18.2.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 43/42

1)

místní a regionální samosprávné celky vždy oceňovaly pozornost věnovanou politikám v oblasti mládeže, neboť jsou přesvědčeny, že EU, členské státy a územní samosprávné celky mají přesvědčovat mladé občany o důležitosti aktivního občanství na celonárodní úrovni. Hlavní je, aby byly mladým poskytnuty takové podmínky, aby se mohli aktivně podílet na budování demokratické a solidární, ale také silné a konkurenceschopné Evropy z hlediska hospodářského a kulturního;

2)

považují za zásadní a velmi aktuální, rovněž v souvislosti s nedávným rozšířením Evropské unie, Laekenskou deklaraci, která byla přiložena k závěrům Evropské rady ze 14. a 15. prosince 2001. Podle této deklarace je jednou z největších výzev Evropské unie to, jak přiblížit občany – a na prvním místě mládež – evropskému projektu a evropským institucím . Tato výzva by však měla směřovat k tomu, aby přiblížila evropský projekt a evropské instituce občanům, zejména mládeži a posílila tak vztahy mezi mladší generací a stávajícími politickými strukturami;

3)

se domnívají, že je nezbytné uskutečnit strategické cíle vytýčené na jednání Evropských rad v Lisabonu a Barceloně, které chtějí vytvořit z Evropy „nejkonkurenčnější a nejdynamičtější ekonomiku znalostí na světě“, a dále že mobilita mladých uvnitř Evropy je zásadní a nezbytnou podmínkou tohoto cíle. Evropská politika mládeže by však neměla mít příliš instrumentální přístup k mladé generaci. Je nutné založit politiku mládeže především na konceptu, dle kterého jsou mladí evropští občané rovnocenní ostatním a mají možnost a moc rozhodnout o své budoucnosti a budoucnosti Evropy, což má, v širším slova smyslu, důsledky na konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj Evropy.

1.1

shodně zdůrazňuje s Komisí, a ostatně Rada ji k tomu vyzývá, že vzhledem k rychlému vývoji situace mladých generací v Evropě je nezbytné aplikovat otevřenou metodu spolupráce na otázky mládeže a na akce pro mladé;

1.2

schvaluje a vítá metodu používanou Komisí spočívající v široké konzultaci zainteresovaných stran;

1.3

se domnívá, že musí být neustále průběžně konzultován a informován o oblastech týkajících se čtyř tematických priorit navrhovaných v Bílé knize Komise s názvem „Nový elán pro evropskou mládež“, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že místní a regionální samosprávné celky jsou z titulu svých specifických institucionálních kompetencí odnepaměti zapojeny do zavádění užitečných akcí podporujících aktivní účast mladých na životě společenství, uvnitř kterého žijí;

1.4

shodně konstatuje s Komisí, že jsme v současné době svědky znepokojujícího nezájmu mládeže o politický život a zároveň poznamenává, že na druhou stranu se mladí často angažují v jiných oblastech společenských aktivit, jako např. v dobrovolné činnosti, které jsou jistým vyjádřením aktivního občanství; v důsledku toho se domnívá, že političtí činitelé jsou prvními, kteří musí přehodnotit svůj postoj vůči mládeži a přistupovat k ní tak, aby si u mládeže zajistili pevnější demokratickou důvěru. To se týká v neposlední řadě Výboru regionů, který by mohl aktivněji podporovat nabírání mladých členů, žen stejně jako mužů, kteří by byli s to přispět ke zlepšení prací Výboru z důvodu jejich mládí a politických aktivit na místní a regionální úrovni;

1.5

Na základě projednávaného dokumentu – jak již bylo ostatně uvedeno v předcházejících stanoviscích Výboru regionů, jež se zabývaly politikami pro mladé – zde existuje přesvědčení o nutnosti, že „evropská politika v oblasti mládeže musí být viditelná na všech administrativních a politických úrovních a ve všech zemích, a musí se předávat prostřednictvím takového jazyka a komunikačních prostředků, které jsou mládeži nejbližší“ (VR 309/2003 final). V tomto kontextu oceňuje Výbor regionů vytvoření internetové stránky evropské mládeže, jejíž adresa je http://www.europa.eu.int/youth/index_fr.html

