. Členské státy, které nepřijaly euro, mohou požadovat, aby byl odvod proveden na bankovní účet vedený v jejich vlastní měně.

8.  Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 směrnice 86/560/EHS neprovede neusazená osoba povinná k dani, která využívá tohoto zvláštního režimu, odpočet podle čl. 17 odst. 2 této směrnice, ale je jí vrácena daň podle směrnice 86/560/EHS. Ustanovení čl. 2 odst. 2, čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 2 směrnice 86/560/EHS se nepoužijí pro vrácení v souvislosti s elektronickými službami, na něž se vztahuje tento zvláštní režim.

9.  Neusazená osoba povinná k dani vede o plněních v rámci tohoto zvláštního režimu záznamy dostatečně podrobné k tomu, aby správci daně členského státu spotřeby umožnily určit, zda daňové přiznání podle odstavce 5 je správné. Tyto záznamy by měly být na žádost členského státu identifikace nebo členského státu spotřeby k dispozici v elektronické formě. Tyto záznamy se uchovávají po dobu 10 let od konce roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno.

10.  Ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. b) se nevztahuje na neusazenou osobu povinnou k dani, která se rozhodla pro tento zvláštní režim.

▼B



HLAVA XV

ZJEDNODUŠENÉ POSTUPY

Článek 27

▼M24

1.  Rada může jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od ustanovení této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup vyměřování daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Opatření zamýšlená ke zjednodušení postupu vyměřování daně smějí ovlivnit výši daňových příjmů členského státu vybranou při konečné spotřebě pouze v zanedbatelném rozsahu.

2.  Členský stát, který hodlá zavést opatření uvedená v odstavci 1, zašle Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné údaje. Jestliže se Komise domnívá, že nemá k dispozici veškeré potřebné údaje, naváže do dvou měsíců od přijetí žádosti kontakt s příslušným členským státem a upřesní, které dodatečné údaje požaduje. Jakmile má Komise k dispozici všechny údaje, které jsou podle jejího názoru k posouzení žádosti potřebné, uvědomí o tom do jednoho měsíce členský stát, který žádost podal, a předá žádost v původním jazyce ostatním členským státům.

3.  Do tří měsíců od odeslání oznámení podle odstavce 2 poslední věty Komise předloží Radě příslušný návrh, nebo jí sdělí své námitky, pokud s povolením požadované odchylky nesouhlasí.

4.  V každém případě musí být postup uvedený v odstavcích 2 a 3 ukončen do osmi měsíců od přijetí žádosti Komisí.

▼B

5.  Členské státy, které k 1. lednu 1977 uplatňují zvláštní opatření toho druhu, který je uveden v odstavci 1, je mohou zachovat s podmínkou, že o tom do 1. ledna 1978 uvědomí Komisi a že v případě, kdy tyto odchylky mají za cíl zjednodušení postupu vyměřování daně, odpovídají zároveň požadavkům stanoveným v odstavci 1.



HLAVA XVI

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

1.  Všechny předpisy uvedené v účinnost členskými státy na základě prvních čtyř odrážek článku 17 druhé směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967 pozbývají ve všech členských státech účinnosti dnem, kdy nabudou účinnosti předpisy uvedené v článku 1 druhém pododstavci této směrnice.

▼M8

1a.  Až do dne, jenž nesmí nastat později než 30. června 1999, může Spojené království Velké Británie a Severního Irska při dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, který poskytuje nárok na osvobození od daně k 1. lednu 1993, používat čl. 11 část B odst. 6 tak, aby byla daň z přidané hodnoty splatná při dovozu v každém případě rovna 2,25 % částky určené podle čl. 11 části B odst. 1 až 4.

▼M5

2.  Bez ohledu na čl. 12 odst. 3 se během přechodného období podle článku 28l použijí tato ustanovení.

a) V oblasti snížených sazeb mohou být zachována osvobození od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni nebo snížené sazby nižší než minimální sazba stanovená v čl. 12 odst. 3, které byly v platnosti k 1. lednu 1991 a které jsou v souladu s právem Společenství a splňují podmínky uvedené v poslední odrážce článku 17 druhé směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k určení vlastních zdrojů vyplývajících z těchto operací.

Jestliže by ustanovení tohoto odstavce působila v Irsku narušení hospodářské soutěže při dodávání energetických produktů určených k ohřevu a osvětlení, může Komise na základě zvláštní žádosti zmocnit Irsko k uplatňování snížené sazby na tato dodání v souladu s čl. 12 odst. 3. V takovém případě podá Irsko svou žádost Komisi spolu se všemi nezbytnými údaji. Nerozhodne-li Komise do třech měsíců od obdržení žádosti, má se za to, že Irsko bylo zmocněno k uplatňování navržených snížených sazeb.

b) Členské státy, které k 1. lednu 1991 v souladu s právem Společenství poskytovaly v oblasti snížených sazeb osvobození od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni nebo snížené sazby nižší než minimální sazba stanovená v čl. 12 odst. 3 na jiné zboží a služby než ty, které jsou uvedeny v příloze H, mohou uplatňovat sníženou sazbu nebo jednu ze dvou snížených sazeb uvedených v čl. 12 odst. 3 na všechna taková dodání.

c) Členské státy, které jsou podle čl. 12 odst. 3 povinny zvýšit svou základní sazbu uplatňovanou k 1. lednu 1991 o více než 2 %, mohou v oblasti snížených sazeb uplatňovat sníženou sazbu nižší než minimum stanovené v čl. 12 odst. 3 na dodání zboží a poskytování služeb těch kategorií, které jsou uvedeny v příloze H. Tyto členské státy mohou navíc uplatňovat tuto sazbu i na restaurační služby, dětské ošacení, dětskou obuv a bydlení. Členské státy nemohou na základě tohoto odstavce zavést osvobození od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni.

d) Členské státy, které k 1. lednu 1991 uplatňovaly sníženou sazbu na restaurační služby, dětské ošacení, dětskou obuv a bydlení, mohou pokračovat v uplatňování této sazby na tato dodání.

e) Členské státy, které k 1. lednu 1991 uplatňovaly sníženou sazbu na dodání zboží a služeb jiných nežtěch, které jsou uvedeny v příloze H, mohou uplatňovat sníženou sazbu nebo jednu ze dvou snížených sazeb podle čl. 12 odst. 3 na tato dodání s podmínkou, že dotyčná sazba není nižší než 12 %.

Toto ustanovení se nesmí vztahovat na dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které jsou předmětem daně z přidané hodnoty podle některé zvláštní úpravy podle čl. 26a částí B a C.

f) Řecká republika může uplatňovat sazby DPH až o 30 % nižší než odpovídající sazby uplatňované v pevninské části Řecka ve správních obvodech Lesbos, Chios, Samos, Dodekanésos a Kyklady a na těchto ostrovech v Egejském moři: Thasos, Severní Sporady, Samothraké a Skyros.

g) Na základě zprávy Komise přehodnotí Rada do 31. prosince 1994 ustanovení písmen a) až f), zejména z pohledu řádného fungování vnitřního trhu. Jestliže by došlo k významnému narušení hospodářské soutěže, přijme Rada jednomyslně na návrh Komise vhodná opatření.

▼M10

h) Členské státy, jež k 1. lednu 1993 využívaly možnost, kterou jim dával čl. 5 odst. 5 písm. a) ve znění platném k tomuto dni, mohou uplatňovat na dodání podle smlouvy o dílo sazbu uplatnitelnou na zboží po provedení díla.

Pro účely použití tohoto ustanovení se za dodání podle smlouvy o dílo považuje, když zhotovitel dodá zákazníkovi movitý předmět vytvořený nebo sestavený zhotovitelem z materiálu nebo dílů, které mu zákazník k tomuto účelu svěřil, bez ohledu na to, zda zhotovitel sám obstaral nějakou část materiálu použitého ke zhotovení.

▼M11

i) Členské státy mohou uplatňovat sníženou sazbu na dodání živých rostlin (včetně cibulí, kořenů a obdobných produktů, řezaných květin a ozdobného listoví) a na dodání palivového dřeva.

▼M17

j) Rakouská republika může uplatňovat jednu ze dvou snížených sazeb uvedených v čl. 12 odst. 3 písm. a) třetím pododstavci na pronájem nemovitostí za účelem bydlení za podmínky, že tato sazba nebude nižší než 10 %.

k) Portugalská republika může uplatňovat jednu ze dvou snížených sazeb uvedených v čl. 12 odst. 3 písm. a) třetím pododstavci na restaurační služby za podmínky, že tato sazba nebude nižší než 12 %.

▼B

3.  Během přechodného období uvedeného v odstavci 4 mohou členské státy:

a) pokračovat ve zdaňování plnění osvobozených od daně podle článků 13 nebo 15, obsažených v příloze E této směrnice;

b) pokračovat v osvobození činností uváděných v příloze F od daně za podmínek platných v dotyčném členském státě;

c) poskytovat osobám povinným k dani možnost rozhodnout se pro zdanění plnění osvobozených od daně za podmínek stanovených v příloze G;

d) pokračovat v používání předpisů odchylných od zásady okamžitého odpočtu stanovené v čl. 18 odst. 2 prvním pododstavci;

e) pokračovat v uplatňování opatření odchylných od ►M8  ————— ◄ čl. 6 odst. 4 a čl. 11 části A odst. 3 písm. c);

f) stanovit, že v případě dodání budov a stavebního pozemku, které za účelem následného prodeje zakoupila osoba povinná k dani, pro niž nebyla daň při koupi odpočitatelná, bude základem daně rozdíl mezi prodejní a kupní cenou;

g) odchylně od čl. 17 odst. 3 a čl. 26 odst. 3 pokračovat v osvobození od daně bez vrácení daně na vstupu služeb cestovních kanceláří uvedených v čl. 26 odst. 3. Tato odchylka se vztahuje rovněž na cestovní kanceláře jednající jménem zákazníka a na jeho účet.

▼M4

3a.  Dokud Rada nerozhodne podle článku 3 směrnice 89/465/EHS ( 7 ) o zrušení přechodných odchylek podle odstavce 3, je Španělsko oprávněno osvobozovat od daně plnění uvedená v bodě 2 přílohy F, pokud jde o služby poskytované autory, a plnění uvedená v bodech 23 a 25 přílohy F.

▼B

4.  Přechodné období se stanovuje na pět let, počínaje 1. lednem 1978. Nejpozději šest měsíců před koncem tohoto období a dále podle potřeby vyhodnotí Rada na základě zprávy Komise situaci s ohledem na odchylky stanovené v odstavci 3 a na návrh Komise jednomyslně rozhodne, zda mají být některé nebo všechny tyto odchylky zrušeny.

5.  Po skončení přechodného období bude přeprava cestujících zdaňována v zemi zahájení přepravy vzhledem k té části cesty, která se uskuteční uvnitř Společenství, v souladu s podrobnými procesními pravidly, která stanoví Rada jednomyslně na návrh Komise.

▼M16

 

Rada může jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby nejdéle do 31. prosince 2010 uplatňoval snížené sazby podle čl. 12 odst. 3 písm. a) třetího pododstavce na nejvýše dvě kategorie služeb uvedených v příloze K. Ve výjimečných případech může být členský stát oprávněn uplatňovat snížené sazby na služby patřící do tří výše uvedených kategorií.

 ◄

Dané služby musí splňovat tyto podmínky:

a) musí zahrnovat vysoký podíl lidské práce;

b) musí být poskytovány z velké části přímo konečným spotřebitelům;

c) musí být především místní povahy a nesmějí být způsobilé narušovat hospodářskou soutěž;

d) musí existovat úzká vazba mezi snížením cen v důsledku snížení sazby a předvídatelným zvýšením poptávky a zaměstnanosti.

Uplatňování snížené sazby nesmí být na újmu řádnému fungování vnitřního trhu.

▼M28

Členský stát, který si přeje uplatňovat poprvé po 31. prosinci 2005 sníženou sazbu na službu nebo služby podle prvního pododstavce tohoto ustanovení, o tom uvědomí Komisi do 31. března 2006. Do uvedeného dne sdělí Komisi všechny příslušné údaje pro vyhodnocení nových opatření, která si přeje zavést, zejména:

a) oblast působnosti opatření a podrobný popis dotčených služeb;

b) údaje prokazující splnění podmínek stanovených ve druhém a třetím pododstavci;

c) údaje o rozpočtových nákladech zamýšleného opatření.

▼M16

Členské státy zmocněné uplatňovat sníženou sazbu uvedenou v prvním pododstavci vypracují do 1. října 2002 podrobnou zprávu obsahující celkové zhodnocení účinnosti opatření, zejména z hlediska tvorby pracovních příležitostí a efektivity.

Komise předá Radě a Parlamentu do 31. prosince 2002 celkovou hodnotící zprávu, případně doplněnou o návrh vhodných opatření ke konečnému rozhodnutí o sazbě DPH pro služby s vysokým podílem lidské práce.

▼M4



HLAVA XVIa

PŘECHODNÉ ÚPRAVY ZDANĚNÍ OBCHODU MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

Článek 28a

Oblast působnosti

1.  Předmětem daně z přidané hodnoty je rovněž

a) pořízení zboží za protiplnění uvnitř Společenství v tuzemsku osobou povinnou k dani, jestliže jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, je-li prodávajícím osoba povinná k dani, která jedná jako taková a přitom nemá nárok na osvobození od daně podle článku 24, ani se na ni nevztahuje úprava stanovená v čl. 8 odst. 1 písm. a) druhé větě nebo v čl. 28b části B odst. 1.

Odchylně od prvního pododstavce není předmětem daně z přidané hodnoty pořízení zboží uvnitř Společenství za podmínek stanovených v odstavci 1a osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani.

Členské státy poskytnou osobám povinným k dani a právnickým osobám nepovinným k dani, jež splňují podmínky druhého pododstavce, možnost rozhodnout se pro obecný režim stanovený v prvním pododstavci. Členské státy stanoví podrobná pravidla výkonu této volby, jež se použijí nejméně po dva kalendářní roky;

b) pořízení nových dopravních prostředků uvnitř Společenství uskutečněné za protiplnění v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, která splňuje podmínky pro použití odchylky uvedené v písm. a) druhém pododstavci, nebo jakoukoli jinou osobou nepovinnou k dani;

▼M6

c) pořízení výrobků podléhajících spotřební dani uvnitř Společenství, které uskutečňuje v tuzemsku za protiplnění osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, na něž lze vztáhnout odchylku uvedenou v písm. a) druhém pododstavci a pro které daňová povinnost vzhledem k těmto spotřebním daním vzniká v tuzemsku podle směrnice 92/12/EHS ( 8 ).

1a.  Odchylka stanovená v odst. 1 písm. a) druhém pododstavci se vztahuje na:

a) pořízení zboží uvnitř Společenství, jehož dodání v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle čl. 15 bodů 4 až 10;

b) pořízení zboží uvnitř Společenství jiného než zboží podle písmene a) uskutečněné:

 osobou povinnou k dani, na kterou se vztahuje režim daňového paušálu podle článku 25, pro účely jejího zemědělského, lesnického nebo rybářského podniku, nebo osobou povinnou k dani, která uskutečňuje dodání zboží nebo poskytování služeb, u nichž nevzniká nárok na odpočet daně, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani,

 za celkovou částku nepřesahující v běžném kalendářním roce mez, kterou stanoví členské státy a která nesmí být nižší než ekvivalent 10 000 ECU v národní měně,

 a

 za předpokladu, že celková hodnota zboží pořízeného uvnitř Společenství nepřesáhla v minulém kalendářním roce mez zmíněnou ve druhé odrážce.

Mez, na kterou se odkazuje pro používání tohoto ustanovení, sestává z celkové hodnoty zboží pořízeného uvnitř Společenství bez daně z přidané hodnoty, která je splatná nebo která byla odvedena v členském státě, z něhož bylo zboží odesláno nebo přepraveno, vyjma nové dopravní prostředky a vyjma výrobky podléhající spotřebním daním.

▼M4

2.  Pro účely této hlavy se:

a) za „dopravní prostředky“ považuje toto: lodě delší než 7,5 metru, letadla o startovací hmotnosti vyšší než 1 550 kilogramů a motorová pozemní vozidla, je-li jejich obsah válců větší než 48 krychlových centimetrů nebo jejich výkon větší než 7,2 kilowattu, jsou-li určeny k přepravě osob nebo zboží, s výjimkou lodí a letadel uvedených v čl. 15 body 5 a 6;

▼M8

b) dopravní prostředky uvedené v písm. a) se nepovažují za „nové“, splňují-li současně tyto podmínky:

 byly dodány déle než tři měsíce po dni prvního zprovoznění. Toto období se nicméně u motorových pozemních vozidel, jak jsou vymezena v písmenu a), prodlužuje na šest měsíců,

 mají u pozemních vozidel najeto více než 6 000 kilometrů, u lodí najeto více než 100 hodin a u letadel nalétáno více než 40 hodin.

Členské státy stanoví podmínky, za nichž lze výše uvedené skutečnosti považovat za prokázané.

▼M4

3.  „Pořízením zboží uvnitř Společenství“ se rozumí získání práva nakládat jako vlastník s movitým hmotným majetkem, který byl pořizovateli odeslán nebo přepraven prodávajícím nebo samotným pořizovatelem nebo jejich jménem do jiného členského státu, než ze kterého je zboží odesíláno nebo přepravováno.

Je-li zboží pořízené právnickou osobou nepovinnou k dani odesláno nebo přepraveno z třetího území a dovezeno touto právnickou osobou nepovinnou k dani do jiného členského státu než členského stát určení odeslaného či přepravovaného zboží, považuje se toto zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu dovozu. Tento členský stát vrátí dovozci, jak jej vymezuje ►M18  čl. 21 odst. 4 ◄ , daň z přidané hodnoty odvedenou v souvislosti s dovozem zboží, jestliže dovozce prokáže, že jeho pořízení bylo předmětem daně z přidané hodnoty v členském státě určení odeslaného nebo přepravovaného zboží.

4.  Za osobu povinnou k dani se považuje rovněž každá osoba, která příležitostně dodává nové dopravní prostředky za podmínek stanovených v čl. 28c části A.

Členský stát, na jehož území se toto dodání uskutečňuje, poskytne osobě povinné k dani nárok na odpočet za těchto opatření:

 nárok na odpočet vzniká a může být uplatněn pouze v době dodání,

 osoba povinná k dani je oprávněna odpočíst si daň z přidané hodnoty zahrnutou do kupní ceny nebo odvedenou při pořízení dopravních prostředků uvnitř Společenství, a to až do výše nepřekračující daň, kterou by byla povinna odvést, kdyby od ní nebyla osvobozena.

