USNESENÍ PŘEDSEDY TRIBUNÁLU

24. ledna 2022(*)

„Řízení o předběžných opatřeních – Grantová dohoda uzavřená v rámci rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) – Inkaso vyplacených částek – Návrh na odklad provádění – Absence naléhavosti“

Ve věci T‑731/21 R,

Společnost pro eHealth databáze, a.s., se sídlem v Praze (Česká republika), zastoupená P. Konečným, advokátem,

navrhovatelka,

proti

Evropské komisi, zastoupené J. Estradou de Solà, B. Araujo Arcem a J. Hradilem, jako zmocněnci,

odpůrkyni,

jejímž předmětem je návrh podaný na základě článků 278 a 279 SFEU a znějící na odklad provádění rozhodnutí Komise C(2021) 6597 final ze dne 2. září 2021 týkající se inkasa částky 861 263 eur zvýšené o úroky z prodlení a částku za každý den prodlení od 1. října 2021, kterou má uhradit navrhovatelka,

PŘEDSEDA TRIBUNÁLU

vydává toto

Usnesení

 Skutečnosti předcházející sporu, řízení a návrhová žádání účastnic řízení

1        Navrhovatelka, Společnost pro eHealth databáze, a.s., je společností založenou podle českého práva, která se specializuje na vývoj projektů informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotnictví.

2        Dne 3. září 2008 přistoupila navrhovatelka, jejíž dřívější název byl IZIP, a.s., ke grantové dohodě s referenčním číslem 224991 a stala se tak účastníkem projektu „Smart Open Services for European Patients“ v rámci rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. 2006, L 310, s. 15).

3        Dne 30. června 2013 sdělila navrhovatelka koordinátorovi projektu své rozhodnutí ukončit účast na projektu.

4        Dne 28. srpna 2014 informovala Evropská komise navrhovatelku o svém rozhodnutí provést finanční audit týkající se období od 1. července 2008 do 31. prosince 2011.

5        Zpráva o auditu, která byla navrhovatelce předána dne 31. července 2017, odhalila závažná pochybení, například nevěrohodnost a neověřitelnost systému zaznamenávání pracovní doby, velmi vysoké sazby odměn u dvou vedoucích pracovníků a nesplnění požadavků na výběr subdodavatele, a dospěla k závěru, že některé náklady ve výši 2 015 257,71 eura deklarované navrhovatelkou Komisi jsou nezpůsobilé.

6        Dne 15. září 2017 zaslala Komise navrhovatelce na základě závěrů zprávy o finančním auditu první dopis s předběžnými informacemi, v němž ji informovala o svém záměru získat zpět částku 793 726 eur vypočtenou na základě částky 875 047 eur vyplacené koordinátorem projektu navrhovatelce.

7        Dne 18. července 2018 zaslala Komise navrhovatelce druhý dopis s předběžnými informacemi, v němž uvedenou částku revidovala na 1 007 629 eur v návaznosti na aktualizaci závěrečné zprávy o rozdělení koordinátorem projektu.

8        Dne 20. září 2018 koordinátor v návaznosti na upřesnění vyžádané navrhovatelkou Komisi sdělil, že skutečná částka, kterou navrhovatelka od koordinátora obdržela, činí 942 584 eur.

9        Komise dopisem ze dne 4. prosince 2018 informovala navrhovatelku, že bude požadovat vrácení částky 861 263 eur, která je rozdílem mezi obdrženou částkou 942 584 eur a částkou 81 321 eur odpovídající nákladům uznaným jako způsobilé.

10      Dne 21. prosince 2018 vydala Komise výzvu k úhradě č. 3241815940, kterou byla navrhovatelka vyzvána, aby do 4. února 2019 zaplatila částku 861 263 eur.

11      Dne 30. dubna a dne 21. května 2019 zaslala Komise navrhovatelce upomínky.

12      Dne 2. září 2021 přijala Komise rozhodnutí C(2021) 6597 final, kterým byla navrhovatelce uložena povinnost vrátit částku 861 263 eur zvýšenou o úroky z prodlení ve výši 80 026,67 eura a částku 82,59 eura za každý den prodlení od 1. října 2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

13      Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 16. listopadu 2021 podala navrhovatelka žalobu znějící na zrušení napadeného rozhodnutí.

