1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22).

2

Tato žádost byla podána v rámci trestního řízení zahájeného proti společnosti Wamo BVBA a Lucovi Cecilemu Jozefovi Van Molovi, stíhanými za porušení vnitrostátních právních předpisů, které zakazují všem fyzickým a právnickým osobám šířit reklamu na zákroky estetické chirurgie nebo nechirurgické estetické medicíny.

3

Bod 9 odůvodnění směrnice 2005/29 stanoví:

„Touto směrnicí není dotčeno uplatňování individuálních nároků, které vznášejí osoby poškozené nekalými obchodními praktikami. Rovněž jí nejsou dotčena pravidla Společenství a vnitrostátní pravidla […] [týkající se] zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti produktů […]. Členské státy tak budou moci zachovat nebo zavést omezení a zákazy obchodních praktik z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů na svém území bez ohledu na sídlo obchodníka, například ve vztahu k alkoholu, tabáku nebo léčivům. […]“

4

Článek 2 této směrnice, nadepsaný „Definice“, stanoví:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

[…]

[…]“

5

Článek 3 uvedené směrnice stanoví:

„1.   Tato směrnice se vztahuje na nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům, jak je stanoveno v článku 5, před obchodní transakcí týkající se produktu, v jejím průběhu a po ní.

[…]

3.   Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla Společenství ani vnitrostátní pravidla týkající se zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti produktů.

[…]

8.   Touto směrnicí nejsou dotčeny žádné podmínky pro usazování nebo režimy vydávání osvědčení ani deontologické kodexy chování nebo jiná zvláštní pravidla, která se vztahují na regulované profese v zájmu udržování vysokých profesních standardů osobami vykonávajícími tyto profese a které mohou členské státy v souladu s právem Společenství osobám vykonávajícím tyto profese uložit.

[…]“

6

Podle článku 2 bodu 6 Wet tot regeling van de vereiste kwalificaties om ingrepen van niet-heelkundige esthetische geneeskunde en esthetische heelkunde uit te voeren en tot regeling van de reclame en informatie betreffende die ingrepen (zákon upravující kvalifikaci požadovanou pro provádění nechirurgických zákroků estetické medicíny a zákroků estetické chirurgie, jakož i propagaci těchto zákroků a informování o nich) ze dne 23. května 2013 (Belgisch Staatsblad, 2. července 2013, s. 41511), ve znění Wet houdende diverse bepalingen inzake gezondheid (zákon o různých ustanoveních v oblasti zdraví) ze dne 10. dubna 2014 (Belgisch Staatsblad, 30. dubna 2014, s. 35442) (dále jen „zákon ze dne 23. května 2013“), se „reklamou“ rozumí jakákoliv forma komunikace nebo jednání ve vztahu k veřejnosti, jejímž účelem je přímá či nepřímá propagace zákroků uvedených v článku 3 tohoto zákona, bez ohledu na místo a použité nosiče nebo techniky, včetně pořadů telereality.

7

Článek 20/1 zákona ze dne 23. května 2013 ve spojení s jeho článkem 3 stanoví, že se všem fyzickým i právnickým osobám zakazuje šířit reklamu na zákroky estetické chirurgie nebo nechirurgické estetické medicíny.

8

Článek 22/1 tohoto zákona stanoví, že pachatel trestného činu uvedeného v článku 20/1 bude potrestán odnětím svobody v délce osmi dnů až šesti měsíců a peněžitým trestem ve výši od 250 do 5000 eur, případně jen jedním z těchto trestů, a že soud může mimoto uložit povinnost zveřejnit rozsudek v trojích novinách.

9

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že po oznámení ze strany Federale Overheidsdienst Volksgezondheid, Veiligheid van de Voedselketen en Leefmilieu (federální úřad pro veřejné zdraví, bezpečnost potravinového řetězce a životní prostředí, Belgie) u Procureur des Konings (státní zástupce, Belgie) byla zahájena trestní stíhání proti společnosti Wamo, která provozuje obchody s oblečením pod obchodním jménem ZEB, jakož i proti L. Van Molovi, jednateli společnosti Mosa, která řídí společnost Wamo, z důvodu, že mezi 8. a 13. červnem 2015 šířili v rozporu s belgickým právem reklamu na zákroky estetické chirurgie.

10

Trestní spis obsahuje reklamní leták propagující soutěž související s estetickou chirurgií, který ZEB distribuovala mezi svými zákazníky, jakož i kopii webové stránky společnosti Wamo, na které bylo zveřejněno podobné reklamní oznámení.

