1.

Je taková vnitrostátní právní úprava, tak jak je uplatňována Valonským regionem, a to úprava, podle níž je užívání zahraničního služebního vozidla, bez opětovné povinné registrace, které podnik (s nebo bez právní subjektivity) usazený v jiném členském státě EU než v Belgii poskytne jednateli (nebo osobě samostatně výdělečně činné) s bydlištěm v Belgii, podmíněno tím, že tento jednatel (nebo osoba samostatně výdělečně činná) musí mít v dotčeném vozidle u sebe potvrzení tohoto podniku (s nebo bez právní subjektivity) nebo doklad o zakázce, (tj. potvrzení ve smyslu čl. 3 § 2 bodu 2 královského nařízení ze dne 20. července 2001), v rozporu s příslušnými ustanoveními unijního práva, a to zejména s článkem 49 (svoboda usazování) a článkem 56 (volný pohyb služeb) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)?

2.

Je podmínka pro užívání služebního vozidla, které je zaregistrováno v zahraničí, a které je poskytnuto k dispozici společníkovi a jednateli žijícímu v Belgii, že tento musí od tohoto podniku pobírat plat nebo příjem, slučitelná s příslušnými ustanoveními unijního práva, a to zejména s článkem 49 (svoboda usazování) a článkem 56 (volný pohyb služeb) SFEU?

3.

Je taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava, která je výše popsána a uplatňována Valonským regionem, odůvodněna požadavky veřejné bezpečnosti nebo jiných ochranných opatření a je dodržování této vnitrostátní právní úpravy, která je vykládána tak, že kogentně stanoví, že je nutno u sebe mít jak doklad o zakázce, tak i potvrzení o poskytnutí vozidla k dispozici, nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, nebo by bylo možno tohoto cíle dosáhnout rovněž jinak a méně striktními a formalistickými prostředky?