Členské státy mohou přijmout prováděcí pravidla k těmto ustanovením.

5.   ►M10  Následující dodání se považují za dodání zboží uskutečněné za protiplnění: ◄

▼M10 —————

▼M4

b) přemístění zboží osobou povinnou k dani z jejího podniku do jiného členského státu.

Za přemístěný do jiného členského státu se považuje: jakýkoliv hmotný majetek odeslaný nebo přepravený osobou povinnou k dani nebo jejím jménem z území vymezeného v článku 3, avšak v rámci Společenství, pro potřeby jejího podniku a za účelem jiného plnění než některého z následujících:

 dodání dotyčného zboží osobou povinnou k dani na území členského státu určení zásilky či přepravy za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 písm. a) druhé větě a v čl. 28b části B odst. 1,

 dodání dotyčného zboží osobou povinnou k dani za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 písm. c),

 dodání dotyčného zboží osobou povinnou k dani do tuzemska za podmínek stanovených v článku 15 nebo v čl. 28c části A,

▼M10 —————

▼M10

 poskytnutí služby osobě povinné k dani, jejímž předmětem je práce na dotyčném zboží skutečně vykonaná v členském státě, ve kterém jsou odesílání či přeprava dotyčného zboží ukončeny, je-li zboží po zpracování odesláno zpět osobě povinné k dani do členského státu, z nějž bylo původně odesláno či přepraveno,

▼M4

 dočasné používání dotyčného zboží na území členského státu, na němž je ukončeno odesílání nebo přeprava zboží, za účelem poskytnutí služby osobou povinnou k dani usazenou na území členského státu, v němž se přeprava nebo odeslání zboží začaly uskutečňovat,

 dočasné používání dotyčného zboží po dobu nepřekračující 24 měsíců na území jiného členského státu, v němž by na dovoz stejného zboží z třetí země pro dočasné používání bylo možné uplatnit režim dočasného dovozu s plným osvobozením od dovozního cla,

▼M23

 dodání plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo dodání elektrické energie, podle podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 písm d) nebo e).

Jestliže však není nadále plněna některá z podmínek, které jsou předpokladem uvedených úlev, považuje se toto zboží za zboží, které bylo přemístěno na místo určení v jiném členském státě. V takovém případě je přemístění uskutečněno v okamžiku, kdy dotyčná podmínka přestává být plněna.

6.  Pořízení zboží za protiplnění uvnitř Společenství zahrnuje i případ, kdy osoba povinná k dani využije pro účely svého podniku zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno touto osobou nebo jejím jménem z jiného členského státu, na jehož území dotyčná osoba dané zboží vyrobila, vytěžila, zpracovala, zakoupila, pořídila podle definice obsažené v odstavci 1 nebo dovezla při svém podnikání do tohoto jiného členského státu.

▼M6

Za pořízení zboží uvnitř Společenství za protiplnění se považují rovněž tato plnění: přidělení zboží, které nebylo pořízeno podle obecných pravidel zdanění na domácím trhu některého členského státu, ozbrojeným silám státu, který je stranou Severoatlantické smlouvy, je-li toto zboží určeno ozbrojeným silám nebo civilním zaměstnancům, kteří je doprovázejí, k použití nebo spotřebě a nelze-li na dovoz tohoto zboží vztáhnout osvobození od daně podle čl. 14 odst. 1 písm. g).

▼M4

7.  Členské státy přijmou opatření, aby zajistily, že plnění, která by spadala pod pojem „dodání zboží“ podle definice obsažené v odstavci 5 nebo v článku 5, kdyby byla provedena v tuzemsku osobu povinnou k dani, která by jednala jako taková, se považují za „pořízení zboží uvnitř Společenství“.

Článek 28b

Místo zdanitelného plnění

A.   Místo pořízení zboží uvnitř Společenství

1.  Za místo pořízení zboží uvnitř Společenství se považuje místo, kde se zboží nachází při ukončení odesílání nebo přepravy pořizovateli.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, považuje se nicméně za místo pořízení zboží uvnitř Společenství uvedeného v čl. 28a odst. 1 písm. a) území členského státu, který vydal identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod nímž si pořizovatel zboží pořídil, neprokáže-li pořizovatel, že toto pořízení bylo předmětem daně podle odstavce 1.

Je-li však toto pořízení předmětem daně podle odstavce 1 v členském státě určení zásilky či přepravy zboží poté, co bylo zdaněno podle prvního pododstavce, základ daně se přiměřeně sníží v členském státě, který vydal identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod nímž si pořizovatel zboží pořídil.

▼M6

Pro účely použití prvního pododstavce se pořízení zboží uvnitř Společenstvípovažuje za předmět daně podle odstavce l, jestliže byly splněny tyto podmínky:

 pořizovatel prokázal, že toto pořízení uvnitř Společenstvíuskutečnil pro potřeby následného dodání v členském státě, které je uvedeno v odstavci 1 a pro které byl příjemce označen za daňového dlužníka podle čl. 28c části E bodu 3,

 pořizovatel splnil povinnost podat prohlášení podle čl. 22 odst. 6 písm. b) posledního pododstavce.

▼M4

B.   Místo dodání zboží

1.  Odchylně od čl. 8 odst. 1 písm. a) a odst. 2 se za místo dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepravováno dodavatelem nebo jeho jménem z jiného členského státu než členského státu určení zásilky či přepravy zboží, považuje místo, kde se zboží nachází při ukončení odesílání nebo přepravy kupujícímu, jsou-li přitom splněny tyto podmínky:

 dodání zboží uskutečňuje osoba povinná k dani, na niž lze vztáhnout odchylku uvedenou v čl. 28a odst. 1 druhém pododstavci, ve prospěch právnické osoby nepovinné k dani, na niž lze rovněž vztáhnout tuto odchylku, nebo ve prospěch jiné osoby nepovinné k dani,

 předmětem dodání je zboží jiné než nové dopravní prostředky a než zboží, jež je dodáváno s montáží nebo instalací, ať již i se zkušebním chodem nebo bez něj, dodavatelem nebo jeho jménem.

Je-li zboží takto dodávané odesláno nebo přepravováno z třetího území a dovezeno dodavatelem do jiného členského státu než členského státu určení zásilky či přepravy zboží kupujícímu, považuje se toto zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu dovozu.

2.  Je-li předmětem dodání jiné zboží než výrobky podléhající spotřební dani, nevztahuje se odstavec 1 nicméně na dodání zboží odeslaného nebo přepraveného do téhož členského státu určení zásilky či přepravy, pokud

 celková hodnota takových dodání bez daně z přidané hodnoty nepřekročila v jednom kalendářním roce ekvivalent 100 000 ECU v národní měně a

 celková hodnota bez daně z přidané hodnoty dodání jiného zboží než výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uskutečněny za podmínek stanovených v odstavci 1 v předchozím kalendářním roce, nepřekročila ekvivalent 100 000 ECU v národní měně.

Členský stát, na jehož území se zboží nachází při ukončení odesílání a přepravy kupujícímu, může snížit výše uvedené meze na ekvivalent 35 000 ECU v národní měně jestliže, se členský stát obává, že by meze ve výši 100 000 ECU vedly k vážnému narušení hospodářské soutěže. Členské státy, které využijí této možnosti, přijmou opatření potřebná k uvědomění příslušných správních orgánů v členském státě odeslání nebo přepravy zboží.

Do 31. prosince 1994 podá Komise Radě zprávu o uplatňování zvláštních mezí ve výši 35 000 ECU zavedených podle předchozího pododstavce. V této zprávě může Komise Radu informovat, že zrušení zvláštních mezí nepovede k vážnému narušení hospodářské soutěže. Předcházející pododstavec zůstane v platnosti, dokud Rada o návrhu Komise jednomyslně nerozhodne.

3.  Členský stát, na jehož území se zboží nachází v okamžiku, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, poskytne osobám povinným k dani, které uskutečňují dodání zboží a na něž lze vztáhnout odstavec 2, možnost rozhodnout se, že se místo těchto dodávek určí podle odstavce 1.

Dotyčné členské státy stanoví podrobná pravidla výkonu této volby, jež se použijí nejméně po dva kalendářní roky.

C.   Místo poskytování služeb při přepravě zboží uvnitř Společenství

1.  Odchylně od čl. 9 odst. 2 písm. b) se místo poskytování služeb při přepravě zboží uvnitř Společenství určí podle odstavců 2, 3 a 4. Pro účely této části se

 „přepravou zboží uvnitř Společenství“ rozumí přeprava, kdy se místo odeslání a místo určení nacházejí na území dvou různých členských států ►M10  . ◄

▼M10

 Za přepravu zboží uvnitř Společenství se považuje rovněž přeprava zboží, při níž se místo odeslání a místo určení nachází v tuzemsku, je-li tato přeprava přímo vázána na přepravou zboží, při níž se místo odeslání a místo určení nacházejí na území dvou různých členských států,

▼M4

 „místem odeslání“ rozumí místo, kde přeprava zboží skutečně začíná, bez ohledu na dráhu ve skutečnosti uraženou na místo, kde se zboží nachází,

 „místem určení“ rozumí místo, kde přeprava zboží skutečně končí.

2.  Místem poskytování služeb při přepravě zboží uvnitř Společenství je místo odeslání.

3.  Odchylně od odstavce 2 se nicméně za místo poskytování služeb při přepravě zboží uvnitř Společenství zákazníkům, kteří mají identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v jiném členském státě než ve státě zahájení přepravy, považuje místo na území toho členského státu, který vydal zákazníkovi daňové identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod nímž mu byla služba poskytnuta.

4.  Členské státy nemusí uplatňovat daň na tu část přepravy, která odpovídá cestě uskutečněné ve vodách, jež netvoří součást území Společenství, jak je vymezeno v článku 3.

D.   Místo poskytování doplňkových služeb při přepravě zboží uvnitř Společenství

Odchylně od čl. 9 odst. 2 písm. c) se za místo poskytování doplňkové činnosti při přepravě zboží uvnitř Společenství zákazníkům, kteří mají identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v jiném členském státě než v tom, na jehož území jsou služby skutečně poskytovány, považuje území členského státu, který poskytovateli služby vydal identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod nímž mu byla služba poskytnuta.

E.   Místo poskytování služeb uskutečňovaných zprostředkovateli

1.  Odchylně od čl. 9 odst. 1 je místem poskytování služeb zprostředkovali, kteří jednají jménem a na účet jiných osob, jsou-li součástí služeb poskytovaných při přepravě zboží uvnitř Společenství, místo odeslání.

Má-li nicméně zákazník, jemuž zprostředkovatel služby poskytnul, identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v jiném členském státě než ve státě zahájení přepravy, považuje se za místo poskytování služeb zprostředkovatelem území členského státu, který zákazníkovi vydal identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod nímž mu byla služba poskytnuta.

2.  Odchylně od čl. 9 odst. 1 je místem poskytování služeb zprostředkovateli, kteří jednají jménem a na účet jiných osob, jsou-li součástí doplňkových činností při přepravě zboží uvnitř Společenství, místo, kde jsou tyto doplňkové služby skutečně poskytovány.

Má-li však zákazník, jemuž zprostředkovatel služby poskytl, identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v jiném členském státě než ve státě, na jehož území byly tyto doplňkové služby skutečně poskytovány, považuje se za místo poskytnutí služeb zprostředkovatelem území členského státu, který vydal zákazníkovi identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod nímž mu zprostředkovatel službu poskytnul.

3.  Odchylně od čl. 9 odst. 1 je místem poskytování služeb zprostředkovateli, kteří jednají jménem a na účet jiných osob, jsou-li tyto služby součástí jiných plnění než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1 nebo 2 nebo v čl. 9 odst. 2 písm. e), místo, kde se tato plnění uskutečňují.

Má-li nicméně zákazník identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě než v tom, na jehož území se tato plnění uskutečňují, považuje se za místo poskytování služeb zprostředkovatelem území členského státu, který vydal zákazníkovi identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod níž mu zprostředkovatel službu poskytnul.

▼M10

F.   Místo poskytování služeb v případě zhodnocování nebo práce na movitém hmotném majetku

Odchylně od čl. 9 odst. 2 písm. c) se za místo poskytování služeb, jejichž předmětem je zhodnocování nebo práce na movitém hmotném majetku, které se uskutečňují ve prospěch zákazníků, kteří mají identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v jiném členském státě, než ve kterém jsou tyto služby skutečně poskytovány, považuje území členského státu, který vydal zákazníkovi identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pod nímž mu byla poskytnuta služba.

Tato odchylka se nepoužije, pokud zboží nebylo odesláno nebo přepraveno z členského státu, kde byly služby skutečně poskytovány.

▼M4

Článek 28c

Osvobození od daně

A.   Dodání zboží osvobozená od daně

Aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství a za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování níže uvedených osvobození, jakož i s cílem zabránit jakýmkoli daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu, osvobodí členské státy od daně:

a) dodání zboží, jak je vymezeno v článku 5 ►M10  ————— ◄ , které bylo odesláno nebo přepraveno prodávajícím nebo jeho jménem, popřípadě pořizovatelem nebo jeho jménem, z tuzemska, jak je vymezeno v článku 3, avšak uvnitř Společenství, a uskutečněné pro jinou osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, která jedná jako taková, v jiném členském státě než v tom, kde se přeprava nebo odeslání zboží začaly uskutečňovat.

Toto osvobození od daně se nevztahuje na dodání zboží uskutečňované osobou povinnou k dani, která je osvobozena od daně podle článku 24, ani na dodání zboží uskutečňované osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, na kterou lze vztáhnout odchylku podle čl. 28a odst. 1 písm. a) druhého pododstavce;

b) dodání nových dopravních prostředků, které byly odeslány nebo přepraveny kupujícímu prodávajícím nebo jeho jménem, popřípadě kupujícím nebo jeho jménem mimo tuzemsko, jak je vymezeno v článku 3, avšak uvnitř Společenství, uskutečněné pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, na kterou lze vztáhnout odchylku podle čl. 28a odst. 1 písm. a) druhého pododstavce, nebo pro jakoukoliv jinou osobu nepovinnou k dani;

▼M6

c) dodání výrobků podléhajících spotřebním daním, jež byly kupujícímu odeslány nebo přepraveny prodávajícím nebo kupujícím nebo jejich jménem mimo tuzemsko, jak je vymezuje článek 3, avšak uvnitř Společenství, které bylo uskutečněno pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, na niž lze vztáhnout odchylku uvedenou v čl. 28a odst. 1 písm. a) druhém pododstavci, jsou-li odeslání nebo přeprava výrobků uskutečněny v souladu s čl. 7 odst. 4 a 5 nebo článkem 16 směrnice 92/12/EHS.

Toto osvobození od daně se nevztahuje na dodání výrobků podléhajících spotřebním daním uskutečněné osobami povinnými k dani, na které se vztahuje osvobození od daně podle článku 24;

▼M6

d) dodání zboží ve smyslu čl. 28a odst. 5 písm. b), na které se vztahují výše uvedená osvobození od daně, jestliže se uskutečnila ve prospěch jiné osoby povinné k dani.

▼M4

B.   Osvobození pořízení zboží uvnitř Společenství od daně

Aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství a za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování níže uvedených osvobození, a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu, osvobodí členské státy od daně:

a) pořízení zboží uvnitř Společenství, jehož dodání osobou povinnou k dani by bylo v tuzemsku za všech okolností osvobozeno od daně;

b) pořízení zboží uvnitř Společenství, které by bylo při dovozu za všech okolností osvobozeno od daně podle čl. 14 odst. 1;

c) pořízení zboží uvnitř Společenství, jestliže by podle čl. 17 odst. 3 a 4 byl pořizovatel za všech okolností oprávněn k plné náhradě daně z přidané hodnoty splatné podle čl. 28a odst. 1.

C.   Osvobození přepravních služeb od daně

Členské státy osvobodí od daně poskytování dopravních služeb uvnitř Společenství spojených s odesíláním nebo přepravou zboží na ostrovy, které tvoří autonomní oblasti Azory a Madeira, s odesíláním nebo přepravou zboží z těchto ostrovů, jakož i s odesíláním nebo přepravou zboží mezi těmito ostrovy.

D.   Osvobození dovozu zboží od daně

Je-li zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno z třetího území, dovezeno do jiného členského státu než do členského státu určení zásilky nebo přepravy zboží, osvobodí členské státy tento dovoz od daně, je-li dodání tohoto zboží dovozcem, jak je vymezen v ►M18  čl. 21 odst. 4 ◄ , osvobozeno od daně na základě části A.

Členské státy stanoví podmínky pro poskytování tohoto osvobození tak, aby bylo zajištěno jeho správné a jednoznačné uplatňování a aby byly zamezeny jakékoli daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu.

▼M6

E.   Jiná osvobození od daně

▼M10

1.  V článku 16 se

 odstavec 1 nahrazuje tímto:

 

1.„1.  Aniž jsou dotčeny jiné daňové předpisy Společenství, mohou členské státy za předpokladu provedení konzultací podle článku 29 přijímat zvláštní opatření s cílem osvobodit od daně všechna nebo některá z následujících plnění, pokud ovšem nejsou zaměřena na konečné užití a/nebo spotřebu a pokud výše daně z přidané hodnoty při ukončení režimů nebo situací uvedených v bodech A až E odpovídá výši daně, která by byla splatná, kdyby každé takové plnění bylo zdaněno v tuzemsku:

A. dovoz zboží, které má být propuštěno do režimu jiného než celního skladu;

B. dodání zboží, které má být

a) předloženo k proclení a případně umístěno do dočasného skladiště;

b) umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu;

c) propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku;

d) vpuštěno do teritoriálních vod:

 aby zde bylo včleněno do těžebních nebo výrobních plošin za účelem výstavby, opravy, údržby, úpravy nebo vybavení těchto plošin nebo za účelem propojení těchto těžebních nebo výrobních plošin s pevninou,

 za účelem zásobení těžebních nebo výrobních plošin palivem a potravinami;

e) propuštěno do režimu uskladnění v jiném než celním skladu.

Pro účely tohoto článku se jinými než celními sklady rozumějí:

 pro výrobky, které jsou předmětem spotřební daně, prostory považované za daňové sklady pro účely čl. 4 písm. b) směrnice Rady 92/12/EHS,

 pro jiné zboží než to, které je předmětem spotřební daně, prostory považované za takové členskými státy. Členské státy však nesmějí zavádět jiné skladovací režimy než uskladnění v celním skladu, pokud je dané zboží určeno k dodání na maloobchodním stupni.

