28.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/11

1.

Je členský stát oprávněn v souladu s čl. 1 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 a odst. 4 směrnice 91/439/EHS (1) požadovat po držiteli řidičského průkazu vydaného v jiném členském státě, aby tento požádal u tuzemského orgánu o uznání práva užívat toto řidičské oprávnění v tuzemsku, bylo-li držiteli zahraničního řidičského průkazu EU předtím v tuzemsku řidičské oprávnění odňato nebo jinak zrušeno?

Pokud ne:

2.

Musí být čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 8 odst. 2 a odst. 4 směrnice 91/439/EHS vykládán v tom smyslu, že členský stát je na svém území oprávněn odmítnout uznat oprávnění řídit na základě řidičského průkazu vydaného v jiném členském státě, pokud bylo předtím řidičské oprávnění držiteli zahraničního řidičského průkazu EU v tuzemsku odňato nebo jinak zrušeno, jestliže lhůta pro dobu, ve které je zakázáno opětovné udělení řidičského oprávnění v tuzemsku, nařízená v souvislosti s tímto opatřením uplynula před vydáním řidičského průkazu v jiném členském státě, a pokud je nutno vzhledem k objektivním indiciím (neexistence bydliště v členském státě, který řidičský průkaz vydal, a neúspěšná žádost o opětovné vydání řidičského oprávnění v tuzemsku) vycházet z toho, že získáním zahraničního řidičského oprávnění EU měly být pouze obejity přísné hmotněprávní požadavky tuzemského řízení o opětovném vydání řidičského oprávnění, zejména lékařsko-psychologické posouzení?