1)

Je čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU (1) ze dne 26. listopadu 2014 použitelný na žalobu na přístup k důkazním prostředkům, podanou před podáním žaloby na náhradu škody ve smyslu čl. 2 odst. 4 této směrnice?

V případě kladné odpovědi na předchozí předběžnou otázku:

2)

Vyžaduje požadavek na věrohodnost nároku na náhradu škody podle čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014, aby žalobce v každém případě prokázal, že v projednávané věci je pravděpodobnější, že zastoupeným spotřebitelům, v tomto případě spotřebitelům s bydlištěm v Portugalsku, byla způsobena škoda, než že způsobena nebyla?

3)

Mohou vnitrostátní soudy založit kritérium věrohodnosti nároku na náhradu škody podle čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 pouze na existenci rozhodnutí přijatého příslušnými orgány v oblasti hospodářské soutěže? Zejména, jaký vliv má na tuto analýzu skutečnost, že jde o rozhodnutí přijaté v postupu při narovnání, týkajícím se vertikálního porušení unijního soutěžního práva z hlediska účelu?