Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62022TJ0034

    Rozsudek Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) ze dne 12. července 2023 (výňatky).
    Cunsorziu di i Salamaghji Corsi - Consortium des Charcutiers Corses a další v. Evropská komise.
    Chráněné zeměpisné označení – Chráněné označení původu – Žádosti o chráněná zeměpisná označení ‚Jambon sec de l’Île de Beauté‘, ‚Lonzo de l’Île de Beauté‘ a ‚Coppa de l’Île de Beauté‘ – Starší chráněná označení původu ‚Jambon sec de Corse – Prisuttu‘, ‚Lonzo de Corse – Lonzu‘ a ‚Coppa de Corse – Coppa di Corsica‘ – Způsobilost názvů k zápisu – Připomenutí – Článek 7 odst. 1 písm. a) a čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 – Rozsah přezkumu žádostí o zápis ze strany Komise – Článek 50 odst. 1 a čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 – Nesprávné posouzení.
    Věc T-34/22.

    ECLI identifier: ECLI:EU:T:2023:386

     ROZSUDEK TRIBUNÁLU (druhého rozšířeného senátu)

    12. července 2023 ( *1 )

    „Chráněné zeměpisné označení – Chráněné označení původu – Žádosti o chráněná zeměpisná označení ‚Jambon sec de l’Île de Beauté‘, ‚Lonzo de l’Île de Beauté‘ a ‚Coppa de l’Île de Beauté‘ – Starší chráněná označení původu ‚Jambon sec de Corse – Prisuttu‘, ‚Lonzo de Corse – Lonzu‘ a ‚Coppa de Corse – Coppa di Corsica‘ – Způsobilost názvů k zápisu – Připomenutí – Článek 7 odst. 1 písm. a) a čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 – Rozsah přezkumu žádostí o zápis ze strany Komise – Článek 50 odst. 1 a čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 – Nesprávné posouzení“

    Ve věci T‑34/22,

    Cunsorziu di i Salamaghji Corsi – Consortium des Charcutiers Corses, se sídlem v Borgo (Francie), a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze ( 1 ), zástupci: T. de Haan a V. Le Meur-Baudry, advokáti,

    žalobci,

    proti

    Evropské komisi, zástupci: M. Konstantinidis, C. Perrin a B. Rechena, jako zmocněnci,

    žalované,

    TRIBUNÁL (druhý rozšířený senát),

    ve složení: A. Marcoulli, předsedkyně, S. Frimodt Nielsen, J. Schwarcz, V. Tomljenović a R. Norkus (zpravodaj), soudci,

    za soudní kancelář: L. Ramette, rada,

    s přihlédnutím k písemné části řízení,

    po jednání konaném dne 13. ledna 2023,

    vydává tento

    Rozsudek ( 2 )

    1

    Cunsorziu di i Salamaghji Corsi – Consortium des Charcutiers Corses a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, se žalobou založenou na článku 263 SFEU domáhají zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/1879 ze dne 26. října 2021, kterým se zamítají tři žádosti o ochranu názvu jako zeměpisného označení podle čl. 52 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 [„Jambon sec de l’Île de Beauté“ (CHZO), „Lonzo de l’Île de Beauté“ (CHZO), „Coppa de l’Île de Beauté“ (CHZO)] (Úř. věst. 2021, L 383, s. 1, dále jen „napadené rozhodnutí“).

    Skutečnosti předcházející sporu

    [omissis]

    4

    Názvy „Jambon sec de Corse“/„Jambon sec de Corse – Prisuttu“, „Lonzo de Corse“/„Lonzo de Corse – Lonzu“ a „Coppa de Corse“/„ Coppa de Corse – Coppa di Corsica“ byly zapsány jako chráněná označení původu (CHOP) dne 28. května 2014 v daném pořadí na základě prováděcího nařízení Komise (EU) č. 581/2014 (Úř. věst. 2014, L 160, s. 23), prováděcího nařízení Komise (EU) č. 580/2014 (Úř. věst. 2014, L 160, s. 21) a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 582/2014 (Úř. věst. 2014, L 160, s. 25) (dále jen „nařízení, kterými byla zapsána dotčená CHOP“).