Členské státy však mohou takový režim zavést pro zboží, které je určeno pro

 osoby povinné k dani za účelem dodání uskutečňovaných za podmínek stanovených v článku 28k,

 bezcelní prodejny ve smyslu článku 28k za účelem dodání cestujícím, kteří cestují leteckou nebo námořní dopravou do třetích zemí, jsou-li tato dodání osvobozena od daně podle článku 15,

 osoby povinné k dani za účelem dodání cestujícím na palubě letadel nebo lodí v průběhu letu či námořní plavby, pokud se cílové místo nachází mimo Společenství,

 osoby povinné k dani za účelem dodání osvobozených od daně podle čl. 15 odst. 10.

Místa uvedená v písm. a), b), c) a d) jsou ta, která takto vymezují platné celní předpisy Společenství.

C. poskytování služeb souvisejících s dodáními zboží uvedenými v bodu B,

D. dodání zboží a poskytování služeb, které se uskutečňují:

a) na místech uvedených v bodu B písm. a), b), c) a d) a která se stále nacházejí v některé ze situací tam uvedených;

b) na místech uvedených v bodu B písm. e) a která se v tuzemsku stále nacházejí v situaci tam uvedené.

Využijí-li členské státy možnost, kterou jim dává písmeno a) pro plnění uskutečňovaná v celních skladech, přijmou opatření nezbytná k řádnému vymezení režimu uskladnění v jiném než celním skladu, což umožní použít ustanovení písmene b) na stejná plnění týkající se zboží uvedeného v příloze J, která se uskuteční v takovém jiném než celním skladu.

E. dodání:

 zboží uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. a), které se nadále nachází v režimu dočasného dovozu s plným osvobozením od daně při dovozu nebo v režimu vnějšího tranzitu,

 zboží uvedeného v článku 7 odst. 1 písm. b), které se nadále nachází v tranzitním režimu uvnitř Společenství podle článku 33a,

jakož i poskytování služeb spojených s těmito dodáními.

Odchylně od čl. 21 odst. 1 písm. a) prvního pododstavce je daňovým dlužníkem pro daň splatnou v souladu s prvním pododstavcem osoba, která způsobí, že se na zboží přestanou vztahovat režimy nebo situace uvedené v tomto odstavci.

Má-li vynětí zboží z režimu nebo situace uvedené v tomto odstavci za následek uskutečnění dovozu ve smyslu čl. 7 odst. 3, přijme členský stát dovozu opatření nezbytná k zamezení dvojímu zdanění v tuzemsku.“

 připojuje tento odstavec:

 

„1a.  Využijí-li členské státy možnost, kterou jim dává odstavec 1, přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby se na pořízení zboží uvnitř Společenství, má-li být toto zboží propuštěno do některého z režimů nebo zahrnuto pod některou ze situací uvedených v odst. 1 bodu B, vztahovaly stejné předpisy jako na dodání zboží, která se uskutečňují za stejných podmínek v tuzemsku.“

▼M6

2.  V čl. 16 odst. 2 se:

 za slova „mohou členské státy rozhodnout, že osvobodí“ vkládají slova „pořízení zboží uvnitř Společenství osobou povinnou k dani a“ a za slova „toto zboží vyvézt“ vkládají slova „mimo Společenství“,

 doplňují nové pododstavce, které znějí:

 

„Využijí-li tuto možnost, rozšíří členské státy za předpokladu provedení konzultací podle článku 29 toto osvobození od daně i na pořízení zboží uvnitř Společenství osobou povinnou k dani, na dovoz a dodání zboží pro osobu povinnou k dani, která hodlá toto zboží dodat v témže stavu nebo po zpracování za podmínek stanovených v čl. 28c části A, a rovněž na poskytnutí služeb souvisejících s těmito dodáními až do výše roční hodnoty dodání zboží, která tato osoba uskutečnila za podmínek stanovených v čl. 28c části A během předchozích dvanácti měsíců.

Členské státy mohou stanovit společnou maximální částku pro plnění, která osvobodí od daně podle prvního a druhého pododstavce.“

3.  Každý členský stát přijme zvláštní opatření k zajištění toho, aby daň z přidané hodnoty nebyla vybírána z pořízení zboží uvnitř Společenství uskutečněného ve smyslu čl. 28b části A odst. 1 na jeho území, jsou-li splněny tyto podmínky:

 pořízení zboží uvnitř Společenství uskutečňuje osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku, která má však v jiném členském státě identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty,

 pořízení zboží uvnitř Společenství se uskutečňuje za účelem následného dodání zboží osobou povinnou k dani v tuzemsku,

 zboží, které osoba povinná k dani takto pořídila, je přímo odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu než toho, v němž má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, a je určeno osobě, pro kterou osoba povinná k dani následné dodání uskutečňuje,

 osoba, pro kterou je uskutečňováno následné dodání zboží, je osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, která má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v tuzemsku,

 osoba, pro kterou bylo následné dodání uskutečněno, byla v souladu ►M18  s čl. 21 odst. 1 písm. c) ◄ označena za daňového dlužníka, která má odvést daň za dodání uskutečněná osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku.

▼M4

Článek 28d

Uskutečnění zdanitelného plnění a daňová povinnost

1.  Zdanitelné plnění je uskutečněno tehdy, kdy se uskuteční pořízení zboží uvnitř Společenství. Pořízení zboží uvnitř Společenství se považuje za uskutečněné tehdy, kdy je za uskutečněné považováno dodání obdobného zboží v tuzemsku.

2.  Při pořízení zboží uvnitř Společenství vzniká daňová povinnost k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění.

▼M6

3.  Odchylně od odstavce 2 vznikne daňová povinnost vystavením faktury ►M20  ————— ◄ podle čl. 22 odst. 3 písm. a), pokud tuto fakturu ►M20  ————— ◄ vystaví pořizovatel před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění.

▼M4

4.  Odchylně od čl. 10 odst. 2 a 3 vznikne daňová povinnost z dodání zboží, které bylo uskutečněno za podmínek stanovených v čl. 28c části A, k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění.

▼M6

Daňová povinnost nicméně vznikne vystavením faktury ►M20  ————— ◄ podle čl. 22 odst. 3 písm. a), pokud je tato faktura ►M20  ————— ◄ vystavena před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž došlo k zdanitelnému plnění.

▼M4

Článek 28e

Základ daně a sazba daně

1.  V případě pořízení zboží uvnitř Společenství se základ daně stanoví na základě stejných položek, jaké se podle čl. 11 části A použijí ke stanovení základu daně z dodání stejného zboží v tuzemsku. ►M6  Zejména se při pořízení zboží uvnitř Společenství podle čl. 28a odst. 6 základ daně stanoví podle čl. 11 části A. odst. 1 písm. b) a odst. 2 a 3. ◄

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, že spotřební daň splatná nebo odvedená osobou, která si pořizuje uvnitř Společenství výrobek, který je předmětem spotřební daně, bude zahrnuta do základu daně v souladu s čl. 11 částí A odst. 2 písm. a). ►M6  Jestliže jsou poté, co se pořízení zboží uvnitř Společenství uskutečnilo, pořizovateli vráceny spotřební daně odvedené v členském státě, z něhož bylo zboží odesláno nebo přepraveno, základ daně se v členském státě, kde se pořízení uvnitř Společenství uskutečnilo, přiměřeně sníží. ◄

▼M6

2.  U dodání zboží uvedeného v čl. 28c části A písm. d) se základ daně stanoví podle čl. 11 části A odst. 1 písm. b) a odst. 2 a 3.

▼M4

►M6  3. ◄   Na pořízení zboží uvnitř Společenství se použije daňová sazba platná v okamžiku, kdy vzniká daňová povinnost.

►M6  4. ◄   Na pořízení zboží uvnitř Společenství se použije daňová sazba, která se použije na dodání obdobného zboží v tuzemsku.

Článek 28f

Právo na odpočet daně

1.  V článku 17 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto:

1.„2.  Jsou-li zboží a služby použity pro účely jejích zdanitelných plnění, je osoba povinná k dani oprávněna odpočíst od daně, kterou je povinna odvést:

▼M10

a) daň z přidané hodnoty, která je splatná nebo byla odvedena s ohledem na zboží nebo služby, jež jí byly nebo mají být dodány v tuzemsku jinou osobou povinnou k dani;

▼M4

b) daň z přidané hodnoty, která je splatná nebo byla odvedena s ohledem na zboží dovezené do tuzemska;

c) daň z přidané hodnoty splatnou podle čl. 5 odst. 7 písm. a), čl. 6 odst. 3 a čl. 28a odst. 6;

d) daň z přidané hodnoty splatnou podle čl. 28a odst. 1 písm. a).

1.3.  Členské státy mohou přiznat každé osobě povinné k dani nárok na odpočet nebo vrácení daně z přidané hodnoty uvedený v odstavci 2, jsou-li zboží a služby použity za účelem:

a) plnění souvisejících s hospodářskými činnostmi uvedenými v čl. 4 odst. 2, která byla uskutečněny v jiné zemi a na která by se vztahoval nárok na odpočet daně, kdyby byla uskutečněna v tuzemsku;

▼M26

b) plnění, která jsou osvobozena od daně podle čl. 14 odst. 1 písm. g a i), článku 15 a čl. 16 odst. 1 bodů B, C, D nebo E nebo odst. 2 nebo čl. 28c bodů A a C;

▼M4

c) jakýchkoli plnění osvobozených od daně podle čl. 13 části B písm. a) a d) body 1 až 5, je-li zákazník usazen mimo Společenství nebo je-li toto plnění přímo vázáno na zboží určené k vývozu do země mimo Společenství.

1.4.  Daň z přidané hodnoty se podle odstavce 3 vrací:

 osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku, ale usazeným v jiném členském státě, v souladu s prováděcími pravidly stanovenými směrnicí 79/1072/EHS ( 9 ),

 osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství, v souladu s prováděcími pravidly stanovenými směrnicí 86/560/EHS ( 10 ).

▼M6

Pro účely použití předchozích ustanovení se:

a) osoby povinné k dani uvedené v článku 1 směrnice 79/1072/EHS rovněž považují pro účely použití zmíněné směrnice za osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku, jestliže v tuzemsku pouze dodávaly zboží a poskytovaly služby osobě, která byla v souladu ►M18  s čl. 21 odst. 1 písm. a) a c) ◄ třetím pododstavcem označena za daňového dlužníka,

b) osoby povinné k dani uvedené v článku 1 směrnice 86/560/EHS rovněž považují pro účely použití zmíněné směrnice za osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, jestliže v tuzemsku pouze dodávaly zboží a poskytovaly služby osobě, která byla v souladu s čl. 21 bodem 1 písm. a) třetím pododstavcem označena za daňového dlužníka,

c) směrnice 79/1072/EHS a 86/560/EHS nevztahují na dodání zboží, která jsou nebo mohou být osvobozena od daně podle čl. 28c části A, pokud je toto zboží odesláno nebo přepraveno pořizovatelem nebo jeho jménem.

▼M4

2.  V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

2.„1.  Pro uplatnění nároku na odpočet daně musí osoba povinná k dani:

a) při odpočtu daně podle čl. 17 odst. 2 písm. a) vlastnit fakturu vystavenou v souladu s čl. 22 odst. 3;

b) při odpočtu daně podle čl. 17 odst. 2 písm. b) vlastnit dovozní doklad, v němž je uvedena jako příjemce nebo dovozce a který udává nebo umožňuje výpočet výše splatné daně;

c) při odpočtu daně podle čl. 17 odst. 2 písm. c) splnit náležitosti předepsané jednotlivými členskými státy;

d) je-li žádána, aby odvedla daň jako zákazník nebo kupující v případech, na které se vztahuje čl. 21 bod 1, splnit náležitosti předepsané jednotlivými členskými státy;

e) při odpočtech podle čl. 17 odst. 2 písm. d) uvést v přiznání podaném podle čl. 22 odst. 4 veškeré údaje potřebné pro stanovení výše daně splatné z pořízení zboží uvnitř Společenství touto osobou a dále vlastnit fakturu podle čl. 22 odst. 3.“

3.  V článku 18 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.  Členské státy mohou poskytnout osobě povinné k dani, která nevlastní fakturu podle čl. 22 odst. 3, právo provést odpočet uvedený v čl. 17 odst. 2 písm. d); stanoví přitom podmínky a prováděcí pravidla k tomuto ustanovení.“

Článek 28g

Daňoví dlužníci

Článek 21 se nahrazuje tímto:

▼M18

„Článek 21

Daňoví dlužníci vůči finančním orgánům

1.  V rámci vnitřního systému jsou povinny odvádět daň z přidané hodnoty:

▼M23

a) osoba povinná k dani uskutečňující zdanitelná dodání zboží nebo poskytnutí služeb, s výjimkou případů uvedených v písmenech b), c) a f). Uskutečňuje-li zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služeb osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku, mohou členské státy za podmínek, které si určí, stanovit, že daňovým dlužníkem je osoba, pro niž se dodání zboží nebo poskytnutí služeb uskutečnilo;

▼M18

b) osoba povinná k dani, které poskytuje služby uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. e) osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku, nebo osoba, která má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v tuzemsku a které poskytuje služby uvedené v čl. 28b částech C, D, E a F osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku;

c) osoba, pro niž se dodání zboží uskutečňuje, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

 zdanitelným plněním je dodání zboží za podmínek stanovených v čl. 28c části E bodě 3,

 osobou, pro niž se dodání zboží uskutečňuje, je jiná osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v tuzemsku,

 faktura vystavená osobou povinnou k dani, která není usazena v tuzemsku, vyhovuje podmínkám čl. 22 odst. 3.

Členské státy mohou nicméně přijmout odchylku od této povinnosti, ustanovila-li osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku, v této zemi svého daňového zástupce;

d) každá osoba, která uvádí daň z přidané hodnoty na faktuře ►M20  ————— ◄ ;

e) osoba uskutečňující zdanitelné pořízení zboží uvnitř Společenství;

▼M23

f) osoby, které jsou identifikovány pro účely daně z přidané hodnoty v tuzemsku a jimž se dodává zboží za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 písm. d) nebo e), pokud dodání provádí osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku.

▼M18

2.  Odchylně od odstavce 1:

a) je-li daňovým dlužníkem podle odstavce 1 osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku, mohou jí členské státy povolit, aby jako daňového dlužníka označila daňového zástupce. Tato možnost je vázána na splnění podmínek a postupů, které stanoví každý členský stát;

b) uskutečňuje-li zdanitelné plnění osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku, a se zemí, ve které má tato osoba sídlo nebo v níž je usazena, neexistuje právní nástroj, který by upravoval vzájemnou pomoc rozsahem obdobnou té, jakou stanovují směrnice 76/308/EHS ( 11 ) a 77/799/EHS ( 12 ) a nařízení Rady (EHS) č. 218/92 ze dne 27. ledna 1992 o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní (DPH) ( 13 ), mohou členské státy přijmout opatření, která stanoví, že daňovým dlužníkem je daňový zástupce ustanovený osobou povinnou k dani, která není usazena v tuzemsku.

3.  V situacích uvedených v odstavcích 1 a 2 mohou členské státy stanovit, že za odvod daně ručí společně a nerozdílně jiná osoba než daňový dlužník.

4.  Při dovozu je povinna odvést daň z přidané hodnoty osoba nebo osoby, které jako daňové dlužníky označí nebo uzná členský stát, do kterého je zboží dováženo.

▼M4

Článek 28h

Povinnosti daňových dlužníků

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Povinnosti v rámci vnitřního systému

1.  

a) Každá osoba povinná k dani oznámí zahájení, změnu nebo ukončení činnosti, kterou vykonává jako osoba povinná k dani. S výhradou jimi stanovených podmínek umožní členské státy osobě povinné k dani podávat tato oznámení elektronickými prostředky a mohou rovněž použití elektronických prostředků vyžadovat.

b) Aniž je dotčeno písmeno a), oznámí každá osoba povinná k dani uvedená v čl. 28a odst. 1 písm. a) druhém pododstavci, že uskutečňuje pořízení zboží uvnitř Společenství, nejsou-li splněny podmínky pro použití odchylky podle zmíněného článku.

c) Členské státy přijmou opatření nezbytná k určení totožnosti prostřednictvím osobního čísla:

▼M23

 každé osoby povinné k dani s výjimkou osob uvedených v čl. 28a odst. 4, která uskutečňuje v tuzemsku dodání zboží nebo poskytování služeb, z nichž jí vzniká nárok na odpočet, kromě dodání zboží nebo poskytování služeb, z nichž odvádí daň výhradně zákazník nebo příjemce podle čl. 21 odst. 1 písm. a), b), c) nebo f). Členské státy nejsou nicméně povinny přidělit identifikační číslo pro účely daně některým osobám povinným k dani uvedeným v čl. 4 odst. 3,

▼M4

 každé osoby povinné k dani uvedené v odst. 1 písm b) a každé osoby povinné k dani, která využije možnost poskytovanou v čl. 28a odst. 1 písm. a) třetím pododstavci,

▼M6

 každé osoby povinné k dani, která v tuzemsku uskutečňuje pořízení zboží uvnitř Společenství pro potřeby svých plnění v rámci hospodářských činností, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 2 a prováděny v zahraničí.

▼M4

d) Každé osobní identifikační číslo obsahuje předčíslí podle mezinárodního standardu ISO 3166 – alfa 2, podle nějž lze určit vydávající členský stát. ►M20  Řecká republika je však oprávněna používat předčíslí „EL.“ ◄

e) Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, že jejich identifikační systémy umožní odlišit osoby povinné k dani uvedené v písmenu c), a k zajištění správného používání přechodných úprav pro zdaňování plnění uskutečněných uvnitř Společenství, jak jsou stanoveny v této hlavě.

2.  

a) Každá osoba povinná k dani vede účetnictví dostatečně podrobné k tomu, aby správci daně umožnilo uplatnit a prověřit daň z přidané hodnoty.

▼M10

b) Každá osoba povinná k dani vede seznam zboží, které odeslala či přepravila nebo které bylo odesláno či přepraveno jejím jménem z tuzemska, jak je vymezuje článek 3, ale uvnitř Společenství, v rámci plnění uvedených v čl. 28a odst. 5 písm. b) páté, šesté a sedmé odrážce.

Každá osoba povinná k dani vede dostatečně podrobné účetnictví umožňující identifikaci zboží odeslaného jí z jiného členského státu osobou povinnou k dani nebo jejím jménem, je-li tato osoba, která má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v tomto jiném členském státě, v souvislosti s nímž byly poskytnuty služby uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. c) třetí a čtvrté odrážce.

