Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018CA0018

    Věc C-18/18: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 3. října 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof - Rakousko) – Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook Ireland Limited („Řízení o předběžné otázce – Informační společnost – Volný pohyb služeb – Směrnice 2000/31/ES – Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb – Článek 14 odst. 1 a 3 – Poskytovatel hostingových služeb – Možnost po poskytovateli požadovat, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel – Článek 18 odst. 1 – Meze osobní, věcné a územní působnosti soudního příkazu – Článek 15 odst. 1 – Neexistence obecné povinnosti ve věci dohledu“)

    Úř. věst. C 413, 9.12.2019, p. 5–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    9.12.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 413/5


    Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 3. října 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof - Rakousko) – Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook Ireland Limited

    (Věc C-18/18) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Informační společnost - Volný pohyb služeb - Směrnice 2000/31/ES - Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb - Článek 14 odst. 1 a 3 - Poskytovatel hostingových služeb - Možnost po poskytovateli požadovat, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel - Článek 18 odst. 1 - Meze osobní, věcné a územní působnosti soudního příkazu - Článek 15 odst. 1 - Neexistence obecné povinnosti ve věci dohledu“)

    (2019/C 413/05)

    Jednací jazyk: němčina

    Předkládající soud

    Oberster Gerichtshof

    Účastnice původního řízení

    Žalobkyně: Eva Glawischnig-Piesczek

    Žalovaná: Facebook Ireland Limited

    Výrok

    Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) a zejména její čl. 15 odst. 1 je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání tomu, aby soud členského státu mohl:

    uložit poskytovateli hostingu povinnost odstranit informace, které ukládá a které mají stejný obsah jako informace, která byla dříve prohlášena za protiprávní, nebo k nim zablokovat přístup bez ohledu na to, kdo požádal o ukládání těchto informací;

    uložit poskytovateli hostingu povinnost odstranit informace, které ukládá a které mají rovnocenný obsah jako informace, která byla dříve prohlášena za protiprávní, nebo k nim zablokovat přístup, pokud se povinnosti dohledu a vyhledávání informací, kterých se týká takový soudní příkaz, omezují na informace, z nichž plyne sdělení, jehož obsah se oproti sdělení, které bylo prohlášeno za protiprávní a obsahuje údaje vymezené v soudním příkazu, v podstatě nezměnil, a pokud rozdíly ve formulaci tohoto rovnocenného obsahu v porovnání s formulací informace, jež byla dříve prohlášena za protiprávní, nejsou takové povahy, aby byl poskytovatel hostingu nucen tento obsah samostatně posoudit, a

    uložit poskytovateli hostingu povinnost odstranit informace, kterých se týká soudní příkaz, nebo k nim na celosvětové úrovni zablokovat přístup podle relevantního mezinárodního práva.


    (1)  Úř. věst. C 104, 19.3.2018.


    Top