    5

    V prosinci 2015 podalo Consortium u francouzských vnitrostátních orgánů sedm žádostí o zápis jako chráněná zeměpisná označení (CHZO) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1). Sedm žádostí se týká následujících názvů, které žalobci používají: „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Coppa de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Île de Beauté“, „Saucisson sec de l’Île de Beauté“, „Pancetta de l’Île de Beauté“, „Figatelli de l’Île de Beauté“ a „Bulagna de l’Île de Beauté“.

    6

    Dne 20. dubna 2018 přijal ministr zemědělství a výživy a ministr hospodářství a financí sedm vyhlášek, kterými homologoval sedm příslušných specifikací za účelem jejich postoupení Evropské komisi ke schválení.

    7

    Sdružení, které je držitelem specifikací týkajících se CHOP „Jambon sec de Corse – Prisuttu“, „Coppa de Corse – Coppa di Corsica“ a „ Lonzo de Corse – Lonzu“, požádalo souběžně na základě žalob podaných u Conseil d’État (Státní rada, Francie) dne 27. června 2018 o zrušení vyhlášek ze dne 20. dubna 2018 týkajících se homologace specifikací pro názvy „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Coppa de l’Île de Beauté“ a „Lonzo de l’Île de Beauté“ za účelem postoupení jejich žádostí o zápis jako CHZO Komisi zejména z důvodu, že výraz „Île de Beauté“ napodobuje nebo připomíná výraz „Corse“, a dochází tedy k určité záměně s názvy, které již byly zapsány jako CHOP.

    8

    Dne 17. srpna 2018 bylo sedm žádostí o zápis dotčených názvů jako CHZO postoupeno Komisi. Pokud jde o žádosti o zápis názvů „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „ Lonzo de l’Île de Beauté“ a „Coppa de l’Île de Beauté“ jako CHZO, Komise zaslala dne 12. února 2019 a 24. listopadu 2020 vnitrostátním orgánům dva dopisy, v nichž žádala o vysvětlení, zejména pokud jde o otázku jejich případné nezpůsobilosti k zápisu. Vnitrostátní orgány v podstatě odpověděly, že mají za to, že obě skupiny produktů (tj. zapsaná CHOP a žádosti o ochranu jako CHZO) jsou jasně odlišné, pokud jde o produkty, a že se jim jeví, že názvy jsou dostatečně rozdílné.

    9

    Státní rada rozsudkem ze dne 19. prosince 2019, týkajícím se názvu „Jambon sec de l’Île de Beauté“ (CHZO), a dvěma rozsudky ze dne 13. února 2020, týkajícími se názvů „Coppa de l’Île de Beauté“ (CHZO) a „Lonzo de l’Île de Beauté“ (CHZO), tři výše uvedené žaloby (viz bod 7 výše) zamítla zejména z důvodu, že „používání rozdílných výrazů, a rozdílná ochrana přiznaná označením původu a zeměpisným označením mohou zabránit nebezpečí, že běžně informovaní a přiměřeně pozorní a obezřetní spotřebitelé budou mít v případě, že se setkají se zpochybněným zeměpisným označením, přímo na mysli jako referenční obraz zboží, na které se vztahuje již zapsané chráněné označení původu; žalobci tedy nejsou oprávněni tvrdit, že napadená vyhláška porušuje ustanovení […] čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení [č. 1151/2012]“ (bod 5 tří rozsudků Státní rady).

    [omissis]

    Návrhová žádání účastníků řízení

    11

    Žalobci navrhují, aby Tribunál:

    zrušil napadené rozhodnutí,

    uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

    12

    Komise navrhuje, aby Tribunál:

    žalobu zamítl;

    uložil žalobcům náhradu nákladů řízení.

