Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document E2012C0522

    Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 522/12/KOL ze dne 19. prosince 2012 , kterým se po osmdesáté sedmé mění procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory vložením nové kapitoly o opatřeních státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012

    Úř. věst. L 296, 7.11.2013, p. 25–35 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
    Úř. věst. L 296, 7.11.2013, p. 25–25 (HR)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2012/522(2)/oj

    7.11.2013   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 296/25


    ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

    č. 522/12/KOL

    ze dne 19. prosince 2012,

    kterým se po osmdesáté sedmé mění procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory vložením nové kapitoly o opatřeních státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012

    KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,

    S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na články 61 až 63 této dohody a na protokol 26 připojený k této dohodě,

    S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (2), a zejména na čl. 5 odst. 2 písm. b) a článek 24 této dohody,

    S ODKAZEM NA//PŘIPOMÍNAJÍCE procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory přijatá Kontrolním úřadem dne 19. ledna 1994 (3),

    vzhledem k těmto důvodům:

    Podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru uplatňuje Kontrolní úřad ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory.

    Podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, kterými se Dohoda o EHP zabývá, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné.

    Evropská komise přijala dne 22. května 2012 sdělení pod názvem „Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 (4).

    Uvedené sdělení je relevantní rovněž pro Evropský hospodářský prostor.

    V celém Evropském hospodářském prostoru je třeba zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP pro státní podporu.

    Podle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ na konci přílohy XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad ESVO přijmout po konzultaci s Komisí právní akty odpovídající právním aktům přijatým Evropskou komisí.

    Byly povedeny konzultace s Evropskou komisí a státy ESVO,

    PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Pokyny pro státní podporu se mění tím způsobem, že se do nich vkládá nová kapitola o opatřeních státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012. Nová kapitola je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

    Článek 2

    Pouze anglické znění je závazné.

    V Bruselu dne 19. prosince 2012.

    Za Kontrolní úřad ESVO

    Oda Helen SLETNES

    předsedkyně

    Sverrir Haukur GUNNLAUGSSON

    člen kolegia


    (1)  „Dohoda o EHP“.

    (2)  „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

    (3)  Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem dne 19. ledna 1994, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úř. věst.“) L 231, 3.9.1994, s. 1, a dodatku EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1, dále jen „pokyny pro státní podporu“. Aktualizované znění pokynů pro státní podporu je k dispozici na internetové stránce Kontrolního úřadu: http://www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines/

    (4)  Sdělení Komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 (Úř. věst. C 158, 5.6.2012, s. 4).


    PŘÍLOHA

    PODPORA V SOUVISLOSTI SE SYSTÉMEM OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PO ROCE 2012  (1)

    POLITIKA STÁTNÍ PODPORY A SMĚRNICE O ETS

    1.

    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 (2) zavedla systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (EU ETS) a směrnice 2009/29/ES (3) tento systém EU ETS s účinkem ode dne 1. ledna 2013 zlepšila a rozšířila. Směrnice 2003/87/ES ve znění pozdějších předpisů (4) je dále označována jako „směrnice o ETS“. Směrnice 2009/29/ES je součástí legislativního balíčku obsahujícího opatření k boji proti změně klimatu a na podporu obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie. Tento balíček byl určen především ke splnění celkového environmentálního cíle Unie, kterým je dosáhnout do roku 2020 20 % snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 a 20 % podílu obnovitelné energie v rámci celkové spotřeby energie EU.

    2.

    Směrnice o ETS pro některé podniky stanoví tato zvláštní a dočasná opatření: podpora na vyrovnání zvýšení cen elektřiny v důsledku zahrnutí nákladů na emise skleníkových plynů vyplývajících z EU ETS (obvykle označovány jako „náklady na nepřímé emise“), podpora na investice do vysoce účinných elektráren, včetně nových elektráren, které jsou uzpůsobeny na ekologicky bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, nepovinné přechodné bezplatné povolenky v odvětví elektrické energie v některých státech ESVO (5) a vynětí některých malých zařízení ze systému EU ETS v případě, že snížení emisí skleníkových plynů lze dosáhnout mimo rámec EU ETS s nižšími správními náklady.

    3.

    Zvláštní a dočasná opatření stanovená v rámci provádění směrnice o ETS zahrnují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V souladu s oddílem II části druhé protokolu 3 připojeného k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru musí státy ESVO oznámit podporu Kontrolnímu úřadu ESVO a nesmí ji realizovat, dokud ji Kontrolní úřad ESVO neschválí.

    4.

    V zájmu zajištění transparentnosti a právní jistoty vysvětlují tyto pokyny kritéria slučitelnosti, která se budou uplatňovat na tato opatření státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který byl zdokonalen a rozšířen směrnicí 2009/29/ES.

    5.

    V souladu s testem vyváženosti formulovaným v akčním plánu pro státní podpory z roku 2005 (6) je hlavním cílem kontroly státní podpory v rámci provádění systému EU pro obchodování s emisemi zajistit, aby opatření státní podpory měla za následek větší snížení emisí skleníkových plynů, než k jakému by došlo bez podpory, a dosáhnout toho, aby pozitivní účinky podpory převážily nad jejími negativními účinky, pokud jde o narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Státní podpora musí být nezbytná k dosažení environmentálního cíle EU ETS (nezbytnost podpory) a musí být omezena na minimum potřebné k dosažení požadované ochrany životního prostředí (přiměřenost podpory), aniž by docházelo k nežádoucímu narušení hospodářské soutěže a obchodu na vnitřním trhu.

    6.

    Vzhledem k tomu, že ustanovení zavedená směrnicí 2009/29/ES se použijí od 1. ledna 2013, státní podpora nemůže být považována za nezbytnou pro zmírnění jakékoliv zátěže vyplývající z této směrnice před tímto datem. Opatření, na něž se vztahují tyto pokyny, tedy mohou být povolena pouze z hlediska nákladů, které vznikly po 1. lednu 2013, s výjimkou podpory v souvislosti s nepovinným přechodným přidělováním bezplatných povolenek na modernizaci výroby elektřiny (v některých státech ESVO), které mohou za určitých podmínek zahrnovat investice provedené od 25. června 2009, které byly uvedeny v národním plánu.

    1.   SPECIFICKÁ OPATŘENÍ, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ TYTO POKYNY

    1.1.   Podpora pro podniky v odvětvích a pododvětvích, u nichž hrozí značné riziko úniku uhlíku v důsledku toho, že se náklady na povolenky EU ETS promítají do cen elektřiny (podpora na náklady na nepřímé emise)

    7.

    Podle čl. 10a odst. 6 směrnice o ETS mohou státy EHP v souladu s pravidly státní podpory poskytovat státní podporu na vyrovnání nákladů ve prospěch odvětví nebo pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku kvůli nákladům souvisejícím s emisemi skleníkových plynů promítaným do cen elektřiny (dále jen „náklady na nepřímé emise“). Pro účely těchto pokynů „únik uhlíku“ popisuje možnost budoucího zvýšení celosvětových emisí skleníkových plynů, pokud podniky přesunou výrobu mimo EHP, protože bez výrazné ztráty podílu na trhu nemohou přenést zvýšení nákladů vyplývajících z EU ETS na své zákazníky.

    8.

    Řešení rizika úniku uhlíku přispívá k ochraně životního prostředí, neboť účelem podpory je, aby se zamezilo zvyšování celosvětových emisí skleníkových plynů v důsledku přesunů výroby mimo EHP, jelikož neexistují závazné mezinárodní dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Podpora na náklady na nepřímé emise může mít zároveň nepříznivý dopad na účinnost systému EU ETS. Pokud by byla podpora nesprávně zacílena, ulevila by příjemcům od nákladů na jejich nepřímé emise, čímž by se omezily pobídky pro snižování emisí a inovace v tomto odvětví. Náklady na snižování emisí by musela nést především jiná odvětví hospodářství. Taková státní podpora může navíc vést k významnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména když se podnikům ve stejném odvětví dostává odlišného zacházení v různých státech EHP z důvodu různých rozpočtových omezení. Tyto pokyny proto musí řešit tři konkrétní cíle: minimalizovat riziko úniku uhlíku, zachovat cíl EU ETS, kterým je dosažení nákladově efektivního snižování emisí uhlíku, a minimalizovat narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

    9.

    Během procesu přijímání směrnice 2009/29/ES vydala Komise sdělení (7), v němž byly stanoveny hlavní zásady, které se mají použít v případě státní podpory na náklady na nepřímé emise, aby se zamezilo nepatřičnému narušování hospodářské soutěže.

    10.

    Komise na úrovni Unie posoudila, v jakém rozsahu může odvětví nebo pododvětví promítnout náklady na nepřímé emise do cen výrobků bez významné ztráty podílu na trhu ve prospěch zařízení s vyššími emisemi uhlíku, která se nacházejí mimo Unii.

    11.

    Nejvyšší částka podpory, kterou státy EHP mohou poskytnout, musí být vypočtena podle vzorce, jenž zohledňuje základní produkci daného zařízení nebo jeho základní úrovně spotřeby elektřiny, jak jsou definovány v těchto pokynech, jakož i faktor emisí CO2 pro elektřinu dodávanou spalovacími zařízeními v různých geografických oblastech. V případě smluv na dodávky elektřiny, které nezahrnují náklady na CO2, státní podpora nebude udělena. Vzorec v souladu s 27. bodem odůvodnění směrnice 2009/29/ES zajišťuje, aby byla podpora přiměřená a zachovala pobídky pro energetickou účinnost a docházelo k posunu poptávky od „šedé“ k „zelené“ elektřině.

    12.

