This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2006/131/66
Case C-176/06 P: Appeal brought on 5 April 2006 by Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH and Stadtwerke Uelzen GmbH against the judgment of the Court of First Instance (Fourth Chamber) delivered on 26 January 2006 in Case T-92/02 Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH and Stadtwerke Uelzen GmbH v Commission of the European Communities supported by E.ON Kernkraft GmbH, RWE Power AG, EnBW Energie Baden-Württemberg AG and Hamburgische Electricitäts-Werke AG
Věc C-176/06 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 5. dubna 2006 Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH a Stadtwerke Uelzen GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 26. ledna 2006 ve věci T-92/02, Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH a Stadtwerke Uelzen GmbH v. Komise Evropských společenství, podporovaná E.ON Kernkraft GmbH, RWE Power AG, EnBW Energie Baden-Württemberg AG a Hamburgische Electricitäts-Werke AG
Věc C-176/06 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 5. dubna 2006 Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH a Stadtwerke Uelzen GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 26. ledna 2006 ve věci T-92/02, Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH a Stadtwerke Uelzen GmbH v. Komise Evropských společenství, podporovaná E.ON Kernkraft GmbH, RWE Power AG, EnBW Energie Baden-Württemberg AG a Hamburgische Electricitäts-Werke AG
Úř. věst. C 131, 3.6.2006, p. 35–36
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
3.6.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 131/35 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 5. dubna 2006 Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH a Stadtwerke Uelzen GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 26. ledna 2006 ve věci T-92/02, Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH a Stadtwerke Uelzen GmbH v. Komise Evropských společenství, podporovaná E.ON Kernkraft GmbH, RWE Power AG, EnBW Energie Baden-Württemberg AG a Hamburgische Electricitäts-Werke AG
(Věc C-176/06 P)
(2006/C 131/66)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky): Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH, Stadtwerke Tübingen GmbH, Stadtwerke Uelzen GmbH (zástupci: D. Fouquet a P. Becker, Rechtsanwälte)
Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství, E.ON Kernkraft GmbH, RWE Power AG, EnBW Energie Baden-Württemberg AG a Hamburgische Electricitäts-Werke AG
Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek
— |
zrušit rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 26. ledna 2006 v řízení Stadtwerke Schwäbisch Hall GmbH a další v. Komise Evropských společenství (T-92/02) (1); |
— |
je-li ve věci možné rozhodnout, zrušit rozhodnutí Evropské komise K(2001)3967 konečné ze dne 11. prosince 2001 v rozsahu, v němž Komise v tomto rozhodnutí konstatuje, že rezervy na likvidaci jaderného odpadu a uzavření jaderných elektráren ve Spolkové republice Německo nejsou podporami ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES; |
— |
není-li ve věci možné rozhodnout, vrátit věc prvnímu rozšířenému senátu Soudu prvního stupně k novému projednání při zachování zákonného soudce navrhovatelek v předchozím soudním řízení; |
— |
uložit Komisi náhradu nákladů řízení; |
— |
uložit odpůrkyni náhradu nákladů řízení o opravném prostředku. |
Podpůrně:
— |
zamítnout návrh vedlejších účastníků řízení na převzetí nákladů vzniklých v řízení před Soudem prvního stupně navrhovatelkami. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelky tímto kasačním opravným prostředkem napadají rozsudek Soudu prvního stupně, který prohlásil, že rozhodnutí Komise o tom, že daňový odklad pro rezervy na likvidaci jaderného odpadu a uzavření jaderných elektráren ve Spolkové republice Německo nelze pokládat za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, je v souladu s právem. Jako důvody kasačního opravného prostředku uplatňují porušení procesního práva a porušení hmotného práva Společenství.
Soud prvního stupně podle navrhovatelek přidělil věc navzdory zjevné právní obtížnosti a značnému významu čtvrtému senátu se třemi soudci namísto prvního rozšířeného senátu, aniž by byly dány zvláštní okolnosti. Toto bezdůvodné a neoprávněné přidělení věci po několika letech trvání řízení menšímu senátu je porušením práv navrhovatelek na zákonného soudce.
Soud prvního stupně nerozlišoval mezi požadavky na existenci státní podpory a požadavky na zahájení formálního hlavního vyšetřovacího řízení. Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě při zkoumání, zda je záměr podpory slučitelný se společným trhem, existovaly značné obtíže skutkové a právní povahy ohledně existence státní záruky, ohledně dostatečné konkretizace povinností při uzavírání dotčených zařízení, respektive likvidaci jaderného odpadu, jakož i ohledně konkrétních částek rezerv, daňových zvýhodnění a celkových nákladů uzavření, nebyla Komise oprávněna omezit se pouze na předběžné přezkoumání. Naopak byla v projednávaném případě povinna zahájit formální vyšetřovací řízení.
Soud rovněž správně neposoudil otázku selektivity německé právní úpravy rezerv jako takové. Nevzal v potaz, že daňové osvobození rezerv v odvětví atomové energie je výjimkou z obecné daňové právní úpravy. Tato výjimka je však přípustná pouze tehdy, jsou-li budoucí povinnosti dostatečně určité. V projednávaném případě však tomu tak není: kritéria související s okamžikem uzavření, povinnostmi při uzavření, jakož i právními následky nedodržení předpisů nebyla vůbec dostatečně určitá. Ale i kdyby nebylo možné konstatovat selektivitu podpory de jure, může opatření porušovat právo týkající se podpor, pokud je způsobilé zvýhodnit některé podniky. Směrnice o liberalizaci vnitřního trhu s elektřinou požaduje, aby členské státy aktivně odstraňovaly diskriminaci a narušování hospodářské soutěže. Soud však naproti tomu nekonstatoval, že by spolková vláda byla povinna změnit praxi v oblasti rezerv, která představuje přímé porušení směrnice a zásady „užitečného účinku“, když selektivně podporuje jednotlivá hospodářská odvětví.
Navrhovatelky závěrem uplatňují, že napadený rozsudek jim neprávem ukládá náklady vedlejších účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že vedlejší účastníci do řízení vstoupili teprve v jeho pozdním stádiu v době, kdy již byla předložena všechna podstatná vyjádření, mohl být jejich význam pro podporu žalované pouze okrajový. Tato situace nemůže odůvodnit, aby žalobkyně nesly náklady řízení v plném rozsahu.
(1) Úř. věst. C 74, s. 15.