    Právní otázky

    [omissis]

    15

    V projednávané věci Komise v napadeném rozhodnutí v podstatě uvedla, že název, který by byl v rozporu s ochranou poskytovanou nařízením č. 1151/2012, nemůže být použit při obchodování ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, a proto by nemohl být zapsán do rejstříku (bod 4 odůvodnění). Od 28. května 2014 (viz bod 4 výše) přitom názvy zapsané jako CHOP požívají podle článku 13 nařízení č. 1151/2012 ochrany, pokud jde mimo jiné o jakékoli přímé nebo nepřímé používání těchto názvů u produktů, které nejsou v souladu s příslušnou specifikací produktu, jakož i před jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo připomenutím těchto názvů (bod 7 odůvodnění). Na základě nařízení, kterými byla zapsána dotčená CHOP, však bylo některým francouzským podnikům usazeným na Korsice, které tyto názvy používají, poskytnuto přechodné období do 27. dubna 2017, avšak pro produkty s vlastnostmi, které se liší od vlastností stanovených ve specifikaci, aby bylo dotčeným producentům umožněno přizpůsobit se požadavkům specifikace produktu, nebo změnit použité obchodní označení (bod 8 odůvodnění). Názvy „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Île de Beauté“ a „ Coppa de l’Île de Beauté“, které se používají při obchodování od roku 2015, odkazují na stejnou zeměpisnou oblast jako výše uvedená CHOP, a sice na ostrov Korsiku, a kromě toho je dobře známo, že název „Île de Beauté“ je obvyklou parafrází, která v očích francouzského spotřebitele jednoznačně označuje Korsiku (bod 9 odůvodnění). Používání těchto názvů „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Île de Beauté“ a „Coppa de l’Île de Beauté“ je tedy od 18. června 2014 porušením ochrany poskytované CHOP „Jambon sec de Corse“/„Jambon sec de Corse – Prisuttu“, „Lonzo de Corse“/„Lonzo de Corse – Lonzu“, „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse – Coppa di Corsica“ podle čl. 13 odst. 1 bodu b) nařízení č. 1151/2012 (bod 10 odůvodnění). Ačkoli je výslovnost zapsaných CHOP a požadovaných CHZO zjevně odlišná, synonymie je zřejmá. Evokování tedy nelze v žádném případě vyloučit, přičemž fonetická podobnost není pro konstatování evokování nezbytná (bod 20 odůvodnění). Komise proto žádosti o zápis názvů „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Île de Beauté“ a „Coppa de l’Île de Beauté“ jako CHZO zamítla z důvodu, že byly při obchodování nebo v běžném jazyce používány v rozporu s článkem 13 nařízení č. 1151/2012, a nesplňují podmínky pro způsobilost k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 (bod 24 odůvodnění).

    16

    Na podporu své žaloby žalobci uplatňují dva důvody, z nichž první vychází v podstatě z toho, že Komise překročila své pravomoci, a druhý vychází toho, že vnitrostátní orgány a Státní rada dostatečně prokázaly soulad tří žádostí o zápis s články 7 a 13 nařízení č. 1151/2012.

    K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu v podstatě z toho, že Komise překročila své pravomoci

    [omissis]

    K pravomoci Komise

    [omissis]

    21

    Úvodem je třeba připomenout, že nařízení č. 1151/2012 zavádí systém sdílené pravomoci v tom smyslu, že zejména rozhodnutí o zápisu názvu jako CHZO může být přijato Komisí pouze, pokud jí dotyčný členský stát za tímto účelem předložil žádost, a taková žádost může být podána pouze, pokud tento členský stát ověřil, že je oprávněná. Tento systém sdílené pravomoci lze vysvětlit zejména tím, že zápis chráněného zeměpisného označení předpokládá ověření toho, že jsou splněny určité podmínky, což ve značné míře vyžaduje důkladnou znalost skutečností, které jsou specifické pro dotyčný členský stát a k jejichž ověření mají nejlepší předpoklady vnitrostátní orgány tohoto státu (viz rozsudek ze dne 15. dubna 2021, Hengstenberg, C‑53/20, EU:C:2021:279, bod 37 a citovaná judikatura).