    Kromě toho nesmí podpora v zájmu minimalizace narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a zachování cíle EU ETS, jímž je k dosažení nákladově efektivní dekarbonizace, kompenzovat náklady na povolenky EU v cenách elektřiny zcela a musí být postupem času snižována. Klesající intenzita podpory je zásadní v případě provozní státní podpory, aby se zamezilo závislosti na podpoře. Kromě toho zachová jak dlouhodobé pobídky k plné internalizaci environmentální externality, tak krátkodobé pobídky k přechodu k výrobním technologiím s nižšími emisemi CO2, a zároveň klade důraz na dočasnou povahu podpory a přispívá k přechodu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.

    1.2.   Investiční podpora vysoce účinných elektráren, včetně nových elektráren uzpůsobených k zachycování a ukládání uhlíku

    13.

    V souladu se sdělením Komise Evropské radě (8) o čl. 10 odst. 3 směrnice o systému obchodování s emisemi (ETS), týkajícím se použití příjmů z dražeb povolenek, mohou státy EHP v období let 2013–2016 využívat tyto příjmy na podporu výstavby vysoce účinných elektráren včetně nových zařízení schopných zachycovat a uchovávat uhlík. Jako minus k této definici podle článku 33 směrnice Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého (9) musí státy EHP zajistit, aby provozovatelé všech spalovacích zařízení o jmenovitém elektrickém výkonu přesahujícím 300 MW posoudili, zda jsou splněny určité podmínky, konkrétně zda jsou dostupná vhodná úložiště, zda jsou technicky a ekonomicky proveditelná přepravní zařízení a zda je technicky a ekonomicky proveditelné dodatečné dovybavení zařízením pro zachycování CO2. Pokud je výsledek posouzení kladný, musí být zajištěno, aby byl v místě spalovacího zařízení vhodný prostor pro umístění zařízení nezbytného pro zachycování a stlačování CO2  (10).

    14.

    Tato podpora musí usilovat o zvýšení ochrany životního prostředí plynoucí z nižších emisí CO2 ve srovnání s nejmodernější technologií a zaměřovat se na selhání trhu tím, že má podstatný dopad na ochranu životního prostředí. Tato podpora musí být nezbytná, musí mít motivační účinek a být přiměřená. Podpora na provádění zachycování a ukládání uhlíku nespadá do působnosti těchto pokynů a je již vyhodnocena v rámci jiných existujících pravidel o státní podpoře, konkrétně v rámci kapitoly o státní podpoře na ochranu životního prostředí obsažené v pokynech ke státní podpoře (11).

    15.

    K zajištění přiměřenosti podpory se musí nejvyšší intenzita podpory lišit v závislosti na příspěvku ke zvýšení ochrany životního prostředí a ke snížení emisí CO2 (cíl směrnice o ETS) u nových elektráren. Začátek provádění celého řetězce zachycování a ukládání uhlíku (tj. výstavba a faktické zahájení zachycování, přepravy a ukládání CO2) novými elektrárnami před rokem 2020 musí být proto odměněno v porovnání s novými elektrárnami uzpůsobenými k zachycování a ukládání uhlíku, které však s prováděním před rokem 2020 nezačnou. Kromě toho je při zvažování dvou podobných projektů nových elektráren uzpůsobených k zachycování a ukládání uhlíku nejvyšší přípustná intenzita podpory vyšší u projektů vybraných na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení založeného na jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích, která účinně zajistí, aby podpora byla omezena na nezbytné minimum a podporovala hospodářskou soutěž na trhu výroby elektřiny. Za takových okolností lze předpokládat, že příslušné nabídky zohledňují veškeré možné výhody takové další investice.

    1.3.   Podpora související s dobrovolným přechodným přidělováním bezplatných povolenek na modernizaci postupů výroby elektřiny

    16.

    Podle článku 10c směrnice o ETS mají státy EHP splňující určité podmínky týkající se propojenosti jejich vnitrostátní elektroenergetické sítě nebo jejich podílu fosilních paliv při výrobě elektřiny a výši HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem v Unii možnost dočasně se odchýlit od zásady plného obchodování s povolenkami formou aukce a poskytnout bezplatné povolenky výrobcům elektřiny v provozu do 31. prosince 2008, nebo výrobcům elektřiny, na které byly investice do modernizace fyzicky zahájeny do 31. prosince 2008. Výměnou za poskytnutí bezplatných povolenek výrobcům energie musí způsobilé státy EHP předložit národní investiční plán („národní plán“) uvádějící investice provedené příjemci bezplatných povolenek nebo jinými hospodářskými subjekty do vybavení a modernizace infrastruktury, do čistých technologií a do diverzifikace skladby energie a energetických dodávek.

    17.

    Uvedená odchylka od zásady plného obchodování s povolenkami formou aukce poskytováním přechodných bezplatných povolenek představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, protože se státy EHP poskytováním bezplatných povolenek vzdávají příjmů a poskytují selektivní výhodu výrobcům energie. Výrobci energie mohou soutěžit s výrobci energie v jiných státech EHP, což může mít za důsledek narušení nebo hrozbu narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu na vnitřním trhu. Státní podpora existuje rovněž na úrovni investic, které příjemci bezplatných povolenek provedou za sníženou cenu.

    1.4.   Podpora při vynětí malých zařízení a nemocnic z EU ETS

    18.

    Podle článku 27 směrnice o ETS mohou státy EHP vyjmout malá zařízení a nemocnice z EU ETS, pokud podléhají opatřením, jimiž je dosaženo rovnocenného snížení emisí skleníkových plynů. Státy EHP mohou navrhnout opatření vztahující se na malá zařízení a nemocnice, jimiž bude dosaženo příspěvku ke snížení emisí rovnocennému příspěvku dosaženému EU ETS. Možnost vyjmout malá zařízení a nemocnice z EU ETS má nabízet maximální výhody, pokud jde o snížení administrativních nákladů za každou tunu ekvivalentu CO2 vyňatou ze systému ETS.

    19.

    Vynětí malých zařízení a nemocnic z EU ETS může představovat státní podporu. Státy EHP mají velkou volnost při rozhodování, zda vyjmou malá zařízení z EU ETS, a pokud ano, jaký typ zařízení vyjmou a který typ opatření vyžadují. Proto nelze vyloučit, že opatření uložená státy EHP mohou představovat hospodářskou výhodu ve prospěch malých zařízení či nemocnic vyňatých z EU ETS, která může pravděpodobně narušovat nebo hrozit narušením hospodářské soutěže a ovlivnit obchod na vnitřním trhu.

    2.   OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

    2.1.   Oblast působnosti pokynů

    20.

    Tyto pokyny se vztahují pouze na konkrétní opatření podpory stanovená v rámci provádění směrnice o ETS. Kapitola o státní podpoře na ochranu životního prostředí obsažená v pokynech ke státní podpoře (12) se na tato opatření nepoužije.

    2.2.   Definice

    21.

    Pro účely těchto pokynů se použijí definice stanovené v dodatku I.

    3.   SLUČITELNÉ PODPORY ČL. 61 ODST. 3 DOHODY O EHP

    22.

    Státní podpora může být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, pokud vede k větší ochraně životního prostředí (snížení emisí skleníkových plynů), aniž jsou negativně dotčeny podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Při posuzování slučitelnosti opatření podpory Kontrolní úřad ESVO zvažuje příznivý dopad opatření podpory při dosahování cíle společného zájmu proti jeho potenciálně nepříznivým vedlejším účinkům, jako je například narušení obchodu a hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu nesmí být platnost režimů podpory delší, než je doba trvání platnosti těchto pokynů. Není tím dotčena možnost, aby stát ESVO opakovaně oznámil opatření přesahující lhůtu stanovenou rozhodnutím Kontrolního úřadu ESVO, kterým se daný režim podpory povoluje.

    3.1.   Podpora pro podniky v odvětvích a pododvětvích, u nichž hrozí značné riziko úniku uhlíku v důsledku toho, že se náklady na povolenky EU ETS promítají do cen elektřiny (podpora na náklady na nepřímé emise)

    23.

    U odvětví a pododvětví uvedených v dodatku II se podpora na náhradu nákladů na povolenky EU ETS, jež se promítají do cen elektřiny v důsledku provádění směrnice o ETS a jež vznikly počínaje 1. lednem 2013, považuje za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v tomto oddílu.

    Cíl a nezbytnost podpory

    24.

    Pro účely těchto pokynů je cílem této podpory zabránit vzniku značného rizika úniku uhlíku v důsledku nákladů na povolenky EU promítnutých do cen elektřiny, jež nese příjemce, pokud jeho konkurenti z třetích zemích nejsou vystaveni podobným nákladům na CO2 v jejich cenách elektřiny a pokud příjemce není schopen promítnout tyto náklady do cen výrobků bez ztráty značného podílu na trhu.

    25.

    Pro účely těchto pokynů značné riziko úniku uhlíku existuje, pouze pokud příjemce působí v odvětví nebo pododvětví uvedeném v dodatku II.

    Maximální intenzita podpory

    26.

    Intenzita podpory nesmí přesáhnout 85 % způsobilých nákladů vynaložených v roce 2013, 2014 a 2015, 80 % způsobilých nákladů vynaložených v roce 2016, 2017 a 2018 a 75 % způsobilých nákladů vynaložených v roce 2019 a 2020.

    Výpočet maximální výše podpory

    27.

