—

prohlásil žalobu za přípustnou;

—

uložil Evropské komisi zaplatit AB Lietuvos geležinkeliai kompenzaci ve výši 850 565,76 eur odpovídající úroku z prodlení v sazbě určené Evropskou centrální bankou pro své hlavní refinanční operace, navýšené o 3,5 procentních bodů, z částky 7 804 350 eur za období od 5. ledna 2018 do 29. ledna 2021;

—

uložil Evropské komisi zaplatit AB Lietuvos geležinkeliai úrok z prodlení v sazbě určené Evropskou centrální bankou pro své hlavní refinanční operace, navýšené o 3,5 procentních bodů, z částky 850 565,76 eur za období od 30. ledna 2021 do data zaplacení hlavní částky;

—

v souladu s článkem 263 SFEU zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 26. dubna 2021 a 16. května 2021;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení prvního odstavce článku 266 SFEU: Evropská komise pochybila při plnění své absolutní a nepodmíněné povinnosti zaplatit úrok z prodlení po snížení pokuty uložené Komisí, kterou žalobkyně předběžně zaplatila.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že porušení prvního odstavce článku 266 SFEU, založilo mimosmluvní odpovědnost Evropské unie v souladu s druhým odstavcem článku 266 SFEU ve spojení s druhým odstavcem článku 340 SFEU.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 41 odst. 3 Listiny základních práv a druhého odstavce článku 340 SFEU. Žalobkyně tvrdí, že osoba musí mít možnost požadovat nejen kompenzaci skutečných ztrát, nýbrž i kompenzaci ztrát na zisku a úroku.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení článku 47 Listiny základních práv, neboť soudní ochrana podle článku 263 SFEU není účinná, jestliže dotčený podnik nemůže získat úrok z bezdůvodně zaplacené pokuty poté, co Tribunál snížil pokutu za porušení unijního práva hospodářské soutěže.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení článků 266, 340 SFEU, čl. 41 odst. 3 a článku 47 Listiny základních práv rozhodnutími ze dne 26. dubna 2021 (1) a 16. května 2021 (2), kterými Komise odmítla zaplatit úrok z prodlení.