—

zrušil napadené rozhodnutí C(2019) 25 26 final ze dne 2. dubna 2019 o státní podpoře SA.44896, kterou poskytlo Spojené království v souvislosti s daňovým osvobozením příjmů z financování v rámci skupiny („Group Financing Exemption“) týkajícím se ovládaných zahraničních společností;

—

v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů a výdajů vynaložených v souvislosti s těmito řízeními.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise neposkytla dostatečné odůvodnění, dopustila se nesprávného právního posouzení nebo zjevně nesprávného posouzení při použití čl. 107 odst. 1 SFEU tím, že konstatovala, že pravidla ve Spojeném království týkající se ovládaných zahraničních společností (CFC) jsou relevantním referenčním systémem. Komise měla za referenční systém považovat režim daně z příjmů právnických osob ve Spojeném království.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při použití čl. 107 odst. 1 SFEU nebo zjevně nesprávného posouzení, když přijala nesprávný přístup k analýze pravidel CFC. Komise nesprávně posoudila ustanovení kapitoly 9 části 9A Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [daňový zákon (mezinárodní a jiná ustanovení) z roku 2010], která obsahuje osvobození příjmů z financování v rámci skupiny formou vynětí z obecného zdanění stanoveného v kapitole 5 části 9A Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [daňový zákon (mezinárodní a jiná ustanovení) z roku 2010].

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při použití článku 107 odst. 1 SFEU, když konstatovala, že osvobozením příjmů z financování v rámci skupiny je selektivní, neboť s podniky nacházejícími se ve srovnatelné právní a skutkové situaci je zacházeno rozdílně.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když konstatovala, že osvobození příjmů z financování v rámci skupiny zakládá výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise dostatečně neodůvodnila konstatování, že osvobození příjmů z financování v rámci skupiny je z části neodůvodněné, čímž porušila článek 296 SFEU.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že „úplné“ osvobození podle oddílu 371IB Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [daňový zákon (mezinárodní a jiná ustanovení) z roku 2010] je odůvodněné povahou a celkovou strukturou daňového systému.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že 75 % osvobození podle oddílu 371IB Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [daňový zákon (mezinárodní a jiná ustanovení) z roku 2010] je odůvodněné povahou a celkovou strukturou daňového systému.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že zdanění ovládaných zahraničních společností, které splňují podmínky pro osvobození příjmů z financování v rámci skupiny, by porušilo svobodu usazování žalobkyň zakotvenou v článku 49 SFEU.

9.

Devátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení tím, že analogicky použila ustanovení směrnice Rady (EU) 2016/1164 (1), která nebyla ratione temporis použitelná.

10.

Desátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že přijetím napadeného rozhodnutí Komise neoprávněně zasáhla do výlučné suverenity Spojeného království v oblasti přímých daní, čímž porušila články 4 a 5 SEU a článek 114 SFEU.