    Nejvyšší částka podpory na jedno zařízení pro výrobu výrobků v rámci odvětví a pododvětví uvedených v dodatku II musí být vypočítána podle následujícího vzorce:

    a)

    V případech, kdy se referenční úrovně energetické účinnosti uvedené v dodatku III vztahují na výrobky vyráběné příjemcem, rovná se nejvyšší částka podpory pro zařízení na náklady vynaložené za rok t:

    Formula

    V tomto vzorci je Ait intenzita podpory za rok t vyjádřená jako zlomek (např. 0,8); Ct je platný emisní faktor CO2 (tCO2/MWh) (v roce t); Pt–1 je forwardová cena povolenky EU v roce t–1 (EUR/tCO2); E je použitelná výrobkově specifická referenční úroveň energetické účinnosti podle dodatku III; a BO je základní produkce. Tyto pojmy jsou definovány v dodatku I.

    b)

    V případech, kdy se referenční úrovně energetické účinnosti uvedené v dodatku III na výrobky vyráběné příjemcem nevztahují, rovná se nejvyšší částka podpory pro zařízení na náklady vynaložené za rok t:

    Formula

    V tomto vzorci je Ait intenzita podpory za rok t vyjádřená jako zlomek (např. 0,8); Ct je platný emisní faktor CO2 (tCO2/MWh) (v roce t); Pt–1 je forwardová cena povolenky EU v roce t–1 (EUR/tCO2); EF je záložní referenční úroveň energetické účinnosti; a BEC je základní úroveň spotřeby elektřiny (MWh). Tyto pojmy jsou definovány v dodatku I.

    28.

    Pokud zařízení vyrábí jak výrobky, pro které je použitelná referenční úroveň energetické účinnosti uvedená v dodatku III, tak výrobky, pro které je použitelná záložní referenční úroveň energetické účinnosti, musí být spotřeba elektřiny pro každý výrobek stanovena podle příslušné tonáže produkce každého výrobku.

    29.

    Pokud zařízení vyrábí jak výrobky, které jsou způsobilé pro podporu (tj. spadají do způsobilých odvětví nebo pododvětví uvedených v dodatku II), tak výrobky, které nejsou způsobilé pro podporu, nejvyšší částka podpory se vypočítá pouze pro produkty, které jsou způsobilé pro podporu.

    30.

    Podpora může být příjemci vyplacena v roce, ve kterém vznikly náklady, nebo v následujícím roce. Pokud je podpora vyplacena v roce, ve kterém vznikly náklady, musí být zaveden mechanismus pro následnou úpravu platby, který zajistí, aby byly všechny přeplatky podpory vráceny do 1. července následujícího roku.

    Motivační účinek

    31.

    Požadavek motivačního účinku se považuje za splněný, pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddílu 3.1.

    3.2.   Investiční podpora pro nové vysoce účinné elektrárny, včetně nových elektráren uzpůsobených pro zachycování uhlíku

    32.

    Investiční podpora poskytnutá od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016 pro nové vysoce účinné elektrárny bude považována za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP za předpokladu, že budou splněny podmínky stanovené v tomto oddílu.

    33.

    Investiční podpora pro nové vysoce účinné elektrárny může být udělena pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

    a)

    nová vysoce účinná elektrárna přesahuje harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti elektráren stanovenou v příloze I prováděcího rozhodnutí Komise 2011/877/EU ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (13), nebo příslušnou referenční hodnotu účinnosti platnou době, kdy je podpora poskytnuta. Nové vysoce účinné elektrárny, které jsou pouze v souladu s těmito referenčními hodnotami účinnosti, nejsou způsobilé pro podporu; a

    b)

    rozhodnutí o schválení orgánem poskytujícím podporu je přijato v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016.

    Cíl a nezbytnost podpory

    34.

    Státy ESVO musí prokázat, že se podpora zaměřuje na selhání trhu tím, že má podstatný dopad na ochranu životního prostředí. Podpora musí mít motivační účinek v tom smyslu, že vede ke změně chování příjemce podpory. Tento motivační účinek se prokazuje pomocí srovnávacího scénáře, jehož prostřednictvím se dokáže, že bez podpory by příjemce investici neuskutečnil. Kromě toho nesmí podporovaný projekt začít před datem předložení žádosti o podporu. Státy ESVO musí prokázat, že podpora neovlivňuje nepříznivě podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, zejména pokud se podpora soustředila na omezený počet příjemců nebo pokud je pravděpodobné, že daná podpora pravděpodobně posílí postavení příjemce na trhu (na úrovni skupiny společností).

    Způsobilé náklady

    35.

    Způsobilé náklady budou omezeny na celkové náklady investic do nového zařízení (hmotná a nehmotná aktiva), které jsou nezbytně nutné k výstavbě nové elektrárny. Kromě toho v případě vybudování elektrárny uzpůsobené pro zachycování uhlíku budou způsobilé i náklady na prokázání celkové ekonomické a technické proveditelnosti realizace úplného řetězce zachycování a ukládání uhlíku. Náklady na instalaci vybavení pro zachycování, přepravu a ukládání nebudou podle těchto pokynů způsobilé, neboť podpora na provádění zachycování a ukládání uhlíku již bude posouzena podle kapitoly o státní podpoře na ochranu životního prostředí obsažené v pokynech ke státní podpoře.

    Maximální intenzita podpory

    36.

    V případě nových vysoce účinných elektráren, které jsou uzpůsobeny pro zachycování a ukládání uhlíku a zahájí provádění celého řetězce zachycování a ukládání uhlíku před rokem 2020, nesmí podpora překročit 15 % způsobilých nákladů.

    37.

    V případě nových vysoce účinných elektráren, které jsou uzpůsobeny pro zachycování a ukládání uhlíku, ale provádění celého řetězce zachycování a ukládání uhlíku nezahájí před rokem 2020, a jimž je podpora poskytnuta na základě skutečně konkurenčního nabídkového řízení, které podporuje i) co nejekologičtější technologie výroby energie v novém závodě vedoucí k nižším emisím CO2 ve srovnání s nejmodernějšími technologiemi a ii) hospodářskou soutěž na trhu s výrobou elektřiny, nesmí podpora překročit 10 % způsobilých nákladů. Toto nabídkové řízení musí být založeno na jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích a musí zajistit účast dostatečného počtu podniků. Rozpočet spojený s nabídkovým řízením musí být navíc svou výší závazně omezen v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni žadatelé.

    38.

    V případě nových vysoce účinných elektráren, které nesplňují podmínky stanovené výše v bodech 36 a 37, nesmí podpora překročit 5 % způsobilých nákladů.

    39.

    V případě, že provádění celého řetězce zachycování a ukládání uhlíku nebude zahájeno před rokem 2020, sníží se podpora na 5 % způsobilých nákladů investic, nebo na 10 %, pokud jsou splněny výše stanovené podmínky v bodě 37 výše uvedeného oddílu 3.2. V případě zálohové platby podpory vyberou státy ESVO zpět přesahující částku podpory.

    3.3.   Podpora související s dobrovolným přechodným přidělováním bezplatných povolenek na modernizaci postupů výroby elektřiny

    40.

    Od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2019 bude státní podpora poskytnutá v souvislosti s přechodným a nepovinným přidělováním bezplatných povolenek na modernizaci postupů výroby elektřiny a na investice uvedené v národních plánech v souladu s článkem 10c směrnice o ETS považována za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

    a)

    přechodná bezplatná povolenka je přidělena podle článku 10c směrnice o ETS a v souladu s rozhodnutím Komise o pokynech pro metodiku přechodného přidělování bezplatných povolenek zařízením na výrobu elektřiny podle článku 10c odst. 3 směrnice o ETS (14) a se sdělením Komise o dobrovolném používání článku 10c směrnice o ETS (15);

    b)

    s ohledem na celkové cíle směrnice o ETS národní plán sleduje cíl v obecném zájmu, jako je zvýšená ochrana životního prostředí;

    c)

    národní plán zahrnuje investice do dodatečného vybavení a modernizace infrastruktury, do čistých technologií a diverzifikace skladby a zdrojů dodávek energie podle směrnice o ETS uskutečněné po 25. červnu 2009;

    d)

    tržní hodnota (na úrovni skupin podniků) bezplatných povolenek během celého období přidělování (vypočteno v souladu se sdělením Komise ze dne 29. března 2011 (16) nebo s příslušnými pokyny platnými v době, kdy byla podpora poskytnuta) nepřesahuje celkové náklady na investice prováděné příjemcem bezplatných povolenek (na úrovni skupin podniků). Pokud jsou celkové investiční náklady nižší než tržní hodnota povolenek nebo pokud příjemce bezplatných povolenek neprovede žádné investice způsobilé podle národního plánu, musí příjemci bezplatných povolenek převést rozdíl do mechanismu, který bude financovat ostatní způsobilé investice stanovené v národním plánu, a

    e)

    podpora neovlivňuje nepříznivě podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, zejména pokud se podpora soustředila na omezený počet příjemců nebo pokud je pravděpodobné, že daná podpora posílí postavení příjemců na trhu (na úrovni skupiny podniků).

    Motivační účinek

    Motivační účinek je považován za splněný u investic provedených od 25. června 2009.

    Způsobilé náklady

    41.

    Způsobilé náklady musí být omezeny na celkové investiční náklady (hmotná a nehmotná aktiva) uvedené v národním plánu, odpovídající tržní hodnotě bezplatných povolenek (vypočtené v souladu se sdělením Komise ze dne 29. března 2011 (17) nebo s příslušnými pokyny platnými v době, kdy byla podpora poskytnuta) poskytnutých na příjemce, bez ohledu na provozní náklady a přínosy daného zařízení.

    Maximální intenzita podpory

    42.

    Podpora nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

    3.4.   Podpora při vynětí malých zařízení a nemocnic z EU ETS

    43.

    Podpora při vynětí malých zařízení a nemocnic z EU ETS od 1. ledna 2013 se považuje za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP za předpokladu, že malá zařízení nebo nemocnice podléhají opatřením, která dosahují rovnocenného snížení emisí skleníkových plynů ve smyslu článku 27 směrnice o ETS, a za předpokladu, že stát ESVO dodrží podmínky stanovené v článku 27 směrnice o ETS.

    Motivační účinek

    44.