2.1

aby bylo možné přiblížit politiku mladým lidem, je v prvé řadě potřeba pochopit, jaký by byl nejvhodnější přístup; za tímto účelem, jak správně potvrzuje Komise v obecném cíli stanoveném ve svém sdělení Radě, je potřeba rozvíjet souhrn koherentních, relevantních a kvalitních znalostí vztahujících se k oblasti evropské mládeže. Tyto znalosti by měly umožnit předvídat budoucí potřeby prostřednictvím výměn, dialogu a vytváření sítí za účelem vypracování vhodných, účinných a trvalých politik.

2.2

Komise správně identifikuje pod-cíle vztahující se ke zmíněnému obecnému cíli a Výbor regionů schvaluje, že souběžně s prioritními sektory označenými členskými státy na prvním místě v jejich odpovědích na předložené dotazníky, je zapotřebí neustálé otevřenosti i vůči ostatním prioritním sektorům, které jsou z hlediska mládeže důležité; jedná se o zásadní charakteristiku metody přizpůsobené na studium oblasti, která se vyvíjí stejně rychle jako oblast mládeže.

2.3

zdůrazňuje, že místní a regionální samosprávné celky mohou hrát zásadní roli v lokalizaci znalostí, které jsou k dispozici v sektorech týkajících se oblasti mládeže, a vyzývá Radu, vzhledem k akčním směrům stanoveným na celonárodní úrovni, aby k této skutečnosti přihlížela. Jestliže se hovoří o „nezbytnosti vypracovat dodatečné studie, shromáždit statistické údaje a praktické znalosti u nevládních organizací, mládežnických organizací a přímo u mladých na stanovená témata s cílem zaplnit mezery a průběžně aktualizovat znalosti o těchto aktuálních tématech“, není zde však žádná zmínka o místních a regionálních samosprávných celcích. Aby tyto znalosti mohly být úplné a aktuální, musí být identifikovány na místní úrovni, i když s využitím koordinace na celonárodní úrovni, aby bylo dosaženo obecného cíle – souboru koherentních znalostí;

2.4

vzhledem k nutnosti výše uvedené koordinace na národní úrovni se jeví jako obzvláště účinné projekty týkající se shromažďování nezbytných údajů a předpokládající přímé zapojení místních a regionálních samosprávných celků; tyto samosprávy totiž mohou snadněji uchopit všechny skutečnosti týkající se mladých žijících v jejich teritoriu, a za tímto účelem by tudíž měly mít nárok na adekvátní evropské financování;

2.5

vyzývá Komisi, aby přihlížela, a to i při vypracovávání dokumentů týkajících se čtyř priorit Bílé knihy v oblasti mládeže, k zásadní roli školských zařízení, která by mohla být výsadním místem pro vypracovávání příslušných dotazníků mladými, které se týkají různých zkoumaných oblastí; struktury sociální pomoci místních a regionálních samosprávných celků by se měly dostat k sociálně nejslabším mladým, kteří z finančních důvodů přestali navštěvovat vzdělávací zařízení;

2.6

se domnívá, že místní a regionální samosprávné celky by mohly účinně využít aktivní spolupráce s poradními orgány mládeže, které již působí v daných oblastech; v četných územních samosprávách byly totiž vytvořeny poradní organizace typu „Rady mladých“ nebo „Obecní rady mladých“. Tyto poradní orgány již prokázaly, že na místní úrovni mohou být výborným prostředkem k účinnému poznání mládeže, že mají zejména možnost neustálé aktualizace, přičemž současně podporují výkon aktivního občanství;

2.7

Skupiny aktivní na místní úrovni a zájmové skupiny, ve kterých jsou mladí reprezentováni, jako například rady mladých, by měly taktéž v určitých oblastech mít rozhodovací pravomoc a dostatečné prostředky. To by mladým umožnilo přímo rozhodovat o některých projektech, které jsou pro ně podstatné, a také je realizovat. Pokud by tyto rady mladých disponovaly opravdovou rozhodovací pravomocí, pozitivní obraz demokracie by se tak posílil a podpořil by také participaci mladých;