11

Společnost Wamo a L. Van Mol před předkládajícím soudem tvrdí především to, že ustanovení belgického práva, která zakazují šíření reklamy na zákroky estetické chirurgie nebo zákroky nechirurgické estetické medicíny jsou v rozporu se směrnicí 2005/29.

12

Za těchto okolností se Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg te Brussel, strafzaken (nizozemskojazyčný soud prvního stupně v Bruselu, trestní sekce, Belgie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba směrnici [2005/29] vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu zákonu, který všem fyzickým i právnickým osobám zakazuje šířit reklamu na zákroky estetické chirurgie nebo nechirurgické zákroky estetické medicíny, jako to stanoví článek 20/1 zákona ze dne [23. května 2013]?“

13

Podle článku 99 jednacího řádu Soudního dvora platí, že pokud lze odpověď na položenou předběžnou otázku jasně vyvodit z judikatury, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním.

14

Toto ustanovení je třeba použít v projednávané věci.

15

Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda směrnice 2005/29 musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, která chrání veřejné zdraví, jakož i důstojnost a integritu povolání estetického chirurga a lékaře estetické medicíny tím, že všem fyzickým i právnickým osobám zakazuje šířit reklamu na zákroky estetické chirurgie nebo nechirurgické estetické medicíny.

16

Za účelem odpovědi na položenou otázku je nejprve třeba určit, zda reklamy, které jsou předmětem zákazu dotčeného ve věci v původním řízení, jsou obchodní praktikou ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29, a podléhají tudíž pravidlům stanoveným touto směrnicí (viz obdobně rozsudek ze dne 4. května 2017, Vanderborght, C‑339/15, EU:C:2017:335, bod 22 a citovaná judikatura).

17

V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 2 písm. d) této směrnice definuje pomocí zvláště široké formulace pojem „obchodní praktika“ jako „jednání, opomenutí, chování nebo prohlášení, obchodní komunikac[i] včetně reklamy a uvedení na trh ze strany obchodníka přímo související s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebiteli“ (rozsudky ze dne 9. listopadu 2010, Mediaprint Zeitungs- und Zeitschriftenverlag, C‑540/08, EU:C:2010:660, bod 17, a ze dne 4. května 2017, Vanderborght, C‑339/15, EU:C:2017:335, bod 23).

18

Kromě toho se podle článku 2 písm. c) uvedené směrnice pojmem produkt rozumí každé zboží nebo služba.

19

Z toho vyplývá, že taková reklama na zákroky estetické chirurgie, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, ať již prostřednictvím šíření reklamních letáků nebo internetu, představuje obchodní praktiku ve smyslu směrnice 2005/29.

20

Směrnicí však nejsou podle jejího čl. 3 odst. 3 dotčena pravidla unijního práva ani vnitrostátní pravidla týkající se zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti produktů.

21

Kromě toho nejsou touto směrnicí podle jejího čl. 3 odst. 8 dotčeny deontologické kodexy chování nebo jiná zvláštní pravidla, která se vztahují na regulované profese v zájmu udržování vysokých profesních standardů osobami vykonávajícími tyto profese a které mohou členské státy v souladu s unijním právem osobám vykonávajícím tyto profese uložit.

22

Z těchto ustanovení tak vyplývá, že směrnicí 2005/29 nemají být dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti produktů nebo zvláštní ustanovení, která se vztahují na regulované profese (rozsudek ze dne 4. května 2017, Vanderborght, C‑339/15, EU:C:2017:335, bod 28).

23

Z předkládacího rozhodnutí přitom vyplývá, že vnitrostátní právní předpisy dotčené ve věci v původním řízení, tedy článek 20/1 zákona ze dne 23. května 2013, zajišťují ochranu veřejného zdraví, jakož i důstojnost a integritu profesí estetického chirurga a lékaře estetické medicíny, takže se na ně vztahuje čl. 3 odst. 3 a 8 směrnice 2005/29 (obdobně viz rozsudek ze dne 4. května 2017, Vanderborght, C‑339/15, EU:C:2017:335, bod 29).

24

S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že směrnice 2005/29 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, která chrání veřejné zdraví, jakož i důstojnost a integritu povolání estetického chirurga a lékaře estetické medicíny tím, že všem fyzickým i právnickým osobám zakazuje šířit reklamu na zákroky estetické chirurgie nebo nechirurgické estetické medicíny.

25

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, která chrání veřejné zdraví, jakož i důstojnost a integritu povolání estetického chirurga a lékaře estetické medicíny tím, že všem fyzickým i právnickým osobám zakazuje šířit reklamu na zákroky estetické chirurgie nebo nechirurgické estetické medicíny.