1.

Zákon 20/2021 stanoví jako jediné sankční opatření uspořádání výběrových řízení spolu s odškodněním výhradně pro oběti zneužití, které v uvedených výběrových řízeních neuspějí. Porušuje uvedený zákon ustanovení 5 rámcové dohody v příloze směrnice 1999/70/ES (1), když ponechává bez sankce zneužití, k nimž došlo vůči dočasným zaměstnancům veřejné správy, kteří v uvedených výběrových řízeních uspěli, když je sankce vždy nezbytná a úspěšné absolvování uvedeného výběrového řízení není sankčním opatřením, které splňuje požadavky směrnice, jak stanovil Soudní dvůr EU v usnesení ze dne 2. července 2021 ve věci C-103/19 (2)?

2.

Je-li odpověď na předchozí otázku kladná a zákon 20/2021 nestanoví jiná účinná opatření k postihu zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou nebo zneužívajícího prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou, je to, že právní předpisy nestanovují, že v případě po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou nebo zneužívajícího prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou dochází k přeměně na pracovní smlouvu na dobu neurčitou, v rozporu s ustanovením 5 rámcové dohody v příloze směrnice 1999/70/ES, jak stanovil Soudní dvůr EU v usnesení ze dne 3. září 2020 ve věci C-153/20 (3)?

3.

Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko) ve svých rozsudcích č. 1425/2018 a č. 1426/2018 ze dne 26. září 2018, judikatuře potvrzené jeho rozsudkem č. 1534/2021 ze dne 20. prosince 2021, rozhodl, že opatření, které je třeba přijmout v situaci zneužívání dočasného zaměstnávání, může spočívat v tom, že zaměstnanec veřejné správy, který je obětí zneužití, zůstane nadále v režimu nejistoty zaměstnání, dokud orgán veřejné správy, který ho zaměstnává, nerozhodne, že existuje strukturální potřeba, a nevyhlásí odpovídající výběrová řízení – jichž se mohou zúčastnit i uchazeči, kteří nebyli obětí uvedeného zneužití dočasného zaměstnávání – za účelem obsazení místa stálými nebo kariérními zaměstnanci veřejné správy. Porušuje uvedená judikatura ustanovení 5 rámcové dohody v příloze směrnice 1999/70/ES, když vyhlášení otevřeného výběrového řízení a úspěšné absolvování tohoto výběrového řízení není sankčním opatřením, které splňuje požadavky směrnice, jak stanovil Soudní dvůr EU v usnesení ze dne 2. července 2021 ve věci C-103/19?

4.

Je-li odpověď na předchozí otázku kladná a judikatura Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) nestanoví jiná účinná opatření k postihu zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou nebo zneužívajícího prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou, je to, že judikatura nestanoví, že v případě po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou nebo zneužívajícího prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou dochází k přeměně na pracovní smlouvu na dobu neurčitou, v rozporu s ustanovením 5 rámcové dohody v příloze směrnice 1999/70/ES, jak stanovil Soudní dvůr EU v usnesení ze dne 3. září 2020 ve věci C-153/20?

5.

Pokud právní předpisy přijaté k provedení ustanovení 5 rámcové dohody v příloze směrnice 1999/70/ES porušují unijní právo tím, že nestanoví žádné konkrétní sankční opatření, které by zaručovalo splnění cílů této unijní normy a ukončení nestability zaměstnání veřejných zaměstnanců, musí vnitrostátní soudní orgány rozhodnout o přeměně dočasného pracovního poměru zneužívající povahy na stálý pracovní poměr, lišící se od pracovního poměru úředníka, který však oběti zneužití zajišťuje stabilitu zaměstnání, aby se zabránilo tomu, že uvedené zneužití zůstane bez sankce a budou ohroženy cíle ustanovení 5 dohody, třebaže vnitrostátní právní předpisy tuto přeměnu nestanoví, za předpokladu, že tomuto dočasnému pracovnímu poměru předcházelo veřejné výběrové řízení, které splňovalo zásady rovnosti, zásluh a schopností?