    22

    Z článku 1 odst. 1 uvedeného nařízení vykládaného ve světle bodů 20 a 39 odůvodnění tohoto nařízení vyplývá, že cílem téhož nařízení je rovněž předcházet vzniku podmínek pro nekalou soutěž (viz rozsudek ze dne 15. dubna 2021, Hengstenberg, C‑53/20, EU:C:2021:279, bod 42 a citovaná judikatura).

    23

    Kromě toho je účelem ustanovení nařízení č. 1151/2012 zabránit zneužití chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, a to nejen v zájmu kupujících, ale rovněž v zájmu producentů, kteří vyvinuli úsilí k zajištění očekávaných vlastností produktů nesoucích legálně taková označení (viz rozsudek ze dne 15. dubna 2021, Hengstenberg, C‑53/20, EU:C:2021:279, bod 43 a citovaná judikatura).

    24

    Bod 19 odůvodnění tohoto nařízení uvádí, že prioritním cílem, jehož lze účinněji dosáhnout na úrovni Unie, je zajistit, aby byla jednotně v celé Unii dodržována práva duševního vlastnictví související s názvy, jež v Unii požívají ochrany (viz rozsudek ze dne 15. dubna 2021, Hengstenberg, C‑53/20, EU:C:2021:279, bod 44 a citovaná judikatura).

    25

    Zaprvé žalobci zpochybňují, že čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení představuje platný právní základ pro zamítnutí zápisu názvu.

    26

    Úvodem lze poznamenat, že z dopisu Komise ze dne 24. listopadu 2020 vyplývá, že Komise nejprve zamýšlela zápis požadovaných názvů zamítnout nejen na základě čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, ale rovněž na základě čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení.

    27

    Posledně uvedené ustanovení stanoví zásadu zákazu zápisu názvu, „který je zcela nebo částečně homonymní“ s již chráněným názvem.

    28

    Komise, které byl v tomto ohledu položen dotaz na jednání, vysvětlila, že upustila od zamítnutí požadovaných zápisů rovněž na základě čl. 6 odst. 3 nařízení č. 1151/2012, neboť by nemělo být možné zamítnout žádost o zápis na základě homonymie vztahující se pouze k takovým popisům běžných produktů, jako je „jambon sec“ [sušená šunka].

    29

    Následně je třeba uvést, jak zdůrazňuje Komise, že se článek 13 nařízení č. 1151/2012 netýká zápisu, ale rozsahu ochrany zapsaných názvů.

    30

    Posledně uvedené ustanovení tedy nemůže samo o sobě představovat právní základ pro zamítnutí žádosti o zápis.

    31

    Dále, jak tvrdí žalobci, se čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 specificky týká „specifikace produktu“, pokud jde o název, který je předmětem žádosti o ochranu jako CHOP nebo CHZO. Žalobci z toho vyvozují, že otázka evokování netvoří podklad pro určení způsobilosti k zápisu podle tohoto ustanovení.

    32

    Je však třeba připomenout, že Komise musí v souladu s čl. 50 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 ve světle bodu 58 odůvodnění tohoto nařízení po kontrole posoudit, zda specifikace, která je přiložena k žádosti o zápis, obsahuje údaje požadované nařízením č. 1151/2012 a zda se nejeví, že jsou tyto údaje stiženy zjevnými vadami (rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise, T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208, bod 67).

    33

    Vypracování specifikace představuje nezbytnou fázi v postupu přijímání unijního aktu, kterým se zapisuje název jako CHZO (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise, T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208, bod 35).

    34

    Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 přitom specifikace musí obsahovat zejména název, jehož ochrana se požaduje.