▼M20

3.  

a) Každá osoba povinná k dani zajistí, že buď ona sama, nebo její zákazník, nebo třetí osoba jejím jménem a na její účet vystaví fakturu za zboží nebo služby, které dodala nebo poskytla jiné osob & #277; povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani. Každá osoba povinná k dani také zajistí, že buď ona sama, nebo její zákazník, nebo třetí osoba jejím jménem a na její účet vystaví fakturu v souvislosti s dodáními zboží uvedenými v čl. 28b části B odst. 1 a v souvislosti s dodáními zboží za podmínek uvedených v čl. 28c části A.

Každá osoba povinná k dani rovněž zajistí, že buď ona sama, nebo její zákazník, nebo třetí osoba jejím jménem a na její účet vystaví fakturu za každou platbu na její účet před dodáním zboží podle prvního pododstavce a za každou platbu na její účet provedenou jinou osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani předtím, než je poskytnutí služeb dokončeno.

Členské státy mohou osobám povinným k dani uložit povinnost vystavovat faktury za jiné zboží nebo služby, než jsou uvedeny v předchozích pododstavcích, které dodaly nebo poskytly na jejich území. Přitom mohou členské státy ve vztahu k těmto fakturám uložit méně povinností, než je uvedeno v písmenech b), c) a d).

Členské státy mohou zprostit osoby povinné k dani povinnosti vystavovat faktury za zboží nebo služby, které dodaly nebo poskytly na jejich území a které jsou od daně na základě článku 13, čl. 28 odst. 2 písm. a) a čl. 28 odst. 3 písm. b) osvobozeny, bez ohledu na to, zda s vrácením daně odvedené na předchozím stupni fázi či nikoliv.

Každý doklad nebo sdělení, které mění původní fakturu a výslovně a jednoznačně se k ní vztahuje, se považuje za fakturu. Členské státy, na jejichž území je zboží dodáváno nebo služby poskytovány, mohou povolit, aby na těchto dokladech nebo v těchto sděleních byly některé povinné údaje vynechány.

Členské státy mohou osobám povinným k dani, které dodávají zboží a poskytují služby na jejich území, stanovit lhůtu pro vystavení faktur.

Za několik samostatných dodání zboží nebo poskytnutí služeb lze za podmínek stanovených členskými státy, na jejichž území je zboží dodáváno nebo služby poskytovány, vystavit souhrnnou fakturu.

Zákazník osoby povinné k dani může vystavit faktury na zboží nebo služby, které mu tato osoba dodala nebo poskytla, za podmínky, že na počátku byla mezi stranami uzavřena dohoda a že osoba povinná k dani, která dodává zboží nebo služby, přijímá každou fakturu určeným postupem. Členské státy, na jejichž území je zboží dodáváno nebo služby poskytovány, stanoví podmínky a postupy pro dohody a postupy přijímání faktur mezi osobou povinnou k dani a jejím zákazníkem.

Členské státy mohou stanovit další podmínky pro vystavování faktur zákazníky osob povinných k dani, které dodávají zboží nebo poskytují služby na jejich území. Mohou zejména požadovat, aby tyto faktury byly vydávány jménem a na účet osoby povinné k dani. Tyto podmínky musí být vždy stejné bez ohledu na místo usazení zákazníka.

Členské státy mohou také osobám povinným k dani, které dodávají zboží nebo služby na jejich území, stanovit zvláštní podmínky pro případy, že je třetí strana nebo zákazník, který vystavuje faktury, usazen v zemi, se kterou nemají uzavřen žádný právní nástroj o vzájemné pomoci s oblastí působnosti podobnou oblasti působnosti směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření ( 14 ), směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní ( 15 ) a nařízení Rady (EHS) č. 218/92 ze dne 27. ledna 1992 o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní (DPH) ( 16 ).

b) Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení této směrnice, uvádějí se na fakturách vystavovaných podle písm. a) prvního, druhého a třetího pododstavce pro účely daně z přidané hodnoty povinně pouze tyto údaje:

 datum vydání,

 pořadové číslo založené na jedné nebo více sériích, které jednoznačně určují fakturu,

 identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, uvedené v odst. 1 písm. c), pod nímž osoba povinná k dani dodala zboží nebo poskytla služby,

 identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty zákazníka uvedené v odst. 1 písm. c), který je v případě dodání zboží nebo poskytnutí služeb daňovým dlužníkem nebo jemuž bylo dodáno zboží podle čl. 28c části A,

 plné jméno a adresa osoby povinné k dani a jejího zákazníka,

 množství a druh dodávaného zboží nebo rozsah a druh poskytovaných služeb,

 den, kdy bylo uskutečněno nebo dokončeno dodání zboží nebo poskytování služeb, nebo den, kdy byla provedena platba na účet uvedená v písm. a) druhém pododstavci, pokud jej lze určit a liší se ode dne vystavení faktury,

 základ daně pro každou sazbu nebo osvobození, jednotková cena bez daně a veškeré slevy nebo rabaty, pokud nejsou obsaženy v jednotkové ceně,

 použitá sazba DPH,

 splatná částka daně, není-li použit zvláštní režim, pro který tato směrnice tento údaj nepřipouští,

 v případě osvobození od daně nebo je-li zákazník daňovým dlužníkem, odkaz na příslušné ustanovení této směrnice, na odpovídající vnitrostátní ustanovení nebo na jakýkoli údaj o tom, že dodání je osvobozeno od daně nebo předmětem postupu zpětného vyúčtování,

 jde-li o dodání nových dopravních prostředků ve Společenství, údaje uvedené v čl. 28a odst. 2,

 je-li používáno zdanění rozdílů, odkaz na článek 26 nebo 26a, na odpovídající vnitrostátní ustanovení nebo na jakýkoli jiný údaj, že bylo použito zdanění rozdílů,

 je-li daňovým dlužníkem daňový zástupce ve smyslu čl. 21 odst. 2, identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty tohoto daňového zástupce, uvedené v odst. 1 písm. c), a jeho plné jméno a adresa.

Členské státy mohou od osob povinných k dani, které jsou usazeny na jejich území a dodávají zboží nebo poskytují služby na jejich území, vyžadovat uvedení identifikačního čísla pro daň z přidané hodnoty podle odst. 1 písm. c) jejich zákazníka i v jiných případech, než jsou uvedeny v prvním pododstavci čtvrté odrážce.

Členské státy nevyžadují, aby faktury byly podepsány.

Částky uvedené na faktuře lze vyjadřovat v jakékoli měně, je-li částka daně, jež má být odvedena, uvedena v měně členského státu, kde je zboží dodáváno nebo služby poskytovány, s využitím přepočtového mechanismu stanoveného v čl. 11 části C odst. 2.

Je-li to nutné pro účely kontroly, mohou členské státy vyžadovat, aby byly faktury za zboží dodané nebo služby poskytnuté na jejich území a faktury, které obdrží osoby povinné k dani usazené na jejich území, přeloženy do jejich vnitrostátních jazyků.

c) Faktury vydané na základě písmena a) lze zasílat buď na papíře, nebo elektronicky, pokud s tím zákazník souhlasí.

Faktury zaslané elektronicky členské státy přijímají pod podmínkou, že věrohodnost původu a neporušenost obsahu jsou zaručeny

 zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy ( 17 ); členské státy však mohou požadovat, aby se zaručený elektronický podpis zakládal na kvalifikovaném osvědčení a byl vytvořen prostředky pro bezpečné vytváření podpisů ve smyslu čl. 2 odst. 6 a 10 uvedené směrnice,

 nebo prostřednictvím elektronické výměny dat (EDI) vymezené v článku 2 doporučení Komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o právních aspektech elektronické výměny dat ( 18 ), jestliže dohoda o výměně stanoví užití postupů zaručujících věrohodnost původu a neporušenost dat; členské státy však mohou za podmínek, které stanoví, požadovat doplňkový souhrnný dokument na papíře.

Faktury však lze zasílat jinými elektronickými prostředky s výhradou jejich přijímání členským státem nebo členskými státy, jichž se to týká. Komise předloží do 31. prosince 2008 zprávu současně s případným návrhem na změnu podmínek elektronické fakturace, aby byl vzat v úvahu možný budoucí technologický vývoj v této oblasti.

Členské státy nesmějí ukládat osobám povinným k dani, které dodávají zboží nebo poskytují služby na jejich území, žádné jiné povinnosti nebo formality související s elektronickým přenosem faktur. Mohou však do 31. prosince 2005 stanovit, že užití takového systému musí být předem oznámeno.

Členské státy mohou stanovit zvláštní podmínky pro vystavování faktur za zboží nebo služby dodané na jejich území ze země, se kterou nemají uzavřen žádný právní nástroj o vzájemné pomoci s oblastí působnosti podobnou oblasti působnosti směrnic 76/308/EHS a 77/799/EHS a nařízení Rady (EHS) č. 218/92, elektronickými prostředky.

V případě dílčích dodávek zahrnující více faktur zasílaných elektronickými prostředky stejnému příjemci, mohou být údaje společné jednotlivým fakturám uvedeny pouze jednou, pokud jsou u každé faktury přístupné všechny informace.

d) Každá osoba povinná k dani zajistí, že jsou uchovány kopie faktur, které sama vydala nebo které vydal její zákazník nebo třetí osoba jejím jménem a na její účet, a všechny faktury, které obdržela.

Pro účely této směrnice může osoba povinná k dani určit místo uchovávání pod podmínkou, že tam uchovávané faktury nebo informace zpřístupní bez zbytečného prodlení oprávněným orgánům, kdykoli o to požádají. Členské státy však mohou požadovat, aby jim osoby povinné k dani usazené na jejich území oznámily místo uchovávání, pokud je mimo jejich území. Členské státy kromě toho mohou požadovat, aby osoby povinné k dani usazené na jejich území uchovávaly na jejich území faktury vydané jimi samými nebo jejich zákazníkem nebo třetí osobou jejich jménem a na jejich účet, a všechny faktury, které obdržely, pokud nejsou uchovány elektronickými prostředky zaručujícími k uvedeným údajům plný přístup on-line.

Věrohodnost původu a neporušenost obsahu faktur a jejich čitelnost musí být zaručeny po celou dobu uchovávání. Údaje, které obsahují faktury uvedené v písm. c) třetím pododstavci, nesmějí být měněny a musí zůstat čitelné po celé uvedené období.

Členské státy určí období, po něž musí osoby povinné k dani uchovávat faktury za zboží dodané nebo služby poskytnuté na jejich území a faktury, které obdržely osoby povinné k dani usazené na jejich území.

Aby se zaručilo plnění podmínek stanovených ve třetím pododstavci, mohou členské státy uvedené ve čtvrtém pododstavci požadovat, aby faktury byly uchovávány v původní formě, papírové nebo elektronické, ve které byly zaslány. Jsou-li faktury uchovávány elektronicky, mohou také požadovat, aby byla rovn & #277;ž uchovávána data zaručující věrohodnost původu a neporušenost obsahu.

Členské státy uvedené ve čtvrtém pododstavci mohou stanovit zvláštní podmínky zakazující nebo omezující uchovávání faktur v zemi, se kterou nemají uzavřen žádný právní nástroj o vzájemné pomoci s oblastí působnosti podobnou oblasti působnosti směrnic 76/308/EHS, 77/799/EHS a nařízení Rady (EHS) č. 218/92 a o právu na přístup elektronickými prostředky, stahování a používání podle článku 22a.

Členské státy mohou za podmínek, které stanoví, vyžadovat uchovávání faktur obdržených osobami nepovinnými k dani.

e) Přenosem a uchováváním faktur „elektronickými prostředky“ se pro účely písmen c) a d) rozumí přenos nebo zpřístupnění příjemci a uchovávání za užití elektronického zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu nebo jinými optickými nebo elektromagnetickými technologiemi.

Členské státy pro účely této směrnice uznávají jako faktury doklady nebo sdělení v papírové nebo elektronické formě, pokud splňují podmínky stanovené v tomto odstavci.

▼M4

4.  

a) Každá osoba povinná k dani předloží ve lhůtě stanovené členskými státy daňové přiznání. Tato lhůta nesmí překročit dva měsíce od konce jednotlivých zdaňovacích období. Členské státy mohou stanovit zdaňovací období jako měsíční, dvouměsíční nebo čtvrtletní. Členské státy mohou nicméně stanovit odlišná období s podmínkou, že nepřekročí jeden rok. S výhradou jimi stanovených podmínek umožní členské státy osobě povinné k dani předkládat daňová přiznání elektronickými prostředky a mohou rovněž použití elektronických prostředků vyžadovat.

b) Daňové přiznání musí obsahovat všechny údaje potřebné k výpočtu splatné daně a k provedení odpočtu daně včetně celkové hodnoty plnění vztahujících se k této dani a odpočtu a celkové hodnoty plnění osvobozených od daně, je-li to vhodné a do té míry, do jaké je to nezbytné ke stanovení základu daně.

c) Daňové přiznání dále uvádí

 na jedné straně celkovou hodnotu bez daně z přidané hodnoty dodání zboží uvedených v čl. 28c části A, z nichž vznikla v daném zdaňovacím období daňová povinnost.

 Uvádí rovněž tyto údaje: celková hodnota bez daně z přidané hodnoty dodání zboží uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) druhé větě a v čl. 28b části B odst. 1, která byla uskutečněna na území jiného členského státu a u nichž vznikla v daném zdaňovacím období daňová povinnost, pokud se místo, kde se přeprava nebo odeslání zboží začaly uskutečňovat, nachází v tuzemsku,

▼M6

 na druhé straně celkovou hodnotu bez daně z přidané hodnoty pořízení zboží uvnitř Společenství, jedná-li se o pořízení podle čl. 28a odst. 1 a 6 uskutečněná v tuzemsku, z nichž vznikla daňová povinnost.

 Uvádí rovněž tyto údaje: celková hodnota bez daně z přidané hodnoty dodání zboží uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) druhé větě a v čl. 28b části B odst. 1,která byla uskutečněna v tuzemsku a u nichž v průběhu zdaňovacího období vznikla daňová povinnost, pokud se místo, kde se přeprava nebo odeslání zboží začaly uskutečňovat, nachází na území jiného členského státu, a celková hodnota bez daně z přidané hodnoty dodání zboží uskutečněných v tuzemsku, pro něž byla osoba povinná k dani označena za daňového dlužníka v souladu s čl. 28c částí E bodem 3 a pro kterou se daň stala splatnou v průběhu období, jehož se daňové přiznání týká.

▼M4

5.  Každá osoba povinná k dani odvede při odevzdání pravidelného daňového přiznání čistou výši daně z přidané hodnoty. Členské státy mohou nicméně pro odvedení této daně určit jiný den nebo mohou požadovat zálohu.

6.  

a) Členské státy mohou na osobě povinné k dani požadovat, aby předložila prohlášení obsahující údaje uvedené v odstavci 4, které se týkají všech plnění uskutečněných v předchozím roce. Toto prohlášení musí poskytovat veškeré údaje potřebné pro jakékoliv opravy. S výhradou jimi stanovených podmínek umožní členské státy osobě povinné k dani předložení tohoto prohlášení elektronickými prostředky a mohou rovněž použití elektronických prostředků vyžadovat.

b)  ►M10  Každá osoba povinná k dani, která má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, předloží rovněž souhrnný výkaz všech pořizovatelů, kteří mají identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, kterým dodala zboží za podmínek stanovených v čl. 28c části A písm. a) a d), jakož i souhrnný výkaz příjemců plnění uvedených v pátém pododstavci, kteří mají identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty. ◄

Souhrnný výkaz vypracuje za každé kalendářní čtvrtletí ve lhůtě a postupem stanoveným členskými státy, které přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly v každém případě dodrženy předpisy o administrativní spolupráci v oblasti nepřímého zdanění. S výhradou jimi stanovených podmínek umožní členské státy osobě povinné k dani předložení tohoto výkazu elektronickými prostředky a mohou rovněž použití elektronických prostředků vyžadovat.

Souhrnný výkaz uvádí:

 identifikační číslo osoby povinné k dani pro daň z přidané hodnoty v tuzemsku, pod kterým uskutečnil dodání zboží za podmínek stanovených v ►M6  čl. 28c části A písm. a) ◄ ,

▼M10

 identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty každého pořizovatele v jiném členském státě, pod nímž mu bylo zboží dodáno,

▼M4

 pro každého pořizovatele celkovou hodnotu dodání zboží uskutečněných osobou povinnou k dani. Tato částka se přiznává za kalendářní čtvrtletí, v jehož průběhu vznikla daňová povinnost.

Souhrnný výkaz dále uvádí:

 u dodání zboží, na které se vztahuje ►M6  čl. 28c části A písm. d) ◄ identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty osoby povinné k dani v tuzemsku, její identifikační číslo v členském státě určení zásilky nebo přepravy zboží a celkovou ►M6  a celkovou výši dodání stanovenou v souladu s čl. 28e odst. 2. ◄

 částku oprav provedených podle čl. 11 části C odst. 1. Tato částka se přiznává za kalendářní čtvrtletí, v jehož průběhu je pořizovateli oprava oznámena.

V případech uvedených v čl. 28b části A odst. 2 třetím pododstavci uvede osoba povinná k dani, která má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v tuzemsku, zřetelně a jednoznačně ve svém souhrnném výkazu:

 své identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty v tuzemsku, pod nímž uskutečnila pořízení a následné dodání zboží uvnitř Společenství,

 identifikační číslo v členském státě určení zásilky nebo přepravy zboží příjemce následného dodání uskutečněného osobou povinnou k dani a

 za každého příjemce celková hodnota bez daně z přidané hodnoty dodání uskutečněných osobou povinnou k dani na území členského státu určení zásilky nebo přepravy zboží. Tyto hodnoty se přiznávají za kalendářní čtvrtletí, v jejichž průběhu vznikla daňová povinnost.

c) Odchylně od písmene b) mohou členské státy:

 požadovat, aby byl souhrnný výkaz podáván měsíčně,

 požadovat, aby souhrnný výkaz obsahoval další podrobnosti.

d) U dodání nových dopravních prostředků za podmínek stanovených čl. 28c částí A písm. b), které uskuteční osoba povinná k dani, která má identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, pro kupujícího, který nemá identifikační číslo pro daň z přidané hodnoty, nebo které uskuteční osoba povinná k dani, jak je vymezena v čl. 28a odst. 4, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, že prodávající sdělí veškeré údaje potřebné k tomu, aby správce daně mohl uplatnit a přezkoumat daň z přidané hodnoty.

e) Členské státy mohou od osob povinných k dani, které v tuzemsku uskutečňují pořízení zboží uvnitř Společenství, jak je vymezeno v čl. 28a odst. 1 písm. a) a odst. 6, požadovat, aby předložily prohlášení obsahující podrobnosti o tomto pořízení, s tím, že taková prohlášení nicméně nemohou být požadována za dobu kratší než jeden měsíc.