    Požadavek motivačního účinku se považuje za splněný, pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddílu 3.4.

    3.5.   Proporcionalita

    45.

    Stát ESVO musí prokázat, že částka podpory na příjemce je omezena na nezbytné minimum. Státy ESVO mohou poskytovat podporu s nižší intenzitou podpory, než je uvedena v těchto pokynech.

    4.   KUMULACE

    46.

    Stropy podpory stanovené v těchto pokynech nesmějí být překročeny bez ohledu na to, zda je podpora financována zcela ze státních prostředků, nebo zda je částečně financována Unií.

    47.

    Podporu považovanou za slučitelnou podle těchto pokynů nelze kombinovat s jinou státní podporou ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP nebo s jinými formami financování ze strany Unie, pokud toto překrývání způsobuje, že je intenzita podpory vyšší, než stanoví tyto pokyny. Pokud jsou však výdaje způsobilé pro podporu na opatření, na něž se vztahují tyto pokyny, zcela nebo částečně způsobilé i pro podporu na jiné účely, uplatní se na společnou část strop podpory, který je podle použitelných pravidel nejpříznivější.

    5.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    5.1.   Předkládání výročních zpráv

    48.

    V souladu s částí II protokolu 3 připojeného k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (18) a s rozhodnutím č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (19) jsou státy ESVO povinny předkládat Kontrolnímu úřadu ESVO výroční zprávy.

    49.

    Výroční zprávy o podporách na ochranu životního prostředí musí nad rámec stanovený v části II protokolu 3 připojeného k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a v rozhodnutí č. 195/04/KOL obsahovat další informace o příslušných schválených režimech. Konkrétně musí státy ESVO ve svých výročních zprávách zahrnout tyto informace:

    jméno příjemce a podporovaná zařízení v jeho vlastnictví,

    odvětví nebo pododvětví, v němž působí příjemce podpory,

    rok, za který se podpora vyplácí, a rok, v němž je vyplacena,

    základní produkci jednotlivých podporovaných zařízení v příslušném odvětví (pododvětví),

    podstatné zvětšení kapacity nebo případně její omezení,

    roční produkci jednotlivých podporovaných zařízení v příslušných odvětvích (pododvětvích) za každý rok použitý ke stanovení základní produkce,

    roční výrobu jednotlivých podporovaných zařízení v příslušných odvětvích (pododvětvích) za rok, na který se podpora vyplácí,

    roční výrobu jiných výrobků vyráběných v jednotlivých podporovaných zařízeních, na které se nevztahují referenční úrovně energetické účinnosti, za každý rok použitý ke stanovení základní produkce (pokud je poskytnuta podpora s použitím záložní referenční úrovně energetické účinnosti),

    základní spotřebu elektřiny u každého podporovaného zařízení (pokud je poskytována podpora s použitím záložní referenční úrovně energetické účinnosti),

    roční spotřebu elektrické energie za každý rok použitý ke stanovení základní spotřeby elektřiny (pokud je poskytnuta podpora s použitím záložní referenční úrovně energetické účinnosti),

    roční spotřebu elektřiny zařízení za rok, na který se vyplácí podpora (pokud je poskytnuta podpora pomocí záložní referenční úrovně energetické účinnosti),

    forwardovou cenu povolenek EU použitou k výpočtu částky podpory na jednoho příjemce,

    intenzitu podpory,

    vnitrostátní emisní faktor CO2 .

    50.

    Kontrolní úřad ESVO bude pravidelně monitorovat podporu poskytnutou podnikům v odvětvích a pododvětvích, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů EU ETS do cen elektřiny, jak je popsáno v oddílu 3.1. Přitom bude aktualizovat údaje o rozsahu, v jakém se promítají nepřímé náklady, a o možných důsledcích pro únik uhlíku.

    51.

    S ohledem na podpory poskytnuté novým vysoce účinným elektrárnám, včetně těch, které jsou uzpůsobeny k zachycování a ukládání uhlíku, musí státy ESVO zahrnout do svých výročních zpráv tyto informace:

    jména příjemců,

    výši podpory na jednoho příjemce,

    intenzitu podpory,

    ověření souladu s podmínkami uvedenými v oddílu 3.2 bodu 32, pokud jde o načasování poskytnutí podpory,

    ověření souladu s podmínkami uvedenými v oddílu 3.2 bodu 36, pokud jde o začátek provádění celého řetězce zachycování a ukládání uhlíku před rokem 2020.

    5.2.   Transparentnost

    52.

    Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že v zájmu lepší transparentnosti státních podpor ve státech ESVO jsou nezbytná další opatření. Zejména je nutné zajistit, aby státy ESVO, hospodářské subjekty, zainteresované strany i Kontrolní úřad ESVO měly k dispozici snadný přístup k úplnému znění všech použitelných režimů podpory na ochranu životního prostředí.

    53.

    Tohoto cíle lze dosáhnout vytvořením internetových stránek. Z tohoto důvodu bude Kontrolní úřad ESVO při posuzování režimů podpory systematicky od dotčených států ESVO požadovat, aby zveřejňovaly plné znění všech režimů podpory v konečné podobě na internetu a sdělily Kontrolnímu úřadu ESVO internetovou adresu, na níž se tato zveřejněná znění nacházejí.

    5.3.   Monitorování

    54.

    Státy ESVO musí zajistit vedení podrobné evidence o všech opatřeních, v jejichž rámci byla udělena podpora. Tato evidence, která musí obsahovat veškeré potřebné informace dokazující, že byly dodrženy podmínky týkající se způsobilých nákladů a nejvyšší přípustné intenzity podpory, musí být uchovávány po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory a musí být na vyžádání poskytnuty Kontrolnímu úřadu ESVO.

    5.4.   Doba platnosti a přezkum

    55.

    Kontrolní úřad ESVO použije tyto pokyny ode dne následujícího po jejich vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP.

    56.

    Tyto pokyny jsou použitelné do 31. prosince 2020. Po poradě se státy ESVO je může Kontrolní úřad ESVO před tímto datem pozměnit na základě závažných důvodů politiky hospodářské soutěže nebo důvodů politiky ochrany životního prostředí, nebo aby byly zohledněny jiné politiky EHP nebo mezinárodní závazky. Tyto změny mohou být zejména zapotřebí s ohledem na budoucí mezinárodní dohody v oblasti změny klimatu a budoucí právní předpisy v této oblasti v EHP. Kontrolní úřad ESVO může provést přezkum těchto pokynů každé dva roky po jejich přijetí.

    57.

    Kontrolní úřad ESVO tyto pokyny použije na všechna oznámená opatření podpory, ohledně nichž má přijmout rozhodnutí, po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP, i v případech, kdy byly projekty oznámeny před tímto zveřejněním. Na veškerou protiprávní podporu bude Kontrolní úřad ESVO uplatňovat pravidla uvedená v kapitole o použitelných pravidlech pro posuzování protiprávní státní podpory, která je obsažena v pokynech o státní podpoře (20).


    (1)  Tyto pokyny odpovídají pokynům Evropské komise k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 (Úř. věst. C 158, 5.6.2012, s. 4). Pokyny, jež ke státní podpoře vydal Kontrolní úřad, jsou zveřejněny na jeho internetových stránkách (www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines/).

    (2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). Tato směrnice byla do Dohody o EHP začleněna v bodě 21al přílohy XX.

    (3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63). Tato směrnice byla do Dohody o EHP začleněna v bodě 21al přílohy XX.

    (4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004 (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008 (Úř. věst. L 8, 13.1.2008, s. 3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109).

    (5)  Pojem „státy ESVO“ označuje pro účely těchto pokynů Island, Lichtenštejnsko a Norsko, nikoli však Švýcarsko, které je sice státem ESVO, avšak nepřipojilo se k EHP.

    (6)  Akční plán pro státní podpory – Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009, KOM(2005) 107 v konečném znění, 7.6.2005.

    (7)  Příloha II přílohy 15713/1/08REV1 ze dne 18. listopadu 2008 (25.11) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6-TA-2008-0610+0+DOC+XML+V0//CS

    (8)  Dodatek k poznámce generálního sekretariátu Rady „I/A“ určené Výboru stálých zástupců/Radě 8033/09 ADD 1 REV 1 ze dne 31. března 2009.

    (9)  Směrnice 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES, 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114). Tato směrnice byla do Dohody o EHP začleněna v bodech 1a, 1f, 1i, 13ca, 19a, 21at a 32c přílohy XX.

    (10)  Viz poznámka pod čarou 9.

    (11)  Úř. věst. L 144, 10.6.2010, s. 1, dodatek EHP č. 29, 10.6.2010, s. 1. Tato kapitola odpovídá pokynům Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, které byly přijaty Evropskou komisí (Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1).

    (12)  Úř. věst. L 144, 10.6.2010, s. 1, dodatek EHP č. 29, 10.6.2010, s. 1. Tato kapitola odpovídá pokynům Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, které byly přijaty Evropskou komisí (Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1).

    (13)  Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 91. Tato směrnice byla do Dohody o EHP začleněna v bodě 24 přílohy IV.

    (14)  Sdělení Komise ze dne 29. března 2011 o pokynech pro metodiku přechodného přidělování bezplatných povolenek zařízením na výrobu elektřiny podle článku 10c odst. 3 směrnice 2003/87/ES, K(2011) 1983 v konečném znění, 29.3.2011.

    (15)  Sdělení Komise, Pokyny k dobrovolnému uplatňování článku 10c směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. C 99, 31.3.2011, s. 9).

    (16)  Viz poznámka pod čarou 15.

    (17)  Viz poznámka pod čarou 15.

    (18)  Část II protokolu 3 připojeného k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru je ekvivalentní úpravou ve vztahu k nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1). Nařízení (ES) č. 659/1999 bylo dále začleněno do protokolu 26 připojeného k Dohodě o EHP.

