—

Je při posuzování této otázky významné, že se výkon posuzovací pravomoci při rozhodování o povolení výjimek řídí podle vnitrostátního plánu pro zachování populací druhu, jakož i podle hranice maximálního počtu usmrcených jednotlivých zvířat stanovené nařízením, v jejímž rámci mohou být pro danou oblast členského státu udělována každý rok povolení výjimek?

—

Mohou být při tomto posuzování zohledněna i jiná hlediska, jako například cíl spočívající v zamezení škodám, kterou mohou být způsobovány psům, a cíl spočívající ve zvýšení obecného pocitu bezpečí?

—

Lze v tomto případě zohlednit praktické obtíže při vykonávání dohledu nad protiprávním pytláctvím?

—

Může být při posuzování otázky, zda neexistuje nějaké jiné uspokojivé řešení, významný i cíl spočívající v zamezení škodám, kterou mohou být způsobovány psům, s cíl spočívající ve zvýšení obecného pocitu bezpečí?

—

Má být stav druhu z hlediska ochrany posuzován jak ve vztahu k určité oblasti, tak i ve vztahu k celému území členského státu, anebo ve vztahu k ještě většímu areálu rozšíření dotčeného druhu?

—

Je možné, že dojde ke splnění podmínek pro udělení povolení výjimky, které jsou stanoveny v čl. 16 odst. 1 směrnice o ochraně přírodních stanovišť, přestože stav druhu z hlediska ochrany nelze po náležitém posouzení pokládat za dobrý ve smyslu směrnice?

—

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku: V jaké situaci to může přicházet v úvahu?