1.

Musí být Dohoda mezi Švýcarskou konfederací a Evropským společenstvím o letecké dopravě ze dne 21. června 1999 (1) ve znění rozhodnutí Výboru Společenství-Švýcarsko pro leteckou dopravu č. 2/2010 ze dne 26. listopadu 2010 (2) vykládána v tom smyslu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (3) platí v souladu s ustanovením svého čl. 3 odst. 1 písm. b) také pro cestující, kteří při letu z třetího státu přistanou na letišti ve Švýcarsku, aby následně odletěli do určitého členského státu?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku: pokud se nařízení takto uplatní, jsou soudy členských států vázány také judikaturou Soudního dvora EU, podle které se pro účely nároku na náhradu může na cestující zpožděných letů pohlížet jako na cestující zrušených letů (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. listopadu 2009, C-402/07 a C-432/07 (4))?

3.

Může nárok na náhradu škody podle článku 7 nařízení existovat i v případě, že cestující nestihne přímo navazující let z důvodu relativně malého zpoždění při příletu, což má za následek zpoždění tři hodiny a více v cílovém místě určení, oba lety jsou však provozovány jinými leteckými dopravci a rezervaci potvrdila cestovní kancelář, která pro své zákazníky tyto lety sestavila?