    (19)  Rozhodnutí č. 195/04/KOL (Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37, dodatek EHP č. 26, 25.5.2006, s. 1) odpovídá nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1), kterým se provádí nařízení (ES) č. 659/1999.

    (20)  Úř. věst. L 73, 19.3.2009, s. 23, dodatek EHP č. 15, 19.3.2009, s. 6. Tato kapitola odpovídá sdělení Komise o určení pravidel použitelných na posouzení protiprávních státních podpor (Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22).

    Dodatek I

    Definice

    Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

    podporou“ se rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP,

    obdobím poskytování podpory“ se rozumí jeden rok nebo více let v období 2013– 2020. Pokud si stát ESVO přeje poskytnout podporu odpovídající kratšímu období, musí použít jako referenci účetní období příjemce a poskytovat podporu na ročním základě,

    „maximální intenzitou podpory“ se rozumí celková částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů. Všechny částky se uvádějí před odečtením daní nebo jiných poplatků. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě, než je grant, musí být výše podpory rovnocenná grantu z hlediska hodnoty. Podpora splatná v několika splátkách musí být vypočtena v její celkové čisté současné hodnotě v době poskytnutí první splátky s použitím příslušné referenční sazby Kontrolního úřadu pro diskontování hodnoty v čase. Intenzita podpory se vypočítává na jednoho příjemce,

    výrobou pro vlastní potřebu“ se rozumí výroba elektřiny v zařízení, které nelze klasifikovat jako „výrobce elektřiny“ ve smyslu čl. 3 písm. u) směrnice 2003/87/ES,

    příjemcem“ se rozumí podnik přijímající podporu,

    uzpůsobeným k zachycování a ukládání uhlíku“ se rozumí zařízení, které prokázalo, že jsou dostupná vhodná úložiště, že jsou technicky a ekonomicky proveditelná přepravní zařízení a že je technicky a ekonomicky proveditelné dodatečné vybavení pro zachytávání CO2, jakmile bude dosaženo dostatečných tržních pobídek v podobě cenového prahu CO2. Konkrétně musí zařízení uzpůsobené k zachycování a ukládání uhlíku splnit tyto požadavky:

    prokázat technickou proveditelnost dodatečného vybavení pro zachytávání CO2. Je třeba připravit specifickou technickou studii k danému zařízení uvádějící dostatečné technické podrobnosti o tom, že zařízení je technicky možné plně dovybavit pro zachycování CO2 v míře zachycování 85 % nebo vyšší s použitím jednoho nebo více typů technologií, které jsou vyzkoušeny v poloprovozním měřítku, nebo jejichž výkon lze spolehlivě odhadnout jako vhodný,

    ověřit, že existuje dostatečný další prostor v zařízení, kam má být namontováno vybavení pro zachycování,

    identifikovat jednu nebo více technicky a ekonomicky proveditelných možností potrubí nebo jiné přepravní trasy (přepravních tras) do bezpečného geologického úložiště CO2,

    identifikovat jedno nebo více potenciálních úložišť, která byla posouzena jako vhodná pro bezpečné geologické ukládání plánovaných objemů a měr zachyceného CO2 po celou dobu životnosti,

    prokázat na základě ekonomického posouzení ekonomickou proveditelnost dodatečného vybavení úplné/částečné kapacity zařízení integrovaným systémem pro zachycování a ukládání uhlíku. Posouzení by mělo poskytnout důkazy o přiměřených scénářích, přičemž se zohlední prognózy cen CO2, náklady na technologie a možnosti ukládání zjištěné v technických studiích, jejich chybovost a předpokládané provozní výnosy. Posouzení uvede okolnosti, za kterých by uzpůsobení pro zachycování a ukládání uhlíku mělo být ekonomicky proveditelné během životnosti navrhovaného zařízení. Mělo by zahrnovat také potenciální plán provádění zachycování a ukládání uhlíku, včetně potenciálního harmonogramu uvedení do provozu,

    prokázat, že všechna příslušná povolení k provedení zachycování a ukládání uhlíku lze získat, a stanovit postupy a lhůty pro uskutečnění tohoto procesu,

    ochranou životního prostředí“ se rozumí jakákoli činnost, kterou příjemce podpory sám provádí, určená k ozdravění okolí nebo přírodních zdrojů, zamezení nebo snížení rizika jejich poškození nebo k podpoře účinnějšího využívání těchto zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie,

    povolenkou Evropské unie (povolenkou EU)“ se rozumí převoditelná povolenka dovolující vypustit během stanoveného období jednu tunu ekvivalentu CO2,

    hrubou přidanou hodnotou“ se rozumí hrubá přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele, což je hodnota produkce s odečtením hodnoty mezispotřeby. Je měřítkem toho, jak jednotlivý výrobce, výrobní odvětví nebo odvětví přispívá k HDP. Hrubá přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele je hrubá přidaná hodnota v tržních cenách po odečtení případných nepřímých daní a přičtení jakýchkoli dotací. Přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele lze vypočítat z obratu přičtením aktivované produkce, ostatních provozních výnosů, přičtením nebo odečtením změny stavu zásob, odečtením nákupu zboží a služeb, ostatních daní z výrobků, které mají vazbu na obrat, ale nejsou odpočitatelné, a odečtením cla a daní, které mají vazbu na výrobu. Lze ji vypočítat také z hrubého provozního přebytku přičtením nákladů na pracovníky. Příjmy a výdaje zařazené v účetnictví podniku jako finanční nebo mimořádné jsou z přidané hodnoty vyloučeny. Vypočítaná přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele se stanoví jako hrubá přidaná hodnota, protože od ní nejsou odečteny její úpravy (například odpisy) (1),

    provedením celkového řetězce zachycování a ukládání uhlíku“ se rozumí konstrukce a skutečné zahájení zachycování, přepravy a ukládání CO2,

    malými zařízeními“ se rozumí zařízení, jejichž roční emise vykázané příslušnému orgánu představují méně než 25 000 tun ekvivalentu CO2, a zařízení, kde probíhá spalování a jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 35 MW, s výjimkou emisí z biomasy, a to v každém roce během tří let předcházejících oznámení rovnocenných opatření podle čl. 27 odst. 1 písm. a) směrnice o ETS,

    zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací nebo první závazný příslib objednávky vybavení; tento pojem však nezahrnuje předběžné studie proveditelnosti,

    hmotnými aktivy“ se pro účely výpočtu způsobilých nákladů rozumí investice do pozemků, budov, strojů a zařízení,

    nehmotnými aktivy“ se pro účely výpočtu způsobilých nákladů rozumí investice do převodu technologie prostřednictvím získání provozních licencí či patentovaného nebo nepatentovaného know-how, pokud jsou splněny tyto podmínky:

    nehmotná aktiva jsou odepisovatelnými aktivy,

    jsou pořízena v tržních podmínkách od podniku, který nabyvatel nemůže přímo ani nepřímo kontrolovat,

    jsou zahrnuta do majetku podniku, zůstávají v zařízení příjemce podpory a jsou zde využívána nejméně po dobu pěti let. Tato podmínka se nevztahuje na nehmotná aktiva, která jsou z technického hlediska zastaralá. Jsou-li nehmotná aktiva prodána během zmíněných pěti let, musí se výtěžek z prodeje odečíst od způsobilých nákladů a případně celá nebo částečná výše poskytnuté podpory musí být vrácena,

    intenzitou obchodu“ se rozumí poměr mezi celkovou hodnotou vývozu do třetích zemí s přičtením hodnoty dovozu ze třetích zemí a celkovým objemem trhu pro EHP (roční domácí obrat podniků v EHP spolu s celkovým dovozem z třetích zemí) podle statistických údajů Eurostatu,

    forwardovou cenou povolenek EU“ v EUR se rozumí za období jednoho roku vypočtený prostý průměr denních forwardových cen povolenek EU (závěrečná nabídková cena) k dodání v prosinci roku, na který je poskytnuta podpora, s tím, že tyto ceny jsou sledovány na některé z burz uhlíku v EU v období od 1. ledna do 31. prosince roku, který předchází roku, pro který se podpora poskytuje. Například u podpory poskytnuté v roce 2016 se jedná o prostý průměr závěrečných nabídkových cen povolenek EU na prosinec 2016, které jsou sledovány na některé z burz uhlíku EU od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015,

    emisním faktorem CO2 “ v tCO2/MWh se rozumí vážený průměr intenzity CO2 elektřiny vyráběné z fosilních paliv v různých geografických oblastech. Hmotnost odráží výrobní složení fosilních paliv v dané zeměpisné oblasti. Faktor CO2 je výsledkem vydělení údajů o emisích ekvivalentu CO2 energetického průmyslu hrubou výrobou elektřiny na základě fosilních paliv v TWh. Pro účely těchto pokynů se jako zeměpisné zóny definují oblasti, a) které jsou složeny z dílčích trhů provázaných energetickými burzami, nebo b) v jejichž rámci neexistuje vyhlášené přetížení; v obou případech vykazují ceny na denním trhu energetické burzy (pro hodiny na následující den) v rámci těchto zón rozdíly v eurech (s použitím denních směnných kurzů ECB), které v podstatném počtu všech hodin za rok činí nejvýše 1 %. Tato regionální rozdílnost odráží význam elektráren na fosilní paliva pro konečnou cenu stanovenou na velkoobchodním trhu a jejich roli jakožto elektráren, které jsou z hlediska přínosu považovány za marginální. Pouhá skutečnost, že mezi dvěma státy EHP probíhá obchod s elektřinou, automaticky neznamená, že jde o nadnárodní region. Vzhledem k nedostatku příslušných údajů na úrovni nižší než celostátní zahrnují zeměpisné oblasti celé území jednoho nebo více států EHP. Na tomto základě lze vyčlenit tyto zeměpisné oblasti: severní oblast (Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko), oblast středozápadní Evropy (Rakousko, Belgie, Lucembursko, Francie, Německo, Lichtenštejnsko a Nizozemsko), iberskou oblast (Portugalsko, Španělsko), oblast České republiky a Slovenska (Česká republika a Slovensko) a všechny ostatní státy EHP samostatně. Odpovídající nejvyšší regionální faktory CO2 jsou uvedeny v dodatku IV,