2.8

vyzývá Komisi, aby přímo zapojila místní a regionální samosprávné celky států, které v rámci rozšíření nedávno přistoupily do Evropské unie, a aby v nich podporovala rozšiřování osvědčených postupů, např. prostřednictvím družeb a kulturních výměnných akcí mezi „Radami mladých“ z celé Evropy;

2.9

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v cíli souboru koherentních, relevantních a kvalitních znalostí v oblasti evropské mládeže, rovněž s přihlédnutím k etnickým a jazykovým menšinám;

2.10

schvaluje a vítá vůli Komise vytvořit na úrovni Společenství síť znalostí z oblasti mládeže, která má sdružovat zástupce všech zainteresovaných stran a má sloužit ke zkoumání metod a budoucích témat a k výměně osvědčených postupů;

2.11

požaduje, aby pro projednávání cíle 4 sdělení týkajícího se lepšího pochopení a poznání mládeže byly v co nejkratší době dopracovány podmínky pro vytvoření sítě znalostí v oblasti mládeže na úrovni Společenství, o které se zmiňuje sama Komise, a dále požaduje, aby byla výslovně uvedena i účast zástupců Výboru regionů;

2.12

bere na vědomí skutečnost, že ve svých odpovědích na dotazníky připravené Komisí členské státy nepožadují vytvoření nových struktur pro umožnění a podporu výměn, dialogu a sítí k zajištění vizibility znalostí v oblasti mládeže a k předvídání jejích potřeb, ale že si spíše přejí pracovat na základě již existujících sítí a vztahů cestou jejich účinnějšího využívání a zaručení; je proto vhodné rozvíjet zvláštní pracoviště územních samospráv určené pro mládež, jako např. „Informační střediska mládeže“, které mohou zároveň sloužit jako výsadní místa („kanály“) pro získávání „informací pocházejících od mladých“;

2.13

shodně s Komisí zdůrazňuje význam mobility k podpoře školení a vzdělávání vědeckých pracovníků a odborníků, zejména mladých, pracujících v oblasti mládeže, a veškerých ostatních aktérů rozvíjejících znalosti v tomto sektoru; vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni dopracovala vhodné strategie pro upozornění na tuto problematiku u instancí a zařízení, o které se vědečtí a odborní pracovníci opírají, zejména u školských zařízení a univerzit. Jak se o tom zmiňuje i samotná Komise ve své zprávě o sledování doporučení Evropského parlamentu a Rady z 10. července 2001 týkající se mobility studentské komunity, osob navštěvujících vzdělávací kurzy, mladých dobrovolníků, učitelů a školitelů (COM(2004) 21 final), i přes strategie, které již byly zavedeny do praxe, je totiž „počet osob participujících na mobilitě ve vzdělávacích a školicích systémech ještě stále nesmírně omezený“;

2.14

Vyučující ve školních zařízeních by měli být vedeni k tomu, aby věnovali jak ve výuce, tak při schůzkách se zástupci žáků potřebnou pozornost otázkám vztahujícím se k účasti a životě ve společnosti. Skupiny, ke kterým žáci náleží, například zájmové skupiny ve školách, by také měly mít právo se vyjádřit, pokud se jedná o plánování a praktické vybavování školních zařízení a zejména prostor určených pro volný čas.

3.1

vítá speciální analýzu Komise vypracovanou na téma dobrovolných asociací, kterému místní a regionální samosprávné celky věnují odnepaměti svou pozornost vzhledem k jejich velkému významu především na místní úrovni; tato sdružení představují živé a aktivní jádro všech společenství osob;

3.2

vítá informace, podle kterých se na dobrovolných činnostech podílí hodně mladých lidí a poznamenává, že to jde v rozporu s údajným nezájmem mládeže o aktivní občanství; Výbor poznamenává, že by bylo správnější hovořit spíše o „depolitizaci“ než o nezájmu mladých, poněvadž dobrovolné činnosti, jak tvrdí sama Komise, představují jistou formu společenské účasti, jistou vzdělávací zkušenost, jakož i faktor zaměstnanosti a integrace do společnosti;

