Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018TN0576

    Věc T-576/18: Žaloba podaná dne 25. září 2018 – Crédit agricole v. ECB

    Úř. věst. C 436, 3.12.2018, p. 55–56 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    3.12.2018   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 436/55


    Žaloba podaná dne 25. září 2018 – Crédit agricole v. ECB

    (Věc T-576/18)

    (2018/C 436/78)

    Jednací jazyk: francouzština

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Crédit agricole SA (Montrouge, Francie) (zástupci: A. Champsaur a A. Delors, advokáti)

    Žalovaná: Evropská centrální banka

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil na základě článků 256 a 263 SFEU rozhodnutí ECB-SSM-2018-FRCAG-75 přijaté ECB dne 16. července 2018;

    uložil ECB náhradu všech nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

    1.

    První žalobní důvod vycházející z překročení pravomoci, kterým je dotčeno rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) ze dne 16. července 2018, kterým se žalobkyni ukládá správní sankce za trvající porušování kapitálových požadavků stanovených v čl. 26 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2013, L 176, s. 1) (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalobkyně uvádí v této souvislosti následující argumenty:

    tvrdí, že ECB se dopustila nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2003, který úvěrovým institucím a investičním podnikům neukládá získání předchozího souhlasu ECB pro účely zařazení kmenových akcií do kapitálu tier 1.

    podpůrně, pokud by měl mít Tribunál za to, že zařazení kmenových akcií do kapitálu tier 1 bez předchozího souhlasu ECB představuje porušení čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, žalobkyně tvrdí, že se při uplatnění uvedeného ustanovení úmyslně ani z nedbalosti nedopustila žádného porušení a že napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadou právní jistoty.

    ještě podpůrněji, pokud by měl mít Tribunál za to, že lze konstatovat porušení a že lze udělit žalobkyni sankci, žalobkyně tvrdí, že s ohledem na neexistenci závažnosti porušení, kterého se měla údajně dopustit, a její spolupráci je napadené rozhodnutí v rozporu se zásadou proporcionality.

    2.

    Druhý žalobní důvod vychází z porušení základních procesních práv žalobkyně, kterých se měla dopustit ECB tím, že napadené rozhodnutí založila na výhradách, ke kterým žalobkyně nemohla předložit své připomínky.


    Top