1)

Je slučitelná s článkem 38 Listiny, čl. 6 odst. 1 [SEU] a čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 13/93 (1) vnitrostátní právní úprava, jako je bod 4 dvacátého třetího závěrečného ustanovení LEC, která neumožňuje předložit ani vyžadovat smlouvu, ani rozpis dluhu v řízení, kdy žalovaný je spotřebitel a kdy existují náznaky, že jsou požadovány částky na základě zneužívajících ujednání?

2)

Je slučitelné s čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení 1896/2006 (2), kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, v žalobách proti spotřebiteli požadovat, aby žalobce v bodě 11 formuláře A uvedl rozpis vyžadovaného dluhu? Dále, je s uvedeným ustanovením slučitelné vyžadovat, aby v tomtéž bodě 11 byl uveden obsah ujednání, na kterých se zakládají nároky vůči spotřebiteli jdoucí nad rámec hlavního předmětu smlouvy, a to za účelem posouzení existence zneužívající povahy?

3)

V případě záporné odpovědi na druhou otázku, pokládá se SDEU otázka, zda je na základě platného znění nařízení 1896/2006 možné z úřední moci přezkoumat před vydáním evropského platebního rozkazu, zda se ve smlouvě se spotřebitelem neuplatňují zneužívající ujednání a na základě kterého ustanovení lze takový přezkum provést?

4)

V případě nemožnosti na základě platného znění nařízení 1896/2006 přezkoumat z úřední moci před vydáním evropského platebního rozkazu existenci zneužívajících ujednání, je SDEU žádán, aby rozhodl o platnosti uvedeného nařízení v případě, že porušuje článek 38 Listiny a čl. 6 odst. 1 [SEU].