Členské státy mohou rovněž požadovat na osobách, které uskutečňují pořízení nových dopravních prostředků uvnitř Společenství, jak je vymezeno v čl. 28a odst. 1 písm. b), aby poskytly při předkládání daňového přiznání podle odstavce 4 veškeré údaje potřebné k tomu, aby správce daně mohl uplatnit a přezkoumat daň z přidané hodnoty.

▼M18

7.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které se podle čl. 21 odst. 1 a 2 považují za daňové dlužníky namísto osoby povinné k dani, která není usazena v tuzemsku, splnily povinnosti stanovené v tomto článku týkající se prohlášení a odvodu daně; rovněž přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které podle čl. 21 odst. 3 ručí společně a nerozdílně za odvod daně, splnily povinnosti stanovené v tomto článku pro odvod daně.

▼M4

8.  Členské státy mohou ukládat další povinnosti, které považují za nezbytné k správnému uložení a výběru daně a k předcházení daňovým únikům, dostojí-li požadavku rovného zacházení s domácími plněními i plněními prováděnými osobami povinnými k dani mezi členskými státy, a za podmínky, že tyto povinnosti nepovedou při obchodu mezi členskými státy k formalitám spojeným s překračováním hranic.

▼M20

Možnost stanovená v prvním pododstavci nemůže být využita k ukládání dodatečných povinností nad povinnosti stanovené v odstavci 3.

▼M4

9.  

a) Členské státy mohou osvobodit od určitých nebo všech povinností:

 osoby povinné k dani, které uskutečňují výhradně dodání zboží nebo poskytování služeb osvobozená od daně podle článků 13 a 15,

 osoby povinné k dani, jež mohou být osvobozeny od daně podle článku 24 a na něž lze vztáhnout odchylku podle čl. 28a odst. 1 písm. a) druhého pododstavce,

 osoby povinné k dani, které neuskutečňují žádné z plnění uvedených v odst. 4 písm. c).

Aniž jsou dotčeny podmínky písmene d), nesmějí však členské státy zprostit povinností uvedených v čl. 22 odst. 3 osoby povinné k dani uvedené ve třetí odrážce.

b) Členské státy mohou osvobodit od povinností podle odst. 2 písm. a) jiné osoby povinné k dani než uvedené v písmenu a).

c) Členské státy mohou osoby povinné k dani osvobodit od úhrady splatné daně, je-li její výše bezvýznamná.

▼M20

d) S výhradou konzultace s výborem podle článku 29 a za podmínek, které určí, mohou členské státy stanovit, že faktury za zboží dodané nebo za služby poskytnuté na jejich území nemusí splňovat některé z podmínek stanovených v odst. 3 písm. b) v těchto případech:

 pokud je částka faktury nízká, nebo

 pokud činí obchodní nebo správní praxe v daném hospodářském odvětví nebo technické podmínky, za nichž jsou faktury vystavovány, dodržení všech požadavků uvedených v odst. 3 písm. b) obtížným.

Tyto faktury musí v každém případě obsahovat

 datum vystavení,

 identifikaci osoby povinné k dani,

 identifikaci druhu dodávaného zboží nebo poskytovaných služeb,

 splatnou daň nebo údaje potřebné k jejímu výpočtu.

Zjednodušení stanovené v tomto písmenu nelze použít u plnění uvedených v odst. 4 písm. c).

e) Jestliže členské státy využijí možnost stanovenou v písm. a) třetí odrážce a upustí od přidělení čísla uvedeného v odst. 1 písm. c) osobám povinným k dani, které neprovádějí žádné z plnění uvedených v odst. 4 písm. c) a jestliže dodavateli nebo zákazníku nebylo přiděleno identifikační číslo tohoto typu, může faktura místo toho uvádět jiné číslo, zvané daňové registrační číslo, definované dotyčnými členskými státy.

Bylo-li osob & #277; povinné k dani přiděleno identifikační číslo uvedené v odst. 1 písm. c), mohou členské státy uvedené v prvním pododstavci také požadovat, aby faktura uváděla

 u poskytnutí služeb uvedených v čl. 28b částech C, D, E a F a u dodání zboží uvedených v čl. 28c částech A a E odst. 3 číslo uvedené v odst. 1 písm. c) a daňové registrační číslo dodavatele,

 u jiných dodání zboží a poskytnutí služeb pouze daňové registrační číslo dodavatele nebo pouze číslo uvedené v odst. 1 písm. c).

▼M4

10.  Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby právnické osoby nepovinné k dani, kteří jsou daňovými dlužníky v souvislosti s pořízením zboží uvnitř Společenství, na které se vztahuje čl. 28a odst. 1 písm. a) první pododstavec, dodržovaly výše zmíněné povinnosti týkající se prohlášení a odvodu a aby jim byla přidělena osobní identifikační čísla, jak jsou vymezena v odst. 1 písm. c), d) a e).

►M6  11.  V případě nabytí výrobků podléhajících spotřební dani uvedených v čl. 28a odst. 1 písm. c) uvnitř Společenství, jakož i ◄ pro pořízení nových dopravních prostředků uvnitř Společenství, na která se vztahuje čl. 28a odst. 1 písm. b), přijmou členské státy předpisy upravující prohlášení a následný odvod daně.

12.  Rada může jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření ke zjednodušení povinnosti předkládat souhrnný výkaz, kterou stanoví odst. 6 písm. b). Tato zjednodušující opatření, která nesmějí ohrozit řádnou kontrolu plnění uvnitř Společenství, mohou mít tyto podoby:

a) členské státy mohou oprávnit osoby povinné k dani, které splňují následující tři podmínky, k podávání ročního souhrnného výkazu, ve kterém dotyčné osoby povinné k dani uvedou identifikační čísla pro daň z přidané hodnoty v jiném členském státě osob, kterým dodávaly zboží za podmínek stanovených v čl. 28c části A:

 celková roční hodnota bez daně z přidané hodnoty jimi dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, jak je vymezena v článcích 5, 6 a čl. 28a odst. 5, nepřekročila o více než 35 000 ECU roční obrat, který posloužil jako východisko pro uplatnění osvobození od daně podle článku 24,

 celková roční hodnota bez daně z přidané hodnoty dodání zboží jimi uskutečněných za podmínek stanovených v čl. 28c části A nepřekročila ekvivalent 15 000 ECU v národní měně,

 dodání zboží jimi uskutečněná za podmínek stanovených v čl. 28c části A nejsou dodáními nových dopravních prostředků,

b) členské státy, které stanoví tříměsíční zdaňovací období, za které musí osoby povinné k dani předkládat daňové přiznání podle odstavce 4, mohou oprávnit tyto osoby k předkládání souhrnného výkazu za stejné období, splňují-li tyto osoby povinné k dani tyto tři podmínky:

 celková roční hodnota bez daně z přidané hodnoty zboží, jež dodávají, a služeb, jež poskytují, jak je vymezena v článcích 5, 6 a čl. 28a odst. 5, nepřekročila ekvivalent 200 000 ECU v národní měně,

 celková roční hodnota bez daně z přidané hodnoty dodání zboží jimi uskutečněných za podmínek stanovených v čl. 28c části A nepřekročila ekvivalent 15 000 ECU v národní měně,

 dodání zboží jimi uskutečněná za podmínek stanovených v článku 28c části A nejsou dodáními nových dopravních prostředků.“

▼M6

Článek 28i

Zvláštní režim pro malé podniky

V čl. 24 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Dodání nových dopravních prostředků uskutečněné za podmínek stanovených v čl. 28c části A, jakož i dodání zboží a služeb uskutečněné osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku se v každém případě vylučují z možnosti osvobození od daně podle odstavce 2.“

▼M4

Článek 28j

Společný režim daňového paušálu pro zemědělce

1.  V čl. 25 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Využijí-li členské státy této možnosti, přijmou opatření nezbytná k zajištění správného používání přechodné úpravy pro zdaňování plnění uskutečněných uvnitř Společenství, jak je stanovena v hlavě XVIa.“

2.  V článku 25 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto:

2.„5.  Sazba paušální náhrady podle odstavce 3 se uplatní na ceny bez daně:

a) zemědělských produktů dodaných zemědělci podléhajícími daňovému paušálu osobám povinným k dani jiným než těm, na které lze v tuzemsku vztáhnout režim daňového paušálu podle tohoto článku;

b) zemědělských služeb poskytnutých zemědělci podléhajícími daňovému paušálu za podmínek stanovených v čl. 28c části A právnickým osobám nepovinným k dani, na které v členském státě určení zásilky nebo přepravy dodávaných zemědělských produktů nelze vztáhnout odchylku podle čl. 28a odst. 1 písm. a) druhého pododstavce;

c) zemědělských služeb poskytnutých zemědělci podléhajícími daňovému paušálu osobám povinným k dani jiným než těm, na které lze v tuzemsku vztáhnout režim daňového paušálu podle tohoto článku.

Tato náhrada vylučuje všechny jiné formy odpočtu.

2.6.  V případě dodání zemědělských produktů a zemědělských služeb uvedených v odstavci 5 členské státy stanoví, že paušální náhradu zaplatí:

a) kupující nebo zákazník. V tomto případě bude kupující nebo zákazník povinný k dani oprávněn podle článku 17 postupem stanoveným členskými státy odpočíst od daně, kterou je v tuzemsku povinen odvést, výši paušální náhrady, kterou zaplatil zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu.

Členské státy nahradí kupujícímu nebo zákazníkovi výši paušální náhrady, již zaplatil zemědělcům podléhajícím daňovému paušálu v souvislosti s některým z těchto plnění:

 dodání zemědělských produktů za podmínek stanovených v čl. 28c části A osobám povinným k dani nebo právnickým osobám nepovinným k dani, které jednají jako takové, v jiném členském státě, v němž na ně nelze vztáhnout odchylku podle čl. 28a odst. 1 písm. a) druhého pododstavce,

 dodání zemědělských produktů za podmínek stanovených v článku 15 a v čl. 16 odst. 1 bodech B, D a E ve prospěch kupujících povinných k dani usazených mimo Společenství, jestliže tito kupující použili dotyčné výrobky k plněním uvedeným v čl. 17 odst. 3 písm. a) a b) nebo k službám, které se považují za poskytované v tuzemsku a z nichž odvádějí daň výhradně zákazníci podle čl. 21 bodu 1 písm. b),

 poskytnutí zemědělských služeb zákazníkům povinným k dani usazeným uvnitř Společenství, avšak v jiném členském státě, nebo zákazníkům povinným k dani usazeným mimo Společenství, využívají-li dotyční zákazníci tyto služby k plněním uvedeným v čl. 17 odst. 3 písm. a) a b) nebo k službám, které se považují za poskytované v tuzemsku a z nichž odvádějí daň výhradně zákazníci podle čl. 21 bodu 1 písm. b).

Členské státy stanoví způsob, jakým bude daň vracena; zejména mohou použít ustanovení čl. 17 odst. 4;

b) nebo správce daně.“

3.  V čl. 25 odst. 9 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Využijí-li členské státy možnosti dané tímto článkem, přijmou veškerá potřebná opatření k zajištění toho, že u dodání zemědělských produktů za podmínek stanovených v čl. 28b části B odst. 1 bude uplatňován týž způsob zdanění bez ohledu na to, zda je dodání uskutečněno zemědělcem podléhajícím daňovému paušálu nebo osobou povinnou k dani, která není zemědělcem podléhajícím daňovému paušálu.“

Článek 28k

Různá ustanovení

Do 30. června 1999 se použijí tato ustanovení:

1. Členské státy mohou osvobodit od daně dodání zboží uskutečněné v bezcelních prodejnách, které jsou převáženy cestujícími do jiného členského státu v osobních zavazadlech při letu nebo námořní cestě uvnitř Společenství. Pro účely tohoto článku se:

a) „bezcelní prodejnou“ rozumí jakékoliv zařízení umístěné na letišti nebo v přístavu, jež splňuje podmínky stanovené příslušnými úřady, zejména za použití odstavce 5 tohoto článku;

b) „cestujícím do jiného členského státu“ rozumí každý cestující, jenž je držitelem cestovního dokladu opravňujícího k letecké či námořní dopravě, v němž je jako bezprostřední místo určení uvedeno letiště či přístav nacházející se v jiném členském státě;

c) „letem nebo námořní cestou uvnitř Společenství“ rozumí jakákoliv letecká nebo námořní doprava počínající v tuzemsku, jak je vymezeno v článku 3, při níž se skutečné místo příjezdu nachází na území jiného členského státu.

Dodání zboží uskutečněné bezcelními prodejnami zahrnuje dodání zboží uskutečněné na palubě letadla nebo lodi během dopravy cestujících uvnitř Společenství.

Toto osvobození od daně se vztahuje rovněž na dodání zboží uskutečňované v bezcelních prodejnách umístěných na jednom ze dvou přístupových terminálů k tunelu pod kanálem La Manche cestujícím, již jsou držiteli cestovních dokladů platných pro cestu mezi těmito dvěma terminály.

2. Osvobození od daně podle odstavce 1 se vztahuje pouze na dodání zboží:

a) jehož celková hodnota nepřesahuje 90 ECU.

Odchylně od článku 28m určí členské státy ekvivalent výše uvedené částky v národní měně v souladu s čl. 7 odst. 2 směrnice 69/169/EHS.

Jestliže celková hodnota více předmětů nebo více dodávek zboží na osobu a cestu tato omezení překročí, udělí se osvobození od daně jen do této výše s tím, že hodnota předmětu se nesmí dělit;

b) jehož množství nepřesahuje omezení na osobu a cestu stanovené platnými předpisy Společenství, které se týkají pohybu cestujících mezi třetími zeměmi a Společenstvím.

K hodnotě dodání zboží v rámci množstevních omezení stanovených v předcházejícím pododstavci se nepřihlíží při uplatňování písmene a).

3. Členské státy přiznají každé osobě povinné k dani právo na odpočet nebo vrácení daně z přidané hodnoty uvedené v čl. 17 odst. 2, pokud tyto zboží či služby využije za účelem dodání zboží, která jsou podle tohoto článku osvobozena od daně.

4. Členské státy, které uplatní možnost danou čl. 16 odst. 2, poskytnou na základě tohoto ustanovení stejnou výhodu také dovozu, nabytí uvnitř Společenství a dodání zboží pro osobu povinnou k dani, jsou-li uskutečňovány za účelem dodání zboží, která jsou podle tohoto článku osvobozena od daně, touto osobou.

5. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osvobození od daně podle tohoto článku byla používána správně a jednoznačně a aby bylo zabráněno možným daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu.

Článek 28l

Doba použitelnosti

Přechodná úprava podle této hlavy vstoupí v platnost dnem 1. ledna 1993. Do 31. prosince 1994 předloží Komise Radě zprávu o fungování přechodné úpravy a předloží návrhy na konečný systém.

Přechodná úprava bude nahrazena konečným systémem zdanění obchodu mezi členskými státy založeným na zásadě zdaňování dodání zboží nebo poskytování služeb v členském státě původu. Rada proto zmíněnou zprávu podrobně prozkoumá a shledá-li, že podmínky přechodu ke konečnému systému byly uspokojivě splněny, rozhodne do 31. prosince 1995 jednomyslně na návrh Komise a po konzultaci Evropského parlamentu o úpravách nezbytných k vstupu v platnost a fungování konečného systému.

Přechodná úprava vstupuje v platnost na dobu čtyř let a bude tedy použitelná do 31. prosince 1996. Doba použitelnosti přechodné úpravy bude bez dalšího prodlužována až do dne vstupu konečného systému v platnost a v každém případě do dne rozhodnutí Rady o konečném systému.

▼M26

Článek 28m

Přepočítací koeficient

Pro určení ekvivalentu částek, které jsou v této hlavě vyjádřeny v ECU, použijí členské státy směnný kurz platný k 16. prosinci 1991.* Avšak Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko použijí směnný kurz platný ke dni jejich přistoupení.

▼M6

Článek 28n

Přechodná opatření

1.  Jestliže zboží:

 vstoupilo do tuzemska ve smyslu článku 3 před 1. lednem 1993

 a

 bylo při tomto vstupu do tuzemska propuštěno do některého z režimů uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo v čl. 16 odst. 1 bodu A

 a

 neopustilo tento režim před 1. lednem 1993, použijí se na ně ustanovení platná v okamžiku, kdy bylo zboží propuštěno do dotyčného režimu, i nadále po dobu, po kterou zboží zůstane v tomto režimu, jak tato ustanovením stanoví.

2.  Za dovoz zboží ve smyslu čl. 7 odst. 1 se považují:

a) vynětí včetně neoprávněného vynětí zboží z režimu uvedeného v čl. 14 odst. 1 písm. c), do něhož bylo zboží umístěno před 1. lednem 1993, za podmínek stanovených v odstavci 1,

b) vynětí včetně neoprávněného vynětí zboží z režimu uvedeného v čl. 16 odst. 1 bodu A, do něhož bylo zboží umístěno před 1. lednem 1993, za podmínek stanovených v odstavci 1,

c) ukončení vnitřního tranzitu Společenství, který byl zahájen před 1. lednem 1993 ve Společenství za účelem dodání zboží za protiplnění uskutečněného před 1. lednem 1993ve Společenství osobou povinnou k dani, která jedná jako taková,

d) ukončení vnějšího tranzitu zahájeného před 1. lednem 1993,

e) jakákoli nesrovnalost nebo protiprávní jednání v průběhu vnitřního tranzitu, který byl zahájen za podmínek stanovených v písmenu c), nebo v průběhu vnějšího tranzitu Společenství uvedeného v písmenu d),

f) případ, kdy v tuzemsku použije osoba povinná k či nepovinná k dani před 1. lednem 1993 zboží, které jí bylo dodáno z jiného členského státu, pokud byly splněny tyto podmínky:

 dodání tohoto zboží byla osvobozena nebo by byla mohla být osvobozena podle čl. 15 bodů 1 a 2,

 zboží nebylo do tuzemska dovezeno před 1. lednem 1993.

