This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62019CN0200
Case C-200/19: Request for a preliminary ruling from the Trgovački sud u Zagreb (Croatia) made on 1 March 2019 — INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d. and Others v LUBJANSKA BANKA d.d.
Věc C-200/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Trgovački sud u Zagrebu (Chorvatsko) dne 1. března 2019 — INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d. a další v. LJUBLJANSKA BANKA d.d.
Věc C-200/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Trgovački sud u Zagrebu (Chorvatsko) dne 1. března 2019 — INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d. a další v. LJUBLJANSKA BANKA d.d.
Úř. věst. C 164, 13.5.2019, p. 31–32
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
13.5.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 164/31 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Trgovački sud u Zagrebu (Chorvatsko) dne 1. března 2019 — INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d. a další v. LJUBLJANSKA BANKA d.d.
(Věc C-200/19)
(2019/C 164/34)
Jednací jazyk: chorvatština
Předkládající soud
Trgovački sud u Zagrebu
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d., CROATIA osiguranje d.d., REPUBLIKA HRVATSKA, Croatia Airlines d.d., GRAD ZAGREB, HRVATSKA ELEKTROPRIVREDA d.d., HRVATSKE ŠUME d.o.o., KAPITAL d.o.o. u stečaju, PETROKEMIJA d.d., Đuro Đaković Holding d.d., ENERGOINVEST d.d., TELENERG d.o.o., ENERGOCONTROL d.o.o., UDRUGA POSLODAVACA U ZDRAVSTVU, HRVATSKI ZAVOD ZA MIROVINSKO OSIGURANJE, ZAGREPČANKA-POSLOVNI OBJEKTI d.d., BRODOGRADILIŠTE VIKTOR LENAC d.d., INOVINE d.d., MARAT INŽENJERING d.o.o., GOYA — COMPANY d.o.o., METROPOLIS PLAN d.o.o., Dalekovod d.d., INFRATERRA d.o.o., Citat d.o.o., STAROSTA d.o.o., METALKA METALCOM d.o.o., I.Š., B.C., Z.N., D.G., M.R., A.T.
Žalovaná: LJUBLJANSKA BANKA d.d.|
Předběžné otázky
|
1) |
Vzhledem k tomu, že se žalovaná nezúčastnila uzavření smluv s ostatními spoluvlastníky, ani s uzavřením nesouhlasila, musí být čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že povinnost, kterou má žalovaná, a sice povinnost stanovenou zákonem, ale která, pokud jde o její výši, datum splatnosti a další náležitosti, je určena společnou dohodou většinových vlastníků podílů nemovitosti, musí být rovněž považována za smluvní povinnost? |
|
2) |
Musí být čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že nesplnění povinnosti stanovené zákonem vůči ostatním spoluvlastníkům nemovitosti, kteří se mohou domáhat její splnění prostřednictvím soudního sporu, je považováno za delikt nebo kvazidelikt, a to především s ohledem na skutečnost, že z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalovanou může jak ostatním spoluvlastníkům, tak třetím osobám vzniknout další újma (jiná než peněžní ztráta z důvodu výhrady)? |
|
3) |
Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě vyplývá dotčená povinnost z toho, že žalovaná vlastní prostory určené pro odbornou činnost, v nichž vykonává činnosti, a sice prostory, v nichž má své sídlo, musí být čl. 7 odst. 5 nařízení (EU) č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že se jedná o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny? |