    35

    Jak uvádí Komise, toto ustanovení, podle kterého musí specifikace obsahovat takový název v podobě „používané při obchodování nebo v běžném jazyce“, předpokládá, že Komise ověří, že toto užívání neporušuje ochranu proti připomenutí uvedenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012.

    36

    Připustit zápis CHZO, přestože takové označení evokuje již zapsané CHOP, by totiž zbavilo ochranu stanovenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012 užitečného účinku, neboť jakmile by bylo toto označení zapsáno jako CHZO, označení dříve zapsané jako CHOP by již nemohlo ve vztahu k němu požívat ochrany stanovené v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012.

    37

    Vypracování specifikace, což je nezbytná fáze v postupu zápisu, tedy nemůže být stiženo vadou spočívající v tom, že požadovaný název porušuje ochranu stanovenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012.

    38

    Komise, které přísluší v souladu s čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 zamítnout požadovaný zápis, pokud se domnívá, že podmínky požadované pro zápis nebyly splněny, tedy nemůže být povinna název zapsat, pokud považuje jeho užívání při obchodování za protiprávní.

    39

    Vzhledem k tomu, že Komise měla za to, že od 18. června 2014, kdy vstoupila v platnost nařízení, kterými byla zapsána dotčená CHOP, by používání názvů požadovaných pro zápis jako CHZO představovalo porušení ochrany přiznané CHOP, která již byla zapsána do rejstříku, na základě čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012 proti připomenutí, mohla z toho vyvodit, že takové používání při obchodování nebo v běžném jazyce je protiprávní.

    40

    Žalobci tedy neprávem tvrdí, že otázka evokování netvoří podklad pro určení způsobilosti k zápisu na základě čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 a že toto ustanovení ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012 nemůže představovat platný právní základ pro zamítnutí zápisu názvu.

    41

    Zadruhé, pokud jde o rozsah přezkumu souladu názvu s podmínkami uvedenými v nařízení č. 1151/2012 ze strany Komise, je třeba uvést, že podle bodu 58 odůvodnění nařízení č. 1151/2012 musí Komise žádosti zkontrolovat, aby bylo zajištěno, že neobsahují zjevné chyby a že bylo zohledněno právo Unie i zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti.

    42

    Za tímto účelem čl. 50 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 stanoví, že Komise vhodným způsobem přezkoumá žádosti o zápis postoupené členskými státy, aby ověřila, zda jsou oprávněné a zda splňují podmínky požadované podle uvedeného nařízení. Kromě toho v souladu s čl. 52 odst. 1 uvedeného nařízení, jak bylo uvedeno v bodě 38 výše, přísluší Komisi, aby uvedené žádosti zamítla, pokud se domnívá, že podmínky požadované pro zápis nebyly splněny.

    43

    Kromě toho nařízení č. 1151/2012 nedefinuje, co zahrnuje pojem „vhodným způsobem“, a ponechává tak na Komisi, aby posoudila, co znamená vhodným způsobem.

    44

    Z toho vyplývá, že i když mají vnitrostátní orgány, když postupují Komisi žádost o zápis, za to, že uvedená žádost splňuje podmínky stanovené nařízením č. 1151/2012, Komise není posouzením uvedených orgánů vázána a má, pokud jde o její rozhodnutí zapsat název jako CHOP nebo CHZO, autonomní prostor pro uvážení, jelikož je povinna v souladu s článkem 50 uvedeného nařízení ověřit, že podmínky pro zápis byly splněny.

    45

    V projednávané věci žalobci tvrdí, že se Komise v napadeném rozhodnutí spokojila s uvedením, že na základě korespondence s vnitrostátními orgány pochopila, že tyto orgány mají za to, že mezi třemi názvy chráněnými CHOP a třemi názvy, pro něž se požaduje ochrana jako CHZO, existuje „dostatečný rozdíl“ (bod 16 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

    46

    V tomto ohledu Komise dopisem ze dne 12. února 2019 informovala vnitrostátní orgány o svém návrhu přijmout rozhodnutí o zamítnutí žádostí o zápis dotčených názvů jako CHZO a vyzvala je, aby se k tomu vyjádřily.