Pro účely uplatňování písmene c) se „vnitřním tranzitem Společenství“ rozumí odeslání nebo přeprava zboží v režimu vnitřního tranzitu Společenství nebo v doprovodu dokladu T2 L, popřípadě karnetu pro přepravu uvnitř Společenství nebo zaslání zboží poštou.

3.  V případech uvedených v odst. 2 písm. a) až e) je místem dovozu ve smyslu čl. 7 odst. 2 členský stát, v němž zboží opustí režim, do kterého bylo propuštěno před 1. lednem 1993.

4.  Odchylně od čl. 10 odst. 3 je dovoz zboží ukončen ve smyslu odstavce 2 tohoto článku bez uskutečnění zdanitelného plnění, jestliže:

a) je zboží odesláno nebo přepraveno mimo Společenství ve smyslu článku 3,

nebo

b) dovezeným zbožím ve smyslu odst. 2 písm. a) je jiné zboží než dopravní prostředky a toto zboží je odesláno nebo přepraveno do členského státu, z něhož bylo vyvezeno, a osobě, která je vyvezla,

nebo

c) dovezeným zbožím ve smyslu odst. 2 písm. a) jsou dopravní prostředky, které byly pořízeny nebo dovezeny před 1. lednem 1993 v souladu s obecnými podmínkami zdanění na domácím trhu členského státu ve smyslu článku 3 a/nebo se na ně z důvodu jejich vývozu nevztahovalo žádné osvobození od daně ani vrácení daně z přidané hodnoty.

Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže den prvního použití dopravních prostředků nastal před 1. lednem 1985, popřípadě byla-li výše daně splatné při dovozu zanedbatelná.

▼M8



HLAVA XVIb

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI POUŽITÉHO ZBOŽÍ, UMĚLECKÝCH DĚL, SBĚRATELSKÝCH PŘEDMĚTŮ A STAROŽITNOSTÍ

Článek 28o

1.  Členské státy, které k 31. prosinci 1992 používaly jiné zvláštní daňové úpravy než tu, která je uvedena v čl. 26a části B, na dodání použitých dopravních prostředků uskutečňovaná obchodníky povinnými k dani, mohou pokračovat v používání těchto úprav po dobu uvedenou v článku 28l, pokud tyto mechanismy vyhovují nebo budou upraveny tak, aby vyhovovaly těmto podmínkám:

a) zvláštní úpravy se vztahují jen na dodání dopravních prostředků uvedených v čl. 28a odst. 2 písm. a), které jsou považovány za použité zboží ve smyslu čl. 26a části A písm. d), jestliže byla uskutečněna obchodníky povinnými k dani ve smyslu čl. 26a části A písm. e), a to podle zvláštní daňové úpravy zdanění ziskového rozpětí podle čl. 26a části B odst. 1 a 2. Tyto zvláštní úpravy se nevztahují na dodání nových dopravních prostředků ve smyslu čl. 28a odst. 2 písm. b), která se uskutečňují za podmínek uvedených v čl. 28c části A;

b) daň splatná z každého dodání uvedeného v písmenu a) je rovna výši daně, která by byla splatná, kdyby se na dodání vztahoval běžný režim daně z přidané hodnoty, po odečtení daně z přidané hodnoty, která se považuje za zahrnutou do kupní ceny dopravního prostředku obchodníkem povinným k dani;

c) daň, která se považuje za zahrnutou do kupní ceny dopravního prostředku obchodníkem povinným k dani, se vypočte takto:

 kupní cenou, ke které se přihlédne, je kupní cena ve smyslu čl. 26a části B odst. 3,

 má se za to, že kupní cena, kterou zaplatil obchodník povinný k dani, zahrnuje daň, která by byla splatná, kdyby dodavatel obchodníka povinného k dani použil na dodání běžný režim daně z přidané hodnoty,

 sazbou, ke které se přihlédne, je sazba uplatnitelná podle čl. 12 odst. 1 v členském státě, jehož území se v souladu s článkem 8 považuje za místo uskutečnění dodání obchodníku povinnému ku dani;

d) daň splatná z jednotlivých dodání uvedených v písmenu a), určená v souladu s písmenem b), nesmí být menší než výše daně, která by byla splatná, kdyby se na dodání použila zvláštní úprava zdanění ziskového rozpětí podle čl. 26a části B odst. 3.

Při používání výše uvedených ustanovení mohou členské státy stanovit, že v případě, kdy se na dodání použily zvláštní úpravy zdanění ziskového rozpětí, by toto rozpětí nemělo být menší než 10 % prodejní ceny ve smyslu čl. 26a části B odst. 3;

e) obchodník povinný k dani není oprávněn uvádět na jím vystavovaných fakturách ►M20  ————— ◄ odděleně daň z dodání, na které používá zvláštní úpravy zdanění;

f) osoby povinné k dani nejsou oprávněny odpočíst od daně, kterou jsou povinny odvést, daň splatnou nebo odvedenou z použitých dopravních prostředků, které jim dodal obchodník povinný k dani, jestliže se na dodání tohoto zboží obchodníkem povinným k dani vztahuje daňová úprava podle písmene a);

g) odchylně od čl. 28a odst. 1 písm. a) není pořízení dopravních prostředků uvnitř Společenství předmětem daně z přidané hodnoty, je-li prodávajícím obchodník povinný k dani, který jedná jako takový, a byly-li pořízené použité dopravní prostředky zdaněny podle písmene a) v členském státě, v němž se přeprava nebo odeslání zboží začaly uskutečňovat;

h) ustanovení čl. 28b části B a čl. 28c části A písm. a) a d) se nevztahují na dodání použitých dopravních prostředků, která jsou zdaňována podle písmene a).

2.  Odchylně od první věty odstavce 1 je Dánské království oprávněno používat zvláštní daňové úpravy uvedené v odst. 1 písm. a) až h) v průběhu období uvedeného v článku 28l.

3.  Při používání zvláštní úpravy pro prodej veřejnou dražbou podle čl. 26a části C použijí členské státy tyto zvláštní úpravy rovněž na dodání použitých dopravních prostředků, která uskutečňuje pořadatel prodeje veřejnou dražbou vlastním jménem na základě smlouvy, která obchodníkovi povinnému k dani stanoví povinnost zaplatit mu provizi z prodeje veřejnou dražbou, pokud je dodání použitých dopravních prostředků ve smyslu čl. 5 odst. 4 písm. c) tímto jiným obchodníkem povinným k dani předmětem daně podle odstavců 1 a 2.

4.  Co se týče dodání obchodníkem povinným k dani uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které mu byly dodány za podmínek stanovených v čl. 26a části B odst. 2, je Spolková republika Německo oprávněna až do 30. června 1999 poskytovat obchodníkům povinným k dani možnost použít buď zvláštní úpravu pro zdaňování obchodníků povinných k dani, nebo běžný režim DPH podle těchto zásad:

a) při uplatňování zvláštní úpravy pro obchodníky povinné k dani na tato dodání zboží se základ daně stanoví podle čl. 11 části A odst. 1, 2 a 3;

b) je-li zboží používáno pro potřeby takových plnění obchodníka povinného k dani, které jsou zdaňovány podle písmene a), je oprávněn odpočíst od daně, kterou je povinen zaplatit:

 daň z přidané hodnoty splatnou nebo zaplacenou z uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které mu dodal nebo má dodat jiný obchodník povinný k dani, bylo-li dodání od tohoto jiného obchodníka povinného k dani zdaněno podle písmene a),

 daň z přidané hodnoty považovanou za zahrnutou do kupní ceny uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností, které mu dodal nebo má dodat jiný obchodník povinný k dani, pokud bylo toto dodání jiného obchodníka povinného k dani předmětem daně z přidané hodnoty podle zvláštní úpravy zdanění ziskového rozpětí uvedené v čl. 26a části B v členském státě, jehož území se v souladu s článkem 8 považuje za místo uskutečnění dodání.

 Nárok na odpočet vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z dodání zdaňovaného podle písmene a);

c) při použití ustanovení uvedených v písm. b) druhé odrážce se kupní cena uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, jejichž dodání obchodníkem povinným k dani je zdaňováno podle písmene a), určí v souladu s čl. 26a částí B odst. 3 a daň považovaná za zahrnutou do této kupní ceny se vypočte takto:

 má se za to, že kupní cena, kterou zaplatil obchodník povinný k dani, zahrnuje daň, která by byla splatná, kdyby bylo zdanitelné ziskové rozpětí dosažené dodavatelem rovno 20 % kupní ceny,

 sazbou, ke které se přihlédne, je sazba uplatnitelná podle čl. 12 odst. 1 v členském státě, jehož území se v souladu s článkem 8 považuje za místo dodání, na něž se vztahuje zvláštní úprava zdanění ziskového rozpětí;

d) používá-li obchodník povinný k dani běžný režim daně z přidané hodnoty na umělecká díla, sběratelské předměty nebo starožitnosti, které mu dodal jiný obchodník povinný k dani, a bylo-li toto zboží zdaněno podle písmene a), je obchodník povinný k dani oprávněn odpočíst od daně, kterou je povinen odvést, daň z přidané hodnoty uvedenou v písmenu b);

e) na tato dodání zboží se uplatní kategorie sazeb, které byly platné k 1. lednu 1993;

f) při používání čl. 26a části B odst. 2 čtvrté odrážky, čl. 26a části C odst. 1 čtvrté odrážky a čl. 26a části D písm. b) a c) považují členské státy dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností zdaňovaná podle písmene a) za dodání, která jsou předmětem daně z přidané hodnoty podle zvláštní úpravy zdanění ziskového rozpětí uvedené v čl. 26a části B;

g) uskuteční-li se dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností zdaňovaných podle písmen a) za podmínek stanovených v čl. 28c části A, musí faktura vystavená podle čl. 22 odst. 3 obsahovat i potvrzení o tom, že byla použita zvláštní daňová úprava zdanění ziskového rozpětí podle čl. 28o odst. 4.



▼A3

HLAVA XVIc

PŘECHODNÁ OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S PŘISTOUPENÍM K EVROPSKÉ UNII RAKOUSKA, FINSKA A ŠVÉDSKA K 1. LEDNU 1995 A ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKA, KYPRU, LOTYŠSKA, LITVY, MAĎARSKA, MALTY, POLSKA, SLOVINSKA A SLOVENSKA K 1. KVĚTNU 2004

▼M9

Článek 28p

1.  Pro účely použití tohoto článku se

 „Společenstvím“ rozumí území Společenství, jak je vymezeno v článku 3, před přistoupením,

▼A3

 „novými členskými státy“ rozumí území členských států přistupujících k Evropské unii k 1. lednu 1995 a k 1. květnu 2004, jak je toto území vymezeno pro jednotlivé členské státy v článku 3 této směrnice,

▼M9

 „rozšířeným Společenstvím“ rozumí území Společenství, jak je vymezeno v článku 3, po přistoupení.

2.  Jestliže zboží

 vstoupilo na území Společenství nebo některého nového členského státu přede dnem přistoupení a

 bylo při vstupu na území Společenství nebo některého nového členského státu umístěnodo režimu dočasného použití s plným osvobozením od dovozních dávek, do některého z režimů uvedených v čl. 16 odst. 1 bodu B písm. a) až d) nebo do obdobného režimu v některém novém členském státě, a

 neopustilo tento režim přede dnem přistoupení,

platí nadále i po dni přistoupení ustanovení platná v okamžiku, kdy bylo zboží umístěno do dotyčného režimu, dokud zboží tento režim neopustí.

3.  Jestliže zboží

 bylo přede dnem přistoupení propuštěno do společného tranzitního režimu nebo jiného celního režimu tranzitu a

 neopustilo tento režim přede dnem přistoupení,

platí nadále i po dni přistoupení předpisy platné v okamžiku, kdy bylo zboží umístěno do příslušného režimu, dokud zboží tento režim neopustí.

Pro účely první odrážky se „společným tranzitním režimem“ rozumějí opatření pro přepravu zboží v tranzitu mezi Společenstvím a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a mezi zeměmi ESVO navzájem, jak stanoví úmluva ze dne 20. května 1987 o společném tranzitním režimu ( 19 ).

4.  Následující plnění se považují za dovoz zboží ve smyslu čl. 7 odst. 1, pokud se prokáže, že toto zboží bylo v některém novém členském státě nebo ve Společenství ve volném oběhu:

a) vynětí včetně neoprávněného vynětí zboží z režimu dočasného použití, do něhož bylo propuštěno přede dnem přistoupení za podmínek stanovených v odstavci 2;

b) vynětí včetně neoprávněného vynětí zboží z některého z režimů uvedených v čl. 16 odst. 1 bodu B písm. a) až d) nebo z podobného režimu, do něhož bylo propuštěno přede dnem přistoupení za podmínek stanovených v odstavci 2;

c) ukončení některého z režimů uvedených v odstavci 3, který byl zahájen přede dnem přistoupení v některém novém členském státě za účelem dodání zboží za protiplnění, jež uskutečnila před tímto dnem v dotyčném členském státě osoba povinná k dani, která jednala jako taková;

d) jakákoli nesrovnalost nebo porušení předpisů v průběhu některého z režimů uvedených v odstavci 3 za podmínek stanovených v písmenu c).

5.  Použije-li po dni přistoupení na území členského státu osoba povinná či nepovinná k dani zboží, které jí bylo dodáno přede dnem přistoupení ze Společenství nebo některého nového členského státu, považuje se to rovněž za dovoz zboží ve smyslu čl. 7 odst. 1, jsou-li přitom splněny tyto podmínky:

 dodání tohoto zboží bylo osvobozeno od daně nebo bylo způsobilé být osvobozeno od daně podle čl. 15 odst. 1 a 2 nebo podle obdobného ustanovení platného v novém členském státě,

 zboží nebylo dovezeno do některého nového členského státu nebo do Společenství přede dnem přistoupení.

6.  V případech uvedených v odstavci 4 je místem dovozu ve smyslu čl. 7 odst. 3 členský stát, na jehož území se na zboží přestane vztahovat režim, do něhož bylo propuštěno přede dnem přistoupení.

7.  Odchylně od čl. 10 odst. 3 skončí dovoz zboží ve smyslu odstavců 4 a 5 tohoto článku, aniž by se uskutečnilo zdanitelné plnění, jestliže

a) je dovážené zboží odesláno nebo přepraveno mimo rozšířené Společenství nebo

b) dováženým zbožím ve smyslu odst. 4 písm. a) je jiné zboží než dopravní prostředky a je zpětně odesláno nebo přepraveno do členského státu, z něhož bylo vyvezeno, a to osobě, která je vyvezla, nebo

c) dováženým zbožím ve smyslu odst. 4 písm. a) jsou dopravní prostředky, které byly pořízeny nebo dovezeny přede dnem přistoupení v souladu s obecnými daňovými podmínkami platnými na domácím trhu některého nového členského státu nebo některého členského státu Společenství a/nebo které nebyly při vývozu osvobozeny od daně z přidané hodnoty, ani za ně tato daň nebyla vrácena.

▼A3

Tato podmínka se považuje za splněnou v následujících případech:

 v případě Rakouska, Finska a Švédska, jestliže den prvního použití daných dopravních prostředků nastal před 1. lednem 1987;

 v případě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, jestliže den prvního použití daných dopravních prostředků nastal před 1. květnem 1996;

 jestliže je výše daně splatné při dovozu zanedbatelná.

▼B



HLAVA XVII

VÝBOR PRO DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Článek 29

1.  Zřizuje se Poradní výbor pro daň z přidané hodnoty (dále jen „výbor“).

2.  Výbor se skládá ze zástupců členských států a Komise.

Předsedou výboru je zástupce Komise.

Úkoly sekretariátu výboru vykonává Komise.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

4.  Kromě otázek, u nichž jsou podle této směrnice povinné konzultace, posuzuje výbor záležitosti, které mu přednese předseda z vlastního podnětu nebo na žádost zástupce některého členského státu a které se týkají použití předpisů Společenství o dani z přidané hodnoty.

▼M24

Článek 29a

Prováděcí opatření

Rada přijme jednomyslně na návrh Komise opatření nezbytná k provedení této směrnice.

▼B



HLAVA XVIII

RŮZNÉ

▼M24

Článek 30

Mezinárodní dohody

1.  Rada může jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby uzavřel s třetí zemí nebo s mezinárodní organizací dohodu, která obsahuje odchylky od této směrnice.

2.  Členský stát, který hodlá uzavřít takovouto dohodu, zašle Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné údaje. Jestliže se Komise domnívá, že nemá k dispozici veškeré potřebné údaje, naváže do dvou měsíců od přijetí žádosti kontakt s příslušným členským státem a upřesní, které dodatečné údaje požaduje. Jakmile má Komise k dispozici všechny údaje, které jsou podle jejího názoru k posouzení žádosti potřebné, uvědomí o tom do jednoho měsíce členský stát, který žádost podal, a předá žádost v původním jazyce ostatním členským státům.

3.  Do tří měsíců od odeslání oznámení podle odstavce 2 poslední věty Komise předloží Radě příslušný návrh, nebo jí sdělí své námitky, pokud s povolením požadované odchylky nesouhlasí.

4.  V každém případě musí být postup uvedený v odstavcích 2 a 3 ukončen do osmi měsíců od přijetí žádosti Komisí.

▼B

Článek 31

Zúčtovací jednotka

1.  Zúčtovací jednotkou používanou v této směrnici je evropská zúčtovací jednotka definovaná rozhodnutím 75/250/EHS ( 20 ).

2.  Při přepočtu této zúčtovací jednotky na národní měny mohou členské státy zaokrouhlovat částky získané přepočtem nahoru nebo dolů až o 10 %.

▼M8 —————

▼M4

Článek 33

1.  Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, zejména ty, které se týkají obecné úpravy držení, pohybu a sledování výrobků, jež jsou předmětem spotřební daně, není tato směrnice na překážku tomu, aby si kterýkoli členský stát zachoval nebo zavedl daně z pojistných smluv, daně ze sázek a her, spotřební daně, kolkovné a obecně jakékoliv daně, dávky nebo poplatky, které nelze označit za daně z obratu, pokud ovšem tyto daně, dávky nebo poplatky nepovedou při obchodu mezi členskými státy ke vzniku formalit spojených s překračováním hranic.

2.  Odkazy činěné v této směrnici na výrobky, které jsou předmětem spotřební daně, se vztahují na následující výrobky, jak je vymezují stávající předpisy Společenství:

 minerální oleje,

 alkohol a alkoholické nápoje,

 tabákové výrobky.