    základní produkcí“ v tunách za rok se rozumí průměrná produkce v daném zařízení během referenčního období 2005–2011 (základní produkce) u zařízení, která byla 2005 do roku 2011 každý rok v provozu. Určitý kalendářní rok (např. 2009) může být z tohoto sedmiletého referenčního období vyňat. Pokud zařízení nebylo v provozu po dobu nejméně jednoho roku od roku 2005 do roku 2011, pak se základní produkce definuje jako roční výroba, dokud neexistují záznamy o čtyřech letech provozu. Pak se základní produkce stanoví jako průměr za předchozí tři roky tohoto období. Pokud se v období poskytování podpory výrobní kapacita v zařízení podstatně zvětší ve smyslu těchto pokynů, základní produkce může být zvýšena v poměru ke zvětšení kapacity. Pokud zařízení sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce o 50 % až 75 % ve srovnání se základní produkcí, obdrží pouze polovinu částky podpory odpovídající základní produkci. Pokud zařízení sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce o 75 % až 90 % ve srovnání se základní produkcí, obdrží pouze čtvrtinu částky podpory odpovídající základní produkci. Pokud zařízení sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce o 90 % či více ve srovnání se základní produkcí, nebude zařízení poskytnuta žádná podpora,

    základní spotřebou elektřiny“ v MWh se rozumí průměrná spotřeba elektřiny v zařízení (včetně spotřeby elektřiny na výrobu externě zajištěných výrobků způsobilých pro podporu) během referenčního období 2005–2011 (základní spotřeba elektřiny) pro zařízení v provozu každý rok od roku 2005 do roku 2011. Určitý kalendářní rok (např. 2009) může být z tohoto sedmiletého referenčního období vyňat. Pokud zařízení nebylo v provozu po dobu nejméně jednoho roku od roku 2005 až 2011, základní spotřeba elektřiny se definuje jako roční spotřeba elektřiny, dokud neexistují záznamy o čtyřech letech provozu. Pak se základní spotřeba elektřiny stanoví jako průměr za předchozí tři roky tohoto období. Pokud v období poskytování podpory zařízení podstatně zvětší svou výrobní kapacitu, základní spotřeba elektřiny může být zvýšena v poměru k tomuto zvětšení kapacity. Pokud zařízení sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce o 50 % až 75 % ve srovnání se základní produkcí, obdrží pouze polovinu částky podpory odpovídající základní spotřebě elektřiny. Pokud zařízení sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce o 75 % na 90 % ve srovnání se základní produkcí, obdrží pouze čtvrtinu částky podpory odpovídající základní spotřebě elektřiny. Pokud zařízení sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce o 90 % či více ve srovnání se základní produkcí, nebude zařízení poskytnuta žádná podpora,

    podstatným zvětšením kapacity“ se rozumí významné zvětšení původní kapacity zařízení, přičemž dojde ke všem těmto jevům:

    uskuteční se jedna či více identifikovatelných fyzických změn týkajících se jeho technické konfigurace a fungování, které nepředstavují pouhé nahrazení stávající výrobní linky, a

    zařízení může být provozováno při kapacitě, která je alespoň o 10 % vyšší ve srovnání s původní instalovanou kapacitou před změnou a vyplývá z investice fyzického kapitálu (nebo série dílčích investic fyzického kapitálu).

    Zařízení musí předložit vnitrostátnímu orgánu poskytujícímu podporu důkazy o tom, že kritéria pro podstatné zvětšení kapacity byla splněna a že podstatné zvětšení kapacity bylo ověřeno jako uspokojující nezávislým ověřovatelem. Ověření by se mělo zaměřit na spolehlivost, důvěryhodnost a správnost údajů poskytnutých zařízením a jeho výsledkem by měl být ověřovací posudek, který s přiměřenou jistotou konstatuje, že předložené údaje jsou bez závažných nepřesností,

    referenční úrovní energetické účinnosti“ uvedenou v MWh/tunu produkce a definovanou na úrovni Prodcom 8 se rozumí výrobkově specifická spotřeba elektřiny na tunu produkce dosažená energeticky nejúčinnějšími metodami výroby posuzovaného výrobku. U výrobků ve způsobilých odvětvích, v nichž byla zjištěna zaměnitelnost paliva a elektřiny v rozhodnutí Komise 2011/278/EU (2), se referenční úroveň energetické účinnosti definuje v rámci stejného systému, pouze s přihlédnutím k podílu elektřiny. Odpovídající referenční úrovně spotřeby elektřiny produktů způsobilých odvětví a pododvětví jsou uvedeny v dodatku III,

    záložní referenční úrovní energetické účinnosti“ 80 % základní spotřeby energie. Tento parametr odpovídá průměrnému úsilí o snížení vyplývajícího z uplatnění referenčních úrovní energetické účinnosti (referenční úroveň spotřeby elektřiny/předem stanovená spotřeba elektřiny). Uplatňuje se u všech produktů a procesů, které spadají do způsobilých odvětví nebo pododvětví, ale na něž se nevztahují referenční úrovně energetické účinnosti stanovené v dodatku III.


    (1)  Kód 12 15 0 v právním rámci zavedeném nařízením Rady č. 58/97 ze dne 20. prosince 1996 o strukturální statistice podnikání. Nařízení č. 58/97, jež bylo začleněno do Dohody o EHP, bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (přepracované znění), jež bylo do Dohody o EHP začleněno v bodě 1 přílohy XXI (přestože ustanovení nařízení č. 58/97 se nadále použijí na shromažďování, zpracovávání a předávání údajů za sledované roky do roku 2007 včetně).

    (2)  Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1). Příloha I.2 tohoto rozhodnutí uvádí řadu výrobků, u nichž se má za to, že u nich existuje zaměnitelnost paliva, alespoň do jisté míry. Toto rozhodnutí bylo do Dohody o EHP začleněno v bodě 21alc přílohy XX.

    Dodatek II

    Odvětví a pododvětví, u nichž se má předem za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku v důsledku nákladů na nepřímé emise

    Pro účely těchto pokynů může zařízení příjemce podpory obdržet státní podporu na náklady na nepřímé emise podle oddílu 3.3 pokynů, pouze pokud je činný v jednom z těchto odvětví a pododvětví. Žádná další odvětví a pododvětví se nebudou považovat za způsobilá pro tuto podporu.

     

    Kód NACE (1)

    Popis

    1.

    2742

    Výroba hliníku

    2.

    1430

    Těžba chemických minerálů a minerálů pro výrobu hnojiv

    3.

    2413

    Výroba ostatních anorganických chemických látek

    4.

    2743

    Výroba a hutní zpracování olova, zinku a cínu

    5.

    1810

    Výroba oděvů z usně

    6.

    2710

    Výroba surového železa, oceli a feroslitin

    272210

    Bezešvé ocelové trubky

    7.

    2112

    Výroba papíru a lepenky

    8.

    2415

    Výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin

    9.

    2744

    Výroba a hutní zpracování mědi

    10.

    2414

    Výroba jiných základních organických chemických látek

    11.

    1711

    Spřádání bavlnářských vláken

    12.

    2470

    Výroba chemických vláken

    13.

    1310

    Těžba železných rud

    14.

     

    Tato pododvětví ve výrobě plastů v primárních formách odvětví (2416):

    24161039

    Polyetylen s nízkou hustotou (LDPE)

    24161035

    Lineární polyetylen s nízkou hustotou (LLDPE)

    24161050

    Polyetylen vysokohustotní (HDPE)

    24165130

    Polypropylen (PP)

    24163010

    Polyvinylchlorid (PVC)

    24164040

    Polykarbonát (PC)

    15.

     

    Toto pododvětví ve výrobě buničiny (2111):

    21111400

    Mechanická buničina

    Vysvětlivky k metodice pro definování odvětví a pododvětví způsobilých pro podporu

    1.

    V souladu s čl. 10a odst. 15 směrnice o ETS se u odvětví nebo pododvětví uvedených v tabulce výše má to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku pro účely těchto pokynů na kvantitativním základě, pokud je intenzita obchodu se třetími zeměmi vyšší než 10 % a suma dalších nepřímých nákladů spojených s uplatňováním směrnice o ETS by vedla k podstatnému zvýšení výrobních nákladů, vypočtenému jako podíl na hrubé přidané hodnotě, nejméně o 5 %.

    2.

    Při výpočtu nepřímých nákladů pro účely způsobilosti podle těchto pokynů se uplatňuje stejný předpoklad ceny CO2 a stejný průměrný emisní faktor EU pro elektřinu jako v rozhodnutí Komise 2010/2/EU (2). Uplatňují se stejné údaje o obchodu, výrobě a přidané hodnotě v každém odvětví či pododvětví jako v rozhodnutí Komise 2010/2/EU. Výpočet intenzit obchodu se opírá o vývoz a dovoz do všech zemí mimo EU bez ohledu na to, zda tyto země, které nejsou členy EU, ukládají stanovování cen CO2 (prostřednictvím daní z uhlíku nebo obchodní systémy stanovující stropy emisí podobné ETS). Předpokládá se rovněž, že 100 % nákladů na CO2 se promítne do cen elektřiny.

    3.

