a)

Brání unijní právo tomu, aby byla chuť potraviny jako vlastní duševní výtvor autora chráněna podle autorského práva? Zejména:

b)

Brání ochraně podle autorského práva skutečnost, že výraz „literární nebo umělecká díla“ v článku 2 odst. 1 Bernské úmluvy, který je závazný pro všechny členské státy Unie sice zahrnuje „všechny výtvory z literární, vědecké a umělecké oblasti, bez ohledu na způsob nebo formu jejich vyjádření“, ale příklady uvedené v daném předpise se vztahují pouze na výtvory, které lze vnímat zrakem nebo sluchem?

c)

Brání (možná) zkazitelnost potraviny nebo subjektivní povaha chuťového zážitku tomu, aby byla chuť potraviny klasifikována jako dílo chráněné podle autorského práva?

d)

Brání systém výlučných práv a omezení v článcích 2 až 5 směrnice 2001/29/ES (1) tomu, aby byla chuť potraviny chráněna podle autorského práva?

a)

Které požadavky musí být splněny, aby mohla být chuť potraviny chráněna podle autorského práva?

b)

Je ochrana chuti podle autorského práva založena jedině a výhradně na chuti jako takové nebo (také) na receptuře potraviny?

c)

Jaký je rozsah důkazního břemene na straně účastníka, který v řízení (o porušení práv) uvádí, že vytvořil chuť potraviny, která je chráněna podle autorského práva? Může se tento účastník spokojit s tím, že soudci předloží v rámci řízení potravinu, aby si soudce, ochutnáním a přičichnutím, vytvořil vlastní názor na to, zda chuť potraviny splňuje požadavky na ochranu podle autorského práva? Nebo má žalující strana (případně též) předložit popis kreativních rozhodnutí, která souvisí s kompozicí chuti, nebo recepturu, na jejímž základě je třeba chuť považovat za vlastní duševní výtvor autora?

d)

Jak má soudce v řízení o porušení práv určit, zda se chuť potraviny žalovaného účastníka řízení shoduje s chutí potraviny žalujícího účastníka řízení takovým způsobem, že jde o porušení autorského práva? Je v této souvislosti relevantní (také) to, zda se celkové dojmy z obou chutí shodují?