3.3

sleduje, že lze pravděpodobně předpokládat, že se mládež vzdálila od politiky, jelikož se jí zdá, že politika je příliš odtržená od skutečných problémů; připomíná, co již bylo řečeno v nedávném stanovisku týkajícím se sdělení Komise Radě v oblasti účasti a informování mládeže, tj. že místní a regionální samosprávné celky hrají určující roli v evropské politice mládeže, poněvadž tyto instance jsou právě nejvíce v kontaktu s mladou generací;

3.4

vyjadřuje své uspokojení z role, kterou Komise připisuje místním a regionálním samosprávným celkům pro provádění akční linie usilující o zlepšení současných dobrovolných činností pro mládež a zdůrazňuje výsadní vztah, který mohou vybudovat místní a regionální samosprávné celky s mladými žijícími na jejich území;

3.5

s radostí schvaluje konstatování Komise, že dobrovolné činnosti nabízené mladým se v jednotlivých zemí značně liší a že situace není v členských státech zdaleka stejná;

3.6

přeje si, aby si všechny členské státy uvědomily nutnost podporovat dobrovolnou činnost mládeže, a tudíž odstranily existující překážky; zejména se zdá nutné, aby každý členský stát uznal dobrovolný statut pomocí legislativního rámce, poněvadž v některých zemích je tento statut považován za zaměstnanecký, což často přináší značné nevýhody;

3.7

oceňuje skutečnost, že Komise opětně zmiňuje v dokumentu, který je předmětem tohoto stanoviska, nutnost podporovat mobilitu osob zapojených do dobrovolné činnosti, jak již bylo podrobně vysvětleno se specifickým rozvojem ve zprávě o sledování doporučení Evropského parlamentu a Rady z 10. července 2001 týkající se mobility studentů, osob účastnících se vzdělávání, dobrovolníků, učitelů a školitelů (6);

3.8

zdůrazňuje, že místní a regionální samosprávné celky hrají zásadní roli v rozvoji dobrovolných činností mládeže, ve zvyšování průhlednosti současných možností, v rozšiřování jejich oblastí aplikace a ve zlepšení kvality. Například mohou vytvořit skutečná „střediska služeb pro dobrovolnou činnost“, která by pomáhala dobrovolným asociacím, které již působí v daném území, a zejména užitečná „pracoviště pro dobrovolnou činnost“, která by mohla nasměrovat mladé na ty formy dobrovolné práce, které nejvíce odpovídají jejich očekávání;

3.9

vyzývá Radu k vypracování zvláštní akční linie vedoucí ke zřízení skutečného „Registru dobrovolných činností“ na celostátní, regionální a místní úrovni v těch zemích, které jej ještě nezavedly. V místech, kde byl tento nástroj uveden do praxe, se totiž ukázal jako velmi užitečný, poněvadž v kterékoliv chvíli může poskytnout aktuální informace o dobrovolných asociacích působících v daném území; neustálá aktualizace tohoto registru zároveň umožňuje poskytovat mladým zájemcům přesné adresy pro jejich činnost v této oblasti;

3.10

s lítostí pozoruje, že mladí se často dostávají k dobrovolné práci náhodou – pokud se k ní nedostali prostřednictvím své rodiny, která je v této oblasti aktivní – a že by tudíž bylo na místě podporovat akční linie, které by měly za cíl přinášet do škol již od nejnižších tříd potřebné informace například ve formě setkání či návštěv, jež by byly samozřejmě přizpůsobeny věku posluchačů a které by počítaly s účastí subjektů ze sféry dobrovolné činnosti; byl by to skvělý příklad moderní občanské výchovy zaměřené na provádění aktivního občanství mladých. Výbor proto žádá Komisi, aby uznala úlohu školských zařízení a nutnost informační kampaně u pedagogů;

3.11

sdílí názor Komise, jak bylo poznamenáno u cíle č. 3 (podporovat dobrovolnou činnost k posílení solidarity a zapojení mladých jakožto občanů), že je důležité zdůraznit, že cílem je vytvořit podmínky pro větší účast na dobrovolných činnostech ze strany mládeže ze sociálně slabších vrstev; zejména Výbor zdůrazňuje, že dobrovolná činnost může představovat druh opětného zařazení mladých do společnosti, kteří po dlouhém období nemoci či různé rehabilitační péči potřebují postupnou reintegraci do „chráněného prostředí“;