    Podobně jako v případě ustanovení čl. 10a odst. 17 směrnice o ETS bylo pro stanovení způsobilých odvětví a pododvětví v tabulce výše doplněno posouzení odvětví na základě kvantitativních kritérií stanovených výše v odstavci 1 o kvalitativní posouzení v případě, že byly k dispozici příslušné údaje a zástupci výrobního odvětví nebo státy EHP učinili dostatečně věrohodná a odůvodněná tvrzení ve prospěch způsobilosti. Kvalitativní posouzení se zaprvé uplatnilo v případě hraničních odvětví, tj. odvětví NACE-4, která čelí rostoucím nákladům na nepřímé emise v rozmezí 3–5 % a intenzitě obchodu nejméně 10 %. Za druhé se uplatnilo u odvětví a pododvětví (včetně na úrovni Prodcom (3)), u nichž chybí oficiální údaje, nebo jsou tyto údaje nedostatečně kvalitní. A zatřetí se uplatnilo v případě odvětví a pododvětví (včetně na úrovni Prodcom), u nichž lze mít za to, že nebyla dostatečně zastoupena v kvantitativním posouzení. Odvětví nebo pododvětví, u nichž jsou náklady na nepřímé emise CO2 nižší než 1 %, nebyla zohledněna.

    4.

    Kvalitativní posouzení způsobilosti se zaměřilo v prvé řadě na rozsah dopadu asymetrických nepřímých nákladů na CO2 jakožto podíl hrubé přidané hodnoty daného odvětví. Dopad asymetrických nákladů musí být dostatečně velký, aby představoval značné riziko úniku uhlíku v důsledku nepřímých nákladů na CO2. Nepřímé náklady na CO2 vyšší než 2,5 % se považovaly za splnění tohoto kritéria. Za druhé se také přihlíželo k dostupným důkazům týkajícím se trhu svědčícím o tom, že dané (pod)odvětví nemůže promítnout zvýšené nepřímé náklady na své zákazníky, aniž by ztratilo podstatný podíl na trhu ve prospěch konkurentů ze třetích zemí. Jako objektivní ukazatel pro tento účel byla pro splnění druhého kritéria považována za nezbytnou dostatečně vysoká intenzita obchodu ve výši alespoň 25 %. Kromě toho druhé kritérium vyžadovalo podložené informace dokládající, že dotčené odvětví EU je celkově pravděpodobně příjemcem cen (např. ceny stanovené na komoditních burzách nebo důkazy o cenových korelacích mezi makroregiony). Tyto důkazy podpořily další informace – pokud byly dostupné – o situaci mezinárodní poptávky a nabídky, nákladech na dopravu, ziskovém rozpětí a potenciálu snižování emisí CO2. Za třetí byla vzata v úvahu také zaměnitelnost paliva a elektřiny u produktů v daném odvětví, jak stanoví rozhodnutí Komise 2011/278/EU (4).

    5.

    Výsledky kvalitativního i kvantitativního posouzení jsou uvedeny v seznamu způsobilých odvětví a pododvětví stanoveném v této příloze, který je konečný a může být přezkoumán pouze během přezkumu těchto pokynů v polovině období.


    (1)  Podle NACE rev. 1.1: http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_CLS_DLD&StrNom=NACE_1_1&StrLanguageCode=CZ&StrLayoutCode=HIERARCHIC

    (2)  Rozhodnutí Komise ze dne 24. prosince 2009, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (Úř. věst. L 1, 5.1.2010, s. 10). Toto rozhodnutí bylo do Dohody o EHP začleněno v bodě 21alb přílohy XX.

    (3)  Seznam Production Communautaire je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM_DTL&StrNom=PRD_2010&StrLanguageCode=EN&IntPcKey=&StrLayoutCode=HIERARCHIC

    (4)  Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1). Příloha I.2 tohoto rozhodnutí uvádí řadu výrobků, u nichž se má za to, že u nich existuje zaměnitelnost paliva, alespoň do jisté míry. Toto rozhodnutí bylo do Dohody o EHP začleněno v bodě 21alc přílohy XX.

    Dodatek III

    Referenční úrovně energetické účinnosti pro výrobky, na které se vztahují kódy NACE v dodatku II

    NACE 4

    Ref. úroveň výrobku (1)

    Hodnota ref. úrovně

    Jednotka ref. úrovně

    Jednotka produkce (2)

    Definice výrobku (2)

    Procesy, na které se vztahuje ref. úroveň výrobku (2)

    Příslušný kód Prodcom (rev 1.1)

    Popis

    2742

    Surový hliník

    14,256

    MWh/t produktu (AC spotřeba)

    Tuna surového nelegovaného tekutého hliníku

    Surový nelegovaný tekutý hliník vyrobený elektrolýzou

    Surový nelegovaný tekutý hliník vyrobený elektrolýzou, včetně jednotek pro kontrolu znečištění, pomocných procesů a licí haly. Kromě definic výrobku v rozhodnutí 2011/278/EU je zahrnuta také výroba anod (předem vypalované anody). Jestliže anody pocházejí ze samostatného závodu v Evropě, neměl by být tento závod kompenzován, protože je již zahrnut do referenční úrovně. Jestliže jsou anody vyrobeny mimo Evropu, může být uplatněna korekce.

    27421130

    Hliník surový (neopracovaný) nelegovaný (kromě prášku a vloček)

     

     

     

     

     

     

     

    27421153

    Netvářené slitiny hliníku v primární formě (kromě prášku a vloček)

    2742

    Oxid hlinitý (rafinace)

    0,225

    MWh/t produktu

    Tuna oxidu hlinitého

     

    Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou oxidu hlinitého

    27421200

    Oxid hlinitý (kromě umělého korundu)

    2710

    Základní kyslíková ocel

    0,036

    MWh/t produktu

    Tuna surové (lité) oceli

     

    Sekundární metalurgie, předehřívání žáruvzdorných materiálů, pomocné procesy (zejména odprašování) a tavicí zařízení až po řezání produktů ze surové oceli

    2710T122

    Nelegovaná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích

     

     

     

     

     

     

     

    2710T132

    Legovaná ocel jiná než nerezavějící vyráběná jinak než v elektrických pecích

     

     

     

     

     

     

     

    2710T142

    Nerezavějící a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích

    2710

    Uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích

    0,283

    tCO2/t produktu

    Tuna surové sekundární oceli po odlití

    Ocel obsahující méně než 8 % kovových legovacích prvků a tak velké množství znečišťujících prvků, jež omezuje použití na případy, kdy se nevyžaduje vysoká kvalita povrchu a vysoká zpracovatelnost

    Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami

    elektrická oblouková pec

    sekundární metalurgie

    odlévání a řezání

    dodatečný spalovač

    odprašovač

    ohřívače pánví

    předehřev forem pro odlití ingotů

    vysoušení šrotu a

    předehřev šrotu.

    2710T121

    Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná v elektrických pecích

     

     

    (na základě průměru 10 % nejlepších)

     

     

     

     

    2710T131

    Surová ocel: legovaná ocel jiná než nerezavějící vyráběná v elektrických pecích

     

     

     

     

     

     

     

    2710T141

    Surová ocel: nerezavějící a žárupevná ocel vyráběná v elektrických pecích

    2710

    Vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích

    0,352

    tCO2/t produktu

    Tuna vysokolegované surové oceli

    Ocel obsahující 8 % nebo více kovových legovacích prvků nebo pro použití v případech, kdy se vyžaduje vysoká kvalita povrchu a vysoká zpracovatelnost

    Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami

    elektrická oblouková pec

    sekundární metalurgie

    odlévání a řezání

    dodatečný spalovač

    odprašovač

    ohřívače pánví

    předehřev forem pro odlití ingotů

    jáma pro pomalé chlazení

    vysoušení šrotu a

    předehřev šrotu.

    Nezahrnuje výrobní jednotky konvertor FeCr a kryogenické nádoby na přechovávání průmyslových plynů.

    2710T121

    Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná v elektrických pecích

     

     

    (na základě průměru 10 % nejlepších)

     

     

     

     

    2710T142

    Nerezavějící a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích

    2710

    FeSi

    8,540

    MWh/t produktu

    Tuna konečného FeSi-75

    FeSi-75

    Všechny procesy přímo spojené s provozem pecí.

    Pomocné procesy nejsou zahrnuty.

    27102020/24101230

    Ferosilicium – 75 % obsah Si

    2710

    Vysokouhlíkový FeMn

    2,760

    MWh/t produktu

    Tuna konečného vysokouhlíkového FeMn

    Vysokouhlíkový FeMn

    Všechny procesy přímo spojené s provozem pecí.

    Pomocné procesy nejsou zahrnuty.

    27102010

    Feromangan (podle BREF)

    2710

    SiMn

    3,850

    MWh/t produktu

    Tuna konečného SiMn

    Silikomangany s různým obsahem uhlíku, včetně SiMn, SiMn s nízkým obsahem uhlíku, SiMn s velmi nízkým obsahem uhlíku

    Všechny procesy přímo spojené s provozem pecí.

    Pomocné procesy nejsou zahrnuty.

    27102030

    Silikomangan kromě FeSiMn

    2413

    Cl2

    2,461

    MWh/t produktu

    Tuna chloru

    Chlor

    Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu, včetně pomocných zařízení jako například motorů.

    24131111

    Chlor

    2413

    Si kov

    11,870

    MWh/t produktu

    Tuna kovu Si

    Křemík stupně 90–99,99 %

    Všechny procesy přímo spojené s provozem pecí.

    Pomocné procesy nejsou zahrnuty.

    24131155

    Křemík obsahující méně než 99,99 % hmotnostních křemíku

    2413

    Hyperčistý polykristalický křemík

    60,000

    MWh/t produktu

    Tuna hyperčistého kovu Si

    Křemík stupně > 99,99 %

    Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s pecí, včetně pomocných procesů.

