This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2006/178/66
Case T-151/06: Action brought on 9 June 2006 — Aluminium Silicon Mill Products v Commission
Věc T-151/06: Žaloba podaná dne 9. června 2006 – Aluminium Silicon Mill Products v. Komise
Věc T-151/06: Žaloba podaná dne 9. června 2006 – Aluminium Silicon Mill Products v. Komise
Úř. věst. C 178, 29.7.2006, pp. 36–37
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
|
29.7.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 178/36 |
Žaloba podaná dne 9. června 2006 – Aluminium Silicon Mill Products v. Komise
(Věc T-151/06)
(2006/C 178/66)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Aluminium Silicon Mill Products GmbH (Zug, Švýcarsko) (zástupci: L. Ruessmann, A. Willems, advokáti)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
|
— |
určit, že je žaloba přípustná; |
|
— |
určit, že napadené rozhodnutí je neplatné v rozsahu, ve kterém Komise nepřiznala obchodům prostřednictvím ASMP zacházení stejné jako obchodům v původním antidumpingovém šetření silikonu z Ruska, a nařídit Evropské komisi přepočítat v souladu s tím dumpingové rozpětí (a tedy částku, která má být vrácena); |
|
— |
uložit Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Nařízení Rady (ES) č. 2229/2003 (1) uložilo antidumpingové clo z dovozu silikonu od dvou ruských vyvážejících výrobců, které jsou ve vztahu k žalobkyni: Sual-Kremny-Urals LLC a ZAO Kremny. Jelikož se žalobkyně domnívala, že dumpingové rozpětí, na jehož základě byla antidumpingová cla zaplacena, bylo odstraněno, podala tři žádosti o vrácení cla s ohledem na následující dovozy.
Napadeným rozhodnutím bylo žádostem částečně vyhověno. Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí v rozsahu, ve kterém odráží úpravu provedenou bez odůvodnění, s výsledkem, že vypočtené dumpingové rozpětí je větší než úroveň de minimis, a nepovoluje vnitrostátním celním orgánům přiznat plné požadované vrácení antidumpingových cel zaplacených žalobkyní z dovozů silikonu pocházejícího z Ruska.
Na podporu svého návrhu žalobkyně zaprvé uplatňuje zjevně nesprávné posouzení a porušení nařízení Rady č. 384/96 (2) (základní nařízení), zejména čl. 11 odst. 9, jakož i porušení zásady právní jistoty. Podle žalobkyně Komise nesprávně konstatovala existenci změny okolností, vyžadující odchýlení se od metody použité v původním šetření ve vztahu k prodejům provedeným prostřednictvím žalobkyně.
Zadruhé žalobkyně uplatňuje zjevně nesprávné posouzení a porušení článku 253 ES s ohledem na posouzení existence jednotné hospodářské entity mezi žalobkyní a ruskými továrnami a úpravu provize obchodního zástupce.
Zatřetí žalobkyně uplatňuje porušení základního nařízení, pokud jde o odpočet provize obchodního zástupce a zejména čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, ve znění nařízení č. 2238/2000 (3). Podle žalobkyně se čl. 2 odst. 10 písm. i), ve znění nařízení č. 1972/2002 (4), nepoužije, jelikož dotčené řízení o vrácení by se týkalo pokračování původního řízení. Podpůrně žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení ve znění nařízení č. 1972/2002.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 2229/2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu silikonu pocházejícího z Ruska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 229, s. 3; Zvl. vyd. 11/48, s. 173).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).
(3) Nařízení Rady (ES) č. 2238/2000 ze dne 9. října 2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 257, s. 2; Zvl. vyd. 11/10, s. 116).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 305, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 132).