    47

    Dopisem ze dne 24. listopadu 2020 Komise potvrdila vnitrostátním orgánům svůj záměr zamítnout žádosti o zápis dotčených CHZO a znovu vyzvala vnitrostátní orgány, aby předložily dodatečné vyjádření.

    48

    Komise se tedy dvakrát dotázala vnitrostátních orgánů, než dospěla k závěru, že žádosti o zápis dotčených názvů nesplňují podmínky způsobilosti k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 z důvodu, že byly při obchodování nebo v běžném jazyce používány v rozporu s článkem 13 uvedeného nařízení (viz bod 10 výše).

    49

    Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobci, se Komise „nespokojila s uvedením“, že vnitrostátní orgány měly za to, že mezi třemi názvy chráněnými jako CHOP a třemi názvy, pro něž se požaduje ochrana jako CHZO, existuje „dostatečný rozdíl“, ale před přijetím napadeného rozhodnutí dvakrát vyzvala vnitrostátní orgány, aby poskytly veškeré užitečné informace na podporu jejich žádosti o zápis dotčených CHZO. V rozsahu, v němž je třeba mít za to, že žalobci, kteří tvrdí, že se Komise spokojila s uvedením „dostatečného rozdílu“ mezi dotčenými názvy, jí vytýkají, že neprovedla dostatečný přezkum souladu názvu s podmínkami uvedenými v nařízení č. 1151/2012, na podporu takového argumentu nepředložili žádný důkaz. Žalobci zvláště nevysvětlili přezkum, který měla Komise údajně provést.

    50

    Zatřetí, pokud jde o prostor pro uvážení Komise, žalobci tvrdí, že z rozsudku ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise (T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208), vyplývá, že tento prostor je „omezený, ba dokonce neexistuje“, pokud jde o rozhodnutí o zápisu názvu jako CHOP nebo CHZO.

    51

    V tomto ohledu Tribunál v rozsudku ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise (T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208), rozhodl, že před provedením zápisu požadovaného CHZO musí Komise v souladu s čl. 50 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 ve spojení s bodem 58 jeho odůvodnění po kontrole posoudit, zda specifikace, která je přiložena k žádosti o zápis, obsahuje údaje požadované nařízením č. 1151/2012 a zda se nejeví, že jsou tyto údaje stiženy zjevnými vadami, a zda název splňuje podmínky pro zápis CHZO uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení č. 1151/2012. Tribunál upřesnil, že Komise musí toto posouzení provést autonomně s ohledem na kritéria pro zápis CHZO stanovená nařízením č. 1151/2012, aby zajistila správné použití tohoto nařízení (rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise, T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208, bod 67).

    52

    V projednávané věci žalobci odkazují konkrétně na body 34, 35 a 51 rozsudku ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise (T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208). V uvedených bodech Tribunál zaprvé rozhodl, že posouzení podmínek pro zápis musí být provedeno vnitrostátními orgány pod případným dohledem vnitrostátních soudů před tím, než je žádost o zápis sdělena Komisi (rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise, T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208, bod 34), zadruhé, že z toho vyplývá, že žádost o zápis, která obsahuje zejména specifikaci, představuje nezbytnou fázi v postupu přijímání unijního aktu, kterým se zapisuje název jako CHZO, neboť Komise má ve vztahu k tomuto vnitrostátnímu aktu pouze omezený, ba dokonce nemá žádný prostor pro uvážení (rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise, T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208, bod 35), a zatřetí Komise měla pouze omezený, ba dokonce neměla žádný prostor pro uvážení, pokud jde o posouzení provedená vnitrostátními orgány, pokud jde o vymezení způsobů výroby nebo balení produktu, kterého se týká žádost o zápis CHZO, jak jsou uvedeny ve specifikaci a odrážejí se ve vnitrostátních aktech, které jsou jí předloženy v rámci žádosti o zápis CHZO (rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise, T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208, bod 51).

