Žaloba podaná dne 9. února 2005 Komisí Evropských společenství proti Finské republice

(Věc C-54/04)

(2005/C 93/21)

Jednací jazyk: finština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 9. února 2005 žaloba směřující proti Finské republice podaná Komisí Evropských společenství M. Van Beckem a M. Huttunenem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Podle ve Finsku platného nařízení č. 1598/1995 o registraci motorových vozidel, musí osoba, která má ve Finsku trvalé bydliště, při dovozu motorového vozidla nebo jeho převozu do jiného členského státu nebo do třetí země přes Finsko požádat o vydání dočasného převozního povolení pro motorové vozidlo, které bylo dříve řádně registrováno a pojištěno v jiném členském státě. Osoba, která má ve Finsku trvalé bydliště, tak nemůže motorové vozidlo, které bylo předtím registrováno a pojištěno v jiném členském státě, bez převozního povolení ve Finsku používat. Osoba s bydlištěm ve Finsku, která dováží motorové vozidlo registrované v jiném členském státě, musí za účelem získání povolení k převozu zastavit na hraničním přechodu, kde může požádat o vydání převozního povolení a zaplatit příslušné poplatky. Motorové vozidlo nelze před udělením převozního povolení ve Finsku používat. Převozní povolení je v zásadě udělováno na období sedmi dnů, během nichž musí dovozce motorového vozidla nechat toto motorové vozidlo zaregistrovat ve Finsku, pokud jej nechce používat pouze v rámci dočasného převozního povolení.

Podle článku 28 ES jsou omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, zakázána.

Vzhledem k tomu, že osoba s bydlištěm ve Finsku, musí při dovozu motorového vozidla, které je registrováno v jiném členském státě, nebo při jeho převozu do jiného členského státu nebo třetí země přes Finsko, za účelem podání žádosti o vydání převozního povolení zastavit na finském hraničním přechodu, podléhá toto motorové vozidlo systematickým hraničním kontrolám, které naplňují znaky omezení dovozu nebo opatření s rovnocenným účinkem ve smyslu článku 28 ES.

Finská republika neprokázala, že použití těchto převozních pravidel je jediným prostředkem k zajištění účinnosti daňových kontrol, což v praxi znamená, že každá osoba, která má ve Finsku trvalé bydliště, je v zásadě povinna splnit zvláštní hraniční formality, tzn. že musí zastavit na nejbližším hraničním přechodu a požádat o vydání převozního povolení, aniž by měla zákonnou záruku, že motorové vozidlo, které je řádně registrované, pojištěné a podrobeno technické kontrole bude možné ve Finsku používat. Takové systematické hraniční formality představují podstatné omezení volného pohybu zboží.

V případě, že by Soudní dvůr Evropských společenství měl mít za to, že pravidla týkající se převozních povolení jsou obecně na základě článku 30 ES odůvodněná (což podle názoru Komise v tomto případě neplatí), je nařízením stanovená doba platnosti převozního povolení v délce sedmi dnů v každém případě nepřiměřeně krátká.

Na základě všech těchto úvah má Komise za to, že pravidla týkající se převozních povolení podle finského nařízení č. 1598/1995 jsou v rozporu s články 28 a 30 ES. V případě, že by Soudní dvůr měl mít za to, že jsou tato pravidla obecně na základě článku 30 ES odůvodněná, je v každém případě doba platnosti převozního povolení v délce sedmi dnů v rozporu s články 28 a 30 ES.