1)

Musí být čl. 27 odst. 3 nařízení (EU) č. 604/2013 (1) (dále jen „nařízení Dublin III“), případně ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví, že žádost o přiznání odkladného účinku v řádném řízení podaná spolu s žalobou na neplatnost proti rozhodnutí o přemístění žadatele do státu, který je prohlášen za příslušný k rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, nemá za následek odklad výkonu přemístění do doby rozhodnutí o uvedené žádosti o přiznání odkladného účinku?

2)

Musí být čl. 27 odst. 3 nařízení Dublin III, případně ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví, že žádost o odklad výkonu rozhodnutí o přemístění žadatele do státu příslušného k rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu má za následek odklad výkonu přemístění do doby rozhodnutí o uvedené žádosti o přiznání odkladného účinku pouze pod podmínkou, že je žádost o přiznání odkladného účinku podána z mimořádně naléhavých důvodů, pokud bylo přijato rozhodnutí o vyhoštění nebo navrácení žadatele, které má být bezprostředně vykonáno, zejména pokud je držen na určitém místě nebo je dán k dispozici vládě, a pokud ještě nepodal žádost o přiznání odkladného účinku v řádném řízení společně s návrhem na zrušení?