    53

    Je přitom třeba uvést, že v projednávané věci Komise nezpochybnila posouzení vnitrostátních orgánů, pokud jde o údaje uvedené ve specifikaci, jako je vymezení způsobů výroby nebo balení produktu, kterého se týká žádost o zápis CHZO, jejíž vypracování představuje první etapu postupu zápisu dotčených názvů jako CHZO, ve vztahu k nimž má Komise zajisté pouze omezený, ba dokonce nemá žádný prostor pro uvážení (viz bod 52 výše). V rámci přezkumu za účelem schválení těchto žádostí, který představuje druhou etapu tohoto postupu, měla Komise poté, co se v tomto ohledu dvakrát řádně dotázala vnitrostátních orgánů, za to, že žádosti o zápis dotčených názvů nesplňují podmínky způsobilosti k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 z důvodu, že byly při obchodování nebo v běžném jazyce používány v rozporu s článkem 13 uvedeného nařízení (viz bod 10 výše).

    54

    Z nařízení č. 1151/2012, a zvláště z bodu 58 odůvodnění uvedeného nařízení totiž vyplývá, že v první fázi vnitrostátní orgány v souladu s článkem 49 téhož nařízení přezkoumají žádosti o zápis názvů jako CHOP nebo CHZO, a pokud se domnívají, že požadavky uvedeného nařízení jsou splněny, předloží Komisi dokumentaci žádosti a poté ve druhé fázi Komise v souladu s články 50 a 52 uvedeného nařízení přezkoumá žádosti a na základě informací, které má k dispozici, a na základě přezkumu, který provedla, názvy zapíše nebo žádosti o zápis zamítne.

    55

    Odkaz žalobců na rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise (T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208), tedy není relevantní, a žalobci z tohoto rozsudku nemohou vyvodit, že Komise má pouze „omezený, ba dokonce neexistující“ prostor pro uvážení. V tomto ohledu již bylo uvedeno, že pokud jde o rozhodnutí o zápisu názvu jako CHOP nebo CHZO s ohledem na podmínky způsobilosti k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, má Komise autonomní prostor pro uvážení (viz bod 44 výše).

    56

    Žalobci citují rovněž bod 25 rozsudku ze dne 29. ledna 2020, GAEC Jeanningros (C‑785/18, EU:C:2020:46), podle něhož s ohledem na rozhodovací pravomoc, která v systému rozdělení pravomocí přísluší vnitrostátním orgánům, je pouze na vnitrostátních soudech, aby rozhodovaly o legalitě takových aktů přijatých těmito orgány, jako jsou akty týkající se žádostí o zápis názvu, které představují nezbytnou fázi v postupu přijímání unijního aktu, neboť unijní orgány nemají ve vztahu k těmto aktům žádný nebo mají pouze omezený prostor pro uvážení. Žalobci citují rovněž body 35 a 36 tohoto rozsudku, podle nichž je prostor pro uvážení přiznaný Komisi, pokud jde o schválení změn specifikace menšího rozsahu, jak vyplývá z bodu 58 odůvodnění nařízení č. 1151/2012, v podstatě omezen na ověření, že žádost obsahuje požadované náležitosti, a že se nejeví, že je stižena zjevnými vadami.

    57

    V uvedené věci se jednalo o změny specifikace menšího rozsahu. Soudní dvůr v bodě 30 rozsudku ze dne 29. ledna 2020, GAEC Jeanningros (C‑785/18, EU:C:2020:46), uvedl, že takové žádosti podléhají zjednodušenému řízení, které se však podobá řízení o zápisu, jelikož rovněž zavádí systém rozdělení pravomocí mezi orgány dotyčného členského státu a Komisi, jednak pokud jde o ověření souladu žádosti o změnu s požadavky, které vyplývají z nařízení č. 1151/2012, a jednak o schválení této žádosti, a v bodě 31 uvedeného rozsudku uvedl, že vnitrostátní soudy rozhodují o vadách, kterými by mohl být případně stižen vnitrostátní akt týkající se žádosti o změnu specifikace menšího rozsahu.