▼M4

Článek 33a

▼M6

1.  Na zboží uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b), které vstupuje do Společenství některého z území, které je součástí celního území Společenství, ale které je pro účely této směrnice považováno za třetí území, se vztahují tato ustanovení:

a) pro vstup takového zboží do Společenství musí být splněny tytéž formality, jaké stanoví platné celní předpisy Společenství pro dovoz zboží na celní území Společenství,

b) nachází-li se místo určení zásilky nebo přepravy tohoto zboží mimo členský stát, v němž vstoupilo do Společenství, nachází se toto zboží ve Společenství v režimu vnitřního tranzitu Společenství, jak je vymezen platnými celními předpisy Společenství, pokud bylo předmětem prohlášení, kterým bylo při vstupu do Společenství propuštěno do tohoto režimu,

c) zjistí-li se, že v okamžiku vstupu do Společenství se zboží nachází v situaci, která by mu, kdyby bylo dovezeno ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a), poskytovala nárok na některý z režimů uvedených v čl. 16 odst. 1 bodu B písm. a), b), c) a d) nebo pro režim dočasného použití s plným osvobozením od dovozních daní, přijmou členské země opatření zajišťující, že zboží může zůstat ve Společenství za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny pro použití těchto režimů.

2.  Na zboží, které není uvedeno v čl. 7 odst. 1 písm. a) a je odesláno nebo přepraveno z členského státu do místa určení nacházejícího se na území, které je součástí celního území Společenství, ale pro účely této směrnice se považuje za třetí území, se vztahují tato ustanovení:

a) pro vývoz takového zboží mimo území Společenství musí být splněny tytéž formality, jaké stanoví platné celní předpisy Společenství pro vývoz zboží mimo celní území Společenství,

b) v případě zboží, které je dočasně vyváženo mimo Společenství, aby bylo dovezeno zpět, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, že při zpětném dovozu do Společenství se na toto zboží budou vztahovat stejné předpisy, jako kdyby bylo dočasně vyvezeno mimo celní území Společenství.

▼B



HLAVA XIX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Poprvé k 1. lednu 1982 a pak vždy po dvou letech předloží Komise po konzultaci s členskými státy Radě zprávu o uplatňování společného systému daně z přidané hodnoty v členských státech. Rada tuto zprávu předá Evropskému parlamentu.

Článek 35

Ve vhodném čase přijme Rada jednomyslně na návrh Komise, po obdržení stanoviska Evropského parlamentu a Hospodářského a sociálního výboru a v souladu se zájmy společného trhu, další směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty, zejména s cílem postupně omezovat nebo rušit opatření přijímaná členskými státy odchylně od společného systému, aby tak zabezpečila úplný souběh vnitrostátních systémů daně z přidané hodnoty a umožnila dosažení cíle, který byl vyhlášen v článku 4 první směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967.

Článek 36

Zrušují se čl. 2 čtvrtý pododstavec a článek 5 první směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967.

Článek 37

Druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 pozbývá platnosti v každém členském státě ke dni, od něhož se v daném státě použijí ustanovení této směrnice.

Článek 38

Tato směrnice je určena členským státům.




PŘÍLOHA A

SEZNAM ČINNOSTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

I.   PRODUKCE PLODIN

1.

Zemědělství všeobecně, včetně vinohradnictví

2.

Pěstování ovoce (včetně oliv) a zeleniny, květin a okrasných rostlin jak na otevřeném prostranství, tak ve sklenících

3.

Pěstování hub, koření, semen a rozmnožovacího materiálu; školky

II.   CHOV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT VČETNĚ ŠLECHTITELSTVÍ

1.

Chov hospodářských zvířat všeobecně

2.

Chov drůbeže

3.

Chov králíků

4.

Včelařství

5.

Chov bource morušového

6.

Chov hlemýžďů

III.   LESNICTVÍ

IV.   RYBOLOV

1.

Sladkovodní rybolov

2.

Chov ryb

3.

Chov slávky jedlé, ústřic a dalších měkkýšů a korýšů

4.

Chov žab

V.

Zpracovává-li zemědělec s pomocí prostředků běžně používaných v zemědělském, lesnickém nebo rybářském podniku produkty získané v zásadě vlastní zemědělskou produkcí, považuje se i toto zpracování za zemědělskou produkci.




PŘÍLOHA B

SEZNAM ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB

Poskytování zemědělských služeb, které se obvykle uplatňují při zemědělské produkci, se považuje za poskytnutí zemědělských služeb, a patří mezi ně zejména:

 polní práce, sekání a kosení, mlácení, lisování do balíků, sběr, sklízení, setí a sázení

 balení a příprava pro trh, například sušení, čištění, mletí, dezinfikování a silážování zemědělských produktů

 skladování zemědělských produktů

 péče o hospodářská zvířata, jejich odchov a krmení

 nájem zařízení, které se obvykle používá v zemědělských, lesnických nebo rybářských podnicích, pro zemědělské účely

 technická pomoc

 hubení plevele a škůdců, práškování nebo postřikování plodin a půdy

 zavlažovací operace a odvodňovací zařízení

 odvětvování, kácení stromů a další lesnické služby




PŘÍLOHA C ( 21 )

SPOLEČNÁ METODA VÝPOČTU

I.

Pro účely výpočtu daně z přidané hodnoty u všech zemědělských, lesnických a rybářských podniků je třeba zahrnout následující položky bez daně z přidané hodnoty:

1.

hodnotu celkové konečné produkce, včetně vlastní spotřeby zemědělce v kategoriích „zemědělské produkty a zvěřina“ a „surové dříví“, jak jsou vymezeny níže v bodech IV a V, plus hodnota zpracovatelských činností uvedených v bodě V přílohy A;

2.

hodnotu celkových vstupů nezbytných k dosažení produkce podle bodu 1;

3.

hodnotu hrubé tvorby základních prostředků v souvislosti s činnostmi uvedenými v přílohách A a B.

II.

Pro stanovení odpočitatelných zdanitelných vstupů a výstupů zemědělců podléhajících daňovému paušálu se vstupy a výstupy zemědělců podléhajících běžnému režimu daně z přidané hodnoty odečtou od národních účtů, přičemž se vezmou v úvahu stejné faktory jako podle odstavce I.

III.

Přidaná hodnota se v případě zemědělců podléhajících daňovému paušálu rovná rozdílu mezi hodnotou celkové konečné produkce bez daně z přidané hodnoty, jak je uvedeno v bodě I.1, a celkovou hodnotou vstupů uvedených v bodě I.2 spolu s hrubou tvorbou základních prostředků uvedenou v bodě I.3. Všechny tyto aspekty se týkají pouze zemědělců podléhajících daňovému paušálu.

IV.

ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY A ZVĚŘINA



 

Kód SÚES

 
 

Obiloviny (jiné než rýže)

Pšenice obecná a pšenice špalda

10.01.11

1

 

10.01.19

1

Pšenice obecná ozimá a pšenice špalda

 

Pšenice obecná jarní

 

Pšenice tvrdá

10.01.51

 
 

10.01.59

 

Pšenice tvrdá ozimá

 

Pšenice tvrdá jarní

 

Žito a ozimá sourež

 
 

Žito

10.02.00

 

Žito ozimé

 

Žito jarní

 

Ozimá sourež

10.01.11

2

 

10.01.19

2

Ječmen

10.03.10

 
 

10.03.90

 

Jarní ječmen

 

Ozimý ječmen

 

Oves a letní sourež

 
 

Oves

10.04.10

 
 

10.04.90

 

Letní sourež

 

Kukuřice

10.05.10

 
 

10.05.92

 

Ostatní obiloviny (jiné než rýže)

 
 

Pohanka

10.07.10

 

Proso

10.07.91

 

Zrna čiroku

10.07.95

 

Lesknice kanárská

10.07.96

 

Obiloviny jinde neuvedené (jiné než rýže)

10.07.99

 

Rýže (neloupaná)

10.06.11

 

Luštěniny

Hrách a krmný hrách

07.05.11

 

Hrách (jiný než krmný)

 

Hrách (jiný než cizrna)

 

Cizrna

 

Krmný hrách

 

Fazol, bob zahradní a bob koňský

 
 

Fazol

07.05.15

 

Bob zahradní a bob koňský

07.05.95

 

Ostatní luštěniny

 
 

Čočka

07.05.91

 

Vikev

12.03.31

2

Vlčí bob (lupina)

12.03.49

2

Suché luštěniny jinde neuvedené, směsi luštěnin a směsi luštěnin a obilovin

07.05.97

 

Okopaniny (košťáloviny pouze krmné)

Brambory

 
 

Brambory (kromě sadbových)

 
 

Rané brambory

07.01.13

 
 

07.01.15

 

Brambory (pozdní)

07.01.17

 
 

07.01.19

 

Sadbové brambory

07.01.11

 

Cukrovka

12.04.11

 

Mangold a krmná řepa; tuřín, krmná mrkev a vodnice; ostatní okopaniny a krmné košťáloviny

 
 

Mangold a krmná řepa

right accolade 12.10.10
 

Tuřín, krmná mrkev a krmná vodnice

 

Tuřín

 

Krmná mrkev, krmná vodnice

 

Krmné zelí a krmná kapusta

12.10.99

2

Ostatní okopaniny a krmné košťáloviny

 
 

Topinambur

07.06.10

 

Batáty (sladké brambory)

07.06.50

 

Okopaniny a košťáloviny jinde neuvedené

07.06.30

 
 

12.10.99

3

Technické plodiny

Olejnatá semena a olejnaté plody (jiné než olivy)

 
 

Semena řepky a řepice

12.01.91

 

Řepka ozimá

 

Řepka jarní

 

Řepice

 

Slunečnicová semena

12.01.95

 

Sójové boby

12.01.40

 

Skočcové boby

12.01.50

 

Lněná semena

12.01.61

 
 

12.01.69

 

Sezamová, konopná, hořčičná a maková semena

 
 

Sezamová semena

12.01.97

 

Konopná semena

12.01.94

 

Hořčičná semena

12.01.92

 

Maková semena

12.01.93

 

Přadné rostliny

 
 

Len

54.01.10

 

Konopí

57.01.10

 

Nezpracovaný tabák (včetně sušeného tabáku)

24.01.10

 
 

24.01.90

 

Chmel

12.06.00

 

Jiné technické plodiny

 
 

Kořeny čekanky

12.05.00

 

Léčivé rostliny, aromatické a kořeninové a rostliny, jejichž výtažky se používají v parfumerii

 
 

Šafrán

09.10.31

 

Kmín

07.01.82

 

Léčivé rostliny, aromatické a kořeninové rostliny a rostliny, jejichž výtažky se používají vparfumerii, jinde neuvedené

right accolade

09.09 (11-13-15-17-18)

09.10 (11-20-51-55-71)

12.07 (10-20-30-40-50-60-70-80-91-99)

Čerstvá zelenina

Jedlé košťáloviny

 
 

Květák

07.01.21

 
 

07.01.22

 

Ostatní košťáloviny

 
 

Kapusta růžičková

07.01.26

 

Zelí bílé

right accolade 07.01.23
 

Zelí červené

 

Kapusta hlávková

right accolade 07.01.27

1

Kapusta kadeřavá

Košťáloviny jinde neuvedené

Listová a řapíkatá zelenina jiná než košťáloviny

 
 

Celer řapíkatý a bulvový

07.01.51

 
 

07.01.53

 
 

07.01.97

2

Pór

07.01.68

 

Salát hlávkový

07.01.31

 
 

07.01.33

 

Štěrbák

07.01.36

1

Špenát

07.01.29

 

Chřest

07.01.71

 

Čekanka Witloof

07.01.34

 

Artyčoky

07.01.73

 

Jiná listová a řapíkatá zelenina

 
 

Polníček

07.01.36

2

Kardony a jedlý bodlák

07.01.37

 

Fenykl

07.01.91

 

Reveň

right accolade 07.01.97

1

Řeřicha setá

Petržel

Brokolice

Listová a řapíkatá zelenina jinde neuvedená

Plodová zelenina

 
 

Rajčata

07.01.75

 
 

07.01.77

 

Okurky salátové a nakládačky

07.01.83

 
 

07.01.85

 

Melouny

08.09.10

 

Lilek, cukety, zimní tykve a tykve

07.01.95

 

Paprika sladká

07.01.93

 

Ostatní plodová zelenina

07.01.97

3

Kořenová a cibulová zelenina

 
 

Brukev

07.01.27

2

Vodnice

right accolade 07.01.54
 

Mrkev

 

Česnek

07.01.67

 

Cibule a šalotka

07.01 (62-63-66)

Červená řepa

right accolade

07.01.56

07.01.59

 

Kozí brada a černý kořen

 

Jiná kořenová a cibulová zelenina (pažitka, ředkvička, ředkev, křen)

 

Luštěniny

07.01.41

 

Hrách k setí

07.01.43

 

Fazole

07.01.45

 
 

07.01.47

 

Ostatní luštěniny

07.01.49

 

Pěstované houby

07.01.87

 

Čerstvé ovoce, včetně citrusových plodů (kromě vinných hroznů a oliv)

Stolní jablka a hrušky

 
 

Stolní jablka

08.06 (13-15-17)

Stolní hrušky

08.06 (36-38)

Moštová jablka a hrušky

 
 

Moštová jablka

08.06.11

 

Moštové hrušky

08.06.32

 

Peckoviny

 
 

Broskve

08.07.32

 

Meruňky

08.07.10

 

Třešně a višně

08.07 (51-55)

Slívy (včetně renklódů, mirabelek a švestek)

08.07 (71-75)

Jiné peckoviny

08.07.90

 

Ořechy

 
 

Vlašské ořechy

08.05.31

 

Lískové ořechy

08.05.91

 

Mandle

08.05.11

 
 

08.05.19

 

Jedlé kaštany

08.05.50

 

Ostatní ořechy (jiné než tropické)

 
 

Pistácie

08.05.70

 

Ořechy jinde neuvedené

08.05.97

1

Ostatní stromové ovoce

 
 

Fíky

08.03.10

 

Kdoule

08.06.50

 

Ostatní stromové ovoce jinde neuvedené (jiné než tropické ovoce)

08.09.90

1

Jahody

08.08 (11-15)

Bobuloviny

 
 

Černý a červený rybíz

 
 

Černý rybíz

right accolade 08.08.41
 

Červený rybíz

08.08.49

1

Maliny

 
 

Angrešt

08.08.90

1

Jiné bobuloviny (např. ostružiny zahradní)

08.09.90

2

Citrusové ovoce

 
 

Pomeranče

08.02 (21-22-24-27)

Mandarinky a klementinky

08.02 (32-36)

Citrony

08.02.50

 

Grapefruity

08.02.70

 

Ostatní citrusové ovoce

08.02.90

 

Cedráty

 

Limety

 

Bergamotky

 

Citrusové ovoce jinde neuvedené

 

Vinné hrozny a olivy

Vinné hrozny

 
 

Stolní hrozny

08.04 (21-23)

Ostatní vinné hrozny (k výrobě vína, ovocné šťávy nebo sušených hroznů)

08.04 (25-27)

Olivy

 
 

Stolní olivy

07.01.78

 

Ostatní olivy (k výrobě olivového oleje)

07.01.79

 
 

07.03.13

 

Jiné plodiny

Pícniny (1)

12.10.99

1

Školkařské výpěstky

 
 

Ovocné dřeviny

06.02 (19-40-51-55)

Vinné odnože

06.02 (10-30)

Okrasné dřeviny

06.02 (71-75-79-98)

Semenáčky a řízky lesních dřevin

06.02.60

 

Pletivo

 
 

Vrba, sítina, ratan

14.01 (11-19-51-59)

Rákos, bambus

14.01 (31-39)

Ostatní pletivo

14.01.90

 

Květiny, okrasné rostliny a vánoční stromky

 
 

Květinové cibulky, oddenky a hlízy

06.01.10

 

Okrasné rostliny

right accolade

06.01.(31-39)

06.03 (11-15-90)

06.04 (20-40-50)

06.04.90

Řezané květiny, řezaná a listová zeleň

Vánoční stromky

Trvalky

06.02.92

 

Semena

 
 

Osivo (2)

06.02.95

 
 

12.03 (11-19-35-39-44-46-84-86-89)

 

12.03.31

1

 

12.03.49

1

Květinová semena

12.03.81

 

Produkty sbírané ve volné přírodě (3)

07.01 (88-89)

 

08.05.97

2

 

08.08.31

 
 

08.08.35

 
 

08.08.49

2

 

08.08.90

2

 

23.06.10

1

Vedlejší produkty rostlinné výroby (4)

right accolade


12.08 (10-31)

12.08.90

12.09.00

13.03.12

14.02 (10-21-23-25-29)

14.03.00

14.04.00

14.05 (11-19)

15.16.10

23.06.10

2

23.06.30

13.01.00

 

Obilovin (jiných než rýže)

Rýže

Luštěnin

Okopanin

Technických plodin

Čerstvé zeleniny

Ovoce a citrusového ovoce

Vinných hroznů a oliv

Ostatních plodin

Plodiny jinde neuvedené

Hroznový mošt a víno

Hroznový mošt

22.04.00

 

Víno

22.05 (21-25-31-35-41-44-45-47-51-57-59-61-69)

Vedlejší produkty při výrobě vína (5)

23.05.00

 

Olivový olej

Čistý olivový olej (6)

15.07.06

 

Nerafinovaný olivový olej (6)

15.07 (07-08)

Vedlejší produkty při výrobě olivového oleje (7)

23.04.05

 

Skot

Domácí skot

01.02 (11-13-14-15-17)

Telata

 

Ostatní skot mladší než jeden rok

 

Jalovice

 

Krávy

 

Plemeníci

 
 

Od jednoho do dvou let

 

Starší než dva roky

 

Žírný skot

 
 

Od jednoho do dvou let

 

Starší než dva roky

 

Prasata

Domácí prasata

01.03 (11-15-17)

Selata

 

Běhouni

 

Prasata na výkrm

 

Chovné prasnice

 

Plemenní kanci

 

Koňovití

Koně

01.01 (11-15-19)

Osli

01.01.31

 

Mulové a mezci

01.01.50

 

Ovce a kozy

Ovce domácí

01.04 (11-13)

Kozy domácí

01.04.15

 

Drůbež, králíci, holubi a jiná zvířata

Slepice, kohouti, kohoutci, kuřice, kuřata

01.05 (10-91)

Kachny

01.05.93

 

Husy

01.05.95

 

Krocani

01.05.97

 

Perličky

01.05.98

 

Králíci domácí

01.06.10

 

Holubi domácí

01.06.30

 

Ostatní zvířata

 
 

Včely

 

Bourci morušoví

 

Kožešinová zvířata

 

Hlemýždi (jiní než mořští plži)

03.03.66

 

Zvířata jinde neuvedená

01.06.99

 
 

02.04.99

1

Divoká zvěř a zvěřina

Divoká zvěř (8)

01.01.39

 
 

01.02.90

 
 

01.03.90

 
 

01.04.90

 
 

01.06.91

 

Zvěřina

02.04.30

 

Mléko syrové

Kravské mléko

 

Ovčí mléko

 

Kozí mléko

 

Buvolí mléko

 

Vejce

Slepičí vejce

 
 

Násadová vejce

04.05.12

1

Ostatní

04.05.14

 

Ostatní vejce

 
 

Násadová vejce

04.05.12

2

Ostatní

04.05.16

 
 

04.05.18

 

Jiné živočišné produkty

Surová vlna (včetně zvířecí srsti) (9)

53.01 (10-20)

 

53.02 (93-95)

Med

04.06.00

 

Zámotky bource morušového

50.01.00

 

Vedlejší produkty živočišné výroby (10)

right accolade

15.15.10

43.01 (10-20-30-90)

53.02.97

Živočišné produkty jinde neuvedené

Zemědělské služby (11)

 
 

Zemědělské produkty téměř výlučně dovážené

Tropická olejnatá semena a olejnaté plody

 
 

Podzemnicová jádra

12.01.11

 
 

12.01.15

 

Kopra

12.01.20

 

Palmové ořechy a jádra

12.01.30

 

Bavlníková semena

12.01.96

 

Olejnatá semena a olejnaté plody jinde neuvedené

12.01.99

 

Tropické přadné rostliny

 
 

Bavlna

55.01.00

 

Ostatní přadné rostliny

 
 

Manilské konopí

57.02.00

 

Juta

57.03.10

 

Sisal

57.04.10

 

Kokosové vlákno

57.04.30

 

Ramie

54.02.00

 

Přadné rostliny jinde neuvedené

57.04.50

 

Ostatní tropické technické rostliny

 
 

Káva

09.01.11

 

Kakao

18.01.00

 

Cukrová třtina

12.04.30

 

Tropické ovoce

 
 

Tropické ořechy

 
 

Kokosové ořechy

08.01.75

 

Akažuové ořechy (kešú)

08.01.77

 

Para ořechy

08.01.80

 

Pekanové ořechy

08.05.80

 

Ostatní tropické ovoce

 
 

Datle

08.01.10

 

Banány

08.01 (31-35)

Ananasy

08.01.50

 

Papája

08.08.50

 

Tropické ovoce jinde neuvedené

08.01 (60-99)

Slonovina neleštěná

05.10.00

 

(1)   Např. seno, jetel (včetně košťálovin).