14      Samostatným podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu téhož dne podala navrhovatelka tento návrh na předběžné opatření, v němž navrhuje, aby předseda Tribunálu:

–        odložil povinnost navrhovatelky vrátit částku ve výši 861 263 eur na základě napadeného rozhodnutí, a to do doby, než Tribunál rozhodne ve věci samé;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

15      Ve vyjádření k návrhu na předběžné opatření došlém soudní kanceláři Tribunálu dne 2. prosince 2021 Komise navrhuje, aby předseda Tribunálu:

–        zamítl navrhovaná předběžná opatření jako neopodstatněná;

–        uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

16      Z článků 278 a 279 SFEU ve spojení s čl. 256 odst. 1 SFEU vyplývá, že má-li soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních za to, že to okolnosti vyžadují, může nařídit odklad provádění nebo vykonatelnosti aktu napadeného před Tribunálem nebo nařídit nezbytná předběžná opatření, a to na základě článku 156 jednacího řádu Tribunálu. Článek 278 SFEU nicméně zakotvuje zásadu, že žaloby nemají odkladný účinek, neboť aktům přijatým orgány Evropské unie svědčí domněnka legality. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních tedy může nařídit odklad provádění nebo vykonatelnosti aktu napadeného před Tribunálem nebo nařídit předběžná opatření pouze výjimečně (usnesení ze dne 19. července 2016, Belgie v. Komise, T‑131/16 R, EU:T:2016:427, bod 12).

17      Článek 156 odst. 4 první věta jednacího řádu stanoví, že v návrzích na předběžné opatření musí být označeny „předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové a právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření“.

18      Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních tudíž může nařídit odklad provádění nebo vykonatelnosti aktu nebo jiná předběžná opatření, je-li prokázáno, že je jejich nařízení prima facie odůvodněno skutkově i právně (fumus boni juris) a je naléhavé v tom smyslu, že k zabránění vážné a nenapravitelné újmě na zájmech navrhovatele je nezbytné, aby byly nařízeny a vyvolávaly účinky před rozhodnutím v hlavním řízení. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže návrhy na předběžná opatření musí být zamítnuty, pokud jedna z těchto podmínek není splněna. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních rovněž provede – tam, kde je to vhodné – zvážení dotčených zájmů (viz usnesení ze dne 2. března 2016, Evonik Degussa v. Komise, C‑162/15 P-R, EU:C:2016:142, bod 21 a citovaná judikatura).

19      V rámci tohoto celkového přezkumu má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních širokou posuzovací pravomoc, a protože neexistuje žádné pravidlo ukládající mu předem určený postup analýzy při posuzování nutnosti vydat předběžná opatření, je na něm, aby s ohledem na okolnosti projednávaného případu určil způsob, jakým musí být tyto jednotlivé podmínky ověřeny, a pořadí, v jakém musí být zkoumány [viz usnesení ze dne 19. července 2012, Akhras v. Rada, C‑110/12 P(R), nezveřejněné, EU:C:2012:507, bod 23 a citovaná judikatura].

20      S ohledem na skutečnosti obsažené ve spise má předseda Tribunálu za to, že má k dispozici veškeré skutečnosti nezbytné k rozhodnutí o tomto návrhu na předběžné opatření a nepotřebuje k tomu předchozí ústní vysvětlení účastnic řízení.

21      Za okolností projednávané věci je nejprve nutné zkoumat, zda je splněna podmínka naléhavosti.

22      Za účelem přezkoumání naléhavosti navrhovaných předběžných opatření je třeba připomenout, že účelem řízení o předběžném opatření je zaručit plnou účinnost budoucího konečného rozhodnutí, aby bylo zabráněno mezeře v právní ochraně zajišťované unijním soudem. Pro dosažení tohoto cíle je nutné naléhavost obecně posuzovat ve vztahu k nezbytnosti nařídit předběžné opatření, aby se zabránilo tomu, že účastníku řízení, který požaduje předběžnou ochranu, bude způsobena vážná a nenapravitelná újma. Je na tomto účastníku řízení, aby prokázal, že nemůže vyčkat výsledku řízení ve věci samé, aniž utrpí vážnou a nenapravitelnou újmu (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 14. ledna 2016, AGC Glass Europe a další v. Komise, C‑517/15 P-R, EU:C:2016:21, bod 27 a citovaná judikatura).

