20.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 392/38

—

prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil druhý pododstavec čl. 1 odst. 3 písm. a) nařízení Komise (EU) 2017/1154 ze dne 7. června 2017, kterým se mění nařízení Komise (EU) 2017/1151, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. 2017, L 175, s. 708);

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení; a

—

nařídil další případná vhodná opatření.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že povinnost přísné důvěrnosti, uložená napadeným ustanovením, je protiprávní, protože tato povinnost bude nutně veřejným orgánům členských států EU v odpovědi na žádost občana bránit ve zveřejnění informací o emisích do životního prostředí, což je v rozporu s články 3 a 4 směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (1).

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že paušální povinnost přísné důvěrnosti, uložená napadeným ustanovení, je protiprávní, protože tato povinnost bude nutně unijním orgánům a institucím v odpovědi na žádost občana bránit ve zveřejnění informací o emisích do životního prostředí, což je v rozporu s článkem 6 Aarhuského nařízení (2) a článkem 2 nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům (3).

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise zavedením paušální povinnosti přísné důvěrnosti zavedla podstatný prvek, který jde nad rámec doplňujících opatření ve smyslu čl. 5 odst. 3 a čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 715/2007, mění účinky směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, Aarhuské nařízení a nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům a zbavuje tato opatření jejich effet utile.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že paušální povinnost přísné důvěrnosti, uložená napadeným rozhodnutím, porušuje obecnou zásadu proporcionality unijního práva.