3.12

vítá, že Komise jasně ukázala, že je nezbytné zajistit uznání dobrovolné práce mladých, aby bylo možné uznat jejich osobní kompetence a jejich společenskou angažovanost; Výbor volá po rychlém rozšiřování osvědčených postupů na všech úrovních, aby k tomuto uznání došlo od všech zainteresovaných stran, jak správně poznamenává Komise v akčních liniích týkajících se cíle 4, tj. od veřejné správy, soukromých podniků, sociálních partnerů, občanské společnosti, i ze strany samotné mládeže;

3.13

sdílí stanovisko Komise, která se domnívá, že na evropské úrovni je v rámci probíhajících procesů potřeba zajistit lepší uznání zkušeností získaných v dobrovolné práci mládeže, a to rovněž prostřednictvím jiných nástrojů existujících v jiných oblastech působení, zejména pomocí opatření jako např. Europass, které již bylo zavedeno v oblasti vzdělání podobné formy podpory mobility studentů mohou být totiž použity k usnadnění zkušeností z dobrovolné práce mládeže i v jiných zemích, než jsou původní země;

3.14

již nyní vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy na rozšíření evropské dobrovolné služby (EDS) na širší škálu činností a současně aby podporovala přípravu podobných projektů na národní úrovni ze strany členských států s cílem přijmout a obohatit iniciativy Společenství;

3.15

vyzývá Komisi, aby provedla veškeré vhodné strategie týkající se pokročilého návrhu ze strany Evropské úmluvy ohledně návrhu ústavní smlouvy pro Evropskou unii, tj. strategie vhodné pro vytvoření sboru mladých dobrovolníků pro sestavení rámce pro společné přispění mladých Evropanů k akcím solidarity Evropské unie, zejména na mezinárodní úrovni;

3.16

Jak již bylo uvedeno v nedávných stanoviscích, i v souvislosti s podporou dobrovolné práce, Výbor zdůrazňuje, že je nutné, aby se na této práci podíleli stejnou měrou obě pohlaví, jakož i ty kategorie mladých, které mají ze sociálních nebo etnických důvodů, z důvodu fyzického nebo mentálního postižení, zvláštní potíže při uskutečňování svého aktivního občanského života.

4.1

hodnotí kladně obě sdělení Komise, která jsou předmětem tohoto stanoviska;

4.2

vyzývá zejména Komisi, aby Výbor regionů pravidelně informovala o postupu akčních programů prováděných členskými státy a co možná nejrychleji začala v maximálním míře rozšiřovat informace o osvědčených postupech; jelikož ve světě mládeže dochází k vývoji a změnám velmi rychle, je tudíž potřeba mít na paměti, že postupy, které se mají zavádět, se také velmi rychle vyvíjí.

4.3

Podobně, jak bylo postupováno v jiných oblastech, včetně u čtyř priorit Bílé knihy, Výbor vyzývá, aby bylo společně s územními samosprávami domluveno vypracování národních zpráv o postupu v zavádění dvou priorit – „lepší pochopení a poznání mládeže“ a „dobrovolné činnosti mládeže“, které se očekává na konec r. 2005.

4.4

vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí vhodnost a uskutečnitelnost náležitých iniciativ, které by upozornily politické zástupce na nutnost přiblížit se světu mladých v celé jeho složitosti a ze všech možných úhlů, aby bylo možné jej poznat, využít jeho přínosu nezbytného k vybudování silné a konkurenceschopné Evropské unie a plně realizovat „Evropu občanů“;

4.5

znovu opakuje, podobně jako v nedávném stanovisku týkajícím se „účasti a informování mládeže“, že Výbor jasně podporuje své přesvědčení, že článek III-182 návrhu evropské ústavy musí navrhovat doplnění ustanovení současně platných smluv v oblasti politiky pro mládež, aby bylo zdůrazněno, že Unie má za cíl podporovat účast mladých na demokratickém životě Evropy.