23      Právě s ohledem na tato kritéria je třeba zkoumat, zda navrhovatelka prokázala naléhavost.

24      V projednávané věci navrhovatelka k prokázání, že by újma, kterou by utrpěla, byla vážná a nenapravitelná, tvrdí, že by bezodkladné splnění povinnosti uložené napadeným rozhodnutím mohlo pro případ zrušení tohoto rozhodnutí Tribunálem přivodit v majetkové sféře navrhovatelky následky, jež by v budoucnu byly nevratné nebo přinejmenším značně obtížně reparovatelné. Provedením napadeného rozhodnutí by podle názoru navrhovatelky mohlo dojít k jejímu odříznutí od většiny finančních prostředků, které jsou nezbytné k její obchodní činnosti a k tomu, aby řádně plnila své závazky vůči státu či ostatním věřitelům. Tímto postupem by podle slov navrhovatelky došlo k nenávratné změně v její sféře a navrhovatelka by se dostala do situace, ve které by její statutární orgán byl povinen podat insolvenční návrh. Provedení napadeného rozhodnutí tedy podle navrhovatelky zakládá riziko její likvidace.

25      Komise s argumenty navrhovatelky nesouhlasí.

26      V tomto ohledu je třeba bez dalšího konstatovat, že dovolávaná škoda má finanční povahu.

27      Z ustálené judikatury přitom vyplývá, že újma čistě finanční povahy nemůže, až na výjimečné okolnosti, odůvodnit nařízení předběžného opatření, jelikož může být za běžných okolností předmětem následného finančního vyrovnání, přičemž takové výjimečné okolnosti jsou prokázány, jeví-li se, že v případě neexistence takového opatření by se účastník řízení, který navrhuje nařízení předběžného opatření, ocitl v situaci, která by mohla ohrozit jeho existenci před vydáním rozhodnutí, kterým se končí hlavní řízení. Vzhledem k tomu, že bezprostřední hrozba opuštění trhu skutečně představuje jak nenapravitelnou, tak vážnou újmu, jeví se být nařízení navrhovaného předběžného opatření v takovém případě odůvodněné (viz usnesení ze dne 9. června 2010, Colt Télécommunications France v. Komise, T‑79/10 R, nezveřejněné, EU:T:2010:228, bod 37 a citovaná judikatura).

28      Pokud jde v tomto ohledu o vážnost dovolávané finanční újmy, ta musí být podle ustálené judikatury posuzována zejména s ohledem na velikost a obrat podniku, jakož i na vlastnosti skupiny, k níž daný podnik náleží (viz usnesení ze dne 21. ledna 2019, Agrochem-Maks v. Komise, T‑574/18 R, EU:T:2019:25, bod 34 a citovaná judikatura).

29      Za tímto účelem z judikatury rovněž vyplývá, že je na účastníku řízení, který žádá o předběžnou ochranu u soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, aby poskytl klíčové důkazy, na jejichž základě si tento soudce bude moci utvořit věrný a ucelený obraz o finanční situaci tohoto účastníka řízení i akcionářů, kteří jej kontrolují. Tyto údaje musí být jednak konkrétní a přesné a jednak musí být podloženy podrobnými a ověřenými listinnými důkazy [v tomto smyslu viz usnesení ze dne 20. dubna 2012, Fapricela v. Komise, C‑507/11 P(R), nezveřejněné, EU:C:2012:231, bod 35 a citovaná judikatura].

30      V projednávané věci se přitom navrhovatelka v podstatě omezuje na tvrzení, že nebude-li nařízen odklad provádění napadeného rozhodnutí, povede to nebo může vést k nesplnění povinností vůči věřitelům a jejímu úpadku, avšak svá tvrzení neopírá o číselné údaje, účetní doklady či jiné důkazy, jež by mohly doložit existenci vážné a nenapravitelné újmy.

31      Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních si tedy nemůže utvořit věrný a ucelený obraz o finanční situaci navrhovatelky ve smyslu judikatury citované v bodě 29 výše, takže podmínka naléhavosti není splněna.

32      Z výše uvedeného vyplývá, že aniž je nutné rozhodovat o fumus boni juris či provést zvážení zájmů, musí být návrh na předběžné opatření zamítnut, jelikož navrhovatelka neprokázala naléhavost.

33      Na základě čl. 158 odst. 5 jednacího řádu je třeba rozhodnout, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Z těchto důvodů

PŘEDSEDA TRIBUNÁLU

rozhodl takto:

1)      Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)      O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

V Lucemburku dne 24. ledna 2022.

*      Jednací jazyk: čeština.