    24131153

    Křemík obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku

    2413

    SiC

    6,200

    MWh/t produktu

    Tuna 100 % SiC

    Karbid křemíku s čistotou 100 %

    Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s pecí, včetně pomocných procesů.

    24135450

    Karbidy, též chemicky definované

    2414

    Chemické látky vysoké hodnoty

    0,702

    tCO2/t produktu

    Tuna chemických látek vysoké hodnoty (tuna acetylenu, ethylenu, propylenu, butadienu, benzenu a vodíku)

    Směs chemických látek vysoké hodnoty (HVC), vyjádřená celkovou hmotností acetylenu, ethylenu, propylenu, butadienu, benzenu a vodíku, s výjimkou HVC z doplňkové frakce (vodíku, ethylenu, jiných HVC), přičemž obsah ethylenu dosahuje alespoň 30 % hmotnostních celé produktové směsi a obsah HVC, plynných pohonných hmot, butenů a kapalných uhlovodíků společně dosahuje alespoň 50 % hmotnostních celé produktové směsi.

    Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemických látek vysoké hodnoty, jako jsou čištěné výrobky nebo meziprodukty s koncentrovaným obsahem příslušné HVC v nejnižší obchodovatelné formě (surový C4, nehydrogenovaný pyrolýzní benzin), kromě extrakce C4 (zařízení na výrobu butadienu), hydrogenace C4, hydrogenace pyrolýzního benzinu a extrakce aromatických látek a jejich logistika/skladování pro běžný provoz.

    Několik kódů Prodcom pod NACE 2414.

     

     

     

     

     

     

     

     

    24141120

    Nasycené acyklické uhlovodíky

     

     

     

     

     

     

     

    24141130

    Nenasycené acyklické uhlovodíky; ethylen

     

     

     

     

     

     

     

    24141140

    Nenasycené acyklické uhlovodíky; propen (propylen)

     

     

     

     

     

     

     

    24141150

    Nenasycené acyklické uhlovodíky; buten (butylen) a jeho isomery

     

     

     

     

     

     

     

    24141160

    Nenasycené acyklické uhlovodíky; buta-1,3-dien a isopren

     

     

     

     

     

     

     

    24141190

    Nenasycené acyklické uhlovodíky (kromě etylenu, propen-butenu, buta-1,3-dienu a isoprenu)

     

     

     

     

     

     

     

    24/20141223

    Benzen

    2414

    Aromatické látky

    0,030

    tCO2/t produktu

    Vážená tuna CO2

    Směs aromatických látek vyjádřená ve vážených tunách CO2 (CO2 weighted tonnes, CWT)

    Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s dílčími jednotkami při výrobě aromatických látek

    hydrogenační rafinace pyrolýzního benzinu

    extrakce benzenu/toluenu/xylenu (BTX),

    TDP

    HDA

    izomerizace xylenu

    jednotky P-xylenu

    výroba kumenu a

    výroba cyklohexanu.

    Několik kódů Prodcom pod NACE 2414. Celý seznam je uveden v pokynech č. 9 pro přímé emise.

     

    2414

    Uhlíkové saze

    1,954

    tCO2/t produktu

    Tuna pecních sazí (obchodovatelná jednotka, > 96 %)

    Pecní saze. Tato referenční úroveň se nevztahuje na saze vzniklé při spalování plynu a hoření svítidel.

    Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou pecních sazí a také konečnou úpravu, balení a hoření.

    24131130

    Uhlík (uhlíkové saze a jiné formy uhlíku, j.n.)

    2414

    Styren

    0,527

    tCO2/t produktu

    Tuna styrenu (obchodovatelný produkt)

    Monomer styrenu (vinylbenzen, číslo CAS: 100-42-5)

    Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou

    styrenu a

    meziproduktu ethylbenzenu (v množství používaném jako frakce při výrobě styrenu).

    24141250

    Styren

    2414

    Ethylenoxid/ethylenglykoly EO/EG

    0,512

    tCO2/t produktu

    Tuna v ekvivalentech EO (EOE), které jsou definovány jako množství EO (hmotnostní), jež obsahuje jedna hmotnostní jednotka konkrétního glykolu

    Referenční úroveň pro ethylenoxid/ethylenglykol zahrnuje následující výrobky:

    ethylenoxid (EO, vysoce čistý)

    monoethylenglykol (MEG, kvalita standard + kvalita vlákno (vysoce čistý))

    diethylenglykol (DEG)

    triethylenglykol (TEG).

    Celkové množství výrobků je vyjádřeno v ekvivalentech EO (EOE), které jsou definovány jako množství EO (hmotnostní), jež obsahuje jedna hmotnostní jednotka konkrétního glykolu.

    Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami výroby EO, čištění EO a sekce glykolů.

    24146373

    Oxiran (ethylenoxid)

     

     

     

     

     

     

     

    24142310

    Ethylenglykol (ethandiol)

     

     

     

     

     

     

     

    24146333

    2,2-Oxydietanol (dietylenglykol, digol)

    2743

    Elektrolýza zinku

    4,000

    MWh/t produktu

    Tuna zinku

    Surový zinek

    Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu zinku, včetně pomocných procesů.

    27431230

    Zinek surový (neopracovaný) nelegovaný (kromě prášku a vloček)

     

     

     

     

     

     

     

    2743125

    Slitiny zinku surové (neopracované) (kromě prášku a vloček)

    2415

    Amoniak

    1,619

    tCO2/t produktu

    Tuna vyrobeného amoniaku udávaná jako (čistá) obchodovatelná produkce se 100 % čistotou

    Amoniak (NH3), udává se ve vyrobených tunách

    Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou amoniaku a meziproduktu vodíku.

    24151075

    Amoniak (čpavek) bezvodý

    Výrobky, u nichž byla v příloze I části 2 rozhodnutí 2011/278/EU  (3) stanovena zaměnitelnost elektřiny a paliva

    V příloze I rozhodnutí 2011/278/EU bylo stanoveno, že v některých výrobních procesech lze zaměňovat palivo s elektřinou. U daných výrobků proto není vhodné stanovit referenční úroveň na základě MWh na tunu produktu. Místo toho jsou výchozím bodem konkrétní křivky emisí skleníkových plynů vytvořené pro přímé emise. U těchto procesů byly referenční úrovně pro výrobky stanoveny na základě součtu přímých emisí (z emisí z energie a z procesů) a nepřímých emisí vznikajících při využití zaměnitelného podílu elektřiny.

    V těchto případech se parametr „E“ ve vzorci pro výpočet nejvyšší částky podpory uvedeném v bodě 27 písm. a) pokynů nahradí následujícím parametrem, který převádí referenční úroveň na produkt podle rozhodnutí 2011/278/EU na referenční úroveň energetické účinnosti založenou na průměrném evropském faktoru intenzity emisí 0,465 t CO2/MWh:

    Stávající ref. úroveň pro produkt z přílohy I rozhodnutí 2011/278/EU (v t CO2/t) × podíl příslušných nepřímých emisí (*) v základním období (%)/0,465 (t CO2/MWh).

    (*)

    „Podílem příslušných nepřímých emisí v základním období“ se rozumí kvocient

    příslušných nepřímých emisí a

    součtu celkových přímých emisí a příslušných nepřímých emisí podle článku 14 rozhodnutí 2011/278/EU.


    (1)  U produktů označených světle šedou barvou byla stanovena vzájemná zaměnitelnost elektřiny a paliv a referenční úroveň je uvedena v tCO2.

    (2)  Jednotky produkce, definice a procesy, které jsou označeny tmavě šedou barvou, vycházejí z rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

    (3)  Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice 2003/87/ES, 27. dubna 2011, K(2011) 2772 v konečném znění (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1). Toto rozhodnutí bylo do Dohody o EHP začleněno v bodě 21alc přílohy XX.

    Dodatek IV

    Nejvyšší regionální emisní faktory CO2 v různých zeměpisných oblastech (tCO2/MWh)

     

     

    Elektrická energie

    Oblast středozápadní Evropy

    Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko

    0,76

    Oblast České republiky a Slovenska

    Česká republika, Slovensko

    1,06

    Iberská oblast

    Portugalsko, Španělsko

    0,57

    Severní oblast

    Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko

    0,67

    Bulharsko

     

    1,12

    Kypr

     

    0,75

    Estonsko

     

    1,12

    Řecko

     

    0,82

    Maďarsko

     

    0,84

    Irsko

     

    0,56

    Itálie

     

    0,60

    Lotyšsko

     

    0,60

    Litva

     

    0,60

    Malta

     

    0,86

    Polsko

     

    0,88

    Rumunsko

     

    1,10

    Slovinsko

     

    0,97

    Spojené království

     

    0,58

    Island

     

    0,00

    Vysvětlující poznámka týkající se nejvyšších regionálních emisních faktorů CO2

    Pro zajištění rovného zacházení se zdroji elektřiny a pro předejití možnému zneužívání se stejný emisní faktor CO2 použije na všechny zdroje dodávek elektřiny (výroba pro vlastní potřebu, smlouvy na dodávky elektřiny nebo dodávky mřížové sítě) a na všechny příjemce podpory v dotyčném státě EHP.

    Metoda pro stanovení nejvyšší výše podpory přihlíží k emisnímu faktoru CO2 pro elektřinu dodávanou spalovacími zařízeními v různých geografických oblastech. Tato regionální rozdílnost odráží význam elektráren na fosilní paliva pro konečnou cenu stanovenou na velkoobchodním trhu a jejich roli jakožto elektráren, které jsou z hlediska umístění na nákladové křivce („merit order“) považovány za marginální.

    Komise předem stanovila výše zmíněné regionální hodnoty emisního faktoru CO2, které představují maximální hodnoty pro výpočet částky podpory. Státy EHP však mohou uplatňovat nižší emisní faktor CO2 pro všechny příjemce na svém území.


    Top