(2)   Kromě obilného osiva, rýžového osiva a sadbových brambor.

(3)   Např. lesní houby, brusinky, borůvky, ostružiny, plané maliny atd.

(4)   Např. sláma, řepná a zelná nať, hrachové a fazolové lusky.

(5)   Např. vinná sedlina, surový vinný kámen atd.

(6)   Rozdíl mezi těmito dvěma produkty se zakládá spíše na metodách zpracování než na různých stupních zpracování.

(7)   Např. pokrutiny z olivového oleje a jiné zbytkové produkty při výrobě olivového oleje.

(8)   Živá divoká zvěř zahrnuje pouze zvláštním způsobem chovanou divokou zvěř a divokou zvěř chovanou v zajetí.

(9)   Je-li hlavním produktem.

(10)   Např. kůže, zvířecí srst a kožešiny poražené divoké zvěře, vosk, hnůj a močůvka.

(11)   Tj. služby, které obvykle vykonávají samy zemědělské jednotky, např. orání, sečení a žatva, mlácení obilí, sušení tabáku, stříhání ovcí, péče o zvířata.

V.

SUROVÉ DŘÍVÍ

Průmyslové dříví jehličnaté

Jehličnaté dříví dlouhé

— 1 kmeny

1) jedle, smrk, douglaska

2) borovice, modřín

— 2 důlní dříví

1) jedle, smrk, douglaska

2) borovice, modřín

— 3 ostatní dlouhé dříví

1) jedle, smrk, douglaska

2) borovice, modřín

Jehličnaté dříví drcené (překližka)

— 1 jedle, smrk, douglaska

— 2 borovice, modřín

Jehličnaté dříví palivové

Jedle, smrk, douglaska

Borovice, modřín

Průmyslové dříví listnaté

Listnaté dříví dlouhé

— 1 kmeny

1) dub

2) buk

3) topol

4) jiné

— 2 důlní dříví

1) dub

2) jiné

— 3 ostatní dlouhé dříví

1) dub

2) buk

3) topol

4) jiné

Listnaté dříví drcené (překližka)

— 1 dub

— 2 buk

— 3 topol

— 4 jiné

Listnaté dříví palivové

dub

buk

topol

jiné

Lesnické služby ( 22 )

Ostatní produkty (např. kůra, korek, smola)




PŘÍLOHA D

SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 4 ODST. 5 TŘETÍM PODODSTAVCI

1.

Telekomunikace

2.

Dodání vody, plynu, elektřiny a páry

3.

Přeprava zboží

4.

Přístavní a letištní služby

5.

Přeprava cestujících

6.

Dodání nového zboží vyrobeného na prodej

7.

Plnění orgány zemědělské intervence v souvislosti se zemědělskými produkty, které se uskutečňují v souladu s nařízeními o společné organizaci trhu těchto produktů

8.

Pořádání obchodních veletrhů a výstav

9.

Skladování

10.

Činnost reklamních agentur

11.

Činnost cestovních kanceláří

12.

Provozování zaměstnaneckých prodejen, družstevních a průmyslových jídelen a podobných zařízení

13.

Jiná plnění rozhlasu a televize než ta, která jsou uvedena v čl. 13 části A odst. 1 písm. q)




PŘÍLOHA E

PLNĚNÍ UVEDENÁ V ČL. 28 ODST. 3 PÍSM. A)

1.

►M3  ————— ◄

2.

Plnění uvedená v čl. 13 části A odst. 1 písm. e)

3.

►M3  ————— ◄

4.

►M3  ————— ◄

5.

►M3  ————— ◄

6.

►M3  ————— ◄

7.

Plnění uvedená v čl. 13 části A odst. 1 písm. q)

8.

►M3  ————— ◄

9.

►M3  ————— ◄

10.

►M3  ————— ◄

11.

Dodání, na která se vztahuje čl. 13 část B písm. g), pokud jsou uskutečňována osobami povinnými k dani, které měly nárok na odpočet daně na vstupu z dotyčné budovy

12.

►M3  ————— ◄

13.

►M3  ————— ◄

14.

►M3  ————— ◄

15.

Služby cestovních kanceláří uvedené v článku 26 a služby cestovních kanceláří, pokud jednají jménem zákazníka a na jeho účet, při cestách mimo Společenství




PŘÍLOHA F

PLNĚNÍ UVEDENÁ V ČL. 28 ODST. 3 PÍSM. B)

1.

Vstupné na sportovní akce

2.

Služby poskytované autory, umělci, výkonnými umělci, advokáty a dalšími příslušníky svobodných povolání, kromě lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, nejedná-li se o služby blíže určené v příloze B druhé směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967

3.

►M3  ————— ◄

4.

►M3  ————— ◄

5.

Telekomunikační služby poskytované veřejnými poštami a dodání zboží, které s nimi souvisí

6.

Služby poskytované pohřebními ústavy a krematorii spolu se souvisejícím zbožím

7.

Plnění uskutečňovaná nevidomými nebo dílnami pro nevidomé, nemá-li toto osvobození od daně za následek výrazné narušení hospodářské soutěže

8.

Dodání zboží a služeb subjektům odpovědným za výstavbu, úpravu a údržbu hřbitovů, hrobů a památníků na počest padlých

9.

►M3  ————— ◄

10.

Plnění uskutečňovaná nemocnicemi, na které se nevztahuje čl. 13 část A odst. 1 písm. b)

11.

►M3  ————— ◄

12.

Dodání vody veřejnými podniky

13.

►M3  ————— ◄

14.

►M3  ————— ◄

15.

►M3  ————— ◄

16.

Poskytnutí budov a pozemků, které jsou popsány v čl. 4 odst. 3

17.

Přeprava cestujících

Přeprava zboží, jako jsou zavazadla nebo motorová vozidla doprovázející cestující, a poskytování služeb v souvislosti s osobní dopravou budou osvobozeny od daně jen tehdy, je-li vlastní přeprava cestujících rovněž osvobozena od daně.

18.

►M3  ————— ◄

19.

►M3  ————— ◄

20.

►M3  ————— ◄

21.

►M3  ————— ◄

22.

►M3  ————— ◄

23.

Dodání, úprava, oprava, údržba, nájem letadel sloužících státním orgánům včetně zařízení v nich instalovaného nebo používaného

24.

►M3  ————— ◄

25.

Dodání, úprava, oprava, údržba a nájem válečných lodí

▼M13 —————

▼B

27.

Služby cestovních kanceláří uvedené v článku 26 a služby cestovních kanceláří, pokud jednají jménem zákazníka a na jeho účet, při cestách mimo Společenství




PŘÍLOHA G

MOŽNOST VOLBY

1.

Možnost volby zmíněnou v čl. 28 odst. 3 písm. c) lze udělit za těchto okolností:

a) v případě plnění vymezených v příloze E:

členské státy, které těmto plněním poskytují osvobození od daně ve spojení s možností volby tohoto osvobození od daně, mohou takovou možnost volby zachovat;

b) v případě plnění vymezených v příloze F:

členské státy, které prozatímně zachovávají možnost osvobození takových plnění od daně, mohou poskytnout osobám povinným k dani možnost zvolit si, zda budou zdaněny.

2.

Členské státy, které poskytují možnost volby, na kterou se nevztahuje odstavec 1, mohou dovolit osobám povinným k dani, které tuto možnost uplatňují, aby si ji zachovaly nejpozději do uplynutí lhůty tří let ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost.

▼M5




PŘÍLOHA H

SEZNAM DODÁNÍ ZBOŽÍ A SLUŽEB, KTERÉ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM SNÍŽENÉ SAZBY DPH

Při přejímání níže uvedených kategorií týkajících se zboží do vnitrostátního práva mohou členské státy použít k přesnému vymezení rozsahu dané kategorie kombinovanou nomenklaturu.



Kategorie

Popis

1

Potraviny (včetně nápojů, avšak vyjma alkoholické nápoje) pro lidskou a zvířecí spotřebu; živá zvířata, semena, rostliny a přísady obvykle určené k použití při přípravě potravin; výrobky obvykle určené k použití jako doplněk nebo náhražka potravin

2

Dodávky vody

3

Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně

4

Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilu

5

Přeprava cestujících a jejich doprovodných zavazadel

6

Dodání knih (včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných, vodopisných nebo obdobných map), novin a časopisů, nejsou-li výlučně nebo převážně určeny k propagaci, včetně dodání na výpůjčku knihovnami

7

Oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na jiné kulturní události nebo do jiných kulturních zařízení

Zpřístupnění příjmu televizních nebo rozhlasových pořadů

8

Služby poskytované spisovateli, skladateli a výkonnými umělci nebo jejich autorské odměny

9

Dodání, výstavba, renovace a přestavba bytů v rámci sociální politiky

10

Dodání zboží a poskytování služeb obvykle určených k použití v zemědělské produkci, vyjma investiční majetek, jako jsou stroje a budovy

11

Ubytování poskytované hotelovými a jinými obdobnými zařízeními, včetně poskytování prázdninového ubytování a pronájem kempinkových míst a parkovišť pro obytné přívěsy

12

Vstup na sportovní události

13

Využívání sportovních zařízení

14

Dodání zboží a poskytování služeb organizacemi, které členské státy uznávají za dobročinné a které provádějí činnost v oblasti sociální péče a sociálního zabezpečení, nejsou-li tato plnění osvobozena od daně podle článku 13

15

Služby poskytované pohřebními ústavy a krematorii, jakož i dodání souvisejícího zboží

16

Poskytování lékařské, zubní a lázeňské péče, není-li osvobozeno od daně podle článku 13

17

Služby poskytované v souvislosti s úklidem ulic, odvozem a zpracováním odpadů, nejedná-li se o takové služby poskytované subjekty uvedenými v čl. 4 odst. 5

▼M8




PŘÍLOHA I

UMĚLECKÁ DÍLA, SBĚRATELSKÉ PŘEDMĚTY A STAROŽITNOSTI

Pro účely této směrnice se výrazy

a) „umělecká díla“ rozumějí:

 malby (např. oleje, akvarely, pastely), kresby, koláže a podobná ozdobná výtvarná díla, vytvořené výhradně ručně umělcem, kromě plánů a výkresů pro architektonické, technické, průmyslové, obchodní, topografické nebo podobné účely, ručně dekorované a zhotovené předměty, divadelní kulisy, ateliérová pozadí a podobná malovaná pozadí (kód KN 9701),

 původní rytiny, tisky a litografie, které jsou zhotoveny bezprostředním přetiskem v omezeném počtu exemplářů v černobílém nebo barevném provedení umělcem, a to výhradně ručně bez ohledu na použitý postup nebo materiál, nikoli ovšem mechanickým nebo fototechnickým postupem (kód KN 9702 00 00),

 původní plastiky a sochy z jakéhokoliv materiálu, pokud byly zcela zhotoveny umělcem; odlévané sochy, jejichž výroba je omezena na nejvýše osm kopií a probíhá pod dohledem umělce nebo jeho právními nástupci (kód KN 9703 00 00); ve výjimečných případech, které povolí členské státy, může být limit osmi kopií překročen u odlévaných soch zhotovených před 1. lednem 1989,

 tapisérie (kód KN 5805 00 00) a nástěnné textilie (kód KN 6304 00 00), zhotovené ručně podle originálních předloh poskytnutých umělci, nejvýše však v osmi kopiích od každé předlohy,

 jednotlivé kusy keramiky, zhotovené výhradně umělcem a jím signované,

 smalty na mědi provedené zcela ručně, omezené na osm číslovaných kopií signovaných umělcem nebo uměleckým studiem, kromě šperkařských, klenotnických a zlatnických výrobků,

 fotografie pořízené umělcem, jím nebo pod jeho dohledem zhotovené kopie, signované a číslované, jejichž počet exemplářů všech rozměrů a nosných materiálů dohromady nepřekročí 30;

b) „sběratelské předměty“ rozumějí:

 poštovní známky, výplatní známky nebo kolky, obálky frankované a opatřené poštovním razítkem prvního dne emise známky, poštovní ceniny a obdobné frankované či nefrankované předměty, pokud nejsou zákonným platidlem ani nejsou zamýšleny k použití jako zákonné platidlo (kód KN 9704 00 00),

 sbírky a sběratelské předměty zoologického, botanického, mineralogického, anatomického, historického, archeologického, paleontologického, etnografického nebo numismatického zájmu (kód KN 9705 00 00);

c) „starožitnosti“ rozumějí jiné předměty než umělecká díla nebo sběratelské předměty, pokud jsou starší 100 let (KN kód 9706 00 00).

▼M10




PŘÍLOHA J



Popis zboží

kód KN

Cín

8001

Měď

7402

7403

7405

7408

Zinek

7901

Nikl

7502

Hliník

7601

Olovo

7801

Indium

ex81 12 91

ex81 12 99

Obiloviny

1001 až 1005

1006: pouze nezpracovaná rýže

1007 až 1008

Olejnatá semena a olejnaté ovoce

1201 až 1207

Kokosové ořechy, para ořechy a akažuové ořechy (kešú)

0801

Ostatní ořechy

0802

Olivy

0711 20

Zrniny a semena (včetně sojových bobů)

1201 až 1207

Káva, nepražená

0901 11 00

0901 12 00

Čaj

0902

Kakaové boby celé nebo drcené, surové nebo pražené

1801

Surový cukr

1701 11

1701 12

Pryž v primární formě nebo v plátech, foliích a pásech

4001

4002

Vlna

5101

Chemikálie ve velkém

Kapitoly 28 a 29

Minerální oleje (včetně propanu a butanu; též včetně ropných olejů)

2709

2710

2711 12

2711 13

Stříbro

7106

Platina (palladium, rhodium)

7110 11 00

7110 21 00

7110 31 00

Brambory

0701

Rostlinné oleje a tuky a jejich frakce, rafinované nebo nerafinované, chemicky neupravené

1507 až 1515

▼M16




PŘÍLOHA K

SEZNAM SLUŽEB UVEDENÝCH V ČL. 28 ODST. 6

1. Drobné opravy:

 jízdních kol,

 obuvi a koženého zboží,

 oděvů a bytového textilu (včetně spravování a přešívání).

2. Renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů, s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby.

3. Čištění oken a úklid v domácnostech.

4. Domácí pečovatelské služby (např. pomoc v domácnosti a péče o děti, staré, nemocné nebo postižené osoby).

5. Holičství a kadeřnictví.



( 1 ) Úř. věst. C 40, 8.4.1974, s. 25.

( 2 ) Úř. věst. C 139, 12.11.1974, s. 15.

( 3 ) Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1301/67.

( 4 ) Úř. věst. L 94, 28.4.1970, s. 19.

( 5 ) Úř. věst. L 133, 4.6.1969, s.6. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 94/4/ES (Úř. věst. L 60, 3.3.1994, s. 14).

( 6 ) Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77.

( 7 ) Úř. věst. L 226, 3.8.1989, s. 21.

( 8 ) Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 1.

( 9 ) Úř. věst. L 331, 27.12.1979, s. 11.

( 10 ) Úř. věst. L 326, 21.11.1986, s. 40.“

( 11 ) Úř. věst. L 73, 19.3.1976, s. 18. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

( 12 ) Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

( 13 ) Úř. věst. L 24, 1.2.1992, s. 1.“

( 14 ) Úř. věst. L 73, 19.3.1976, s. 18. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/44/ES (Úř. věst. L 175, 28.6.2001, s. 17).

( 15 ) Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

( 16 ) Úř. věst. L 24, 1.2.1992, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

( 18 ) Úř. věst. L 338, 28.12.1994, s. 98.

( 19 ) Úř. věst. L 226, 13.8.1987, s. 2.

( 20 ) Úř. věst. L 104, 24.4.1975, s. 35.

( 21 ) Klasifikace použitá v této příloze je klasifikací používanou v hospodářském účetnictví pro zemědělství Statistického úřadu Evropských společenství (SÚES).

( 22 ) Např. seno, jetel (včetně košťálovin).

Top