Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62019CA0059

Věc C-59/19: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. listopadu 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Wikingerhof GmbH & Co. KG v. Booking.com BV („Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Nařízení (EU) č. 1215/2012 – Soudní příslušnost – Článek 7 body 1 a 2 – Zvláštní příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti – Žaloba na zdržení se obchodních praktik považovaných za odporující právu hospodářské soutěže – Tvrzení zneužití dominantního postavení v rámci obchodních praktik podléhajících smluvním ustanovením – Internetová platforma booking.com pro rezervaci ubytování“)

Úř. věst. C 35, 1.2.2021, pp. 6–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

1.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 35/6


Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. listopadu 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Wikingerhof GmbH & Co. KG v. Booking.com BV

(Věc C-59/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Soudní příslušnost - Článek 7 body 1 a 2 - Zvláštní příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti - Žaloba na zdržení se obchodních praktik považovaných za odporující právu hospodářské soutěže - Tvrzení zneužití dominantního postavení v rámci obchodních praktik podléhajících smluvním ustanovením - Internetová platforma booking.com pro rezervaci ubytování“)

(2021/C 35/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Wikingerhof GmbH & Co. KG

Žalovaná: Booking.com BV

Výrok

Článek 7 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na žalobu na zdržení se určitého jednání, k němuž došlo v rámci smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovaným, která je založena na tvrzení, že žalovaný zneužil dominantního postavení v rozporu s právem hospodářské soutěže.


(1)  Úř. věst. C 155, 6.5.2019.


Top