—

Je tvrzeno, že žalovaná porušila čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2018/1725 (1). Žalovaná použila odpovědi ze zdravotního dotazníku k omezení krytí pro případ smrti a invalidity, ačkoli v oznámení o ochraně údajů v tomto dotazníku nebylo uvedeno, že by mohl být použit k takovému účelu.

—

Je tvrzeno, že žalovaná porušila článek 33d služebního řádu II a článek 9.1.2 pravidel pro zaměstnance. Právní základ, z něhož EIB vychází (článek 6-1 Pravidel systému důchodového pojištění), nemůže být rozumně vykládán tak, jak navrhuje EIB. Uvedený výklad nezohledňuje definici a stanovený účel vstupní lékařské prohlídky ve smyslu článku 2.1.1.A přílohy X pravidel pro zaměstnance.

—

Je tvrzeno, že žalovaná porušila článek 13 služebního řádu II. V předpisech EIB neexistuje žádné pravidlo vyžadující, aby osoba, která uzavřela pracovní smlouvu s EIB a byla závodním lékařem EIB prohlášena za práceschopnou, podepsala dodatek k pracovní smlouvě, kterým by se zřekla některých práv v oblasti sociálního zabezpečení (konkrétně krytí pro případ smrti a invalidity).

—

Je tvrzeno, že napadeným rozhodnutím se žalovaná snaží odejmout žalobci základní práva v oblasti sociálního zabezpečení (konkrétně krytí pro případ smrti nebo invalidity) na základě vnímaných genetických rysů anebo údajného postižení. EIB tím, že požadovala, aby se žalobce vzdal uvedených práv v oblasti sociálního zabezpečení pod hrozbou ukončení jeho pracovní smlouvy, porušila základní práva žalobce. Chování žalované je diskriminační v rozsahu, v němž se snaží omezit základní práva žalobce v oblasti sociálního zabezpečení na základě svévolného důvodu (existence „velmi/extrémně nízkého“ rizika invalidity v budoucnu) a na libovolné období (5 let).