    58

    V projednávané věci se přitom nejednalo o změny specifikace menšího rozsahu, jejíž vypracování a případné změny spadají do první fáze postupu zápisu názvu, ale jednalo se o otázku schválení nebo zamítnutí zápisu dotčených názvů pouze Komisí, přičemž tato otázka spadá do druhé fáze postupu.

    59

    Z bodu 25 rozsudku ze dne 29. ledna 2020, GAEC Jeanningros (C‑785/18, EU:C:2020:46), vyplývá, že „žádný nebo omezený prostor pro uvážení“ unijních orgánů se týká první z těchto dvou fází, a sice fáze, během níž jsou shromážděny základní písemnosti dokumentace žádosti o zápis, které vnitrostátní orgány případně postoupí Komisi.

    60

    Z rozsudku ze dne 29. ledna 2020, GAEC Jeanningros (C‑785/18, EU:C:2020:46), tedy na rozdíl od toho, co tvrdí žalobci, nelze vyvodit, že Komise nemá v rámci druhé fáze „žádný nebo má pouze omezený prostor pro uvážení“, pokud jde o její rozhodnutí zapsat název jako CHOP nebo CHZO s ohledem na podmínky způsobilosti k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

    61

    Argumenty, podle nichž Komise překročila své pravomoci, musí být tedy odmítnuty jako neopodstatněné.

    K překážce věci pravomocně rozsouzené

    62

    Žalobci mají za to, že Komise nemohla v napadeném rozhodnutí zpochybnit to, co bylo s konečnou platností rozhodnuto v bodě 5 rozsudků Státní rady ze dne 19. prosince 2019 a 13. února 2020, a sice že pro běžně informované a přiměřeně pozorné a obezřetné spotřebitele neexistuje nebezpečí, že dojde k evokování mezi zapsanými CHOP a požadovanými CHZO.

    63

    Jak bylo v tomto ohledu připomenuto v bodě 51 výše, Komise musí autonomně posoudit, zda jsou splněna kritéria pro zápis CHZO stanovená nařízením č. 1151/2012, aby zajistila správné použití tohoto nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise, T‑43/15, nezveřejněný, EU:T:2018:208, bod 67).

    64

    Za účelem zpochybnění tohoto posouzení se tedy nelze dovolávat rozhodnutí vnitrostátního soudu, které založilo překážku věci pravomocně rozsouzené.

    65

    Argument žalobců vycházející z porušení zásady překážky věci pravomocně rozsouzené pojící se k rozsudkům Státní rady ze dne 19. prosince 2019 a 13. února 2020 musí být tedy odmítnut jako neopodstatněný.

    66

    První žalobní důvod musí být proto zamítnut jako neopodstatněný.

    [omissis]

     

    Z těchto důvodů

    TRIBUNÁL (druhý rozšířený senát)

    rozhodl takto:

     

    1)

    Žaloba se zamítá.

     

    2)

    Cunsorziu di i Salamaghji Corsi – Consortium des Charcutiers Corses a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a ukládá se jim náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

     

    Marcoulli

    Frimodt Nielsen

    Schwarcz

    Tomljenović

    Norkus

    Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 12. července 2023.

    Podpisy.


    ( *1 ) – Jednací jazyk: francouzština.

    ( 1 ) – Seznam dalších žalobců je přiložen jako příloha pouze ke znění oznámenému účastníkům řízení.

    ( 2 ) – Jsou uvedeny pouze body tohoto rozsudku, jejichž zveřejnění Tribunál považuje za účelné.

    Top