This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2006/096/50
Case T-75/06: Action brought on 27 February 2006 — Bayer CropScience a.o. v Commission
Věc T-75/06: Žaloba podaná dne 27. února 2006 – Bayer CropScience a další v. Komise
Věc T-75/06: Žaloba podaná dne 27. února 2006 – Bayer CropScience a další v. Komise
Úř. věst. C 96, 22.4.2006, p. 31–31
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
22.4.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 96/31 |
Žaloba podaná dne 27. února 2006 – Bayer CropScience a další v. Komise
(Věc T-75/06)
(2006/C 96/50)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Bayer CropScience AG (Monheim am Rhein, Německo), Makhteshim-Agan Holding BV (Amsterdam, Nizozemsko), Teko AE (Atény, Řecko) a Aragonesas Agro SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyň
— |
nařídit zrušení rozhodnutí Komise 2005/864/ES (1) ze dne 2. prosince 2005 o nezařazení endosulfanu do přílohy I směrnice Rady 91/414//EHS a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto účinnou látku; a |
— |
uložit žalované náhradu nákladů těchto řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Směrnice Rady 91/414 (2) o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (známá jako směrnice o přípravcích na ochranu rostlin nebo SPOR) stanoví, že členské státy nemohou povolit přípravek, pokud není zapsán v příloze I směrnice. Žalobkyně, které jsou výrobci endosulfanu, se domáhají zrušení napadeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto zařazení endosulfanu do této přílohy.
Na podporu své žaloby se zaprvé dovolávají údajných vad řízení, a sice: že posouzení napadeného rozhodnutí je založeno na jiných kritériích než jsou ta, která jsou uvedena ve směrnici 91/414, není úplné a používá pouze selektivně údaje předložené žalobkyněmi; že nové pokyny a kritéria přijatá Komisí byla použita retroaktivně po oznámení a předložení údajů žalobkyní; a že Komise odmítla oznámit žalobkyním změny hodnotících kritérií a politiky a konzultovat je s nimi.
Žalobkyně dále tvrdí, že z pohledu hmotného práva porušuje napadené rozhodnutí čl. 93 odst. 3 ES a čl. 5 odst. 1 směrnice 91/414. Mají za to, že Komise nesplnila svoji povinnost, která pro ni vyplývá z těchto ustanovení, posoudit účinné látky a zařadit je do přílohy I na základě současných vědeckotechnických poznatků a za splnění podmínek uvedených v článku 5.
Dále se dovolávají porušení několika obecných právních zásad Společenství, a sice: zásady proporcionality, zásady legitimního očekávaní a právní jistoty, povinnosti provést pečlivé a nestranné posouzení, práva na řádné řízení (práv obhajoby a práva být vyslechnut), zásady odbornosti a nezávislosti vědeckých posudků, zásady rovného zacházení, zásady, podle které má lex specialis před obecnějšími ustanoveními přednost, a konečně zásady estoppel.
(1) Úř. věst. L 317, 3.12.2005, s. 25.
(2) Úř. věst. L 230, 19/8/1991, s. 1.